Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

14. 12. 2022 16:23

Tisková konference po jednání vlády, 14. prosince 2022

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím pana vicepremiéra Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkuji, dobré odpoledne. Vláda dnes jednala bez pana premiéra a prvního místopředsedy vlády, protože oba dva jsou na zahraniční pracovní cestě. Nicméně jsme dnes projednali několik podstatných věcí, které se týkají jak řešení energetické krize, vysokých cen energií a rozšíření ještě dalších kroků v oblasti podpory vůči dalším subjektům na trhu, tak jsme dnes projednávali i opatření, která se týkají rozšíření vládní pomoci občanům České republiky, lidem, kteří patří do zranitelných skupin obyvatel.

Takže dnes vláda rozhodla o zvýšení částek životního a existenčního minima od 1. ledna 2023. Je to opakované, další zvýšení, které tato vláda realizuje. To zvýšení je o 5,2 procenta, a tím cílíme právě na to, abychom zvýšili některé částky státní sociální podpory, zároveň abychom rozšířili okruh příjemců o státní sociální podporu. Propisuje se to zhruba do dalších osmi jednotlivých konkrétních dávek ať už státní sociální podpory, či hmotné nouze. Takže od 1. ledna zase ta cílená, adresná pomoc vlády s ohledem na vývoj inflace, růst cen energií, růst cen potravin, tak se ta pomoc opět zvyšuje a zároveň i rozšiřuje ten okruh příjemců.

Projednali jsme potom také některé další úpravy, pokud jde o aktualizaci katalogu prací. Tady jsme provedli některé úpravy, které se týkaly právě například oblasti některých povolání ve zdravotnictví, ale například jsme tady už také vyhověli té legislativní úpravě, která teď také se finišuje na konci roku, a to je vlastně posílení kapacit lékařské posudkové služby, aby se zvýšila její aktivita a rychlost posuzování. Takže třeba tady tímto upravujeme i také tu kompetenci toho speciálního asistenta v rámci lékařské posudkové služby.

Dále jsme také rozšířili a v nařízení vlády upravili úhradu nákladů, které jsou spojené s problematikou péče o děti, které jsou například v pěstounské péči nebo které jsou v zařízeních, ve kterých jsou ty děti dočasně krizově umístěny. To znamená, tady jsme udělali zvýšení plateb na podporu těchto aktivit. Poměrně výrazné je tady toto zvýšení.

Záleží nám jako vládě na tom, abychom dokázali podporovat aktivity pěstounů, náhradní rodinné péče, protože je důležité, abychom udělali maximum pro to, aby nám děti, když jsou tedy mimo své původní rodiny a nejsou se svými biologickými rodiči z různých důvodů, tak aby v co největší možné míře měly aspoň dobrý servis ze strany právě pěstounů. Takže pro ně byla určena tato podpora, která se dnešním nařízením zvyšovala a upravovala.

Dále jsme taky ještě upravili i výši příspěvků rodičů za děti, které jsou umisťovány v dětských skupinách. Tady reagujeme na logický inflační vývoj, takže tady došlo k určitému zvýšení.

To jsou asi podstatné body za resort MPSV, které dnes projednala vláda, a já tedy předám slovo dalším kolegům.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a já poprosím o slovo pana ministra průmyslu a obchodu Josefa Síkelu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já jsem měl dnes na vládě několik materiálů. K tomu jednomu, pravděpodobně nejdůležitějšímu, už proběhla tisková konference ještě před jednáním vlády i za přítomnosti pana ministra financí a zástupců Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy. Jedná se o nařízení vlády, které ve stručnosti umožňuje zastropování cen elektřiny a plynu v mimořádné tržní situaci i pro velké firmy, které zatím byly z možností zastropování vyňaty.

Po dlouhých vyjednáváních s Evropskou komisí se nám podařilo dosáhnout prodloužení a změny podmínek pro čerpání tzv. dočasného krizového rámce v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. My jsme zvolili tento postup po dohodě se svazy k tomu, abychom připravili program zastropování cen energií pro velké firmy na stejné úrovni, jako jsme zastropovali pro malé a střední firmy, to znamená na úrovni 5 korun za elektřinu a 2,50 za plyn za MWh bez DPH, a za stejných podmínek, které mají motivovat k omezení spotřeby. To znamená do 80 procent maximální spotřeby za posledních pět let v souladu s legislativou Evropské unie.

Jsme velmi rádi, že se nám nakonec podařilo prosadit jak povolenou veřejnou podporu pro malé a střední firmy na celoevropské úrovni, tak i řešení pro velké firmy v souladu s evropskou legislativou, takže jakákoliv opatření v rámci tohoto přijmeme, tak nebudeme v rozporu s evropskou legislativou.

Limity pro jednotlivé typy zákazníků budou stanoveny ještě nařízením vlády a program bude potřebné ještě odnotifikovat u Evropské komise. My vycházíme z toho, že tato podpora se bude vyplácet čtvrtletně, zpětně, kde bude zároveň i kontrola toho, aby nedošlo k přečerpání jednotlivých limitů.

Co je potřebné říci, že ta výše limitů je v tuto chvíli v rámci Dočasného krizového rámce nastavena pro všechny země tak, což v praxi znamená, že se vyrovnávají podmínky pro velké firmy v tom, že jakoukoliv podporu, ať už je to vyšší cena elektřiny nebo jiná forma podpory, si kterýkoliv ze států vybere, tak u těch velkých firem to nemůže přesáhnout tu celkovou částku. V praxi to znamená, že třeba pokud někdo bude dotovat elektřinu více, tak se ten limit spotřebuje dříve, a to vlastně do určité míry vytváří rovné podmínky na trhu.

Druhou poměrně důležitou věcí, o které jsem dnes vládu informoval a v zásadě získal podporu pro mnou navrhovaný postup, je návrh postupu realizace opatření pro podporu zákazníků v teplárenství související s vysokou cenou tepelné energie ve vazbě právě na agresi Ruska proti Ukrajině a pro podporu teplárenství související s dekarbonizací teplárenství.

V rámci dekarbonizace českého teplárenství už byla přijata celá řada opatření. Skutečností je však, že proces slučitelnosti, tedy ta notifikace, to posouzení slučitelnosti přechodné transformační podpory tepla byl podán na Evropskou komisi ještě za minulé vlády. Jde to dva roky zpátky a v zásadě se ho nepodařilo notifikovat.

My ten proces notifikace sice nepřerušujeme, ale právě proto, že se nám podařilo vyjednat v rámci dočasného krizového rámce rozšíření podmínek, tak použijeme toho dočasného krizového rámce i na vypsání programu na podporu transformace teplárenství. Já bych chtěl s tímto návrhem na vládu jít ještě v tomto roce a na to jsem dnes získal od svých kolegů podporu.

To je asi z těch témat, která já jsem na vládě měl, to nejdůležitější a samozřejmě v té následující části jsem připraven odpovědět na vaše dotazy.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, a ještě o slovo poprosím vicepremiéra a ministra zdravotnictví pana Vlastimila Válka.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Tak ještě jednou pěkné odpoledne, dámy a pánové. My jsme samozřejmě debatovali o problematice léků a o nedostatku teď aktuálně Nurofenu a vůbec o systému, abychom tento problém vyřešili. Mám velmi dobrou informaci. Podařilo se vyjednat, byť ten nedostatek Nurofenu je v celé Evropské unii, je ve všech zemích. Pokud se podíváte do internetových lékáren, zjistíte, že ten lék chybí v Německu a v dalších zemích. Nám se podařilo vyjednat dodávku 300 000 balení dětského sirupu Nurofen s tím, že 100 000 balení přijde ještě do Vánoc. To znamená, tohoto léku bude dostatek. Tím se vyřeší nedostatek některých jiných léků, které jsou jeho alternativy.

Stejným způsobem jsme jednali ohledně dodávek antibiotik s lokálními výrobci. I tam jsme byli úspěšní. Takže tu aktuální situaci, která se ale, bohužel, opakuje v uplynulé řadě let opakovaně, tak jsme tentokrát vyřešili. Nicméně je potřeba najít systémové řešení a to jsme začali hledat již před řadou měsíců. Nyní je v připomínkovém řízení zákon o léčivech, který by měl systémově řešit tento problém opakovaných výpadků léků, především těch, co jsou na předpis, což bohužel předchozí vlády neřešily dlouhodobě.

V podstatě jde o to, aby distributoři měli dostatečnou zásobu těchto léků, pokud dojde ke krátkodobému výpadku u výrobců, ve výpadku řádově týdnů. Samozřejmě, pokud unikátní výrobce, ta unikátní fabrika, kde to vyrábí, shoří, vybuchne, no tak samozřejmě není možné nijak tuto unikátní výrobu nahradit. Ale ty opakované výpadky, ke kterým dochází, chci vyřešit také systémově, ne takto jenom jednorázově, a to systémové řešení je tento zákon, který by v příštím roce měl být projednán v Poslanecké sněmovně.

Já se budu snažit, aby to směřovalo co nejrychleji k tomu, abychom měli legislativně ukotveny dostatečné zásoby na případné výpadky a aby to systémové řešení zajistilo pacientům v České republice, aby se neopakovala ta situace, kterou známe opakovaně z uplynulých let, že tu chybí ten lék, tu onen lék, tak abychom ty zásoby měli v České republice v dostatečném množství.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a otevírám prostor pro dotazy. Prosím, Česká televize.

Václav Vohlídal, Česká televize: Dobrý den, já budu mít dotazy na pana vicepremiéra Jurečku. Já bych se chtěl zeptat, první věc, na to životní minimum. Pokud vím správně, tak vy jste tedy teď to zvyšovali podle toho zvýšení cen, které bylo v tom období od toho dubna do září. Vzhledem k tomu, jaká je teď situace na podzim, jestli už teď máte prostě nějaké předpoklady, že to zvýšení bude potřeba ještě například tedy zase v nějakém dalším období a bude se zvyšovat i během příštího roku. Tak jestli můžete nějak nastínit, zda už tady nějak řešíte tu budoucnost? A ta druhá věc, ohledně další věci, jestli jste ji dnes řešili. Zda jste dnes schválili to prodloužení, nebo prodloužení fungování příspěvků na ubytovávání uprchlíků až do března příštího roku. Zda to bylo na programu, zda jste to schválili. A pokud ano, tak jestli už máte i nějak nastíněnou další budoucnost tohoto příspěvku. Protože vím, že vy byste chtěl, aby pokračoval i po březnu, ale například Ministerstvo financí říká, že to je relativně velký výdaj. Tak zda tam jste našli nějakou shodu, případně zda se bude po tom březnu snižovat, jestli už to tam je nějak jasné? Děkuji mockrát.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkuji. Já začnu od konce. To jsem zapomněl zmínit ve svém úvodu. Ano, dnes vláda schválila nařízení, které prodlužuje ten příspěvek pro solidární domácnost na celý první kvartál roku 2023. To je důležité pro velké množství českých domácností, které jsou jako fyzické osoby solidární a poskytují své přístřeší, ať už sdílí tu domácnost, nebo poskytly celou nemovitost, byt nebo dům, pro ukrajinské uprchlíky.

Já jenom chci připomenout, že v květnu byl takový nejvyšší objem těch lidí, kteří byli takto ubytovaní. Bylo to zhruba 68 000 ukrajinských uprchlíků, kteří byli ubytováni českými domácnostmi. To je ohromná solidarita. Ten počet těchto lidí se snižuje. Dnes je to za listopad zhruba 35 000 lidí, kteří takto bydlí zhruba u 13 000 českých domácností, které je takto ubytovaly. Ale pořád to je poměrně výrazný objem lidí, kteří mají takto přístřeší.

My počítáme s tím, že během prvního kvartálu roku 2023 se ty podmínky nebudou měnit. Bude pokračovat ten systém, který běží doposud, ale od 1. 4. po dohodě s Ministerstvem vnitra a také i se zástupci krajů počítáme s tím, že do toho principu solidární domácnosti vtáhneme také majitele z řad právnických osob, které budou také moci poskytovat za principiálně stejných podmínek ubytování pro ukrajinské uprchlíky.

Je to pro nás důležitý krok, abychom tyto lidi dokázali postupně dostávat z těch ubytoven, z toho nouzového ubytování, z hotelů, z penzionů, kde dnes stále máme přes 60 000 lidí. Tyto potřebujeme i v rámci adaptace, integrace, dostat do té jejich, řekněme, vlastní možnosti bydlet. Je to samozřejmě prvek i větší vlastní zodpovědnosti, a navíc je to výrazně levnější, tento systém přes tu solidární domácnost, dnes než platby, které platíme za den a noc takto ubytovaných uprchlíků v tom nouzovém ubytování.

Takže to se bude realizovat dále a zároveň samozřejmě budeme i ty parametry určitým způsobem zpřísňovat, abychom jasně deklarovali, že takovýto typ ubytování a podpory bude především pro lidi z těch zranitelných skupin, jako jsou matky s malými dětmi, osoby vyššího věku, důchodového věku, a budeme jasně potom provazovat také po 1. 4. i to, jak ten člověk je ekonomicky aktivní tak, abychom toto dokázali, řekněme, ještě lépe nastavit, než je tomu nyní. Vy jste v té první části otázky se ptal ještě… Teď se omlouvám?

Václav Vohlídal, Česká televize: Na to životní minimum, zda už víte…

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Ano, na životní minimum, děkuji. My jsme ho v letošním roce zvyšovali, a když jsme dohadovali to zvýšení, tak to bylo někdy v průběhu října. Tak to jsme se dohodli, že to bude od 1. ledna. A samozřejmě, pokud uvidíme, že bude další nárůst inflace, tak na to budeme reagovat v průběhu roku 2023.

Tady se opravdu vláda chová velmi, bych řekl, solidárně a sleduje ten vývoj a ty inflační dopady a vlastně opakovaně už jsme zvyšovali životní a existenční minimum a jsme připraveni v případě nutnosti to udělat i v roce 2023. Připomínám, že vlastně dávky, které jsou, a podpory navázané na tento mechanismus, jsou testované. Testujeme, sledujeme příjmovou i majetkovou situaci toho klienta. Takže není to potom žádná plošná podpora, je to velmi adresná podpora.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Poprosím další dotaz… Echo.

Jan Křovák, Echo24: Dobrý den, já mám dotaz také na pana vicepremiéra Jurečku. Blíží se konec předsednictví v Radě Evropské unie a pan premiér avizoval, že hned poté začne revize programového prohlášení. Váš předseda poslaneckého klubu Marek Výborný o víkendu říkal, že byste ho chtěli mít hotové do konce března, tak jsem se chtěl zeptat, jestli je to pravda, jestli už teď třeba víte lépe než před tím zhruba měsícem, kdy o tom pan premiér mluvil, čemu se chcete v té revizi nejvíce věnovat, a zda půjdete žádat znovu o důvěru v Poslanecké sněmovně? Děkuju moc.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já mohu potvrdit, že my jsme se na úrovni K15, to znamená, to byl ten širší formát zástupců všech koaličních stran, dohodli už někdy před více než měsícem na tom, že je nutné aktualizovat programové prohlášení vlády. Změnilo se mnoho okolností. My, když jsme psali na přelomu roku 2021 a 2022 programové prohlášení vlády, tak to bylo v době, kdy končil covid. Věděli jsme, že samozřejmě bude mít společnost i ekonomika problémy té doby postcovidové, ale nikdo netušil, že přijde válečný konflikt na Ukrajině, ruská, putinovská válka, že tady přijdou dopady vysokých cen energií, vysoké inflace atd.

My na to musíme reagovat tou aktualizací, kde budeme určitě vést debaty nad některými kapitolami. Některé kapitoly si myslím, že nějaké zásadnější zásahy nebudou potřebovat, ale právě ty věci, které jsou spojené s oblastí rozpočtu, financí, příjmů, výdajů nebo oblasti třeba energetiky nebo dalších věcí, tak ty určitě budeme diskutovat a všeobecná shoda byla, že bychom chtěli mít toto hotové do konce prvního kvartálu, do konce března.

Nemluvili jsme o tom, že by bylo nutné jít potom znovu žádat o důvěru vlády v Poslanecké sněmovně. Pokud by to bylo vyžadováno některým z koaličních partnerů, určitě se o tom můžeme bavit, ale zatím takový požadavek nezazněl.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Další dotazy tedy už nevidím, tak vám děkujeme za pozornost a přejeme příjemný zbytek dne. Na shledanou.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkujeme.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Zvuková příloha

Tisková konference po jednání vlády, 14. prosince 2022

Související zprávy