Tisková konference po jednání vlády, 14. září 2020.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Hezký podvečer, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo bych chtěla požádat vicepremiéra a ministra průmyslu, obchodu a dopravy pana Karla Havlíčka.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dámy a pánové, dobrý den, dovolte, abych shrnul naše odpolední jednání v rámci vlády. Začnu bodem, na kterém jsme se definitivně ještě neshodli, a to je kurzarbeit. Určitě k tomu řekne i paní ministryně Maláčová něco. Kurzarbeit, bude pokračovat jednání k podmínkám k tomuto zákonu ještě zítra v poledne. Shodli jsme se na tom, že to je klíčový zákon, zásadní, který musí být opravdu velmi dobře vynegociován se všemi partnery, to znamená, jednali jsme odpoledne ještě se zástupci sociálního dialogu, se zástupci odborů, se zástupci svazů a asociací a ještě nemáme definitivní shodu, takže zítra budeme pokračovat.

Co se týká dalších bodů vlády, byl dnes přijat návrh koordinace podpory strategických technologií a produktů. Přeloženo do češtiny: Byla vytvořena rada pro podporu těchto technologií, která je při Ministerstvu průmyslu a obchodu a jejímž cílem je řídit podporu, ať už na úrovni výzkumu, na úrovni vývoje, na úrovni investic, na úrovni certifikací, to je velmi důležitá věc, ale i produkcí a nákupu strategických produktů, které jsou klíčové pro odolnost České republiky a pro bezpečnost státu.

Je to pochopitelně vyvoláno dobou covidu, nicméně domníváme se, že tento tým, který bude koordinovat a řídit tyto aktivity, podpůrné aktivity napříč jednotlivými resorty, tak je důležité, aby existoval, aby všechno na sebe průběžně navazovalo a abychom měli i pod kontrolou veškerou podporu, která tímto směrem jde, případně abychom byli schopni změřit její efektivitu a vše, co je s tím spojeno.

Důležitá diskuze probíhala i ve smyslu ochranných pomůcek. Informovali jsme členy vlády o tom, jaký je stav dnes zásob státních hmotných rezerv. Je to v tuto chvíli takové v situaci, kdy jednotlivé resorty měly za úkol, a průběžně to plní, mít dvouměsíční skladovou zásobu všech klíčových ochranných pomůcek. Nad tyto zásoby je zde ještě Správa státních hmotných rezerv, která zabezpečuje další dvouměsíční zásoby.

Sdělím teď ty nejdůležitější položky, které každého zajímají. Co se týká roušek, tak v tuto chvíli na Správě státních hmotných rezerv máme 44 500 000 roušek, podotýkám, že už to jsou zásoby nad tím, co mají jednotlivé resorty, čili ty už jsou z toho vyjmuty, s tím, že dalších 16 milionů roušek se v tuto chvíli soutěží, jsou ve finále, a dalších 10 milionů tam ještě bude dodáno z Ministerstva vnitra poté, co se ukončí další soutěž. Takže v tu chvíli budeme mít 71 milionů roušek, přičemž ten požadavek byl na dobu dvou měsíců 54 milionů roušek. Takže v tuto chvíli se blížíme už té hranici, která je nezbytně nutná. V momentě, kdy se jenom dodají ještě ty, které zůstávají v režimu Ministerstva vnitra, budeme mít těch roušek více, než byl dvouměsíční požadavek.

Co se týká respirátorů FFP2, tak v tuto chvíli je na skladě hmotných rezerv 5 200 000 těchto respirátorů, ale už od toho odečítáme 3 miliony respirátorů, které jdou pro seniory. Takže v tuto chvíli k tomu ještě budeme muset připočítat 6,1 milionu opětovně respirátorů, které jsou v současné době na skladech nebo v soutěži Ministerstva vnitra. Sečteme, podtrhneme, budeme mít 11 300 000 respirátorů, k tomu se dosoutěží ještě 1,5 milionu, které jsou ve fázi už vítěze tendru, pouze zbývá dopodepsat během následujících hodin finální dokumentaci. Takže budeme mít okolo 13 milionů roušek, pardon respirátorů. Požadavek je 15 200 000, čili tam se k tomu blížíme a pochopitelně soutěžíme dál.

K tomu jsme diskutovali jejich postupné vyskladňování, režim a týdenní výhledy a přehledy. Současně jsem dostal za úkol, abych společně s předsedou Správy státních hmotných rezerv předložil do příštího týdne opětovnou aktualizaci nejenom ve smyslu toho, co je a co bude na skladě, ale případné další požadavky, které bychom byli schopni ještě dále soutěžit už ve zrychleném řízení.

Troufám si tvrdit, že za mě by to asi v tuto chvíli bylo všechno. Pokud pochopitelně budete chtít vědět nějaké odpovědi na dotazy, které vyplynuly z těch ostatních bodů, tak jsem připraven, ale kolegové mě určitě doplní, děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ministryně práce a sociálních věcí paní Jana Maláčová.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Moc děkuji za slovo, hezké odpoledne, hezký podvečer. Já bych se chtěla vyjádřit ke čtyřem věcem. My jsme měli dnes předběžnou shodu na vládě ohledně distribuce také ochranných pomůcek zdravotně postiženým. Ve středu ještě toto formálně doprocesujeme. Dobrá zpráva je, že máme shodu na kritériu, kdy se bude 170 000 invalidních důchodců ve 3. stupni distribuovat stejné množství ochranných pomůcek jako seniorům starším 60 let. A pak je to také pro osoby mladší 18 let, které zjednodušeně mají průkaz ZTP, těch je zhruba 17 000.

Je to kritérium, které bylo vyprecizováno různými odborníky a různými zájmovými spolky, které reprezentují tyto zdravotně postižené spoluobčany, a já z toho mám velkou radost, protože si myslím, že si ochranné osobní pomůcky zaslouží také. Jakmile to vláda schválí, tak distribuce proběhne stejným způsobem jako u seniorů starších 60 let, to znamená přes Českou poštu. Takže to je jedna věc.

Druhá věc, už to zde bylo nakousnuto, kurzarbeit. My jsme dnes dvě hodiny jednali se zástupci tripartity. Já si myslím, že to bylo důležité, protože už jsem o to také žádala před několik týdny, a zítra budeme v tom jednání pokračovat. Cílem je mít v tom klíčovém zákoně, kterým bezesporu kurzarbeit je, v podstatě program, který bude fungovat ještě lépe než program Antivirus tak, abychom byli připraveni do budoucna na všechny případné hospodářské otřesy a abychom kvůli výkyvům hospodářského cyklu nemuseli vlastně řešit masovou nezaměstnanost.

My si myslíme, že program Antivirus zafungoval bezvadně, zachránil stovky tisíc pracovních míst a ambicí Ministerstva práce a sociálních věcí, které za kurzarbeit a jeho nastavení zodpovídá, je mít ještě lépe fungující program a stále jsme připraveni jej realizovat od 1. 11. V podstatě všechno v tuto chvíli běží, potřebujeme doladit ty parametry a samozřejmě ten návrh zákona, který, pokud bude shoda, tak může být schválen ve stavu legislativní nouze. Tak jakmile bude schválen zákon, tak jsme k 1. 11. schopni a připraveni program kurzarbeit spustit a realizovat.

Co se týká ošetřovného, tak zde budeme debatovat také zítra. Nemáme žádnou shodu, já si myslím, že je to velká škoda, protože jsem zaplavena stovkami, možná tisíci dotazy rodičů zoufalých, kteří neví, jak řešit situaci ohledně, které nastaly, nastaly různé situace na školách, ale i na školkách v souvislosti s koronapandemií, takže já pevně doufám, že konečně k tomu krizovému ošetřovnému dospějeme. Ministerstvo práce a sociálních věcí už je několik týdnů připraveno vyjednávat.

Poslední věc, já jsem pana ministra Vojtěcha již minulý týden požádala o jasná nastavení pravidel pro sociální služby, a to v oblasti testování, zajištění vakcín proti chřipce pro klienty v sociálních službách, zejména v pobytových sociálních službách, jasné pokyny v podstatě pro zřizovatele a kraje ohledně zajištění krizových lůžek, ohledně tzv. krizového personálu pro případ větších výpadků, ale také ohledně zásob ochranných osobních pomůcek.

To znamená, že v tuto chvíli za MPSV je to vše. A doufám, že se opravdu v nejbližších dnech na těch jasných pravidlech pro sociální služby dohodneme.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a pro případné dotazy je tu ministr zdravotnictví pan Adam Vojtěch. Pokud jsou nějaké dotazy, tak teď máte příležitost, Česká televize, prosím.

Nikola Reindlová, Česká televize: Dobrý den, já jsem se chtěla zeptat ještě k tomu kurzarbeitu. Pan Středula řekl v reakci na to dnešní jednání, že by možná bylo dobré prodloužit Antivirus do konce roku, tak jestli o tom uvažujete, paní ministryně, jestli takový návrh by pro vás byl schůdný, že by byl ještě čas na to to dovyjednat? A možná na vás i pana ministra Havlíčka, jestli byste mohli shrnout ty třecí plochy, to znamená ty největší problémy, na kterých se jednotlivé strany nemůžou dohodnout? A potom ještě otázka, jestli na dnešní vládě bylo otevřené to téma znovuzřízení Ústředního krizového štábu? Děkuji.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Co se týká kurzarbeitu: Já si myslím, že, zopakuji to, za nás jsme těsně před dohodou o kurzarbeitu. Mám velkou radost, že v podstatě mám podporu tripartity, co se týká těch návrhů, a pokud bychom se zítra dohodli, nebo ve středu, řekněme v řádu dnů, a celý návrh by prošel legislativním procesem, tak stále je ještě reálné od 1. 11. kurzarbeit realizovat a spustit.

My jsme program Antivirus vlastně postavili na nohy v mnohem kratším čase, takže z toho vyplývá to naše sebevědomí. Důležité je mít ten návrh vydiskutovaný tak, aby pak, když to řeknu lidově, prošel Sněmovnou a Senátem jako nůž po másle, nespletu to, víte, co myslím, vždycky ta přísloví spletu. Takže to je důležité, já jsem to i konzultovala v minulých dnech i se zástupci právě těch největších poslaneckých klubů tak, abychom skutečně měli shodu.

No a těch rozporů je tam pět zásadních. Za mě jsou nejdůležitější: za prvé já si myslím, že aby kurzarbeit splnil svoji roli, což je také stabilizace spotřeby ekonomiky nebo stabilizace kupní síly, tak tam musí být velmi dobrý náhradový poměr pro zaměstnance. Nemůže být horší než v současné době, když je zaměstnanec postaven na překážky takzvané. Myslím si, že optimální by bylo 70 procent během toho výpadku práce.

Druhá věc, která je velmi důležitá, aby kurzarbeit během těch krizí splnil svoji roli, to znamená, restrukturalizoval ekonomiku, tak si myslím, že ta doba, kdy lidé nepracují, by měla být využita na to, aby se vzdělávali. Já si myslím, že to je opravdu extrémně důležité, aby ti lidé neseděli tzv. jenom doma. Dnes víte, zaměstnavatelé nemají možnost, když jsou na překážkách, s nimi pracovat a místo toho, aby seděli doma, tak podle našeho názoru by se měli vzdělávat. To je ten druhý rozpor, aby tam byl ideálně automat na vzdělávání, a ještě v lepším případě bonifikace ve výši 10 procent té náhrady mzdy za to, když lidé budou aktivní a nebudou pracovat a během toho se, když nebudou pracovat, tak během toho když se budou vzdělávat.

Třetí věc je stále rozpor ohledně platby sociálního pojištění. Já si myslím, že to je pomoc zejména malým firmám. Víte, že 88 procent všech firem v České republice jsou firmy do 50 zaměstnanců, a pokud mají být konkurenceschopné v tom globálním nebo v tom evropském měřítku, tak stále tam nemáme dojednáno to sociální pojištění, zda mají, nebo nemají platit. Ale tam jsme ochotni jít na kompromis.

Čtvrtá věc, která je pro nás strukturální, a tam si myslím, že tam je velký rozpor s Ministerstvem financí. Já si myslím, tak aby kurzarbeit fungoval jako dobře namazaný stroj, aby všechna ta kolečka do sebe zapadala, tak si myslím, že vlastně ten výpadek práce, nebo ta nepráce, by měla být poměřována za celou firmu, nikoliv za každého jednoho zaměstnance. To znamená, že by to měl být součet fondu pracovní doby.

Ono je v podstatě jedno, jestli máte čtyři skladníky z pěti, kteří pracují na 80 procent, nebo když se to přepočítá pak na každého jednotlivého. Myslím si, že to vychází dobře a dokáže to mnohem lépe reagovat například na živelné katastrofy. Např. povodeň, tak se očekává, že třeba firma týden nebude fungovat a pak ale budou nějakým způsobem fungovat téměř všichni. Důležitý je ten součet za ten měsíc za celou firmu. Nebo když třeba jedna hala neběží a druhá hala běží téměř naplno, tak důležitý je potom ten součet, a tak je to i běžné v okolních zemích.

No a ten poslední rozpor je, aby ta maximální částka, kterou bude stát přispívat na to jedno pracovní místo, tak aby byla zastropována na 1,5násobku průměrné mzdy. To si myslíme, že je adekvátní, aby firmám neodcházeli kvalifikovaní zaměstnanci.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Já bych k tomu pouze dodal pár ještě poznámek. Kurzarbeit není dílem jednoho rezortu, je to dílem celé vlády, jakkoliv to samozřejmě Ministerstvo práce a sociálních věcí procesuje. Je to zcela klíčový a zásadní zákon, který musí být opravdu velmi dobře a perfektně připraven. Musí být projednán se sociálními partnery, v rámci koalice, musí být projednán i se všemi aktéry prostě trhu, kteří jsou, protože zde připravujeme něco, co zde historicky nikdy nebylo.

Řekl bych, že jsme v revoluční době, kdy můžeme po x letech, a jenom já si vzpomínám v době, kdy jsem dělal zástupce podnikatelů, tak se o tom hovoří téměř 20 let, aby tento zákon vzniknul. Jsme velmi blízko tomu, aby ten zákon vzniknul, ale to neznamená, že uděláme něco ukvapeně.

Takže nesrovnával bych to dneska s Antivirem. Antivirus je dobrý program, ten program nicméně byl krátkodobý, a pokud by se v něm něco nepovedlo, není problém to změnit, nebo to přirozeným způsobem skončí. Pokud se jedná o kurzarbeit, což je něco dlouhodobého, tak tam bychom si neměli dovolit prostě udělat jakoukoliv chybu. Takže to dneska není o kritice, je to prostě o věcném jednání, které je třeba donegociovat.

Co se týká těch procent. Ano, paní ministryně Maláčová navrhuje 70 procent, druhý návrh je 60–75 procent, to znamená v určitých fázích umožnit i větší čerpání než 70 procent, na úrovni 75. Zase v situacích, kdy nebude situace nijak kritická, by to mohlo být jenom 60 procent, ale vidíte, že to je spor, který se dá prostě dohrát.

Co je důležité, tak se udělal poměrně důležitý ústupek v tom, že se akceptují čtyři dny, kdy budou moci být zaměstnanci doma. Původní návrh Ministerstva práce a sociálních věcí byly tři dny, nakonec se řeklo, dobře, připusťme tedy čtyři dny. Na druhou stranu zase je tam ta diskuze, jestli ze sociálního pojištění částečného nebo celého.

Co se týká toho fondu pracovní doby, to je samozřejmě úhel pohledu z různých stran. Na první pohled se může zdát, že to je věc banální. Já myslím, že to úplně není banální. Ta diskuze, která tam je, je o tom, co je vlastně administrativně jednodušší a co se dá vykázat lépe. My se domníváme, že přes jedince, který se tak jako tak musí vykazovat, je to schůdnější, nemluvě o tom, že v tuto chvíli, kdyby se to dalo jako na celek, jako na firmu, mohla by nastat situace, že třeba někdo stojí pět dní v týdnu a někdo jiný třeba pracuje dva nebo tři dny v týdnu, celkově se to zprůměruje a vlastně všichni tu podporu dostávají. Naším cílem je, aby tu podporu dostali ti, kteří alespoň částečně pracují.

Ale i to je věc, na které se nepochybně dá shodnout. Já věřím, že zítra se udělá další krok k tomu, ale do té doby, dokud to opravdu nebude velmi dobře vyjednáno a budeme si za tím všichni stát, tak není možné ten zákon přijmout.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, Aktuálně.cz.

Nikola Reindlová, Česká televize: Ještě krizový štáb.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Pardon, krizový štáb se neřešil oficiálně, pouze velmi krátce tam proběhla diskuze a v danou chvíli se zřizovat nebude.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: My jsme to navrhli, jako sociální demokracie. My si prostě myslíme, že by se Ústřední krizový štáb měl zřídit tak, aby vlastně probíhala jednoznačná komunikace, aby se dobře plánovalo, aby celou tu situaci řídili odborníci podle pandemických plánů, podle jasně daných schémat. Myslím si, že je důležité v tuto chvíli nepodléhat panice, na druhou stranu, kdo je připraven, není překvapen, takže z tohoto důvodu jsme to diskutovali a myslím si, že by to bylo dobře, kdyby Ústřední krizový štáb byl zřízen pro průběh celého procesu

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě pan Vojtěch.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Tady zjevně se nepotkáváme s těmi názory. Víte, že dnes zasedala Rada vlády pro zdravotní rizika, kde byli přizváni všichni zástupci jednotlivých resortů včetně policie, hasičů a podobně Takže já si myslím, že je to zdravotní problém. Skutečně, řešme to jako zdravotní problém a toto si myslím, z našeho pohledu, tedy z mého pohledu jako ministra zdravotnictví, je ta nejlepší platforma, kde můžeme ty věci diskutovat. Za mě ta dnešní debata na té Radě vlády pro zdravotní rizika byla velmi věcná, velmi konstruktivní napříč rezorty. Takže já si myslím, že ta platforma v tomto směru je dostatečná, ale v tomto máme odlišný názor.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak pan Bartoníček. Prosím.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Děkuji, já bych ještě ke kurzarbaitu měl dotaz v tom smyslu, že tato novela, tento zákon má motivovat zaměstnavatele k udržení pracovních míst a vy do tohoto zákona chcete implementovat platby sociálního pojištění, což je parametr, který jde proti této motivaci. A já se ptám, proč teda do zákona, který má motivovat zaměstnance k něčemu, chcete dát něco, co jde proti smyslu toho zákona? To je asi na vás, pane vicepremiére, dotaz. A na paní ministryni bych k tomu měl doplňující dotaz. Na jaký kompromis jste v této otázce ochotna jít, že jste řekla, že jste připravena zítra se dohodnout na nějakém kompromisu v této věci?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Kurzarbeit obecně je schéma, nebo podpora, která by měla dokázat spravedlivým způsobem rozložit všechna rizika nebo negativní jevy, které vyplývají z nějaké nastalé situace. Ať už je to pandemie nebo povodeň nebo cokoliv jiného. V tuto chvíli stát jednoznačně přijímá největší ranec té kompenzace, která tam je, to znamená, je připraven mezi těmi 60 až 75 procent, pokud nedojdeme k nějakému jinému závěru, ale současně tam musí být i nějaká míra nákladů, která je spojená se zaměstnavatelem. V tomto se nám zdá nejčistší, aby to byly právě ty odvody. A pochopitelně je tam i míra, kterou nese ten zaměstnanec, a to je to, že bude mít o něco menší mzdu, dejme tomu o těch 30 procent.

To znamená, pokud to sečteme a podtrhneme a napočetli bychom, že je to celkově na 100, 134 nákladů, protože tam samozřejmě máme ty odvody zdravotní, sociální, tak můžeme zjednodušeně říct, že dvě třetiny nese stát z té stovky a zbytek nesou zaměstnanec a zaměstnavatel přibližně půl na půl. Kdybych to měl dát na 100, tak 50 stát, 25 zaměstnanec, 25 zaměstnavatel. Ale to je předběžně, přibližně, tak jak se to dopočítává. To znamená, nevidíme úplně, co je divného na tom, když se platí zdravotní pojištění, že by tam bylo i sociální pojištění.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: No, protože tím se ta participace zaměstnavatele výrazně zvyšuje, respektive to, co on může očekávat jakoby od toho kurzarbeitu, snižujete o třetinu.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Ano, ale ten zaměstnavatel v tu chvíli nemusí nikoho propouštět, to znamená, on má ty lidi na tom kurzarbeitu, za to mu platí tu mzdu stát a ten zaměstnavatel za ně platí ty odvody, zatímco normálně platí ty odvody, a samozřejmě ještě k tomu tu mzdu.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Ano, ale dotaz zněl tak, jestli se shodneme na tom, že kdyby zaměstnavatel ty odvody platit nemusel, jeho motivace zachovat pracovní místo by byla větší? Pokud se na tomto shodneme, tak se ptám, a tak zněl můj dotaz, proč do zákona implementujete takový parametr, který jde proti jeho původnímu smyslu, tudíž zvyšovat motivaci zaměstnavatelů zachovat pracovní místo?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: No to je dáno tím, že jsme dnes v situaci, kdy je poměrně nízká míra nezaměstnanosti a je obrovské množství firem, které potřebují další zaměstnance. Pokud my to uděláme tak, jak byste vy navrhoval, to znamená, že by v tu chvíli zaměstnavatel neplatil vůbec nic, ani zdravotní, sociální. V tu chvíli on by dal zaměstnance na dva, na tři nebo třeba na čtyři dny na kurzarbeit, nenesl by žádný náklad. Ano, pro něj by to bylo v tu chvíli zajímavé, příznivé, ale na druhou stranu, kde by byla ta motivace, aby ty lidi dostali rychle do práce?

A jiní zaměstnavatelé nám dnes říkají: My potřebujeme prostě volnější trh práce a potřebujeme, abychom měli kam sáhnout pro lidi. To znamená, ty lidi by byli, dejme tomu, v uvozovkách zaparkováni ve firmách, které by třeba šest, sedm nebo devět měsíců stály, aniž by ten zaměstnavatel měl fatální motivaci ty lidi dostat do pracovního procesu.  Pokud nebereme to, že by je tam dostal díky tomu, nebo proto, že chce generovat zisk. To chápu, tomu rozumím.

Ale na druhou stranu, když by je tam měl, zisk by negeneroval, tak v tu chvíli ho to nestojí vůbec nic a ostatní firmy prostě nemají pracovníky. Stále jsme v situaci, kdy jezdíme po trhu, a firmy nám od rána do večera říkají: Je nedostatek pracovníků. Respektujeme kurzarbeit nebo Antivirus, znova říkám, že Antivirus je dobrý program a já ho nijak nerozporuji, kurzarbeit má dobře našlápnuto, ale nemůžeme se na to dívat jenom z úhlu pohledu toho, že to všem musí přinést stoprocetní benefit, to nelze. Jsme v situaci, kdy prostě každého to něco bude stát. 

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: A ten kompromis, paní ministryně?

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Já možná zareaguji. Já si myslím, že ta spoluúčast by byla dána tím zdravotním pojištěním. Dokonce si dokážu představit jít na kompromis ve dvou úrovních. V tuto chvíli dokonce koaliční partner požaduje, aby to sociální pojištění bylo zaplaceno dokonce z fikce, to znamená prostě z celého toho balíku. To si myslím, že je, podle našeho názoru, svým způsobem protiústavní, protože nevíme, jak bychom to z pohledu pracovně-právního vyměřovali. Víte, že se do těch průměrných výdělků počítá dejme tomu dovolená, různé příplatky za směnnost a podobné věci. Takže pokud bychom se dohodli na tom, že sociální pojištění bude placeno firmami, a myslíme si, že by to poškodilo hlavně ty malé firmy, tak ano, ale ne z té fikce.

Druhá věc, která by byla možným kompromisem, tak zaplatit část sociálního pojištění, například 80 procent, tak aby se ulevilo, nicméně tam si myslíme, že by to bylo administrativně velmi náročné. To bychom museli pak projet nějaké firemní simulace. Ale myslím si, že ta spoluúčast je dána zdravotním pojištěním, a zároveň se domnívám, že pokud je v tuhle chvíli problém na trhu práce nedostatek kvalifikované pracovní síly, tak pokud zaměstnanci půjdou v kurzarbeitu na 70 procent, tak bude velký tlak na ty zaměstnavatele, kteří mají kvalifikovanou pracovní sílu v kurzarbeitu, na to, aby se dostali co nejdříve do normálního režimu, jinak jim tu kvalifikovanou pracovní sílu odláká konkurence. Takže tam ten tlak bude velmi vysoký.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě pan Ťopek.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Ještě jeden doplňující dotaz, protože už vlastně, jestli to dobře počítám, jsme tady potřetí, kdy jsme očekávali dohodu koaličních stran, tak jak to vidíte zítra? Myslíte si, že zítra už se skutečně dohodnete a pošlete to třeba ještě tento týden do Sněmovny?

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: My jsme připraveni to dohodnout a my to doprecizujeme a snad se již brzy dočkáte.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Já věřím, že ano, ale berte to tak, že toto se opravdu nemůže uspěchat. Je to důležitá věc a dejte nám, prosím, ten čas na to, abychom to dohráli. Je to na dlouhou dobu, a i dnes jsme viděli, když jsme se potkali se sociálními partnery, že ještě je třeba některé věci dotáhnout.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz. Pan Kopecký.

Josef Kopecký, iDNES: Dobrý večer, já bych se chtěl zeptat paní ministryně Maláčové: Vy jste řekla, že jste krátce před dohodou s koaličním partnerem o trvalém kurzarbeitu, nicméně zvnějšku se to může jevit i tak, že přibývá věcí, na kterých se v koalici neshodujete. Nejenom zatím o tom kurzarbeitu, aktivace Ústředního krizového štábu, krizové ošetřovné, které vy prosazujete. Máte nějakou, řekněme, červenou linii, která, kdyby byla překročena, tak byste doporučovala své vlastní straně: Ne, nemá smysl, abychom v tom dále pokračovali, odejděme z vlády. Anebo si myslíte, že ta varianta vůbec není ve hře? Že se opravdu za každou cenu domluvíte, a možnost, že byste se rozešli, protože se neshodujete, neexistuje? A na pana ministra zdravotnictví Vojtěcha, mě zaujalo vyjádření, které jste dávali dnes odpoledne, že vlastně když při kontaktu s nakaženým bude mít někdo roušku, budou mít oba dva roušku, respirátor nebo roušku, tak ten, který jako údajně nakažený není, tak do karantény nejde. Stačí, když řekne prostě, měl jsem roušku. Když to bude setkání dvou lidí, nebude u toho nikdo třetí a každý z nich bude tvrdit něco jiného, jeden řekne: Oba dva jsme měli roušku, a ten druhý bude tvrdit, ne, měl jsem ji jenom já a ten druhý ne, čí slovo bude platit? To mi není úplně jasné, jak se to bude dokazovat. A jestli vlastně to, že bude stačit, aby člověk řekl, že má roušku, přitom doposud se vycházelo z toho, že před nakažením chrání respirátor FFP3, jestli si to pamatuju, doposud se to tak tvrdilo, že rouška neochrání před nakažením, tak jestli vlastně to sdělení dnešní, že stačí říct, měl jsem roušku, nejdu do karantény, jestli to není přiznání toho, že politici se rozhodli, že má docházet k promořování společnosti, i když to tak otevřeně neříkáte. Děkuju.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak já zareaguji. Ty debaty, které naznačujete, tak ty se vůbec nekonají, nepřicházejí v úvahu, protože nám jde o to, abychom pomáhali v této velmi těžké době občanům. Kurzarbeit je důležitý pro firmy, za mě a za sociální demokracii se dá říct, že uděláme všechno pro to, aby od 1. 11.  kurzarbeit byl a byl plně funkční a doufáme v dohodu a jsme připraveni ke kompromisům. A co se týká ošetřovného a těch dalších věcí – ošetřovné, si myslím, tady mělo být v době, kdy se zaváděla distanční výuka. Teď se ukazuje, nebo praxe ukazuje, že nastala celá řada situací i v těch lokálních ohniscích. Nikdo nechce plošná opatření, ale potřebujeme být dobře připraveni na ta lokální ohniska. Takže kdo je připraven, není překvapen.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Já bych s dovolením rovněž na to reagoval a potvrdil bych, co říká paní ministryně. Přece to, že vláda se stoprocentně neshodne úplně na všem, je naopak známka toho, že ta vláda funguje dobře. Máme desítky bodů, které schvalujeme bez větších problémů, a jsou některé body prostě, kde jsou nějaké názorové různé, ani ne rozkoly, ale prostě různé pohledy. Ale právě proto vláda zasedá, právě proto se k tomu opětovně a znovu vracíme a u těch důležitých věcí, které mají dlouhodobý charakter, se prostě o tom bavíme v daleko větším detailu.

Na tom není nic mimořádného, a naopak si myslím, že je to známka toho, že vláda se dokáže bavit, a například já, i když se nemusíme na všem s paní Maláčovou shodnout, respektuji její názor, rozumím jejímu pohledu, to ještě neznamená, že všechno okamžitě odsouhlasíme. Vždycky je to o nějakých kompromisech, i v té vládě.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Já se vyjádřím k té poslední otázce nebo k sérii otázek, ohledně nového metodického pokynu hlavní hygieničky týkající se umisťování lidí do karantén. My jsme to velmi detailně debatovali a určitě to není politické rozhodnutí, ale je to rozhodnutí epidemiologů, aktuálně pod vedením pana profesora Chlíbka, a shodli jsme se na tom, že pokud oba ti lidé mají roušku, není to o tom, že může mít jenom jeden tu roušku, jo, to musíme říct, že skutečně oba musí mít roušku, tak v takovémto případě to riziko přenosu nákazy v rámci toho kontaktu je velmi minimalizováno.

Ano, máte pravdu, že pokud se já chráním, tak nemusí to být FFP3, může to být FFP2 respirátor, že respirátor chrání toho člověka. Ale pokud i ten kontakt i ten pozitivní člověk mají roušku, tak jsme skutečně došli k tomu, že to riziko je velmi minimalizováno. Ale samozřejmě jsou tam další parametry. Je tam jednak to, že ten kontakt musí být asymptomatický, to je první základní podmínka pro to, aby nemusel být umisťován do karantény, a je tam ponaučení pro toho člověka, že pokud do deseti dnů bude mít jakékoliv příznaky, tak musí kontaktovat svého lékaře, a pak samozřejmě je s ním dále nakládáno.

Takže jsme přesvědčeni, a je to skutečně rozhodnutí odborné skupiny epidemiologické, že v takovémto případě to riziko nákazy je minimalizováno, a pokud se bavíme o tom, že skutečně chceme dávat do karantény jen ty epidemiologicky významné kontakty, tak to je na místě.

A o čem se bavíte nebo jak to bude probíhat? Ono vždy probíhá epidemiologické šetření. A hygiena, potažmo epidemiologové, kteří volají s tím pozitivním a dělají trasování, tak samozřejmě zjišťují veškeré okolnosti. Je to stejné, jako když se bavíme o epidemiologicky významném kontaktu, jestli je více než 15 minut s tím člověkem na méně než dva metry. To také nikdo neví, jestli to tak přesně bylo, ale podle zákona o ochraně veřejného zdraví ten, který je takto vlastně v uvozovkách vyslýchán, to znamená, má podat veškeré informace, tak má povinnost ze zákona říct veškeré informace pravdivě, jinak se vystavuje případné sankci podle zákona. Pokud by ještě ten člověk úmyslně roznášel tuto infekční chorobu, tak pak je to i trestný čin.

Takže já věřím, že lidé budou v tomto směru pravdomluvní, ale je jasné, že v rámci toho epidemiologického šetření hygiena vychází z toho, co jí řeknou ti lidé. Ona nemá žádné fotografie, nemá videa a ti lidé mají povinnost ze zákona odpovídat pravdivě a říct veškeré souvislosti tak, jak byly. Takže v tomto směru je ta odpověď na tu vaši otázku.

A určitě to není otázka proměřování. Je to skutečně otázka vyhodnocení rizika a tady jsme to riziko vyhodnotili jako velmi, velmi malé, že ten člověk se nakazí, pokud oba dva mají roušku, a proto, pokud je asymptomatický, nemá žádné příznaky, tak nemusí být umisťován do karantény.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz ČTK.       

Josef Kopecký, iDNES:  Takže když to bude tvrzení proti tvrzení, když nakažený a ten, který ho potkal, když oba budou mít roušku, ale každý bude říkat něco jiného, nebude u toho třetí člověk, to znamená, bude to slovo proti slovu, dala by se vaše odpověď interpretovat tak, že se bude vycházet z toho, co říká ten nakažený, protože ten může být zákonně postižen, když neřekne pravdu. To znamená, že slovo nakaženého bude mít věší váhu než slovo toho druhého člověka?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Ne, ne, ne. Toto je na vyhodnocení právě toho člověka, který dělá to epidemiologické šetření, to znamená hygienika. Pokud tam bude takovýto rozpor, tak hygienici nesporně radši půjdou cestou opatrnější. To znamená, umístí toho člověka do karantény, pokud tam bude zjevný rozpor, že jeden tvrdí, že roušku měl, druhý, že nikoliv. V tomto směru hygiena bude volit, řekněme, nějakou přibližnou opatrnost a v takovémto případě bude ten daný člověk do karantény umístěn.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: ČTK.   

Marek Opatrný, ČTK: Já bych měl dotaz na pana ministra zdravotnictví. Vláda dnes také schválila příspěvek do zvláštního fondu EU, který financuje vývoj a výzkum látek na vakcínu proti covidu. Tak jaký ten příspěvek byl, kolik to je peněz a vlastně kolik tam dosud Česká republika přispěla? Děkuju.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Je to speciální fond s názvem ESI, který je využíván pro financování i jiných oblastí. Pokud jde o koronavirus, už z něho byl nakupován například remdesivir, který jsme získali jako Česká republika i další, respirátory a podobně. A nyní vlastně ten fond potřebuje, řekněme, příspěvek od jednotlivých členských států. Byli jsme k tomu vyzváni, nebo požádáni německým předsednictvím. Já jsem dostal dopis od pana ministra zdravotnictví Spahna a od eurokomisařky pro zdraví.

V zásadě všechny členské státy mají přispět celkově sumou 750 milionů eur s tím, že Česká republika přispívá částkou 11,5 milionu eur, což je nějakých 310 milionů korun v přepočtu. Je to asi 1,5 procenta té celkové částky a je to vypočítáváno na základě hrubého národního produktu jednotlivých zemí.

Takže v tomto směru je schválen ten náš příspěvek a  garantuje nám to, že budeme, řekněme, součástí hry. Protože my jsme vlastně součástí toho celého projektu pod Evropskou komisí, která vyjednává postupně s jednotlivými výrobci vakcín. Už takto vlastně máme předběžný zájem o vakcínu od společnosti AstraZeneca, to byla vlastně ta první předobjednávka, a teď budou následovat další podle toho postupu vývoje. A my díky tomu, že skutečně participujeme na tomto fondu, tak máme možnost být součástí hry, jak říkám, a případně se podílet na nákupu těch dalších vakcín.

Protože samozřejmě my nedokážeme úplně říci, a nikdo nedokáže říci, jaká ta vakcína reálně bude úspěšná, jaká bude zaregistrována, bude účinná, bezpečná. Víte, že teď AstraZeneca také měla určité problémy. Na druhou stranu už ten vývoj se opět obnovil, takže uvidíme, jak se to bude vyvíjet. Ale toto nám garantuje, že skutečně na tom budeme participovat.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuju. Česká televize.

Nikola Reindlová, Česká televize: Já bych měla ještě několik dotazů na pana ministra Vojtěcha. Protože se v posledních dnech hodně probírá to přetěžování pražské hygieny. Dnes se ale ozvali jihomoravští hygienici, kteří říkají, že mají skluz s trasováním až několik dní. Dokonce šéfka epidemického oddělení krajského úřadu uvedla, že hygienici jsou na pokraji sil a že dokonce nestíhají, je možné, že nebudou stíhat trasovat ani ty závažné případy a že komunikují s Ministerstvem zdravotnictví. Tak jestli ta komunikace probíhá, co jim radíte a jestli nastane na jihu Moravy to, co nastalo třeba v Praze, že vypomáhají hygienici z jiných okresů, ne tolik zatížených? A možná potom takové praktické rady pro lidi: Proč se nenavýšily ty kapacity hygien konkrétně třeba na jihu Moravy, na to se ptají místní, už během léta, co mají dělat, když teď čekají na volné místo na testování i týden, což je realita z dnešního dopoledne v Brně, kdy se chtěl někdo jít otestovat a je volný termín až příští týden. Tak možná i tyto dotazy praktické. Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Začnu od konce. Je otázka, jestli ten člověk je indikovaný, nebo je samoplátce. Nejsem si jistý, jestli indikovaný člověk, který skutečně má žádanku od lékaře, čeká týden, to si myslím, že tak není. U samoplátců bych musel samozřejmě tu situaci prověřit. My stále ty kapacity navyšujeme i tady v Praze. Aktuálně jsme někde na 20 000, přes 20 000 testů denně, denní kapacity. Takže samozřejmě na to reagujeme a už ty kapacity navyšujeme od léta, včetně těch personálních.

Vláda už na začátku července schválila 134 nových míst v rámci hygienické služby, které se postupně naobsazovaly, teď školíme další desítky trasovačů. Já jsem vnímal ten výstup ze strany Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje a skutečně je to tak, že naším cílem je, a už to teď probíhá třeba v případě Prahy, že jí pomáhají kolegové ze Zlínského kraje, z jiných krajů, tam kde třeba to vytížení není tak výrazné. Právě proto vlastně tvoříme ten systém jako centrální v rámci systému Daktela, který používají jednotlivé krajské hygienické stanice. Takže toto řešíme průběžně.

Je jasné, že ta situace se vyvíjí různě v různých krajích, ale naším cílem je teď navýšit, aktuálně probíhají školení desítky dalších operátorů a ty kapacity stále budeme navyšovat. Chystáme i soutěžení call centra, jak jsme o tom hovořili dnes ráno na Radě vlády pro zdravotní rizika, které by mělo zajišťovat až 650 nových operátorů. Takže reagujeme na tu situaci, vlastně už od léta se připravujeme, ale je jasné, že zejména v těch posledních 14 dnech ten nárůst je velmi výrazný, a právě proto teď musíme reagovat tím navýšením kapacit, které bude dostatečné.

Je jasné, že pro hygieniky, já si myslím, já to trošku vnímám, i to, co říkáte, je ta situace náročná, protože oni vlastně v tomto tempu jedou od 1. března, kdy jsme měli první tři případy v České republice. Takže je jasné, že pro celou hygienickou službu je to velmi náročné období, kdy už skutečně několik měsíců takto vlastně nepřetržitě den, co den i o víkendech pracují a my se jim snažíme maximálně pomoct, odlehčit, ale pro všechny je to samozřejmě velmi náročné.

Nikola Reindlová, Česká televize: Takže je to v procesu, nějaká ta pomoc, že by někteří hygienici z jiných okresů šli na jih Moravy? Už se začal proces té pomoci nebo o tom zatím teprve jednáte, kdo by tam měla přijít?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: My jsme zatím tedy řešili Prahu, která měla největší problém, protože měla největší nárůst. Druhý největší nárůst má Středočeský kraj. Pokud jde o Jihomoravský kraj, já zatím osobně jsem nedostal tuto žádost, nebo že by se na mě obrátili kolegové z Jihomoravského kraje, viděl jsem to dnes v médiích. Ale určitě to budu řešit s paní hlavní hygieničkou tak, abychom případně ty kapacity přeskupili a pomohli jsme kolegům i v Jihomoravském kraji.

To, co je výhoda právě chytré karantény, a to je vlastně něco, o čem se nám ani nezdálo úplně na začátku toho procesu, že právě všechny hygienické stanice pracují v tom jednotném systému. To znamená, my jsme si to už odzkoušeli, když byl Moravskoslezský kraj. Tehdy samozřejmě ta situace byla jiná, protože bylo jedno ohnisko velké v Moravskoslezském kraji, a také vlastně hygienické stanice z druhého konce republiky navolávaly ty kontakty, pomáhaly si.

Takže to je ten cíl – aby ten systém byly propojen, aby ta data byla propojena a aby vlastně nebyly parcelovány ty jednotlivé krajské hygienické stanice bez návaznosti na ten celý systém. Takže to je i ta výhoda té stále diskutované Chytré karantény, že toto jsme schopni zajistit. Že vlastně si mohou jednotlivé krajské hygienické stanice pomáhat. Ale o té jihomoravské, tak skutečně tento výstup, který jsem viděl dnes v médiích, tak slyším poprvé, respektive nebyli jsme zatím takto, aspoň já tedy, osloven. Určitě to budu řešit.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ještě dotazy? Pokud nejsou, tak děkujeme a hezký večer.