Tisková konference po jednání vlády, 15. února 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí: Dámy a pánové, pěkné odpoledne, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády a já poprosím o úvodní slovo předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, budu vás informovat o některých věcech, které dnes schválila vláda, a moji kolegové potom uvedou další podrobnosti. Jednou z věcí, které jsme se věnovali, je řešení situace s nedostatkem léků v České republice, která je způsobená výpadky v dodavatelských řetězcích, zvýšenou nemocností, prostě celým souborem problémů, kterým čelí nejenom Česká republika, ale prakticky všechny evropské země.

Začínám dobrou zprávou. Ta dobrá zpráva je, že naše vláda dnes odsouhlasila zavedení na trh, tedy úhrady, dalších druhů antibiotik, která nám pomohou vyřešit ty momentální výpadky dodávek. Díky tomu rozhodnutí bude možné a budeme schopni dovézt dalších 25 000 balení antibiotik. Současně děláme vedle těchto konkrétních krátkodobých kroků, které pomáhají řešit tu aktuální situaci, takové kroky, abychom těmto problémům do budoucna mohli předcházet. Proto zavádí Ministerstvo zdravotnictví systém pro uplatňování aktivní lékové politiky, a zároveň připravujeme novelu zákona o léčivech. Tato dvě opatření dohromady zajistí lepší zjišťování množství zásob léků ve skladech nebo povinnou kritickou zásobu léků na dva měsíce, o tomto úmyslu jsme už informovali.

Díky těm aktivním krokům Ministerstva zdravotnictví a rozhodným krokům vlády v této věci jsme vždy dokázali vyřešit akutní nedostatky léků, ale pro nás je důležité, abychom dokázali těmto věcem předcházet, abychom se dokázali poučit z této krize a do budoucna vytvořili takové podmínky, takový funkční systém, který skutečně dokáže preventivně takovéto krize zvládat.

Druhé téma, o kterém chci mluvit, je to, že vláda se dnes zabývala problematikou bezpečnostních aspektů vlivového působení cizí moci a informačních manipulací v České republice. Tedy to je ta oblast, která se někdy zjednodušeně nazývá dezinformace. Koordinaci této agendy, tedy bezpečnostních aspektů vlivového působení cizí moci a informačních manipulací, přebírá k dnešnímu dni národní bezpečnostní poradce Tomáš Pojar s tím, že při Bezpečnostní radě státu vznikla nová pracovní skupina, která se bude právě zabývat záležitostmi bezpečnostních aspektů vlivového působení cizí moci a informačních manipulací, ve které budou odborníci z příslušných státních úřadů, kteří se této problematice věnují.

V této souvislosti vláda dnes ukončila činnost vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací a Michal Klíma odchází z této pozice. Já bych chtěl panu Klímovi i při této příležitosti velmi poděkovat za jeho roční práci, kterou odvedl nejen pro vládu České republiky, ale pro český stát. Dokázal zahájit, připravit strategickou komunikaci státu, která tu chyběla, a rozjel i tuto oblast, o které jsme teď mluvili, a tak naplnil úkol, který mu byl před rokem svěřen, takže i jménem celé vlády mu děkuji za dobrou spolupráci a přeji mu vše dobré v jeho dalších aktivitách.

Jak už jsem říkal, to, co vládní zmocněnec pro média a dezinformace během tohoto prvního roku dělal a co vlastně připravil, tak teď bude pokračovat ve dvou směrech. Jednak na Úřadu vlády zůstává nebo je vytvořen Odbor strategické komunikace, který se bude věnovat této oblasti, a agenda, která se týká vlivového působení cizí moci, informačních manipulací, zjednodušeně dezinformací, přechází pod koordinaci národního bezpečnostního poradce.

Jsme přesvědčeni, že po té úvodní fázi, kdy bylo potřeba tyto věci vůbec rozhýbat a zahájit tu činnost, vytvořit nějaké struktury, což výborným způsobem udělal dosavadní vládní zmocněnec Michal Klíma, tak teď je potřeba přejít už k těmto konkrétním aktivitám, které budou koordinovány činností pracovní skupiny pod Bezpečnostní radou státu a strategickou komunikací tady na Úřadu vlády.

Poslední informace se týká příštího týdne. Jsem na to tázán, tak to tady potvrdím. Příští týden se zúčastním za Českou republiku jednání skupiny B9 s americkým prezidentem Bidenem ve Varšavě. Předpokládám, že budeme jednat o situaci na Ukrajině, obranné, bezpečnostní spolupráci v rámci skupiny B9 se Spojenými státy. Je to určitě důležitá schůzka, Spojené státy jsou jedním z našich klíčových partnerů a ve stávající bezpečnostní situaci, které náš region čelí, nebo obzvlášť čelí, tak je důležité, abychom byli v pravidelných kontaktech a ta jednání probíhala co nejčastěji. Takže se na tu schůzku skupiny B9 s americkým prezidentem Bidenem ve Varšavě těším a je důležité, že se takováto akce koná.

Václav Smolka, tiskový mluvčí: Děkuji, poprosím prvního místopředsedu vlády Víta Rakušana.

Vít Rakušan, první místopředseda a ministr vnitra: Ještě jednou dobrý den, vážené dámy, vážení pánové. Mně dovolte vás teď informovat o tom, k jakým změnám dochází ve Strategické skupině ke koordinaci řešení dopadů uprchlické vlny. Vláda v loňském roce schválila strategický materiál k řešení uprchlické vlny, kde jsem byl dočasně jmenován jako národní koordinátor pro zvládání těchto důsledků a pro koordinaci všech aktivit, které z toho vyplývaly.

Dovolte mi krátkou rekapitulaci. Kdyby nám někdo začátkem února loňského roku řekl, že Česká republika za jeden rok bude schopna zaregistrovat bezmála půl milionu uprchlíků z Ukrajiny, že zvládneme pro ně připravit takové zázemí, aby nezkrachoval a nebyl pod přetížením zdravotní systém v České republice, školský systém v České republice. Abychom byli schopni vytvořit přijímací mechanismy, které těm lidem umožní vstoupit velmi rychle na trh práce, čehož mnoho z nich opravdu využilo. Aby ti lidé dostali nouzové ubytování a byli schopni si třeba i po vlastní linii zařídit ubytování, které je důstojné. Aby tady nevznikaly žádné uprchlické tábory, kromě jedné výjimky na krátkou dobu žádná stanová městečka či žádné objekty mimořádného ubytování. To je prostě jednoznačný úspěch, který byl možný pouze díky skvělé meziresortní spolupráci.

Ta byla od začátku nastavena v rámci strategické skupiny, která ve svém fungování podléhala Ústřednímu krizovému štábu. Ten systém jako takový fungoval proto, že jsme nevymýšleli nic nového, že jsme se drželi pravidel krizového řízení, že jsme měli jasně nastaveny kompetence a že jsme měli jasnou koordinaci všech aktivit. Určitě se objevily dílčí problémy, určitě bychom to nezvládli bez pomoci obyvatel České republiky, za což jim patří velký dík. Nezvládli bychom to bez starostek, starostů a hejtmanů. Všechny úrovně se na tom velmi aktivně podíleli, ale určitě i složky integrovaného záchranného systému, hasiči, Policie České republiky a další.

Nicméně, ta doba se přece jenom trochu změnila. My už teď nejsme v aktuální krizi. My už nejsme ve stavu krizového řízení, kdy bychom řešili nápor desítek tisíc lidí, kteří sem přicházejí. My máme vytvořený systém, který se osvědčil, který projde dílčími změnami, ale v téhle době už máme v jakémsi stand-by režimu, pohotovostním režimu, stále aktivní Ústřední krizový štáb, který se ovšem už neschází každý týden, jako tomu bylo někdy před půl rokem, ale schází se pouze dle potřeby. A samozřejmě, že Ústřední krizový štáb je tady stále. A samozřejmě, že Ministerstvo vnitra, ministr vnitra z podstaty své funkce je připraven vést Ústřední krizový štáb a řídit případné krizové řízení, kdyby jakýkoliv typ krize měl eskalovat.

My s tím ale nepočítáme, proto jsme změnili funkčně právě působení strategické komise, která se nově bude jmenovat Strategická skupina pro koordinaci adaptace a integrace uprchlíků z Ukrajiny. Vláda rozhodla, že koordinátorkou pro práci této pracovní platformy bude jmenována zmocněnkyně pro lidská práva paní Mgr. Klára Šimáčková Laurenčíková. Není to překvapivé řešení, není to ad hoc rychlé řešení, my ho máme promyšleno už několik měsíců. Proto se paní vládní zmocněnkyně účastní strategické skupiny, která do teď byla pod Ministerstvem vnitra, a samozřejmě je připravena tuto roli převzít.

Bude to fungovat trošku jinak, ne všechna ministerstva se budou pravidelně účastnit, není už nutná pravidelná účast MPO, není už nutná pravidelná účast Ministerstva zahraničí ani Správy státních hmotných rezerv. Toto si necháme na platformu Ústředního krizového štábu.

Strategická skupina plynule přechází ve své práci a bude navazovat na to, a za to bych chtěl poděkovat, co jako šéf přímo této skupiny pan generál Vlček dokázal, a právě i pod jeho vedením ta meziresortní spolupráce byla skvělá. Nebude nutná už ani původní dvoutýdenní periodicita. Ty problémy už jsou nějak zaběhlé, nejsou tak aktuální a budou se orientovat i na spolupráci s jednotlivými kraji a aktéry.

Ještě jednou zdůrazňuji pro případné námitky. Krizové řízení rozhodně nepřechází nikam jinam. Na to jsme připraveni na Ministerstvu vnitra v souladu se všemi právními předpisy. Co se bude měnit dále od 1. 4. Pod Ministerstvo vnitra, tady si naopak přebíráme nějaké kompetence nově, přejde provoz krajských asistenčních center pomoci Ukrajině. To znamená, už je nebudou provozovat jednotlivé kraje, ale bude to centralizováno přímo pod Ministerstvo vnitra. Proč od 1. 4.? Tímto datem začíná druhý rok dočasné ochrany a pro nás je to jakési symbolické zlomové datum, kdy tu kvalitu řízení této krize nastavujeme nově.

Od 1. 4. tedy bude přidělování ubytování zabezpečeno na stanovených pracovištích Ministerstva vnitra. Budou tady existovat samozřejmě ta stávající krajská asistenční centra. Zároveň tady budou tři pracoviště v rámci České republiky, která budou mít nepřetržitý provoz a budou zajišťovat právě pro případ potřeby ubytování a služby v jakoukoli denní hodinu, ale není potřeba, aby všech 14 center bylo otevřeno 24 hodin denně. Prostě ten tlak už rozhodně není takový. Na Správě uprchlických zařízení se právě budeme věnovat, to je existující instituce, přidělování a zajištění patřičného nouzového ubytování.

To jsou asi ty základní parametry, které se mění. Dovolte mi všem ještě jednou poděkovat za práci ve strategické skupině a dovolte mi říct ještě jednou, že Česká republika, i přes dílčí problémy a občasnou kritiku, tu krizi zvládla. A zvládla ji způsobem, který má velké ocenění i u našich evropských partnerů, a teď samozřejmě pokračujeme dále. Nová skupina předloží strategický plán, strategický dokument, který bude dán logicky k diskuzi i Parlamentu České republiky, jak v dalších měsících a letech v dané problematice postupovat. Děkuju za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí: Já také děkuji a poprosím místopředsedu vlády a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Také pěkný den, dámy a pánové, tak dneska vláda vyjádřila souhlas s mimořádným opatřením, který umožňuje Ministerstvu zdravotnictví stanovit úhradu a dovézt tedy 25 000 balení antibiotik. Pro zjednodušení, jedná se v podstatě o amoxicilin, tedy o antibiotikum amoxicilinového typu. Těch 25 000 balení bude plně hrazeno a ukazuje se, že bylo velmi dobře, že jsme v loňském roce jako Ministerstvo zdravotnictví připravili legislativu, která to umožňuje, kterou vláda schválila, a posléze přijal Parlament. Ta legislativa platí od 1. 12. 2022 a takto novelizovaný zákon o léčivech nám právě umožňuje podnikat tyto kroky, které tu situaci dále více a více stabilizují, a získávat ty léky z jiných zemí, získávat ty léky tam, kde se nám je získat podaří, a dovézt je sem, stanovit jim úhradu, a to i v případě, že ty léky nejsou registrované z různých důvodů na českém trhu. Ale, jak řekl pan premiér, toto nestačí. Proto chystá Ministerstvo zdravotnictví již od poloviny loňského roku novou novelu této legislativy, teď končí vnitřní připomínkové řízení, koncem února půjde do vnějšího připomínkového řízení.

Velmi zjednodušeně, tato novela, a já pevně věřím, že nejenom vláda, tam jsem si jistý, ale i Parlament, ať už Poslanecká sněmovna nebo Senát, tuto novelu také schválí, tak tato novela, pokud bude přijata, tak výrazně posílí pozici Ministerstva zdravotnictví, ale i obecně českého trhu tak, aby byl odolný proti případným výpadkům. Je tam řada kroků, které umožní lépe sledovat tu situaci, lépe zasahovat v případě nějakých problémů, a hlavně stanovit různá pravidla pro farmaceutické firmy, pro distributory.

Já jsem si plně vědom toho, že farmaceutické firmy nebudou úplně nadšené, ale my budeme pokračovat v té debatě s farmaceutickými firmami, protože mně a celé vládě a věřím, že celé Poslanecké sněmovně, celému Parlamentu jde především o pacienty, především o občany České republiky. A samozřejmě, že vyslyšíme ty námitky, které farmaceutické firmy mají, budeme o nich diskutovat. Ale přesto budu trvat na tom, aby byla povinnost mít zásoby léků u těch firem, u kterých jsou opakovaně výpadky v posledních, řekněme, několika letech, alespoň na 2 měsíce. U těch firem, které mají stabilní dodávky, nemají výpadky, tak aby tam byla zásoba alespoň na jeden měsíc. A některé další kroky, které stabilizují tento trh se zdravotnickými prostředky.

A nebude se opakovat to, co se opakovaně děje v uplynulých letech, co opakovaně zažívají čeští pacienti, že chybí ten lék či onen lék, že chybí některé kategorie léků a musí se to vždycky řešit podobným způsobem každý rok opakovaně. Tak tady bychom to chtěli systémově vyřešit a já pevně věřím, že se nám to podaří.

Václav Smolka, tiskový mluvčí: Děkuji a já poprosím místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Dobré odpoledne, my jsme dnes na vládě diskutovali a dohodli se na parametrech a principech mimořádné valorizace důchodů. Tak, jak v pátek byla zveřejněna data Českého statistického úřadu, tak jsem konstatoval, ano, podle zákona byly naplněny podmínky pro mimořádnou valorizaci.

Já jsem dnes na vládě, a na té vládě jsme se na tom shodli, nastavil parametry, podle kterých budeme tuto mimořádnou valorizaci v červnu tohoto roku realizovat. Dohodli jsme se na těch parametrech, že to zvýšení bude mít dvě složky. Ta jedna bude zvýšení důchodů o 400 korun stejnou částkou všem, a pak další růst nad tuto částku ve výši 2,3 %.

Co to znamená v praxi? Průměrný důchod se zvýší o 750 korun. A dostaneme se na hranici, která překročí 20 000 korun. Naše vláda začínala před 14 měsíci v situaci, kdy průměrná výše důchodu v České republice byla 15 425 korun. V loňském roce proběhly tři valorizace plus tato lednová a ta výše průměrného důchodu se dostala na částku 19 440 korun. To znamená, za 14 měsíců nám výše průměrného důchodu vzrostla zhruba o 30 %.

Skupiny lidí, kteří pobírají nejenom starobní ale i ostatní důchody, byly za poslední měsíce, myslím si, velmi dobře podporováni z hlediska reakcí toho, jak se zvyšovaly důchody. Nicméně pokud bychom nechali ten stávající mechanismus tak, jak je v současném zákoně nastaven, a připomínám, že byl nastaven v dobách, kdy tehdejší autoři nepočítali s tím, že by někdy inflace mohla být 4 nebo 5 nebo i více procent – v tu dobu se ta inflace pohybovala někde kolem 2 %, takže nepředpokládali tehdy vůbec takovýto stav, jaký prožíváme za poslední rok a půl – tak kdybychom nechali tento mechanismus v té původní podobě, tak by to znamenalo, že bychom v červnu v rámci letošního roku zvýšili výdaje na důchody o částku 34,4 miliardy korun s dopady na příští rok v objemu 58,8 miliardy korun. To znamená, trvale bychom zvýšili další výdaje ze státního rozpočtu v objemu skoro 94 miliard korun.

Proto jsme se rozhodli a dohodli na tomto principu, který zohledňuje tu současnou situaci z hlediska nároků na státní rozpočet, ale zároveň sledujeme tu situaci tak, abychom dokázali pomoci lidem, kteří potřebují s ohledem na vyšší slevu důchodu, s ohledem na to, že v minulosti pracovali, ale dělali třeba profese, které nebyly tak ohodnoceny, tak abychom je dokázali podpořit. Proto ta dohoda na té částce 400 korun pro všechny plus ještě doplnění toho navýšení o tu procentickou část ve výši 2,3 %. To znamená, ty výdaje v letošním roce na mimořádnou valorizaci budou v součtu 15 miliard korun. Průměrný důchod se tedy zvýší o částku 750 korun.

Toto je takto dohodnuto dnes nikoli formálním rozhodnutím vlády, ale shodli jsme se na principu a na postupu, kdy toto budeme realizovat legislativní změnou. Dnes odpoledne se rozběhne meziresortní připomínkové řízení, tak abychom v příštích dnech dokázali velmi rychle ten finální návrh schválit vládou, abychom jej mohli v příštím týdnu odeslat do Poslanecké sněmovny a projednat v průběhu příštích třech týdnů v Parlamentu, a to jak v dolní, tak i v horní komoře. Takže to je podstatná informace, která se týká mimořádné valorizace důchodů.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já děkuji, poprosím teď národního bezpečnostního poradce Tomáše Pojara.

Tomáš Pojar, národní bezpečnostní poradce: Dobrý den, děkuji, já v návaznosti na to, co říkal pan premiér, tak mám v zásadě tři poznámky. Jednak bych chtěl zdůraznit, jak již tady bylo řečeno, tak ta agenda vládního zmocněnce Michala Klímy byla poměrně široká. Pan zmocněnec se věnoval celé řadě různých témat a to, co já přebírám, respektive to, co přebírá Útvar poradce pro národní bezpečnost na Úřadu vlády, je jenom výsek těchto témat, těch, které se týkají bezpečnosti, těch bezpečnostních aspektů.

Druhá poznámka. Již minulá vláda se rozhodla vypracovat akční plán k auditu národní bezpečnosti, který zpracovalo Ministerstvo vnitra. Na základě tohoto akčního plánu byla vypracována Analýza připravenosti České republiky čelit závažné dezinformační vlně, kterou dnes přijala vláda. V tuto chvíli nepotřebujeme žádný další akční plán, žádný další akční plán nebyl vládě předložen a vládě předložen nebude. Na žádném dalším akčním plánu se nepracuje, musíme se věnovat konkrétním aktivitám a činnostem pro zlepšení fungování českého státu tak, abychom mohli lépe čelit všem možným hrozbám včetně těch, o kterých hovoří tato analýza.

A třetí poznámka. Máme Bezpečnostní radu státu, již minulá vláda zřídila odbornou pracovní skupinu pro čelení hybridnímu působení a bylo to tak správně. Tato skupina je velmi široká, napříč českým státem, českou státní správou a nejrůznějšími institucemi, a tato skupina teď založila podskupinu, která je daleko užší a která se má věnovat právě těm bezpečnostním aspektům vlivového působení cizí moci a informačních manipulací tak, aby to bylo téma uchopitelné, a nějakým způsobem jsme s tím mohli jednoznačně pracovat. Jsou tam zástupci zpravodajských služeb, jsou tam zástupci klíčových ministerstev a ta práce již v zásadě započala a na činnost této skupiny a na koordinaci na této platformě se v tuto chvíli budeme zaměřovat. Já věřím, že se nám podaří zlepšit fungování českého státu tak, že budeme moci čelit lépe novým hrozbám a že budeme vždycky v bezpečí. Děkuji. 

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, první dotaz poprosím Česká televize.

Václav Vohlídal, Česká televize: Dobrý den, já bych měl tedy dotaz k těm důchodům, pane vicepremiére, začnu na vás. Já bych se chtěl zeptat, vy jste tady zmiňoval, že chcete, aby to co nejrychleji, v řádech týdnů, prošlo Sněmovnou, tak se chci zeptat, jaké jsou ty nejzazší termíny, jaké jsou ty limity, do kdy to musíte schválit, aby to od toho června vešlo v platnost, a zda kvůli tomu budete třeba i nějak jednat ve Sněmovně s opozicí, aby to neblokovala, aby tam nedělala problémy, aby se to tedy vše stihlo?

A s tím souvisí, kdyby se to nezměnilo, kdyby se vám to nepodařilo, tak jestli máte propočítané, o kolik by se v takovém případě ty důchody zvedly? A pak ještě jeden dotaz s tím související, zda se neobáváte například toho, že by mohla tato změna být napadnuta například i u Ústavního soudu nebo někým jiným, že to už nereflektuje tu zásluhovost?

A pak na všechny ostatní ministry, vy jste tady také jako zástupci jednotlivých koaličních stran, tak jestli bych jenom mohl poprosit váš komentář k tomu rozhodnutí. Chápu, že jste se na něm asi shodli, ale jestli to pro vás bylo těžké se na tom shodnout, jestli tam byly i nějaké alternativní návrhy? Děkuji mockrát.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkuji, tak ten nejzazší termín je pro nás, aby tato legislativní změna vyšla 21. března ve Sbírce zákonů. Pokud bychom toto rozhodnutí neučinili, já jsem to tady zmiňoval, znamenalo by to v letošním roce jenom u této mimořádné valorizace, nemohu předjímat, co by se mohlo ještě stát v průběhu letošního roku, navýšení výdajů, které by byly vyšší než 34,4 miliardy korun v letošním roce. Ty by se staly trvalým mandatorním výdajem a v příštím roce by to znamenalo, že by se to propsalo do dalšího nárůstu výdajů v objemu 58,8 miliardy korun. Takže to je opravdu částka přes 90 miliard korun, která by byla nadále trvale k tíži státního rozpočtu a už by nešla nikdy revidovat.   

V tom návrhu jsme samozřejmě šli cestou určité míry zohlednění té mimořádné inflační a sociální situace, proto ta shoda na těch 400 korunách. A zároveň je tam ponechána ještě i ta zásluhová část, která to odráží v tom, že tam je potom i to navýšení v těch procentech.    

Já jsem si samozřejmě vědom i té otázky, kterou vy jste zmínil, proto jsem od pátku o této záležitosti jednal i s lidmi, kteří jsou považováni za experty na ústavní právo, lidmi, kteří jsou v této problematice velmi erudovaní. To znamená, my jsme nezrušili to legitimní očekávání, což by znamenalo, že bychom tu mimořádnou valorizaci úplně vypli, touto cestou jsme nešli, protože opravdu po tom pátečním zveřejnění Českým statistickým úřadem už to nastalo, to legitimní očekávání, ale zákonodárce má právo upravit parametry. A děláme to opravdu v mimořádné situaci s jasným odůvodněním těch obrovských dopadů na státní rozpočet.

My si musíme uvědomit, že za posledních čtrnáct měsíců ten náhradový poměr, který byl roky, dlouhé roky předtím, někde kolem 40–41 %, výše průměrného důchodu vůči průměrné mzdě v této zemi, tak už v tento okamžik vystoupala prakticky na 50 %. To znamená, musí tady být také i nějaká určitá míra solidarity nejenom mezi nejstarší generací lidí, kteří jsou poživateli důchodů, ale také i zohlednění třeba té střední nebo mladší generace, u kterých vedeme debaty, kdy také i pro ně je nutné hledat nějaké formy podpory a které také podporujeme.

Takže to jsou všechno další argumenty, které samozřejmě v tom odůvodnění, které my budeme mít k tomuto návrhu této legislativní novelizace, budeme také zmiňovat. Samozřejmě já počítám s tím, že toto budu chtít probrat do konce tohoto týdne se zástupci opozice. Vnímal jsem také i v minulosti, že i někteří jejich zástupci se vyjadřovali v tom, že je potřeba změnit pravidla u mimořádné valorizace. To také zaznívalo a samozřejmě shodují se na tom prakticky všichni experti. Prostě opravdu problém je v tom, že autoři, kteří tehdy před zhruba třinácti, čtrnácti lety toto vetkli do zákona, tak opravdu nikdy nepočítali v těch modelech, že by tady byla inflace, která bude kolem 10 nebo dokonce přes 10 %.  

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Já doplním krátce pana místopředsedu vlády, řekl opravdu všechno podstatné. Jenom připomenu, že v tom veřejném prostoru se v poslední době objevovaly i návrhy, abychom zrušili vůbec ten samotný valorizační automatický mechanismus. Já jsem to vždycky odmítal a říkal jsem, naše vláda nezruší tento princip valorizací, ale cítili jsme nutnost sáhnout do toho mechanismu i z hlediska nějaké obecné spravedlnosti, mezigenerační solidarity, udržitelnosti toho všeho do budoucna.

My jsme hrdí na to, že za naší vlády se v rekordním čase rekordním způsobem zvýšily důchody. Jak říkal pan ministr práce a sociálních věcí, ten průměrný důchod překročí v polovině roku 20 000 korun. Ten nárůst během opravdu několika měsíců je enormní, ale to, co je podstatné a na co také musíme hledět, je ten ukazatel poměru průměrného důchodu vůči průměrné mzdě, který z těch nějakých čtyřiceti procent se vlastně dneska přibližuje padesáti.

Ten valorizační mechanismus byl skutečně nastaven v době, kdy nebyla vůbec schopnost si představit takto vysokou inflaci, ale i ty dopady, co takto nastavená valorizace bude při takto vysoké inflaci dělat. A jsou tu věci, které jsou takové, že si je všichni přejeme, navyšování důchodů, ale jsou tu věci i takové, do kterých je potřeba zasáhnout. To je tempo toho navyšování a vazba navyšování penzí k tomu, jakým způsobem žijí a mají příjmy a vyvíjí se reálná mzda pro ty jiné sociální skupiny ve společnosti. Právě proto je potřeba upravit ten valorizační mechanismus.

Znovu opakuji, to neznamená, že důchody neporostou, naopak porostou a neporostou málo, porostou v průměru při této valorizaci o 4 %, o 6 % u těch, kteří mají nejnižší důchod, protože je tam určitá korekce, kterou tady pan místopředseda Marian Jurečka zdůvodnil. Průměrný důchod, starobní důchod, vzroste o 750 korun, čili to jsou pořád čísla, která jsou velmi důstojná a pomohou našim seniorům zvládat ty dopady, které na ně má inflace a zdražování. Ale všichni ve vládní koalici jsme přesvědčeni, že je potřeba z těch všech důvodů, o kterých jsem tady mluvil, sáhnout do toho mechanismu. 

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já jenom plním vaše přání, abychom odpověděli všichni. Jsme pětikoaliční vládou a je normální, že o věcech diskutujeme, a já si vážím, že jsem ve vládě, kde dospějeme k nějakému závěru, který potom prezentujeme. Ano, toto je společný závěr pěti koaličních stran tak, jak vám ho představujeme. A to, že na pracovní bázi se probírají alternativy, to považuju za přirozené.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Tak já si to dovolím potvrdit. Je to opravdu takhle. Je to návrh, na kterém jsme se konsenzuálně shodli a má podporu všech ministrů této vlády a všech koaličních stran. Já bych chtěl upozornit za svůj resort, že ta pomoc všem skupinám je opravdu intenzivní. Uvědomme si, že valorizace úhrad za státní pojištěnce umožní právě všem těm, kteří jsou v seniorním věku, ještě lépe čerpat zdravotní péči a ještě méně do zdravotní péče investovat.

Možná je to marginálie, ale 25 000 dovezených balení antibiotik, které jsou plně hrazeny bez doplatku ze zdravotního pojištění zase těm, co potřebují léky, těm, co jsou nemocní, těm, co mají nějaké více výdaje, sníží ty náklady. A zvýšili jsme na trojnásobek fondy prevence zdravotních pojišťoven a velmi bych ocenil, kdyby se opakovaně zdůrazňovalo v médiích, a já se omlouvám, že o to prosím, že každý občan, by měl u své pojišťovny opravdu intenzivně zjišťovat, na co všechno může peníze z fondu prevence využít. Je to dobře, že je využívají občané, ty peníze lze využít na různé věci a je tam třikrát tolik peněz, než bylo v uplynulém roce, a takto bych mohl pokračovat. Ta solidarita mezi generacemi, ta solidarita mezi všemi musí být velmi silná, v této situaci zvláště.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, pan Kopecký z iDNES, potom Prima.

Josef Kopecký, iDNES: Dobrý den, já jsem se chtěl zeptat – vzhledem k tomu, že všichni víme, jak funguje nebo spíš nefunguje dlouhodobě Poslanecká sněmovna, vzhledem k síle, kterou tam mají ANO a SPD a jejich schopnost blokovat projednání některých vládních návrhů – jestli máte připravený nějaký plán B, pokud opozice bude postupovat tak, aby důchodcům se zvýšily penze tak, jak by to vyplývalo ze současných pravidel, a ne podle těch, na kterých jste se dneska dohodli? A druhá otázka na pana premiéra, jestli byste přece jenom ještě mohl říct něco k tomu, co si slibujete vy osobně od toho setkání s americkým prezidentem? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Já myslím, že se nemůžeme prostě smířit s tím, že je zablokovaná Poslanecká sněmovna a říct si, že prostě vláda nebude prosazovat nebo vládní většina nebude prosazovat ve Sněmovně návrhy zákonů. Takto nemůže fungovat demokracie a demokratický parlament a parlamentní demokracie. Prostě my respektujeme právo menšiny v Poslanecké sněmovně předkládat návrhy, vylepšovat návrhy zákonů, přicházet s alternativními řešeními, ale Sněmovna nemůže být zablokována, to je proti zájmům občanů, to prostě není možné.

Máme i porozumění pro to, že jsou některé zákony, které představují pro opozici z nějakého důvodu problém, třeba mají pro ni symbolickou hodnotu nebo představují něco zásadního z jejich programového prohlášení, a tam se používají všechny nástroje včetně obstrukcí. Dělali jsme to také, když jsme byli v opozici, ale všechno to musí mít nějakou míru a nějaký konec. My jsme dnes svědky toho, že každé jednání Poslanecké sněmovny znamená hodinové debaty o programu, praktickou blokádu toho, aby se v Poslanecké sněmovně normálním způsobem pracovalo a přijímaly se zákony, které jsou důležité pro občany této země.

Je to něco, co si myslím, že ne pro vládní koalici, ale pro společnost jako takovou, představuje určité nebezpečí a rozhodně je to příklad neodpovědné politiky. My se budeme snažit prosadit v Poslanecké sněmovně tento návrh a naše další návrhy, jsme připraveni tam trávit libovolně dlouhý čas, ale myslím, že nejenom vládní většina, prostě společnost se nemůže smířit s tím, že někdo blokuje Poslaneckou sněmovnu a nerespektuje základní pravidla parlamentní demokracie.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já si dovolím ještě stručnou poznámku. Tak i ze strany opozice tady v minulosti od některých představitelů bylo volání po tom, aby se upravily ty podmínky mimořádné valorizace, aby se třeba i zohlednili ti lidé, kteří mají nižší výměry důchodu a podobně. No a to tímto krokem je také mimo jiné naplňováno.

A také připomenu, že tato vláda je ve složité situaci z hlediska vývoje veřejných financí a snažíme se opravdu dělat zodpovědně tyto kroky, ale nezapomněli jsme na lidi, kteří potřebují pomoc, jako jsou to zranitelné skupiny obyvatel. Když jsme v oblasti důchodů, tak jenom připomenu, také tady byly určité výzvy, i ze strany odborníků z NERVu, abychom zvážili například i zastavení výchovného, které se od 1. ledna spustilo.

Takže to jsou věci, které tato vláda dělá tak, abychom dokázali pomáhat lidem, kteří jsou v důchodovém věku nebo požívají jakýkoli jiný typ důchodu, a neudělali jsme kroky, které by znamenaly, že některá opatření úplně zrušíme, vypneme a podobně. Takže snažíme se opravdu vážit na miskách vah a dávat tu pomoc a směřovat ji tam, kam je opravdu potřeba.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: A ještě snad dodám, že je před námi velmi vážné rozhodování o důchodové reformě jako takové. Všichni víme, že, a my to říkáme nahlas, ale i ti, co to neříkají, tak to vědí, že důchodová reforma je nezbytná, že měla být udělána už před řadou let, ale dobře, nestalo se tak. Naše vláda má odvahu důchodovou reformu provést. A znovu opakuji, jsme připraveni a chceme a jsme na tom domluveni ve vládě, že o parametrech důchodové reformy budeme jednat intenzivně s opozicí.

Pan místopředseda vlády Marian Jurečka, v jehož gesci příprava důchodové reformy je, s opozicí bude jednat už v nejbližších měsících. Myslím si, že tady by mělo být v zájmu všech, abychom se domluvili na takových parametrech důchodové reformy, které se budou těšit souhlasu napříč politickým spektrem i proto, aby občané měli jistotu, že ty základní parametry zůstanou zachovány přes jedno, dvě, několik volebních období. Protože to, co budeme dělat v důchodové reformě, a to je prostě princip každé důchodové reformy, se vlastně týká lidí a jejich penzí v desítkách let, nikoliv jenom ve velmi krátké časové době. Takže z naší strany, ze strany vlády, je tu připravenost diskutovat s opozicí a budeme tyto zásadní věci s opozicí probírat.

Co si slibuji nebo co čekám od schůzky s americkým prezidentem. Je to důležitá schůzka. Náš region a zvláště ty státy, které tvoří ten summit B9, jsou státy, které vlastně tvoří východní část, kdybych to řekl zjednodušeně, je to východní křídlo Severoatlantické aliance, jsou to státy, které zažívají největší bezpečnostní riziko v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Jsou to současně státy, které od začátku zastávají jasný postoj ve věci podpory Ukrajiny, v tom vytvářet diplomatický tlak vůči Rusku a dávat jasně najevo, že ruská agrese je absolutně nepřijatelná. A o těch bezpečnostních věcech, o podpoře Ukrajiny, o dalších krocích, o zárukách je potřeba mluvit. A myslím, že se jasně ukazuje, že to spojenectví mezi Evropou a Spojenými státy je z hlediska světové bezpečnosti a bezpečnosti našeho kontinentu mimořádně důležité a pravidelný dialog na nejvyšší úrovni je určitě něco, co musíme přivítat.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Prima.

Zbyněk Zykmund, CNN Prima News: Dobrý den, pane ministře Válku, vy jste měli v bodu Různé dnes řešit tu látku kratom. Prodává se to jako sběratelský předmět, tak jak si představujete, že by to teda mělo být nově zákonem ošetřeno? A pana premiéra bych se chtěl zeptat na pana Jaroslava Zajíčka, který má nově šéfovat diplomacii u nového pana prezidenta, tak možná, nechci říct, jak na něj vzpomínáte, ale jak se vám s ním spolupracovalo v rámci českého předsednictví a jestli je to dobrá volba? Děkuju.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Tak ta situace s kratomem je relativně z mého pohledu jednoduchá. Drogový koordinátor připravil nějaký návrh legislativy, který jsme dneska diskutovali, diskutovali jsme jeho různé aspekty. Dohoda zní, že tento návrh legislativy předloží ve velmi krátké době k diskuzi pro jednotlivé resorty, kterých se to týká, samozřejmě jeden z nich bude Ministerstvo zdravotnictví. Já předpokládám, že tato legislativa bude během dvou měsíců, řekněme do konce dubna, nějakým způsobem vyřešena do takové fáze, aby mohla jít do připomínkových řízení a mohla být postupně projednávána vládou a Poslaneckou sněmovnou.

Pokud bychom se shodli, že toto není správná cesta, pak v květnu navrhnu zařazení té látky na seznam do té doby, než se ta legislativa nachystá. Abych to zjednodušil, my máme v podstatě dva typy legislativy, kdy můžeme pracovat s látkami, které jsou různým způsobem návykové. Jedna ta možnost je dát návykovou látku na seznam návykových látek, a to v případě kratomu úplně Světová zdravotnická organizace nedoporučuje, ale spíše doporučuje přístup jako k přírodním návykovým látkám, kterých je velké množství, můžeme se bavit o kodeinu a dalších.

A pak máme druhou legislativu, která se obecně týká třeba tabáku a alkoholu – návykových látek, které bezesporu mají velmi negativní dopad na zdraví, ale přitom jsou společensky velmi akceptovány. A to v případě alkoholu tisíce let, v případě nikotinu kratší dobu, ale jsou to zase stovky let. Tyto návykové látky jsou regulovány, mají nějaká opatření, ale tam také by kratom nepatřil.

Proto jsme se shodli, že by bylo dobré připravit třetí typ legislativy, který bude obecnější, bude se týkat návykových látek přírodního původu. Můžeme se bavit, co všechno by se pak v tom zákoně mohlo objevit – ne v zákoně, ale ve vyhláškách na něj navazujících – tak, abychom mohli daleko efektivněji reagovat jako stát, pokud se objeví nějaká nová látka, která má potenciál návykovosti, kde není jasný ten dopad, a abychom mohli velmi efektivně regulovat to, že tyto návykové látky nebo že tuto látku pak berou nebo užívají i mladší 18 let, kdy je ten hlavní problém.

Já bych chtěl upozornit, že dneska Senát schválil zákon o nikotinových sáčcích, a to si myslím, že je dobrý příklad toho, jak jsme zareagovali velmi rychle. Máme přijatý zákon, k 1. červenci bude vyhláška, která reguluje obaly, která reguluje množství nikotinu, a ten zákon pak reguluje prodej, komu se může nebo nemůže nikotinový sáček prodávat. Takhle bychom chtěli nachystat celou tu legislativu, která se bude týkat přírodních návykových látek, kam kratom patří.

Poslední poznámka. Je třeba upozornit, že kratom není nic, co by se objevilo před měsícem, před půl rokem. Kratom je něco, co je běžně k dispozici ve většině zemí světa už řadu let a až v posledních letech se objevily některé komplikace v některých zemích, kde kombinace kratomu a jiných návykových látek vedla k závažnému průběhu a k úmrtí.

Ale znovu opakuji, Světová zdravotnická organizace se k tomu zatím nepostavila jako k látce, která by měla být jednoznačně zařazena na seznam podobně, jako je třeba pervitin nebo některé jiné podobné návykové látky. Máme dva měsíce, do dvou měsíců bude něco nachystáno. Pokud se ukáže, že tato cesta – kterou bychom já i drogový koordinátor a myslím si, po té diskuzi dnešní, celá vláda považovali za daleko lepší – by byla náročná a v Parlamentu složitě realizovatelná, pak budeme postupovat tou cestou, která je zdánlivě jednoduchá, ale není ideální a dáme ho na seznam.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Pan velvyslanec Jaroslav Zajíček je zkušený diplomat, má zkušenosti jak z Evropské unie, tak ze svého působení ve Spojených státech a je to člověk, který má obrovskou kompetenci, mimořádné vyjednávací schopnosti, vysokou profesionalitu, reprezentoval Českou republiku v Coreperu I. a má velký podíl na úspěchu českého předsednictví v Radě Evropské unie. Spolupracovalo se mně s ním výborně, budeme muset přemýšlet nad tím, jak jeho kompetenci v Bruselu nahradíme, ale je to určitě dobrá volba a jsem rád, že nově zvolený prezident Petr Pavel bude mít ve svém týmu takto zkušeného diplomata.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další dotaz, potom Nova. Pardon, pan ministr.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Já se strašně omlouvám, ale musím to říct, protože pan Zajíček nám obrovsky pomohl a musím říct, že z mého pohledu minimálně 50 % úspěchů, které jsme měli v rámci našeho předsednictví jako Ministerstvo zdravotnictví, a bylo jich řada, tak byly úspěchy jeho. To je člověk, který je z mého pohledu naprosto špičkový profesionál, klobouk dolů před ním.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, teď Echo24.

Jan Křovák, Echo 24: Dobrý den, já jsem se chtěl zeptat, vy jste tady, pane premiére, zmínil ty návrhy, které poletují tím veřejným prostorem. Mluvil jste tedy konkrétně spíše o těch důchodech, ale ty návrhy znějí i třeba ze strany pana ministra Stanjury o tom daňovém systému. Tak se chci zeptat, jestli – a i odborníci říkají, že takové to vlastně pouštění těch balónku je spíše nějakým testováním veřejného mínění, podle kterého vy se potom budete třeba rozhodovat – tak jestli to tak je, jestli třeba sledujete odezvy na slova pana ministra Stanjury o těch daňových věcech, která říká v různých rozhovorech?

A pak doplňující dotaz k tomuto, jestli máte už konkrétní představu, jak budete představovat ty tři hlavní věci, tedy teď myslím revizi programového prohlášení, důchodovou reformu a ten daňový balíček. Jde mi hlavně o ten daňový balíček, jestli tedy víte, zda budete tyto tři věci představovat najednou nebo postupně? A pak jenom jeden drobný dotaz, jestli plánujete nějaký speciální program na příští pátek, kdy bude první výročí začátku války na Ukrajině? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Ano, ve veřejném prostoru se objevuje celá řada informací, ale objevují se tam i proto, že hrajeme s otevřenými kartami a říkáme pravdu. Takže pokud jsme požádali například Národní ekonomickou radu vlády o nějaká doporučení, projednávali jsme je s nimi, ta doporučení se objevila, byla zveřejněna, což je naprosto v pořádku. A když se třeba novináři, a to je taky v pořádku, zeptají pana ministra Stanjury: Je ve hře i přemýšlení nad touto a touto daňovou úpravou? On řekne ano, i to je ve hře, ale dodá k tomu, a to je vždycky podstatné, a to už někdy v těch článcích není napsáno: Ale nikdo o ničem nerozhodl.

Je to prostě jenom jeden z návrhů, které se objevují a které propočítáváme, zvažujeme, bereme je vážně, protože je připravili ekonomičtí experti, ale není to nic, co by navrhlo Ministerstvo financí, co by schválila nějaká koaliční rada nebo dokonce vláda. Takže takto je potřeba se na ty věci dívat. Já jsem rád, že probíhá o určitých věcech veřejná debata, ale nemůže ta veřejná debata být uzavřena tím, že toto jsou návrhy vlády, když vláda s žádnými návrhy nepřišla, protože jsme ve fázi, kdy na nich pracujeme a kdy prostě probíhají ta jednání v pracovních skupinách, respektive, teď je přenášíme na tu koaliční úroveň.

Je jasné, že musíme udělat změny, které povedou k tomu, abychom snížili strukturální deficit, abychom prostě vůbec snížili deficity, které Česká republika v posledních letech má. Je jasné, že to není jednoduchý úkol. Je jasné, že musíme udělat i opatření, za která nám všichni nezatleskají a která budou nepopulární. Jsme připraveni se za tato opatření postavit a prosadit je a nést za ně politickou odpovědnost, ale jsme připraveni nést politickou odpovědnost až za ty věci, které schválíme a které uděláme.

To, že se něco objevuje ve veřejném prostoru a někdo to bere vážně, to neodpovídá skutečnosti. V tuto chvíli jsme ve fázi diskuze a diskuze je taky důležitá, veřejná diskuze o takto závažných věcech je také důležitá, takže mně nevadí. Jenom říkám, nebylo by dobré, aby ta interpretace byla taková: toto chce vláda udělat. Ne, toto je návrh, jeden z mnoha návrhů, o kterých vláda seriózně diskutuje, nebo vládní koalice seriózně diskutuje, protože to je náš úkol.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. A ještě k tomu programu na ten příští pátek.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: My nechystáme žádnou speciální akci, určitě nějakým způsobem připomeneme a všichni si připomeneme tu událost. Nakonec i návštěva prezidenta Bidena ve Varšavě a setkání s prezidenty, jak jsme tady o něm mluvili, je vlastně v předvečer a nepochybně se na to můžeme dívat i v souvislosti s výročím ruské agrese na Ukrajinu.

Já jsem hrdý na to, že Česká republika patří k zemím, které od počátku jednoznačně odsuzovaly agresi, jednoznačně podporovaly Ukrajinu. Podporovali jsme ji v humanitární oblasti i v oblasti dodávek vojenského materiálu. Postupně se k nám přidala řada zemí, většina zemí. Dnes je ta podpora jednoznačná, je dobře, že jsme udrželi, a já bych skoro řekl i posílili, jednotu Evropské unie, pokud jde o podporu Ukrajiny a odmítání ruské agrese.

Velmi silnými kroky to Evropa udělala a jsem rád, že se podstatná část toho odehrávala za českého předsednictví. Máme jasnou pozici v Severoatlantické alianci, včetně posilování východního křídla, zvyšování prostředků na obranu. Máme shodu na tom, že se Ukrajině pomáhá nejenom v oblasti vojenské techniky, která je velmi důležitá, ale také finančně, aby ten stát vůbec mohl fungovat. A to jsou všechno kroky, v kterých je potřeba pokračovat a které jsou vlastně důležitější než nějaké formální připomínání té extrémně tragické události.

To, co musíme udělat a co určitě v pátek všichni uděláme, musíme myslet na ty oběti, na nevinné lidi, na národ, který chce žít stejné životy, jako žijeme tady v České republice, a který to nemůže dělat, protože se jiná mocnost, diktátorský stát, rozhodl, že prostě Ukrajinci nesmí rozhodovat o své budoucnosti, nemají žít ve svobodě a nemají být nezávislí. To je něco naprosto nepřijatelného a my si musíme připomínat a připomenout zvlášť příští týden utrpení těch lidí a samozřejmě ty oběti, které tento strašlivý konflikt přinesl.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já ještě jenom v úvodu jsem nezmínil jednu záležitost, kterou považuji také za důležitou. Já bych chtěl tady veřejně jménem vlády, a také jsme se o tom bavili, poděkovat našim hasičům, kynologům a lékařům, kteří pomáhají zvládat tu tragédii tureckého zemětřesení. Česká vláda samozřejmě pomáhá i humanitárně a další kroky poskytneme, nezapomínáme na to, že to zemětřesení postihlo i Sýrii.

Ale uvědomme si, co tam naši hasiči zažívají. Několik desítek mrtvých lidí, které dostali ze zavalenin po zemětřesení. Ale naštěstí ta jejich práce byla odměněna i tím, že asistovali u záchrany tří živých, které se skutečně povedlo zachránit. Je to neuvěřitelný výkon. A i když například Německo, Rakousko z nějakých bezpečnostních důvodů, pod vlivem bezpečnostních aspektů předčasně ukončily tu svoji záchranářskou misi v Turecku, tak čeští hasiči o tom ani na okamžik neuvažovali, zůstali v Turecku tak, jak je plánováno.

A my samozřejmě na té vládní úrovni se potom budeme bavit s vedením Hasičského záchranného sboru, jak jejich práci oficiálně a důstojně ocenit. Ten jejich návrat do České republiky je předběžně plánován na páteční odpoledne.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, televize Nova.

Kristýna Bezděková, TV Nova: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat vás, pane premiére, na Olympijské hry 2024. Jestli se připojíme k zemím, které hovoří o případném bojkotu a jestli, pokud Mezinárodní olympijský výbor umožní účast ruských a běloruských sportovců, tak jestli naše vláda bude proti účasti českých sportovců na olympiádě? A poslední dotaz, sportovní kluby si stěžují, že od státu dostávají prostřednictvím Národní sportovní agentury málo peněz, tak jestli se plánuje rozpočet nějak navýšit? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: Na tu první otázku odpovídám poměrně často, tak na ni odpovím klidně znovu. Respektujeme autonomii sportovního prostředí, tak to prostě je. A jsou to obecná pravidla, která dlouhodobě platí, a je především na olympijském hnutí, aby se rozhodlo, jakým způsobem bude postupovat. Ale, a to je důležité a říkám to tady znovu, můj osobní názor je, že je v rozporu s olympijskou myšlenku a s celou historií olympijského hnutí, aby se olympijských her účastnili sportovci ze země, která vede takto agresivní válku. Není to možné. Nedovedu si to představit.

Nedovedu si představit, že bychom se mohli tvářit, že probíhá normální soutěž za účasti ruských sportovců, když jejich ukrajinští kolegové tam třeba nemohou být. Nemohu tam být proto, že nemohou trénovat, nemají na to podmínky, ale hlavně tam nemohu být proto, že jsou na frontě nebo že dokonce položili svůj život za svou zemi kvůli ruské agresi. To nejsou rovné podmínky a prostě nemůžeme na toto přistoupit.

Já nechci předjímat, nemusíme se bavit hned o bojkotech. Ta situace se vyvíjí, vyvíjí se i debata uvnitř českého sportovního hnutí a já jsem rád, že se vyvíjí směrem, který já považuji za správný. To znamená, účast ruských a běloruských sportovců je nepřijatelná. A věřme, že ta jednání se posunou i k tomu, že k tomuto závěru dospěje celé olympijské hnutí, protože jedině takto je to správné.

A druhá otázka byla na…

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Že si sportovní svazy stěžují, že jim chodí z NSA málo peněz, tak jestli nebudeme navyšovat rozpočet.

Petr Fiala, předseda vlády ČR: My jsme připravili rozpočet pro sport, který byl sportovní veřejností pozitivně hodnocen. Hlavně jsme udělali změny, které Národní sportovní agentura nutně potřebovala. Je tam nový předseda, pan Šebek, který dělá svou práci výborně a mám na něj jenom pozitivní ohlasy. Postupně se spravují ty věci, které byly v nepořádku, ať už to bylo čerpání, rozdělování dotací. Nezapomeňme, že v minulosti nedokázala Národní sportovní agentura vyčerpat prostředky, které byly vládou přiděleny na sport, a to jsou všechno věci, které napravujeme. Já věřím, že velmi rychle – a ještě, nové vedení Národní sportovní agentury je důležitý krok a spravuje tu situaci – další krok bude legislativní úprava, jejíž závěry, když budou uskutečněny, která ještě upraví strukturu řízení Národní sportovní agentury, a myslím si, že pak se dostaneme do situace, kdy sport bude včas a dostatečným způsobem podporován.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Poslední opravdu rychlý dotaz Novinky.

Klára Beranová, Novinky.cz: Dobrý den, já bych měla dotaz ještě na pana premiéra kvůli těm změnám, které mají vést ke snížení těch deficitů. Vy jste měli představit nějaký balíček do konce dubna, začátku května, tak jestli to platí a jak jste daleko s tou diskuzí?

Petr Fiala, předseda vlády ČR: To platí a v průběhu dubna bude představen ten balíček. Nebo i když to bude začátkem května, tak pořád platí to, co jsme řekli, pracujeme na tom intenzivně. Teď probíhala jednání na úrovni pracovních skupin a budeme pokračovat v těch věcech dál tak, abychom skutečně ten termín, který jsme dopředu řekli, tak abychom ho dodrželi.

Ještě tomu bude předcházet jedna věc, a to je úprava programového prohlášení vlády, tak jak jsme to také oznámili. Tam jsme velmi daleko a programové prohlášení vlády nebo drobné úpravy – opravdu od toho nikdo nečekejte velké změny, protože to není na místě a naše vláda nic takového neplánovala – programového prohlášení vlády, jeho aktualizace, ve které se odrazí i ty dopady ruské agrese na Ukrajině, které všichni čelíme, tak tato úprava by měla být schválena ve vládě někdy začátkem března.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: To je z tiskové konference všechno. Děkujeme za pozornost, přejeme pěkný zbytek dne, na shledanou.