Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

16. 5. 2018 11:31

Tisková konference po jednání vlády, 16. května 2018

Barbora Peterová, tisková mluvčí Úřadu vlády: Dobré dopoledne, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Vítám zde pana premiéra Andreje Babiše a také místopředsedu Rady pro výzkum, vývoj a inovace pana Karla Havlíčka. Prosím, pane premiére, máte slovo.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já bych začal důležitým bodem, a to je rozpočet na vědu, výzkum, vývoj a inovace. My jsme schválili rozpočet na rok 2019, je to o 2,1 miliardy více a já bych chtěl jenom říct, a proto jsem i pozval pana místopředsedu rady, které předsedám, pana Havlíčka, který je jakým způsobem moje pravá ruka v té radě, že ta rada funguje jiným způsobem než doposud, že skončil ten resortismus a že na radě jsou přítomni i ministři, hlavně ministr školství a ministr průmyslu i paní ministryně financí. Já bych poprosil pana místopředsedu, aby vás informoval. My jsme už měli snad 5 zasedání těch rad, co všechno tam řešíme a jak je ta podpora vědy a výzkumu nastavena.

Karel Havlíček, místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte, abych nejdřív ještě zrekapituloval stav rozpočtu, protože se schválil rekordní rozpočet, nejenom na příští rok, 35,9 miliardy, což by fakticky vůči plnění v tomto roce, pokud dopadne, jak bylo plánováno, mohlo znamenat nárůst o víc jak 2,1 miliardy, ale rovněž schvalovat střednědobý výhled rozpočtu na roky 2020 a 2021, a to ve výši opět rekordní 37,5 miliardy korun, fakticky tzn., že vůči roku 2015, aby se to porovnalo za pětiletku, je ten nárůst v ročním vyjádření 10,5 miliardy korun, protože v roce 2015 to bylo 27 miliard korun. Tento nárůst je i přesto, že rekordně rostou na tzv. nespotřebované výdaje, jinými slovy dává se do výzkumu, vývoje a inovací více zdrojů, než je fakticky schopen v tuto chvíli spotřebovat, což je jediné negativum, nicméně rozpočet a projednávání jednotlivých resortů a agentur už neprobíhá na bázi takové, kdy se pouze nabídne a dojednává konkrétní číslo, ale v tuto chvíli se skutečně řídí rozpočet ve smyslu takovém, že se diskutuje nejenom, kam peníze jdou, ale jakým způsobem se s nimi nakládá, jak účelově jsou vynakládány, jakým způsobem se hospodaří, s kterými zdroji, jaký přínos má konkrétní výzkum pro odvětví, pro společnost, pro resort či pro jakoukoliv aktivitu s tím spojenou, to je tedy zásadní věc. A jsem velmi rád nejenom, že byl přijat rozpočet v rekordně krátké době, ale hlavně i, že byl přijat bez jakéhokoliv rozporu při jednání s jednotlivými resorty, což nastalo úplně poprvé. Jinými slovy, tak dlouho jsme vyjednávali a sledovali účelovost a celková čísla, až jsme došli k rozumnému závěru, který, opakuji, je v rekordní výši. Nicméně rada vlády není pouze o rozpočtu, rozpočet je pouze nástrojem pro na řízení výzkumu, v tuto chvíli se zaměřujeme na možná ještě důležitější část, a to je vlastní hodnocení výzkumných aktivit, budeme chtít vidět jak v oblasti institucionální, tak zejména účelové podpory, jak je vynakládáno s jednotlivými prostředky, jak se s nimi hospodaří, půjdeme až do detailu jednotlivých projektů, budeme chtít vidět faktický přínos. Budeme se zaměřovat na velké výzkumné infrastruktury, budeme se zaměřovat na velká výzkumná centra a opět budeme hodnotit jak z pohledu výzkumných výsledků, tak s ohledem na to, jak se hospodaří.
Dalším důležitým bodem, který v tuto chvíli dojednáváme, je celkem revoluční záležitost spojená s režimem odpočtu na vědu, výzkum, vývoj a inovace, toto je záležitost, která nebyla řešena 6 7 8 let dozadu. Prakticky všechny vlády si uvědomovaly, že to je neuralgický bod, byl zde velký rozpor mezi podnikateli, organizacemi, které vynakládají prostředky na výzkum, vývoj a odečítají si náklady, a státní sférou, respektive Ministerstvem financí a Finanční správou, v tuto chvíli se toto velmi aktivně řeší a probíhá intenzivně pracovní skupina, která by měla koncem června na poslední červnové Radě vlády pro výzkum, vývoj a inovace předložit první řešení toho, aby se výzkum, vývoj a inovace podporovalo rovněž tímto nepřímým nástrojem tak, aby všechny strany respektovaly pravidla, která jsou, a současně, aby nedocházelo k velkým konfliktům a určité míře nejistoty. 
Tzn. toto považujeme za nejdůležitější aktivity, přičemž ještě bych zmínil jednu věc, a to je to, že zamezujeme systém duálního financování, aktualizujeme aktivitu TAČRu jakožto klíčové implementační agentury. Zaměřujeme se na podporu mladých v oblasti výzkumu a vědy. A současně nastavujeme jiný režim, tzv. mezinárodní rady pro výzkum, vývoj a inovace ve smyslu toho, aby se daleko více zaměřila na režim hodnocení výzkumu a vývoje.

Andrej Babiš, předseda vlády ČR: Já bych doporučil, pokud jsou dotazy na vědu a výzkum, abychom pana místopředsedu nezdržovali, jestli máte nějaké dotazy, které může zodpovědět. Nevidím žádné dotazy.
Já bych se vrátil k vládě. Dneska jsme podrobně diskutovali hlavně moji účast na Evropské radě na summitu v Sofii, kde dneska odpoledne odlétám. Ten summit se koná za účasti představitelů šesti západobalkánských zemí: Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Kosova, Makedonie a Srbska. Hlavním tématem je spolupráce jednotlivých členských států EU se západním Balkánem v oblasti bezpečnosti, infrastruktury a digitální agendy. Pro nás samozřejmě je to důležitý region, ta naše obchodní výměna tam je ve vývozu kolem 23 miliard, dovozu je to ještě míň, takže náš názor je, že pokud by tyto země se staly členy nějaké obchodní dohody, tak jak je to se Švýcarskem, že by to určitě prospělo našim firmám z hlediska jejich investičních a obchodních aktivit. Samozřejmě to je i otázka schengenu nicméně Evropská unie, v této chvíli není žádný konkrétní termín pro vstup některé z těchto zemí do EU. Večer je neformální večeře, kde v podstatě určitě agenda hlavně bude téma digitální ekonomiky, ty návrhy, které byly v minulosti a které my podporujeme z hlediska hlavně zdanění těchto nadnárodních firem, a taky aktivita jednotné digitální brány a evropský kodex pro elektronickou komunikaci. Takže určitě to bude na stole, a potom samozřejmě i další zahraniční témata jako obchodní vztahy se Spojenými státy, ta výjimka na ty cla byla posunuta do konce května, takže se pravděpodobně dozvíme, co paní kancléřka Merkelová, pan prezident Macron vyjednali ve Spojených státech. No a samozřejmě je to i vypovězení té jaderné dohody s Íránem Spojenými státy i další témata, možná i otázka migrace, kde my si myslíme, že v rámci bulharského předsednictví k nějaké dohodě nedojde.
Dále se zúčastním v tomto týdnu bezpečnostní konference Globsec v Bratislavě, kde mám vystoupit v panelu s premiérem Slovenska a s místopředsedou komise Šefčovičem, a následně uskutečním oficiální návštěvu v Rakousku, kde mám setkání s premiérem Sebastianem Kurzem, a v neděli odlétám na pracovní návštěvu do Finské republiky, kde budeme diskutovat celkově ty hlavní témata Evropské unie. Samozřejmě mě zajímá hlavně jejich vzdělávací systém, kde nejprestižnější profese ve Finsku je pedagog, učitel. My jsme se teď ptali v Ústí na vysoké škole Jana Evangelisty Purkyně, tak ten zájem našich studentů je velice nízký, a to samozřejmě chceme měnit. Dneska vláda rozhodla, že přistoupíme ke členství v Evropském centru excelence v Helsinkách, to je boj proti hybridním hrozbám, naši občané jsou stále vystaveni různým dezinformacím a lžím, my jsme i diskutovali na vládě v podstatě to oddělení, které ještě vzniklo za bývalého ministra vnitra, jakým způsobem pracuje a proč teda v tom mediálním prostoru o něm neslyšíme. Takže já si myslím, že tyto bilaterální návštěvy jsou velice důležité, protože samozřejmě v rámci Evropských rad, kde sedí všichni, tak není tolik času si vyměnit názory a strategii a získávat spojence a vysvětlovat naše pozice.
Dnes jsme schválili příspěvek České republiky na podporu společné síly G5 Sahel, je to zase náš příspěvek v boji proti ilegální migraci mimo naše území. Takže to je asi za mě všechno.
Ještě tady mám fúzi Aeroholdingu, já, když jsem nastoupil jako ministr financí, tak jsem se letišti začal intenzivně věnovat, to se nestává, že tam někdo udělá podivné kšefty za 4 miliardy s pozemkami, respektive, že generální ředitel dostává odměnu 300 milionů. Ta firma je ve skvělé kondici, vyplácí dividendy, má jasnou strategii, nárůst cestujících, nové linky, takže všechno funguje, a proto je důležité, abychom těch firem měli co nejméně, a proto jsme rozhodli o fúzi Českého Aeroholdingu, který ztratil smysl, s Letištěm Praha, a to od 1. ledna 2018. Takže to je všechno.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Zvuková příloha

Tisková konference po jednání vlády, 16. května 2018

Související zprávy