Tiskové konference

16. 11. 2020 18:52

Tisková konference po jednání vlády, 16. listopadu 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Hezký podvečer, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Nejprve bych chtěla o slovo požádat ministra zdravotnictví, pana Jana Blatného.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Dobrý den, dámy a pánové. Já bych Vás rád informoval o tom, že v rámci dnešního jednání vlády byly projednávány i dvě oblasti, které jsou poměrně důležité. Jednalo se jednak o prodloužení nouzového stavu a jednak o to, aby nařízení vlády, která jsou v platnosti, byla dána do souladu s pátým stupněm tabulky protiepidemického systému, tzv. PES.

Pokud se týká prodloužení nouzového stavu, tam se vláda shodla na tom, že bude žádat Poslaneckou sněmovnu o prodloužení nouzového stavu o 30 dní, konkrétně do 20. prosince a to z toho důvodu, že nouzový stav je potřeba s ohledem na nutnost ponechat v platnosti dosud přijatá preventivní opatření. Jistě jste si všimli, že alespoň některá z těch opatření, která jsou v jednotlivých stupních rizika používány nebo doporučovány, vyžadují mimo jiné například omezení shromažďování a pakliže je chceme uplatňovat plošně, potom je nouzový stav způsobem jak toho dosáhnout.

Druhá věc, na kterou jsme se zaměřili a která byla ošetřena úpravou několika mimořádných opatření různými usneseními vlády. Ve své podstatě dává do souladu stávající opatření, nařízení s tím, jak jsou v současné době definována tato opatření v tabulce rizika čísla 5 toho protiepidemického systému. Kdybych je zde všechny postupně vyčetl, potom by to byl výčet, který by kopíroval to, co je uvedeno v té tabulce a proto se zaměřím na dvě z nich, které jsou asi poměrně zásadní.

První je, že do škol se vrátí děti prvních a druhých ročníků, tak jak koneckonců avizoval pan ministr školství na své dnešní konferenci a také, že bude upravena plocha, kterou musí mít kolem sebe v obchodech každý zákazník. K tomuto sdělím zejména informaci o tom, že tato čísla se týkají zákazníků, to znamená nepočítáme do toho zaměstnance té prodejny, protože ti se mohou různě lišit a snažíme se, abychom vše nastavili stejně a spravedlivě. Důležité je také to, že toto opatření bude platit od středy 18. listopadu, tzn., že během zítřka nedochází k žádným změnám v tom, jakým způsobem jsou obchody a nákupní centra obsluhována a také a to považuji za docela zásadní, že právě díky těmto opatřením a díky současnému protiepidemickému systému jsme zesouladili a zestejnili opatření, která se týkají velkých nákupních center i maloobchodů včetně jednotlivých obchodů provozovaných mimo tato centra. Já si myslím, že je to pro tuto chvíli všechno.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy pan Karel Havlíček.

Karel Havlíček, ministr průmyslu a obchodu a dopravy: Dobrý den, já bych navázal ještě na ta tzv. covidová opatření, a potom bych vás s dovolením seznámil s pár informacemi z jednání vlády z tzv. běžného jednání, mimo covidových záležitostí. Pravděpodobně v maloobchodě nejskloňovanější téma dnes, které je a s ohledem na ten režim uvolňování je právě těch takzvaných 15 metrů čtverečních. Já jsem k tomu chtěl říct jenom jednu celkem zásadní věc.

My jsme celý plán uvolňování, tzn. všechny ty takzvané úrovně 1 až 5, přibližně týden diskutovali na denní bázi s řádově asi 10 zaměstnavatelskými svazy, asociacemi a komorami. Byla to poctivá diskuze. Já jsem se zúčastňoval některých z nich. Paní náměstkyně Jirotková byla u všech těchto jednání a musím říct, že každý, každá z těch klíčových asociací, svazů a komor měla možnost si k tomu říct své a je pravda, že jsme se snažili valnou část z jejich připomínek, které byly věcné a dobré, zakomponovat. A je pravda, že jsme se na těch takzvaných patnácti metrech čtverečních neshodli. Neshodli jsme se na nich konkrétně s Hospodářskou komorou a Svazem obchodu a cestovního ruchu. To jsme respektovali, na druhou stranu jsme se snažili všem jasně vysvětlit to, že pokud máme všechno spouštět a my si myslíme, že s ohledem na konkurenci je to správné v jednom termínu, to znamená, máme-li spouštět restaurace, obchody, na ulicích obchody, v obchodních centrech, hotely, penziony a současně, aby děti začaly chodit do škol, nehledě na další režim uvolňování ve smyslu pohybu osob.

Znamená to, že v tu danou chvíli se mobilita lidí zvyšuje. A musíme někde ubrat. To znamená, na úkor toho, že spouštíme minimálně z té obchodně-servisní a službové báze prakticky vše naráz, tak jsme všechny zdvořile požádali, aby byli tolerantní vůči ostatním segmentům, a v každém tom segmentu jsme museli zavést určité restrikce ve smyslu, abychom tam zase ten pohyb osob omezili. Takže například restaurace mají tyto restrikce, a mají je větší, než je mají obchodníci. Restaurace, které budou spuštěny stejně, budou moci jet v režimu pouze 50 % do kapacity restaurace. Čtyři lidi u stolu a tak dále.

Takže prosíme v tomto a žádáme zdvořile, aby vzdor tomu velkému lobbingu, který je a který je samozřejmě provázen tím, že jsou to bohaté korporace, které prostě dokáží říct svoje a já je do značné míry i chápu a respektuji to, protože každý chce mít maximální tržby. Na druhou stranu pokud budeme netolerantní vůči ostatním, poté možná těch lidí bude více v těch maloobchodech. Na druhou stranu hlavně v těch větších maloobchodech, protože ty malé maloobchody s tím nemají žádný problém, na druhou stranu pak neotevřeme třeba restaurace nebo hotely, anebo bychom museli být ještě restriktivní stále vůči třeba dětem a nepouštět je do škol.

Opatření jedna ku patnácti funguje v Polsku, funguje na Slovensku, myslím tím jedna ku patnácti metrům čtverečním. A pokud máme dobré informace, například ze Slovenska, kde to sledujeme skutečně velmi pečlivě a s kolegy to projednávám, nevznikl tam žádný zásadní problém. Ano, je pravda, že to je náročnější režim je pravda to, že tam musí dělat takzvaný manažment front, tzn. majitelé nebo provozovatelé těch maloobchodů musí prostě zabezpečit to, aby venku, pokud tam někteří lidé stojí, tak aby tam stáli v dostatečných rozestupech. Na druhou stranu, žádná apokalypsa tam nevznikla. Zvládají to v klidu a zvládají to, protože jsou vzájemně tolerantní a disciplinovaní. Takže prosíme všechny, aby respektovali to, že jsou zde i ostatní segmenty a nemůžeme tu mobilitu v dané chvíli zcela zásadním způsobem zvýšit, musí to jít postupně.

Co se týká těch necovidových bodů, které jsme projednávali, tak jedním z těch nejdiskutovanějších byl nepochybně bod týkající se minimální mzdy. Musím říct, že se vycházelo z celé řady názorů. Tripartita navrhovala dva řekněme rozstřely nebo dvě hranice. Jedna hranice byla na úrovni 14 600 korun, což navrhovali zaměstnavatelé, druhá hranice byla na úrovni 16 000 korun, což navrhovaly odbory. Různí členové vlády na to měli různé názory. Od těch, které se pohybovaly na úrovni 15 000, až po ty, které se pohybovaly na úrovni 16 400, výsledek je jakýsi kompromis. I mezi tím co požadovala tripartita. Opakuji 14 600 a 16 000 korun byl požadavek zaměstnavatelů respektive odborů. Takže nakonec jsme se shodli většinou na 15 200 korunách.

Je třeba k tomu říct ještě jednu věc, že je pravda, že v těch posledních letech minimální mzda rostla docela zásadním způsobem. Rostla mimo jiné proto, že rostla mzda průměrná, ale zejména proto, že rostla ekonomika. Hrubý domácí produkt byl skutečně velmi dobrý s ohledem na růst. Prožívali jsme velmi dobré období, bylo to období konjunktury a myslím si, že naprosto správně a logicky, v té době minimální mzda rostla a měla růst.

Na druhou stranu, nyní jsme v situaci, kdy máme největší propad vůbec v historii novodobých dějin, myslím tím po roce 1989. Mnohé firmy zažívají skutečně nejnáročnější období své historie a je pravda to, že není ještě definitivně dojednán režim zrušení superhrubé mzdy. Pokud k němu dojde, jak se k tomu kloní dnes i koalice, tak v tu chvíli dojde pochopitelně i k tomu, že každému kdo bere jakoukoli mzdu, přijde těch peněz o něco více. Záleží samozřejmě na tom, jakou bere mzdu, ale v každém případě se to pozitivně dotkne i těch, kteří berou minimální mzdu. Samozřejmě se to dotkne i všech ostatních.

Chceme tím říct, že růst z 14 600 na 15 200 zaprvé odpovídá situaci v ekonomice, kdy se všichni musí do značné míry uskromnit, a současně je zde stále ještě varianta velmi realistická toho, že poroste příjem obyvatel, každého zaměstnance díky tomu, že se zruší superhrubá mzda.

Další body, které jsme probírali, se týkaly sociálních dopadů souvisejících s restrukturalizací nebo s útlumem činnosti firem v rámci těžby uhlí. Poměrně významná věc, když jsme definitivně odsouhlasili to, že ve společnosti Sokolovská uhelná, která v dané chvíli plánuje rozvázat pracovní poměr řádově s 800 až možná 1 000 osobami. A to v důsledku rostoucích cen emisních povolenek, což v důsledku znamená to, že se jí nevyplatí provozovat současné typy nebo současný typ plynárny. Jinými slovy přechází z fosilního paliva uhlí na zemní plyn, což sebou ponese ad 1) snižování počtu zaměstnanců právě v této plynárně, tak současně v rámci těžby uhlí.

Sladili jsme to s ostatními utlumovanými společnostmi a na dobu až 60 měsíců, záleží na tom, jak dlouho tam dotyčný zaměstnanec propuštěný pracoval, v jakém je věku a současně jestli pracoval, v tomto případě je to jednoduché, vždycky na povrchu, protože jsou i pracovníci, kteří pracují pod povrchem v těžbě, ale to se netýká Sokolovské uhelné, tak získá 5 300 korun měsíčně, tento speciální příspěvek.

Stejně tak jsme to udělali v rámci OKD. Což byl ten druhý bod, který jsme schvalovali, kdy vlastně všichni pracovníci, kteří budou přecházet postupně z těch utlumovaných dolů pod společnost Diamo, což je opětovně státní organizace, která je pod Ministerstvem průmyslu a obchodu a budou se tam propouštět postupně lidé, říkám postupně, protože ten proces bude pozvolný, zatím se bavíme o dole Darkov a dole ČSA.

A bavíme se ale mimo jiné i o Hasičské báňské záchranné službě, tak na to jsme to směřovali. Ti lidé musí mít stejné podmínky, jako by měli v OKD, čili i pro ně platí 5 300 korun, pokud pracovali na povrchu v jakýchkoliv pozicích a 8 000 korun měsíčně pokud pracovali pod povrchem. Opětovně to bude v řádu několika let s ohledem na to, jak dlouho v té firmě pracovali a s ohledem na to jaký mají věk.

Dále jsme schválili celkem důležitou věc týkající se mýta kamionů, kdy jsme zavedli nově třísložkovou strukturu sazeb mýtného. To mýtné se v tuto chvíli bude vypočítávat už podle jiných řekněme moderních parametrů, parametrů spojených s ekologií, parametrů spojených se znečišťováním ovzduší, parametrů spojených například s nadměrným hlukem. Znamená to, že se budeme řídit v rámci výpočtu mýta na základě kategorie té komunikace, jestli se bude jednat o dálnici nebo se bude jednat o silnici první třídy, na základě kategorie vozidla. Budeme to vyhodnocovat s ohledem na počet náprav vozidla, s ohledem na hmotnost vozidla, ale i s ohledem na to, jestli se jezdí přes den nebo jestli se jezdí v noci.

Současně s tím, protože toto se týká zvyšování mýta, současně s tím se zavádí i slevy na mýto. To znamená, že celá řada tuzemských řidičů kamionů nebo provozovatelů kamionů, bude moci čerpat poměrně zajímavé slevy. V důsledku přinese tento fakt do státního rozpočtu více jak 1,5 odhadujeme až 1,6 miliardy korun, přičemž tento zvýšený výnos do státního rozpočtu bude použit na bariéry proti hluku a bariéry, které budou se snažit eliminovat znečištění ovzduší.

Poslední materiál se kterým bych Vás rád krátce seznámil, je materiál, který se týká nového nebo řekněme staronového režimu v rámci takzvaných podniku nebo a organizací v kritických infrastrukturách. Jedná se o materiál, který je částečně spojen s dobou covidovou. Reaguje na to, co už jsme udělali na jaře tohoto roku, kdy jsme zavedli jasný režim jak pro zaměstnance, tak proto zaměstnavatele v kritické infrastruktuře a to toho charakteru, že fyzické osoby, které jsou v rámci svých pracovní povinností v režimu kritické infrastruktury, tak nesmí například odjíždět z toho místa pracoviště, pokud to není nezbytně nutné, například do zdravotnického zařízení, nebo se nejedná o neodkladné úřední záležitosti.

Naopak zase ten zaměstnavatel jim musí vytvořit zázemí pro to, aby mohli být na tom pracovišti, aby nikam nemuseli odcházet, odjíždět. Současně se zavádí jasný systém toho, jak mají využívat respirátory, například pro všechny osoby, které měly rizikový kontakt a podobně, musí po nezbytně nutnou dobu používat respirátory určité třídy a tak dále. To znamená, zavádí se režim, který je nezbytně nutný pro kritickou strukturu a úplně poprvé se v něm rovněž zavádí takzvaný smluvní dodavatel, čili jedná se jednoznačně o opatření, které posílí odolnost a hlavně výkonnost a udrží všechny podniky kritické infrastruktury v této náročné době v plném provozu. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Dotazy, první Česká televize.

Mariana Novotná, Česká televize: Dobrý den. Otázka asi na oba pány k tomu nouzovému stavu. Jak budete chtít poslance přesvědčit o tom, aby souhlasili s těmi 30 dny, protože řada opozičních mluví o tom, že se jim nelíbí, že i ten nejnižší stupeň je spojen právě s nouzovým stavem, že by tady pak ten nouzový stav mohl být až do jara a navrhují třeba spíš změnu legislativy. Další dotaz, prosím, k tomu maloobchodu: Jestli se vláda rozhodla na základě nějakých epidemiologických dat o tom omezení na 15 m2, nebo to byla jen právě ta inspirace v zahraničí? A poslední otázka na vás, pane ministře Havlíčku, když jste mluvil o té podpoře zaměstnanců, bývalých, Sokolovské uhelné, tak jestli to podle vás vyřeší tu jejich životní situaci třeba i vzhledem k tomu, jak vysoká je nezaměstnanost v kraji, a že tam ubylo práce třeba i v lázeňství, což byl takový druhý nejdůležitější segment. Děkuju.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Děkuju, já teda začnu s otázkou týkající se nouzového stavu. Bavili jsme se o tom už opakovaně. Ten systém, tak jak je nastavený, je nastavený proto, aby nás provedl složitou cestou v době, kdy bude potřeba nějakých omezení. Ve chvíli, kdy se situace zcela stabilizuje, tak mohu říct s trochou nadsázky, že PES bude stažen zpět do boudy a nebude ho potřeba dále používat.

V tu chvíli potom pochopitelně padnou i tato opatření. Ale i v tom stupni č. 1 záměrně jsou restrikce, které umožňují řídit tu epidemii. Je to stav, kdy nejsme bez epidemie, kdy jsme neustále v oblasti epidemie, která je ale pod kontrolou.

Ve chvíli, kdy nad ní tu kontrolu ztratíme, je riziko, že se budeme dále pohybovat směrem, kterým nechceme. To je ten hlavní důvod.

Já k tomu předložím Poslanecké sněmovně data, která budou aktualizovaná ke dni, kdy budeme o toto žádat, a pochopitelně bude následovat i jakýsi právní rozklad nebo shrnutí právního rozkladu, proč právě nouzový stav. Takže věřím, že se nám to podaří. Jestli chce k tomu pan ministr ještě něco doplnit?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak my jsme šli už do Sněmovny s tím, že jsme žádali, aby byla delší. Je to zase paradox, protože v době, kdy jsme chtěli uvolňovat a uvolnili jsme něco, byli jsme následně kritizováni za to, že jsme uvolňovali příliš rychle. V momentě, kdy jsme chtěli nastavit režim, který tomu odpovídal, jsme zase kritizováni za to, že nastavujeme příliš přísná pravidla.

Já rozumím té politické rétorice, ale tady se domnívám, že jde o zdraví lidí. Ne, nedomnívám, je to zcela jednoznačné. A my nežádáme o něco, z čeho bychom nějakým způsobem chtěli profitovat, něco, na čem bychom chtěli vydělávat politicky. My o to žádáme prostě proto, že se určité úkony dělají v této době jednodušeji, a je zcela zjevné, že pokud bychom ten obchod, služby atd. nechali zcela volně, bohužel bychom se mohli dostat opětovně do těch problémů.

My jsme zde po několik týdnů říkali, že i když ta situace u nás není jednoduchá a byla náročná a my si to velmi dobře uvědomujeme, že jsme byli v situaci, kdy jsme měli nedobré výsledky. Současně jsme ale říkali, že jsme možná čtrnáct dní, možná tři týdny v předstihu před ostatními zeměmi, jakkoliv to těm zemím nepřejeme. Uvědomujeme si, že to není dobře, protože to dopadne velmi negativně i na nás, jestliže se prostě zvyšují čísla v ostatních zemích. Tak je pravda dnes, že jsme zase naopak paradoxně jednou z prvních zemí, která to má alespoň, řekněme, ze základu pod kontrolou. Čísla jdou dolů a bohužel, v těch ostatních zemích jdou nahoru.

A co tam nastává?  Zavádějí se nouzové stavy, zavádějí se ekonomická opatření, ekonomické restrikce. Rakousko, které bylo dlouho za námi a kde jsme se inspirovali v celé řadě věcí, kde jsme se i domnívali, že třeba něco udělalo v létě zásadně lépe, tak dnes je přesně na těch číslech, kde my jsme byli před řádově, já nevím, třemi týdny, čtrnácti dny. Zavádí úplně ta stejná opatření. Před týdnem zavedli ta první ve smyslu restaurací, nyní zavádí úplně ta samá, nebo velmi podobná, abych byl přesný, ve smyslu obchodů, obchodních center a podobně. A opětovně to musí dělat v nějakém režimu legislativním, který je v té dané chvíli možný.

Takže pro nás to bude spíš diskuse, určitá prosba, požadavek, který bude vyplývat z toho, že když toto zvládneme, můžeme být jednou z prvních zemí, která nejenom, že bude opětovně v Evropě z toho venku, anebo to alespoň zásadním způsobem sníží, ale současně, a to je důležité, umožníme otevření obchodů, umožníme otevření restaurací, umožníme volný pohyb osob, umožníme sport, umožníme kulturu.

Čím dříve toto zvládneme, a k tomu slouží nástroj nouzového stavu, tím dříve můžeme opětovně být v normálním způsobu života nebo alespoň se k tomu hodně přiblížit.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já doplním tedy nyní těch 15 m2 a potom opět poprosím pana ministra o jeho pohled na tuto věc, protože, a tady bych chtěl nesmírně vyzdvihnout skvělou spolupráci se všemi rezorty, kterých se to týká, což je rezort pana ministra Havlíčka, rezort školství i rezort kultury. Prosím, uvědomme si, že ještě před dvěma týdny, zhruba, jsme měli čísla, která byla více než dvojnásobná oproti dnešním číslům.

Země, které, jak zde bylo řečeno, zavádějí tato opatření, tak je v podstatě vždy zavádějí s určitým omezením plochy na jednoho člověka. A napříč Evropou se opravdu objevují dvě čísla nejčastěji – 10 a 15 m2. Já osobně musím říct, že je to i naše reakce na to, že v minulosti jsme byli často a oprávněně konfrontováni třeba s fotografiemi pořízenými občany, kde na jedné straně byly přísně restringovány školy, živnostníci, restaurace, a potom byly velice složitě vysvětlitelné a obhajitelné davy v obchodech, kdy z různých důvodů nedocházelo k tomu, aby lidé respektovali ta distanční omezení.

A já věřím, že je to složité, protože ve chvíli, kdy je nemáte úplně přesně stanovené, a ve chvíli, kdy vlastně není nikdo, kdo by zevnitř toho obchodu dělal všechno pro to, a vím, že to bude složité, rozumím tomu a nesmírně si vážím snahy všech obchodníků, kteří v tomto budou spolupracovat, tak ve chvíli, kdy toto nastaveno není, tak se nedivím těm lidem, že se chovají jinak, protože vlastně ani příliš jinak nemohou.

Právě z tohoto důvodu jsme se snažili tato opatření spravedlivě zavést do všech obchodů, do maloobchodu i do velkých center. A ano, opravdu na základě těch údajů, které jsou z Evropy, a na základě rozhodnutí poměrně velkého panelu expertů, kde byli i epidemiologové i statistici i lékaři i další, jsme se rozhodli pro to adoptovat ten přísnější režim.

A je to právě proto, že i když s velkou mírou pravděpodobnosti nás ty ostatní země budou následovat a i ony, jakkoliv je mi to líto, budou mít pravděpodobně ta vysoká čísla, jako jsme měli my, tak my už víme, že jsme je měli. Všichni víme, jaké to bylo, všichni víme, jak jsme z toho byli nešťastní, smutní a jaký jsme měli strach, a je to právě proto, aby se to neopakovalo.

Jak se bude situace vyvíjet do budoucna, o tom se budeme bavit v budoucnu. Třeba to bude možné výhledově nějakým způsobem upravovat, ale teď bych opravdu o žádné úpravě hovořit nechtěl a chtěl bych, abychom se dohodli na tom společně, jak říkal pan ministr, abychom si navzájem vyšli vstříc a udělali všechno pro to, aby Česká republika byla opět premiantem v Evropě.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dopovím ještě Sokolovskou uhelnou. Máte pravdu, že pokud vlastně v tomto regionu odejde řádově, byť to bude postupně, několik set, až dokonce do toho čísla možná tisíce lidí ze Sokolovské uhelné, což ale na druhou stranu není neočekávaná věc, svým způsobem se toto dalo, řekněme, i predikovat, tak je tam několik faktorů.

Za prvé musím říct, že Sokolovská uhelná se chová velmi korektně ke svým zaměstnancům, a pokud se nepletu, tak odstupné je tam na úrovni přibližně jednoho roku. To je jedna věc. Druhá věc je, že tedy dostávají tento speciální bonus od státu na úrovni 5 300 korun na dobu až 60 měsíců. Třetí věc je ta, že tam začínají fungovat rekvalifikační kurzy, že tam začíná skutečně probíhat velmi aktivní spolupráce mezi úřady práce a mezi jednotlivými potencionálními dalšími zaměstnavateli.

A co je rovněž důležité a na tom už jsme začali pracovat velmi intenzivně, je to, že tam prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu a CzechInvestu začínáme připravovat specifické investice.

Jinými slovy, zahraniční investoři, které můžeme nasměrovat do určitých regionů, se snažíme primárně směrovat do těch postižených. Nejedná se jenom o Karlovarský, jedná se i o Ústecký, případně Moravskoslezský. Ale je pravda, že dnes ten Karlovarský v tom má trošku, nechci říct, náskok, ale je maličko upřednostňován, protože skutečně tam je to zasáhne velmi výrazně a možná to bude i pokračovat obecně. Ten region na tom s ohledem na pracovní sílu, respektive na revitalizaci toho regionu, není úplně dobře.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz, ČTK.

Radek Jozífek, ČTK: Dobrý den, já bych měl dva dotazy na pana ministra Blatného. Chtěl bych se zeptat ohledně návratu do škol, jestli jste v té souvislosti hovořili o tom, jak to bude s tím testováním učitelů, studentů a žáků. Kdy byste chtěl mít v téhle věci jasno? A druhá věc, zda jste v rámci těch opatření, která jste zmiňoval, vydávali i náhradní za to, které minulý týden k té nadcházející sobotě zrušil Městský soud v Praze?

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Ano, já začnu tou druhou otázkou. V současné době právní odbor Ministerstva zdravotnictví dokončuje tu argumentaci k tomuto rozhodnutí soudu a věřím, že soud bude touto argumentací uspokojen a že nebude potřeba jakkoliv měnit nařízení, které je dosud v platnosti.

Pokud se týká vyšetřování učitelů, tak jsme si vědomi toho, že stejně tak, jako je to třeba i u zaměstnanců ve společnostech a v jiných oblastech lidské činnosti, kde dochází k opakovaným kontaktům a kde je zvýšeno riziko přenosu té infekce, tak i školy, zejména školy vyšších stupňů, jsou možným rizikem tohoto přenosu, byť, a to byl jeden z důvodů, proč jsme se rozhodli školy považovat za prioritu při uvolnění, je patrno i z českých dat, že školy nejsou primárními rizikovými oblastmi.

Nicméně zpět k vaší otázce. V České republice podle údajů Ministerstva školství je více než 170 000 učitelů, to znamená, že by se provedlo plošné testování všech těchto učitelů, to vlastně není reálné. Museli bychom při použití antigenních testů je provádět opakovaně, při použití PCR testů by se také jednalo, byť v delším časovém intervalu, ale o velice zatěžující proceduru.

Když to řeknu velmi jednoduše, i kdybychom to rozdělili do pěti pracovních dnů, tak bychom každý den museli provést více testů, než bylo prováděno v té nejhorší části epidemie, o finanční náročnosti nemluvím. Ta logistika by bylo to, co by to v podstatě znemožnilo.

Takže připravujeme systém, kdy budou vybírány určité reprezentativní kohorty ve školách, které budou vybrány tak, aby reprezentovaly tu danou věkovou skupinu těch dětí a učitelů. Znovu tedy říkám, že testovat chceme tedy primárně pedagogy. A protože víme, že virus je v populaci všude, že se jedná v současné době o komunitní šíření, byť se jeho intenzita zmírňuje, ale pořád zaznamenáváme kolem 25 procent pozitivních v populaci, tak jsme si jisti tím, že i při tomto kohortovém, vlastně sentinelovém testování, kdy vybereme reprezentativní vzorek, dostaneme informaci, která bude reprezentativní pro celou tu populaci.

Takže toto je naše vize, která se připravuje, a musíme to zajistit tak, aby to bylo logisticky připravené a aby to bylo proveditelné. V tomto týdnu se to určitě nestane.

Jana Adamcová, mluvčí vlády: Děkuji, televize Prima.

Šimon Pilek, CNN Prima News: Můj dotaz míří na otevřené obchody, ale ne od středy, ale zítra. Protože zítra je 17. listopadu, je státní svátek, a je to státní svátek, kdy běžně mohou být obchody otevřené. Zároveň ale ten systém PES říká, že maloobchod a obchodní centra musejí být zavřená během neděle a státních svátků. Mě zajímá, co je tedy silnější nařízení, když to řeknu takto zjednodušeně? Protože řada provozovatelů se chystá zítra mít otevřeno. Tak jestli budou, nebo nebudou porušovat ta pravidla, která jsou teď nastavená. A druhý dotaz by potom mířil přímo na pana ministra Blatného, kdy Ministerstvo zdravotnictví avizovalo, že ten nový systém PES má být přehledný a pro všechny ihned dostupný na první dobrou. Tak proč není ten aktuální stupeň pohotovosti viditelný na hlavní stránce Ministerstva zdravotnictví, ale člověk se k němu musí poměrně složitě proklikávat? Díky.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Děkuji. Ta první otázka, která se týká těch svátků, je velice jednoduše vyřešena tím, že proto, že jsme se rozhodli, aby nařízení pro školy platila až od středy tak, jak bylo původně avizováno, tak veškerá ta opatření, která dnes vláda přijala, jsou platná od středy 18. listopadu.

Takže tím, že budou mít obchody zítra otevřeno, neporušují žádné nařízení, protože toto bude platné až do středy. Jinak máte pravdu. Ve chvíli, kdyby byla platná třeba s okamžitou platností, potom by síla tohoto opatření byla vyšší než síla té původní právní normy, a muselo by být zavřeno.

Ta druhá, technická záležitost je o tom, jakým způsobem je nastaven web Ministerstva zdravotnictví. Jistě se tam dají udělat nějaké technické úpravy, kdyby to někdo vnímal jako zásadní problém. Ale i když se podíváte na hlavní stránku Ministerstva zdravotnictví, tak na levé části vidíte odkaz přímo na systém PES, a když na něho kliknete, tak se vám otevře. Já si stále myslím, že je to dostatečně intuitivní, a vidíme to i na obrovském množství přístupů, které vlastně od doby, kdy byl ten systém v pilotní verzi spuštěn, na tu stránku jsou.

Šimon Pilek, CNN Prima News: Možná mohu se jenom doptat, jestli alespoň orientačně máte představu, kolik těch prokliků už bylo? Díky.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Ono se to tak rychle mění, že já když vám teď řeknu nějaké číslo, tak už nebude pravda. Doporučuji kontaktovat náš tiskový odbor, abyste dostali úplně aktuální informaci.

Jana Adamcová, mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz, televize Nova.

Háta Sassmanová, TV Nova: Dobrý večer. Já bych se také ráda zeptala pana ministra Blatného, a to na to, jak byste postupovali v případě, že by Sněmovna vůbec neschválila prodloužení nouzového stavu. Přeci jen systém PES, jak již tady nkolikrát zaznělo, je na něj vázaný. Má vláda nějaký plán pro tento případ? Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Vždycky je nějaký plán, ale já věřím, že budeme schopni přesvědčit poslance o tom, že náš přístup není motivovaný ničím jiným než snahou o to, aby bylo v této zemi do konce prosince a ideálně do Vánoc o hodně lépe. A věřím, že je přesvědčíme o tom, že je potřeba nouzový stav prodloužit.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotazy prostřednictvím videokonference. Jako první pan Kopecký, iDNES.

Josef Kopecký, iDNES: Dobrý večer, já bych si podržel to téma obchodů a vlastně omezení pro zákazníky. Chtěl jsem se zeptat, zda jste zvažovali i ten epidemiologický aspekt, to znamená, že se může stát, že se lidé před některými obchody začnou hromadit ve frontách a budou se tam promořovat. Jestli to není riskantnější. Pokud se nepletu, tak vy, pane ministře Blatný, nebo váš předchůdce jste mluvili o tom, že obchody nejsou to místo, kde by přibýval velký počet nakažených. Že to není to nejrizikovější místo. Jestli se neobáváte toho, že si lidé budou předávat koronavirus ve frontách před obchody a jestli jste neuvažovali o tom, že byste přehodnotili to, že v neděli jsou obchody uzavřené, protože kdybyste je otevřeli v neděli, tak byste aspoň rozprostřeli tu dobu, kdy si lidé můžou jít nakoupit. Takhle mají, řekněme, omezenou dobu, kdy si můžou jít nakoupit a zároveň se budou před obchody kumulovat. Druhá otázka: Zajímalo by mě, je mi jedno kdo mi na to odpoví, zda při jednání vlády některý z ministrů neměl připomínky k tomu, jak je sestavena tabulka PES, protože je tam nepochybně spousta věcí, o kterých by se dalo diskutovat. Jestli někdo z ministrů očemkoliv, co je v té tabulce napsáno nezapochyboval. Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak já začnu tím prvním, než si vezme slovo pan ministr Blatný ohledně těch epidemiologických důsledků front, případně těch lidí uvnitř obchodů. V rámci přípravy toho systému PES, na kterém pochopitelně participovala celá řada externích osobností, ať už to byli různí modeláři, byli to epidemiologové, zdravotníci, a která byla pod gescí pan ministra zdavotnictví, tak vlastně od počátku byly tři klíčové rezorty, kterých se to bezprostředně týká.

To je rezort průmyslu a obchodu za všechny obchodní aktivity, podnikové, průmyslové logicky a službové. Pak rezort kultury, to znamená rozvolňování v oblasti hrady, zámky, knihovny atd. a rovněž tam byl zástupce samozřejmě za rezort školství. Bylo to na úrovni ministrů přímo. Je pravda, že nás tam občas stínovali naši náměstci, ale chci tím říci, že celý PES byl přibližně asi týden velmi intenzivně diskutován.

Bylo to o velkých kompromisech, to je pravda, kdy všichni museli od toho stolu odejít a nebyli zcela uspokojeni a to bylo právě řekněme v důsledku toho, že kdyby odešli zcela spokojeni, tak by druhý segment nebo odvětví nemohlo být vůbec otevřeno.

Jinými slovy, garance těchto tří ministrů na vládě ve smyslu toho, že došlo ke kompromisním dohodám, byť samozřejmě netvrdím, že všichni ministři na to měli stejný názor v rámci této skupiny, ale respektovali jsme ty dohody, které byly, tak poté vláda k tomu, respektive vládní činitelé mimo běžných dotazů neměli nic zásadního ve smyslu toho, že by to chtěli torpédovat.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Děkuji. Já doplním tu první část té otázky. Začnu frontami. Součástí těch opatření je tzv. management front. Bude to povinnost tedy toho, kdo tu službu poskytuje, a je to věc, která je poměrně běžně známá ze zahraničí tam, kde je to používáno, a koneckonců i pan ministr Havlíček i zde citoval Slovenskou republiku, která s tím má docela dobrou zkušenost a zvládnout se to dá.

Reagujeme na to také tím způsobem, že jsme otevírací doby těch obchodů sjednotili se zákazem doby vycházení. Jinými slovy, do obchodů ve chvíli, kdy tady začne platit tady toto nařízení, od středy, budou otevřeny déle, budou otevřeny do 21.00 hodin, což to nařízení umožňuje, protože sice od 21.00 hodin začíná ten vlastní zákaz vycházení, ale je respektováno, že když se člověk, ať už se jedná o nakupujícího nebo zaměstnance, vrací z práce, tak že to může udělat.

Takže to určitě není tak, že by hlídky policie číhaly v 21.00 hodin u nákupních center a nějakým způsobem penalizovaly ty, kteří zrovna vychází. A v úrovni 3 a nižší dokonce není vůbec žádné omezení otevírací doby, takže naopak možné a asi by to bylo i vhodné, aby se nakupující rozprostřeli do času, které jsou delší, zejména tam, kde se jedná o velké obchodní řetězce a kde to umožňuje počet zaměstnanců v těch daných provozovnách.

K vašemu dotazu, jestli se jedná, nebo nejedná o rizikovější místa. Máte pravdu, nejedná se o nejrizikovější místa, protože v současné době nejrizikovější přenos je v rodině a na pracovišti. Ale téměř všichni, jak dokazují četné fotografie, které jsou zasílány i nám a určitě vám, tak jsme národ, který chodí každý den minimálně jednou nakupovat, a vzhledem k tomu, že to tak učiní miliony lidí, tak i když to riziko není možná úplně to největší, tak epidemiologicky je velmi zásadní, protože se týká obrovského počtu lidí. To znamená i do jisté míry malý procentuální zásah v této oblasti bude mít zásadní epidemiologický význam.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz, pan Ťopek.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobrý den, já se chci ještě vrátit k prodloužení nouzového stavu. Chci se zeptat, zdali na tu třicetidenní lhůtu panovala koaliční shoda, nebo zdali jste diskutovali o tom, že byste požádali o prodloužení kratší. Protože vím, že ve Sněmovně je třeba vůle podpořit návrh na prodloužení nouzového stavu, ale s tou podmínkou, že ne na měsíc, ale třeba na dva týdny. Tak jestli počítáte s touto variantou, jestli jste se na ní shodli na těch 30 dnech a jestli jste na druhou stranu případně ochotni vyhovět části Sněmovny, tak abyste takovou věc, jako je prodloužení nouzového stavu, získali výraznou většinu ve Sněmovně. Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Panovala na tom jednoznačná shoda. Bylo to vysvětleno naprosto jasně, věcně a podle našeho názoru je to pro každého pochopitelné. Proč? Protože my nouzový stav vlastně prodlužujeme do 20. prosince. Pokud by byl třeba jenom 14 dnů nebo tři týdny a ukončil by se někdy kolem 10., 15. prosince, v tu chvíli bychom neměli pod kontrolou případné, a my říkáme případné, uvidíme, jak se bude vyvíjet systém PES, respektive jak se bude vyvíjet epidemiologická situace.

Ale v tu chvíli bychom neměli žádný nástroj na to, jakým způsobem ovlivnit mobilitu lidí například v obchodech, restauracích atd. To podle našeho názoru by byl nesmírný hazard a to, co jsme si tady teď vydobyli za těch posledních dnů nebo týdnů, kdy se nám začíná dařit tu křivku zplošťovat a kdy se nám zcela zjevně dostávat covid v České republice pod kontrolu, tak to by mohlo být skutečně základem pro třetí vlnu.

Podle našeho názoru, když se to dá do toho 20. prosince, tak by nemělo nastat nic zásadního, co by bylo ku škodě těch, pro které to děláme, a to jsou obyvatelé a samozřejmě živnostníci, firmy atd.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Ta zásadní věc, kterou teď velice přesně zmínil pan ministr, je, že ve chvíli, kdy ten nouzový stav by skončil dostatečně dlouhou dobu před Vánoci, kdy by najednou měla většina z nás potřebu dohnat to, co nějakým způsobem nešlo, tak je velmi pravděpodobné, že Vánoce sice prožijeme hezky, ale ty dva až tři týdny, které právě často znamenají to, že se onemocnění, když dojde k nákaze při velkých setkáváních projeví, tak by právě padlo do konce roku a začátek příštího roku by byl spojen s rozladou a oprávněnou nespokojeností.

To znamená, ta naše žádost o třicetidenní stav je naprosto zásadně motivována i tím, že vlastně nějakým způsobem, a věříme, že s omezeními, se kterými se dá důstojně žít a prožít hezké Vánoce, zajistí to, že to nebudou jenom Vánoce, ale že to bude i další rok, který bude spokojený a šťastný.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a další dotaz pan Bartoníček z Aktuálně.cz.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Dobrý den. Pane ministře zdravotnictví, zeptám se na testování. Protože svým způsobem, když budete chtít, tak těch nakažených může být minimálně, pokud bude málo testů. Proto se chci zeptat, děláte dost pro to, aby co nejvíce lidí šlo na testy? Nepřemýšlíte nad tím lidi nějakým způsobem motivovat? Udělat to tak, aby skutečně co nejvíce lidí bylo testováno? Protože potom se může stát, že čísla třeba půjdou nahoru, a možná by z toho vláda neměla radost, takže je ráda, že ten stav je takový. To je jeden dotaz. S tím souvisí: Neobáváte se, že to veřejné mínění, už teď vidím, že lidé začínají být bez roušek, že samo si udělá uvolňování bez ohledu na PES, nebo jestli PES bude, nebo nebude? A ještě bych se zeptal pana ministra průmyslu: Pane ministře, drobný dotaz, autoškoly. Kdy budou, ptají se zástupci autoškol. A druhá věc, jiné provozovny, jiné obchody – nemohly by otevřít za těch přísných podmínek, za kterých to bude pro ty ostatní? A poslední dotaz ještě na pana ministra zdravotnictví: První a druhé třídy jdou teď, ale pane ministře, rodiče a učitelé těch vyšších ročníků říkají: Nebyla by lepší větší prodleva? Aby šly děti vyšších ročníků potom později, tedy než jak je naplánováno. Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Pokud se týká čísel testů, tak samozřejmě je pravda, že ve chvíli, kdy by nějakým způsobem přestalo fungovat testování nebo bylo zásadně negativně ovlivněno sníženou compliance nebo sníženou ochotou lidí se nechat testovat, potom je ten systém jako takový ohrožen. My to samozřejmě máme ošetřeno v tom, že, tak jak je uvedeno v metodice, že systém PES není robot. Systém PES je něco, co funguje jako jeden z hlavních údajů pro rozhodování té expertní skupiny, ale není to jediné. Takže i tento fakt jsme schopni nějakým způsobem zohlednit.

Zatím si myslíme nebo vidíme, že k tomu nedochází. Protože ve chvíli, kdy by docházelo ke snižování testů a vlastně by se testovali pouze symptomatičtí pacienti, kteří už mají nějaké potíže, potom by sice klesalo množství testů, ale rostlo by procento pozitivity. To se zatím neděje. Tak, jak klesají ty počty – prosím, zapomeňme na včerejší nízkou hodnotu, která je dána tím, že byla neděle a že většina těch vyšetření nebyla třeba ještě dovykázána, taky nefungují ordinace praktických lékařů, běžně není tolik těch testů diagnostikovaných. A v minulém týdnu jsme se bavili o číslech, která dosahovala i téměř třicetitisícové, téměř čtyřicetitisícové hodnoty.

Takže ve chvíli, kdy vidíme, že ta čísla klesají pozvolně a v korelaci, potom to obavu nevyvolává. Ale určitě bych apeloval na všechny, aby se testování prosím nebáli. Protože vlastně na testování a na tom, jak budeme zodpovědní, závisí i to, jestli se udržíme dlouhodobě na tom stupni 1 nebo 2, a jestli budeme moci nakonec i celé řízení pomocí systému PES zastavit.

A k první a druhé třídě. Já si myslím, že to, co je podstatné, a to, co je jakýmsi snad i kreditem, který si můžeme nebo chceme přiznat, je to, že snažíme do všeho vnést jistotu a jasno. Ve chvíli, kdy něco nějak nastavíme, a následně bychom od toho ustupovali a snažili bychom se to ovlivňovat o den, o dva, o deset, o pět, potom tento kredit ztratíme. A já si myslím, že si to už nemůžeme dovolit.

Karel Havlíček, vicepremiér, ministr dopravy a ministr průmyslu a obchodu: Začnu těmi obchody a potom půjdu k těm autoškolám. Je třeba říct, že my, když jsme se rozhodovali, jakým způsobem a co uvolníme a co bude možné prodávat, tak jsme vycházeli ad 1 z jarního modelu, ad 2 z modelu v ostatních zemích a ad 3 z toho, co jsme považovali za nezbytně nutné ve smyslu nechat otevřené jakožto produkty. Což jsou potraviny, je to drogerie, je to lékárna a pár dalších oblastí, o kterých můžeme samozřejmě diskutovat. Ale myslíme si, že jsou důležité, ať už z nějakých pietních důvodů, nebo z důvodů skutečně základní obslužnosti.

Nespecifikovali jsme tu, jestli je to obchod malý, nebo obchod velký. To jinak není možné dělat. Je pravda, že dnes co chvíli nás někdo kritizuje za to, že jsme v uvozovkách obětovali malé obchody vůči supermarketům nebo hypermarketům. To musím zásadně odmítnout.

Když se podíváme do té struktury, co je dneska otevřeno, tak je přes počty otevřeno 80 procent malých a středních podniků. To jsou supermarkety menšího charakteru, koloniály a tak dále. Ale ano, přes plochu je to jednoznačné, a to jsou pochopitelně hypermarkety, ale to, řekl bych, není dáno vládou. To je dáno tím, že tyto velké obchody tady za posledních 20 let získaly naprosto dominantní postavení, podobně jako jinde. A my nemůžeme otevřít potraviny bez toho, aniž bychom uvolnili a umožnili potraviny v supermarketech nebo v hypermarketech. To kdybychom udělali, tak se samozřejmě zase všichni budou tlačit v těch malých.

Je pravda, že jsme tam dali 50 procent a více toho sortimentu. A je pravda, že tím pádem některé hypermarkety prodávají ještě hračky, papírnictví, elektro a tak dále, nějaké boty atd. Ve své podstatě, jakkoliv to tak vypadá, to není to ohrožení těch malých firem. My jsme to spočítali a podle dat, které máme, je to pouze o pět procent více, co prodávají tyto hypermarkety v této nepotravinové nebo nedrogistické produktové řadě. Tam není ten problém. Problém je někde úplně jinde, a to jsou e-shopy.

Ano, e-shopy dnes skutečně fakticky likvidují malé a střední firmy, malé nezávislé obchodníky. Elektroniku si dnes nejde nikdo koupit do hypermarketu. Tu si kupuje přes e-shop. Stejně tak hračky a tak dále. A je pravda, že tento nový trend je pochopitelně i velkou hrozbou pro ty malé firmy.

Teď co se týká toho rozvolňování, které je. My jsme se striktně drželi toho, že chceme všechno udělat naráz. To znamená, nechceme v tuto chvíli upřednostnit někoho před někým, a to dokonce nejenom produktově, ale i odvětvově. Takže jsme se tedy shodli na tom, že 3. úroveň, třetí level, bude znamenat, že pouštíme obchody v hypermarketech, obchody na ulici, restaurace bez těch tedy tzv. foodcourtů, ty tam nejsou v těch obchodních centrech. Současně ale i hotely, penziony a podobně.

Ale za přísných restriktivních opatření, což paradoxně začne dávat větší výhodu těm malým vůči těm velkým. Protože je pravda, že v těch velkých mohou mít někdy problém s tím, aby se tam dostal tak velký počet lidí, kolik oni by potřebovali, zatímco prodejna, která má 20, 30, 50 metrů prodejní plochy, tak tam těch pár lidí bez problému se trvale bude střídat. Takže z tohohle si myslíme, že to nejenom děláme férově ve smyslu toho, že to bude v jeden datum, ale současně i férově ve smyslu toho, že ti malí rozhodně nebudou v tu chvíli znevýhodněni.

A co je zcela zásadní – když se tam dostaneme v té třetí úrovni, a máme to všichni v rukou, pokud dodržíme ta pravidla, která máme dodržovat, máme velkou šanci tam být na přelomu listopadu a prosince. Jsem přesvědčen, pane Bartoníčku, když jsme se tady potkávali před měsícem, před 14 dny, před třemi týdny, kdyby tohle někdo řekl, že od začátku prosince budou hotely, restaurace, maloobchody i v hypercentrech otevřené, tak že by tomu nikdo nevěřil. To znamená, zatím se to nevyvíjí špatně a pojďme pro to udělat maximum, abychom to zvládli.

Autoškoly v podstatě podobný režim. Je popsaný v tom „psovi“. A je to tak, že od třetí úrovně mohou autoškoly už mít ve svých výukových centrech deset lidí uvnitř, což je tak na hraně toho, aby ta autoškola už jela. Samozřejmě bavíme se o té výuce uvnitř. Nebavíme se o autoškole ve smyslu jízdy autem. Tam to samozřejmě funguje a normálně mohou dneska jezdit. Nicméně je pravda, že ta výuka uvnitř může být v nějakém skupinkovém režimu od úrovně 3. A opět, máme šanci, abychom tam od začátku prosince byli. Myslíme si, že se to dá zvládnout.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, paní Janáková, Deník N.

Barbora Janáková, Deník N: Dobrý den. Slyšíme se?

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ano.

Barbora Janáková, Deník N: Já jsem se chtěla jenom zeptat pana vicepremiéra Karla Havlíčka, jestli zaznamenal ty spekulace serveru Seznam Zprávy o tom, že vlastně jsou tlaky na vládu, aby odstoupila a aby vládla úřednická vláda, a jestli by se k těm spekulacím mohl vyjádřit. Jestli tedy skutečně se cítí pod tlakem a jestli se dá očekávat, že vláda v dohledné době padne. To je první otázka. A druhá otázka je na pana ministra zdravotnictví pana Blatného: Mě by zajímalo, jestli plánujte nějak měnit metodiku trasování dětí ve školách, případně testování dětí ve školách. Protože zatím to bylo tak, že hygieny k tomu přistupovaly rozdílně, a když bylo dítě nakažené, šel do karantény třeba jenom spolužák sedící vedle, někdy šla do karantény celá třída, a vlastně odborníci se shodují na tom, že pokud nebude vyřešené trasování a testování dětí, budou školy rizikem. Tak mě by zajímalo, jak budete řešit to trasování a testování dětí? Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak k té první otázce. Vláda je trvale pod tlakem, nota bene v této době. Já neznám vládu v Evropě nebo na světě, která by v době naprosto bezprecedentní, která tady historicky nikdy nebyla, nebyla pod tlakem. Je pod pochopitelným tlakem obyvatel, je pod pochopitelným tlakem firem, živnostníků, zájmových skupin. Každý tlačí a hájí a logicky má zájem, aby jeho segment, odvětí, ať už ve smyslu uvolnění, nebo případně naopak restrikcí dopadl co nejlépe.

Vláda je pod trvalým tlakem opozice a je to normální, nedivme se. Vláda je pod trvalým tlakem médií, to k tomu rovněž patří, včetně vašeho média a nevyčítám vám to. Ale vláda není pod tlakem výměny ministrů ve smyslu úřednické vlády. To jsou skutečně pouze spekulace, řekněme prostě příběhy, které se vytváří dnes, ale v žádném případě nic takového ani nebylo diskutováno a nic takového nehrozí.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já odpovím na vaši druhou otázku, která se týká testování dětí. V současné době je připravována aktualizace strategie testování, kterou byla pověřena laboratorní skupina Ministerstva zdravotnictví, a měl bych tuto informaci a tu novou strategii dostat ve středu. Připomínám to kolegům pravidelně, takže věřím, že ji ve středu dostanu. Teď to i slyší tady touto cestou.

A v tom testování pochopitelně budou zohledněny i děti, protože právě proto, že dochází ke změnám, o kterých jsme tady mluvili, tak správné testování a trasování dětí smysluplně a tak, aby bylo proveditelné, musí být prioritou. Dokonce se uvažovalo i o tom, aby tyto skupiny měly prioritní postavení při těch testech, podobně jako třeba senioři. Takže věřím, že kolegové to v tomto zohlední a že se do konce týdne budeme moci o této nové strategii testování bavit.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Pan Gavriněv, Seznam Zprávy.

Vojtěch Gavriněv, Seznam zprávy: Dobrý den. Já bych se rád zeptal na návrat dětí do škol. Podle platného nařízení Ministerstva zdravotnictví z 19. října mají žáci prvního stupně výjimku z povinného nošení roušek při vyučování. Jakým způsobem jim nošení roušek při návratu do škol nařídíte? Jak budete postupovat v případech, kdy děti nebo jejich rodiče nošení roušek během vyučování odmítají? Děkuji.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: V současné době je toto řešeno tou maticí nebo tím souborem opatření nižší úrovně, které dnes odprezentoval pan ministr školství, kde se poměrně detailně mluví o tom, kdy, kdo a jak má nosit roušky. A vzhledem k tomu, že se jedná o nařízení, která budou aplikována v působnosti rezortu školství, tak si myslím, že dotaz je spíše na Ministerstvo školství. My jsme to ošetřili tím, že ta opatření včetně usnesení vlády jsou platná od středy a měla by být aplikována.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A paní Dračková, Blesk.

Sabina Dračková, Blesk Zprávy: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat, pane ministře Havlíčku, vy říkáte, že nečekáte u těch obchodů, které budou mít omezenou tu návštěvnost na těch 15 m2 žádnou apokalypsu. I přesto mě zajímá, jak dlouho vlastně podle vás je v pořádku čekat v té frontě, protože Svaz obchodu a cestovního ruchu upozorňuje, že by to mohlo být až hodinu, což, mě by vlastně zajímalo, jestli když uvidíte hodinové čekání těch lidí v mrazu, v zimě, tak jestli budete uvažovat o nějaké změně tohoto nařízení. Druhá věc, co by mě zajímala, pane ministře Blatný, tak vy jste mluvil o tom, že se omezení otevírací doby obchodů sladí se zákazem vycházení, takže by měla být otevírací doba, že by měla být do 21 hodin. Tak by mě zajímalo, jestli to platí i pro výdejní okénka restaurací? V souvislosti s tím se zeptám jenom na upřesnění pana ministra Havlíčka: Vy jste mluvil o tom  otevření v jednom termínu v rámci konkurenceschopnosti. Nevím, jestli jsem to správně pochopila, ale pojede se dál podle toho PSA a restaurace se nebudou otevírat teď ve středu, ale opravdu až prostě v té kategorii 3? A poslední otázka už z trošku jiného ranku: Zeptám se obou pánů, zda dorazíte zítra na tradiční pietní místo na Národní třídě nebo na nějaké další? Pane ministře Havlíčku, vy jste tam minule byl po boku pana premiéra a dalších členů vlády, tak mě zajímá, jestli to plánujete i letos? A to je všechno, děkuju.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak co se týká těch restaurací, jednoduchá otázka. Nikoliv ve středu, ale přesně tedy se jede podle PSA, to znamená v momentu, kdy se docílí úrovně číslo 3. A my jsme nesmírně rádi, že se nám podařilo dojednat ty kompromisy v tom slova smyslu, že i za cenu těch určitých restrikcí, například ten počet těch lidí v jednom obchodě na 15 m2, pak dva na 15 m2, umožní restauracím otevřít, byť opět v nějakém omezeném režimu.

Co se týká těch front a názoru Svazu obchodu a cestovního ruchu. Abychom si rozuměli, já rozumím požadavkům a tlaku obchodníků, svým způsobem i Svazu obchodu a cestovního ruchu. Čemu už rozumím méně, je to, že se jde někdy skutečně tzv. přes vin. Já chápu, že se jedná o bohaté korporace, které prostě chtějí maximální tržby, ale buďme objektivní, ony je měli doposud. Zatímco jiní měli zavřeno, oni realizovali velmi zajímavý byznys v této době.

A v tuto chvíli, když po nich chceme ohleduplnost a chceme, aby respektovali, že chceme otevřít i malé obchody, kdy chceme otevřít restaurace, kdy chceme otevřít penziony, a hlavně kdy chceme, aby děti šly do školy, tak aby i oni prostě dokázali někdy trošku zatnout zuby a snažit se pomoct.

Pomoct nejenom nám, nám nejde o vládní pomoc, ale pomoct všem ostatním. To je takový problém, že tady někdo bude dělat management fronty? Že někdo se bude starat před tím obchodem, aby to fungovalo, když to děláme všichni pro sebe? Já jsem přesvědčený, že se to zvládnout dá. Tím spíše, když to zvládli na Slovensku. Zvládli to disciplínou a zvládli to tak, že tam nejsou a neviděl jsem žádné apokalyptické příběhy, které by tam byly.

Prostě my se nemůžeme dostat do situace, že kdo je bohatší a kdo víc zakřičí, tak mu vyjdeme vstříc. Já toto odmítám, tento systém, a chceme, aby to bylo objektivní, a nenecháme se od nikoho, říkám to velmi zodpovědně, tlačit ke zdi. Všechno zdůvodňujeme, vysvětlujeme. Vysvětlujeme to korektně, žádáme, aby možná tito bohatí a možná tyto velké supermarkety, které dnes říkají, že budou mít určitý problém, tak aby prostě zapojily do toho, koho můžou, a aby prostě to udělaly pokud možno plynule. Aby prostě se snažily vycházet vstříc a ne dopředu házet flintu do žita.

Já bych tomu rozuměl, to, co jste se ptala, kdyby skutečně se to u nás zvrtlo tak, že bychom to nedokázali uřídit jako na Slovensku, kde to opravdu bez problémů probíhá a není tam žádný problém, a kdyby se skutečně gigantickým způsobem hromadily fronty. Pak to musíme samozřejmě řešit.

Protože my nechceme, aby lidi stáli před těmi prodejnami. Ale je to taky přece o těch provozovatelích, o tom, jak ten režim tam nastaví, o tom, jak rychle je budou odbavovat, o tom, kolik tam bude lidí za kasami atd. Tak snažme se tomu vyjít trošku vstříc, proboha. Děkuji, jsem se trošku rozčílil.

A co se týká toho 17. listopadu, já zítra nepůjdu na Národní třídu. Ne, že bych nechtěl uctít pietu, minulý rok jsem tam byl, ale v současné době si myslím, že když to doporučujeme a říkáme: Buďme spíše doma, myslím si, že to uctění nemusí být jenom tou formou, že člověk někam půjde, ale že se to tento rok, podobně jako se nešlo 28. října na Pražský hrad, tak se to tento rok zvládne jiným způsobem.

Jan Blatný, ministr zdravotnictví: Já podpořím pana ministra Havlíčka i v tom, že bavili jsme se tady například o neděli. V Evropě je několik zemí, které s ohledem na to, že mají třeba silné odborové organizace a snaží se dělat vše pro své zaměstnance i stran volného času, tak třeba nemají vůbec v neděli otevřeno nebo mají omezený nedělní prodej a priori bez ohledu na koronavirus. Takže i to nedělní omezení, které nám vede k významnému omezení mobility, si myslím, že je něco, co se určitě dá zvládnout.

Pokud se týká managementu front, tam bych to neřekl lépe než pan ministr. A otvírací doba stran výdejních okýnek zítra. Tak jako jsme v průběhu konce minulého týdne vedli dlouhá a velmi spolupracující, až bych řekl inspirativní jednání s MŠMT, tak zítra bude probíhat další kolo jednání s ministerstvem pana ministra Havlíčka a budou se dolaďovat ty konkrétní záležitosti, kde bude přesně co nastaveno, či chcete-li ta úroveň 2 této tabulky. Tam určitě budou zmíněna i ta okýnka výdejní v restauracích. Jinak je to tak, jak říkáte. U těch obchodů se opravdu to prodlužuje, to znamená do 21. hodiny v té úrovni 5 a do 23 hodin v té další úrovni, protože to jsou doby, kdy je zákaz vycházení.

A na vaši druhou otázku, 17. 11. nepůjdu na Národní třídu. Tak jak jsem řekl při tiskové konferenci na Magistrátu hlavního města Prahy, před 31 lety, kdy jsem byl student a člen stávkového výboru tehdy Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, tak jsme všichni věděli, že je potřeba jít do ulic. Dnes všichni víme, že je potřeba zůstat doma.

Jestli chcete udělat něco, nedělejte nic a pomůžete tím nejvíc. Pokud se týká zapálení svíčky, tak využiji to, že organizátoři, kteří tradičně pořádají tyto akce, tak dávají možnost zapálit svíčku virtuálně. Z domova, z bezpečí, bez toho, aniž bychom někoho ohrozili, dokonce je možné tam poslat i vzkaz a já to udělám tímto způsobem.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Děkuji a z dnešní tiskové konference je to vše. Hezký večer. 

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter