Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

16. 11. 2022 16:58

Tisková konference po jednání vlády, 16. listopadu 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, na dnešním zasedání vlády jsme se kromě navrženého programu také zabývali dopadem rakety na území Polska, tedy našeho souseda a spojence v rámci Evropské unie a Severoatlantické aliance. V první řadě bych chtěl říct, že Česká republika nebyla v žádném okamžiku, ani není v nějakém bezpečnostním ohrožení a našim občanům nic v tomto smyslu nehrozilo a nehrozí.

Já jsem byl od včerejšího večera v kontaktu s polským premiérem Mateuszem Morawieckým, stejně tak další členové vlády, paní ministryně obrany a všichni k tomu příslušní byli v kontaktu s našimi zahraničními partnery a celou situaci jsme sledovali. Polským přátelům jsem vyjádřil upřímnou soustrast, ujistil je, že Česká republika stojí za nimi.

Mezitím se ty věc vyjasnili více. Nejpravděpodobnější varianta je, že raketu ruské výroby, která nedopatřením spadla na polské území, použila Ukrajina v sebeobraně proti další vlně masivního bombardování civilních cílů ze strany Ruska, ale je samozřejmě se všemi definitivními závěry počkat na to, až věc bude důkladně vyšetřena ze všech možných hledisek.

Česká republika stojí za Polskem a našimi přáteli, dalšími spojenci v rámci Evropské unie a Severoatlantické aliance a důsledně koordinujeme náš postup, samozřejmě nejenom v této věci. To, co je ale důležité říct a co je mimo všechnu pochybnost, že na počátku a tou skutečnou příčinou i tohoto nešťastného incidentu je barbarské bombardování, útoky na civilní cíle ze strany Ruska na ukrajinském území, ostřelování obyvatel ukrajinských měst a samotná ruská agrese.

V rámci navrženého programu jednání vlády jsme se také zabývali několika body. Já bych tady zmínil to, že kabinet schválil návrh novely zákona o státní sociální podpoře a související změnu zákona o životním a existenčním minimu. A je to, toto schválení tohoto návrhu je reakce naší vlády na rychle rostoucí životní náklady, které souvisejí především s nárůstem cen energií a s vysokou inflací a to má stejnou příčinu, o jaké jsem mluvil u toho předcházejícího bodu – je to důsledek ruské agrese na Ukrajině.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Poprosím ministryni obrany Janu Černochovou.

Jana Černochová, ministryně obrany: Krásné odpoledne, dámy a pánové. Vláda dnes schválila mandát na působení Armády České republiky v zahraničních operacích a také výcvik ukrajinských vojáků na území České republiky. Ten už vlastně schválila v tom minulém týdnu. Tak dnes tedy jsme schválili mandát na působení na území členských států Evropské unie, v Iráku, v Kuvajtu, v Kosovou do roku 2024, a také tedy jsme vyslovili souhlas s pobytem a výcvikem ukrajinských vojáků na území České republiky.

Tento výcvik vychází z bilaterální dohody vlády České republiky a Ukrajiny, ale výhledově bude převeden pod asistenční misi Evropské unie. Jak víte, včera a předevčírem jednal FAC, tedy ten výbor, kterému vlastně nepředsedáme, protože je Lisabonská smlouva, ale kterého se účastní v té zahraniční části pan ministr Lipavský, v té obranné části se ho účastním já. Takže vlastně bylo i v rámci Evropské unie včera schváleno, že asistenční mise pro Ukrajinu bude zaměřena na výcvik ukrajinských vojáků a že bude probíhat na území členských států Evropské unie. Ale vedle této mise řada členských zemí Evropské unie již nyní cvičí nebo připravuje cvičit ukrajinské vojáky na vlastním území na základě jejich dvoustranných dohod.

Česká republika po dnešním schválení vládou tedy připravuje ten náš příspěvek ve dvou částech. V první části bychom vyčlenili do 55 osob pro působení v unijní asistenční misi pro Ukrajinu na území jiných členských států Evropské unie, a to do roku 2024. Tady by se jednalo o vojáky, kteří by byli vysláni do velitelských struktur této mise, případně o instruktory a malé výcvikové týmy, které by působily na území Evropské unie. Tedy v těch zemích, kde už to probíhá.

Druhá část by se týkala výcviku ukrajinských vojáků na našem území. V předkládaném materiálu budu oběma komorám Parlamentu po dnešním schválení vládou předkládat návrh na schválení pobytu do 800 osob na území České republiky. Je to tedy aktuální požadavek Ukrajiny, o kterém jsme vás informovali i o po našem příjezdu z Kyjeva. Probíhalo by to v rozsahu pěti čtyřtýdenních výcvikových cyklů a ty by se uskutečnily na území České republiky do konce roku 2023.

Výcvik příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny na území České republiky organizujeme tedy i na základě bilaterálního jednání, a zároveň tedy následně bychom toto převedli pod asistenční misi Evropské unie a i poté bude výcvik pokračovat na území České republiky.

Ukrajina je samozřejmě bolavý problém, kterému se věnujme hodně času, ale není to jediný problém ve světě ani v naší blízkosti. Jak víte, tak máme celou řadu misí, kde jsme působili buďto v minulosti, kde jsme předkládali tyto mise již na tzv. velký mandát, anebo, jak jsem avizovala, ještě nějaké požadavky na letošní rok budou, a pokud budou, tak předložím mandát malý.

V rámci tohoto malého mandátu tak navrhujeme vysílat tedy vojáky do dalších krizových regionů, například na Blízkém a Středním východě nebo do některých zemí západního Balkánu. Ostatně tyto regiony opakovaně jsou zmiňovány na summitech Severoatlantické aliance i v rámci jednání ministrů jak zahraničních věcí, tak i ministrů obrany Evropské unie.

Samozřejmě, že tento materiál vždy předkládám ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí, protože vždycky je tady za potřebí, aby byly skutečně řešeny i zahraničně politické zájmy České republiky. A tedy tady kromě toho, co už bylo schváleno, tak máme návrh na rozšíření mise v Iráku, která by tato mise zůstala v rámci Severoatlantické aliance a byla by to vojenská přítomnost v Iráku v letech 2023 a 2024 a to v počtu maximálně do dvaceti osob. Není to nic nového, dnes tam vojáky máme a je to jenom vlastně prodloužení té naší přítomnosti.

Co se týče západního Balkánu, tak to je novinka. Česká republika obdržela nabídku k dočasnému zapojení se do italské jednotky karabiniérů v rámci KFOR Kosovo. Nabídku jsme přijali a jednotku do cca čtyřiceti osob navrhujeme v Kosovou nasadit v rozmezí od 1. července 2023 do 31. prosince 2024 a tady určitě za zmínku stojí to, že by se jednalo o vysílání vojenských policistů. Když to jsou teda v Itálii karabiniéři, ve Francii to bude jejich vojenská policie a vlastně jsou to tyto mise, které by byly vlastně víc policejní než vojenské. A jsem velmi ráda, že pan plukovník Foltýn s tímto návrhem přišel, že ho vyjednal a že se vlastně může Česká republika i do vlastně ochrany nějakých věcí, které jsou problematické na západním Balkánu, tak se může zapojit touto cestou a právě myslím si, že to bude i velmi přínosné pro naši vojenskou policii, která by tam vyjela.

Určitě by vás zajímal celkový objem finančních prostředků potřebných pro navrhované působení v zahraničí. Tak na rok 2024 se to odhaduje na 306 milionů korun, na zabezpečení pobytu ukrajinských vojáků za účelem výcviku na území České republiky do roku 2023 se vyčleňuje do položky 975 milionů korun.

Odhadované finanční náklady budou v tuto chvíli hrazeny z rozpočtové kapitoly Ministerstva obrany, ale náklady na výcvikové moduly převedené pod unijní výcvikovou misi budou do určité míry České republice refundovány prostřednictvím finančních nástrojů Evropské unie, takže by se nám ty finanční prostředky měly následně vrátit.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, otevírám prostor pro dotazy, Česká televize.

Václav Ohlídal, Česká televize: Dobrý den, já bych začal dotazem ještě na tu aktuální situaci v Polsku. Já jsem tedy, vy jste, pane premiére, říkal, že jste o tom mluvil i s Polskem, že jste o tom mluvil i se spojenci. Mě by zajímalo, protože se to řešilo v těch prvních hodinách, že asi nelze ani do budoucna zabránit tomu, že se taková věc může stát. Ale zda nebylo na pořadu dne v tom jednání i to, zda by se neměly lépe zabezpečit hranice nějakými protiraketovými systémy nebo něčím podobným těch zemích, které jsou tedy na vnější hranici Evropské unie? To je první dotaz. A ten druhý, k tomuhle související, je, jestli už tedy se dá úplně vyloučit, že by byla aktivace toho článku 4, a jestli se ještě něco tady v tom řešilo dalšího?

Petr Fiala, předseda vlády: Já jenom řeknu jednu větu. Důležité je teď přesně vyhodnotit, co se stalo, a potom na základě toho přijmout i další opatření. A k tomu jsou státy Severoatlantické aliance připraveny, je to zjevné i z těch veřejných vystoupení. Musíme si všichni uvědomit, že ten válečný konflikt a ruská agrese na Ukrajině má prostě eskalační potenciál a představuje to prostě bezpečnostní riziko. Víme o tom, proto taky Severoatlantická aliance posiluje svoje východní křídlo, proto dochází k těm změnám bezpečností struktury Evropy.

Všichni si uvědomují, že je potřeba více pracovat na vlastní bezpečnosti ve všech směrech. I Česká republika podniká kroky, konkrétní, včetně zvyšování rozpočtu na obranu, abychom těm rizikům čelili, abychom společně s našimi spojenci vytvořili co největší bezpečí pro naše občany. Paní ministryně.

Jana Černochová, ministryně obrany: Podle mých informací před touto tiskovou konferencí, Polsko v tuto chvíli nepožádá o ty spojenecké konzultace podle článku 4, ale v budoucnu to není vyloučeno. Oni také čekají na nějaké závěry z toho jejich šetření.

Ohledně té protivzdušné obrany už toho hodě řekl pan premiér. Já bych možná doplnila, že i na včerejším FAC jak tedy ty evropské země, tak samozřejmě i v rámci Aliance a dnes jedná Rammsteinská skupina, tak se diskutuje dostatečnost, funkčnost integrované protivzdušné a protiraketové obrany. Takže určitě v tomto ohledu každá z těch zemí má co zlepšovat, včetně České republiky.

A samozřejmě, že pokud prostě vojáci, a pan náčelník generálního štábu toto avizoval i veřejně na jeho tiskových konferencích nebo když on poskytoval nějaké rozhovory, že víme, že tohle prostě ukázala válka na Ukrajině, že je nezbytnost. Že to není přežité a že tak, jako hovoříme o těch konvenčních způsobech bojů, tak že ty jsou stále platné. Vedle nich jsou samozřejmě různé moderní prvky, ale ta ochrana toho vzdušného prostoru je stále aktuální, akutní a je zapotřebí tedy tomu přizpůsobit i strategické dokumenty.

Moji kolegové z armády již na tom pracují, ale musí to zase dávat ten jednotný rámec v rámci Severoatlantické aliance, protože tady vlastně v rámci těch capability targets každá z těch zemí má do toho ochranného deštníku Aliance něco vložit. A pokud prostě teď bude dohoda, že to má být víc zaměřené na protivzdušnou obranu, tak se tomu budeme přizpůsobovat.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Václave, já poprosím jenom jednu otázku, prosím, tlačí nás čas.

Václav Vohlídal, Česká televize: Jenom jednu otázku, jestli jste dnes řešili i to zvýšení nebo změny v tom příspěvku na bydlení a případně, jaké změny jste tedy schválili, jestli jste se o tom bavili?

 

Martin Kupka, ministr dopravy: Dobrý den, v tomto směru jsme podnikli důležité kroky. Schválili jsme ten návrh zákona, kterým se mění zákon o státní sociální podpoře a samozřejmě také zákon o životním a existenčním minimu. Dochází tam ke dvěma důležitým změnám. Tou první je navýšení příspěvku, respektive přídavku na dítě v základní výměře i ve zvýšené výměře o 200 korun.

Dalším důležitým korkem je sjednocení té hladiny maximální únosné, sociálně únosné míry podílu na veškerých nákladech domácnosti, které mohou zastávat právě všechny výdaje na domácnost, na třicet procent. V Praze platila ta hladina 35, teď se sjednocuje na třicet procent. A další dílčí změny se pak týkají úpravy započitatelných příjmů tak, aby bylo možné třeba u praktické výuky učňů zajistit takovou situaci nebo takové podmínky, aby tu nebyla žádná motivace ty děti ze studia vracet zpátky mimo školu.

Tak v tomto směru ty kroky budou efektivní a jak to zvýšení přídavku na dítě, tak to sjednocení podmínek nepochybně lidé pocítí pozitivně už v tom příštím roce.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Prima.

Pavlína Fabiánová, CNN Prima News: Dobrý den, já mám nejprve otázku na paní ministryni. Já jsem se chtěla zeptat, jestli v souvislosti s tím dopadem raket na Polsko, jestli se urychlí například rozšiřování východního křídla na úroveň brigád? A potom mám ještě druhou otázku: Za jak dlouho očekáváte první výsledky vyšetřování? A pak mám ještě otázku na pana premiéra, s dovolením, která se netýká tedy dnešního jednání vlády, nicméně Národní ekonomická rada vlády navrhla, aby se v rámci úspor snížil počet policistů o tři tisíce. Tak jestli je to podle vás cesta, jak šetřit. Jestli jste tohle konzultoval s ministrem vnitra a jak by v případě snížení počtu policistů byly bezpečnostní jednotky schopné zajistit bezpečnost v republice? Děkuju.

Jana Černochová, ministryně obrany: Tak já odpovím tak, že vlastně požadavek na brigádu vyplynul z letního summitu v Madridu. Česká republika už tehdy jasně deklarovala, že jsme připraveni jít maximálně možnou měrou vstříc tomuto požadavku, a v tuto chvíli vím, že na jednáních náčelníků generálního štábu bylo toto téma otevřeno tak, že už vlastně začínají rozpracovávat jednotlivé plány. K jakému termínu to bude, to neumím říct, protože o tom nerozhodujeme my jako členská země, ale za Českou republiku můžu říct, že jsme připraveni.

Petr Fiala, předseda vlády: Pokud jde o návrh na snížení počtu policistů, je to jeden z těch návrhů NERV. Je, opakovaně jsem říkal, že nebudu vytrhávat ty jednotlivé návrhy a komentovat je. Musíme se na to podívat jako na celek, a tak se k tomu také vláda bude stavět.

Když bychom se podívali na logiku tohoto konkrétního návrhu tak, jak to předložila Národní ekonomická rada vlády, tak to vychází z nějakého srovnání počtu policistů na počet obyvatel v jednotlivých zemích. Ale k tomuto se musí připočíst i to, že některé činnosti, které u nás třeba vykonávají policisté, vykonávají v jiných zemích lidé, kteří jsou v tom civilním zaměstnání. Takže ono to nejde takhle vytrhnout a říci: Tak tady je moc policistů na počet obyvatel. Musíme se podívat i na to, jaké jsou ty agendy, jaká je ta struktura té činnosti a pak ta debata o tom má smysl.

Takže je to jeden z návrhů Národní ekonomické rady, který má toto pozadí, a my samozřejmě jako všechny ostatní návrhy budeme začátkem příštího roku je diskutovat a zvažovat, co z toho je pro Českou republiku vhodné. Ale určitě vláda nepůjde, a to mohu garantovat, tím směrem, že něco někde škrtneme, aniž bychom si byli vědomi těch dopadů, jenom proto, že by to bylo výhodné pro státní rozpočet.

Státní rozpočet je důležitý. Je důležité, abychom dostali pod kontrolu veřejné finance a snižovali deficit, který státní rozpočet má. Ale stejně tak je důležité, aby stát plnil svoje úkoly, chránil bezpečí občanů, vytvářel podmínky pro sociální soudržnost a plnil všechny ty funkce, které od něj občané oprávněně očekávají. A my neuděláme žádné škrty jenom pro to, abychom spravili rozpočet, aniž bychom si byli vědomi těch všech dopadů, které takové rozhodnutí by mělo.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju a zvládneme opravdu jeden rychlý dotaz ještě na závěr z časových důvodů.

Jindřich Špaček, TV Seznam: Dobrý den, kolegové ze Seznamu Zpráv dnes upozornili na to, že příští týden na Pražském hradě začnou vánoční trhy. Letos ale nově budou stánky také na druhém nádvoří, a to právě může být taky ten důvod, proč Pražský hrad najednou kritizuje bezpečnostní kontroly. Jak to vnímáte? Je podle vás dobré nebo adekvátní omezovat kontroly nebo je rušit kvůli trhům? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Pokud chce na to někdo z mých kolegů z vlády odpovědět jinak než já, tak ať to udělá. Já popravdě odpovím, že o této problematice toho vím málo, a nepochybně se mohu já nebo vy zeptat pana ministra vnitra, ten vám odpoví naprosto kompetentně.

Jana Černochová, ministryně obrany: Takhle, každopádně všechny vánoční trhy bez rozdílu, jestli jsou na Pražském hradě nebo jestli jsou na náměstí Míru nebo na Staroměstském náměstí, když mluvím za Prahu, tak samozřejmě, že budou předmětem nějakých větších kontrol. Ono nám nic jiného nezbývá, protože, bohužel, i ta historie ne tak dávná ukazovala, že je to větší koncentrace lidí a že to může prostě samozřejmě v někom vyvolávat nějaké potřeby prostě tam něco vykonávat.

Takže z tohoto pohledu rozhodně občané České republiky mohou být ubezpečeni, že ty kontroly budou, ale vy myslíte rámové kontroly a tam samozřejmě členové naší vlády se i v minulosti každý jednotlivě, ne jako vláda, vyjadřovali k tomu, že nám to nepřijde úplně nejvhodnější v rámci Pražského hradu, protože samozřejmě nějaká bezpečností opatření jsou všude na světě v podobných místech, která mají nějaký význam pro tu zemi, ale ty fronty a vlastně kontroly, které probíhaly teď v těch posledních prostě letech, se nám zdály nepřiměřené. Takže tohle prostě si myslím, že se tento postoj členů vlády se nemění.

Jsme rádi za to, že třeba, nebo já můžu říct, že jsem ráda za to, že budou vánoční trhy prostě v překrásných kulisách Pražského hradu. To bude něco, na co se určitě můžeme jako Pražané těšit.

Petr Fiala, předseda vlády: A že vůbec letos budou vánoční trhy.

Jana Černochová, ministryně obrany: Ano, a že vůbec budou, ano, protože jsme si tady zažili i díky covidové pandemii Vánoce bez trhů, bohužel.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: A to je opravdu všechno z dnešní tiskové konference. Děkujeme za pozornost a přejeme pěkný zbytek dne.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X