Tiskové konference

17. 3. 2011 15:00

Tisková konference po jednání vlády, 17. března 2011

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Poprosil bych pana minstra průmyslu a obchodu Martina Kocourka a taktéž předsedkyni Státního ústavu pro jadernou bezpečnost paní Danu Drábovou. Nyní tedy začíná druhá část tiskové konference, která se bude věnovat dnešnímu jednání vlády, o úvodní slovo prosím opět předsedu vlády.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak ještě jednou dobrý den, dámy a pánové, dnes ještě před zasedáním K9 zasedala vláda ČR. My jsme projednali několik závažných bodů. V prvé řadě v úvodu podala paní předsedkyně SÚJB základní situační zprávu o jaderné havárii v Japonsku a současně o situaci v českých jaderných elektrárnách. Tady musím konstatovat, že nejsou absolutně žádné důvody k jakémukoliv znepokojení, jednak z hlediska případného ohrožení tou jadernou havárií v Japonsku, ale už vůbec ne z hlediska chodu českých elektráren. Nicméně, tady bych chtěl zdůraznit názor, který sdílíme jak s paní předsedkyní, tak s panem ministrem, že ke všem těm záležitostem je nezbytné přistupovat racionálně, ale současně také s jistou pokorou, pečlivě analyzovat všechny věci, které proběhly a samozřejmě vzít si z toho poučení. V každém případě ale tady platí ujištění pro veřejnost, že chod českých jaderných elektráren je chodem standardním, bezpečným, že jsou dostatečně dimenzované i z hlediska bezpečnostních hledisek. My jsme také projednali dnes návrh zákona, kterým se mění zákon o veřejných zakázkách, který společně předložili ministři pro místní rozvoj a obrany. Ten návrh transponuje do českého právního řádu směrnici EP a ER. Cílem je omezit rozsah výjimek, na jejichž základě zadavatel není povinen použít zadávací řízení pro výběr dodavatele veřejné zakázky v oblasti obrany nebo bezpečnosti. Cílem je také otevřít i tento specifický segment větší konkurenci a to při zajištění ochrany utajovaných skutečností. Návrh upravuje zvláštní postupy pro zadávání veřejných zakázek, jejichž předmětem jsou dodávky vojenského vybavení, dodávky citlivého materiálu, ale také stavební práce, služby, které s dodávkami souvisejí a také stavební práce a služby pro výhradně vojenské účely. Ministerstvo obrany má být zároveň zmocněno vyhláškou ustanovit seznam vojenského materiálu, tento seznam musí vycházet z vymezení vojenského materiálu v právu EU, jde o materiál vojenského charakteru, který byl navržen, vyvinut speciálně pro vojenské účely. Je to opět zúžení prostoru, který byl v ČR v některých případech zneužíván, v některých případech nadužíván, že pod záminkou, že se jedná o materiál určený pro oblasti obrany nebo bezpečnosti tak například nebyla vypisována výběrová řízení a byly veřejné zakázky zadávány jednomu zadavateli, předem vybranému. Dále předložený návrh zapracovává protikorupční usnesení z 19. 4. 2010, kterým se u veřejných zakázek s předpokládanou hodnotou nad 300 000 000 zavádí povinnost, aby osoby schvalující zadávací podmínky a vyhodnocující nabídky měly bezpečnostní prověrku. Dosud se tato podmínka vztahovala pouze na centrální státní správu a příspěvkové organizace, centrálně řízené, a dolní hranice zakázky byla 500 milionů korun. Dochází tak ke snížení limitu a rozšíření platnosti i na obce a kraje. Dalším bodem, který projednala vláda, bylo zřízení komise pro narovnání vztahů mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi. Tento návrh předložil pan ministr kultury, vláda ho schválila. Současná vláda se k řešení otázky majetkového narovnání přihlásila ve svém programovém prohlášení, kdy cílem vlády je co nejdříve uzavřít otázku vyrovnání mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi tak, aby mohly být napraveny některé křivdy a církve a náboženské společnosti mohly tak plnit své funkce nezávisle na státu. K tomuto naplnění cíle byla dnes formálně zrušena minulá komise a zřízena komise nová ve složení ministr kultury Jiří Besser, ministr financí M. Kalousek, ministr zemědělství I. Fuksa, místopředsedkyně sněmovny K. Klasnová, poslanec M. Babák, poslanec M. Benda a vedoucí kanceláře prezidenta republiky Jiří Weigl. Dále byl dnes schválen bod, kterým byl schválen návrh dohody mezi ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami. Cílem schváleného usnesení je především přispět ke zvýšení příjmů a snížení výdajů systému veřejného pojištění v obdobném rozsahu jak v oblasti veřejných rozpočtů stanoví úsporná opatření rozpočtu pro rok 2011. Vláda uložila ministru zdravotnictví jednat s pojišťovnami o uzavření dohody mezi ministerstvem a pojišťovnami o omezení tvorby provozních fondů a fondů prevence v zájmu posílení základních fondů zdravotního pojištění pro letošní a příští rok. Úspora má být zhruba 1,5 miliardy. Posledním důležitým bodem, který chci zmínit, bylo, že vláda schválila hodnocení systému péče o ohrožené děti - Národní projekt sytému včasné intervence. Tento materiál je téměř výhradně věnován nasazování tohoto systému, který je jednou z klíčových částí vládou schválené transformace a sjednocení systému péče o ohrožené děti. Má dojít k propojení orgánů sociálně-právní ochrany dětí v rámci celé republiky, vznikne registr ohrožených dětí, na který budou napojeny resorty vnitra, práce, zdravotnictví, školství a Úřad mezinárodně právní ochrany dětí. Každý ze subjektů bude ze systému čerpat jen ty informace, na které má ze zákona právo. Vláda tak plní část svého programového prohlášení, že bude věnovat pozornost boji proti kriminalitě, zejména extremismu, drogové kriminalitě, kriminalitě nezletilých a kriminalitě páchané na dětech a ženách, se zaměřením na koordinaci zodpovědných orgánů a včasné poskytování informací o rizikových stavech. Tolik ke klíčovým bodům dnešní vlády.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Prosím ještě pro doplnění tématu jaderné bezpečnosti nejprve paní předsedkyni Drábovou, posléze pana ministra Kocourka.

Dana Drábová, předsedkyně SÚJB: Já vám přeji dobré dopoledne. Já se pokusím stručně shrnout, o čem jsem dnes referovala vládě ČR. Tu situaci můžeme rozdělit do dvou hlavních oblastí. Ta, které je třeba věnovat pozornost, a také jak pan premiér zmínil velkou účast a soucit s tím co postihlo Japonsko, to je situace, která v Japonsku nastala po extrémním zemětřesení doprovázeném extrémní přílivovou vlnou. A tato situace se dotkla života Japonců v mnoha oblastech. Bohužel v neposlední řadě také v oblasti jaderné energetiky a bezpečnosti, protože elektrárna Fukušima I je ve vážných problémech. Ta situace tam zůstává vážná, nemám zatím zprávy o tom, že by se podařilo úplně tu situaci na reaktorech 1- 4 stabilizovat, možná, že víte už i víc než já. Poslední, co jsem viděla z agenturních zpráv, bylo to, že byly nasazeny vrtulníky, které se snaží chladit bazény skladování vyhořelého paliva na blocích 3 a 4, aby tyto bazény vyhořelého paliva, které na rozdíl od našich elektráren nejsou uvnitř hermetických prostor, nepůsobily problém, který začaly v posledních dnech působit a tu situaci již tak dost špatnou na elektrárně ještě přiostřily. Nicméně, je třeba konstatovat, že radiační situace i v té elektrárně je zatím natolik, nechci říci dobrá, ale natolik umožňující pobyt dostatečného množství personálu, který se stará o tu likvidaci a o stabilizaci havarovaných bloků bez toho, že by musely nutně obdržet dávky, které by je přímo ohrožovaly na zdraví, natož na životě. Pořád se daří dávky pro personál na elektrárně, alespoň podle zpráv, které máme od provozovatele japonského státního dozoru a kabinetu, udržovat pod hranicí 100 milisievrtů, což je taková hodnota, která se pro tyto situace pokládá za limit pro případ, že by nešlo o přímé odvrácení katastrofy nebo přímou záchranu životů. Tam pak žádné limity neplatí pro ty zasahující pracovníky. Situace v okolí jaderné elektrárny je z hlediska ochrany obyvatel následující. Stále trvá, že evakuováno je 20 kilometrové pásmo od elektrárny, mezi 20-30 kilometry dostali obyvatelé pokyn k ukrytí. Jsou to opatření, která pro tento typ a rozvoj havárie předvídají havarijní plány prakticky ve všech zemích, které jadernou energetiku provozují. To ukrytí je do poněkud větší vzdálenosti, než obvykle bývá. To znamená, že ta situace je tam preventivně, protože ty dávky tam zatím na to nejsou, když to tak vyjádřím, je tam preventivně ošetřována velmi konzervativně. Neměl by tedy nikdo z obyvatel již tak dost postižené oblasti být zase přímo ohrožen na zdraví a životě. Mohla by vás zajímat situace v Tokiu, ta je taková, že zatím není žádný důvod pro nějaká opatření s velkou rezervou. Dávky v Tokiu se pohybují pod úrovní 1 mikrosievertu za hodinu a to ještě jenom chvilkově. Abychom si to s něčím srovnali, tak hodina pobytu v letadle v letové hladině 10 kilometrů znamená 10 mikrosievrtů. Tolik asi k situaci Japonsku. Snad bych ještě řekla poslední věc, meteorologické podmínky, které velmi ovlivňují také to, jaké dopady ten únik radioaktivních látek bude mít, jsou, když mi dovolíte ten výraz, pro Japonsko příznivé momentálně, protože je tam severozápadní proudění, tedy z té elektrárny odchází ty kontaminované vzdušné masy nad Pacifik, nikoliv nad obydlenou pevninu. Tato situace se předpovídá do pátku a dává pracovníkům elektrárny čas na to, aby ty reaktory zastabilizovali. Tolik k situaci v Japonsku. Situace v ČR. První, co bych chtěla, aby tu zaznělo, je to, že havárií elektrárny Fukušima nemůže být ČR ovlivněna. Vzdálenost 10 000 kilometrů je prostě natolik velká, že i když k nám po nějakých 14 dnech či měsíci doletí stopové množství z toho úniku, například Cesia 137, bude to zajímavé vědecky, ale není to důvod k žádným ochranným opatřením, to prostě nastat nemůže. Ty koncentrace takové být nemohou. I kdyby v té Fukušimě se to zvládnout nepodařilo, což doufáme, že se podaří, a došlo k tomu nejhoršímu možnému scénáři pro tento typ reaktorů. Chtěla bych využít této příležitosti a říci, že stabilní jód, po kterém začala trošku sháňka v lékárnách, je prostředek, který částečně umí ochránit před ozářením štítné žlázy jodem radioaktivním, ale jeho požití je zdůvodněné až při poměrně vysokých hodnotách, které v žádném případě s řádovou nebo několika řádovou rezervou nebudou moci v ČR být dosaženy. Každý má právo se rozhodnout ten jód si koupit a požít ho, na druhou stranu žádné takové doporučení úřad nevydal a nevydá. Nebude toho zapotřebí. V poslední části, omlouvám se, že je to trošku dlouhé, bych se věnovala situaci na našich blocích. Naše bloky jsou stejně bezpečné, jako byly minulý čtvrtek a my máme za to, že jsme jejich bezpečnost společně s provozovatelem prokázali v řadě mezinárodních analýz, misí a srovnání. Mám za to, že pro Evropu se v tom krátkodobém horizontu havárií ve Fukušimě z pohledu na bezpečnost zde provozovaných bloků nic nezměnilo. Prostě tak extrémní souběh přírodních událostí, který nastal ve Fukušimě, v Evropě nastat nemůže na žádné lokalitě, kde jsou provozovány jaderné bloky. Tím nechci říci, že havárie na jaderné elektrárně Fukušima nebude zdrojem poučení a dalších zlepšení bezpečnosti v oblastech, kde po důkladných analýzách toho, co se vlastně stalo, co selhalo, kde toto poučení bude relevantní a kde bude rozumné ke zvyšování bezpečnosti i na našich blocích přispět. Každá událost na jaderných zařízeních je takto využívána proto, aby ty ostatní provozované bloky se z ní poučily a pokud možno po celou dobu své životnosti svou bezpečnost zvyšovaly podle poznatků zpětné vazby z provozu a také podle poznatků vědy a techniky. Pan premiér na začátku řekl a já s tím plně souhlasím z pohledu SÚJB, že nevidíme nutnost k žádným ukvapeným krokům a prosila bych, aby nám a hlavně našim japonským kolegům byl dán čas na to, abychom tuto situaci, až se uklidní, v klidu zanalyzovali a přijali taková opatření, která budou skutečně rozumná a ke zvýšení bezpečnosti povedou. Myslím si ale, a jsem o tom pevně přesvědčená, že na to máme dostatek času. Děkuji vám za pozornost.

Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu: Tak dobrý den. Já bych si dovolil doplnit tuto problematiku z pohledu resortu průmyslu a obchodu. My situaci pečlivě sledujeme, konzultujeme se SÚJB nebo provozovateli našich jaderných elektráren a zatím podle našich hodnocení, které znovu provádíme, mohu konstatovat, že naše elektrárny si vedou ve srovnání bezpečnostních výsledků velmi dobře. Dukovany patří do 13 % nejbezpečnějších elektráren na světě. Měřeno podle výskytu nestandardních událostí. Temelín procházel hodnocením na základě dohod z Melku a už tak přísnými zátěžovými testy prošel a my jsme zvědavi, jaké zátěžové testy bude po nás požadovat EU. Máme pocit, že naše elektrárny jsou otestovány velmi dobře. Dále bych chtěl zdůraznit, že péče o jadernou bezpečnost a její zvyšování je permanentní povinností provozovatelů našich jaderných elektráren a to po celou dobu jejich životnosti. V obou našich jaderných elektrárnách se neustále pracuje na posilování prvků bezpečnosti. Neustále se modelují situace na základě pravděpodobnosti, které mohou elektrárnu ohrozit. Jeden problém a jednu nehodu způsobí vždy jen nepředvídaná kombinace mnoha dalších závislých událostí. Právě ty se simulují pro české elektrárny a je to i na základě současných událostí z Japonska. Například tímto způsobem se eliminuje riziko, které je velmi aktuální i v souvislosti s japonskými událostmi, a to je hoření vodíku. Proto jsou v našich elektrárnách nainstalovány tzv. rekombinátory vodíku, které výbušnou směs odstraňují. Takže chtěl bych jen připomenout a ujasnit, že v Japonsku nenastal jaderný výbuch, v reaktorech neprobíhá neřízená štěpná reakce. Při prvních otřesech se i japonské reaktory samy během tří sekund odstavily. V japonských elektrárnách pravděpodobně explodoval nahromaděný vodík, nebyl to jaderný výbuch, ale chemický. Situace je přesto vážná, protože i když už v reaktorech neprobíhá štěpná reakce, stále je v nich příliš mnoho tepla. A právě v ten moment mají nastoupit chladicí systémy, podobně jako když v létě vypnete motor u auta a někdy se sám spustí větrák, který motor dochladí. Takže tyto záložní systémy v Japonsku byly poškozeny následnými vlnami tsunami a bohužel elektrárny byly naprojektovány na tsunami ve výšce 6,5 metru, nicméně tsunami měla výšku 7-10 metrů. V ČR naše elektrárny mohou desítky hodin fungovat odpojené od sítě, jsou zálohovány diesel generátory, bateriemi a je možné do nich energii nezávisle dovézt z vodních elektráren v jejich okolí. České elektrárny jsou tak naddimenzované pro případ nebezpečí, která si sotva dovedeme představit. Kromě silného zemětřesení jsou schopny odolat i pádu velkého dopravního letadla a dokonce jsou projektovány tak, aby přestály i přímý náraz nadzvukovou stíhačkou. Jakéhosi projektilu. Takže v tomto ohledu i po posledních prověrkách můžeme říci, že v ČR pracuje jiný typ reaktoru než v Japonsku, české elektrárny mají jinou konstrukci, české reaktory jsou mladší, máme lepší přírodní podmínky a české elektrárny mají silnější zálohovací systémy. Pokud se podíváme ještě na náš pohled resortu průmyslu, tak my si jen připomínáme, že dle Lisabonské smlouvy je nastavení českého energetického mixu výlučným právem jednotlivých členských zemí. Stejně tak je v národních kompetencích odpovědnost za provoz národních elektráren. Nicméně, znovu zdůrazňuji, že bezpečnost našich zařízení je pro nás a vždy byla prioritou číslo jedna. A co se týče diskutovaných zátěžových testů, je potřeba si uvědomit, že elektrárny v EU nemusely procházet stejným typem hodnocení jako například Temelín po dohodách z Melku. Proto chápeme některé obavy v Německu o jejich zařízení. České elektrárny své kvality již mnohokrát dokázaly, bezpečné standardy definuje MAAE, dohlíží na jejich plnění i náš SÚJB. Nicméně, zdůrazňuji, že velmi rádi jsme připraveni podrobit naše elektrárny dalším stres-testům.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, dámy a pánové, další prostor pro vaše otázky. Prosím, ČT.

ČT: Já mám dvě jednoduché otázky, v Německu požadují odstavení Temelína, alespoň to vyšlo z některých agenturních zpráv, jaký k tomu máte názor, jestli k tomu přistoupíte? Druhá věc, cena elektřiny. Český trh je ovlivněn německým, Německo šlo nahoru, jaké máte odhady, že by cena elektřiny mohla růst v příštím roce? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já musím říci, že k jakýmkoliv úvahám o omezení provozu nebo zastavení Temelína není jeden jediný sebemenší důvod a česká vláda by musela být skupinka bláznů, absolutních bláznů, aby na něco podobného vůbec přistoupila. I vzhledem k energetické bilanci, která tu je. Odstavení jaderných elektráren, kde produkujeme 1/3 energie, tak by znamenalo ekonomický kolaps ČR, to si nedovedu představit. Dále, pan ministr průmyslu i paní předsedkyně SÚJB tady jednoznačně ukázali na konkrétních parametrech, jak se pracuje s principem bezpečnosti, pro nás skutečně bezpečnost jaderných provozů je absolutní prioritou, je na prvním místě. Nic nechceme podcenit. I zkušenosti, které budou po analýze udělány z této jaderné havárie v Japonsku, budeme velmi pečlivě analyzovat, nebráníme se dalším námětům na zlepšení bezpečnosti, ale Temelín v žádném případě nebudeme nějak omezovat nebo zastavovat či podobně, ba naopak. Počítáme nadále s dostavbou Temelína v dalších dvou blocích. Tady nemáme důvod svou pozici měnit.

Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu: Já když to doplním, já souhlasím samozřejmě, nicméně zajímavé je, že pořád se diskutuje o Temelínu a my máme druhou jadernou elektrárnu v Dukovanech, která je starší, nicméně o té řeč není, už toto nedává logiku. Co se týká cen.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: To nasvědčuje tomu, že se jedná o ideologické výkřiky. Nikoliv o racionálně podložené obavy.

Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu: Co se týká cen, teď těžko něco odhadovat, nicméně dopad do cen to mít bude, jak zmínil pan premiér. My si skoro ani nemůžeme dovolit odstavovat naše elektrárny, protože začínáme se nacházet v prostředí, ve kterém bude elektřiny nedostatek. Takže ČR je dnes druhým největším exportérem elektřiny v Evropě. Co se týká cen, bude to mít vliv na ceny, bude to nepříjemné. Na druhé straně, my se divíme německé vládě, protože tímto způsobem si podkopává vlastní konkurenceschopnost a já si to dávám i do souvislosti s navrhovaným paktem pro konkurenceschopnost, protože to jsou přesně kroky, které směřují opačným směrem. Takže bohužel. Dopad do cen v Německu to mít bude určitě a zprostředkovaně i do ČR. Co to bude konkrétně znamenat, nemůžeme teď říci, protože neznáme ani přesný plán německé vlády, jakým způsobem hodlá dále postupovat.

ČTK: Já bych měla tři otázky. Jestli se vláda bavila o pomoci Japonsku, o případném uvolnění financí? Druhá věc se týká církevní komise, jestli dostala nějaký termínovaný úkol a třetí věc je ten úkol pro ministra zdravotnictví, jednat s pojišťovnami. Znamená to, že vláda odstoupila od doporučení, aby pojišťovny snížily náklady na platy? Anebo z jakých fondů to má být?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tak v tuto chvíli jsme o pomoci Japonsku nejednali, protože teprve japonská vláda bude specifikovat. Zatím všechny informace jsou takové, že japonská vláda nebude požadovat materiální pomoc, ale že to bude pomoc finančního charakteru. Tam my určitě jsme připraveni projevit svoji solidaritu a účast s japonským císařstvím. Co se týče dohody mezi ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami, tak tady musím říci, že vláda neustoupila od toho svého požadavku. Tady se počítá s úsporou 1,5 miliardy z provozu zdravotních pojišťoven. A bude se jednat o omezení tvorby provozních fondů prevence v zájmu posílení základních fondů pro letošní a příští rok. S tím, že vláda uložila rozšířit dohodu o závazek zdravotních pojišťoven pro letošní a příští rok nerozšiřovat síť zdravotnických zařízení o nové kapacity, které by zvyšovaly náklady na systém veřejného zdravotního pojištění. Čili jsou to velmi konkrétní finanční částky. Co se týče konkrétní komise, tak to bude otázka politické dohody. My chceme tu dohodu co nejrychleji, čím dříve tím lépe. Jedná se jednak o změnu legislativy, ale chci také připomenout, že součástí těchto jednání je i mezistátní smlouva mezi ČR a Vatikánem. To je také součást toho narovnání.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Prosím, poslední otázka.

Dotaz: Já mám otázku na pana ministra Kocourka. Chtěl jsem se zeptat, pane ministře, jestli můžete potvrdit, že jste včera rozeslal ve zkráceném připomínkovém řízení vybraným členům vlády informaci o tom, že hodláte připravit státní energetickou koncepci pouze s jednou variantou a to s variantou, která počítá s prolomením limitů těžby? A že si chcete tento postup v nejbližších dnech nechat posvětit vládou?

Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu: Abych to upřesnil. Naše ministerstvo má do konce března předložit informaci o pokračování prací na aktualizaci státní energetické koncepce. Toto je ona informace, do které jsme začlenili výsledky naší komise pro teplárenství. Je to teď v připomínkovém řízení a vláda bude tuto informaci projednávat.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tím pádem ne energetickou koncepci, ale pouze informaci a tu zařadíme, respektive zařadím na jednání vlády teprve po proběhnutí připomínkového řízení.

Dotaz: A součástí toho materiálu je přesné zadání pro pana ministra, aby to připravil na základě té informace, kterou rozeslal, tam se explicitně píše, že počítá pouze s variantou s prolomením limitů těžby, je to tak?

Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu: Není to tak.

Dotaz: Tak v tom případě jsem dostal špatnou informaci.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Máte od začátku nepřesné informace.

Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu: Já bych chtěl říci, že vládu informuji o našich zjištěních v oblasti teplárenství, vláda prodiskutuje situaci v našem teplárenství, možná dá, možná nedá nějaká doporučení, jak v aktualizaci energetické koncepce pokračovat dál.

Dotaz: Ale vy tam explicitně píšete, že variantu B dále neuvažujete. Varianta B jediná počítá se zachováním limitů těžby.

Martin Kocourek, ministr průmyslu a obchodu: Projde připomínkovým řízením a na základě připomínek ten materiál bude připraven k projednání vládou.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji za pozornost. Na shledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter