Tiskové konference

17. 6. 2019 17:07

Tisková konference po jednání vlády, 17. června 2019

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den vítejte na tiskové konferenci po zasedání vlády. O úvodní slovo bych chtěla požádat místopředsedu vlády a ministra průmyslu a obchodu pana Karla Havlíčka.

Karel Havlíček, místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu: Dovolte, abych vás všechny pozdravil. Budu tentokrát trošku techničtější, protože v mé odpovědnosti bylo předložit, a jsem rád, že byl nakonec schválen, tzv. horní zákon. Velmi diskutovaná záležitost, která do určité míry ovlivní míru jistoty státu ve smyslu sanace po těžbě uhlí, případně po těžbě dalších surovin.

O co se jedná? Vláda dnes rozhodla o tom, že se nebudou poskytovat další moratoria, jinými slovy že na konci roku 2021 bude ukončeno moratorium pro těžaře, které bylo nastaveno v roce 2017 a toto moratorium jim garantovalo, že se se v  průběhu této doby nebudou zvedat těžební poplatky. Fakticky to znamená, že od roku 2022 bez pětiletých moratorií se budou moci zvedat poplatky za těžbu.

Je to docela zásadní zpráva, nicméně my jsme respektovali přání a požadavky těžařů, a zejména tedy jejich zástupců – profesních svazů, komor a asociací, které nás velmi důrazně žádaly, aby bylo dodrženo první pětileté moratorium, a to z důvodu, že těžaři počítali s touto dobou a že by se jim v průběhu doby nemělo měnit cokoliv tzv. za pochodu.

My jsme po dlouhých diskusích, a ty diskuse nebyly pouze na úrovni ministerstvo a těžaři, ministerstvo a jejich zástupci, ale pochopitelně i ekologické organizace, které tlačily na to, abychom toto moratorium „porušili“ a ty poplatky zvedli okamžitě, respektovali dohodu, která tu byla od roku 2017, a umožnili jsme tedy dokonce roku 2021 jet v původním režimu.

Současně jsme ale udělali opatření a to opatření takové, že jsme schválili povinný převod z tzv. analytického účtu na účet vázaný zdrojů těchto těžařů, který vlastně vytváří garanci, že se bude jednat o prostředky zcela pod kontrolou, které budou určeny na další sanace. Fakticky to znamená, že původně měli těžaři možnost nakládat s těmito prostředky do roku 2025 na svých účtech, tzv. analytických účtech. V jednu chvíli bylo dokonce ve hře, že to bude do roku 2035.

Nakonec jsme s ohledem na to, že jsme jim umožnili realizovat to moratorium ke stejnému datu, čili ke konci roku 2021 tak, aby tedy do poloviny roku 2022 byly ty peníze převedeny, to je jen technický manévr, tak jsme umožnili ten půl rok ještě k tomu přidat. Ale fakticky to znamená, že stát bude mít už od konce roku 2021 pod kontrolou všechny zdroje, které by měly jít z analytického účtu na účet vázaný. Jinými slovy: Půjdou tam.

O kolik se jedná? Jedná se o 3,7 miliardy korun. Tyto zdroje tedy, opakuji, měly být původně až do konce roku 2025, dokonce se uvažovalo do roku 2035. A teď ta možná nejdůležitější zpráva: Toto všechno se týká těžařů, my říkáme tzv. „velkých“, tedy těžařů, kteří těží uhlí, kteří těží ropu, kteří těží plyn. Ti tzv. drobní těžaři, kterých je 96, zatímco těch velkých je v řádu jednotek, tak ti drobní těžaři, kteří těží stavební materiály a víceméně dělají tržby, obraty relativně nízké a nejsou to ty tzv. velké suroviny, tak těm platí doba převodu z analytického na sanační účet až do konce roku 2024, což znamená zase o půl roku navíc do poloviny roku 2025.

Z našeho pohledu jsme tedy udělali zásadní kroky k tomu za prvé, že stát si uvolňuje koncem roku 2021 ruce v tom, že může zvedat těžební poplatky, za bé jsme zrealizovali určitou míru jistoty pro ty, kterým se něco slíbilo ve smyslu podnikatelů, a za cé jsme dostali rychleji pod kontrolu všechny zdroje, ze kterých se následně bude sanovat.

My si myslíme, že ta opatření, abychom ty zdroje měli pod kontrolou dříve a abychom donutili těžaře, že ty peníze budou na sice jejich účtu, ale na účtu, se kterým nemohou disponovat bez vědomí báňského úřadu, že to je správné opatření, protože v minulosti ne úplně zřídka nastávala situace, kdy vlivem třeba nedobrých hospodářských výsledků ten těžař mohl skončit, nebo měl prostě určité problémy a následně prostě stát přišel o zdroje, které mu náležely, které měly právě k těmto sanacím sloužit. Takže do určité míry tím vlastně vytváříme větší pojistku, že zdroje budou použity na to, na co použity být mají.

Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji panu Havlíčkovi, slovo má ministryně práce a sociálních věcí paní Jana Maláčová.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Děkuji. Já bych chtěla oznámit, že vláda schválila návrh na dofinancování sociálních služeb na rok 2019, a to v tom znění, jaké bylo učiněno dohodou mezi mnou, paní předsedkyní Asociace krajů paní hejtmankou Mračkovou Vildumetzovou a paní ministryní financí. To znamená, že dohoda se skládá ze dvou částí. První část je dofinancování toho výpadku platů ve výši jedné miliardy. To dnes schválila vláda, a to tak, že půl miliardy dá Ministerstvo financí a půl miliardy Ministerstvo práce a sociálních věcí.

To jsou vlastně ta dvě chybějící procenta, protože asi víte a ráda to zopakuji, že vláda nakonec schválila nárůst platů sociálním pracovníkům ve výši sedm procent, ale v rozpočtu bylo pět procent, a potom na svém posledním zasedání před Vánocemi minulého roku vláda schválila navýšení toho zvláštního příplatku pro zdravotní sestřičky a to se týká také pracovníků v sociálních službách. To znamená miliarda, která byla jasně kvantifikována kraji výpadek platů.

A ta druhá částka, ta druhá miliarda, která byla kraji a také Asociací poskytovatelů sociálních služeb, a máme to písemně, tak byl výpadek evropských projektů a ty dofinancováváme tou dodatečnou alokací z operačního programu Zaměstnanost, kde je miliarda a půl k dispozici. Lze tyto finanční prostředky, pokud byly skutečně vynaloženy v průběhu posledních měsíců, tak je lze čerpat zpětně.  To znamená, že přesně tak, jak to chtěly kraje a jak to požadovala Asociace poskytovatelů sociálních služeb, tak dnes byla ta dohoda schválena vládou.

Já v reakci na včerejší pořad 168 hodin bych ráda zareagovala v tom slova smyslu, že ta reportáž byla zavádějící, a rozumím tomu, že kraje, řekněme, nad rámec těch finančních prostředků, které měly k dispozici, rozvíjeli a financovali své kapacity. Nicméně celá debata, kterou jsme tu v posledních měsících měli, se týkala toho, že došlo k výpadku u platů ve výši dvou procent – sedm a pět – ještě jednou připomínám, a potom kvůli navýšení intervalu zvláštního příplatku. To, že se zde ještě jedná o financování rozšíření kapacit, jak to bylo včera ve 168 hodinách tematizováno, tak to je jiná záležitost a ta doposud komunikována nebyla.

Chtěla bych také dodat, protože mě osobně velmi mrzí výrok pana předsedy tuším KDU-ČSL  pana Výborného, který vlastně tu dnešní dohodu, která byla stvrzena Asociací poskytovatelů sociálních služeb a také Asociací krajů, označil za podvod. Tak já pevně doufám, že se mi v této věci omluví. A chtěla bych říci, že mě osobně velmi mrzí, že například KDU-ČSL jako pravicová opoziční strana svolává mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, ukazuje na celou tu problematiku, ale Zlínský kraj, kde je právě hejtman za KDU-ČSL, Zlínský kraj, který by tedy měl být výkladní skříní v oblasti sociálních služeb, dává ze všech krajů, nebo dofinancovává ze všech krajů nejméně, a to dokonce pětinu toho, co je průměrem u všech krajů.

To znamená že, a já už jsem ten výrok použila, že mám pocit, že pan předseda Výborný káže vodu, ale sám pije víno. A mě by zajímalo, proč Zlínský kraj dává pouze pětinu toho, co je průměr ostatních krajů, když jsou sociální služby tak důležité. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji paní Maláčové a o komentář bych chtěla požádat paní místopředsedkyni vlády a ministryni financí Alenu Schillerovou.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Děkuji za slovo, dobrý den, dámy a pánové. Vše podstatné bylo řečeno mými předřečníky. Já bych pouze potvrdila dohodu, skutečně a my jsme to už prezentovali s paní ministryní Maláčovou na tiskové konferenci. Na tom se nic nezměnilo, ta dohoda platí. Dnes ji stvrdila vláda svým hlasováním.

Skutečně je to tak, my dofinancujeme částku ve výši jedné miliardy, na které se budeme podílet rukou společnou a nerozdílnou. Pět set milionů půjde z vládní rozpočtové rezervy a pět set milionů z nespotřebovaných nároků Ministerstva práce a sociálních věcí. Na tom se nic nezmění.

Z čeho se ta částka skládá, uvedla paní ministryně, já to opakovat nebudu. Je to skutečně na dofinancování platů. Paní ministryně ještě zapomněla dodat a já to tady řeknu, protože to jde jí ku prospěchu, že ona navíc nad tuto částku poskytne ještě částku zhruba půl miliardy, pokud se nemýlím, na sociální práce, OSPOD a ochranu autismu nebo péči o autistické osoby, abych to neřekla. Takže to jde ještě nad rámec této částky.

A to, že byly vyřízeny evropské peníze, je také zásluhou Ministerstva práce a sociálních věcí ve výši 1,5 miliardy a proč bychom utráceli peníze z národních zdrojů, když máme evropské? A Ministerstvo práce a sociálních věcí jasně deklarovalo, že udělá všechno pro to, aby to čerpání bylo co nejrychlejší.

Takže já si myslím, že… Já jsem reportáž neviděla, já jsem pracovala do pozdních večerních hodin včera a ani se na ni dívat nebudu, bych chtěla předestřít. Co považuji za velmi nekorektní, že jsem nebyla požádána o komentář do té reportáže. Nevím, jak paní ministryně, ale já jsem o komentář požádána nebyla, což považuji za absolutně neseriózní. A pokud tam padly tyto výroky, jak tady komentovala paní ministryně, tak nemám, co bych k tomu dodala.

Já také vítám, že v usnesení vlády, které vláda schválila, jsou v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny další úkoly pro Ministerstvo práce a sociálních věcí: provést analýzu a analýzu nejen toho, kam jdou peníze, ale i jakým podílem se jednotlivé složky podílejí na úhradách sociálních služeb, protože bych ráda připomněla, že jen v roce 2019 šlo do sociálních služeb 15,7 miliardy. To znamená, že od roku 2007, a já to budu pořád připomínat, kdy se začalo s touto dotační politikou, je to nárůst o 120 procent. Mezi lety 2013 a 2019 je to nárůst o 104 procent.

A znovu – budu se opakovat, ale musím se ptát – výsledek je co? Že jsou všichni nespokojení. Takže logicky se vláda bude ptát a já tu analýzu velmi vítám a děkuji paní ministryni, že tam navrhla termín, který vláda schválila, a že prostě dospějeme k této analýze, protože ta je nezbytná i pro to, aby se mohla připravit a řádně prodiskutovat novela zákona o sociálních službách, kde také byl schválen určitý termín pro předložení na vládu, a také úhradová vyhláška.

Jsou to všechno požadavky, které vyplynuly z jednání Poslanecké sněmovny. Já bych chtěla připomenout, že si myslím, že motivace mimořádné schůze byla prostě jednoznačná, a to byly evropské volby. Že bychom to řešili jako vláda i bez této mimořádné schůze, tak jako jsme to řešili každý rok. A to, že tam přidáváme každý rok o tolik peněz navíc, je toho jasným důkazem. Jen mezi roky 17 a 18 to byly tři miliardy, mezi roky 18 a 19 800 milionů a tak to pokračuje dál.

Samozřejmě, musíme se o tom bavit, protože představa, že státní rozpočet je bezedná díra, je naprosto lichá. Děkuji vám za pozornost.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Jestli mohu ještě dodat, tak také zmíním, že jsme poprvé nebyla pořadem 168 hodin požádána o nějaké stanovisko, takže i když se mě to velmi týkalo, což mě překvapilo. Takže to mám stejně jako paní ministryně financí. Velmi mě překvapilo ještě jednou, že například pan prezident Horecký říkal na kameru úplně přesný opak toho, než co nám napsal do e-mailu. V e-mailu máme potvrzené, že miliarda na platy je víc než dost, a já velmi ráda ten e-mail zveřejním.

Takže této situaci nerozumím a myslím si, že je to politicky motivováno. Rozumím tomu, že kraje chtějí více peněz. Já bych také dokázala spotřebovat mnoho peněz. Rozumím tomu, protože sociální služby jsou strašně důležité. Je to péče o naše nejpotřebnější. Jsou tam investice v řádu desítek miliard. Nicméně nelze ten jasně kvantifikovaný výpadek ve výši jedné miliardy na platech nafukovat do nekonečna. A ta druhá miliarda je výpadek evropských projektů, který jsem okamžitě po nástupu do své do funkce zajistila. A to půl roku schvalovala Evropská komise, to je jiná kapitola, nicméně kraje mohou tyto finance čerpat zpětně od ledna, pokud k těm výdajům skutečně došlo.

A ještě jedna věc, kterou bych chtěla ráda zdůraznit: Vlastně celá tato situace ukazuje, že novela zákona o sociálních službách, která do celého systému vnese jednotu a jasný přehled, je více než nezbytná. Protože se ukazuje, že máme čtrnáct různých systémů, které jsou mezi sebou neporovnatelné, a pak dochází každoročně, a letos to bylo tuším už po dvaadvacáté, že pak stát dofinancovává sociální služby, i když se nám letos podařilo na celou oblast sociálních služeb alokovat rekordně vysokou finanční částku.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter