Tiskové konference

17. 5. 2021 17:43

Tisková konference po jednání vlády, 17. května 2021

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Hezké odpoledne, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Jako prvního bych chtěla o slovo požádat vicepremiéra pana Havlíčka.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak, dámy a pánové, dobrý den. Dovolte, abych začal necovidovou agendou, a to významným počinem, a to schválením materiálu Národní plán obnovy.

Dovolte, abych k němu řekl několik informací. Jedná se o klíčový plán, vizi, ale současně i prováděcí dokument, na základě kterého Česká republika bude investovat s podporou Evropské unie 200 miliard korun.

Je to více, než jsme původně předpokládali. Původní alokace byla ve výši 172 miliard korun a odpovídala tomu, jaký příděl byl České republice přidělen v rámci Evropské komise. S ohledem na to, že jsme měli celou řadu opravdu velmi dobrých a kvalitních projektů a že jsme nechtěli zásadním způsobem dále krátit tyto zdroje, tak vláda rozhodla, že se tento objem navýší na 200 miliard korun, přičemž samozřejmě ten rozdíl bude hrazen v tom období těch následujících několika let ze státního rozpočtu.

Důležité je říct to, že tento Národní plán obnovy, který je shodou okolností několik hodin poté, co ho například vyhlásilo Polsko, tak je klíčovým plánem, který by měl reflektovat zásadní reformy v několika oblastech. Je to oblast digitalizace, je to oblast klimatických změn, průmyslu, energetiky, oblast, která je spojená s dekarbonizací, je to oblast, která je spojena se vzděláváním, s vědou, výzkumem, s inovacemi, se sociální oblastí, s odolností v oblasti zdraví a podobně.

Asi ta nejdůležitější zpráva, na kterou všichni čekali, je ta, jakým způsobem se nakonec naplnily požadavky Evropské komise s ohledem na tzv. zelenou tranzici, nebo chceme-li zelenou agendu. Celkem z tohoto objemu tam jde 82 miliard korun, což činí 41 procent. Je to teda čtyři procenta nad požadavkem Evropské komise, a řadíme se tím k zemím, které jsou v tomto nejpokročilejší.

Současně jsme alokovali 45 miliard na digitální agendu, což je celkem 23 procent a je to tři procenta nad požadavky Evropské komise.

Do čeho všeho budeme zdroje alokovat? V oblasti digitalizace jsou to služby pro širokou veřejnost, které budou dostupné 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Pochopitelně vše, co se týká digitalizace podniku, digitalizace stavebního řízení, elektronické komunikace se státem, samosprávami a podobně.

Ale jsou to i zdroje, které budeme alokovat do dobíjecích a plnicích stanic, nízkoemisních, bezemisních vozidel, alternativní paliva, do moderního veřejného osvětlení, do zdrojů energie nahrazujících uhlí, na kterém jsme dnes závislí v oblasti vytápění ze 60 procent. Budou se měnit nevyhovující systémy vytápění.

Ale jde to i do obnovy lesů, o kůrovci, do oblasti tzv. recyklace nebo cirkulární ekonomiky. Budeme se zaměřovat na to, abychom více šetřili, méně plýtvali, do lepšího nakládání s vodou a podobně. Čili oblasti zemědělství, životního prostředí, samozřejmě průmyslu a energetiky. Tak tam jde 91 miliard korun.

Čtyřicet jedna miliard korun jde do oblasti vzdělávání a trhu práce, ať už na digitální dovednosti žáků, učitelů, moderní technologie k výuce, digitální nástroje pro znevýhodněné rodiny, cenově dostupné péče o děti nebo moderní, dostupnější sociální služby.

Rovněž myslíme na podporu podnikání v reakci na covid. Ať už je to v oblasti podpory a včasné přípravy kvalitních projektů, využívání veřejných financí s větším zapojením soukromého kapitálu nebo posílení výkonnosti veřejné sféry, která je následně na komunikaci s podnikateli.

Výzkum, vývoj, inovace – 13 miliard korun, a to jak v oblasti základního výzkumu, tak v oblasti aplikovaného výzkumu. Soustředíme se na vznik pěti národních výzkumných autorit zaměřených na infekční choroby, zaměřených na onkologii, metabolické poruchy, výzkum, vývoj v oblasti inovací v podnicích, jako je voda a podobně.

No a oblast zdraví a odolnosti obyvatel, zejména prevence, v částce výdajů 15 miliard korun na vybudování Centra kardiovaskulární a transplantační medicíny. Národní plán na posílení onkologické prevence a péče včetně vybudování Českého onkologického institutu nebo dostupnější rehabilitační péče, vzdělávání zdravotníků a podobně.

Jedná se o nejambicióznější plán České republiky v novodobé historii, který reflektuje to, že míříme ku přidané hodnotě, který reflektuje, že míříme ke znalostní ekonomice, který posiluje oblast zdraví a vytváří dostatečnou odolnost v následujících letech, která není spojena pouze s postcovidovým obdobím, ale je spojena s rozvojem a transformací tuzemského hospodářství, které bylo vytýčeno už před dvěma lety, a to na strategii Česká republika – země pro budoucnost, inovační strategii, která se opírala právě o investice do vzdělání, do výzkumu, do vývoje, do inovací, do umělé inteligence a podobně.

Takže jsem rád, že tento plán byl přijat. Byl přijat jednomyslně a následující postup bude takový, že se okamžitě odesílá do Bruselu s tím, že očekáváme v následujících týdnech nebo jednotkách měsíců zpětnou vazbu z Bruselu, a věříme, že v posledním čtvrtletí, možná dokonce ještě dříve, v každém případě ve druhé polovičce tohoto roku budeme již moci čerpat zdroje.

Dovolte, abych krátce mimo Národního plánu obnovy ještě zmínil fakt, že byl jmenován předseda Národní sportovní agentury, nový předseda Národní sportovní agentury, a to protože vláda se rovněž zabývala informací, že se pan Milan Hnilička vzdal funkce předsedy Národní sportovní agentury, a vláda se na základě této informace rozhodla o odvolání pana Hniličky.

S účinností od 18. května letošního roku vláda jmenovala novým předsedou Národní sportovní agentury pana Filipa Neussera. Pan Neusser má bohaté manažerské zkušenosti i zkušenosti ze sportovního prostředí. Působil jako místopředseda Českého svazu pozemního hokeje. Je to bývalý vynikající reprezentant České republiky v pozemním hokeji. Je členem pléna Českého olympijského výboru a splňuje podle našeho názoru etické i morální předpoklady a je dostatečnou sportovní autoritou s dlouholetými zkušenostmi.

A poslední, co bych vám chtěl sdělit, je již z covidové aktivity, z oblasti hospodářství. Vláda dnes přijala mimořádné opatření, kterým umožňuje od příštího týdne, konkrétně od příštího pondělí 24. 5., uvolnit v plném režimu ubytovací zařízení. To znamená, nebudou omezeny například čtvrtinovou nebo poloviční kapacitou.

Podmínkou bude to, aby všichni hosté byli schopni prokázat, že jsou buď očkováni, nebo testováni nebo že prodělali covid. Jinými slovy je to úplně stejné jako v jiných službách. Současně je třeba říci, že na rozdíl od zahrádek se musí skutečně prokázat v době, kdy vstoupí do objektu a kdy jsou v jednání s patřičným nebo příslušným personálem. To znamená, personál musí v každém případě zkontrolovat to, že dotyčný splňuje požadavky, které jsem zde jmenoval. Podobně jako je to u služeb jako kadeřnictví a podobně.

Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministr školství, pan Robert Plaga.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Dobrý den, dámy a pánové, já jsem velmi rád, že mohu potvrdit to, co jsme avizovali minulý týden. To znamená, že se nám od 24. 5. v těch zbývajících krajích vrací výuka druhých stupňů bezrotačně, což značí, že ta epidemická situace se vyvíjí dobře, a tak můžeme přistoupit k tomuto dalšímu kroku a od příštího pondělí v těch zbývajících krajích i druhé stupně základních škol přejdou na tu klasickou prezenční výuku, a základní školy tak od příštího pondělka pojedou v tom čistě prezenčním systému s tím, že frekvence testování byla Ministerstvem zdravotnictví upravena na jedenkrát týdně antigenními testy, a víte, že jsme jako vláda školám schválili i možnost testovat se PCR jednou za 14 dnů s tím, že stát potom zpětně proplatí 200 korun za jeden provedený PCR test v našich školách.

Zároveň jsem velmi rád, že mohu oznámit i tu druhou část, která se týká středních škol. Poté, co jsme 19. dubna umožnili skupinové konzultace na středních školách i pro teoretickou výuku a 26. dubna jsme navrátili zpět praktickou výuku na středních školách, tak 24. 5. se střední školy mohou vrátit k plné teoretické výuce s tím, že opět i zde je upravena frekvence testování antigenními testy na jedenkrát týdně.

Co se týká vysokých škol, tak tam jsme si vědomi, že řada vysokých škol samozřejmě již přešla do zkouškového období, ale přesto si myslím, že je důležité s ohledem na to, že některé vysoké školy ještě neukončily tu část výukovou a zároveň u prvních ročníků skutečně ta doba distančního studia byla poměrně dlouhá, respektive byla v podstatě celý semestr, respektive dva semestry, tak se nabízí uvolnění i teoretické výuky na vysokých školách s tím, že samozřejmě s ohledem na prostorové kapacity vysokých škol jsou tam požadavky na minimální rozestupy, a já věřím, že školy, které to potřebují, tak ještě dokáží nebo mohou tuto možnost využít.

Zároveň při vzdělávání na vysokých školách byla posunuta i ta délka platnosti testu z 48 na 72 hodin a pevně věřím, že tyto kroky k normálnímu režimu na všech typech našich škol jsou ku prospěchu.

Nerad bych zapomněl na základní umělecké školy, kde opět od 24. 5. v případě, že ty děti budou mít platný antigenní test, respektive budou testovány ze školy, tak výuka na našich základních uměleckých školách bude probíhat bez omezení. V případě, že by to byly skupiny dětí bez testů, tak je tam omezení na deset žáků. To rozvolnění se týká také středisek volného času a já jsem za to rád s tím, že se to posunuje na 50 osob uvnitř, respektive 100 osob venku s respirátory za podmínky potvrzení o absolvovaném testu nebo prodělaném onemocnění nebo ukončeném očkování.

Jako ministr školství musím říct, že jsem velmi rád, že ten návrat, postupný podle jednotlivých priorit, a znovu opakuji, v případě středních škol jsme skupinové konzultace zavedli už v polovině dubna, že ten návrat je bezpečný a trvalý. Zároveň samozřejmě potvrzujeme to testování, které bude probíhat na školách do 30. 6., ať už antigenními testy, které dodáváme centrálně, nebo testy PCR, které stát bude proplácet.

V případě antigenních testů v minulém týdnu ministerstvo školství na národní pedagogické instituty dalo rezervu a školy využily z 800 000 testů přes půl milionu testů, které pracovníci Národního pedagogického institutu distribuovali do škol tak, aby to dnešní testování proběhlo bez problémů, a podle mých zpráv také bez problémů proběhlo. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a ministr zdravotnictví pan Petr Arenberger.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Tak z hlediska covidové problematiky už toho tady zaznělo hodně, takže já jenom doplním možná jednu velmi zajímavou zprávu. Minulý týden ve čtvrtek, kdy jsme anoncovali, že bylo naočkováno více než 85 až 87 000 dávek, tak ještě došlo k dalšímu dopočítávání, postupně jak se zadávají ty jednotlivé dávky do systému, a dostali jsme se téměř, tedy ne tedy úplně, ale na 90 000 očkovaných ve čtvrtek. Takže to je taková příjemná zpráva na začátek a jinak bych chtěl s nimi i pokračovat dál.

Na dnešním jednání vlády jsme ke 24. 5. dále rozšířili možnosti návštěv na kulturních a sportovních akcích. Co se týká diváků venku, tam může být dohromady až tisíc diváků, zase ale to záleží na té poloviční kapacitě toho konkrétního zařízení. A vevnitř, zase při dodržení těch standardních podmínek, které už byly nastaveny od tohoto týdne, tak může být 500 diváků.

Dále jsme rozšířili také možnost pro vzdělávací akce typu třeba kongresů, kde venku může být sto účastníků a vevnitř padesát. Další rozšíření platí pro vnitřní sportoviště, kdy skupina, která sportuje společně, tak může tvořit až 12 hráčů, a jinak na celém sportovišti se může pohybovat 30 osob.

Máme tam další vylepšení, co se týče třeba zoologických zahrad, kdy se počítá návštěvník na jednotku plochy. Dál potom takové ty služby, jako jsou třeba hlídání dětí nebo kroužky, tam je to rozšířeno podobně jako u těch vzdělávacích akcí, to znamená venkovní aktivity sto jedinců a uvnitř padesát. A hotely a školy už jsme slyšeli, takže to je ode mne všechno.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě pan ministr Plaga.  

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Já bych doplnil ve vazbě na to, co teď zaznělo ke sportování, tak samozřejmě těch 12 a 30 osob na vnitřních sportovištích má i svoje využití ve školách, kde doporučujeme v maximální možné míře tělocvik venku, ale samozřejmě jsou školy, které nemají venkovní sportoviště, a tam platí, že v kolektivních hrách je ten limit dvanáct, ale pro aktivity na té ploše je tam 30 osob, což by samozřejmě mělo stačit na tělocvik po jednotlivých třídách. Ale znovu říkám, preferovaná varianta je varianta tělocviku ve venkovních prostorách.

Zároveň, když tady zazněl Národní plán obnovy, tak jsem velmi rád, že ta komponenta školství, a chtěl bych za to poděkovat, je tam zohledněna. Nejenom výzkum v oblasti vysokých škol, Akademie věd a aplikovaný výzkum, ale do školství na digitalizaci, a především na vyrovnávání těch nerovností ve vzdělávání, které samozřejmě akcentovala ta covidová krize, tak je tam vyčleněn pořádný balík peněz, tři miliardy korun, které budou směřovat právě v následujících letech na zkvalitnění doučování a v podstatě vyrovnávání těch nerovností, které nám ukázala ta šetření, která Česká školní inspekce nebo my jsme prováděli, kdy určitá skupina dětí zůstala odpojena nebo neměla přístup k tomu vzdělávání, a na ně se zaměříme s využitím těch evropských prostředků především. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak dotazy, Česká televize, prosím.

Mariana Novotná, Česká televize: Dobrý den, nejdříve bych vás poprosila, pánové, o reakci na čerstvou zprávu o tom, že NCOZ zahájila trestní řízení v případu avizované a pak zrušené cesty pana Jana Hamáčka do Moskvy, a to kvůli podezření z trestného činu ohrožení utajované informace a zneužití pravomoci úřední osoby. Tak jestli jste to probírali, jestli vám o tom třeba dopředu řekl na dnešním jednání vlády a co na to říkáte, že se s tímto váš koaliční partner potýká? Potom otázka, prosím, ještě k rozvolňování. Školy v přírodě a testování. Jak se rozhodlo v tomto v uvozovkách sporu o to, jakou formou by měly ty testy probíhat? A potom ještě dvě otázky na pana ministra Havlíčka. Vy jste dnes mluvil o tom, že v první půlce červa by se mohly otevřít ty vnitřní prostory restaurací. Tak jestli dnes se nějak třeba vedla debata o tom, jestli první, druhý týden červnový. Popřípadě, kdy se finálně rozhodne?  A ještě prosím k tomu Národnímu plánu obnovy. Ekologové kritizovali, že se na poslední chvíli muselo natírat takzvaně na zeleno v případě některých investic za asi sedm miliard korun, aby se splnila ta kvóta 37 procent povinných procent na zlepšení klimatu. Tak co na to říkáte, je to pravda? A proč se to neodevzdalo už na konci dubna? Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak já začnu tím Národním plánem obnovy. Termín nebyl finální 30. dubna 2021. Naprosto drtivá většina zemí Evropské unie je dodává v průběhu května, některé  dokonce v průběhu června. My jsme byli průběžně v kontaktu s Evropskou komisí, která tam měla ještě celou řadu různých připomínek a chtěla, abychom zapracovali to, či ono. To znamená, jestliže v tuto chvíli připravujeme plán na 200 miliard korun, tak z toho úhlu pohledu není podstatné, jestli to bude o týden dříve, nebo později. Znovu říkám, rozhodně v tomto jsme přibližně na stejné úrovni jako polovička zemí Evropské unie, dokonce ještě více.

Co se týká požadavku ekologů, že natíráme něco na zeleno, tak to beru samozřejmě s určitou nadsázkou. Chápu, že ekologové by chtěli, aby bylo všechno natřeno na zeleno, ale už jenom jejich sdělení toho, že jsme něco doplnili na kvótu, která byla požadovaná, nějakými rychloprojekty. No, to kdybychom chtěli doplnit, tak to doplníme na těch 37 procent, ale naše dnes zelená tranzice je na úrovni 41 procent.

My jsme to doplnili věcně z jiného důvodu, a to proto, že jsme chtěli vyjít vstříc všem těm, kteří předkládali dobré projekty. Chápeme to, že 172 miliard na to nestačilo, a bral bych to spíš tak, že by měli všichni ti, protože se jedná o ekologické projekty, být rádi, že jsme do toho alokovali a jsme připraveni alokovat další až 28 miliard korun národních, protože to jsou peníze, které do toho budeme dávat.

To znamená, tady nic nenatíráme na zeleno, ale věcně říkáme, že Národní plán obnovy bude obsahovat 41 procent právě zelené tranzice, což mimo jiné bylo vysoce, ale vysoce oceněno i na úrovni Evropské komise a při mém jednání s panem komisařem Timmermansem.

Chápu ale to, že ne každý se v Národním plánu obnovy najde. Devadesát organizací se k tomu vyjadřovalo v rámci připomínkového řízení, ze všech sfér. Někdo chtěl více peněz do kultury, někdo do zdravotnictví, někdo do průmyslu, někdo do menšího podnikání, někdo do většího podnikání, někdo do takové digitalizace, jiné digitalizace. Jinými slovy, je prakticky nemožné vyjít všem vstříc, protože bychom museli ten Národní plán obnovy několikanásobně nafouknout.

Stejně tak, pokud kdokoliv říká, že by mělo jít více peněz na digitalizaci – 45 miliard korun jde na digitalizaci a nemůžeme úplně jednoduše říci, co je digitalizace pro podniky nebo pro stát. Žijeme tady prostě všichni a i to, že stát bude digitalizovat, tak tím logicky bude poskytovat firmám nějakou digitální službu, která díky tomu bude moci zase třeba dělat své procesy rychleji, komunikovat rychleji se státem a podobně.

Takže Národní plán obnovy v každém případě je vždycky určitou mírou kompromisu a co je podstatné, my jsme o tom jednali naposledy s tripartitou tento pátek a musím říci, že tripartita tady udělala velký kus práce. Byla to tvrdá jednání, ale v pátek představitelé tripartity, jak zaměstnanců, tak zaměstnavatelů, zkonstatovali, že je to poctivě a dobře připravený plán.

Co se týká restaurací, zatím to berte tak, že je to předběžný scénář, kdy by se mohly otevřít a vychází to zaprvé z toho, že incidence klesá, a za bé z toho, že jsme sdělili, že ten zbytek těch dalších provozoven, které nejsou ještě otevřené, budeme pouštět v první polovičce června.

Kdy tak přesně bude, budeme sdělovat buď příští pondělí, anebo to následující pondělí. Vždycky jsme řekli, že to bude minimálně týden dopředu anoncováno tak, aby se na to podnikatelé byli schopni připravit. Nicméně s ohledem na to, jak se situace vyvíjí, se domníváme, že první polovička června je reálná, V tom horším scénáři by to byla přesně polovička, v tom o něco lepším by to mohl být ten týden kolem 7. června.

A co se týká NCOZ, já o tom nevím, slyším to teď poprvé od vás, takže se omlouvám, ale nejsem schopen se k tomu vyjádřit. Nemám k tomu žádný detail.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Co se týká škol v přírodě, tak vláda dnes schválila mimořádné opatření, které stanovuje podmínky pro organizování škol v přírodě, s tím, že toto opatření bude platit od 31. května, tak jak jsme avizovali. A mohu říci, že v pátek došlo k dohodě mezi Ministerstvem zdravotnictví a ministerstvem školství, a samozřejmě byť preferujeme všichni PCR testy, ostatně školy, které najdou tu cestu k PCR testům a budou je praktikovat na svých školách, tak samozřejmě bude stačit PCR test jednou za sedm dnů. Ale bude také možné využít těch antigenních testů, které jsou centrálně dodávány s tím, že děti a všichni ostatní budou otestováni v den odjezdu a pak nejdéle po 72 hodinách. Takže opakovaný antigenní test z těch zásob, které školy mají.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak další dotaz. Pan Kopecký.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Dobrý den. Já bych měl dvě otázky na pana ministra zdravotnictví. Jedna souvisí s tím, že venku, když lidé udrží rozestup alespoň dva metry od jiných lidí, tak nemusí mít roušku nebo respirátor, ale vevnitř respirátor být musí. Zároveň mě zaujala o víkendu zpráva, že v Polsku také rozvolnili venku, že se nemusí nosit nic, ale že vevnitř se nosí roušky, protože respirátory tam neměli. Nevím, jestli je to pravda, protože jsem v Polsku nebyl, nemohlo se cestovat, ale zeptám se vás, když mluvíte o různých rozvolňovacích opatřeních. Zda vláda bude také zvažovat možnost, že by lidé využili například různé roušky, které si sami ušili loni. Nebo mají určitě spousty nakoupených chirurgických roušek. Anebo se nejdříve musí vykoupit všechny respirátory, které se sem vozí z Číny a z jiných končin, než se případně vrátíme zpátky k chirurgickým rouškám a k těm domácím, šitým. A ta druhá otázka je, jestli nějak pokročila případně vaše debata s panem premiérem Babišem o tom, jak máte vysvětlovat veřejnosti a médiím některé věci, na které média poukázala. Například pronajímání vlastní nemovitosti pro nemocnici, kterou jste vedl, což není úplně typické pro demokratické politiky. Děkuji.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Děkuji za otázku. Co se týče nošení respirátorů uvnitř, z našeho pohledu je to nejbezpečnější varianta. Není to kvůli tomu, že by se museli vyprodat, protože oni je zase dodávají dál, takže to bychom si asi moc nepomohli. Na druhou stranu i chirurgická rouška do určité míry chrání, ale tak jak víme, tak chrání především okolí před kapénkovou infekcí a nechrání toho uživatele. Takže s výhodou je samozřejmě používat respirátor, kde je ta ochranná funkce oboustranná.

Co se týče jednání s panem premiérem, my jsme spolu hovořili v pátek a já jsem dostal seznam věcí, kterému mu mám předložit, a to také udělám. Jinak co se týče toho pronájmu, tam už jsem opakovaně deklaroval, že to proběhlo na základě standardní soutěže, která byla provedena ještě před tím, než jsem byl ředitelem nemocnice. Ale to všechno bude součástí těch materiálů, které panu premiérovi připravuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Český Rozhlas.

Eva Šelepová, Český rozhlas: Dobrý den. Já mám taky otázku na pana ministra zdravotnictví. Chci se zeptat na sekvenace. Protože my jsme ráno mluvili ve vysílání s viroložkou a členkou skupiny MeSES Rut Tachezy a podle ní Ministerstvo zdravotnictví Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy oznámilo, že na to sekvenování není dost peněz. Přitom i vy i pan premiér jste v minulých dnech a týdnech hovořili o tom, že je nutné masivně sekvenovat, aby se zjistilo, jak nám tady ty viry mutují. Tak jak to tedy je s budoucností sekvenací v Česku, kdo to bude zajišťovat, kde se na to vezmou peníze a kolik?

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Tak nadále platí, že máme vyčleněno na celý rok 161 milionů, jak jsme opakovaně deklarovali, a tyto prostředky byly vyhrazeny vládou České republiky pro jednotlivá centra. Potom se vlastně řešila distribuce těchto finančních prostředků a to bylo na úrovni Ministerstva financí a dalších rezortů. Takže to se diskutovalo na té úrovni, jak nejrychleji se dostanou k těm konkrétním subjektům tyto prostředky, aby se nemusely soutěžit, protože to by trvalo řadu měsíců, minimálně dva, tři.

Čili třeba konkrétně se muselo třeba rozhodovat, jakým způsobem to jde z toho státního rozpočtu dostat přímo do těch jednotlivých institucí a našlo se řešení pro příspěvkové organizace. A teď tyto příspěvky zřizovatele se vlastně poskytnou přímo těm organizacím, které jsou pod konkrétními ministerstvy. A takto bylo možno například zafinancovat pro Ministerstvo zdravotnictví přímo řízené organizace. Stejně tak to bylo přes Ministerstvo zemědělství, které má dvě laboratoře, a přes českou Akademii věd.

Bohužel vysoké školy a další třeba privátní subjekty se do tohoto systému nedostaly, respektive ty prostředky by přišly hodně pozdě a státní rozpočet, nebo tedy vláda a ty instituce nechtěly, aby tyto instituce vlastně dlouhodobě zálohovaly to sekvenování.

Jinak co se týče těch nasmlouvaných počtů, tak tyto vlastně tři subjekty se svými laboratořemi jsou schopny plně pokrýt to sekvenování tak, jak bylo naplánováno. 

Eva Šelepová, Český rozhlas: Takže 8 000 vzorků měsíčně zvládnou tyto nasmlouvané subjekty i bez těch fakult?

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Laboratorní skupina to definovala tak, že ty prostředky nebudou použity na půl roku, jak se původně plánovalo, s 8 000 vzorky měsíčně, ale v současné době se pracuje s počtem 4 000 vzorků na dobu jednoho roku. Každý měsíc.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Televize Nova.

Klára Pospíšilová, TV Nova: Dobrý den, Já mám dvě otázky na pana ministra zdravotnictví. Dnes se vlastně za nějakých podmínek otevřely zahrádky restaurací, fitness centra. Proč se vlastně už neotevřely například všechny školy? Protože vláda dlouhodobě říkala, že školy jsou pro ni prioritou. A druhá otázka je k registraci k očkování. Kdy bude vlastně spuštěna ta další věková skupina a jaké konkrétní věkové skupiny by se to mohlo týkat? Děkuji.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Tak ta první informace, co se týče zahrádek a škol, tam nedošlo k žádné výměně. Bylo to vlastně ve spolupráci s ministerstvem školství nastaveno tak, aby to rozvolňování pokračovalo podle epidemické situace, přičemž ta ostatní zařízení byla udělána plošně a celé to vlastně souviselo s tím, aby se už příští týden dalo otevřít všechno kompletně.

Co se týče nové registrační skupiny, to vždycky aktuálně posuzuje vláda na základě epidemiologických situací a zároveň se to diskutuje i na Radě vlády pro zdravotní rizika. Takže já jsem přesvědčen o tom, že velmi brzy se otevře zřejmě další skupina, i když, jak jste určitě zaregistrovali, dnes ráno, už asi v 8.23 jsme měli prvních 100 000 registrovaných ve skupině 40 plus.

Takže ten zájem je velký a ta rychlost, kterou jsme zaznamenali, je vysoká i co se týče těch jednotlivých skupin a jsme rádi, že ten zájem je. Takže určitě budeme pokračovat velice rychle, ale konkrétní formu bych dnes nechtěl specifikovat.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak ještě televize Prima.

Zbyněk Zykmund, TV Prima: Dobrý den, na pana vicepremiéra Havlíčka: Ekonomové varují před velkou vlnou zdražování – elektřina, bydlení, potraviny. Některých věcí už se to poměrně dotklo. Tak jestli vláda má vůbec nějaké možnosti, páky na to reagovat a případně pomoci některým skupinám, kterých se to dotkne, jako jsou třeba sociálně slabší atd.? Děkuju.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak možná teď reagujete na to, že se zvýšila inflace v těch posledních týdnech. Když se podíváme do detailu, tak ona se zvýšila hlavně proto, že se zdražily pohonné hmoty, což je celoevropská nebo celosvětová záležitost, a to ještě jsme to trochu srazili díky tomu, že jsme snížili spotřební daň. To znamená, de facto ceny pohonných hmot nerostly o tolik, kolik by rostly, kdybychom tu spotřební daň nechali původně, jako byla v minulém roce.

Druhá věc je ta, že pochopitelně je v tuto chvíli poměrně velká poptávka po spotřebním zboží, což je dáno tím, že podniky byly delší dobu zavřeny. Lidé jsou natěšeni na nákupy, mají v tuto chvíli určité úspory, které se chystají v maloobchodě utrácet, čehož samozřejmě někteří obchodníci dokázali i využít a v dané chvíli ty ceny tomu odpovídaly. Toto ale předpokládáme, že během několika týdnů by se mělo vlivem poměrně silné konkurence a dostání se opětovně do toho režimu, kdy se srovná nabídka s poptávkou, nebo naopak bude nabídka větší, než bude poptávka, tak by se to mělo projevit i v cenách.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak další dotaz televize Seznam.

Šimon Tratina, TV Seznam: Dobrý den, já mám dva dotazy. Nejprve na pana vicepremiéra Havlíčka. V Plánu obnovy jsou zahrnuty sociální záležitosti v tom bloku, který má 21 procent. Teď půjde na vládu důchodová reforma. Paní ministryně Maláčová několikrát říkala, že by byla ráda, kdyby alespoň zčásti penzijní reforma mohla být zafinancována z Národního plánu obnovy. Tak jestli to tam je, nebo není zahrnuto. A pak na pana ministra zdravotnictví: Vy jste říkal, že budete panu premiérovi předkládat nějaké materiály. Přeci jenom nad rámec toho plánujete, nebo neplánujete zveřejnit alespoň nějaká daňová přiznání, alespoň třeba z let, kdy jste byl ředitelem vinohradské nemocnice? Děkuju.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Tak já to řeknu jenom rychle. Samozřejmě panu premiérovi předložím veškeré materiály, které bude požadovat, a určitě je posoudí a podle toho budu dál postupovat.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Co se týká té sociální oblasti, tak my jsme ji posílili v posledních týdnech po diskusi s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Jsou tam zejména digitální nástroje pro znevýhodněné rodiny, jsou tam nástroje nebo zdroje pro posílení cenově dostupné péče o děti, jsou tam další modernější, řekněme, sociální služby, dostupnější hlavně sociální služby. Nicméně co se týká důchodové reformy, tak s tou nepočítáme v rámci Národního plánu obnovy.

Šimon Tratina, TV Seznam: Ještě na pana ministra zdravotnictví, nezveřejníte tedy daňová přiznání?

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Určitě ne dříve, než to proberu s panem premiérem.

Šimon Tratina, TV Seznam: Děkuju. 

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji a další dotaz už prostřednictvím videokonference. Máme tam paní Janákovou z Deníku N.  

Barbora Janáková, Deník N: Dobrý den, já mám na vás trošku víc dotazů, takže bych začala postupně. Mě by zajímalo, mám dotaz na pana ministra Arenbergera, jestli se budete řídit doporučením klinické skupiny a při incidenci 75 na 100 000 zastavíte antigenní testování, nebo jestli ho jenom omezíte? To je první dotaz, děkuji.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Tak my jsme toto rozhodnutí také zaregistrovali a je to jedno z doporučení a jedno z kritérií, takže určitě v tomto okamžiku zatím nebudeme omezovat ani frekvence testování, které jsou nastartovány jak ve školách, tak v podnicích, a ani nebudeme nijak omezovat financování této činnosti.

Barbora Janáková, Deník N: Děkuji, druhý dotaz: Kdy se sejde ministerská rada pro očkování, kterou jste nechal zřídit, protože ona se měla sejít minulý týden a k tomu nedošlo, a co bude mít tahle rada na starosti? Děkuji.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: My jsme se s panem premiérem a s některými aktéry této skupiny domluvili, že zatím tuto činnost pozastavíme této skupiny, protože řada těch členů je i členy dalších poradních orgánů ministerstva. Takže v tomto okamžiku nebudeme nijak zásadně rozšiřovat poradní sbory ministerstva.

Barbora Janáková, Deník N: A tedy třetí dotaz, jak dlouho bude ještě očkovací koordinátorkou paní doktorka Baťhová? 

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: My jsme s ní jednali naposledy v této otázce někdy v průběhu posledních týdnů a ona signalizovala, že bude ochotná minimálně do konce června vykonávat tuto činnost, a já jsem i přesvědčen o tom, že svoji expertízu bude nabízet i nadále.

Barbora Janáková, Deník N: A už poslední dotaz: Uvažujete o tom, že by se mohlo v dohledné době cvičit bez respirátorů, a pokud ano, tak za jakých podmínek a kdy? Děkuji.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Cvičení bez respirátorů, pokud se týká v tom režimu, který je, tak je vlastně změnou, která byla, nebo spíš upřesněním, které bylo uděláno na dnešní vládě, které platí v podstatě od zítřka, kde je vlastně jenom upřesněno, že sportovci a cvičící osoby plus i trenéři a členové týmu nemusí nosit ochranu úst a nosu.

Totéž platí i pro služby, kde jsou poskytovány činnosti na hlavě a krku, pokud by použití ochranného prostředku bránilo poskytnutí této služby. Ono z logiky věci se to vlastně už provozovalo v současnosti, ale my jsme považovali za důležité, aby se to specifikovalo takto úpravou změny mimořádného opatření.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji. Další dotaz, pan Svoboda, Seznam Zprávy.

Tomáš Svoboda, Seznam Zprávy: Dobrý den. Já mám dva dotazy na pana ministra zdravotnictví. Ten první: Nám se množí případy, píší nám čtenáři ohledně předbíhání při očkování. Tak mě zajímá, prý se očkují například celé rodiny, dvacetiletí a tak, je to opravdu hodně případů. Tak mě zajímá, jestli vůbec jsou nějaké kontroly, jestli těm lidem hrozí nějaký postih a jestli za dané situace podle pana ministra má vůbec ještě smysl držet ty věkové kategorie. To je první dotaz.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Tak my samozřejmě budeme velmi rádi, aby už se věkové kategorie zrušily, takže to je ta dobrá zpráva. Ta zpráva, která je při předbíhání, tam samozřejmě konkrétně je potřeba ukázat na ten konkrétní případ. Protože si dovedu představit, že se může jednat třeba o některé preferenční skupiny typu zdravotních důvodů a podobně. Čili nedá se jenom podle věku určit, jestli ten dotyčný má, anebo nemá nárok na očkování. Chtělo by to konkrétně nějaké poznatky. A pak v ISIN se dá dohledat, jestli ten člověk je, nebo není z preferenční skupiny. Takže to je relativně jednoduché k ověření.

Tomáš Svoboda, Seznam Zprávy: A už jste prověřovaly takové případy? My jsme upozorňovali na tu Břidličnou, kde opravdu šlo o stovky lidí a asi tam nešlo předpokládat, že by to byla jen nějaká profese. Tak prověřujete to nějakým způsobem a lze vůbec někoho postihovat?

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Tam jsme se o tom dozvěděli pouze z médií a tam to ti provozovatelé vysvětlovali technickými záležitostmi, co se týče vyočkování vakcín. Takže v tomto případě bychom také potřebovali konkrétní zase seznam lidí, kteří byli takto naočkování, protože jinak se to v tom systému nedá dohledat.

Tomáš Svoboda, Seznam Zprávy: A ještě ten druhý dotaz, pane ministře. Jaký je váš názor na případné přeočkování třetí dávkou? Některé zahraniční země už to řeší a mluví o podzimu. Bude podle vás něco takového potřeba i v České republice a už to nějak podrobněji řešíte právě třeba s paní Baťhovou nebo nějakým nástupnickým orgánem?

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Tak dá se prakticky ve sto procentech předpokládat, že přeočkování bude potřeba. Je to ze zkušeností i ze zahraničí, protože se jedná o vakcínu nebo o typ onemocnění, které je podobné jako třeba u chřipky. Čili tam to roční přeočkování je naprostým standardem.

Tady u covidu se předpokládá, že by to přeočkování bylo někde v rozmezí mezi rokem a rokem a půl. A máte pravdu, že například v Británii už se podle mých informací začíná přeočkovávat a určitě i u nás se něco takového bude asi od začátku příštího roku také provádět.

Ono to souvisí i s jednáními i s Evropskou unií, která už vlastně nasmlouvala zase další vakcíny na příští rok a i ten následující pro všechny členské země Evropské unie a postupně zase tímto systémem se budou očkovací látky dodávat. A souvisí to i s přípravou očkovacích center na té střední úrovni, na té úrovni střední velikosti a praktických lékařů, kteří budou také významným článkem toho přeočkovávání.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji a poslední, pan Martin Ťopek z Hospodářských novin.

 

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobrý den. Já bych měl dva dotazy na pana vicepremiéra k Národnímu plánu obnovy. Respektive chtěl bych si ujasnit některá čísla, pokud se nám to alespoň takto na dálku podaří. Pane vicepremiére, vy jste uvedl teď, že 82 miliard jde na ekologické projekty a 45 miliard na digitál. Nicméně když se podívám do toho původního plánu, tak tam jsem viděl, že bylo na fyzickou infrastrukturu a zelené tranzice 90 miliard a na digitální transformaci 28 miliard. Takže se chci zeptat, jestli jste nějak přeměnili ty kategorie nebo přesouvali ty peníze a jestli těch 82 miliard jde výhradně na ekologické projekty, nebo je to stále ta sdružená kategorie, když to tak nazvu, infrastruktura a zelená tranzice?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Ne, ne, to jenom vysvětlím. Zůstává na fyzickou infrastrukturu a zelené tranzice 91 miliard, ale když bychom ze všech projektů, které jsou, a nejsou jen v tomto pilíři, měli vzít jen to, co jde na zelenou agendu, tak to dělá 82 miliard. To znamená, teď bych to vůbec neslučoval, tato dvě čísla. Ta fyzická infrastruktura je čistě pilíř číslo dvě, kde jsou i projekty, které nejsou třeba zelené.

A na digitální agendu opět je to součet celkový 45 miliard ze všech pilířů, které jsou. Ano, první pilíř je čistě jenom digitální transformace, tam je 28 miliard, ale toho digitálu se to dotýká i v celé řadě dalších oblastí, mimo jiné v té fyzické infrastruktuře, čili pilíře číslo dvě, nbo třeba vzdělávání a tak dále. A tyto výpočty, těch 82 miliard, respektive 45 miliard, což je 41 procent nebo 23 procent, jsou přesně podle klíče Evropské komise.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Děkuji, už tomu rozumím. A druhý dotaz: K národnímu plánu vydaly stovky připomínek kraje, města a jejich sdružení. Poukazují například na to, že jde málo na brownfieldy, což je výsostně ekologické téma, málo na podporu cestovního ruchu, což je oblast, kterou covidová pandemie výrazně zasáhla. Jak se stavíte k těmto připomínkám, jak je vnímáte, které k vám přišly ze všech municipalit?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Byly zohledněny nakonec, samozřejmě částečně, tak jako všechny ostatní, protože někdo říká, že by to měl být cestovní ruch, někdo zase říká, že by to měla být kultura, někdo logicky říká, že bychom měli dávat více peněz do zdravotnictví, a jsou ti, kteří říkají, že bez vědy se nepohneme dále, a taky mají pravdu.

V zásadě všichni ti, kteří argumentují, mají kus pravdy a to se dál můžeme bavit o vzdělávání, sociálních službách nebo třeba oblasti dekarbonizace. Takže nemůžeme vyjít všem vstříc.

Co se týká těch měst, tak já tam vnímal dva hlavní požadavky. Prvním bylo to, co jste říkal, to jsou brownfieldy. Tam jsme vyšly vstříc a dáváme tam téměř čtyři miliardy korun do brownfieldů. To je ta změna, která nastala v posledních těch týdnech nebo spíše dnech.

A druhá oblast, která byla, byla na kolejová vozidla spjatá s městskou hromadnou dopravou. Tam to řešíme nakonec přes jiný zdroj a to je zdroj dopravního charakteru, to znamená strukturálního fondu, který je v operačním programu Doprava 3.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Děkuji. Jenom si ujasním. Na brownfieldy byla miliarda a teď jste to zvedli na čtyři miliardy?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Na čtyři. Ale taky byly v jednu chvíli ty brownfieldy i na nule. Samozřejmě byla různá vyjednávání, která byla. A teď, pokud se nepletu, tak jsou to čtyři miliardy přesně.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkujeme, pokud je to vše, tak je to z dnešní tiskové konference vše. Hezký zbytek dne.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter