Tisková konference po jednání vlády, 17. května 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dobrý večer, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý večer, dámy a pánové. Dnes vláda zasedala tady v Poslanecké sněmovně z důvodu prodlouženého jednání Poslanecké sněmovny. Zabývali jsme se řadou věcí, já vás budu informovat o dvou. Přímo na jednání vlády jsme se zabývali velmi důležitým krokem, který povede k narovnání vztahů s Ruskem, a to je to, že vláda zrušila dnes usnesení komunistických vlád z let 1970 a 1982. Na základě těchto usnesení Česká republika poskytovala bezplatně Rusku desítky pozemků.

Rusko ale dlouhodobě tyto pozemky nevyužívá pro diplomatické účely, což bylo i tehdy jednou z podmínek těchto usnesení, a jenom připomínám, že tehdejší vláda je dělala v okupované zemi. Okupované zemi právě ze strany Sovětského svazu.

Rusko nereagovalo na opakovaná upozornění ze strany Ministerstva zahraničních věcí, že je potřeba tu situaci řešit. Proto jsme přistoupili nebo rozhodli se přistoupit ke zrušení těchto usnesení a k narovnání těchto vztahů. Takže se dostáváme konečně po řadě desítek let do normální, standardní situace.

Co to znamená? Jinými slovy to znamená, že nyní budeme tyto pozemky nebo za tyto pozemky požadovat po Rusku nájemné, které je pro podobný typ pozemků v daném místě obvyklé.

Druhá věc, kterou chci zmínit, se týká věci, která byla diskutována ve veřejnosti, a to je zákaz prodeje CBD, tedy navrhovaný zákaz prodeje potravin s obsahem CBD. Domluvili jsme se, my jsme se sešli ještě před jednáním vlády s panem ministrem Nekulou a dalšími členy vlády a domluvili jsme se, že to připravované opatření regulující tento prodej nyní v platnost nevstoupí. Že se dnes večer sejde pracovní skupina, která bude hledat způsob, aby potraviny s obsahem CBD do tohoto zákazu nespadaly, protože ta myšlenka toho zákazu by znamenala zásadní komplikaci pro uživatele řady výrobků a pro řadu také českých podnikatelů.

Samozřejmě, že úkolem té skupiny, pracovní skupiny je pracovat na tom, aby se trh s těmito produkty řídil jasnými a předem předvídatelnými pravidly.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím ministra spravedlnosti Pavla Blažka.

Pavel Blažek, ministr spravedlnosti: Dobrý den, já bych vás informoval o tom, že vláda dnes schválila návrh zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, který reaguje na evropskou směrnici a poznatky z praxe. Ten zákon obsahuje spoustu věcí a já si dovolím být vzhledem k času stručný. To znamená, upozorním asi na to, co považuji já za nejpodstatnější. A tam vlastně jde o to, že praxe ukázala, že pro tzv. kótované společnosti je díky rozdrobené struktuře akcionářů a vysokému podílu pasivních investorů realizace přeměn vyžadujících souhlas všech, respektive 90 procent všech akcionářů prakticky neproveditelná.

Z těchto důvodů se má navrhovanou úpravou obsaženou v předkládaném návrhu změny materiálu snížit kvalifikovaná většina potřebná pro schválení obou výše uvedených forem rozdělení na 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě, a to za současného navýšení usnášeníschopnosti, která má přesahovat dvě třetiny základního kapitálu.

Já bych tady rád řekl, že vláda reagovala na některé návrhy Legislativní rady vlády, která ten původní návrh našeho ministerstva označila za snad vypadající, že je pouze pro jednu jedinou firmu, použitelnou. Proto to rozšíření, o kterém jsem vás informoval. A to je asi to nejpodstatnější, co ten návrh, docela důležitý, tohoto zákona obsahuje.

Děkuji za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuji a poprosím ministra zemědělství Zdeňka Nekulu.

Zdeněk Nekula, ministr zemědělství: Také dobrý večer přeji. Vláda dnes schválila Koncepci ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023 až 2027. Cílem koncepce je vytvořit strategický rámec pro přijetí účinných legislativních, organizačních, technických a ekonomických opatření, která mají pomoci zajistit vodní zdroje s pitnou vodou pro obyvatele, zadržet a posílit vodu v krajině pro přírodu i zemědělskou produkci, ale také zabezpečit dostatek vody pro energetické zdroje.

Koncepce proti předchozímu materiálu, který byl na období 2017 až 2022, obsahuje další úpravy vyplývající z průběhu vlivů změny klimatu a rovněž z postupného upřesňování opatření, která mají dlouhodobý charakter a pokračují i do dalšího období. Co je důležité, byly rozšířeny indikátory plnění jednotlivých opatření, které budou stručně charakterizovat věcný pokrok v realizaci opatření.

Dalším výstupem činnosti meziresortní skupiny VODA-SUCHO, založené ministerstvy zemědělství a životního prostředí v roce 2014, a to i ve spolupráci s ministerstvy průmyslu a obchodu a pro místní rozvoj a vnitro, je potřeba nadále pokračovat a řešit problematiku sucha a stává se stále více naléhavou vzhledem k probíhající změně klimatu.

Ty trendy budou do budoucna nadále zesilovat a očekávají odborníci, že dojde k průměrnému nárůstu teploty vzduchu o dva stupně Celsia, kdy bude zvýšen výkyv období sucha anebo nerovnoměrných srážek. Ty epizody budou kulminovat v období 2040 až 2050.

Sucho bude mít samozřejmě velké dopady i na jakost a množství povrchové i podzemní vody a na vodní ekosystémy. Proto jsme se zaměřili na tři strategické cíle: zvýšit informovanost o riziku sucha, zabezpečit udržení rovnováhy mezi dostupnými vodními zdroji a potřebou vody napříč sektory a za třetí zmírnit dopady sucha na akvatické a terestrické ekosystémy.

Na plnění těchto úkolů bude každoročně za resort Ministerstva zemědělství téměř šestnáct miliard korun a za resort Ministerstva životního prostředí devět miliard korun. Děkuji za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuji. Vítám také pana místopředsedu vlády a pana ministra zahraničí a pana místopředsedu vlády Ivana Bartoše poprosím o slovo.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Já děkuji za slovo, dobré odpoledne přeji. Vláda dnes schválila usnesení, které ukládá mně, coby místopředsedovi vlády, a řediteli Digitální a informační agentury zajištění a koordinaci všech kroků vedoucích ke spuštění tzv. e-dokladů, tedy elektronické podoby občanského průkazu. Toto usnesení je klíčové, abychom stihli ten termín, který jsme si ambiciózně stanovili, tedy na přelomu roku. Rozvázali jsme dnes Digitální informační agentuře ruce k tomu, aby mohla začít pracovat okamžitě a koordinovat právě vznik těchto e-dokladů.

Kdybychom neměli toto posvěcení, které jsme dnes s vládou tedy schválili, tak bychom museli čekat, než naběhnou ty důležité zákony, které souvisí s tím, že v České republice se budeme moci kromě té klasické plastové kartičky do budoucna prokazovat i její elektronickou verzí v mobilním telefonu, a ten projekt by potom mohl nabrat i nějaké zpoždění.

Ty zamýšlené novely příslušných zákonů samozřejmě půjdou ruku v ruce i se samotnou přípravou a vývojem té aplikace. A pokud by se i ten text zákona změnil a zákony procházejí Sněmovnou, tak nám to umožní i třeba reagovat a operativně upravit ten samotný software.

Ta digitální alternativa občanského průkazu je zcela zásadní. Je to široce využitelná digitální služba, která skutečně patří do toho 21 století. Já bych chtěl říci, a často se na veřejnosti vlastně lidé dotazují: Zavedením elektronické identity, tak jak ji třeba teď známe v prostředí internetu, i potom toho e-dokladu samozřejmě neznamená, že klasické plastové kartičky, jak je známe, občanské průkazy, končí, ale ta e-dokladovka nebo ten elektronický doklad jest alternativou. Tedy postupně tam, kde se prokazuji občanským průkazem, ať už to je nějaké instituce, úřad, policie, budu moci do budoucna ukázat i tu elektronickou občanku, ten QR kód.

Skutečně chceme, aby si čeští občané sáhli i na to, co přijde v roce 2026, neboť v rámci našeho předsednictví a myslím si, že je to jeden z velkých úspěchů vlády České republiky, se nám podařilo v sedmadvacítce, v Evropské unii, schválit i ty základy pro evropskou peněženku, digitální, která se bude zavádět v roce 2026, bude platná po celé Evropě a bude to úplně nový ekosystém, jakým způsobem můžou naši občané v zahraničí, ale i třeba občané Evropské unie využívat služby dané země, nakupovat, uzavírat smlouvy a podobně. A ta česká e-dokladovka bude vlastně prvním prototypem tak, aby občané mohli tyto služby využívat, a potom v roce 2026, byť ten systém bude už výrazně jiný, skutečně věděli, jak fungovat i v rámci i Evropské unie.

Nemyslím si, že je to nějaké klišé, když řeknu, že skutečně změna, kterou přináší i ta budoucí elektronická peněženka Evropské unie, je zásadně revoluční. Vždy jsme řešili, jakým způsobem se lidé přihlašují, jak využívají internet, jak prokazují, že to jsou oni na internetu, ať je to u nás datová schránka, bank ID, se kterými budeme spolupracovat i na tom budoucím projektu.

Toto řešení, které přijde i pak v rámci celé Evropské unie, je skutečně revoluční pro fungování na internetu v 21. století. A já jsem rád, že i dnešním usnesením vlády zahajujeme práce na tom řešení domácím, které po tom roce 2026 prostě ne úplně jednoduše, ale překlopíme do toho celoevropského řešení.

Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuji. Poprosím ministra zahraničních věcí Jana Lipavského.

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Dobrý den, dámy a pánové, jak již dnes zaznělo na této tiskové konferenci, tak vláda učinila další podstatný krok v revizi našich vztahů s Ruskem. Po přijetí tzv. Magnitského zákona a schválení prvního jména na národním sankčním seznamu jsme se dnes zabývali tím, jak ruská ambasáda provozuje své nemovitosti v Česku.

Já bych jenom shrnul, že Rusko vlastní v Česku 42 budov. Všechny tyto budovy v minulosti označila ruská strana za budovy tzv. mise podle Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích. Nicméně my jsme v rámci té revize došli k tomu, že celá řada těchto budov nesloužila k diplomatickým účelům, a bavíme se tedy o desítkách těchto objektů.

My jsme vyzývali ruskou stranu k tomu, aby zpřesnila účel užívání těchto budov, a zároveň jsme opakovaně upozorňovali na zjevný nesoulad při porušení pravidel včetně toho, že třeba správa takového majetku plně podléhá českému právnímu řádu včetně daňových povinností. 

Po Vrběticích a po vyhoštění velké části ruských diplomatů navíc vlastně ani nebylo fyzicky možné, aby současná ruská diplomatická mise, která byla výrazně, výrazně zredukována, mohla potřebovat tolik budov pro své aktivity. Tedy my jsme po zvážení všech variant, jako Ministerstvo zahraničních věcí, doporučili vládě postup k narovnávání vztahů ohledně užívání těch pozemků ruskou ambasádou, a dnes tedy vláda na můj návrh zrušila sérii devíti usnesení ze sedmdesátých a osmdesátých let, které vlastně – tím se ukončilo bezplatné užívání pozemků Ruskem a bude to nahrazeno standardními nájemními smlouvami.

Zároveň počítáme s tím, že vyzveme ruskou stranu, aby vydala jaksi to bezdůvodné obohacení za předchozí tři roky zpětně, kdy nemovitosti užívala k těm účelům, které nebyly spojeny s diplomatickou činností. Nicméně radikální redukce nemovitostí vlastněných Ruskem v Česku, kterým je nyní přiznán, byl přiznán status místnosti diplomatické mise, představuje vlastně vedle snížení počtu personálu zásadní opatření v narovnání podmínek působení Ruska na území Česka. 

V této souvislosti bych chtěl poděkovat i současnému ministrovi Martinovi Dvořákovi, který ještě v roli mého náměstka vlastně se podílel a vedl ten rozsáhlý audit ruských nemovitostí v Česku a díky tomu mohl vzniknout i právě dnes schválený materiál.

Takže dnes jsme schválili jedno z celé řady dalších opatření vůči Rusku a jeho působení na našem území. Plníme tak programové prohlášení vlády o revizi vztahů a v dalších krocích budeme pokračovat.

Také bych chtěl zdůraznit, že Česko je na rozdíl od Ruska právní stát. Náš právní řád proto budeme uplatňovat v plném rozsahu i vůči majetku Ruska, který zde neslouží pro ty diplomatické, ale třeba obchodní účely. A v právním státu je normální, aby nájemce platil nájem.

Děkuju za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuji, otevírám prostor pro dotazy. Nemáme moc času, poprosím o co největší stručnost. Česká televize.

Ondřej Pražák, Česká televize: Dobré odpoledne. Já toho mám přesto trošku víc. K těm ruským majetkům nebo k těm nemovitostem, jestli můžete, vy jste říkal desítky těch nemovitostí nebo těch pozemků, jestli můžete třeba konkretizovat, o co konkrétně se jedná nebo jaký ten nájem, jaký to bude mít výnos třeba pro státní rozpočet. A jestli očekáváte nějakou reakci Ruska. Jestli třeba že Česko bude muset platit nájem za pozemky, na kterých stojí Český dům?

Další dotaz se jedná, jestli jste projednali, a případně jaké je stanovisko k návrhu novely občanského zákoníku v souvislosti s náhradním mateřstvím? Ještě na pana ministra Nekulu k té koncepci boje proti suchu: Co podle vás je to nejdůležitější, co je největší priorita a kde dosud byly rezervy? A ještě poslední dotaz klasicky úsporný balíček, národní dotace. Jestli můžete, jestli víte, kdy třeba představíte konkrétněji, kterých konkrétních národních dotací se to bude týkat, to proškrtání? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Tak pan ministr asi…

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Tato tisková konference asi není vhodným místem vyjmenovávat seznam pozemků. Nicméně standardně to jsou třeba pozemky pod těmi různými vilami, tak jak jsou zde v Praze. Ale jsou to i pozemky mimo Prahu. A jedná se o nižší desítky milionů korun, které pravděpodobně budou vytvářet ten nárok, který nyní může příspěvková organizace Ministerstva zahraničních věcí Diplomatický servis zakládat.

Myslím, že jsem v tom svém úvodním příspěvku hovořil poměrně hodně o právním státu. Nemyslím si, že pokud na něco je nárok, tak by to mělo zakládat jakoukoli reciprocitu.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, potom tam náhradní mateřství. Asi ty, Pavle…

Pavel Blažek, ministr spravedlnosti: K náhradnímu mateřství řeknu tolik, že vláda se zabývala návrhem dvou opozičních poslankyň. Proběhla o tom určitá debata, která ve své většině znamenala, že ten návrh tak, jak byl sepsaný, je nekvalitní pro to, aby vláda s tímto návrhem souhlasila..

Nicméně vláda považuje problematiku tzv. náhradního mateřství za nesmírně závažnou. To znamená, uložila ministrovi spravedlnosti, aby do jednoho roku přišel s věcným návrhem zákona, jakým způsobem tuto otázku řešit. Tady bych šel fakt nerad do podrobností. Tato věc je nesmírně citlivá a dejte nám trochu čas na to na ministerstvu, abychom k tomu postupu něco řekli.

Zdaleka se to netýká pouze našeho ministerstva. Zcela nepochybně to bude ve spolupráci, byť to tak není formálně uloženo, s Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem práce a sociálních věcí, to spíš těch sociálních věcí. A možná ještě s dalšími odbornými pracovišti, abychom do roka ten věcný záměr zákona mohli předložit tak, aby byl kvalitní.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pan ministr zemědělství,

Zdeněk Nekula, ministr zemědělství: Tak co se týká koncepce boje proti suchu v těch dalších letech, sám za sebe považuji za jednu z těch důležitých priorit propojování vodárenských soustav, abychom dokázali maximálně využít stávající zdroje, myslím tím vodárenské nádrže, protože tam máme dostatečnou rezervu a dokážeme si během období sucha, pokud budeme mít vodárenské soustavy propojené, přepustit si tu vodu tam, kde by nám chyběla. Zároveň s tím souvisí i to, že musíme pokrčovat v úsilí a dokončování rozpracovaných vodárenských nádrží, abychom pokročili, protože ten běh je na delší trať a nesmíme v tomto polevit.

Tak jak jsem v tom svém vystoupení připomenul, tak ano, období sucha tady je a bude pokračovat. Ale to souvisí i s tím, že budou velké výkyvy počasí a mohou nastávat, a jsme toho občas svědky, přívalové deště. Proto musíme pokračovat i v budování protipovodňových opatření.

To jsou ty aktivní, ale my musíme pokračovat i v těch pasivnějších opatřeních, a to je přirozené zadržování vody v krajině a tady velkou roli budou hrát zemědělci.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Pokud jde o dotace, tak ta situace je jasná. Vláda chce ukončit to, co se nazývá dotační podnikání. My chceme, aby dotace sloužily tomu, čemu sloužit mají a co byl jejich původní účel. To znamená, aby se tím vyrovnávaly rozdíly třeba mezi regiony nebo aby se zajišťovala nějaká kvalita, kterou nelze standardními prostředky v rámci tržní ekonomiky dosáhnout.

Je potřeba i vzhledem k tomu, na co poukazují nezávislé organizace, opravdu významným způsobem sáhnout do těch dotací a my jsme k tomu připraveni. Vláda stanovila po debatě s jednotlivými ministerstvy ten celkový limit padesáti čtyř miliard korun.

A které konkrétní dotace to budou, samozřejmě oznámíme včas. Ten termín nejzazší je jasný a to je září tohoto roku. Současně jsme se domluvili, a myslím, že to je tak správné, že, abychom opravdu zohlednili všechna hlediska a neudělali někde chybu, že příslušní členové vlády projednají i ten návrh rušení nebo omezení konkrétních dotací také se zástupci zaměstnavatelů a se zástupci odborů.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, poprosím Blesk.

David Polák, deník Blesk: Dobrý den, já mám tři dotazy k jednomu tématu, k té regulaci CBD. Já bych se chtěl zeptat, kdo je členem té pracovní skupiny? Jestli ta pracovní skupina dostala nějaký termín, do kdy musí rozhodnout a pod koho vlastně ta pracovní skupina spadá? Jestli pro Úřad vlády, nebo pod Ministerstvo zemědělství?

Petr Fiala, předseda vlády: Pan ministr zemědělství odpoví, a tím to bude jasné.

Zdeněk Nekula, ministr zemědělství: My jsme měli před zasedáním vlády koordinační schůzku, o které hovořil pan premiér. Primárně v té pracovní skupině budou zástupci Ministrova zemědělství. Ale současně velikou roli v tom hraje legislativa, takže pan ministr Šalamoun a další jeho, řeknu kolegové, kteří byli nanominováni.

Já bych chtěl zdůraznit, že důležité je zachovat bezpečnost potravin. A týká se to nejenom potravin s CBD, ale i které neobsahují CBD. Primárním úkolem je, aby potraviny, které konzumují občané, byly bezpečné. Bylo prokázáno, že CBD není návyková látka, je potřeba ale stanovit určitá pravidla hry, aby nedošlo k poškození zdraví. A teď je na pracovní skupině, abychom našli přijatelný konsenzus pro všechny strany. Já si myslím, že ten nejzazší termín bych viděl do konce roku.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, poprosím Rozhlas.

Jana Karasová, Český rozhlas: Já bych ještě chtěl k těm ruským, anebo k těm pozemkům pronajímaným Rusku. Vy jste zmiňoval 42 budov. Vím, že nechcete vyjmenovávat, ale jestli se to teda týká těch 42 budov zmiňovaných? A jak budete vypočítávat to bezdůvodné obohacení? Co teda teď bude vlastně následovat, aby se ty peníze dostaly a ty nájemní smlouvy uzavřely?

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Já nenosím v hlavě přesně ten seznam a ten výpočet proběhne standardně. Ředitel Diplomatického servisu je vázán zákony České republiky. Ty předpokládají správu řádného hospodáře a na to potom existují standardizované postupy. Nevím to v hlavě, můžeme to postupně potom dokládat, ale myslím si, že… Teď vám to takhle z hlavy prostě neřeknu, ale bude to standardně tak, jak se tyhle věci dělají.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. To je z tiskové konference všechno, děkujeme za pozornost a přejme pěkný zbytek večera. Na shledanou.