Tiskové konference

18. 5. 2020 19:14

Tisková konference po jednání vlády, 18. května 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády, o úvodní slovo bych chtěla požádat pana vicepremiéra Karla Havlíčka.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dovolte, abych vás seznámil s některými ekonomickými tématy. Dnes jsme toho měli poměrně hodně a myslím, že přinášíme dobré zprávy pro podnikatele, protože jsme dnes definitivně schválili, a tím bych začal, záruční schéma COVID III.

Jedná se o jedno z vůbec největších záručních schémat ve střední Evropě. Pracovali jsme na něm více než měsíc, nebo dokonce pět nebo šest týdnů, a to z toho důvodu, že se nejdříve muselo velmi vyprecizovat s jednotlivými bankami. To znamená, vůbec nalezení kompromisu bylo nesmírně důležité. Následně to šlo do parlamentu, museli jsme to řešit zákonnou cestou, poté do Senátu, poté podpis pana prezidenta a nakonec jsme čekali na notifikaci u Evropské komise, což s ohledem na výši, kterou jsme požadovali schválit, protože vkládáme do programu ze státního rozpočtu 150 miliard korun, tak bylo náročné.

V každém případě vše dopadlo dobře. V pátek v noci přišla notifikace. Od pátku do neděle nonstop, a říkám doslova a do písmene nonstop, protože se jelo i přes noc, pracovaly týmy Ministerstva financí, ministerstva průmyslu, ČMZRB a České bankovní asociace, respektive zástupců jednotlivých bank. Skončilo se v půl čtvrté dnes ráno a ještě přes celý den se pracovalo, protože součástí toho dnešního schválení bylo nejenom tedy definitivní schválení těch podmínek, které jsou takové, že firmy do 250 zaměstnanců získávají 90% záruku, firmy do 500 zaměstnanců 80% záruku s tím, že součástí toho dnešního schválení byla i smlouva mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu, jakožto garantem tohoto programu, a ČMZRB a současně smlouva mezi ČMZRB a jednotlivými bankami, které budou vlastně distribuovat prostředky.

Program se liší zásadně vůči těm původním zárukám tím, že vypadává mezičlánek kontroly Českomoravské záruční a rozvojové banky. Takže bude to program rychlý, výrazně rychlejší, než tomu bylo doposud, kdy to muselo procházet dvojí kontrolou. A co je podstatné, je to, že je do něj alokováno, jak už jsem zmínil, 150 miliard korun, což by mělo pákovým efektem připravit podmínky pro získání až 500 miliard korun úvěrů. Čili je vlastně z toho diskutovaného jednoho bilionu korun zcela zásadní částka.

My zdůrazňujeme, že tyto záruky by skutečně měly být rychlejší, flexibilní pro získávání úvěrů. Na druhou stranu je třeba říct: Stále se jedná o záruku a nikdy nemůže stát garantovat to, že konkrétní banka, u které si bude klient vyřizovat záruku, bude toto vždycky akceptovat, takže bude schválen ten úvěr. Nicméně předpokládáme, že ta pravděpodobnost schvalování úvěrů bude vyšší než u COVID II, kde se pohybovala podle typu banky mezi 50 až 70 procenty. ČMZRB pak vesměs ty úvěry schvalovala, protože překontrolovala pouze, jestli se týká malého a středního podniku a jestli splňuje všechna kritéria.

Takže záruční schéma je schváleno a další důležitou věcí, která se týká podnikatelského sektoru, je schválení programu, který se jmenuje COVID – Nájemné. Opět je to diskutovaný program už několik týdnů, který patří logistikou toho vyřizování pravděpodobně mezi nejnáročnější programy, protože se bude týkat několika skupin subjektů – jak státu, tak pronajímatelů, tak nájemců.

Fakticky to znamená, že jsme dnes potvrdili to, že všichni nájemci, kteří jsou v komerčních prostorách nebo v prostorách, za které platí komerční nájemné, ale platí to samozřejmě i vůči státu, když ho platí, a tito nájemci byli odstaveni od svého podnikání tím, že 12. března museli uzavřít svoje provozovny, tak všichni ti mají šanci využít padesátiprocentní kompenzace nájemného za předpokladu, že tento subjekt získá 30 % slevy od svého pronajímatele. Čili je třeba, aby se dohodl nájemce s pronajímatelem.

Bude se to týkat měsíců duben, květen, červen, jak už jsme avizovali, a je nutné říci, že je to program, který je zaměřen zejména na malé firmy, střední firmy, na živnostníky. Nicméně i firmy, které mají třeba několik jednotek, nebo dokonce i desítek poboček, tak mohou se tohoto programu zúčastnit. Ten strop toho, kolik může maximálně jedna firma získat podpory, je 10 milionů korun, což je samozřejmě pro celou řadu firem spíše hypotetická možnost. Nicméně fakticky tím říkáme, že pro ty velké hráče, větší subjekty, je to zastropováno tou částkou 10 milionů korun.

Program se začne okamžitě připravovat v rámci Ministerstva průmyslu a obchodu. Alokovali jsme na to sto pracovníků. Bude to, jak už jsem zmiňoval, logisticky velmi náročný program, protože tam bude muset být potvrzení jak pronajímatele, tak nájemce, tak zdokladování toho, že v minulosti nájem platil. Těchto sto lidí bude tři měsíce připravovat vlastně kompletně zázemí pro to, aby se pokud možno rychle vše vyřizovalo.

Jedna změna, která je snad zajímavá pro všechny nájemce, kteří jsou pod státem, to znamená, kteří platí nájemné nějakému státnímu subjektu nebo organizační složce státu nebo prostě komukoliv, kdo je charakterizován jako veřejný subjekt, tak to platí rovněž. Nicméně udělali jsme to pro ně trochu jednodušší, protože jsme nechtěli jít tou cestou, aby se on musel domlouvat se státem, takže současně říkáme, že stát automaticky bude těch 30 procent odpouštět tak, aby to nebylo pro něj komplikované, že by musel za svým pronajímatelem, tomu pronajímateli, aby se s ním domluvil na třicetiprocentní slevě, následně by dostal 50 procent, tak mu rovnou dáme 80 procent. Fakticky vlastně mu to celé urychlíme a odpadne mu to jednání s jeho pronajímatelem. Takže to si myslíme, že by pro ně mohla být dobrá zpráva.

Dalším důležitým bodem, který se týká podnikatelské sféry, je program na podporu vývoje a zavádění produktů na trh, který operuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. Jmenuje se Czech Rise Up, my už jsme ho tedy nazvali 2.0. Je to program, který využívají firmy, které mají finální, takřka finální produkt, potřebují ho dovyvinout, potřebují ho zavést na trh. My jsme už v minulosti do něj alokovali 200 milionů korun, přišly nám žádosti přibližně dvojnásobné, tak okamžitě posilujeme o dalších 100 milionů korun a firmy inovativně laděné, které směřují svoje produkty právě do oblasti ochranných pomůcek, zdravotních pomůcek a tak dále, tak budou moci být uspokojeny z větší části. A rovnou říkáme, že pokud ty projekty budou dobré, jsme připraveni opětovně alokaci pro tento program navyšovat.

Současně jsme museli schválit i definitivních částky, které padnou ze státního rozpočtu na program Ošetřovné pro osoby samostatně výdělečně činné. Jak podnikatelé již vědí, tak ti se vyřizují prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu, kde jsme na ně alokovali asi 60 nebo 70 lidí. Zvládá se to poměrně dobře, protože všechny žádosti, které přišly za květen, jsou už pozitivně vyřízeny. Žádosti, které přišly v dubnu, myslím tím, že za květen, za duben, a ty které přišly v dubnu za březen, tak byly z drtivé většiny rovněž vyřízeny.

V každém případě musíme být připraveni toto i profinancovat ve smyslu zdrojů ze státního rozpočtu, o které jsme si museli říci, protože ten program je ve výrazně vyšším rámci, než jsme předpokládali. Původně jsme mysleli, že to bude program, kterého se zúčastní řádově skutečně deset až dvacet tisíc podnikatelů. Je o něj obrovský zájem a my evidujeme každý měsíc 70 000 žádostí, z nichž tedy se drtivá většina vyřídí, pokud tam není něco, co absolutně není v souladu. Což tedy fakticky znamená, že ten program stojí miliardu korun měsíčně. Takže jsme na něj alokovali dvě a půl miliardy korun a vláda to dnes schválila.

Dále bych zmínil ještě velmi důležitou věc týkající se Správy státních hmotných rezerv. Po čtrnáctidenní velmi detailní diskuzi s jednotlivými rezorty jsme dnes přijali důležité rozhodnutí. A to důležité rozhodnutí o tom, že Správa státních hmotných rezerv zaprvé se stává takzvanou železnou zásobou pro jednotlivé rezorty. Fakticky to znamená to, že jednotlivá ministerstva a kraje zaslaly veškeré své požadavky na pomůcky ochranného charakteru – ať už se jedná o respirátory dvojkové, trojkové, ať už se jedná o roušky, ať se jedná o různé hygienické obleky, brýle, rukavice a tak dále – s tím, že jsme nakonec rozhodli, že na základě těchto požadavků připravíme pro Správu státních hmotných rezerv finální rezervu pro všechna ministerstva a jejich podřízené složky, organizační složky a instituce, které pod ně spadají, a dále pro kraje, a to ve výši 3,7 miliardy korun, přičemž se fakticky jedná o dvouměsíční potřebu.

Důležité je říct ještě to, že jsme to nakonec udělali tak, že ta spotřeba nebo potřeba v tom jednom měsíci, která je ve výši tím pádem 1,8 miliardy korun, tak ta bude v hotových výrobcích, ať už to jsou roušky, respirátory a tak dále, a ta druhá část bude na základě tzv. rezervačního systému, na základě kterého se u vybraných dodavatelů, předpokládáme českých dodavatelů, bude rezervovat materiál a vlastně předfinální produkt, nebo říkejme poloprodukt, který bude u nich na skladě.

Ta výhoda toho druhého měsíce je v tom, že tím pádem vlastně nebudou ty výrobky expirovat na skladě Správy státních hmotných rezerv, ale budou vlastně trvale drženy na skladech jednotlivých firem, které budou vyrábět. My si ty firmy vybereme, řádně se vytendrují všechny a samozřejmě Správa státních hmotných rezerv zaplatí ten materiál. To znamená, že ty firmy nebudou v tom mít alokovány své zdroje ve skladu, ale budou je mít v pohotovostní zásobě, a vyvstala-li by potřeba, tak jsou povinni, a to bude na základě té smlouvy, za což budou dostávat přiměřenou odměnu, okamžitě vyrobit a zásobovat.

To je moderní způsob řízení správy hmotných rezerv. Aplikuje se to ve světě, zejména u produktů, které právě podléhají zkáze, anebo u produktů, které prostě mohou v čase expirovat. My to realizujeme poprvé úplně, tento model, a domníváme se, že přesně na tyto produkty je to jako dělané.

Co se týká financování, tak financování bude primárně ze zdrojů, které jsou v rámci tzv. nespotřebovaných výdajů, které jsou na jednotlivých rezortech a které byly určeny právě v době koronakrize na nákup těchto pomůcek. Ne všechny zdroje byly vyčerpány, takže buď se ty zdroje převedou, anebo se ty výrobky, které se za to pořídily, převedou do Správy státních hmotných rezerv. Takže to je k financování.

No a současně, a to je důležitá věc, Správa státních hmotných rezerv byla pověřena a stala se centrálním nákupem osobních ochranných prostředků a zdravotnických prostředků pro potřeby organizačních složek státu pro období mimo krizový stav. Zjednodušeně řečeno, Správa státních hmotných rezerv se stane centrálním nákupem pro ostatní rezorty, které si musí svou zásobu průběžně nakupovat.

Toto je čistě praktická, technická věc, která si myslím ale, že poslouží všem, protože nejde o to, že ty jednotlivé rezorty si budou nakupovat něco do svých zásob mimo toho, že budou mít zásoby ve Správě státních hmotných rezerv, ale současně tím, že se jim to bude kupovat centrálně, tak se nepochybně ušetří, zjednoduší se to a myslíme si, že je to praktická věc. Takže to je k tomuto.

A dovolte, abych ještě zmínil jednu věc, která se týká zejména energetiků nebo pracovníků kritické infrastruktury. Jedná se o to, že jsme předložili návrh zákona na určitou změnu, u které požádáme Sněmovnu, aby se, bude-li k tomu ochotna, jela v tzv. režimu 90, tedy v rychlejším režimu, ale nikoliv v režimu legislativní nouze, kdy potřebujeme prodloužit zajišťování zkoušek z profesních kvalifikací pro hospodářské subjekty.

Zjednodušeně řečeno, expirují kvalifikační kritéria, respektive prostě expirují ty doby, do kdy jim to platilo, a v tuto chvíli to mají komplikované si to zrealizovat, protože stále se nemůžou potkávat, nemůžou chodit na školení, která potřebovali, tak potřebujeme, aby se toto prodloužilo, a tím pádem, aby do konce roku 2020 to bylo v tomto specifickém režimu. Věříme, že to bude schváleno. Za mě je to vše, děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministr zdravotnictví pan Adam Vojtěch.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dobrý den, dámy a pánové, i ode mě. Já jsem dnes předložil na vládu, řekněme, velmi zásadní návrh zákona o kompenzacích osobám poskytujícím hrazené zdravotní služby zohledňující dopady epidemie onemocnění covid-19 v roce 2020. Nám se podařilo velmi dobře, prakticky bez problémů, provést naše zdravotnictví touto krizí, epidemií, bez skutečně nějakých zásadních dopadů, na rozdíl od celé řady jiných zemí, ale covid krize je za námi.

Víte, že nám postupně každý den klesá počet hospitalizovaných pacientů, a potřebujeme se podívat, co je před námi, pokud jde o stabilizaci zdravotnictví. A klíčové je tedy v tomto směru nastavit úhrady tak, aby zohledňovaly právě výpadek příjmů, respektive náklady, které byly spojeny s covid pandemií v rámci českého zdravotnictví, a také samozřejmě, aby zohledňovaly právě náklady, které byly uplatněny, pokud jde o péči o covid pozitivní pacienty.

Současný systém úhrad je nastaven podle úhradové vyhlášky, která samozřejmě vůbec nepočítala s tím, že tady dojde k takovéto zásadní změně a zásadním dopadům, pokud jde tedy o takzvanou produkci a výkonnost zdravotnictví. Víte, že jsme museli udělat některá opatření, díky kterým právě jsme tu situaci zvládli. To znamená utlumit provozy nemocnic, mít připravené kapacity a podobně. To bylo samozřejmě nezbytné, ale mělo to své dopady právě v kontextu snížené takzvané produkce, to znamená výkonnosti v rámci nemocnic, ale i dalších segmentů, jako jsou lázně, ambulantní sektor a tak dále.

Celkově odhadujeme, že ta nenaplněná produkce činí zhruba 30,5 miliardy korun, a toto musíme řešit právě skrze daný zákon, který má tedy kompenzovat tyto výpadky, a na základě toho zákona Ministerstvo zdravotnictví bude zmocněno, stejně jako je to v případě úhradové vyhlášky, vydat takzvanou kompenzační vyhlášku, která by toto měla řešit.

Je to skutečně zásadní věc, kdy tedy jednak budeme kompenzovat ten výpadek produkce ve výši zhruba 30 miliard korun tak, aby nemocnice, zejména tedy, ale i další segmenty nemuseli zaprvé nic vracet zdravotním pojišťovnám, které třeba už uhradily tu péči, jako by byla poskytnuta na plnou výkonnost, protože s tím počítala standardní úhradová vyhláška. A samozřejmě u řady segmentů, jak říkám, to mělo zásadní dopady, kdy jsme třeba vlastně zastavili příjem pacientů do lázní, utlumil se ambulantní sektor, praktičtí lékaři a podobně.

Takže toto všechno budeme muset v rámci té kompenzační vyhlášky řešit. Zároveň bude to nastaveno tak, aby byli poskytovatelé motivováni, aby zkrátka dohnali, pokud je to možné, aspoň částečně tu péči, která byla odložena v rámci toho covidového období, té nejvíce krizové situace, kdy zkrátka se odkládaly některé plánované výkony. Takže bude to nastaveno tak, aby tam byla určitá motivace, určitá výkonová složka pro tyto poskytovatele, tak ale, aby na druhou stranu by bylo možné na ni dosáhnout a získat dané úhrady.

My počítáme s tím tedy, že na základě vlastně celého tohoto komplexu, jednak zákonem, jednak dané vyhlášky, by ve zdravotnictví jednak tedy mělo zůstat z hlediska té výdajové stránky zhruba 365 miliard korun, tak jak to bylo doposud, aby nedošlo k žádnému krácení. Ale zároveň ještě budeme kompenzovat právě náklady, které byly spojeny s covid pandemií, ve výši zhruba dalších 5 miliard korun, které půjdou nad rámec. Takže v tomto směru minimálně zhruba 370 miliard korun by mělo být v českém zdravotnictví.

Ty peníze bezesporu poskytovatelé potřebují právě vzhledem k nějakým nákladům, které měli spojeny třeba i s personálními náklady spojenými s odměňováním zdravotníků a tak dále. Takže to bude vlastně navíc oproti tomu stávajícímu rozpočtu zhruba 5 miliard korun.

Takže je to velmi zásadní. Je to zásadní, abychom zkrátka provedli české zdravotnictví až úplně do konce této krize a mohlo být stabilizováno. Ten zákon vláda schválila, že bude předkládán v legislativní nouzi, protože skutečně je to velmi důležité, aby byl přijat co nejdříve. Takže bude projednáván příští týden na schůzi Poslanecké sněmovny a na základě toho tedy pak bude vydána ona prováděcí vyhláška. Takže tolik k tomuto zásadnímu návrhu zákona.

Druhá věc, která je také velmi důležitá. Vláda dnes schválila, že projekt Chytrá karanténa, ten komplexní projekt, který vlastně zatím fungoval na jisté bázi dobrovolnosti, nadšení a musí se institucionalizovat, tak by nyní měl přejít pod Ministerstvo zdravotnictví, které bude gestorem. Dala mi tedy mandát, abychom mohli tento projekt institucionalizovat pod Ministerstvem zdravotnictví, aby byl zkrátka dlouhodobě udržitelný i z hlediska nějakých finančních zdrojů.

Tímto materiálem tedy jsme dostali tuto gesci a dostali jsme zároveň úkol, že do příští vlády, do 25. května, předložíme detailní rozpočet tohoto projektu na další období a řízení toho projektu ve spolupráci i s NAKIT, což je vlastně státní podnik pod Ministerstvem vnitra, který by měl zajišťovat tu IT podporu, kterou tento projekt bezesporu potřebuje. Takže také velmi důležitá věc z hlediska nějaké přípravy na další vývoj covidové pandemie na našem území, samozřejmě včetně nějaké případné druhé vlny a podobně.

Dále vláda vzala na vědomí celou řadu mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví, které tedy vydáváme v souvislosti s tím, že končí, respektive ta vlna, která nás čeká od 25. 5., tak vlastně ukončuje na celou řadu regulací tak, jak jsme avizovali a prezentovali jsme v detailu ta rozvolnění na páteční tiskové konferenci. Takže nyní vlastně je vkládáme do mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví, které tedy vláda vzala na vědomí komplexně.

Týká se to navýšení počtu osob na hromadných akcích do 300, týká se to rozvolnění návštěv v nemocnicích, v sociálních službách, otevření vnitřních prostor restaurací, bazénů a tak dále. Tak, jak jsme tedy avizovali, tak to stále platí, a počítáme tedy s touto, řekněme, velkou poslední vlnou rozvolnění 25. května.

Jedna věc, která je ještě možná zajímavá: Na základě žádosti odborů jsme vydefinovali profese, které nebudou muset nosit roušku, což je zase věc, která je velmi diskutována. Jinak s rouškami platí režim tak, jak jsme ho avizovali z hlediska rozvolňování od 25., ale nyní tedy u osob, které vykonávají práci, která je zařazena do takzvané kategorie třetí nebo čtvrté pro rizikový faktor pracovních podmínek zátěž teplem, tak budou tyto osoby moci vykonávat práci bez roušky. Stejně tak jako zaměstnanci při pobytu v kanceláři, pokud budou v kanceláři jakožto na svém pracovišti a pracují ve vzdálenosti nejméně 2 metry od jiné osoby, tak rovněž od zítřka nebudou muset nosit roušku.

Myslíme si, že to je zase nějaké další rozvolnění, které je legitimní, ale musí být tedy zachovány rozestupy 2 metry. Nemohou to být nějaké kanceláře, kde jsou lidé nahuštěni na sobě. Takže toto, doufám, potěší naše občany, kteří pracují v těchto kancelářích a samozřejmě i v těch těžkých profesích, kde je daná zátěž teplem. Takže to je opatření, které bude platit od zítřka v rámci tedy rozvolňování nošení roušek.

Jinak možná, že bych zmínil jednu věc, která je velmi důležitá a byla diskutována. My jsme dnes probírali režim přeshraničního pohybu. Ministerstvo zdravotnictví samozřejmě bude nadále regulovat tento režim skrze naše mimořádné opatření, ale samozřejmě chystáme se a dohodli jsme se na určitých rozvolněních. Jednak tedy od příštího týdne, jak bylo již avizováno, by se režim na hranicích mohl a měl tedy přesunout, řekněme, do té formy namátkových kontrol. To znamená, už nikoliv striktní kontroly každého vozidla, každého, který přijíždí, ale namátkové kontroly. Ale za podmínek stále mít povinný test na nemoc covid-19. Samozřejmě test tedy negativní.

S tím, že já jsem navrhl, že bychom v další fázi, která by byla od 8. 6., přešli k další deregulaci a rozvolnění v tom směru, že bychom se vrátili do toho stavu tak, jak, možná si vzpomínáte, to bylo na začátku této pandemie, kdy jsme měli vydefinovány rizikové země a nerizikové země na základě epidemiologické situace v daných lokalitách.

To znamená, od 8. 6. by existoval seznam rizikových zemi na základě objektivní epidemiologické situace, kde by ten režim byl tak jako doposud. To znamená, musel by člověk, který přijíždí ze zahraničí, mít covid negativní test. Platilo by to samozřejmě jak pro české občany, tak pro cizince. U těch ostatních zemí, kde situace bude klidná a v zásadě je tam ta epidemiologická situace skutečně bez větších problémů, jako je třeba Rakousko, jako je Slovensko, případně další země, Chorvatsko a tak dále, tak by již covid negativní test býti nemusel.

Takže myslím si, že je to zase nějaký další krok k rozvolnění daných opatření, že to je v pořádku a že se zkrátka takto můžeme s tím popasovat tak, aby ta povinnost nebyla plošná, kdy už to zkrátka nedává z objektivních důvodů přílišnou logiku, ale byly pouze vydefinovány rizikové země, jako bezesporu jsou Španělsko, Itálie, Francie.

Samozřejmě, ta situace se bude vyvíjet, ten seznam těch rizikových zemí, tak jako to bylo právě před těmi několika týdny a měsíci, kdy jsme takto měli nastavený ten systému, tak se bude aktualizovat pravidelně podle vývoje epidemiologické situace, a pokud ta situace se bude zklidňovat v daných zemích, tak i v těchto zemích by tedy následně nemusely být povinné testy na covid-19.

Děkuji za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Dotazy, prosím. Česká televize.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Já bych se zeptala pana ministra zdravotnictví, kdy tady budou úplně otevřené hranice s Rakouskem, protože z epidemiologického pohledu Roman Prymula dnes říkal, že to klidně může nastat zítra. Případně s dalším sousedem se Slovenskem. Jestli jste to řešili dnes na vládě. Chci se zeptat i na tu nutnost karantény nebo testů po návratu z těchto zemí, protože jak už jsem zmínila, Rakousko podle pana Prymuly není riziko, je tam menší výskyt nemoci covid-19 než u nás. Proč tedy stále trvat na těchto podmínkách? A pak se ještě zeptám. Děkuju.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: My jsme to dnes debatovali a jak říkám, naplánovali si tento režim rozvolňování, postupný s tím, že samozřejmě Rakousko není problém. Na druhou stranu, mohou tam být i nějaké osoby, které v zásadě jsou, řekněme, tranzitní, to znamená, projíždějí Rakouskem. Ono se nedá úplně testovat na základě občanství, ale je to zkrátka na základě toho, že člověk prohlásí, že jede z Rakouska, byť tomu tak nemusí být.

Takže v tuto chvíli ještě jsme opatrnější v tomto směru. To znamená, jak říkám, od příštího týdne namátková kontrola, ale povinný test, a od 8.6 tedy Rakousko, Slovensko a další země, bude jich určitě celá řada, by vlastně už test nemusely mít žádný a stejně jako karanténa. Takže jdeme tímto postupným systémem, myslím si, že je to zodpovědné a že zkrátka budeme takto postupovat, jak jsme se dnes shodli na vládě.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Pak se chci ještě zeptat, jestli se tedy projekt Chytrá karanténa do svého rezortu budete přebírat už od 25. května a co říkáte na tu kritiku pana premiéra, že jste od toho dával ruce pryč? A pak mě zajímá ještě jeden dotaz na pana ministra průmyslu a dopravy, jestli byste mohl okomentovat vyjádření Smartwings, kdy ta společnost uvedla, že nemá a nikdy neměla zájem o vstup států do své společnosti. Jak tedy vznikl ten nápad?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o projekt Chytrá karanténa, tak ano, platí to, že skutečně vláda dnes uložila, abych připravil daný plán institucionalizace, a zavzetí daného projektu Chytrá karanténa pod Ministerstvo zdravotnictví. Jenom upozorňuji, že dnes vlastně je ten centrální řídicí tým mimo ministerstvo, je vlastně pod armádou, takže to je ta zásadní změna a já s tím samozřejmě počítám.

A dnes ani ta debata nebyla v tomto směru. Tak pan premiér hovořil o Ministerstvu zdravotnictví jako takovému, ale já si myslím, že my plánujeme a vždy jsme počítali s daným projektem. Pouze jsme si museli skutečně vyjasnit a budeme si muset vyjasnit právě na ten přechod z armády pod Ministerstvo zdravotnictví. Kdo bude dále zajišťovat tu IT podporu. Protože je třeba říci, že samozřejmě doposud ten projekt byl dělán z určitého nadšení i těmi IT odborníky a nyní skutečně tomu musíme dát nějakou jasnou strukturu a určitě si to se toho nikterak nezříkáme. Naopak jsem přesvědčen o tom, že ten projekt má smysl, pokud bude dobře využíván, a může nás připravit na ten následující vývoj pandemie na našem území.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak co se týká Smartwings, my jsme vždycky tvrdili, že to je to až ta úplně poslední možnost, případný kapitálový vstup. Stále do všech médií a všem jsem sděloval to, že úplně nejlepší varianta je, když se dohodnou vlastníci. My nemáme ambice dnes jim do toho mluvit, za předpokladu ale, že se nedomluví a že tam bude velký problém a ten problém by mohl ohrozit 8,5 milionu pasažérů, cestovní kanceláře, letiště Ruzyně a tak dále, tak považujeme tu firmu za natolik důležitou, že to chceme řešit i na jiných úrovních. A pochopitelně vždycky jsme upřednostňovali ty standardní. To znamená, záruční program.

Pokud by selhal, nefungoval a nemohl by být poskytnut záruční program, což je pravda, že pro tento typ společnosti to není úplně jednoduché, není teda v běžné nabídce státu, tak jsme hovořili o úvěru. To jsou ty nejklasičtější programy, které dnes dávají evropské země nebo třeba i ve Spojených státech. A teprve ta poslední možnost, kdyby úplně všechno selhalo s ohledem na to, že si nepřejeme insolvenci a krach této společnosti, tak by mohl být nějaký případný kapitálový vstup a jsem to říkal z pohledu toho, který zodpovídá za dopravu, který zodpovídá za průmysl, a z pohledu toho, že jako poslední varianta je třeba minimálně tu variantu mít v určitých možnostech a připravit se na všechny. Jaksi vítězí ten, kdo je připraven, nikoliv ten, kdo je potom postaven před hotovou věc týden před krachem nějaké společnosti.

Takže opakovaně říkám: Nejlepší varianta vlastník, záruky, případně nějaké úvěry a ta varianta toho vstupu byla vždycky prostě myšlena až úplně jako krizová varianta. Stát nemá tu ambici řídit tuto společnost, na druhou stranu než aby zkrachovala, abychom přišli o jediného dopravce, který dopravuje ročně osm milionů našich lidí, a abychom přišli o tržby na Ruzyni, tak jsme uvažovali i o této variantě. Takže my máme radost, že se začíná ČSA Smartwings rozjíždět, my sledujeme jeho lety, sledujeme jeho finance. A pokud se to rozjede i třeba bez větší státní pomoci, tak je to ta nejlepší zpráva.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě Česká televize.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Já se omlouvám, ale já reaguju na slova ministryně financí, která také v sobotu řekla, že největší smysl jí právě dává vstoupit tam stoprocentně do té firmy. To znělo tak jako, že je to jediná varianta, kterou zvažujete, která je na stole.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Pozor tady musíme rozlišovat, že kdyby nastala ta varianta, kterou si nikdo nepřeje a to je ta poslední varianta kapitálového vstupu, tak jediná varianta, která dává smysl, je ten stoprocentní vstup. Ano, a to jsem i já potvrdil a to jsme byli v souladu. Protože činit nějakou variantu, jako včera prostě se někde spekulovalo v různých médiích o tom, že bychom tím pomohli třeba čínskému partnerovi… V žádném případě! My jsme vždycky říkali, že kdyby ta varianta nastala, tak jedině tak, že by tam stát vstoupil za takřka nulu nebo symbolickou hodnotu, jsem vždycky říkal blížící se nule, na stoprocentní podíl. Ale opakovaně říkám: To je varianta, kterou si nikdo nepřeje v této fázi a budeme jedině rádi, pokud se to vyřeší jiným způsobem.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, Novinky prosím.

Renáta Bohuslavová, Novinky: Dobrý den. Já bych měla dotaz na pana ministra Vojtěcha. Vy jste hovořil o té úhradové vyhlášce, o té změně. Já si vybavuji, když jste řešili oddlužení státních nemocnic, tak hejtmani to tehdy hodně kritizovali a říkali, že změna tak, aby se právě dostaly peníze všem, by měla jít změnou úhradové vyhlášky. Znamená to tedy, že teď touto změnou by se dostaly peníze právě těm třeba krajským nemocnicím a podobně, a zajímavé mě tedy, jestli byste mohl konkrétně, vy jste tam řekl asi tři nějaká čísla, kolik miliard doleva a doprava, tak jestli byste mohl prosím říct, kolik by se tedy mělo těmto nemocnicím nebo těmto zařízením dostat. Děkuji moc.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Ano, my jsme, nebo já jsem ve vyjádřeních konzistentní. Skutečně nedá se směšovat oddlužení státních nemocnic, za které nese stát přímou odpovědnost, ručí za jejich závazky. Ty závazky bohužel velmi často jsou tam nakumulovány a teď se to nějakým způsobem ještě akcelerovalo v tomto krizovém období. Takže to je zkrátka věc, kde stát vykonal svoji odpovědnost za námi zřizované a vlastněné, státem vlastněné nemocnice. My nevlastníme nemocnice krajů a měst a dalších

A toto je ale jiná věc. Toto je skutečně řešení úhradových mechanismů, kdy všichni ve zdravotnictví, a to nejsou jenom nemocnice, zkrátka všechny segmenty, praktičtí lékaři, ambulantní specialisté, zdravotnická záchranná služba atd., je to 14 segmentů celkově, jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění od zdravotních pojišťoven a úhradová vyhláška, tak jak je nastavena pro tento rok, zkrátka už neodpovídá realitě a není možné ji využít. Takže proto se to bude skutečně vztahovat úplně na všechny včetně všech nemocnic, které jsou placeny z veřejného zdravotního pojištění od zdravotních pojišťoven.

A ta částka tedy je… Ono jedna věc je skutečně, aby se zachoval ten standard, který byl nastaven současnou úhradovou vyhláškou, protože kdybychom to neudělali, tak by se snížil výrazně, protože kvůli tomu, že se snížila výkonnost těch nemocnic, tak by vlastně musely vracet peníze zdravotním pojišťovnám. Takže to chceme eliminovat. Takže to je 365 miliard korun, které byly původně plánovány, tak takto to zůstane, aby nikdo nemusel vracet peníze zpět pojišťovnám. Plus tam bude ještě 5 miliard korun navíc, které budou, řekněme, výdaji souvisejícími s onemocněním covid-19, náklady, které měly spojeny s tím nemocnice, třeba právě na personální náklady a tak dále a související, stejně jako u dalších segmentů. Takže to bude pět miliard korun navíc, to znamená 370 miliard, pět miliard nad rámec současného rozpočtu.

A ještě tam plánujeme určitý bonus, pokud by někteří poskytovatelé skutečně výrazně dohnali tu péči, která byla odložena. To znamená, výrazně by byli aktivní, tak by to byly ještě další 3 miliardy korun. To bude určitý bonus pro takzvanou nadprodukci. To znamená, pokud by ty nemocnice skutečně byly aktivní, udělaly ten počet těch operací vyšší, než bude plánován, tak by byly ještě 3 miliardy korun navíc. Takže celkově počítáme s tím, že se bavíme někde kolem 373 miliard korun, které by měly jít v tomto roce do systému, do všech segmentů napříč.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkujeme. Další dotaz Seznam Zprávy.

Petr Šilar, Seznam Zprávy: Dobrý den. Já jsem se chtěl zeptat na tři otázky. Ty první dvě míří na programy COVID. Za prvé jsem přeslechl u toho COVID Nájemné nejspíš, jaká částka na to je vyčleněná celkově. A u COVID III, jestli tušíte, kdy by případně mohlo skutečně se to spustit u těch komerčních bank? A třetí dotaz míří k panu náměstkovi Prymulovi, jestli se na vládě případně i řešil jeho potenciální odchod. Děkuju.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak co se týká toho COVID Nájemného, tak tam prosím mi jenom řekněte, já už  jsem se soustředil na ten COVID III. Co to bylo?

Petr Šilar, Seznam Zprávy: Celková částka.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Celková částka. Pardon. Pět miliard korun. Ale pozor, není to tak, že by to bylo, až se vyčerpá tato částka, tak se zastavuje program. Tady jsem viděl různé spekulace, že někde někdo říkal, že se jedná o dotační program a že ten je jenom pro určitou skupinu, vybrané, nebo dokonce někdo říkal úplné nesmysly, že to je pro velké firmy a tak dál. Naopak, je to pro firmy malé, je to pro živnostníky, je to pro všechny, kteří byli odstaveni, a ti mají čas bez problému si to připravit. My odhadujeme, že to bude odhadem někde kolem pěti miliard korun. Kdyby to byla to částka vyšší, tak to samozřejmě si necháme schválit.

Já bych tady ještě řekl ale přece jenom jednu věc kterou jsem si uvědomil, že jsem neřekl u toho nájemného. To znamená, to je i to, že jsme nakonec rozhodli, že to nemůže čerpat firma nebo osoba která je s pronajímatelem prostor pro tu provozovnu osobou spřízněnou. Tady se řídíme podle přesné definice, která je dána Finanční správou, finančním úřadem. To znamená, zjednodušeně řečeno, nemůže se jednat třeba o spřátelené subjekty ve smyslu právnických vazeb, ve smyslu různých statutárních vazeb. Nemůže se jednat o firmu, která je přímo či nepřímo ovládána, anebo osobu, která má k tomu příjemci nějaký finanční podíl, případně je to osoba, která má jinak významnější vliv na ten podíl u příjemce konkrétní podpory. Nemůže se jednat ani o sesterské subjekty a tak dále.

Fakticky tím říkáme, že tam, kde ty vazby jsou, ať už přes osoby, anebo tedy přes společnosti, tak ty si mohou vyjít vstříc jiným způsobem. Jinými slovy, předpokládáme, že tam nehrozí ten stav, že by si vzájemně nedokázaly dohodnout určitý kompromis. Čili tam ten stát by se vlamoval do otevřených dveří a domnívám se, že by to nebylo správné.

Co se týká COVIDU III, toho záručního schématu, tak situace je taková, že dnes jsme schválili na vládě. Teď ještě večer, jak budeme končit, tak podepisuji smlouvu mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, což je faktický akt toho, že ČMZRB to může vyhlásit. Předpokládám, že tak učiní ještě večer, možná zítra ráno, ale učiní to neprodleně. A v tu chvíli vlastně je možné začít uzavírat smlouvy mezi ČMZRB a jednotlivými bankami. To je otázka skutečně řádu jednotek dní, ale pochopitelně už je to o vztahu těch komerčních bank vůči ČMZRB.

Ale protože ta smlouva je předjednána, to je vlastně to, co bylo součástí toho celovíkendového jednání, je to čtyřiceti padesátistránková smlouva, která v tuto chvíli je dojednána, a je možné tedy v příštích dnech, aby se začaly uzavírat, myslím tím jednotlivé banky s ČMZRB, a poté okamžitě můžou začít financovat. Já jsem přesvědčen, že ty banky už víceméně mají ten produkt připravený, protože je o něj zájem. Takže v těch dalších dnech určitě dojde k tomu, že firmy budou moci čerpat, a pochopitelně, která banka bude rychlejší a která bude v tomto pružnější, tak ta to nabídne o něco dříve.

My už musíme ten produkt nechat trošku i jaksi konkurenčnímu prostředí. My jsme pro to udělali maximum. Nedovedu si představit, že by se dalo udělat více, než na to dáváme 150 miliard ze státního rozpočtu, že dáváme devadesát procent záruku pro malé a střední firmy, osmdesát procent pro firmy do 500 zaměstnanců. Zvládli jsme to v rekordně krátkém čase, protože celé to kolečko od dohody s bankami, Parlament, Senát, prezident, notifikace Evropské komise a finální schválení vládou, nebyl prostoj v podstatě ani hodinu.

Opravdu jsme se snažili i celý víkend pracovat natolik, abychom mohli smlouvu ukonat. A ještě jednou děkuji všem, kteří u toho byli v těch posledních dnech, protože bylo to náročné, a troufám si tvrdit, že ta smlouva mezi ČMZRB a jednotlivými komerčními bankami je jednou z nejnáročnějších, která vůbec ve státní sféře za tu poslední dobu vznikla i s ohledem na ten objem, o který se jedná. Takže teď už je to hodně na bankách, my věříme, že budou financovat dobře, a že to firmám pomůže, tento produkt.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak ještě tady byl dotaz na pana Prymulu.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Ano, pokud jde o tuto otázku, tak jsme ji neřešili na vládě. Zatím já jsem od pana Prymuly nedostal žádnou informaci. Takže vše, co se řešilo, tak vím pouze z médií a nemám od něj zatím žádnou informaci.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Jsou ještě dotazy? Ano, televize Nova.

Klára Pospíšilová, TV Nova: Dobrý den, já mám dotaz na pana ministra Vojtěcha ohledně letních táborů. Protože vy jste vlastně vydali nařízení, kde říkáte, že pokud nějaké dítě bude nemocné nebo bude vykazovat nějaké příznaky koronaviru, tak vlastně ti vedoucí toho tábora mají kontaktovat hygienickou stanici. Co to ale znamená vlastně nějaké to podezření? Protože spousta dětí na táborech je vyčerpaných, jsou vypjaté, mají zvýšenou teplotu. Tak jak by to fungovalo? Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Tak já myslím, že na to máme jasná kritéria, která jsou, myslím si, i všeobecně známá. To znamená jednak samozřejmě zvýšená teplota, myslím, že tam máme skutečně, aby byly měřeny ty děti, jestli skutečně nemají zvýšenou teplotu, což bezesporu značí, že to dítě může být, a nemusí, samozřejmě, ae může potenciálně nakaženo. Dušnost, suchý kašel.

Myslím, že ty symptomy už všichni znají za po těch několika měsících. Takže je na odpovědnosti právě daných provozovatelů táborů, aby takto děti, řekněme, samozřejmě nechceme, aby je nějak vyšetřovali odborně, ale aby pokud skutečně tyto symptomy vykazují a je to zjevné, tak aby právě kontaktovali krajskou hygienickou stanici.

Myslím si, že v tomto směru je lépe být obezřetný a opatrný a měřit právě minimálně tedy tu teplotu. Protože pokud to dítě má teplotu nad 37 stupňů Celsia, tak to je zkrátka zvýšená teplota a riziko tam existuje. A nemusí to být samozřejmě koronavirus, může to být i nějaká viróza, nějaký respirační infekt a podobně. Takže to je zkrátka nějaká povinnost, kterou tam dáváme, a myslím si, že provozovatelé budou schopni děti i takto skutečně velmi zběžně prohlédnout. A pokud uvidí, že ty symptomy vykazují, tak by měli kontaktovat tedy krajskou hygienickou stanici.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, iDNES.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Dobrý večer, já bych měl otázku na pana ministra zdravotnictví Vojtěcha. Já jsem si otevřel to vaše mimořádné opatření na vašich webových stránkách a podíval jsem se do toho, abych se ujistil o jedné věci. To, co vy jste tady oznámil jako novou věc od zítřka, že nemusí mít roušku ten, kdo pracuje mimo jiné v kanceláři, se zachováním odstupu nejméně 2 metry od jiné osoby, to je jedna z těch dvou nových výjimek. Ten seznam těch výjimek je poměrně dlouhý, ale například ve školách určujete, že ten odstup má být 1,5 metru, je v tom mimořádném opatření, a v kancelářích dva metry. Chtěl jsem se zeptat, jaký je rozdíl mezi vzdáleností 1,5 metru ve škole, nebo dva metry v kanceláři? to je jedna věc. Já vím, že to je drobnost, ale chtěl bych si to nechat vysvětlit. A potom, byť je to mimořádné opatření, jak se bude vymáhat, kdo bude kontrolovat, jestli lidé v kanceláři jsou od sebe dva metry. Nebo to přepokládá jenom uvědomění těch jednotlivých lidí, že si budou chtít držet tu distanc? Nebo víceméně počítáte s tím, že ti, kteří pracují v kancelářských prostorách, si prostě od zítřka všichni ty roušky sundají a vy nebudete mít možnost to jakkoliv kontrolovat? Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Děkuji za ten dotaz. Odborně se uvádí skutečně 1,5 až 2 metry, to řeknou i epidemiologové. Samozřejmě my jsme těch 1,5 metru u škol dávali z toho důvodu, že přece jenom třídy jsou menší, bylo by to asi komplikovanější tam udržet v některých případech tedy ty dva metry. Takže to bylo po nějaké debatě, tak, aby to bylo realizovatelné v praxi. Přece jenom v kancelářích ten prostor je větší. Ty dva metry jsou, řekněme, tím standardem. Uvádí se, i odborně, že 1,5 metru je také dostatečná vzdálenost. Ale je to skutečně, aby to bylo v praxi realizovatelné, těch 1,5 metru třeba v nějakých menších učebnách a podobně. O tom jsme diskutovali s Ministerstvem školství. 

Jinak pokud jde o nějaká vymáhání… Samozřejmě asi nikdo nebude chodit po firmách a kontrolovat rozestupy. Je to opět spíše skutečně nějaké uvědomění lidí, tak, aby měli na vědomí ty základní parametry nebo tu základní prevenci. Jednak bezesporu dezinfekce, hygiena rukou samozřejmě a pak dodržování té sociální vzdálenosti.

To zkrátka platí obecně ve všech činnostech, tak jak to nastavujeme, a stále opakujeme, myslím velmi často. Je jasné, že asi nebudeme tady kontrolovat. Ale samozřejmě ten zaměstnavatel by měl tomu přizpůsobit, řekněme, nějaké rozložení v rámci svého pracoviště, třeba v rámci nějakých openspace a podobně tak, aby zachoval ty rozestupy mezi jednotlivými pracovními stoly u zaměstnanců. Myslím si, že to je ve prospěch samotných zaměstnavatelů, aby co možná nejvíce preventovali nějaké šíření dané nákazy. A ty rozestupy jsou bezesporu jedním z těch důležitých parametrů. Takže věřím tomu, že toto bude na jednotlivých pracovištích dodržováno.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dootaz. ČTK.

Marek Opatrný, ČTK: Dobrý den, já mám dva dotazy na pana vicepremiéra. První spíše technický ke COVID III, zda firmy budou za žádost platit nějaký poplatek. Druhý dotaz je na to, že hygienici dnes ráno zahájili plošné testování v dole Darkov, který patří pod OKD, a Moravskoslezský kraj uvedl, že nemá, jak firmě finančně pomoci, třeba v souvislosti s tím testováním a podobně, protože to má v gesci vlastník. Tak zda třeba stát uvažuje o nějaké finanční pomoci. Děkuji.

Karel Havlíček, vicepremiér, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Tak co se týká nejdříve těch úvěrů. Je potřeba říct, že ta státní podpora v rámci celého úvěru už je v tuhle chvíli pouze v režimu záruky. Zatímco COVID II ještě byl o tom, že tam byla záruka a byla tam i dotace dané úrokové sazby, ale protože to bylo řádově relativně málo úvěrů, byť tedy samozřejmě tak úplně málo to také nebylo, v tuto chvíli už je schválených přes deset, asi 11 miliard korun a celkově tu bude, odhadujeme, tak 15 až 16 miliard korun, řádově asi 70 nebo 80 procent z toho, co přišlo. Tam tedy byl ten benefit ještě jiný.

V rámci tohoto poměrně velkého množství zdrojů, 150 miliard korun, už stát vlastně dává ten hlavní benefit v té devadesátiprocentní záruce, protože předpokládáme, že drtivá většina firem bude právě, jakožto firem, jakožto živnostníci nebo malé firmy, které budou čerpat tu devadesátiprocentní záruku. A jiný benefit státu už tam není. Jinými slovy, už o tom rozhoduje ten trh. My si myslíme, že je to fér, že je to správné. 

A kdybych osobně měl říct, jakou jsme udělali nějakou chybu v minulosti, tak si myslím, že chyba nastala právě u COVID I, kdy jsme se v dobré víře se snažili dát bezúročný úvěr, snažili jsme se dát ještě roční odklad splátek, výsledkem čehož bylo, že se přihlásilo extrémní množství firem, různých živnostníků, ale hlavně těch, kteří by nikdy neměli bohužel šanci vůbec na ten úvěr dosáhnout. Tím se vlastně zahltil celý ten systém a všichni to vnímali, že v tuto chvíli ten stát rozdává peníze.

My si myslíme, že ta role státu by měla být v té garanci, nikoliv v tom, že bude zasahovat do toho tržního, komerčního prostředí, v tom, aby si prostě zasoutěžily banky. Takže teď je to na vztahu každého klienta se svojí bankou. My férově říkáme, že pokud nějaký klient přijde a řekne: Mě banka nechce financovat i s tou osmdesáti, nebo spíše devadesátiprocentní zárukou a domnívám se, že moje výsledky nejsou špatné, nechť jde prostě k bance jiné a ta třeba ten segment trhu bude bez problému financovat. Čili musí v tomto už fungovat ten trh. 

Co se týká toho OKD. Já o tom slyším, přiznávám se, teď poprvé. My jsme dnes celý den měli vládu, a já jsem tam měl sedm bodů, takže jsem byl totálně zahlcen. Takže se omlouvám, zjistím si ten stav odpoledne, a kdyžtak na to budu reagovat. 

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Já kdyžtak mohu panu vicepremiérovi pomoci s OKD. Samozřejmě, já jsem o té situaci informován od hygieniků, od místní krajské hygienické stanice. Tam skutečně došlo k tomu, že je tam několik infikovaných zaměstnanců na dole Darkov a provádí se tam plošné testování zhruba 500 osob na daném místě tak, abychom vyloučili, že jsou tam další pozitivní pacienti.

Takže k tomuto skutečně krajská hygienická stanice přistoupila. Myslím si, že je to správně. Přesně to jde v duchu té strategie, kterou jsme před nějakým časem prezentovali. To znamená řešit problém v ohnisku nákazy, nařídit plošné testování tak, abychom to ohnisko uhasili co nejdříve. Povedlo se nám to v Domažlicích, povedlo se nám to v Chebu, kde už prakticky žádné nárůsty nejsou. Takže to si myslím, že je správný krok, a takto bychom chtěli postupovat i v dalších podobných situacích.

Jana Adamcová, mluvčí vlády: Děkuji. Pokud už žádné dotazy nejsou, děkujeme a přejeme hezký večer. 

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter