Tiskové konference

18. 5. 2022 16:09

Tisková konference po jednání vlády, 18. května 2022.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pěkné odpoledne, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády České republiky. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na dnešní tiskové konferenci a jsem rád, že po dnešním jednání vlády mohu přinést několik dobrých zpráv pro občany. Tak první dobrá zpráva je, že vláda schválila novelu občanského soudního řádu, tedy, abych to řekl srozumitelně, tzv. Milostivé léto 2, tedy opakování úspěšného konceptu, díky kterému se lidé mohou zbavit nezvladatelných exekucí, exekucí vůči veřejnému sektoru. To Milostivé léto 2, budu používat tuto zažitou terminologii, i když není oficiální, začne 1. září a bude trvat po dobu tří měsíců. To první Milostivé léto pomohlo desetitisícům lidí, tady očekáváme, že jich letos může být ještě mnohem více.

Druhá dobrá zpráva – vláda rozhodla o tom, že obnoví činnost Národní ekonomické rady vlády, tedy tzv. NERVu. Úkolem NERVu, i těch předcházejících, bylo, je a bude iniciovat a navrhovat parametry reforem klíčových veřejných systémů, které mají velký vliv na zdravé veřejné finance, na konkurenceschopnost české ekonomiky, na transparentnost veřejného sektoru atd. Je to naše reakce, obnovení NERVu, nejenom na ekonomické důsledky pandemie koronaviru, ale samozřejmě také na důsledky ruské agrese na Ukrajinu, které na naši ekonomiku už dopadají a nepochybně budou dopadat i dál.

Rada je složena z předních českých ekonomek a ekonomů, odbornic, odborníků. Jejím koordinátorem je Jan Procházka, který již v minulosti v NERVu působil a nyní je předsedou představenstva Exportní, garanční a pojišťovací společnosti EGAP. Slibujeme si od toho posílení toho odborného zázemí, té expertní síly, která podporuje vládu a její rozhodnutí a přináší i nové impulzy. Když se podíváte na ta jména, tak uvidíte, že ten inovační potenciál, ta schopnost dívat se na věci jiným pohledem se tam určitě bude projevovat, a my se na spolupráci těšíme.

Vláda také schválila, dnes projednala návrh skupiny poslanců na novelu zákona o státní službě. Cílem, který navrhovatelé sledují, je, aby došlo k větší flexibilitě ve státní službě, aby byl zjednodušen a zrychlen proces vstupu do státní služby, aby se rozšířil okruh osob, které se mohou účastnit výběrového řízení, tedy aby se zvýšila konkurence, aby se to otevřelo lidem z vnějšku a abychom prostě mohli mít státní službu ještě výrazně kvalitnější. Tady bych konstatoval, že vláda tuto poslaneckou iniciativu, tento návrh zákona jednoznačně podporuje a vydala k němu souhlasné stanovisko.

Vláda dnes také schválila pověření pro stálého představitele České republiky při NATO k tomu, aby podepsal přístupové protokoly Finska a Švédska k Severoatlantické alianci. Tedy jednoduše řečeno, česká vláda jednoznačně souhlasí se vstupem Finska a Švédska k Severoatlantické alianci a budeme tento krok a toto rozhodnutí Finska a Švédska jednoznačně podporovat. My vstup těchto zemí chápeme jako jednoznačné posílení Severoatlantické aliance a bezodkladný vstup těchto dvou zemí do NATO, do aliance, je v zájmu České republiky a Česká republika je připravena ratifikovat ten vstup, jak nejdříve to bude možné.

S obranou souvisí i další věc, o které vás bude podrobněji informovat paní ministryně Jana Černochová. Já mám skutečně radost z toho, že se nám povedlo domluvit s Německem dar patnácti tanků Leopard 2 od německé armády v souvislosti, v návaznosti na naši dlouhodobou pomoc ukrajinské armádě.

Německo je náš klíčový soused, klíčový partner, spolupracujeme s ním v řadě oblastí. Takto úzká spolupráce v obrané oblasti a přímo spolupráce našich armád tu v minulosti v takové míře nebyla a já jsem rád, že naše vláda i tento směr spolupráce v tak krátkém čase rozvíjí. Je to důležité pro bezpečnost České republiky i z dlouhodobého hlediska.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím prvního místopředsedu vlády Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Hezký den, dámy a pánové, já bych jenom technicky upozornil, budu muset kolem 15.30 odejít na nutnou schůzku, takže pokud budou dotazy, tak abyste začali směrem na mě. Je to s dovolením mých kolegů i pana premiéra. Děkuju mnohokrát.

Co se týká toho nejdůležitějšího tématu, které předkládalo Ministerstvo vnitra na dnešní vládě, tak je to soubor krizových opatření, které mají hlavičku lex Ukrajina 2. Je to soubor, který přichází z nejrůznějších rezortů, a já se vám tady pokusím zrekapitulovat ty nejdůležitější věci. Ale ještě předtím mně dovolte obecně říci tu filozofii.

Ta válka nás zastihla všechny nepřipravené. My jsme přišli s první verzí toho zákona, jehož účelem bylo co nejrychleji a co nejefektivněji pomoci lidem, kteří sem přicházejí z Ukrajiny. To se povedlo. Máme obrovský počet lidí, kteří pracují, kteří dostali své bydlení. Ale teď přicházíme s opatřeními, která třeba některé povinnosti uprchlíků i zpřísňují. To znamená, už na ně ta série opatření klade nějaké nároky. Máme za sebou už tu první, rychlou fázi a snažíme se lidi motivovat vstupovat na trh práce, aktivně se sami starat o sebe v rámci života v České republice a zpřísňujeme i nějaké registrační povinnosti a podobně.

Abych shrnul to nejdůležitější. Budeme upřesňovat nepřijatelnost žádosti o dočasnou ochranu. My víme, že z té evropské legislativy vyplývá, že nikdo, kdo má jiný pas členské země Evropské unie, nemá nárok na dočasnou ochranu, ale my to explicitně dáme i do té české právní úpravy, aby bylo skutečně jasné a bez diskuze, že tito lidé nemají nárok na pomoc v České republice, pokud jsou tedy občany Evropské unie. Zároveň prodloužíme lhůtu pro vyřízení žádosti o dočasnou ochranu na 60 dnů, protože celou tu proceduru zpřísňujeme. Kontrolujeme razítka v pase, zda ten člověk opravdu překročil ukrajinskou hranici, což někdy vyžaduje nějaké dodatečné zjišťování a podobně.

Zároveň budeme zkracovat lhůtu, kdy bude mít povinnost ukrajinský uprchlík se přehlásit na jinou adresu z těch patnácti do tří dnů. My musíme operativně umět reagovat, přizpůsobovat naše systémy školství, mateřské školky, školy, zdravotní systém, prostě všechno. A my potřebujeme mít rychlou informaci, kde se jednotliví uprchlíci nachází. K tomu informaci, v rámci výzkumu, který teď děláme pilotně v pěti ORP v rámci České republiky, nám zatím ty údaje z Cizinecké policie pasují v nějakých 75 procentech případů. Což není špatné číslo, ale ukazuje se, že musíme přijít s dalšími instrumenty, které nám přesně budou mapovat kde, kdo je, a přizpůsobí tak možnosti regionů.

Za další, ten, kdo bude žádat o dočasnou ochranu, bude muset prokázat, že má nějaké ubytování. Doklad o ubytování v České republice. Výjimka bude ta, pokud mu to ubytování zprostředkovalo krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině a to doloží, že mu toto ubytování v nějakém třeba státním zařízení zabezpečilo. Pokud ovšem ten člověk prohlásí, že si ubytování obstará sám, jde za nějakým příbuzným a podobně, bude nám muset doložit doklad, že to ubytování skutečně v České republice má.

Důležitou součástí je i novelizace týkající se zdravotního pojištění. Tam se navrhuje zkrácení doby, po kterou za cizince s dočasnou ochranou platí zdravotní pojištění stát, a to na 180 dnů. Cílem je logicky motivovat příchozí z Ukrajiny, aby se zapojili do toho ekonomického procesu, do pracovního procesu v České republice. O tom bude podrobněji mluvit pan ministr Jurečka, protože tam jsme v evropské relaci nadmíru úspěšní.

Humanitární dávka nebude vyplácena v případech, kdy uprchlíci mají zajištěno ubytování, kde jim je zdarma poskytována strava a další zázemí. Opět podrobně okomentuje pan ministr Jurečka, je to návrh MPSV. Ale z principu platí to, co jsme říkali, že pokud někde stát zajišťuje stravu, nevyplácí se dávka.

Zároveň u těch dalších dávek také dojde ke zpřísnění, u té druhé až šesté. Bude to vázáno na trvalé ubytování na nějakém místě v České republice tak, aby někdo nebyl motivován si jenom přijet a odjet s dávkou a přijet si pro ni třeba za měsíc. Tak to určitě fungovat nebude a nemůže. V balíčku je i možnost, aby i po ukončení nouzového stavu mohly zastupitelské úřady nepřijímat žádosti občanů Ruska a Běloruska o pobytová oprávnění na našem území. Zároveň ovšem vláda bude moci stanovit jasné výjimky, o tom asi více pan ministr Lipavský.

Zároveň Ministerstvo zahraničních věcí připravuje program podpory státní příslušníkům Ruska, Běloruska v ohrožení z důvodu politické perzekuce v zemi původu.

Je tam ještě mnoho dalších zpřesňujících věcí a my se připravujeme, a určitě ještě jedna novelizace přijde, na to, co jsme slíbili. Žádáme Poslaneckou sněmovnu o posledních třicet dnů nouzového stavu. Teď to objektivně potřebujeme a žádným způsobem nebudeme lidem zasahovat do jejich životů. Nebudeme zavírat obchody, nebudeme zavírat okresy, nebudeme vyhlašovat, do kolika hodin smí být venku a podobně. Nedotkne se to běžného života. Třicet dnů potřebujeme, ale ten lex Ukrajina, už tato verze a ta další ještě více, se soustředí na to, abychom zvládli řídit krizovou situaci v České republice i po skončení nouzového stavu, což předpokládáme, že bude 30. 6. tohoto roku.

Děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuji, a když tak koukám na čas, možná bych poprosil dotazy na pana ministra v tuhle tu chvíli, protože on bude muset odejít… Tak Prima, potom Česká.

Jan Socha, CNN Prima NEWS: Dobrý den, pane ministře Rakušane, já bych se chtěl zeptat na ty uprchlíky právě. Konkrétně by mě zajímalo, co bude s uprchlíky z Hlavního nádraží? Protože humanitární pomoc má vlastně skončit na konci května, jak avizoval dnes primátor Zdeněk Hřib. Tak, co s nimi bude dál, jestli budou vznikat nějaká další stanová městečka nebo využijete pro ně i nějaké další jiné budovy? Děkuju.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Určitě ano, ale tady se jedná dnes o nějaké sdělení, jednání mezi policií, hasiči, hlavním městem Prahou, krizový štáb. Já jsem to dostával v SMS na jednání vlády, ještě jsem ani s panem primátorem nemluvil. Vyhlásil, že ta humanitární pomoc na Hlavním nádraží bude končit ke 31. 5.

Já si myslím, že je to správné rozhodnutí v tom ohledu, že my tu situaci na Hlavním nádraží musíme řešit jinak, aby tam ti lidé nezůstávali, aby maminky s dětma nespaly na zemi, aby se to neblížilo humanitární katastrofě. Děláme pro to všechno.

První řešení je, že hovoříme se zahraničními partnery a snažíme se zpomalit proudy lidí do České republiky, kteří tady nemají nárok na žádnou pomoc. To už se daří. Pan policejní prezident Vondrášek domluvil s maďarskou protistranou zkrácení termínu lustrace těch, kteří přicházejí do České republiky. To je první úspěch. Včera jsem mluvil s ukrajinským ministrem vnitra a dohodli jsme se na tom, že na Zakarpatí proběhne speciální kontrola procesů cest směrem do České republiky. Myslím si, že to je také další úspěch. Bude to postupně nabíhat.

Zároveň naplňujeme to městečko v Troji. Je plné, v současné době je tam 101 dětí, 143 lidí celkem, tedy ten projekt zafungoval a ti lidé tam jsou. Ti, kteří mají nárok na ubytování. Snažíme se je rychle zapojit do toho běžného systému. Ale samozřejmě, pokud se zavře Hlavní nádraží, jsou potřeba dvě opatření.

Za prvé stvořit front desk, kde bude policie, hasiči, odbor azylové a migrační politiky hned na Hlavním nádraží a budou těm lidem dávat konkrétní informace. Vy máte nárok na dočasnou ochranu, posíláme vás do krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině. Vy ne a nebudete ho mít, protože jste třeba maďarští občané. V tom případě vám doporučujeme, a budeme to i zajišťovat skrze Ministerstvo dopravy, cestu zpět do země původu, cestu zpět do Maďarska.

A ti, kteří se tady ocitnou a budou v nějakém procesu lustrace, tak těm budeme muset zajistit ubytování jinde než na nádraží, nějakou formou ideálně kamenného ubytování, v horším případě dalším stanovým městečkem. Ale každopádně tady jasně říkáme, že do 31. 5. se systémově vyřeší problém Hlavního nádraží.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Česká televize.

Zuzana Smiešková, Česká televize: Dobrý den, ještě se zeptám vás, pane ministře Rakušane, vy jste hovořil o těch humanitárních dávkách. Chtěla bych se zeptat na ten solidární příspěvek, tedy na ty peníze, které dostávají rodiny, které ubytovávají ukrajinské uprchlíky, tak jestli se…

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: O tom bude podrobně hovořit pan ministr Jurečka za chvíli.

Zuzana Smiešková, Česká televize: Dobrá, tak já bych potom poprosila, jestli se změní forma nebo výše? Děkuju.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Pan ministr bude ještě vystupovat, já jsem jenom předběhl v odpovědích, děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Takže Nova.

Marek Bruna, TV Nova: Pane vicepremiére, já bych měl dotaz na vás i pak na pana premiéra. Podle průzkumů Českého rozhlasu v Česku dochází ke zhoršení vnímání integrace ukrajinských uprchlíků. Ve společnosti se také snižuje ta vstřícnost a solidarita vůči nim. Co s tím bude vláda do budoucna dělat, aby se ta nálada vůči lidem ve společnosti, kteří prchají před tou válkou, dále nezhoršovala a nějak neeskalovala v nějaké, aby se vyloženě nezvrtla a tady prostě nebyla ta nálada vyloženě proti těm uprchlíkům před válkou?

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak určitě vláda se snaží především o strategickou komunikaci v té věci, ale především se snaží dělat konkrétní věci. A když my uvidíme, že se nám povede ukrajinské uprchlíky přivést do běžného života, začnou pracovat, začnou se o svoji ekonomickou existenci starat sami, pokud se nám povede nějakým způsobem zařídit výuku pro ukrajinské děti, pokud ta prvotní fáze bude pryč a ti lidé se skutečně adaptují na život v České republice v té míře, jak to vláda připravila, tak my můžeme do budoucna i vidět, že z toho pro Českou republiku plynou dokonce i ekonomické výhody. Že pro Českou republiku určitý počet uprchlíků na našem území může představovat i výhodu. A my samozřejmě musíme přesvědčit lidi tím, že ten integrační proces se bude dařit, nebo adaptační, to záleží na délce toho procesu jako takového. Já si myslím, že on se daří.

To, že máme křiklavé případy, jako je Hlavní nádraží, to je určitě něco, co se musí operativně řešit ,a ty symboly, které ukazují, že někdo přichází do České republiky a v první fázi jako by o něj nebylo postaráno, tak ty se snažíme řešit velmi operativně. Ale ona to ani na tom Hlavním nádraží není úplně pravda.

Jsou tam tři skupiny lidí. Jsou tam lidé, kteří mají nárok na dočasnou ochranu, ale třeba odmítli ubytování, na Hlavní nádraží se vrátili. Potom tam jsou lidé, kteří nebudou mít nárok nikdy na žádnou pomoc v České republice, zatím ale z České republiky neodjeli a nějakým způsobem se o ně musíme postarat. A potom tam jsou lidé, kteří přicházejí do toho systému lustrace, zda na tu pomoc v České republice budou mít nárok nebo nebudou.

To znamená, řešíme palčivé problémy operativně, postupujeme strategicky, pracuje dvanáct strategických týmů a ty budou dělat všechno pro to, aby se i ty rozdíly mezi regiony v tom, který je jak vytížený, vyrovnaly, abychom tu situaci zvládli i do budoucna. To je jediné řešení. A samozřejmě jasná komunikace s veřejností.

Marek Bruna, TV Nova: A teda to nějakou formou třeba osvětové kampaně nebo něco takového, aby lidé dostali tady ty informace tedy, jak to.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: My se snažíme vysvětlovat, komunikovat čile. Ministerstvo vnitra připravuje i kampaně, které budou přímo zaměřené na to, abychom ukazovali, jakým způsobem se dá adaptovat tady na život v České republice. Bude to jak pro Ukrajince, tak pro české obyvatele.

Ale zároveň my zapojujeme přece obce, města, kraje, my zapojujeme integrační centra, mnoho dobrovolníků pomáhá, neziskový sektor. Tady znamená prostě oslovit ty pozitivní síly ve společnosti, které s tou adaptací pomáhají. A já znovu říkám, my tady nemáme žádné špatné výsledky. My máme 345 000 víz o dočasné ochraně v České republice, ty lidi jsme zvládli ubytovat, a pokud teď máme nějaký aktuální problém, tak to neznamená, že ten dosavadní proces byl neúspěšný.

Petr Fiala, předseda vlády: Mám pocit, že ten dotaz byl i na mě, tak já k tomu jenom krátce dodám: Je to společný úkol nás všech. Vláda samozřejmě k tomu může přispět tím, že zvládne tu jedinečnou, bezprecedentní vlnu uprchlíků, jaká tady nikdy nebyla, a zvládáme to způsobem, a to není, že se chválíme, ale stačí se podívat na čísla z jiných zemí, zvládáme to způsobem, který je, nebo určitě patříme k nejlepším v Evropě.

To, že máme prostě prakticky všechny, kteří sem přicházejí, bezprostředně zaregistrovány, to je velký úspěch a je to dobrým nastavením toho systému. To, že naprostá většina lidí bydlí a bydlí v důstojných podmínkách, to je samozřejmě zásluha toho, jak je nastaven ten systém, jak to řídí Ústřední krizový štáb v čele s panem ministrem vnitra Vítem Rakušanem, ale je to také tím, jak spolupracujeme s obcemi, spolupracujeme s kraji, jak se do toho zapojují občané. A když – neznám ten průzkum, který jste tady citoval – když se podívám na to, co lidé dělají, jakým způsobem se staví k té uprchlické krizi, tak vidím obrovskou vlnu solidarity a je to i zásluha lidí, že to zvládáme.

A poslední věc, o té bude možná mluvit podrobněji pan místopředseda vlády Marian Jurečka. Jestli máme dnes padesát tisíc lidí, kteří teď přišli v této uprchlické vlně, zaměstnaných na pracovním trhu, tak to je číslo, které moc jako jinde v jiných zemích nenajdete.

A o čem to svědčí? Svědčí to o tom, že ten systém je dobře organizován. Svědčí to o tom, že ti lidé, kteří přicházejí, jsou připraveni se integrovat, a svědčí to o tom, že zaměstnavatelé a společnost ty lidi integrovat také chtějí. Takže po této stránce to funguje.

A když mluvím o těch padesáti tisících lidech, co to znamená? To znamená, že tito lidé přestávají být závislí na našem státu. Oni si vydělají peníze na svoje živobytí a přispívají do systému – zdravotní pojištění, další odvody, daně. Najednou jsou přínosem. Takže i takto se na to musíme dívat a tohle musíme veřejnosti vysvětlovat.

To není primární věc. Primární je těm lidem pomoci, protože oni utíkají před válkou, aby si zachránili svůj život. Oni nejdou za lepšími životními podmínkami. Ale jestliže se nám podaří, že padesát tisíc z nich po pár týdnech je na pracovním trhu, tak je to velký výsledek a znamená to i odlehčení pro ten systém.   

Samozřejmě já chápu, že naši lidé, čeští občané, mají obavy, rozumím jim. A ty obavy jsou z rostoucích cen energií, z rostoucích cen potravin, z inflace, z toho všeho, čemu čelí ve svých každodenních životech. Ale dělají velmi zle, nespravedlivě jednají a nebezpečně jednají ty politické síly, které se snaží stavět české občany proti Ukrajincům. Je to nebezpečné, je to nespravedlivé a neodpovídá to realitě.

A co my můžeme udělat pro to, abychom snížili obavy lidí, to vidíte tady za námi. Vláda dělá kroky. Deštník proti drahotě ukazuje, co jsme všechno udělali, kde si lidé najdou to, jak jim pomůžeme a jak pomůžeme právě jim. A tím můžeme snížit obavy lidí a tím také budou mít menší obavy z toho, že by třeba se něco dělalo na úkor těch, kteří sem přicházejí. Nic takového není, nic takového nepřipustíme, nic takového nebude. Zvládneme oba ty problémy, jak drahotu, inflaci, tak samozřejmě příchod obrovského množství uprchlíků. Ale k tomu, abychom to zvládli dobře, aby to lidé dobře akceptovali, potřebujeme součinnost nás všech.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, a ještě tedy poslední dotaz na pana prvního místopředsedu vlády, na nikoho jiného, prosím, děkuju.

Vojtěch Tomášek, Český rozhlas: Dobrý den, pane ministře, já bych měl dotaz k vašemu plánovanému jednání s hejtmany právě k přerozdělování uprchlíků, které mělo být zítra. Tak mě zajímá, jestli to platí, a případně, s čím na to jednání půjdete? Děkuju.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já děkuju za dotaz. Platí. Teď nevím termín. To není tajení před novináři. Měl se domluvit během dnešního dopoledne, ještě jsem nestačil zjistit, na kdy mi to moji kolegové domluvili. My se budeme bavit nejenom s hejtmany, ale i s panem primátorem Hřibem, který vlastně z velké části inicioval to jednání, o tom, jak motivovat příchozí z Ukrajiny, aby si vybírali i jiné lokality v České republice než jenom hlavní město Praha.

Jenom jedna poznámka, pro mnoho těch lidí byla Česká republika neznámou zemí. A pokud někam přicházím, tak si logicky vybírám hlavní město, možná znám jenom to hlavní město jako takové. Pokud se ovšem představí dostatečný systém motivačních faktorů, které budou lidem ukazovat, proč mají žít v jiném regionu, že je tam k dispozici práce, místa ve školkách, místa ve školách, že je tam i lepší ubytování, než které jim poskytne hlavní město Praha, tak to samozřejmě může vést k tomu, že ne v nějakém masovém měřítku, ale v měřítku, které odlehčí těm nejvytíženějším regionům, což je Praha, Středočeský kraj a Jihomoravský kraj, tak, aby se nám povedlo lidi samozřejmě přivést i do regionu, kde naopak třeba na nové obyvatele čekají.

Takže to je ten systém, o kterém budeme diskutovat. Pan primátor Hřib má nějakou svoji představu i nějakých finančních motivací a podobně, nějakých motivačních faktorů i pro města a obce, která ubytovávají. To bude obsahem debaty, kterou bychom také chtěli do 31. 5. dokončit. Máme na to externí spolupracovníky, kteří, mimochodem, adaptovali Německo na tu velikánskou migrační krizi v roce 2015, a ti pro nás vlastně na klíč ten systém motivačních faktorů pro přesídlení do jiné části republiky vytvářejí.

Tak já děkuji, na shledanou.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji za účast panu prvnímu vicepremiérovi a vrátíme se zase k dalším řečníkům. Poprosím teď paní ministryni obrany Janu Černochovou.

Jana Černochová, ministryně obrany: Děkuji, krásné odpoledne i za mě. S německou ministryní obrany Christine Lambertovou jsme se dohodly na daru patnácti tanků Leopard 2 ve verzi A4, jak tady říkal pan premiér. Myslím, že to je opravdu skvělá zpráva pro naši armádu i pro Českou republiku jako takovou. Je to i určité ocenění České republiky, jak vlastně od počátku ruské invaze intenzivně podporuje Ukrajinu. Podotýkám, že těch patnáct tanků Leopard 2A4 je bojeschopných. Jedná se o čtrnáct bojových a jeden vyprošťovací na podvozku 2A4 a je to spolu s náhradními díly a municí.

Dodá nám to německý obranný průmysl. První tank by měl být dodaný do šesti měsíců od podpisu smlouvy, na které můj rezort intenzivně pracuje, a podepsána by měla být v řádech týdnů. Další tanky budou následovat krátce poté.

Ještě v letošním roce, a tohle je hrozně důležité, bude zahájen výcvik českých vojáků v Německu a následně bude probíhat intenzivnější kombinovaný výcvik českých a německých tankistů na českém území. Tento přístup nám samozřejmě zajistí to, že přejdeme na tu novou platformu rychleji.

Zároveň jsme i začali vyjednávat o pořízení nových tanků a – jak jsem tady i zmiňovala v minulosti před médii – tuto otázku jsem otevřela i při své návštěvě ve Spojených státech amerických. Tam jsme dostali informaci, že v tuto chvíli vlastně bychom v tom pořadí zemí, které budou teď intenzivně poptávat tanky, že by se Česká republika tedy zařadila do nějakého roku kolem 2030, a to už je skutečně ten mezní rok, kdy bychom my nové tanky měli mít pořízeny.

Nemluvě o tom, že každý vlastně měsíc je znát na cenách této techniky, protože tato technika jde vzhledem k válce na Ukrajině s cenami nahoru prakticky každým dnem, a my tedy to jednání s německou stranou začínáme o pořízení těch až padesáti nových tanků Leopard 2, právě ve verzi až do A7, protože tato vlastně verze, která nám bude darována, jak jsem vám říkala, Leopardy 2A4, tak může být modernizovaná až do těch A7. Ale tady bychom měli zájem o A7 na koupení tedy úplně nových, protože naše armáda si zaslouží skutečně techniku novou. Ale tu starší využijeme jednak k výcviku a jednak k tomu, že budeme mít i jako Česká republika bojeschopné tanky.

V souladu s programovým prohlášením této vlády se budeme snažit zajistit maximální, a opravdu, prosím, kladu na to slovo maximální zapojení důraz, maximální zapojení českého obranného průmyslu, a to nejenom do dodávek a modernizace pro českou armádu, ale i pro daleko rozsáhlejší dodávky pro armádu německou.

Pan premiér, když byl na tom jednání s německou stranou a letěl tam s ním můj tým, který zároveň vyjednával s lidmi, se kterými vlastně tato dohoda se začala realizovat, tak se právě diskutovalo to, že by německá strana využívala i některé naše společnosti pro tu modernizaci. Takže by to byla zakázka nejenom za Českou republiku pro český obranný průmysl, ale i za Spolkovou republiku Německo.

Samozřejmě, že chceme ve spolupráci s německým Ministerstvem obrany najít více společných projektů. Je to země, která tedy je logicky naším partnerem. Navíc ty tanky Leopard 2 jsou plně interoperabilní v rámci NATO a má je řada spojenců včetně našich blízkých sousedů, jako je Polsko. Tyto tanky mají i Maďaři. To samozřejmě může zefektivnit a zlevnit provoz a naši spolupráci.      

Přezbrojení na tuto techniku je plně v souladu s našimi závazky v alianci, a hlavně napomůže vytvoření těžké brigády, kterou, jak víte, máme v těch našich strategických dokumentech i v těch aliančních dokumentech, kterým vlastně se říká ten rozvoj schopností, capability targets, tak máme do roku 2026 v rámci sedmé mechanizované brigády tankový prapor a tento tankový prapor musíme také zabezpečit. Takže vlastně tím i jako Česká republika plníme alianční závazky.

V závěru mé řeči mi dovolte poděkovat panu premiérovi, všem kolegům na rezortu, a zejména německé straně za otevřené a rychlé jednání. Ta spolupráce s Německem je velice dobrá, velice vstřícná. Skutečně tyto tanky, patnáct tanků dostaneme a ty tanky jsou funkční, bojeschopné, takže to není, jak jsem se dočítala někde, že to bude něco, co není pojízdné. Ne, ty tanky, které dostaneme, tak jsou a budou bojeschopné. Děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, poprosím místopředsedu vlády Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkuji. Já bych tedy začal opravdu těmi pozitivními zprávami. Jak už tady bylo částečně zmíněno, jsme v situaci, kdy dva měsíce od toho hlavního příchozího náporu, té hlavní uprchlické vlny z Ukrajiny, máme přes padesát tisíc lidí, kteří jsou aktivní, legálně aktivní na českém pracovním trhu. V situaci, kdy neberou nikomu práci z českých občanů. I v této situaci dochází ke snižování nezaměstnanosti v České republice. Tito lidé obsazují volná pracovní místa.

Z těch zhruba padesáti jedna tisíc lidí je zhruba necelých čtyřicet tisíc žen, a když si uvědomíme, že zhruba z těch žen, nebo těch, kteří přišli, těch dospělých osob, je jich zhruba dvě stě tisíc, kdybychom odečetli ty, které mají opravdu velmi malé děti, tak můžeme dnes říci, že zhruba třetina těch, kteří mohou pracovat, už pracuje a je zapojena na českém pracovním trhu. A když se podíváme na čísla z ostatních zemí střední a východní Evropy, tak je to opravdu nejvyšší podíl lidí, kteří jsou aktivně zapojeni na našem pracovním trhu, a vidíme každým dnem, že ten nárůst a ten počet lidí stoupá.

Máme tady zhruba 12 000 lidí, kteří se registrovali jako uchazeči o práci, mají zájem pracovat a pracují v mnoha profesích, kde dlouhodobě jsme ty lidi neměli. To znamená, rozšiřují tu dostupnost a kvalitu některých služeb, které byly limitovány tím, že neměly personální kapacitu.

Co je také důležité, už druhý týden nám opravdu běží také i jazykové vzdělávání. Ve spolupráci s MŠMT byly dokončené sylaby, dnes už běží jazykové vzdělávání jak ve firmách, tak se do něj mohou zapojit vysoké školy, odborné instituce, takže opravdu ten vějíř možností, jakým způsobem to jazykové vzdělávání realizovat tady je s finanční podporou, kterou zase realizuje potom stát prostřednictvím úřadů práce.

Pokud jde o ty konkrétní změny v případě humanitární dávky, dochází k těm změnám v těchto oblastech, to znamená u těch, kteří už na našem území jsou a kteří dostali druhou, budou dostávat třetí a další humanitární dávku, tak v okamžiku, kdy z našich systémů a dat, která jsme propojili s Ministerstvem vnitra, neuvidíme, že ten člověk je na nějaké konkrétní adrese, kde si to i můžeme logicky zkontrolovat, a je tam jakákoli pochybnost, tak toho člověka úřad práce vyzve, aby se fyzicky dostavil na pobočku úřadu práce. Pokud tak do osmi dnů neučiní, tak ten člověk ztrácí nárok na humanitární dávku.

To znamená, opravdu si tím jistíme to, aby nedocházelo k tomu, že ten člověk tady přijel, dostal právní ochranu a například z České republiky odcestoval a nechal by si peníze vyplácet na účet. To jednoznačně tímto krokem budeme eliminovat.

Ta druhá velká změna v případě humanitární dávky vychází z diskuzí se zástupci krajů, se zástupci nevládních organizací a tou změnou je to, že u příchozích, kteří k nám přijdou do České republiky, tak v okamžiku, kdy jim stát poskytne bezplatně ubytování, stravu a hygienické prostředky, nebude vyplácena humanitární dávka. Nebude vypláceno těch 5 000 korun, protože tady ten stát zabezpečuje tu péči o toho člověka i podle mezinárodního práva tady tímto způsobem, že poskytujeme to přístřeší, poskytujeme to zázemí, poskytujeme bezpečné útočiště, ale nebudeme už tam vyplácet těch 5 000 korun. Takže to je další konkrétní změna.

A pokud jde o změny v tom příspěvku na solidární domácnost, tak tady děláme úpravy toho charakteru, aby případná částečná úhrada nákladů na energie, především plyn, nebyly tou záležitostí, kdy pak ten, kdo poskytuje to přístřeší, ztratí nárok na solidární příspěvek. My jsme dnes říkali, že to musí být poskytnuto bezplatně. My tu definici držíme a budeme zohledňovat to, že pokud tam dojde k částečné úhradě těch nákladů na energie, tak stále to bereme, že to je bezplatné ubytování a ta domácnost bude dostávat ten solidární příspěvek na ty lidi, kteří tam jsou ubytováni.

Takže to je nějaká změna, která reaguje na ty požadavky z praxe, a počítáme s tím, že potom od 1. července formou nařízení vlády upravíme ty sazby. To znamená, předpokládáme, že bychom udělali vyšší sazbu, která by reagovala na to, když lidé poskytnou neobsazený byt nebo neobsazenou nemovitost, ale zároveň s podmínkou, a to je velmi důležité, že ten byt například nesmí být minimálně měsíc, nebo musí být minimálně před tím měsíc volný, aby nedocházelo k tomu, že někdo účelově vystěhuje jiné občany, jinou domácnost, jinou rodinu. Aby opravdu bylo prokazatelné, že aktivujeme ty byty, které jsou na tom realitním trhu volné.

Takže to jsou ty klíčové změny, které budeme realizovat teď, v této části lex Ukrajina, kterou dodávalo Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím ministra zahraničních věcí Jana Lipavského.

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Dámy a pánové, děkuji za slovo. Dovolte mi, abych se vyjádřil ke třem věcem. Za prvé, již to zaznělo od pana premiéra, na vládu jsem předložil návrh Ministerstva zahraničních věcí ke vstupu Finska a Švédska do NATO. Protože Putin svou zločinnou ideologií dosáhl přesného opaku toho, co chtěl, státy v jeho sousedství se snaží o vstup do NATO a vláda vstup spojenců do NATO samozřejmě podporuje.

Dnešní hlasování vlády bylo důležitým formálním krokem. Nyní bude materiál putovat na podpis k panu prezidentovi, pak bude náš velvyslanec v NATO pan Jakub Landovský zmocněn k podpisu dodatků zakládajících listin a posledním krokem bude ratifikace v Parlamentu České republiky. Nicméně v té době již budou Finsko a Švédsko přidruženými členy, přistupujícími členy a budou s námi jednat u jednoho stolu v rámci Severoatlantické aliance. Jinak já věřím, že se podaří domluvit s Tureckem, aby změnilo svůj postoj. Ale to je otázka mezinárodní politiky, na to nemá přímo vliv vláda České republiky a její dnešní jednání.

Další důležitou věcí, kterou již zmínil pan první vicepremiér Vít Rakušan, je, že jsem na vládě předložil speciální program, který se jmenuje Občanská společnost. A protože lidská práva a demokracie jsou mojí prioritou, prioritou Ministerstva zahraničí a celé této vlády a má to i úzkou vazbu na ten lex Ukrajina, který právě dnes předkládal ministr vnitra, tak my jsme připravili speciální program, který bude pomáhat a chránit občany z Ruska a Běloruska, kteří čelí bezprostřední perzekuci v Rusku nebo Bělorusku. Lidi, kteří se aktivně, opravdu chtěl bych říct aktivně, staví proti Putinově nebo Lukašenkově režimu. Abych to upřesnil, tak to budou nejvýznamnější představitelé občanské společnosti, jako jsou nezávislí novináři nebo akademici, a v našem zájmu je, aby ve své činnosti proti těmto režimům mohli pokračovat, a my jim pro to v Praze vytvoříme náležité podmínky.

My při tom programu budeme spolupracovat s nevládními organizacemi, které budou zajišťovat ty základní záležitosti, a ten program má určitý limit, to znamená, bude to velmi pečlivě vybraná skupina lidí. Tedy program Občanská společnost nám pomůže v těchto věcech dělat tyto kroky, ale detaily nebudeme z bezpečnostních důvodů sdělovat.

Ta třetí věc, kterou bych si dovolil zmínit, ta je významná z hlediska občanské kontroly vládnutí, a to je, že vláda dnes schválila novelu zákona o svobodném přístupu k informacím, která byla připravena Ministerstvem vnitra a také expertní pracovní skupinou koaličních stran. Ta novela, která vychází jaksi z potřeby i na základě sjednocení s legislativou Evropské unie, má ty klíčové přínosy, že stanoví povinnost poskytovat na žádost informace o výši platů a odměn vysokých státních úředníků a samospráv, funkcionářů, na které se vztahuje zákon o střetu zájmů, s tím, že samozřejmě i nadále budou přístupné platy politiků či se zveřejňovat odměny poradců, tedy podle toho zákona 106.

To, co je velmi pozitivní krok, je, že bude „vidět“ i na společnosti, ve kterých má stát většinový podíl, například společnost ČEZ, a ta tedy nově bude zveřejňovat takové informace, které nebudou narušovat obchodní soutěž a zvýší to kontrolu nad těmito subjekty. To, co se také podařilo zlepšit, je ukončení toho tzv. administrativního ping-pongu, kdy, pokud povinný subjekt nechce poskytovat informace, tak se tam vlastně vytváří odvolací orgán u Úřadu na ochranu osobních údajů, který finálně rozhodne, a to považuji za důležité.

Také ten zákon na druhou stranu zvyšuje ochranu informací o kritické infrastruktuře státu, což považuji za důležité z bezpečnostních důvodů. To znamená, jsou tam obě části a například stanoví i opatření proti těm šikanózním žádostem, které prostě neplnily účel toho zákona, ale spíše sloužily k tomu, aby zákon byl využíván k nějakým konkrétním bojům. Děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji pěkně a poprosím na závěr pana ministra zemědělství Zdeňka Nekulu.

Zdeněk Nekula, ministr zemědělství: Dobrý den, dámy a pánové, děkuji za slovo. Po dnešním zasedání vlády mám pro české zemědělce dobré zprávy. Vláda schválila mimořádnou finanční podporu českým zemědělcům, a to v částce 540 milionů korun. Týká se to zejména těch odvětví, která jsou nejvíce postižena válkou na Ukrajině či růstem cen energií a podobně. Jedná se o chovatele prasat, chovatele drůbeže, producenty mléka, to znamená chovatele dojného skotu, pěstitele jablek a pěstitele konzumních brambor.

Tato částka byla vygenerována jako další navýšení prostředků k té mimořádné podpoře, kterou dostala Česká republika z evropských zdrojů. Na Evropské komisi bylo rozhodnuto, že Česká republika obdrží 270 milionů korun, a každý členský stát k tomu může přidat až 200 procent. To je těch 540, dohromady 810 milionů korun.

Druhá dobrá zpráva pro české zemědělce a to je nový program Podpora nákupu půdy prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Tato podpora bude cílená na malé a střední zemědělce, aby zvýšili svůj podíl půdy, kterou vlastní. Ta podpora je nepřímá. Má pákový efekt, kdy prostřednictvím PGRLF budou dotovány úroky u komerčních úvěrů, za které nakoupí zemědělci nestátní zemědělskou půdu. A toto jde v duchu s koncepcí vlády. Ta celková částka, která na to bude alokována, je 150 milionů korun a tento program bude spuštěn 1. června.

Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuji. Prostor pro dotazy, Česká televize.

Zuzana Smiešková, Česká televize: Ještě jednou dobrý den, já bych se ráda zeptala pana ministra Nekuly. Vy jste říkal, že byste rád nechal navýšit prostředky pro Správu státních hmotných rezerv, aby nakoupila potraviny a tak dále, tak jenom jak jednání v tomto ohledu postoupila? Děkuji. A pak bych se ráda zeptala ještě paní ministryně Černochové jenom v souvislosti s nákupem té techniky a s těmi dary. Co s tou stávající technikou? Vy jste to naznačila. Je ale varianta, že bychom poslali dejme tomu nějaké tanky opět na Ukrajinu? A další věc: Vy jste dnes měla jednání s panem prezidentem Milošem Zemanem, tak jaká témata jste probírali a s jakým výsledkem? Děkuju. 

Zdeněk Nekula, ministr zemědělství: Jestli mohu začít… Co se týká nákupu potravin do státních hmotných rezerv. Ano, tento bod jsem inicioval, ale my jsme tu rozpravu měli výrazně širší. Netýkala se pouze rezortu zemědělství nebo potravin, týkala se i dalších rezortů. Takže ve finále ta rozprava byla širší, koncepčnější a my se budeme opakovaně touto problematikou zabývat. Budeme k systému správy státních hmotných rezerv přistupovat zodpovědněji než předcházející vláda.

Vzhledem k tomu, že jednotlivé položky či částky podléhají utajení, tak já se omlouvám, ale bohužel vám nemohu říci detail, ale za rezort zemědělství si myslím, že se ty věci velice výrazným způsobem posouvají dopředu.

Jana Černochová, ministryně obrany: Jestli můžu já, tak vy víte, že konkrétní vojenskou techniku, kterou posíláme na Ukrajinu, nekomentujeme. Nekomentujeme to z bezpečnostních důvodů, je to v zájmu i samotné Ukrajiny, abychom ty věci nekonkretizovali. Každopádně ta naše pomoc je rozsáhlá, byla, je a bude, a určitě ta naše pomoc přispívá k tomu, aby i Ukrajina mohla brzy slavit Den vítězství, který jsme mohli my oslavit první týden v květnu.

K té vaší druhé otázce. S panem prezidentem ty schůzky máme poměrně pravidelně, vždycky ho informuji o aktualitách v rezortu Ministerstva obrany. Je vrchním velitelem ozbrojených sil, takže máme spolu i celou řadu sdílených pravomocí, mimo jiné výběr náčelníka generálního štábu. Tam jsme postoupili o další krok a myslím si, že jsme připraveni se s panem prezidentem setkat na nějaké finální dohodě ohledně náčelníka generálního štábu tak, abychom, řekněme, v měsíci červnu to měli zprocesované.

S panem prezidentem jsem zároveň diskutovala i ty tanky. Byl velmi potěšený z toho, že s německou stranou máme takto dobrou spolupráci a že Česká republika bude mít tanky, které, on říkal, že považuje za jedny z nejlepších, a v tom tedy jeho podporu máme absolutní.

S panem prezidentem jsem diskutovala i tu novou slovenskou battlegroup na Slovensku, kde vlastně má Česká republika, naši vojáci, této battlegroup velet. Tak jsem ho informovala o tom, co se tam aktuálně děje, jak bude zaplňována tato battlegroup, a kdy tedy budeme moci říct, že přebíráme v rámci toho úkolového uskupení zcela všechny úkoly. Všechno.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, rozhlas.

Vojtěch Tomášek, Český rozhlas: Děkuju, já mám dotaz ještě k té novele služebního zákona. Dají se na vašich rezortech někoho z přítomných ministrů očekávat nějaké výraznější personální změny? Protože třeba pan ministr školství, když přicházel na jednání vlády, tak říkal, že je s chodem svého rezortu plně spokojený. Tak jestli chcete nějaké své náměstky zásadním způsobem změnit? Děkuju.

Jana Černochová, ministryně obrany: Tak kdo začne?

Petr Fiala, předseda vlády: Nemusíme asi jednotliví ministři…

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já si dovolím. Myslím, že ta novela vede k tomu, aby tady bylo opravdu efektivní, dobré řízení tohoto státu. Zapracováváme tam připomínky, které jsou tady zhruba za sedm let existence zákona o státní službě, a pokud jednotliví ministři případně budou chtít nějaké změny, tak by je rozhodně nesdělovali na tiskové konferenci po jednání vlády.

Ale vede to k tomu, abychom opravdu dokázali mít pružnější, operativnější možnost řízení, aby třeba i odborníci z praxe byli lépe přijatelní na ty rezorty, což dnes je velmi komplikované. Takže jsou to opravdu věci, které se tady zapracovávaly už nějaký čas. Ty podněty se sbíraly, není to jenom otázka, že teď nějaký ministr teď využije té novely k nějaké převratné změně na tom rezortu. To si myslím, že takto to nikdo nevnímá.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Paní ministryně Černochová?

Jana Černochová, ministryně obrany: Tak já myslím, že můžu říct za rezort Ministerstva obrany, že jsme rezort, který jsme stabilizovaným rezortem. Změny, které jsem považovala za důležité udělat, jsem udělala a v tuto chvíli snad můžu mým náměstkům, všem, bez ohledu, jestli jsou politickými náměstky, nebo jestli jsou těmi odbornými, říct, že já s jejich prací spokojená jsem a že všichni fungují tak, jak mají. A to že jsme si to teda skutečně prověřili v ostrém nasazení, to asi víte všichni.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Nikdo další? Asi pan Kopecký ještě dotaz poslední.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Dobrý den, já bych se zeptal, pane ministře Jurečko, na jednu věc. Vaše náměstkyně mluvila dnes v Parlamentu o tom, že vaším zájmem je, aby se po 300 000 Ukrajinců nedostavil na úřady práce milion lidí, Čechů, s žádostí o těch 5 000 korun kvůli dětem. Tak jsem se chtěl zeptat, jestli už jste vymysleli, jakým způsobem chcete ty peníze distribuovat, aby vám nezkolabovaly IT systémy? Děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkuju. My ten systém vymyšlen máme. Dnes finalizujeme vlastně ten legislativní text, který předpokládám, že předložím na jednání vlády příští týden, kde bych potom řekl nejenom všechny detaily a konkrétní podmínky pro čerpání, ale zároveň i celý ten způsob žádání, administrace a tak dále.

Takže prosím pěkně, kdybychom to mohli říci, až to příští týden vláda schválí, tak to potom logicky odprezentujeme jako ucelený soubor informací, ať neříkáme vždycky jenom nějakou dílčí informaci. Děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: To je pro tuto chvíli všechno, děkujeme za pozornost a přejeme pěkný zbytek dne. Na shledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter