Tisková konference po jednání vlády, 18. října 2021

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády, nejprve pan vicepremiér Karel Havlíček.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dámy a pánové, dobrý den. Protože dnešní vláda byla hodně zaměřena na energetickou oblast, tak dovolte, abych zahájil. Nejdříve dovolte, abych jasně uvedl na pravou míru všechny spekulace, které se vyrojily v posledních dnech ohledně toho, kde je příčina a co se mělo činit ve smyslu pádu některých alternativních dodavatelů elektrické energie.

Důvody toho, co nastává, jsou zřejmé a jsou to celoevropské, dokonce můžeme říct celosvětové důvody, které jsou založeny zejména na spekulacích s plynem, ať už ze strany Ruska, ze strany Spojených států. Jsou založeny na nepoměru nabídky a poptávky v postcovidové době, kdy je poměrně vysoká poptávka a nižší nabídka. A je to dáno rovněž tím, že některé zdroje zejména obnovitelné, například vítr, nemají předpokládanou výkonnost. Zjednodušeně řečeno, fouká o něco méně větru.

V důsledku toho všeho dochází k poměrně vysokým nárůstům cen energií, což se projevuje v cenách na burze, a v důsledku toho některé evropské alternativní dodavatelské firmy mají vážné problémy. Prostě a jednoduše nakupují a prodávají v jiném časovém horizontu, fixují si v různých časových úsecích svoje obchody a ne všichni to ustojí. Například ve Velké Británii dochází již k tomu, že je druhá vlna bankrotů některých alternativních dodavatelů. To se logicky muselo projevit i v České republice. Pád Bohemia Energy a následně dalších dvou už menších dodavatelů je toho důkazem.

Co je důležité říct: Stát nemůže, nesmí vstupovat do liberálního anebo plně liberalizovaného evropského trhu nebo našeho energetického trhu. Je to tak dáno v celé Evropě a ani regulátor, v tomto případě Energetický regulační úřad, nemá nástroje k tomu, aby ovlivňoval cenovou politiku jednotlivých aktérů, a už vůbec ne to, jestli přežije, či nepřežije.

Úlohou státu není vstupovat do trhu, úlohou státu je za předpokladu, že některý z těchto dodavatelů má problémy, zajistit dodávky elektrické energie a zajistit dodávky plynu, což jsme bezezbytku splnili. To znamená, v tuto chvíli nikdo z odběratelů nemusí mít obavu o to, že by nedostal energii, kterou měl v určitých objemech nasmlouvanou.

Další úlohou, logicky, státu a zejména Energetického regulačního úřadu je všechny informovat. I toto nastalo, protože už s několikahodinovým předstihem před tím, než padla Bohemia Energy, se začalo pracovat na informačním plném servisu a v momentě, kdy ta situace nastala, všichni odběratelé věděli, co je čeká. Věděli, že přechází do takzvaného režimu dodavatelů poslední instance, věděli, že nepřijdou o elektrickou energii. Rozjely se okamžitě infolinky a všechny komunikační kanály, které dodnes fungují, včetně hot linek, které máme například na Ministerstvu průmyslu a obchodu.

Jiná cesta není možná, je to stejné, jako kdyby stát ovlivňoval cenu rohlíku a vstupoval do tohoto obchodu. Bohužel to tak jest a je to tak v celé Evropě.

Věc druhá je ta, jakým způsobem stát může pomáhat, a pozor, podotýkám, všem aktérům, to znamená všem odběratelům. Nemůže v tuto chvíli udělat to, že odběratelé, ať už firmy, nebo spotřebitelé, kteří byli u dodavatelů typu Bohemia Energy a v danou chvíli přestupují k někomu dalšímu a budou platit více, tak se na ně zaměří a začne je nějakým specifickým způsobem podporovat.

Byla by to nedovolená podpora, protože opět, jedná se o tržní vztah, kdy vlastně někdo měl levnější cenu například elektřiny po celou dobu a následně bude mít dražší, protože prostě vybral si dodavatele, který byl nespolehlivý. To si logicky hlídají ostatní dodavatelé a samozřejmě i ostatní odběratelé.

V každém případě stát v tuto chvíli nařídil, respektive nenařídil, ale vyzval Energetický regulační úřad, aby využil speciálního paragrafu energetického zákona a aby prověřil ještě jednou všechny dodavatele. Aby je prověřil tím, že zjistí, za jakých podmínek nakupují a prodávají, a toto budeme mít během několika dnů.

V tuto chvíli tedy nikdo není ohrožen ve smyslu dodávek. Stát ale udělá to, že plošně podpoří všechny odběratele, a to jak spotřebitele, tak firmy s tím, že co se týká spotřebitelů, máme na to několik nástrojů.

Nástroj, který jsme schválili dnes na vládě, je založen na specifické podpoře, kdy nebudou rodiny, nebo chceme-li domácnosti, platit poplatek za obnovitelné zdroje, a to do výše průměrné spotřeby domácnosti, což jsou tři megawatthodiny. A protože každá megawatthodina rovná se 495 korun, to je částka, kterou každá domácnost platí v rámci zúčtování svých energií, tak tato částka bude odpuštěna. A protože se jedná maximálně o tři megawatthodiny, tak se jedná o částku maximálně 1 500 korun za rok.

Pokud někdo bude mít nižší spotřebu, například dvě megawatthodiny, tak to bude 495 krát dva, to znamená tisíc korun podpory. Toto bude realizováno od příštího roku, od roku 2022 tedy, bude to už zúčtováváno v rámci průběžných záloh a stát na to přispěje částkou maximálně osm miliard korun.

Proč maximálně osm miliard korun? Protože v České republice máme 5,3 milionu odběrných míst, a jestliže bychom počítali, že každé místo by využilo tu maximální částku, což ale samozřejmě nenastane, protože některá místa mají nižší spotřebu, tak by to bylo těch maximálně osm miliard korun. Ale s jistotou lze říct, že to bude méně, v tuto chvíli nicméně jsme připraveni alokovat z obnovitelných zdrojů částku pro jistotu v plné výši, a to je osm miliard korun.

Druhým nástrojem je DPH a tady bych poprosil paní vicepremiérka Schillerovou, jestli by vás mohla seznámit s tímto opatřením.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové, dnes ještě jednou. Tak jak jsem avizovala na tiskové konferenci před jednáním vlády, tak vláda podpořila všechny mé návrhy. První z nich, ten jednodušší, a to je zmocnění, abych vydala prominutí DPH na respirátory a související filtrační polomasky, tak jak vlastně už několikrát jsem promíjela DPH, a to do konce roku. Takže protože pořád ta opatření Ministerstva zdravotnictví trvají, tak prodlužuji, prodloužím, zítra podepíšu zmocnění a osvobodím DPH, nebo respektive určím na nulu u těchto respirátorů, polomasek filtračních do konce roku.

Druhá věc, kterou jsme diskutovali na vládě a získala jsem zmocnění, čili usnesení vlády, které bylo schváleno jednomyslně, obsahuje čtyři body. Za prvé mám připravit rozhodnutí a podepsat, kterým dojde k prominutí daně z přidané hodnoty při dodání energií, elektřiny a plynu, přijatých úplat k dodání elektřiny a plynu, a to za měsíce listopad a prosinec. To znamená, bude tam DPH za listopad a prosinec nulové.

Další zmocnění – mám připravit a vládě do 20. října, to znamená do středy, kdy bude další jednání vlády, mimořádné, novelu zákona o DPH, kde dočasně navrhneme snížení DPH na elektřinu a plyn na nulu, na nulovou sazbu dočasně.

A pak jsem dostala zmocnění jednat podle článku 102 směrnice Rady ze dne 28. listopadu 2006 s Výborem pro DPH Evropské unie o snížení DPH na energie. O trvalém snížení. To znamená, abychom měli sazbu nikoliv 21 procent, ale deset procent.

Současně jsem získala zmocnění jednat s komisařem pro hospodářství o dočasné možnosti aplikace osvobození od daně z přidané hodnoty s nárokem na odpočet daně na dodání elektřiny a plynu. To znamená trvale snížení DPH vyjednat a dočasně snížení na nulu.

Takže tato čtyři zmocnění mám. Zítra podepíši osvobození od DPH na měsíce listopad a prosinec, odejdou také příslušné dopisy a rozběhnou se jednání s Evropskou komisí. A současně ve středu předložím na vládu novelu zákona o DPH tak, aby obsahovala na dočasnou dobu nulovou sazbu na energie a plyn.

Takže tolik za mě. Děkuji vám.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji. Dotazy, prosím, Česká televize.

Kateřina Trnková, Česká televize: Děkuji, dobrý den, já bych se jenom chtěla zeptat, jestli ta opatření, jestli jste si nějak zjišťovali nebo vykomunikovávali, jestli mají podporu od hypotetického příštího kabinetu a jestli by v tomto byli za jedno. Jestli pak třeba nějak dodatečně nepotopí tady ta opatření, o kterých jste teď hovořili? Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak budu-li mluvit za sebe, za Ministerstvo financí, to znamená, tam se to týká vlastně prominutí nebo snížení DPH, tak to jsou věci, které v mediálním prostoru jasně zazněly od několika zástupců opozice, jejich podpora, Ať to byl ekonomický expert pan Skopeček, ať to byl předseda KDU pan Jurečka. Je potřeba si uvědomit, že to prominutí vlastně nepřesáhne, které podepíši zítra, nepřesáhne mandát této vlády, protože je tam konec roku. To ani jinak nemůžete udělat než na celý měsíc. A ta vláda plus minus někdy do konce roku tady bude. Teď už je jedno, jestli skončí třeba 20. prosince nebo patnáctého. DPH vždycky musíte prominout na celý měsíc. Takže nepřekračujeme ten mandát. A co se týče dalších návrhů, tak to budou návrhy, které bude projednávat už nová Sněmovna. To znamená, že tam dostanou všichni šanci se k tomu vyjádřit.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: My jsme toto projednávali dnes na tripartitě a v podstatě jak zástupci zaměstnavatelů, tak zaměstnanců, kteří logicky hájí tedy zájmy i rodin, domácností a tak dále, dospěli k závěru, že ono se nic více vymyslet nedá. Ono je to do značné míry i to, co se děje jinde v Evropě. My se úplně přesně neorientujeme v tom, co vlastně chce současná opozice, budoucí pravděpodobně vládní koalice, protože když jsme přišli s příspěvky, tak říkali před volbami, že by bylo nejlépe dělat to přes DPH. Když jsme přišli s DPH, říkají, že by bylo nejlepší dělat to přes dotace.

Ale v každém případě návrh, který oni přednesli, my jsme se jím zaobírali docela férově, a to je udělat to přes příspěvky na bydlení, v podstatě ztrácí téměř smysl, protože jedná se o 210 000 domácností nebo rodin a v daném případě to je pět procent všech domácností v České republice. To znamená, tím pádem by nedostaly se do hry domácnosti středně příjmové, ale i nízkopříjmové. Dostala by se tam pouze skupina opravdu velmi vybraných, relativně málo obyvatel.

Takže my se kloníme k tomu, že by to mělo být férové, že by to mělo být plošné, že by se nemělo hádat o to, jestli prostě někdo je těsně pod čarou nebo těsně nad čarou. Bylo by z toho pravděpodobně zle, zlé prostě diskuze s těmi dotyčnými, kteří by skončili třeba těsně pod čarou. Takže se domníváme, že řešení přes DPH tímto příspěvkem není neobvyklé v Evropě. Jsou země, které takto rovněž šly. A že to je v danou chvíli nejférovější řešení. Samozřejmě ale příští vláda si může nakonec zrušit, co bude chtít.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Hospodářské noviny.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ještě možná, jestli bych to mohla doplnit. Je to administrativně nenáročné, a kdybychom šli tou cestou příspěvků na bydlení, my jsme to řešili v tom mezičase samozřejmě velmi zodpovědně, tak můžete se dostat i do situace, jednak zasáhne to takhle malé procento lidí, to je jedna věc, a mohou se dostat i do problémů, že přidáme tam tento příspěvek a oni přijdou o jiný příspěvek.

Takže to je docela prostě složité, administrativně složité, testováno s příjmy, samozřejmě ty úřady práce to dělají, ale myslíme si, že bychom nedosáhli tak rychle a tak smysluplně toho cíle jako díky tomuto návrhu.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak pan Ťopek

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobrý den, dovolte tři krátké dotazy. Nejdřív, pane vicepremiére, se chci zeptat na mechanismus toho odpuštění poplatků na obnovitelné zdroje. Zdali to bude automaticky nebo zdali si lidé budu muset žádat, dokládat spotřebu, jak to tam bude vypadat?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Bude to automatické, právě v tom je celá ta pointa. Je to jednoduchá operace, která není tak úplně jednoduchá ve smyslu přípravy, to znamená Energetický regulační úřad, OT a tak dále, ale tím nikoho nechceme trápit. V každém případě pro domácnost, pro rodinu to bude velmi jednoduché. Nezaplatí částku, která je na obnovitelné zdroje, a v tom účtování, tak jak možná někteří víte, kdy na konci roku se tam objevuje ta částka na obnovitelné nebo podporované zdroje, abych byl přesný, tak tam tato částka nebude.

Čili je to nejjednodušší nástroj, který nikoho nebude trápit, nikdo nebude o nic žádat, pouze zaplatí o tuto částku méně. Do značné míry je to i trochu symbolické, protože my jsme opatřením v rámci zákona o POZE zavedli zvýšení daně právě pro solární investory, to znamená, bereme to i tak, že vlastně to, že jsme je zdanili a že jsme snížili ty celkové výdaje, které jdou na podporu obnovitelných zdrojů, tak budou mimo jiné použity i na toto. Já říkám mimo jiné, protože samozřejmě ten požadavek je vyšší.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Děkuji. Potom tady zaznělo, že se to týká 4,3 milionu domácností plus milion dalších odběratelů. Jaká je definice toho dalšího milionu, to jsou fyzické osoby nebo i další odběrná místa?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Jsou to odběrná místa. Zjednodušeně řečeno 4,3 milionu domácností a milion navíc, pokud má někdo prostě chalupu, chatu a tak dále. Tam samozřejmě se nepředpokládá, že bude ta spotřeba tři megawatthodiny, bude třeba půl, to znamená, ta podpora tam bude víceméně menší, možná i symbolická. Ale ono to technicky nelze udělat jinak. Prostě všechna odběrová místa pro rodiny nebo pro fyzické osoby do toho budou začleněna.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: A ještě, paní vicepremiérko, už jsme se o tom bavili před zasedáním vlády, já ještě se k tomu vrátím, k tomu tématu, abych v tom měl úplně jasno: Co se stane, když nám Evropská komise nepovolí to snížení DPH? Vezme si to vláda, respektive stát na svá bedra toto i přes i přes nesouhlas, nebo mohou lidé očekávat třeba zprávu, že nepodařilo se, rušení nebo odpuštění DPH se ruší?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Na ty dva měsíce to prominu já svým rozhodnutím. Nechala jsem se samozřejmě zaštítit rozhodnutím vlády nebo zmocněním vlády, abych mluvila přesně. Jinak je to kompetence ministra financí podle paragrafu 260 daňového řádu při mimořádných okolnostech, takže to už bude jednou provždy. My budeme žádat do budoucna a i z toho důvodu, aby bylo zohledněno to, že jsme to takto pod tlakem v těch mimořádných okolnostech udělali na dva měsíce.

Udělali jsme to u respirátorů několikrát. Já chápu, že to jiná situace, jiné položky, v podstatě žádný postih jsme nedostali, než prostě by k nějakému infringementu Evropská komise přistoupila, už to skončí. Pak bude samozřejmě, doufám, že už do té doby bude vyjednána ta výjimka. Ono to bude nějaký týden trvat, možná i měsíc, proto to udělám touto cestou.

My jsme se na odůvodnění podíleli s MPO. To znamená, teď to zítra podepíši a je to jednou provždy na listopad a prosinec. Ta jednání budou vedena o tom, abychom mohli tu dočasnou výjimku mít v zákoně, protože ten návrh podám a bude o něm jednat Poslanecká sněmovna. To znamená, aby tam mohl být trvalejší, třeba na rok. My se o tom ještě poradíme.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě Česká televize.

Kateřina Trnková, Česká televize: Já mám, prosím, poslední otázku na doplnění. Premiér Babiš říkal, že ve čtvrtek chce na Evropské radě řešit zastropování cen emisních povolenek. Evropská komise tomu zatím nebyla úplně nakloněna. Mě by zajímalo, jakými argumenty podle vás Česko může právě Evropskou komisi přesvědčit, že by to byla dobrá cesta. A naopak z druhé strany: Znáte ty argumenty Evropské komise, proč se touhle cestou dosud vydávat nechtěla? Děkuji.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: No ano, protože jestli na to někdy byla vhodná doba, tak je to právě teď v tuto chvíli. Samozřejmě je to boj a je to rovněž boj ideologický a my se snažíme argumentovat pragmatickými argumenty, to znamená ekonomikou a energetikou. To, co se dnes odehrává, je třeba férově říct, že není pouze v důsledku zelených zdrojů a pouze v důsledku zelených ideologií. Je to jeden z důvodů a popravdě řečeno, dnes je to ještě naštěstí ten menší.

Ten hlavní důvod je skutečně spekulace s plynem, ten důvod je vyšší nabídka, respektive vyšší poptávka, než je nabídka, ale zcela zjevně se začíná projevovat to, že sázka na zelené zdroje, v tomto případě na vítr, kdy zjednodušeně fouká méně, se začíná projevovat. Do toho samozřejmě je psychologický akt odstavování uhlí v Německu, v České republice, v Polsku a v ostatních zemích a odstavování jádra.

Toto všechno má za důsledek růst cen emisních povolenek. No a my jsme přesvědčeni, že se prostě musíme ozvat a hledat řešení. Protože hledat řešení pouze ve smyslu toho, že se nebude snižovat počet emisních povolenek takovým tempem, jako se předpokládalo, je podle našeho názoru málo. Tím spíše, že Evropská komise na základě analýz, které nejsou tak dávné, předpokládala, že v roce 2030 se bude cena pohybovat mezi 30 až 40 eury. Dneska jsme v roce 2021 a cena byla přes 60 eur. To znamená, vymklo se to z pod kontroly a země, které mají infrastrukturu hospodářskou, průmyslovou, energetickou, jako má třeba Česká republika, nesmírně trpí.

To znamená, ano, je pravda, že některé země to možná tolik netrápí. Ale právě země, které prostě jsou na tom podobně jako my, ať už je to Polsko, ale už je to třeba i Německo, tak prostě musí se v tomhle případě ozvat a hledat řešení takové, kdyby se prostě udělalo možná něco, co by se ještě před rokem, před dvěma dělalo jinak. Ale taky před rokem, před dvěma se předpokládalo, že jejich cena bude jiná.

Čili je třeba i na evropské úrovni uznat, že se stala chyba. Protože poté budeme v situaci, že budeme mít tak extrémně drahé energie, že to nejenom průmysl, ale i spotřebitelé nezvládnou.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Český rozhlas.

Jana Čermáková, Český rozhlas: Dobrý den, já jsem se jenom chtěla optat pro doplnění, jestli jste dnes jednali, respektive vláda, o návrzích Ministerstva zdravotnictví na zkrácení platnosti testů na covid, karantény nebo ukončení hrazení testů z veřejného zdravotního pojištění, či jestli na to nedošlo a odložilo se to. Protože sám pan ministr zdravotnictví řekl, že by rád na to znal nejprve názor možné budoucí vládní koalice? Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Ne, dnes to na pořadu jednání vlády nebylo, ani jsme to neřešili v bodě různé.

Jana Čermáková, Český rozhlas: Děkuji

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, prosím.

Klára Beranová, Novinky.cz: Dobrý den, já abych se vás chtěla zeptat, jestli jste na vládě řešili projekt Trojmoří, a pokud ano, tak jaký je výsledek?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Neřešili jsme. My jsme stáhli asi čtyři nebo pět bodů. Ne snad proto, že by ty body byly špatně připravené, ale domníváme se, že jsou body, mimo jiné byly to třeba investiční pobídky, které byly připraveny asi tři, a nezdá se nám v tuhle tu chvíli vhodné tyto body dávat. Nechme to prostě už na vládu novou. Je to otázka časová.

Je pravda, že projekt Trojmoří se musí nakonec schválit. Ten byl připraven velmi zodpovědně. To znamená, jedná se o poplatku, který je na úrovni řádově 500 milionů korun, který Česká republika se zavázala, že zaplatí do tohoto fondu.

Je pravda, že pokud to schválí asi až příští vláda, respektive ono už není co schvalovat, ale ten mechanismus toho, jak se tam budou ty peníze dávat, protože jsme se k tomu zavázali, se může udělat.

A stejně tak je to s investičními pobídkami. Nechceme rozhodovat, i když to jsou třeba dobré investiční pobídky, o tom nyní. Může přijít někdo další a řekne, že jsme to udělali záměrně už po našem mandátu. Takže myslím, že to vydrží ještě prostě pár týdnů.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz? Pokud už žádný není, tak děkujeme a hezký zbytek dne.