Tiskové konference

18. 9. 2013 18:28

Tisková konference po jednání vlády, 18. září 2013

Premiér Jiří Rusnok spolu s ministrem financí Janem Fischerem a ministrem pro místní rozvoj Františkem Luklem shrnuli výsledky jednání vlády. Premiér oznámil, že stát nezaplatí dluhy vlastníků OKD a nekoupí důl Paskov. Kabinet ale plánuje zákonným opatřením navýšit platby za státní pojištěnce. Ministr financí novinářům sdělil, že předložil vládě rozpočet na příští rok se schodkem 112 miliard. Ministr pro místní rozvoj představil opatření k dočerpání evropských fondů.

Pro zobrazení videa je nutné povolit JavaScript. Zde jsou instrukce jak povolit JavaScript ve Vašem webovém prohlížeči.

Nahrává se přehrávač videa ...

Jana Jabůrková, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na dnešní tiskové konferenci po velmi intenzivním jednání vlády České republiky a po setkání představitelů vlády s představiteli Svazu měst a obcí. Za vládu dnes promluví pan premiér Jiří Rusnok, pan ministr financí a místopředseda vlády Jan Fischer a ministr pro místní rozvoj František Lukl. Já tímto dávám slovo panu premiérovi.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Dámy a pánové, krásný podvečer, tentokrát až takto pozdě se s vámi můžeme setkat. Já bych úvodem představil naši novou tiskovou mluvčí, paní Janu Jabůrkovou, která vystřídala pana Hrubeše, se kterým jsme se dohodli na ukončení spolupráce, takže to byl hned jeden z prvních bodů našeho jednání. Nicméně byly tam body mnohem složitější a obsažnější, já se vyjádřím jenom stručně k některým z nich. Projednali jsme zprávu ministerstva pro místní rozvoj, která analyzuje stav čerpání evropských fondů a navrhuje některá opatření k zlepšení, k tomu se pak vyjádří pan ministr Lukl. Velkou část naší debaty tvořilo pokračování naší rozpočtové debaty. Tam bych naznačil jenom to, že jsme se dnes dohodli na základním konečném rámci rozpočtu, tzn. příjmy, výdaje, deficit, a v zásadě jsme se dohodli i na alokaci dodatečných zdrojů pro některé kapitoly, u kterých jsme společnou snahou dospěli k tomu, že je nutné tyto výdaje posílit. V tomto kontextu jsme se také zabývali návrhem na zákonné opatření, které by mělo řešit navýšení plateb za státní pojištěnce ve zdravotnictví. Zabývali jsme se kromě jiného také materiály, které se týkají řešení krizové situace v Moravskoslezském kraji. Tam jsme v zásadě zatím v situaci, kdy budeme dále pokračovat už v detailních jednáních na úrovni pracovní skupiny náměstků ministrů a Porady ekonomických ministrů k některým opatřením, která považujeme za možné ještě přijmout za naší vlády a která považujeme také za realistická z hlediska financování. V kontextu MS kraje ještě zmíním materiál o uvolnění a zprovoznění řešení problému sanace ostravských lagun, který je všeobecně znám, tam bude alokována dodatečná miliarda korun, respektive bude uvolněna v nejbližší době miliarda korun na pokračování této sanace. Diskutovali jsme také stanovení dalšího postupu k věci Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti České republiky a celou řadu dalších bodů. Kromě toho nám významnou část času zabralo setkání s vedením Svazu města a obcí. Já se zítra zúčastním jejich sněmu spolu s dalšími kolegy z vlády, tam je celá řada témat, která zajímají obě strany, ale k těm bych se případně vyjádřil potom v debatě nad vašimi dotazy. Teď bych předal slovo kolegům.

Jan Fischer, 1. místopředseda vlády a ministr financí: Děkuji. Dobrý večer. Ta rozpočtová debata, třetí dějství, dneska dospěla, pokud jde o vládní stranu, do finále. My ještě v pátek představíme návrh rozpočtu sociálním partnerům na zasedání tripartity, ale v závěru té dnešní debaty jsme dospěli už ke shodě o tvaru rozpočtu a o alokacích na jednotlivé kapitoly. Oficiálně bude vláda hlasovat o rozpočtu příští středu, proto jsme ještě projednávání toho dokumentu přerušili. Ministerstvo financí, tak jak se zavázalo, provedlo nové kvantifikace příjmů, které vycházejí z umístění predikce ministerstva financí na tom jejím optimistickém konci, to jest 1,3. Ministerstvo financí neprovádí tu prognózu jenom bodově, kde ten střed byl 0,8, ale má tam pásmo, kde jsme se nakonec přiklonili k té optimistické verzi 1,3, což byl prostor pro novou kvantifikaci daňových příjmů, počítáme také s tím, že o 2 miliardy zvyšujeme příjmy tím, že o 2 % jsme se dohodli, že budeme zvyšovat objem mzdových prostředků, nikoliv mzdy či průměrné mzdy, chci podotknout v nepodnikatelské sféře – ve státní a veřejné sféře. Zvýšil se také na straně příjmů odhad inkasa z aukce další frekvence a jsou tam vyšší očekávání z příjmů ze státních podniků, které dohromady činí 7,3 mld. Ta alokace do jednotlivých kapitol, kromě toho o čem jsem hovořil, čili dvouprocentní růst objemu mzdových prostředků, se kterým potom správci kapitol mohou zahospodařit podle svého nejlepšího vědomí, svědomí, přesvědčení a hlavně potřeb. To otvírá prostor i pro řešení problémů, které dosud měl pan ministr vnitra s policisty a náborem nových policistů, to je už schopen si vyřešit, a jeho kapitolu jsme navíc ještě posílili o částku 400 mil., takže je schopen si s tím poradit. Optimisticky zní to, že pan ministr Kohout dneska přišel s návrhem na zvýšené příjmy o 100 mil. ze strany inkasa z poskytovaných víz, otvíráme nové konzulární úřady, k tomu se bude ministerstvu 50 mil. vracet, čili to je posílení jeho kapitoly, a potom těch 100 mil. my využijeme jinak a já vám řeknu za chviličku jak. Myslím si, že nemusí úplně nespokojen odcházet ani resort dopravy a další. Zkrátka po té velmi tvrdé debatě ministři nakonec byli schopni tento návrh alokace výdajů schválit. Státní pojištěnci, to bylo velmi vážné a dlouho diskutované téma. Vy víte, že jsme tam vytvářeli prostor pro 3,7 mld. v rozpočtu. Dneska jsme to zvýšili o jednu miliardu, čili bude to 4,7 mld., aniž jsme museli sáhnout do deficitu. Jsem velice rád, že jsme se dohodli na tom, že tu miliardu vytvoříme jednak z rozdílu mezi příjmy a výdaji těch víz, to je, abych tak řekl, příspěvek ministerstva zahraničních věcí, a také jsme se shodli na tom, že s ohledem na očekávání v dalším vývoji cen energie můžeme o 10 % stáhnout výdaje u všech kapitol na energie, tak to je další zdroj pro toto opatření a koneckonců my považujeme stále za extrémně vysoké, a vězte, že to je hodně přes 32 mld., které všechny kapitoly úhrnem spotřebují ve výdajích na služby, z nichž gró samozřejmě tvoří výdaje na ICT a právní kanceláře, tak z těchto položek jsme odebrali 770 mil. a to doplňuje tu miliardu, kterou dáváme na zvýšení plateb za státní pojištěnce, což si myslím, že je dobré. Čili schodek zůstává na úrovni 112 mld., tak jak to bylo při posledním jednání vlády, „maastricht“ dodržíme, to znamená podíl deficitu na HDP těsně pod 3 %. To je myslím k rozpočtu vše, pokud budou dotazy, jsem připraven na ně odpovídat.

František Lukl, ministr pro místní rozvoj: Děkuji. Hezké pozdní odpoledne. Jenom krátce k materiálu, který nesl název Analýza stavu evropských fondů ve stávajícím období. Tato vláda si jako jednu ze strategických priorit stanovila smysluplné dočerpání evropských fondů tohoto období a samozřejmě každá miliarda, která by takto zůstala v rozpočtu Evropské unie a nebyla by smysluplně uplatněna na území ČR, by v kontextu např. se sestavováním rozpočtu pro příští rok byla opravdu velmi fatální. Proč v tuto chvíli se tak intenzivně touto problematikou zaobíráme, z toho důvodu, že podle našich predikcí jako národního orgánu koordinace, může být nevyužita částka až 30 mld. Kč, což je samozřejmě částka obrovská. Predikce jednotlivých řídících orgánů jsou trochu menší, ale my se opravdu řídíme tím prozaickým heslem: Počítej s horším, doufej v lepší. S tím, že proto, aby došlo k co největšímu snížení nedočerpání této částky, jsme zvolili určitá systémová opatření i konkrétní kroky. Jenom, proč v tomto roce poprvé hrozí, že Česká republika nevyužije všech evropských finančních prostředků. Je to z toho důvodu, že se nám sbíhají pravidla N+2, N+3, do roku 2010 platilo, že závazky, které republika v tom daném roce má, může vyčerpat do tří let, tzn., v roce 2010 to bylo do roku 2013. Bohužel v roce 2011 se změnilo pravidlo na N+2, tzn., závazky z roku 2011 se taky dočerpávají v roce 2013, a proto je ten objem tak vysoký. A proto poprvé ČR hrozí, že nedočerpá tu alokovanou částku. Ale jaké konkrétní kroky jsme si předsevzali, že učiníme. Z těch systémových jde především o změnu právě pravidla N+2 na N+3, abychom tuto alokovanou částku dokázali dočerpat smysluplně ještě v příštím roce. My jsme z toho důvodu měli jednání minulý týden ve čtvrtek s panem komisařem Hahnem a stejné aktivity v tuto chvíli debatuje na nejvyšší úrovni prezident ČR Miloš Zeman, s tím že Evropský parlament by o změně pravidla, které dneska platí pro ČR i pro Slovenskou republiku a Rumunsko a v příštím období bude platit pro všechny členské státy EU, měl jednat někdy v říjnu. My se k tomu pravidlu neupínáme, i když by samozřejmě pomohlo ČR ze všeho nejvíce, a uděláme všechno pro to, abychom ho dosáhli. Nicméně činíme i další kroky, mezi ně patří uplatnění článku 95 a 96 Všeobecného nařízení, tzn., abychom z toho balíku možného nevyčerpání odtrhli částky, které jsou zazávazkovány v projektech, jež například jsou předmětem řízení Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, tam jsou na přezkum projekty v řádu 10 mld. Kč a my se budeme snažit aplikovat tento článek, abychom řekli, ale tato částka je zazávazkována, nicméně ale je k prošetření, tzn., odpočítejte ji. Stejně tak chceme uplatnit článek 96, který mluví o „vyšší moci“. ČR stejně jako Německo a další státy postihly povodně, my jsme se prioritně museli soustředit na odstraňování škod po povodních a samozřejmě nebyla ani kapacita mentální, ani personální, ani administrativní v tom období smysluplně čerpat. Kromě toho už v tuto chvíli schvalujeme určité metodické pokyny ve spolupráci s ministerstvem financí, které v minulosti chyběly, které se týkají auditů a kontrol jako takových, a aby byla jednotná metodika nejen jejich provádění, ale i vyhodnocování a nápravných opatření, protože i to samozřejmě zdržuje v čase to samotné čerpání. Kromě těchto systémových opatření jsou to potom jednotlivé konkrétní kroky u daných tematických operačních programů a souvisí především s realokacemi, jak vnitřními v rámci toho daného projektu, které jsou administrativně jednodušší a nepotřebují souhlas bruselské autority, tak samozřejmě ty vnější, vy víte, že nejsledovanější je OP Životní prostředí, kde hrozí nedočerpání v řádu 6 možná až 8 mld. Kč, vnitřními realokacemi chceme posunout ty prostředky do programů, které mají vyšší absorpční kapacitu a je zájem uchazečů o tyto finanční prostředky, tak vnější, že by se částka kolem 5 mld. mohla přesunout do OP Doprava, a to bylo také předmětem jednání s komisařem Hahnem, aby tyto finanční prostředky a priori byly ministerstvem dopravy použity na opravy silnic 2. a 3. tříd. Ty další kroky jsou v materiálu, mohu je zmínit, nicméně nejdůležitější zpráva je, že intenzivně, konkrétními kroky a úkoly naplňujeme to, aby to nedočerpání bylo co nejmenší. Hrozí až 30 mld., ale my se těmito kroky budeme snažit to co nejvíce eliminovat. Děkuji.

Jana Jabůrková, tisková mluvčí vlády: Já děkuji pánům a nyní vás prosím o tři otázky, vzhledem k napjatému času dnešního dne.

ČTK, Martin Kaiser: Já bych měl dotaz k OKD, a sice jaká konkrétní opatření vláda zvažuje, jestli už jedná s OKD a potom ještě ta částka 4 až 6 mld., která běhá tiskem, jestli ta přišla ze strany některého z ministerstev nebo to je návrh firmy OKD? Děkuji.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Ona celá ta debata je velmi kreativní, já úplně žasnu, kde se berou různé úvahy o tom, co všechno stát bude dělat s OKD. Já pořád zdůrazňuju to, co říkám stále dokola, OKD je soukromá firma, mimochodem dneska nám pan ministr financí připomněl usnesení vlády z roku 2004, kterým byla tato firma privatizována do rukou dnešních vlastníků a z kterého vyplývají jednoznačné závazky těch dnešních vlastníků i vůči potenciálním útlumovým programům a jejich sociálním konsekvencím, čili to platí, na tom nikdo nic nezměnil a nezrušil. My zatím, pokud vím, jsme žádná oficiální jednání v OKD nevedli, jistě existují nejrůznější štáby, kde se samozřejmě zúčastňujeme jako vláda na různých úrovních, které se v MS regionu konají. Podívejte se, my můžeme těžko bezprostředně řešit situaci jednoho soukromého podniku, to nám prostě nepřísluší, na to existuje legislativa, která samozřejmě zapovídá jakoukoliv veřejnou pomoc a prostě vlastník se té zodpovědnosti nemůže jen tak zbavit. Já tady zdůrazňuji, že my nebudeme jako česká vláda z peněz českých daňových poplatníků platit žádné dluhy soukromých vlastníků této firmy, to je prostě absolutně vyloučeno. Jestli si někdo takhle vykládá náš zájem o osud lidí, kteří jsou mimo jiné spojeni s touto firmou, tak si to vykládá špatně. Nás samozřejmě velmi tíží osud té firmy v tom smyslu, že tam pracuje několik tisíc lidí a budeme dělat veškerá možná opatření, která se týkají toho, co státu přísluší. Tzn. my se musíme postarat o ty lidi, pokud by se v nějaké perspektivě ocitli bez práce, musíme samozřejmě zajistit příslušné sociální kompenzační programy pro jejich znovuzačlenění do společnosti, ale rozhodně nebudeme zítra kupovat OKD ani Důl Paskov, nebudeme ho přebírat ani za korunu, mimochodem ty úvahy, které se objevují někde v médiích, já myslím, že každý, kdo umí dělit a násobit, jsou naprosto scestné, abychom udržovali v chodu Důl Paskov, pokud produkuje roční ztrátu 1,5 mld. nebo 2 mld., tak si to vydělte počtem postižených lidí 2 000, tak to jim skutečně můžeme zajistit luxusní sociální síť bez toho, aniž bychom stínovali nějakou těžbu uhlí, takže to rozhodně dělat nebudeme. Jednat dále s vlastníky a manažery firmy budeme. To první jednání, které už bylo avizováno, se odehraje za účasti pana prezidenta příští týden 24. září a budou bezesporu následovat další jednání, ale naše pomoc obecně bude do toho regionu směřovat kanály, které jsou dovolené a které jsou realistické. Tzn. ano, budeme se snažit soustředit veškeré síly, které máme a které jsou velmi omezené, do oblasti ekologických sanací, budeme také posilovat své kapacity v oblasti sociální, aktivní politiky zaměstnanosti, zasadíme se, aby byly zacíleny do tohoto regionu. V rámci evropských programů jsme už mimochodem udělali jeden krok, kdy navrhujeme přesunout prostředky, které se nevyužijí v jednom dílčím programu v podstatě technické pomoci, který spravuje ministerstvo pro místní rozvoj, přesunout do jediného regionálního operačního programu, to jest NUTS Moravskoslezsko, je to v řádu 500-600 mil., to jsou všechno kroky, které vláda v rámci svých možností dělat bude a budeme je dále zkoumat. Jak už jsem říkal, bylo dneska schváleno pokračování té nekonečné sanace ostravských lagun, na kterou už bylo spotřebováno kvantum peněz, podle mého názoru za velmi pochybné efektivnosti v minulosti, čili to je ta věc, na kterou chceme dohlédnout, aby se ty věci děly s maximální efektivností, protože prostě peněz je málo. Takže tolik k té otázce. Částka 4-6 mld. netuším, od koho pochází, jak říkám, bude nás to všechny stát miliardy, všechny daňové poplatníky ta neblahá situace, ale prostě jednou je postižen jeden region, příště jiný, k tomu máme tyto nástroje všeobecné solidarity ve státě zřízeny, aby se s nimi pracovalo, rozhodně nebudeme sanovat žádnou soukromou firmu, to zdůrazňuji. Nebudeme sanovat žádné závazky, kapitál jakékoliv soukromé firmy. Děkuji.

Česká televize, Lada Kolovratová: Vy jste sice hovořili o tom, že jste zvýšili platby za státní pojištěnce, ale neřekli jste, zda to tedy bude zákonné opatření Senátu, což považuji za klíčové a požádala bych to také odůvodnit. A druhý dotaz prosím na pana premiéra, hovořil jste s prezidentem Zemanem, co konkrétně by bylo potřeba vyjednat v Bruselu ohledně zákona o státních úřednících? Děkuji.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Tak pokud jde o formu toho navýšení příspěvku za státní pojištěnce ve veřejném zdravotním pojištění zdůrazňuji několik věcí. Tato věc se týká roku 2014, aby nevznikaly nějaké iluze o tom, že zítra bude navýšen příspěvek za pojištěnce. Za druhé, ano, po dlouhé debatě jsme dospěli k tomu, že uděláme tuto věc zákonným opatřením, a to proto, abychom minimalizovali riziko, kdyby náhodou nová sněmovna se nemohla dohodnout, jak se sama zorganizuje a čas plynul, to už jsme tady zažili v této zemi, tak aby tato věc nezůstala ve vzduchu. Čili teď proběhne dopočítání té částky, která do toho zákonného opatření musí být vložena, na základě té sumy, kterou jsme skládali do toho rozpočtu, aby to spolu bylo harmonizováno, a toto opatření schválíme, předpokládám, příští týden na jednání vlády jako návrh zákonného opatření spolu s dalšími dvěma zákonnými opatřeními, které se týkají těch neschválených novel, které jsou doprovodnými novelami k novému soukromému právu, které Senát zamítnul, takže tato tři příští týden, předpokládám, schválená zákonná opatření ještě příští týden odešleme do Senátu. Pana prezidenta Zemana jsme samozřejmě vypravili velmi podrobnými podklady o věcech, které jsou prioritní pro Českou republiku. O jedné z nich hovořil pan ministr, tzn., stále nesmíme ztratit ze zřetele plamínek naděje, že bychom se mohli dostat do režimu N+3. Jedna klíčová věc. Dnes slavnostně jsme se dozvěděli, že nám Evropská komise schválila dvě velké environmentální investiční akce právě v MS regionu – Třinec a Mittal Steel odprášení za zhruba miliardu korun, takže zase miliarda korun do MS regionu, dokonce přímo, řekněme, do zasažených odvětví. Samozřejmě, že pan prezident dostal i podklady týkající se té patálie se zákonem o státních úředních, tzn., je to jedna z těch kondicionalit pro příští programovací období, nemáme teď sněmovnu, takže Evropská komise jistě pochopí, že se věc poněkud oddálí, v řádu měsíců, nicméně na té nejvyšší politické úrovni toto bude sděleno a věc bude muset poměrně velmi rychle dořešit nová poslanecká sněmovna. Nepochybuji o tom, že Evropská komise bude i nadále trvat na této podmínce pro čerpání budoucího rámce, ale tento rámec se reálně začne čerpat až koncem 2014, 2015, takže tam nevidím zatím žádné fatální ohrožení, ale je to jedna z klíčových priorit, na kterou musí nová politická reprezentace napřít svou pozornost.

ČTK, Šárka Dvořáková: Chtěla jsem si jen upřesnit to navýšení plateb za státní pojištěnce, pan ministr financí říkal, že by mohlo jít o miliardu více, než se původně předpokládalo, tedy těch 4,7 mld., kolik to vychází na ty jednotlivé platby, jestli to máte propočítané? Děkuji.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Ne, nemáme to propočítané, je to blízko té variantě 5 mld., takže si to z toho zkuste odvodit, ale neřeknu vám teď to číslo v korunách, klíčové je stejně číslo, které se do toho sektoru dostane. Já ještě zdůrazňuji, že my ještě stále budeme hledat cestu, není to vůbec jednoduché, jak z důvodů věcných, tzn. peněz, tak legislativních, jak případně krátkodobě vypomoci VZP ještě v tomto roce, ale to není žádný příslib, že něco určitě bude. My nevíme, jestli to bude možné, musíme se na to podívat, musíme ty věci analyzovat, nezamítli jsme a priori diskusi o tomto problému.

Jan Fischer, 1. místopředseda vlády a ministr financí: Máme vůli jednat, ten závazek jsme si dneska na vládě dali, teď nejsem schopen deklarovat výsledek ani pravděpodobnost toho výsledku, ale vůli o tom jednat máme.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter