Tiskové konference

19. 7. 2012 14:33

Tisková konference po jednání vlády, 19. července 2012

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Dobré odpoledne, dámy a pánové, začíná tisková konference po jednání vlády, na které vítám premiéra Petra Nečase, vicepremiérku Karolínu Peake a ministra financí Miroslava Kalouska. Pane předsedo vlády, prosím o úvodní vyjádření.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové. Vláda ČR dnes měla poměrně bohatý program včetně evropské agendy, včetně některých bodů, které se týkaly zpravodajských služeb. Nicméně já chci zdůraznit několik bodů z dnešního jednání. Za prvé, vláda dnes projednala a schválila materiál o fiskální strategii ČR ve světle nové makroekonomické predikce. K tomu potom s panem ministrem Kalouskem řekneme některé větší podrobnosti. Současně dnes také vláda schválila návrh zákona, kterým se mění zákon o platu a dalších náležitostech, spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů, soudců a poslanců Evropského parlamentu. Čili návrh, který se týká tzv. ústavních platů ústavních činitelů. Já chci tady skutečně zdůraznit, že je to krok vynucený rozhodnutím Ústavního soudu. Vláda nikdy neměla v úmyslu do roku 2014 se k tomuto návrhu vrátit. Vláda nadále setrvává ve svém názoru, že i soudci podléhají stejnému režimu, nebo by měli podléhat stejnému režimu, jako všichni ostatní občané této země. Tzn., když stát šetří, tak i tato příslušná položka je škrtnuta. Chci připomenout, že jen za roky 2010 a 2011 vláda ušetřila na mzdových nákladech 8 mld. korun od nástupu vlády pod mým vedením a zrušila 15 tisíc pracovních míst ve státní správě během toho zhruba roku a půl. Nicméně musíme respektovat rozhodnutí Ústavního soudu. My jsme se nakonec rozhodli jít cestou toho, že v podstatě pošleme do Poslanecké sněmovny legislativní nosič, kde očekáváme širokou a bezesporu výživnou politickou diskusi a očekáváme také pokud možno širší politickou shodu. Proto posíláme tento návrh ve variantách, kdy od platové základny, která byla zrušena Ústavním soudem 2.5 násobku průměrné mzdy. My začínáme na variantě 2.51 a bude tam tedy pět variant, zhruba po desetině až do 3,0, do trojnásobku průměrné mzdy. S tím že očekáváme, že o tomto bude politická diskuse včetně toho, že se nevyhýbáme diskusi, aby platy soudců a jejich platová základna byly legislativně řešeny odděleně. Buďto v jiné části zákona, nebo dokonce úplně separátně od jiných ústavních činitelů legislativní normou. Tzn., aby se neopakovala tato situace s pravidelným rušením zmrazení soudcovských platů. Ale jak jsem již řekl, my posíláme v podstatě v pěti variantách legislativní nosič a ten, kdo rozhodne, bude parlament. My jsme přesvědčeni, že by to mělo být na základě širší politické shody. Projednali jsme dnes také řadu poslaneckých a senátních návrhů, ke kterým řekne větší podrobnosti paní místopředsedkyně Peak, které teď dávám slovo.

Karolína Peake, místopředsedkyně vlády ČR: Děkuji, pane premiére. Dámy a pánové, dobrý den. Vláda dnes projednala celkem devět návrhů z dílny poslanců a senátorů, což je celkem rekordní počet pro jedno zasedání vlády. Původně na programu bylo těch návrhů deset, jedenáctý byl stažen do příštího týdne. Ráda bych zmínila alespoň některé z nich. Netradičně, bez usnesení skončilo projednávání návrhu poslanců Plachého, Bendy a Chalánkové, jehož cílem bylo částečně odstranit, resp. upravit anonymitu dárce zárodečných buněk a to tak, aby nedocházelo například k uzavření manželství mezi biologicky příbuznými osobami nebo k odepření práva dítěte znát své biologické rodiče. K tomuto návrhu zákona proběhla poměrně rozsáhlá diskuse na vládě, kde jsme debatovali otázky anonymity dárce, jejího snížení a důsledků takového snížení. Nakonec se pohybovala diskuse mezi neutrálním stanoviskem a stanoviskem záporným. Nakonec nebylo přijato usnesení žádné s tím, že tato věc bude jistě velmi živě projednávána i v Poslanecké sněmovně. Mezi dalšími návrhy, které dnes vláda projednala, bych ráda ještě zmínila např. návrh na zrušení anonymních akcií. Několikrát se opakující návrh z dílny opozičních poslanců, kde musím říci, že kromě toho, že vláda již schválila zákon o transparentním vlastnictví právnických osob, o němž sama vláda jasně řekla, že jej považuje pouze za první krok k transparentnějšímu vlastnictví těch firem, které žádají o veřejné plnění, tak vláda, ministerstvo pro místní rozvoj, místopředsedkyně vlády a ministerstvo spravedlnosti připravují další návrh k transparentnějšímu vlastnictví právě těchto firem, které budou žádat buď o veřejnou zakázku, veřejnou dotaci nebo odkup státního majetku. Pokud byste měli dotazy k jakýmkoli z těch dalších, ať už senátních či poslaneckých návrhů, samozřejmě jsem vám k dispozici.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji. A nyní poprosím pana premiéra Petra Nečase a ministra financí Miroslava Kalouska k představení fiskální strategie ČR.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dámy a pánové, rád bych vás s panem ministrem financí seznámil se základními rysy vládní fiskální strategie ve světle nové červencové makroekonomické predikce, která bude zveřejněna zítra v 14:00 hodin. Je to pro nás samozřejmě zásadní dokument, který ovlivňuje rozhodování o rozpočtových změnách jak v průběhu letošního, tak příštího roku. My jsme se rozhodli využít této tiskové konference po jednání vlády, abychom vás s těmito závěry seznámili. Já bych nejdříve rád představil základní data makroekonomické predikce, která nás všechny asi zajímají nejvíce. Pan ministr potom řekne pár slov k pokladnímu plnění státního rozpočtu a predikci hospodaření vládního sektoru. Základní údaje z makroekonomické predikce jsou následující. Podle červencové predikce ministerstva financí má v letošním roce poklesnout HDP zhruba o půl % bodu, tzn., že se predikce mírně zhoršila proti dubnové variantě, kde se počítalo se slabým růstem 0,2 %. V příštím roce ministerstvo financí počítá s 1 % růstem a v roce 2014 s růstem 1,9 % bodu. Ekonomické parametry a rozpočtové parametry letošního roku jsou tím pádem ovlivněny především poklesem spotřeby domácností a horším vývojem soukromých investic. Tzn. především spotřeby domácností a tvorby hrubého fixního kapitálu. Samozřejmě má to i své psychologické důvody, kdy naše domácnosti neustále slyší o krizi jak v Evropě, tak všude kolem nás. Já jsem přesvědčen, že k tomuto pesimismu není důvod. Chci připomenout, že máme šestou nejnižší nezaměstnanost v celé EU a máme sedmý nejnižší dluh v celé EU. Tzn., základy pro náš ekonomický rozvoj vůbec nejsou špatné a není žádný důvod k nějakému velkému pesimismu. Také bych chtěl touto cestou vyzvat i naší levicovou opozici, aby přestala s hysterickými ataky, kde argumenty typu, že když se chleba v důsledku úpravy sazby DPH zdraží o dvacetník, že to znamená pád celých vrstev do chudoby. Toto jsou skutečně nepřiměřené politické i ekonomické argumenty. Včera ve sněmovně, když jsme projednávali otázku vyslovení nedůvěry vládě, tak se řada opozičních poslanců vysmívala těm konkrétním číslům vývoje např. českých dluhopisů a hodnocení ratingových agentur. Musím říci, že přesně takové „neználkovství“ přivedlo některé země jako je Řecko do velkých problémů. Právě tyto pohrdavé výroky, tento pohrdavý přístup ke konkrétním datům a ke konkrétním číslům. Chci zdůraznit, že dnes, my jsme včera uváděli rekordně nízký výnos českých vládních desetiletých dluhopisů 2,5 % bodu, tak dnešek je 2,33 % bodu. Tzn., že to pozitivní hodnocení ČR finančními trhy je naprosto jednoznačné. A zatímco současně dnes můžeme číst zprávu, že španělské dluhopisy šly opět nad 7 %, tak je vidět, že my se pohybujeme v úplně jiné skupině a že česká rozpočtová a makroekonomická politika a cena dluhopisů se spíše blíží zemím, jako je Rakousko, Německo, skandinávské země apod. Chci říci, že i ty aktuální hodnoty ceny dluhopisů, že máme např. lepší výsledky než momentálně Belgie, což je členská země eurozóny a nikoliv považována za problematickou zemi. Chci opravdu připomenout i tu formulaci, která zazněla i včera ve zveřejněné zprávě agentury Moody‘s, že ČR je pro investory bezpečným přístavem. Myslím, že to má velmi pozitivní vliv pro nás pro všechny. V oblasti inflace predikce ministerstva financí, která bude zveřejněna zítra, tak počítá s růstem spotřebitelských cen v letošním roce o 3,2 % bodu a příští rok na úrovní 2,2 %. Chci zdůraznit, že ten příští rok se inflace bude blížit na úroveň cíle České národní banky. Čili žádné nadměrné skokové zdražení v příštím roce v důsledku změn u DPH o 1 % bod jak u základní, tak u snížené sazby, se nekoná. Chci zdůraznit, že situace na trhu práce je relativně velmi dobrá v kontextu celé Evropy a projevují se tady již vládní opatření v oblasti trhu práce a také zneužívání sociálních dávek a větší flexibility pracovního trhu. Míra nezaměstnanosti podle metodiky Českého statistického úřadu, podle tzv. výběrového šetření pracovních sil výrazně nevzroste příští rok nad 7 %. Chci zdůraznit, že je to pořád méně, pořád je to nižší nezaměstnanost, než byla kdykoli za vlád sociální demokracie a že chci zopakovat to číslo, které jsem uvedl i včera, že za 35 měsíců vlády sociální demokracie od prosince 2002, do června 2006 byla nezaměstnanost vyšší než půl milionu osob. Takže v daleko náročnějších ekonomických podmínkách se nám daří lepší politika zaměstnanosti. A nyní bych předal slovo panu ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi.

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: Děkuji za slovo. Pane premiére, dámy a pánové, hezké odpoledne. Několik slov k pokladnímu plnění státního rozpočtu za první polovinu roku. Schodek vykazuje výši 71,7 mld. korun. Očekávali jsme samozřejmě nižší plnění příjmů, proto jsme také říkali, že na základě lednové predikce přistoupíme k vázání, ke kterému jsme přistoupili. I když je tady nižší plnění příjmů než očekávané, tedy 46,5 %, bylo by mylné dávat tomu pouze makroekonomické důvody. Já vás seznámím s některými metodickými vlivy, které do konce roku odezní, díky kterým ta čísla vypadají v polovině roku tak, jak vypadají. Především již v červnu oproti loňskému roku byla převedena záloha plateb na regionální školství za červenec a srpen, zatímco v roce 2011 byla převedena ve třetím čtvrtletí. Takže od toho je třeba očistit zhruba 10 mld. korun. Dalšími mimořádnými vlivy jsou metodické změny, které jdou proti sobě v květnu 2011 a v květnu 2012 u DPH. Podíváme-li se na plnění DPH, zjistíme za první půlrok, že se vybralo pouze 94,6 % inkasa DPH z roku 2011, a do toho se silně promítají vlivy obou dvou květnů, jak v roce 2011, tak v roce 2012. V roce 2011 se totiž do květnového inkasa promítla účinnost novely zákona DPH, na základě které můžete uplatnit odečet z daně až po obdržení daňového dokladu. Což koncentrovalo platby DPH z dubna do května a učinilo květen 2011 výjimečně a neopakovatelně tučným měsícem z hlediska výše inkasa. Zatímco v roce 2012 byl květen zvolen jako měsíc vratek DPH, což udělalo opět z května roku 2012 výjimečný a neopakovatelně slabý měsíc. Kdybychom tedy oba dva ty květny, které jsou zcela výjimečné, vyňali z toho porovnání, tak nejsme na indexu inkasa 94,6, ale jsme na indexu 103 %. Toto je vliv čerpání DPH, který nepochybně do konce roku odezní, protože je to metodický vliv. Co samozřejmě neodezní, je nižší inkaso způsobené nižší spotřebou domácností, která je zhruba o 70 mld. nižší, než předpokládala makroekonomická predikce z dubna 2011. Ale opět tam neplatí hypotéza, že je to zaviněno především přeshraničními obchody u zboží se sníženou sazbou, tedy že si lidé jezdí pro levné potraviny přes hranice. Podíváme-li se na spotřebu zboží ve snížené sazbě, tak ta neklesla, zůstala stejná jako v roce 2011, i když DPH bylo zvýšeno právě v oné snížené sazbě. Přestože tam došlo k té změně DPH, tam nedošlo ke snížení spotřeby. Ke snížení spotřeby došlo v základní sazbě, kde rozhodně nemůže být způsobeno vlivy přeshraničních obchodů a vlivy DPH, protože naši sousedé nemají nižší DPH než my. Např. při poměrně velkých nákupech spotřebního zboží v Polsku je potřeba vzít v úvahu, že Polsko má 23 % základní sazbu DPH. To znamená, má-li levnější spotřební zboží, je to způsobeno jinými než daňovými vlivy v oblasti nepřímých daní. Co také není úplně bez zajímavosti z hlediska analýzy inkasa DPH, je fakt, že rostou platy nikoliv v nepodnikatelské sféře, tam ne, ale v podnikatelské sféře rostou platy, roste inkaso daně ze závislé činnosti a rostou poměrně výrazně bankovní vklady, tedy úspory obyvatelstva. Tedy je zřejmé, že tady fungují dva vlivy. Za prvé v dobách nejistých, v dobách častých špatných zpráv a turbulencí v evropské ekonomice domácnosti více zvažují svojí spotřebu. Jsou opatrnější, více šetří. A pravděpodobně už konečně zapůsobil onen vliv, nabádání dlouholeté celé řady ekonomů i politiků, kteří nabádají veřejnost k tomu, aby si odkládali každodenní část své spotřeby na horší časy, na stáří, což pravděpodobně veřejnost začala dělat. Z hlediska odpovědnosti každého občana je to mimořádně dobře, z hlediska aktuálního inkasa pro vládu, z hlediska DPH ze spotřeby už to tak dobré není. Nicméně rozhodně nechci domácnosti ani občany nabádat k tomu, aby si přestali odkládat na své stáří nebo na horší časy, to bych si nedovolil. Jenom jsem chtěl vysvětlit všechny vlivy, které působí na DPH, včetně toho, abych se vyrovnal s některými hypotézami, které evidentně neplatí při bližším zkoumání oněch čísel. Rovněž byl učiněn časový posun plateb u darovací daně za bezúplatné nabytí emisních povolenek, to je opět metodická změna. Mohl bych je pitvat ještě dlouho, nechci vás tím příliš zdržovat. Tato prezentace bude opět vyvěšena na internetových stránkách, tzn., můžete se s tím seznámit podrobně. Když řeknu závěr za rok 2012, a vzal bych předpoklad vývoje příjmů i výdajů do konce roku, tak musíme indikovat riziko, že bychom mohli, kdybychom nic nedělali, překročit deficit ve výši maximálně 10 mld. korun, což nechceme a to riziko budeme eliminovat úspornou politikou vlády v druhé polovině roku, aby schodek byl dodržen.

Tolik tedy čerpání roku 2012 a nyní ke konvergenčnímu programu a k trajektorii fiskální konsolidace vlády. V roce 2010 vláda ČR stanovila svoji fiskální strategii, kterou také každoročně aktualizuje a opakuje v konvergenčním programu, kde jsou ona známá čísla 2,9; 1,9 a 0,9 pro střednědobý výhled. Tzn. pro léta 2013, 2014 a 2015. Tato fiskální strategie vlády byla projektována v době, kdy nejenom ministerstvo financí, ale celá řada dalších autorizovaných institucí předpokládali v těchto letech meziroční hospodářský růst v rozmezí 2 – 4 % mezi léty 2012 – 2014. Ve světle nových makroekonomických indikátorů, když to velmi zjednoduším, se neobáváme sice žádné tragédie ani katastrofy, ale nemůžeme také počítat s žádným meziročním přírůstkem. Musíme počítat se stagnací, tzn., že dochází k výrazné změně podmínek, ve kterých se nacházíme. Nemůžeme již počítat s každoročním přírůstkem na základě HDP. Jenom pro vaši informaci, 1 % HDP tvoří zhruba, je to podle struktury, kolik je exportu, kolik je něčeho jiného, a je to zhruba 12 mld. korun do státního rozpočtu. To je přírůstek, se kterým konzervativní, odpovědná vláda nemůže počítat, a stojí před námi tedy dvě možná rozhodnutí. Rozhodnutí buď dodržet stanovenou fiskální strategii, abychom ji tedy dodrželi s tím, že nemůžeme již počítat s oním meziročním přírůstkem, se kterým jsme počítali v roce 2010, musíme přitvrdit konsolidační úsilí. Ať už na výdajové či příjmové straně či na obou. Tzn. současná opatření, která vláda dělá, by musela být výrazně tvrdší. Druhá varianta toho rozhodnutí je, že vláda nepoleví ve svém konsolidačním úsilí, to zůstane stejné. Ale také nepřitvrdí a musíme respektovat, a chceme mluvit pravdu, že nemůžeme počítat s tím meziročním přírůstkem. Tzn., že ty absolutní hodnoty meziročních deficitů nebudou 1,9 % a 0,9 %, ale při zachování konsolidačního úsilí vlády to bude 2,5 % a 1,6 %. Po poměrně vážných diskusích, dobře víte, že pan premiér již před měsícem indikoval možnou změnu fiskální strategie. Já jsem o tom také hovořil. Vedli jsme celou řadu diskusí s ekonomickými experty a vláda se dnes definitivně rozhodla, že přitvrzení konsolidačního úsilí za cenu dosažení oněch původních čísel za každou cenu, by nemuselo být ku prospěchu české ekonomiky, k její podpoře a růstu. Že existují velká rizika, že přitvrzení konsolidačního úsilí by mohlo být kontraproduktivní. Není také nezbytné. Nejsme v situaci, kdy vzhledem k celkové míře zadlužení, celkové výše deficitu, nejsme v situaci, kdy udržení toho či onoho čísla, toho či onoho indikátoru by bylo otázkou života a smrti. Nejsme pod kuratelou mezinárodních institucí, které nám půjčují. Naopak jsme velmi suverénní zemí na finančních trzích. Proto došlo dnes k rozhodnutí aktualizace této fiskální strategie, což se promítne i do aktualizace konvergenčního programu, který projednáme s Evropskou komisí. Samozřejmě neměníme nic ve svém záměru a úsilí ukončit příští rok řízení o nadměrném schodku, tzn., pro příští rok vláda trvá na tom, že dosáhne schodku nižšího než 3 %. Nicméně v letech následujících, v letech 2014 a 2015 již respektujeme jinou makroekonomickou prognózu a při stejném konsolidačním úsilí vlády to tedy budou schodky 2,5 % a 1,6 %. Mám-li z toho, prosím ještě jeden slide, na tomto slide je vidět, že vláda ve svém konsolidačním úsilí nepolevuje. Že strukturální saldo snižuje stejným tempem, nicméně musíme respektovat jiný předpoklad HDP, než jsme měli v roce 2010. Zachování fiskálního úsilí a jeho dalšího neprohlubování dává dostatečný prostor pro uplatnění automatických stabilizátorů, při stejném konsolidačním tempu. Mám-li z toho udělat jednoduchý závěr, vláda bude konsolidovat se stejným úsilím. Příští rok bude zcela jistě deficit stlačen pod 3 %, abychom mohli ukončit proceduru nadměrného schodku, a další deficity v aktualizovaném konvergenčním programu budou tyto. Tolik ve stručnosti změna fiskální strategie ve světle nových makroekonomických indikátorů budoucnosti. Děkuji.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji. A nyní je čas pro vaše dotazy. Česká televize.

Česká televize, Petr Vašek: Dobrý den. Já bych měl dva dotazy. Jeden na pana premiéra, vy jste říkal, že nevylučujete, že byste mohli ty platy soudců, poslanců a senátorů atd. oddělit. Šlo by to stihnout ještě letos, aby to mohlo platit od příštího roku, aby např. platy politiků zůstaly ještě příští rok zmraženy? To je první otázka. Ptám se proto pana ministra financí, a to je druhá otázka, příprava státního rozpočtu nepočítala se zvýšením platů ústavních činitelů, co jste schválili jednohlasně v červnu, jak se s tím vyrovnáte, bude to asi 0,5 mld. navíc, tam je napsáno, že platy ústavních činitelů zůstanou zmraženy, tak jak to teď budete řešit? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já jsem přesvědčený, že to stihatelné samozřejmě je. Protože vláda schválila tento návrh, může jít do prvního čtení na zářijové schůzi Poslanecké sněmovny a při příslušném zkrácení lhůt je to stihatelné. Při nalezení politické shody, tzn. např. zabránění „ping pongu“ mezi Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Já také musím říci, že ten nepředpokládaný nárůst o 0,5 mld., o které jste mluvil, je primárně dán platy soudců, protože i celá řada médií naprosto chybně píše, že v důsledku zvýšení platů politiků dochází k navýšení. Vy mluvíte o ústavních činitelích, což mluvíte správně, ale z hlediska širšího veřejného mínění je s tím spjat především poslanec, senátor či člen vlády. Kdežto ta množina je, pokud se nepletu, snad z 85 % tvořena platy soudců a pouhých 15 % zhruba jsou platy poslanců, senátorů a členů vlády.

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: Jenom, v rámci proporcí státního rozpočtu se netajím tím, že je řada rozhodnutí Ústavního soudu, ze kterých není ministr financí šťastný. Např. rok staré rozhodnutí o výši důchodu. Nás opravdu nenapadlo snižovat a zvyšovat důchody, nicméně co jiného jsme mohli udělat v té tzv. malé důchodové novele, než respektovat nález Ústavního soudu. Tohle je to samé. Pokud Ústavní soud dospěl k závěru, že soudcům přísluší zhruba o 0,5 mld. korun více, pak ministrovi financí nezbývá nic jiného, než jim v tom návrhu namalovat o těch 0,5 mld. více a někomu jinému namalovat o 0,5 mld. korun méně. Definitivní rozhodnutí v tom samozřejmě bude mít vláda, já jí můžu předložit pouze některé varianty.

Karolína Peake, místopředsedkyně vlády ČR: Dovolte mi, jestli mohu ještě doplnit. Ve svém prvním rozhodnutí Ústavní soud zrušil pouze platovou základnu soudců. Nastal „ping pong“, po kterém opět přichází nález Ústavního soudu, kdy Ústavní soud tentokrát zrušil platovou základnu jak soudcům, tak ostatním ústavním činitelům. Na základě toho ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo takový návrh zákona, jaký dnes předložilo. Tzn. změnu u celé této skupiny, nejenom u soudců, ale i politiků. Ministr práce a sociálních věcí za to byl poněkud neprávem pranýřován a vláda se zcela odpovědně zabývala také otázkou, zdali navzdory tomu, že Ústavní soud tyto dvě skupiny dává do skupiny jedné, říká, že jsou na sebe navázané, zdali by přece jen oddělitelné nebyly. Právě proto, abychom se do budoucna tomuto „ping pongu“ vyhnuli.

Aktuálně.cz, Němec: Dobrý den. Já na to navážu. Jenom se chci zeptat, ta diskuse v parlamentu bude jistě výživná, nicméně vy všichni tři jste poslanci. Byli byste pro to, aby se ty základny oddělily? Tj. aby nerostly platy zákonodárcům a členům vlády a jenom soudcům? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já můžu říci, že bych pro to samozřejmě byl, dovedu si to představit. Ale stávající tiskovou konferenci považuji za naprosto symptomatickou. Zásadní makroekonomická data v podstatě zůstávají bez jakéhokoli dotazu a hlavním tématem se stává v podstatě zástupné politické téma i z hlediska výdajů státního rozpočtu. Ale abych vás uspokojil, já si to představit dovedu. Akorát paradoxně ze svých zkušeností z jednání s představiteli soudcovského stavu mohu potvrdit, že jestli někdo zuřivě trvá na tom, aby všechny platy ústavních činitelů byly svázány do jednoho zákona, tak jsou to právě soudci.

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: Mám-li odpovědět já, tak já si to dokonce přeji. Kdysi, v oněch šťastných dobách 5 % a 6 % růstů a 100 mld. deficitu, kdy rostly platy ústavních činitelů, a málokdo si uměl představit, že to bude také jinak, dokázali si soudci prosadit a velmi o to usilovali, aby se ocitli v zákoně o platech ústavních činitelů. Měli pocit, že je to pro ně velmi výhodné, protože platy ústavních činitelů rostly. Těžko si uměli představit situaci, kdy ústavní činitelé budou pokládat za svoji povinnost solidarizovat se situací v zemi a budou si ty platy také snižovat. V tomto případě soudci sice stále chtějí být součástí platů ústavních činitelů, ale nechtějí, aby se to na ně vztahovalo. Já si myslím, že nejčistší řešení je to opět rozpojit. Aby tady byl zvlášť zákon o platech senátorů, poslanců, členů vlády, prezidenta republiky. A zvlášť zákon, který bude definovat platy soudců a zaručí tím pádem jejich naprostou stabilitu. Protože co kritizuje Ústavní soud. Stabilita těch platů, tvrdí Ústavní soud a my to musíme respektovat, stabilita těch platů je záruka nezávislosti. Poslanci a senátoři, ministři v těchto časech nejsou schopni garantovat, že si nebudou sami snižovat platy. Pokládají to za svoji politickou povinnost. Jestli toto nejsou soudci ochotni, tak prostě to holt musíme zase od sebe oddělit a nechte zvlášť zákon o platech soudců, ty platy budou stabilní, nezávislost bude zaručena, a vedle budou platy politiků.

Karolína Peake, místopředsedkyně vlády ČR: Já jsem přesvědčena, že to rozdělení by bylo nejčistším řešením. Vzhledem k tomu, že ten návrh půjde do Poslanecké sněmovny až na zářijovou schůzi, tak je čas na to, nechat si vypracovat posudek o ústavní konformnosti takového návrhu. A pokud bychom to mohli stihnout již v rámci tohoto návrhu, bylo by to ideální právě proto, abychom zabránili tomu vzájemnému krytí se soudců a politiků a tomuto „ping pongu“.

ČTK: Abych se tedy vrátil k té prezentaci. Znamená to, že těch 10 mld. bude plošně vázáno, nebo máte vymyšleno, ve kterých resortech bude?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Musím říci, že předpokládáme s dalším plošným vázáním a bude se to řešit zpravidla v kapitolách spravovaných ministerstvem financí. Např. já jsem to koneckonců indikoval ve svém včerejším vystoupení ve sněmovně, např. v části, která se věnuje dluhové službě. Pozitivní vývoj, o kterém tady mluvíme z hlediska vývoje úrokové míry českých vládních dluhopisů, má samozřejmě z tohoto pohledu pozitivní vliv i na výši dluhové služby.

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: Nemám co dodat. 10 mld. riziko prostě zvládneme.

Český rozhlas, Martina Spěváčková: Já bych se chtěla zeptat, co říkáte na ten dnešní argument předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, který řekl, že ten verdikt se týkal výhradně soudců nikoli dalších ústavních činitelů? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Bez komentáře.

Reuters: Vrátil bych se také ještě k té predikci. Možná jsem tam přehlédl, letos ten schodek veřejných financí má být 3,0 tak, jak jste říkal, nebo to bude jinak?

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: 3,1 prosím pěkně. Za rok 2012 míříme na 3,4 podle konvergenčního programu.

Reuters: Ale vy jste předtím říkal, že letos to bude 3,0. Tak ve světle toho nového vývoje, kolik?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Podle původního konvergenčního programu 3,0 %, teď podle aktualizované predikce to bude 3,2 %. Ale chci zdůraznit, že konvergenční program byl v tomto ambicióznější, než byl rozpočtový výhled a návrh rozpočtu v loňském roce, kde míříme na 3,4.

Mediafax, Jan Kálal: Tři otázky, pane premiére, ale slibuji, budou velmi stručné. První, jak dopadl bod tři, případně proč to jsou ty elektronické lisovačky u soudů?

Karolína Peake, místopředsedkyně vlády ČR: Staženo.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Staženo.

Mediafax, Jan Kálal: A důvod jenom, paní vicepremiérko, v tom případe?

Karolína Peake, místopředsedkyně vlády ČR: Bude připravena větší novela zákona o soudu a soudcích, ve které by byla obsažena i tato novela. Budu o tom ještě i s panem ministrem spravedlnosti mluvit s ohledem na zprávu komise Ria, která se k tomuto návrhu staví nikoliv kriticky, ale má některé otazníky, a myslím, že v rámci té velké novely o tom ještě budeme diskutovat.

Mediafax, Jan Kálal: Potom trochu tajemné usnesení 456 z 19. června 2012. Jestli, pane premiére, dneska už k tomu můžete mít nějaké novinky? Byl tam bod, který byl odtajněný, tohoto usnesení.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dnes toho bylo opravdu téměř čtyřicet bodů i s těmi klasifikovanými, tak to se musím podívat.

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: Máte nějaké bližší upřesnění, pane Kálale?

Mediafax, Jan Kálal: Já bohužel vzhledem k tomu, že je to klasifikovaný bod, tak o něm nevím vůbec nic. Není zatím dohledatelný nikde.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: To tak u klasifikovaného bodu má být, to je naprosto správně. Myslíte bod Návrh usnesení vlády ke změně usnesení vlády? Tak to se jednalo o věci, které se týkaly financování průmyslových zón z prostředků, které byly na účtu Fondu národního majetku, čili nikoliv ze státního rozpočtu. Když to řeknu velmi jednoduše, tak u investičních akcí souvisejících s výrobním závodem společnosti Škoda Auto ve Vrchlabí došlo ke změně ve věcné náplni a harmonogramu výstavby a my jsme tam vlastně schválili dotaci ve výši 485 mil. korun. S tím, že tam máme ještě limit 551 mil. korun. Pokud se prokáže, že jsou potřeba, tak jsme připraveni jít a podpořit tuto investici. A pak jsou tam samozřejmě některé další průmyslové zóny, jako rozšíření Vědecko-technologického parku Ostrava, průmyslová zóna Krnov – Červený dvůr, akce Strategická průmyslová zóna Holešov, vnitřní infrastruktura apod.

Mediafax, Jan Kálal: Děkuji. A úplně poslední věc, nějaké novinky k těžbě uranu v Česku přineslo dnešní zasedání vlády?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Ano. Vláda schválila pokračování těžby. Samozřejmě za předpokladu, že tam nebude potřeba nákladovost ze státního rozpočtu a že to bude ekonomicky výhodný krok. Čili bude se pokračovat v těžbě uranu.

ČTK: Já se ještě omluvím, jenom to zkusím. Vy jste tady na začátku říkal, že jste se zabývali zpravodajskými službami, tak by mě zajímalo, o co šlo, jestli se to dá říct?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já mohu říct, my samozřejmě nesmíme ani naznačovat, ale to co můžu naznačit je, že jsme schválili mimo jiné výroční zprávy všech tří zpravodajských služeb tak, jak nám to ukládá příslušný paragraf zákona o zpravodajských službách.

Česká televize, Barbora Peterová: Dva dotazy na pana premiéra. Pane premiére, ve sněmovně máte jako koalice těsnou většinu, což se ukázalo i včera. Nevidíte to do budoucna jako problém? Druhý dotaz, jestli můžete nějakou reakci na to, že prezident Klaus dneska psal panu Mečiarovi, že rozdělení Československa bylo dobré pro všechny? A ještě jenom, jestli paní vicepremiérka by se mohla vyjádřit k tomu, jak se vláda vyjádřila k tzv. informovanému souhlasu, návrhu paní Gajdůškové?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Co se týče většiny, rozhodující je, zda prochází zákony nebo neprochází. Z tohoto pohledu je úplně jedno, zda prochází těsnou většinou nebo výraznější většinou. Rozhodující je výsledek, a ten je zatím takový, že když se podíváme i do schůzí, které proběhly po reformátování této koalice, tak prošlo vládě 100 % včetně toho, co jsme schvalovali ve třetím čtení a co se týkalo mimo jiné i důchodové reformy tento týden ve středu. Takže to prochází všechno a historické anály se neptají, jakým počtem hlasů. To máte to samé, jako když někdo vyhraje nějaký fotbalový zápas, nebo vyhraje ligu, také si nepamatujete jakým počtem bodů, ale prostě si pamatujete, že byl někdo první a někdo druhý. Tak tady je důležité být ten první, tzn., je to většina, která nám umožňuje průchod klíčových reformních změn a samozřejmě se to bude odvíjet i od elementární soudržnosti koalice, jejích tří jednotlivých prvků a také samozřejmě od vědomí toho, že tady je nějaký vládní program, který chceme splnit.

Co se týče dopisu pana prezidenta, já to naprosto respektuji. Nevidím jeden jediný důvod, proč to nějak komentovat. Je skutečností, že po rozdělení bývalého Československa vztahy mezi ČR a Slovenskou republikou, a troufám si říct vztahy mezi Čechy a Slováky, jsou na naprosto vynikající úrovni bez ohledu na to, jaká konkrétní např. vláda je v té nebo oné zemi. A myslím si, že jak po mezilidské stránce, tak po stránce politické tam v podstatě není žádný výraznější mráček a je to dobře. Tzn. z tohoto pohledu ano, rozdělení bývalé federace, pokojné, mírové a troufám si říct v mnoha ohledech přátelské, oběma národům prospělo.

Miroslav Kalousek, ministr financí ČR: Dovolíte jenom spíš takovou faktickou připomínku. Paní redaktorko, není úplně zvykem, že by se politik ptal redaktora, ale přeci jenom já si dovolím připomenout vlády od roku 1992. Vláda 1992 až 1996 – většina 105. Vláda 1996 až 1998 – menšinová. Vláda 1998 až 2002 – menšinová. Vláda 2002 až 2006 – většina 101. Kdyže si pamatujete nějakou výraznou vládní většinu v Poslanecké sněmovně?

Karolína Peake, místopředsedkyně vlády ČR: Já ještě doplním odpověď na otázku, přepokládám, že se týkala senátního návrhu zákona na změnu zákona o zdravotních službách. K tomuto návrhu zaujala vláda negativní stanovisko s ohledem na stanovisko ministerstva zdravotnictví. Před 14 dny vláda schválila poslanecký návrh zákona, který spolu předkládal i pan ministr zdravotnictví Heger, který řeší problém nutného souhlasu obou rodičů pro vyšetření nezletilého dítěte. Návrh senátního zákona zachovává některé rozšířené povinnosti, které v tom poslaneckém návrhu nejsou. Ministerstvo zdravotnictví a stejně tak vláda podpořili ten návrh původní, tedy nikoliv senátní.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji. Dámy a pánové, pokud už nejsou žádné dotazy, tak vám děkujeme za účast. Hezké odpoledne.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter