Tisková konference po jednání vlády, 19. října 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, pěkné odpoledne, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím ministra průmyslu a obchodu Josefa Síkelu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Krásný dobrý den. Vláda dnes přijala celou řadu usnesení, mimo jiné také k přípravě a výstavbě podnikatelského parku Plzeň-Líně. Projekt, který přispěje ke zvýšení šancí na realizaci průmyslové zóny pro umístění projektu gigafactory na výrobu baterií pro automobilový průmysl.

Usnesení stanovuje nezbytné úkoly a další postup jednotlivých ministerstev pro zajištění pozemků, pro realizaci samotného projektu. Automobilový průmysl, který je jedním ze základů českého průmyslu, prochází kvůli nástupu elektromobility velkými změnami. Generuje deset procent českého HDP a 25 procent exportu a zaměstnává 180 tisíc osob.

V daném případě může jít o jednu z největších investičních akcí v historii samotné České republiky, která bude mít zásadní dopad na udržení konkurenceschopnosti českého autoprůmyslu. Gigafactory zajistí významný přínos pro rozpočty státu i samospráv. Centrální vláda, kraje a obce by na daních a dalších odvodech získaly přes přibližně 71 miliard korun. Započtením multiplikačních efektů by související ekosystém přinesl navíc 285 miliard korun k nominálnímu hrubému domácímu produktu.

Gigafactory zajistí vznik nových, nadstandardně ohodnocených pracovních míst v oboru budoucnosti, vytvoří 4 000 vysoce kvalifikovaných pracovních míst. Tento projekt je obrovskou příležitostí přizpůsobit náš nejdůležitější průmysl na budoucnost a my rozhodně nehodláme promeškat tuto příležitost.

Další rozhodnutí se týká Dočasného krizového rámce. My jsme se rozhodli, že pomoc z Programu podpory pro firmy na zvýšené náklady na zemní plyn a elektřinu bude moci čerpat více firem z té kategorie velkých firem, které vlastně nejsou součástí té cenové regulace, toho zastropování cen plynu a elektřiny. Takže bude moci čerpat více firem, než se původně očekávalo.

Jedná se tedy o pomoc podle tzv. Dočasného krizového rámce. Rozšířili jsme sektorové vymezení programu na všechny sektory hospodářství České republiky. Do nynějška podle toho původního rozhodnutí vlády to bylo jenom zemědělství, rybářství, lesnictví a zpracovatelský průmysl.

Mezi sektory, které nebudou z tohoto programu podporovány, patří ty, u kterých se uvažuje o zavedení daně z neočekávaných zisků, a pak tedy samozřejmě podniky spadající do kategorie zákazníků se zastropovanými cenami elektřiny a plynu.

Navýšit počet firem tímto způsobem nám umožňují jednání na úrovni Evropské unie. Na základě nich totiž můžeme zastropovat ceny elektřiny a plynu pro všechny malé a střední podniky. S tím jsme při původním schvalování programu podpory z Dočasného krizového rámce nepočítali, takže teď můžeme ten počet firem, kterým pomůžeme, rozšířit.

Paralelně s tím jednáme o prodloužení Dočasného krizového rámce na pomoc velkým firmám až do konce roku 2023.

Tak to je asi všechno.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím ministra financí Zbyňka Stanjuru.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Možná bychom mohli doplnit usnesení k strategické investici, která by do České republiky měla přijít. Naše vláda tomu vyslovila jednoznačnou podporu, této strategické investici. Uložila panu premiérovi, aby takto informoval vedení koncernu Volkswagen, a čirou náhodou všichni tři ministři, kteří jsou pověřeni jednáním s koncernem Volkswagen, jsou přítomni na této tiskové konferenci. To jenom formální usnesení, ten obsah popsal pan ministr průmyslu a obchodu.

My jsme na vládě taky debatovali windfall tax, já to vezmu možná trochu podrobněji. Vzhledem k časovému hledisku jsme se rozhodli, že windfall tax prosadíme a navrhneme v rámci projednávaného daňového balíčku, který je v Poslanecké sněmovně a čeká na druhé čtení. To druhé čtení už mohlo proběhnout, ale protože my jsme vyčkávali na evropskou dohodu a evropské řešení, které přišlo i díky iniciativě pana ministra a mimořádným radám ministrů zodpovědných za energetiku, v této chvíli implementujeme.

To evropské nařízení vlastně dává národním státům povinnost a možnost, jsou tam různé parametry, použít dva instrumenty pro vlastně pomoc se zvládáním vysokých cen energií jak pro domácnosti, tak pro podniky malé a střední. A ty dva nástroje jsou windfall tax a druhý je odvod z každé vyrobené megawatthodiny, kdy je cenový strop na tu megawatthodinu.

V tuto chvíli my zvažujeme u toho odvodu dva možné modely. Buď to bude, že bude jedna částka pro všechny typy elektráren bez ohledu na zdroj, který používají, nebo že ty částky se budou lišit podle toho zdroje. V tuto chvíli experti projednávají obě možné varianty. K tomu, abychom to zavedli do praxe, budeme potřebovat legislativu, změnu energetického zákona, protože to není daň, která by měla být projednávána ve stavu legislativní nouze, protože to evropské nařízení umožňuje, vlastně vyžaduje, aby ty odvody se vybíraly v členskýchstátech od 1. prosince roku 2022.

Druhý nástroj, který byl domluven na evropské úrovni, alespoň ty základní parametry, je vlastně windfall tax, daň z neočekávaných zisků. Tam vlastně my pracujeme se všemi těmi obory, které jsou v tom evropském nařízení. Tam je to vlastně povinné a jak jsme dopředu oznámili, to národní řešení spočívá v tom, že budeme navrhovat tuto daň i pro bankovní sektor.

Ten návrh vlastně znamená windfall tax ve výši šedesát procent z té stanovené hranice. Ta hranice se stanoví tak, že se vezme průměr zisků za čtyři zdaňovací období to znamená 2018 až 2021, to je opět součástí toho evropského nařízení. Ten se zvýší o dvacet procent. To znamená, pokud bude mít některá z těch firem zisk nižší než dvacet procent proti průměrnému zisku, tak windfall tax je nula, základ windfall tax je nula. Pokud bude vyšší, tak z té vyšší částky se bude platit těch šedesát procent.

Vždy je tam nějaký vstupní parametr, protože to není klasická sektorová daň ve smyslu, že každý, kdo podniká v daném oboru, bude mít povinnost tuto daň platit. Pro jednotlivé sektory jsou různé vstupní parametry tak, aby to nedopadalo na malé podnikatele a na malé firmy, to bylo hlavní hledisko.

To evropské nařízení umožňuje zdanit i rok 2022 a podle zpráv, které máme z veřejného prostoru, některé, možná mnohé členské státy k tomu přistoupí. My tuto otázku pečlivě zvažujeme delší dobu i s ústavními právníky. V této chvíli se vláda kloní k té bezpečnější variantě, to znamená, aby účinnost windfall tax byla od 1. ledna roku 2023.

V tom se návrh, který konzultujeme s ostatními partnery a konzultujeme i s opozicí, nijak nezměnil. Je to v podkladech, které zpracovalo Ministerstvo financí. I když dnes jsme zaznamenali v tisku například, že německá vláda uvažuje o této dani ve výši dokonce devadesát procent, a to s účinností od března roku 2022.

Takže ta debata je legitimní. Probíhá nejenom v České republice. Nijak se nevymykáme z té evropské debaty, takže to, co připravujeme, v zásadě nebude, stoprocentně nebude nejpřísnější daňové opatření nebo ty odvody, které chystají další členské státy.

Co je ale důležité říct: My to chápeme jako mimořádné příjmy a budeme z toho hradit pouze mimořádné výdaje. A ty mimořádné výdaje vlastně vznikají, jak jsem řekl, z pomoci zvládání vysokých cen energií pro domácnosti, malé a střední firmy, případně pro ten krizový rámec pro firmy velké.

Máme v rozpočtu třicet miliard včera schváleno pro velké firmy, včera to bylo schváleno v novele státního rozpočtu pro letošní rok ve třetím čtení a v návrhu rozpočtu pro příští rok. Ten proces legislativní začal dnes v Poslanecké sněmovně, kdy rozpočtový výbor v souladu se zákonem projednal návrh státního rozpočtu před zahájením prvního čtení, které proběhne podle harmonogramu příští týden ve středu v Poslanecké sněmovně.

To jsou asi z mé strany, já bych řekl, ty základní informace: windfall tax, základní parametry, jakou navrhujeme účinnost a jakou legislativní cestou se vydáme v příštích týdnech.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já otevírám prostor pro dotazy. Česká televize.

Petr Kozlíček, Česká televize: Dobrý den. Začal bych asi dotazem na windfall tax na pana ministra Stanjuru. Dnes někteří vaši kolegové ministři hovořili při příchodu o tom, že ta varianta zdanění roku 2022 je v diskuzi. Vy jste tedy teď připustil, že možná se k ní nepřikláníte, ale že pořád ta varianta tady je. Kdy byste se tedy byli případně ochotni rozhodnout? Nebo máte nějaký termín, do kterého byste se byli ochotni rozhodnout, že bude zavedena? Protože na mě to tedy působilo tak, že ta diskuze je poměrně žhavá, řekněme, a kolik byste tak měli představu, že by se z toho 2022 těch mimořádných příjmů dokázalo dostat? Potom bych poprosil, jestli mohu, doplnění k těm Líním, k tomu letišti. Znamená to tedy, že obrana se toho prostoru vzdala, že ho nebude potřebovat, z toho, co vy jste říkal? A potom bych poprosil dvě doplňující otázky velice stručné – stavební zákon, jestli dnes jste se dostali v té diskuzi někam a za jakých podmínek tedy bude? A státní obchodník s energiemi. Jestli je nějaký obrys toho, jakým způsobem bude fungovat? Díky.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Jestli mohu začít odpovídat. Já tedy nevím, já jsem nic nepřipustil. já jsem řekl, že se kloníme k variantě od 1. ledna 2023, tak já nevím, jestli to sloveso připustil je správné. Vy jste řekl, že jsem připustil ve svém vystoupení. Já jsem oznámil, že náš návrh, že to rozhoduje Sněmovna, ne vláda, a bude to cestou pozměňovacího návrhu k daňovému balíčku, bude obsahovat účinnost k 1. lednu 2023. Na tom se nic nezměnilo. Je to v tom pracovním návrhu, který konzultujeme jak v rámci vládní koalice, tak tento návrh jsem předal před deseti dny i opozici. Tak jako já bych asi nepoužil slovo připustil, když jsem řekl, co navrhneme.

Petr Kozlíček, Česká televize: Říkal jste: Pokud by, tak…

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Ne, já jsem říkal, že evropské prostředí a evropské nařízení to umožňuje. Že sleduji informace z jiných států, že některé státy k tomu pravděpodobně přistoupí, ale my chceme zvolit bezpečnější cestu, to znamená k 1. lednu 2023.

Tam jsem nic nepřipustil, já myslím, že to je jasná zpráva. Pokud to vyznělo jinak, tak se omlouvám, ale takhle jsem to myslel, podle mě je to jasné. V nejbližší době proběhne druhé čtení. Já v nejbližší době spolu s kolegy ten návrh vložím do systému, pak bude veřejný. Je tam k tomu důvodová zpráva, takže není k tomu pochybnost.

Já jenom vím, že se zítra k té účinnosti, ne k tomu samotnému zákonu, vyjádří i Legislativní rada vlády, protože není pravda, že automaticky je to protiústavní. Ale když něco není protiústavní, ještě neznamená, že se tou cestou vydáme.

Nám přijde, možná je to konzervativní, ale bezpečnější, mít tu účinnost od 1. ledna 2023. I s tím vědomím, že některé státy to možná udělají jinak. Ale daňová problematika je výhradě doménou členských států, národní legislativy, a i s přihlédnutím k tomu, že ta dohoda na evropské úrovni to umožňuje.

My se ale kloníme k tomu konzervativnějšímu, možná ústavně-právnímu bezpečnějšímu řešení, to znamená účinnost od 1. ledna 2023. Takže ne, že jsem to připustil, takhle ten návrh bude vypadat. Ale říkám, suverén je Poslanecká sněmovna. My si ještě necháme, jak jsem říkal, na Legislativní radě vlády posoudit jenom to hledisko ústavně-právní. Ale to vezmeme na vědomí, ten názor nezměníme do doby, než předložíme ten návrh do Poslanecké sněmovny.

Petr Kozlíček, Česká televize: Díky za vyvedení mě z omylu, v tu chvíli nemá cenu se bavit o částce za rok 2022.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Ne to nemá, vlastně nemá to souvislost, respektive ta účinnost nemá souvislost s plněním státního rozpočtu v roce 2023. Protože ten mechanismus, který jsme navrhli, je vlastně placení záloh podle potenciálně zaplacené daně za rok 2022, která se platit nebude. Tak jak se zálohuje daň z příjmu právnických osob, tak by se zálohovala i tato daň.

Takže nemá to vliv na navržené parametry státního rozpočtu. Pořád platí, že z těch dvou opatření, a to je kombinace a záleží na parametrech, které zvolíme, protože když bude větší výběr těch odvodů, tak logicky budou nižší zisky a nižší windfall a naopak, tak dohromady těmi nástroji my přijmeme sto miliard mimořádných příjmů, které použijeme v plné výši na kompenzaci těch zastropovaných cen energií.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Pokud se jedná o to rozhodnutí vlády, já vám odpovím poměrně krátce. Vláda rozhodla a jednoznačně deklarovala, že podnikne všechny nutné kroky pro to, aby byl strategický projekt výstavby gigafactory v České republice v lokalitě Plzeň-Líně realizován, a zároveň uložila příslušným ministerstvům, aby zajistily pro potřeby armády všechno potřebné, pokud jde o požadovanou infrastrukturu.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: To dostaly Ministerstvo pro místní rozvoj, finance a Ministerstvo obrany, respektive ministři a paní ministryně, a naším úkolem je najít adekvátní náhradní prostory, náhradní lokality, ale také adekvátní potřebnou infrastrukturu, kterou Armáda České republiky potřebuje.

Martin Kupka, ministr dopravy: Co se týče stavebního zákona, tak tam jsme začali projednávat celou tu materii s tím, že se k ní vrátíme příště, a s tím, že míříme k moderní digitalizaci stavebního řízení a ke zjednodušení procesu.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, to si myslím, že jsou všechny dotazy. Státní obchodník s energiemi?

Petr Kozlíček, Česká televize: Státní obchodník s energiemi.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Státní obchodník s energiemi?

Zbyněk Stanjura, ministr financí: My jsme ten úkol nebo ten plán mít státního obchodníka, plnohodnotného, ten platí. Mimochodem pro to, abychom byli v budoucnosti schopni dobře identifikovat tzv. zranitelné zákazníky, abychom byli schopni je obsloužit s dodávkami energií. Ale to je minimálně střednědobý úkol, to chystá Ministerstvo průmyslu.

My jsme jako finance nabídli náhradní řešení, že naše firma má povolení a dostala licenci, aby mohla obchodovat. Ale protože ta expertní jednání probíhají, tak v tuto chvíli to vypadá nadějně, že jsme našli jednodušší systém, který plně splní to zadání, které chce vláda a které deklarovala. To znamená, že zajistíme dostatek energie pro všechny, kteří vykonávají veřejné služby, bez ohledu na to, kdo je zřizovatel, kdo je majitel.

V této chvíli se finalizují jednání a příprava nařízení vlády a je pravděpodobné, že se obejdeme v této chvíli bez potřeby ještě postavit mezi výrobce, distributora, obchodníka a koncového zákazníka ještě PRISKO.

Myslím si, že je to technikálie, že důležité je, aby bylo splněno to, co jsme slíbili, že všichni, kteří poskytují veřejné služby, včetně samospráv, obcí, měst a krajů, jejich příspěvkových organizací, ale všech ostatních, aby měli šanci nakoupit energií tolik, kolik potřebují, za ty regulované ceny. A to se nám podaří splnit jinou cestou.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Jinak možná na doplnění: Já vidím primárně roli státního obchodníka v nakupování plynu zejména pro potřeby státu, případně subjektů veřejných služeb, který by mohl jednak reprezentovat zájmy České republiky v rámci společné nákupní platformy a v rámci těch konsorcií, která se tam budou vytvářet, případně reprezentovat Českou republiku při vyjednávání dlouhodobých kontraktů s plynem na úrovni vláda – vláda.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Prima měla další dotaz.

Šimon Pilek, CNN Prima News: Já bych rád položil tři dotazy. První dva budou mířit na pana ministra Stanjuru, protože jde o rozpočtové věci, ten poslední potom na pana mistra Síkelu. Co se týče těch věcí, které souvisí s financemi, pane ministře Stanjuro, tak by mě zajímalo, jestli plánujete jako vláda ještě i dále mrazit platy politiků? Protože už se údajně i uvnitř vlády objevují hlasy, které říkají, že je už na čase s tím skončit. A ten druhý dotaz by se potom týkal peněz pro justici, protože vláda podle představitelů justice neplní programové prohlášení, když odmítla dodatečně navýšit platy justičních zaměstnanců. Tak jestli tam se něco změní? A ten jeden dotaz na pana Síkelu, tak jestli vláda plánuje nějak motivovat průmysl, aby šetřil s plynem. Protože u domácností, tam už se to děje a u průmyslu tomu zatím tak není a podle některých studií je to tak, že by tam mohly být rezervy až dvacet procent. Tak jestli nějaká motivace směrem k průmyslu bude? Díky.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak já začnu odpovídat postupně. Nejedná se o zmrazení platů politiků, ale ústavních činitelů. Politiků je tam mnohem menší část než ten zbytek. Už v této době probíhají soudní spory, některé žaloby na stát o to zmrazení. Takže odpověď je ne, neplánujeme prodloužení tohoto stavu, který platil v roce 2022 a 2021.

U těch požadavků: Já jsem včera zaznamenal v rámci debaty v Poslanecké sněmovně, že byla obava, že to navýšení tarifů od 1. září 2022, o kterém jsme rozhodli, není pokryto v rozpočtu. Já jsem včera v té rozpravě dokumentoval, že to tak není. Včera schválila Poslanecká sněmovna ve třetím čtení novelu státního rozpočtu, kde v kapitole všeobecná pokladní správa je 1,3 miliardy pro resorty, které pokrývají to rozhodnutí vlády. Když jsme rozhodli, vědomě, že zvýšíme tyto tarify, které se týkají taky těchto zaměstnanců, tak jsme samozřejmě k tomu dali peníze.

Ta největší část jde do školství. Ti dostali přímo do kapitoly, to je zhruba 900 milionů, a těch 1,3 miliardy je ve všeobecné pokladní správě. Jakmile ten zákon bude publikován a bude platný a účinný, tak ty prostředky dostanou jednotlivé kapitoly. Dají se použít. Oni je používají už od toho září, protože je čas tam ty zdroje doplnit.

Já jsem jednal se zástupci justice o těch platech. Ten problém je dlouhodobý a reálně existuje. My jsme v tuto chvíli nenašli rychlé řešení, protože v okamžiku, kdy zvednete tarif jenom jedné skupině, tak samozřejmě se ozvou ostatní skupiny, až už to jsou pracovníci, a mohl bych jmenovat, ale nechci ostatní jmenovat, ať už je to policie, ať je to státní zastupitelství, Česká správa sociálního zabezpečení, Finanční správa, a takhle bych jmenoval jednotlivé skupiny.

Je to problém, který máme řešit dlouhodobě, nepovedlo se to ani jiným vládám, ale jsme, já bych řekl, v úzkém jednání s panem ministrem spravedlnosti a hledáme řešení.

Ale my to řešení vidíme jinde než odbory. Ne v navýšení tarifů, ale v tom, že navýšíme celkový objem a mít tam prostor pro ty nadtarifní složky. To znamená pro osobní hodnocení a odměňování. V takovém případě, pokud ta jednání dojdou k úspěšnému konci, tak samozřejmě vláda tam může alokovat tyhle peníze a ty se dají využít právě na ty nadtarifní složky. Protože u těch tarifů je nevýhoda – alespoň odbory říkají, že to je výhoda, já říkám, že to je nevýhoda – že to je plošně všem. Tady bychom to mohli dát vybrané skupině zaměstnanců, které považujeme nebo které stát považuje za velmi důležité. V tomto případě myslím si, že jedním z pilířů demokratického státu je nezávislá justice a je na státu, aby zabezpečil materiální podmínky pro to, aby ta nezávislá justice mohla správně fungovat.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další dotaz. Jo, pardon.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: K té vaší otázce a já se pak budu muset omluvit, protože už jsem měl být dávno někde jinde, takže pak vás tady nechám s kolegy sám. Tak ano, my počítáme s tím, že chceme motivovat firmy k úsporám jak v oblasti elektřiny, tak v oblasti plynu. Rozdělil bych to na dvě části. Ta jedna je samozřejmě investiční podpora při pomoci s přechodem na účinnější, vyšší výhřevnost atd., respektive na jiné zdroje, ekologičtější zdroje paliv. Tam máme připravené různé programy s poměrně zajímavým budgetem.

A ta druhá část, ta se bude týkat zejména teda případného krizového období, kdy bychom kompenzovali firmy za to, že by dobrovolně například omezily výrobu, a tím pádem i spotřebu s plynem.

Pro mě to má dva milníky. Jak jste si všimli, Evropská komise tedy na žádost a tlak českého předsednictví a dalších států včera vydala další návrh opatření, který se týká zhruba šesti různých bodů. Úspory v oblasti plynu jsou jedním z důležitých témat. My budeme tento návrh projednávat v úterý v Lucembursku v rámci Rady ministrů, a jak jsem avizoval, chceme se v to úterý dostat tak daleko, abychom na další mimořádné radě, kterou jsem také avizoval a kterou chci svolat na první polovinu listopadu, už mohli příslušná legislativní opatření finálně schválit. 

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Já bych jenom doplnil, když jsme mluvili o tom, že se nám povedlo vyjednat i možnost pomoci malým a středním firmám, které jsou na vysokém a velmi vysokém napětí, tak tam je osmdesátiprocentní limit spotřeby, nejvyšší spotřeby v daném kalendářním měsíci za posledních pět let.

To znamená, každá z těch firem, malých a středních, která je na vysokém nebo velmi vysokém napětí, si například v lednu 2023 vezme spotřebu pět lednů zpátky, od roku 2018 do roku 2022, vezme si tu maximální hodnotu a nárok na tu zastropovanou cenu má osmdesát procent té spotřeby.

To je podle mě jasný motivační faktor k úsporám, protože když se podaří snížit spotřebu, tak vlastně mohou mít zadotovanou až celou spotřebu v lednu a v dalších měsících příštího roku. Takže bezesporu nejlepší mechanismus je ekonomický a ekonomická pobídka na těch osmdesát procent plní přesně tuto roli.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: A jenom na doplnění: Vy určitě víte, že součástí toho úsporného, těch úsporných opatření bude i jaksi povinná úspora v těch tzv. špičkových časech, kdy se spotřebovává nejvíc energie, a tím pádem v současné době se v Evropě zapojuje nejvíc plynových zdrojů, závěrných, na výrobu elektřiny. To znamená přesunutí výrob a spotřeby do méně frekventovaných časů, což už se v některých zemích děje, že se přesunuje zahájení ranního provozu ještě na dřívější ranní hodiny.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, to je od pana ministra průmyslu všechno.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Uvidíme se příště, na shledanou.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Možná ještě k těm úsporám plynu jedna poznámka. Vzpomenete si určitě na ty debaty v dubnu, v květnu, v červnu, kdy alespoň ústy opozice hrozilo, že bude nedostatek plynu a že budeme vypínat některé továrny a že nebudou moct podnikat. Máme dnes 19. října, k dnešku máme skoro 93 procent naplněných zásobníků, je to zhruba 3,2 miliardy kubických metrů plynu.

Takže na tu otázku, kterou jsme opakovaně dostávali ve Sněmovně v posledních týdnech, jsme na ni už mohli odpovědět: Ano, pro tuto zimu máme zajištěn dostatek plynu. I tím, že plyn neustále proudí. Zatím jsme z těch osmi lodí, které přivezou LNG plyn pro Českou republiku, zatím připluly dvě a k tomu máme 93 procent naplněné zásobníky k dnešnímu dni.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, teď ČTK.

Soňa Remešová, ČTK: Dobrý den, já bych se ráda zeptala na kvóty pro zaměstnávání cizinců, jestli jste změnili? Potom na body paní ministryně Černochové. Jestli jste projednávali nákup letounů L39, změny v nákupu padáků? A pak bych se ještě chtěla zeptat na stavební zákon, proč jste ho neprojednali, kdybyste to víc rozebral? Děkuju.

Martin Kupka, ministr dopravy: Tak já začnu u té poslední otázky ohledně stavebního zákona. I s ohledem na to, že se jedná o náročnou normu, tak jsme otevřeli projednávání toho bodu, chceme se ještě k některým věcem vrátit. Jak jsem zmiňoval, záleží nám na tom, abychom dokázali najít co nejvhodnější podobu té elektronizace tak, aby ten přístup do Portálu stavebníka byl co nejjednodušší a celý ten postup, projednávání jednotlivých žádostí byl opravdu rychlejší. A to vedlo k tomu, že jsme se rozhodli to finální rozhodnutí opravdu učinit příští týden.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: K těm ostatním materiálům, na které jste se ptala, tak vláda je schválila v té navržené podobě včetně těch kvót na přijímání zahraničních pracovníků a včetně těch záměrů veřejných zakázek, na které jste se ptala. Takže vláda schválila všechny v navržené podobě.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Seznam, potom Nova a Echo nakonec.

Šimon Tratina, TV Seznam: Dobrý den, já bych měl dotaz na pana ministra financí ohledně windfall tax. Hospodářská komora vás dnes požádala, jestli byste nezvážili snížení té sazby ze šedesáti na třicet procent. Tak jestli to je, podle vás, předmětný požadavek, budete se tím zabývat? A pak jeden dotaz na jednu aktuální věc, byť tedy to není z těch vašich gescí, ale dnes skupina asi dvaceti iniciativ za práva LGBT komunity vám zaslala výzvu, ve které požadují mimo jiné novelizaci trestního zákoníku tak, aby LGBT komunita po tom útoku v Bratislavě byla klasifikována jako třeba etnické menšiny. Tak jenom jestli jste to zaregistrovali, chtěli byste se o tom bavit nějak? Děkuju.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak, zatím jsem to nezaregistroval a je to logické, protože ráno jsem byl na rozpočtovém výboru a hned navazovalo jednání vlády, tak neměl jsem ani čas si projet elektronickou poštu, jestli to přišlo elektronicky nebo klasickou poštou. 

Tu výzvu Hospodářské komory jsem nezaregistroval,. Evropské minimum je 33 procent, ne třicet, ale já se s nimi určitě setkám a budu se ptát: Chcete kompenzace? Chcete, abychom kompenzovali a dali zastropované ceny i pro podnikatele? Já myslím, že to chtějí. Ale v tom případě my musíme najít zdroje. A nedá se tohle to udělat na úkor zvýšení deficitu. Proto ta opatření jsou na obou dvou stranách, že to, co vybereme mimořádně, použijeme pro mimořádné výdaje.

Ono se může stát – všichni si to přejeme, kdyby skončil válečný konflikt a kdyby ty ceny, ne že by se vrátily na předválečnou úroveň, ale vrátily se na nějakou normální tržní cenu bez těch manipulací, které provádí Putinovo Rusko, že pak nevznikne ani potřeba zastropování a kompenzací. No ale pak nebude ani potřeba těch mimořádných zisků.

Takže musíme se na to dívat na obou stranách rozpočtu. Určitě se setkám s Hospodářskou komorou. My se vidíme velmi často, budeme o tom debatovat. Oni naopak požadují, abychom, a my se o to snažíme, abychom na té evropské úrovni uvolnili pravidla pro pomoc velkým firmám, to znamená nad rámec těch třiceti miliard. Pokud se nám to povede, tak na to bude potřeba zase další zdroje a další finance.

Tak potom ta otázka je: Pokud chceme kompenzace a zastropované ceny, my tomu rozumíme, myslíme, že je to správný krok a vláda takhle rozhodla, tak taky k tomu potřebujeme zdroje. A nemůže to být tak, že nic nevybereme, jenom se zadlužíme a vyplatíme kompenzace. Ale ta debata je před námi. Já se vlastně žádné debatě nebráním, jenom nemohu slíbit, že tomu návrhu vyhovíme. Ale třicet procent je pod minimální hladinou, na které se domluvily evropské státy.

A já jsem tady před chvílí uvedl: Nevíme, jestli to bude, ale z tisku máme, že německá vláda uvažuje o 90 procentech a od března 2022. Tak abychom se dívali na ten mezinárodní kontext, že to není specialita České republiky, naší vlády, že si vymýšlíme něco nepraktického, neběžného. Naopak je to běžné, ty státy jsou ve stejné situaci jako my, chtějí kompenzovat vysoké ceny a hledají k tomu zdroje.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Nova.

Lucie Hlubučková, TV Nova: Dobrý den, můj první dotaz je na pana Stanjuru ohledně té windfall tax. Vy jste sám řekl, že silné slovo tam bude mít Sněmovna. Jste ale připravený i na nějakou variantu, kdy by se to třeba ve sněmovně nepodařilo prosadit v té vaší podobě nebo kdyby to sněmovna vůbec neschválila? Protože i někteří koaliční poslanci mluvili o tom, že k tomu mají výhrady a budou váhat při tom hlasování. A jak by se to potom řešilo s ohledem na rozpočet? Moje druhá otázka měla původně mířit na pana Síkelu, tak nechám na vás, kdo ji zodpoví: Evropský parlament dnes rozhodoval o své pozici k návrhu na rozšíření infrastruktury pro elektromobily a vodíková auta. Podle předchozích vyjádření vlády je ten plán příliš ambiciózní, nicméně paní Hubáčková, respektive potažmo vaše vláda podpořila na Radě zákaz spalovacích motorů. Tak jak to chce vláda řešit?

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak nejdříve k té druhé otázce. My jsme ztratili v tom vyjednávání, podle mých informací, blokační menšinu. My jsme měli blokační menšinu jako Česká republika, ale v těch nočních jednáních na Radě ministrů životního prostředí prostě ústupky, které byly učiněny vůči některým státům z té blokační menšiny, je daly ze strany tábora odpůrců do tábora příznivců. Na základě toho jsme si vyjednali i vyšší zdroje pro Českou republiku.

To znamená, podle mne jsme postupovali správně, v té dané situaci jsme vyjednali maximum toho, co bylo vyjednané. Tu pozici Evropského parlamentu z těch důvodů, o kterých jsem mluvil, samozřejmě v této chvíli neznáme.

K windfall tax. Já si to vůbec nepřipouštím. Jsme koaliční vláda, máme většinu v Poslanecké sněmovně a je úplně normální, že vláda prosadí své klíčové návrhy zákonů v Poslanecké sněmovně. Tak já nebudu spekulovat, že by to neprošlo. Ono to projde. Není žádný důvod, proč by to neprošlo, protože máte pravdu, má to souvislost s návrhem státního rozpočtu na rok 2023.

Já předpokládám, že windfall tax bude schválena dříve, než budeme hlasovat ve třetím čtení o státním rozpočtu pro příští rok 2023. A stejně tak předpokládám, že dříve, než budeme hlasovat o státním rozpočtu na rok 2023, bude schválena novela energetického zákona, která umožní odvody od výrobců elektrické energie nad stanovenou cenu. Pak platí, že ten rozpočet bude i na příjmové a výdajové stránce vyrovnaný a že ty příjmy použijeme na výdaje na kompenzace vysokých cen energií.

Martin Kupka, ministr dopravy: Já se ještě zmíním o té dohodě, která nese název AFIR a týká se právě dobíjecí infrastruktury, ale také infrastruktury pro plnění vodíkových aut. Je to věc, které se Česká republika nemůže vyhnout, protože přes Českou republiku míří už v tuto chvíli celá řada motoristů, kteří mají svoje elektromobily. prodej elektromobilů se zvyšuje i v České republice.

Nám se podařilo prosadit spolu s francouzským předsednictvím, tím, které nám předcházelo, podobu, která je výrazně mírnější oproti těm nejambicióznějším plánům. Zároveň pro naplnění té dohody, pro to, aby opravdu podél té hlavní sítě TEN-T, zejména tedy podél českých dálnic, vznikly dobíjecí stanice, tak proto v rámci operačního programu Doprava, máme vyčleněné finanční prostředky.

Bude tam dohromady až šest miliard korun, které bude možné využít právě na budování té dobíjecí infrastruktury tak, aby jak ti, kteří si v Čechách pořídí elektromobil nebo v budoucnu vodíkové auto, tak aby je měli kde nabít, případně kde naplnit vodíkem. V tomto směru chystáme další kroky tak, aby i budování těch dobíjecích stanic bylo snazší.

Nevydáváme se cestou podpory samotného nákupu dobíjecích vozidel pro domácnosti ani vodíkových vozidel, ale odpovědnost státu za budování té infrastruktury pochopitelně přijímáme, tak jako v jiných státech. A jsme připraveni na to opravdu podpořit ty, kteří budou doplňovat svoji infrastrukturu právě o dobíjecí body, a chtěli bychom, aby v těch nových centrech byl i prostor technologicky do budoucna i pro vodíkové stanice tak, abychom se opravdu dívali dál do budoucna a neomezili se jenom na jednu technologii, ale aby v tomto ohledu byly ty možnosti otevřené.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Obecně k té elektromobilitě. Tak my jsme zahájili tiskovou konferenci tou klíčovou zprávou, že stojíme o tu obrovskou investici Volkswagenu na vybudování jejich gigafactory v České republice, tak jasně demonstrujeme, jaký je vztah české vlády k tomu technologickému vývoji v automotivprůmyslu. My o tu investici opravdu hodně stojíme, protože může být klíčová pro budoucnost našeho důležitého průmyslového odvětví.  

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, Echo.

Jan Křovák, Echo 24: Dobrý den, já jsem se chtěl zeptat, jestli ta komunikace členů vlády nebo koaličních stran nebyla ohledně té windfall tax přece jen trochu zbrklá, když se mluvilo o té možnosti, že bude zdaněn i ten letošní rok? Zareagovala na to třeba pražská burza. Tak jestli vypuštění takovéto informace nevyvolává třeba zbytečný zmatek. A pak jsem se chtěl zeptat, jestli nějakým způsobem průběžně vláda sleduje, zda Česku hrozí v zimě další migrační vlna z Ukrajiny v souvislosti mimo jiné třeba s poškozenou energetickou infrastrukturou? Případně podniká vláda nějaké kroky k zadržení této vlny ještě přímo na místě? O tom se mluvilo například v souvislosti se stavbou nějakých provizorních domů ještě na Ukrajině pro Ukrajince, aby nemuseli odcházet do jiných zemí, případně zda jsme začali pomáhat už nějak jinak, jak o tom hovořil pan premiér, přímo na místě. Děkuju moc.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak já jsem se k windfall tax se vyjádřil dnes po tiskové konferenci vlády. Já jsem žádnou informaci nevypustil, tak nevím, co bych v tom mohl zlepšit. Ale je to teda otázka i na vás. Tak my vám často říkáme a já vám často odpovídám: Počkejte, až rozhodne vláda, my vám pak sdělíme stanovisko vlády. Nemohl byste říct, pane ministře, s čím jdete vy, cosi? Tak já tomu rozumím. Někteří ministři tomu odolají a řeknou: Řeknu vám po jednání vlády, protože vláda schvaluje návrhy zákonů. A někteří prostě podlehnout vám, odpovídají vám a říkají své individuální pozice.

Mně přijde ta komunikační linka, že vláda nejdřív rozhodne a pak informuje, vysvětluje, obhajuje, lepší než pouštět do prostoru několik variant a teď spekulovat, ke které se vláda přikloní. To, že v komunikaci každý dělá chybu, včetně mě, to je prostě pravda. Není nikdo z nás, který by v komunikaci nějakou chybu někdy neudělal. Ale důležité podle mě je, na čem se vláda shodne, co tady potom představujeme, co pak v rozhovorech a jinde vysvětlujeme a jak ty návrhy zákona pak obhajujeme v Poslanecké sněmovně.

S tou Ukrajinou: Já myslím, že musíme s těmi pojmy pracovat velmi opatrně. Jak chcete zabránit migrační vlně z Ukrajiny, zněla otázka. Bylo to tak dobře? Ale ti lidé utíkají před válkou. To prostě není migrační vlna z arabských zemí, to je úplně jiný příběh. To je ilegální. Takže se bavme o tom, jestli bude potřeba o další válečné uprchlíky se postarat.

My si myslíme, že ne. Jednáme intenzivně s ukrajinskou vládou. Víte, že se připravuje jednání části ukrajinské a části české vlády, to bezesporu je jeden z bodů, které budeme jednat i osobně, ale které se dlouhodobě vlastně na té ministerské úrovni, ale i na nižší pracovní úrovni řeší.

Tak já myslím, že tím, jak podporujeme, nejenom my, ale i naši spojenci, Ukrajinu, si vlastně přejeme, aby v té válce byli úspěšní, aby nemusel nikdo před tou válkou a důsledky války utíkat do Evropy, například do České republiky. To je to, na co zaměřujeme své úsilí nejenom my, ale i ostatní členské státy. Víte, že jsme schválili z těch devíti slíbených miliard už šest miliard eur pomoci. Do konce roku by měly být další tři miliardy odeslány. Nejsme v tom sami jako Evropa, ostatní demokratické státy posílají taky finanční pomoc, protože odhadovaný propad ukrajinské ekonomiky kvůli té Putinově agresi pro letošní rok je 30 procent propad HDP.

Martin Kupka, ministr dopravy: Já doplním ještě jednu důležitou část té odpovědi. Ta se týká dopravy. Zítra se v Praze budou scházet ministři dopravy všech členských států Evropské unie. Jedním z těch témat bude pochopitelně i návaznost naší infrastruktury na ukrajinskou železnici. Doplním také, že se podařilo právě na evropské úrovni určit koridory solidarity, kdy se podařilo právě díky spolupráci evropských států zajistit přesun významné části ukrajinského obilí do severních a jižních přístavů a ta spolupráce právě v koordinaci železniční dopravy byla velmi úspěšná. Nepochybně i tyhle zkušenosti přispějí k tomu, abychom dokázali případně zvládnout nové výzvy, a i o tom bude debata, která se v Praze povede zítra a v pátek.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju a poprosím ještě velmi, velmi rychle Novinky. 

Klára Beranová, Novinky.cz: Dobrý den, já bych se vás chtěla zeptat, asi pane ministře Stanjuro, na to letiště v Líních. Mě by zajímalo, jestli tedy s tím souhlasila i paní ministryně Černochová? A potom by mě zajímalo ještě, jestli s těmi pracemi začnete hned, nebo počkáte třeba na rozhodnutí až toho koncernu? Děkuju.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak nikdy nezveřejňujeme výsledky hlasování vlády. Já to neučiním ani v tomto případě. Vláda přijala usnesení, která budou publikovaná, já nevím, jak rychle po skončení jednání vlády.

Ten úmysl vlády je jasný – o tu strategickou investici, a opravdu to je strategická investice, stojíme, jako česká vláda. Rozumíme potřebám armády, proto budeme ve spolupráci tří resortů hledat ty jiné lokality a potřebnou infrastrukturu pro Armádu České republiky. To není proti sobě, to je vlastně dohromady. A proto zahájíme intenzivní jednání nás tří ministrů, ekonomických ministrů s koncernem Volkswagen. A ještě tam byla jedna otázka, já se omlouvám, anebo to bylo všechno?

Klára Beranová, Novinky.cz: Kdy začnete ty práce na tom letišti?

Zbyněk Stanjura, ministr financí: No tak to je logické. To se začne v okamžiku, kdy ta investice bude schválena. Já si pamatuju, já se omlouvám, že se vracím do historie, ale já jsem v té době byl radním Moravskoslezského kraje, když se chystala investice Hyundai v Nošovicích v průmyslové zóně. Pamatuju si, byl jsem u těch jednání a tam samozřejmě ty práce byly zahájeny v okamžiku, kdy padlo rozhodnutí a kdy byly podepsány smlouvy mezi tehdejší českou vládou a Hyundai o té investici a podobně.

Takže úplně stejný model, a je to logické, protože my nejdřív musíme přesvědčit Volkswagen, že Česká republika a Plzeň-Líně je správná lokalita pro jejich obří investici, a když se na tom dohodneme, tak to usnesení vlády je, že podnikneme všechny potřebné kroky, aby se to pak dalo uskutečnit. Takže samozřejmě, až potom rozhodnutí, dopředu to nemá smysl. My ten prostor nechceme uvolnit pro jakoukoli investici, ale pro tuto konkrétní strategickou investici.

Klára Beranová, Novinky.cz: Takže do té doby bude to letiště fungovat normálně?

Zbyněk Stanjura, ministr financí: No samozřejmě, do té doby, než padne rozhodnutí, tak se samozřejmě nic nemění a není žádný důvod, aby do té doby se něco měnilo.

Martin Kupka, ministr dopravy: Já ještě doplním několik čísel ke strategickému významu té investice. Automobilový průmysl se na celkovém vývozu z České republiky podílí jednou čtvrtinou, pětadvaceti procenty, a tvoří více než deset procent hrubého domácího produktu. Je zřejmé, kam se automobilový průmysl ubírá, a soustředění takové investice v České republice znamená zároveň další vývoj, inovace v celé oblasti a samozřejmě ve výsledku také významné zlevnění té technologie. Tohle nevyužít a v tomto směru neříct za vládu jednoznačné slovo, že Česká republika o takovou investici stojí, by byla historická chyba.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Samozřejmě platí, že budeme trpělivě vyjednávat s místními samosprávami, s krajem i těmi obcemi, kterých by se to případně mohlo dotknout. To je logická součást vyjednávání a případné realizace tak velké investice. To bez toho ani nejde a zkušený investor z demokratického státu to prostě ví, že to je běžná součást toho, když se taková investice dělá, že vláda pak koncentruje prostředky, aby případné negativní dopady byly minimalizovány, případně překryty jinými opatřeními, která může ovlivnit vláda.

Bezesporu platí, je to teda z oblasti pana ministra dopravy Martina Kupky: Pokud taková investice vznikne, tak bude potřebovat ten areál napojení na dálniční síť a takhle bychom mohli pokračovat, co všechno by případně bylo potřeba. Ale je třeba říct, že jsme připraveni s těmi samosprávami jednat otevřeně, vycházet vstříc jejich požadavkům, jsme připraveni tam případně investovat, protože ta investice, taková šance přichází jednou za několik let a Česká republika by ji neměla propásnout.

Martin Kupka, ministr dopravy: Ještě doplním v tom směru, jak zaznívalo: Ten projekt nijak nevylučuje zachování letecké záchranné služby v té lokalitě, ta tam může bez problému operovat dále.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: To bylo sdělení a ujištění na konec. Já tímto tiskovou konferenci končím, děkujeme za pozornost, přejeme pěkný zbytek dne.

Martin Kupka, ministr dopravy: Děkujeme za pozornost.