Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

2. 1. 2014 14:49

Tisková konference po jednání vlády, 2. ledna 2014

Pro zobrazení videa je nutné povolit JavaScript. Zde jsou instrukce jak povolit JavaScript ve Vašem webovém prohlížeči.

Nahrává se přehrávač videa ...

Jana Jabůrková, mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já Vás vítám na dnešní tiskové konferenci, která je první v roce 2014 a předávám slovo panu premiérovi Jiřímu Rusnokovi. Zároveň zde samozřejmě vítám pana ministra Františka Koníčka, ministra práce a sociálních věcí, a pana ministra Vlastimila Picka, ministra obrany. A teď pan premiér.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Tak, děkuji za slovo, hezké odpoledne dámy a pánové, všem krásný a úspěšný Nový rok, ať se Vám všechno daří, tak jak si představujete, samozřejmě našim spoluobčanům přeji totéž. Vláda na svém prvním letošním zasedání projednala řádově kolem 20 bodů. Z nich za nejdůležitější považuji návrh zákona o poskytování služeb péče o dítě v dětské skupině. To je návrh, který případně okomentuje dále pan ministr práce a sociálních věcí. Také jsme schválili návrh zákona o kybernetické bezpečnosti. Potom jsme se zabývali povětšinu času našeho jednání stanovisky jednotlivých rezortů ke kontrolním závěrům Nejvyššího kontrolního úřadu za přítomnosti pana prezidenta NKÚ. Těch bylo řádově pět nebo šest a myslím, že jsou k dispozici na našich webových stránkách. Ty záležitosti budou jistě brzy všechny zveřejněny. Takže k tomu nebudu já teď do podrobností hovořit ani by to nebylo příliš záživné ve většině případů. Ke každému z těch závěrů, myslím až s výjimkou jednoho, kde to nebylo potřeba, přijala vláda příslušné úkoly. To znamená opatření pro jednotlivé ministry, která mají být splněna, aby ty kontrolní závěry byly jaksi pozitivním signálem a krokem do budoucna, aby se už ty problémy neopakovaly. Vláda schválila návrh na prodej 28 podzvukových taktických letounů L-159 americké firma Draken International. O tom případně pan ministr obrany. Také jsme zřídili post zmocněnce pro pořádání takzvané Česko-bavorské výstavy, v roce 2017, tuším, že má být ta výstava. Z těch dalších věcí, vláda se také zabývala dodatkem o prodloužení smlouvy pro pronájem letounů Gripen. Tento bod byl přerušen, tak aby ho mohla dokončit už příští vláda. A schválili jsme ještě nějaká nařízení vlády. Tolik za mě na úvod. Jestli páni ministři chtějí ke svým bodům, tak prosím. Krátce. Stručně.

Vlastimil Picek, ministr obrany: Tak já jenom krátce k prodeji L-159. Jak víte, v současné době máme 36 kusů L-159, které se nevyužívají a jsou dlouhodobě připraveny k odprodeji. Jsou uloženy u společnosti Aero Vodochody. Za to uložení jsme v letech 2006 až 2013 zaplatili cirka 260 milionů korun. Společnost Draken International má zájem na odkoupení až 28 kusů L-159. Ta suma se bude pohybovat za ten odprodej mezi 435 až 516 miliony korun, konečná cena bude záviset na skutečném technickém stavu, až budou odstraněny ochranné obaly. Pro srovnání s cenou, která byla v roce 2012, kde jsme vypsali řádné výběrové řízení na odprodej osmi kusů letounů, ta cena se pohybovala za jeden letoun zhruba necelých šest milionů, současná cena po přepočtu činí cirka asi 15,5 milionu a říkám, bude se ještě zvyšovat podle toho, jaký bude technický stav těchto letounů po odstranění té ochrany. Co je společnost Draken International, je to poměrně významná společnost, která spolupracuje s ozbrojenými silami Spojených států. Má ve svém portfoliu letouny A4Skyhawk, Mig-21, ale i české letouny L-39 Albatros. Zajišťuje simulaci letounu protivníka, využívají se pro výcvik pilotů a armády Spojených států. Jinak odprodej bude realizován prostřednictvím společnosti Aero Vodochody a první letouny by mohly být po podpisu smlouvy, kterou předpokládám na přelomu ledna, února, předány Aeru Vodochody zhruba v měsíci březnu, dubnu s tím, že Aero Vodochody zabezpečuje zprovoznění těchto letounů pro tuto společnost nezávisle na České republice a první letouny by měly dorazit do Spojených států v závěru letošního roku. Děkuji.

František Koníček, ministr práce a sociálních věcí: Tak já přeji také pěkný dobrý den a všem přeji do Nového roku zejména hodně zdraví. K tomu zákonu o předloze zákona, kterou jsme dávali, Vy všichni, kdo to sledujete, víte, že tento zákon už byl projednáván minulou vládou. Byl postoupen také do sněmovny pod tiskem 10/46. Bohužel započatý legislativní proces nebylo možno dokončit, protože došlo i k rozpuštění sněmovny a sněmovna ji neprojednala. My jsme na ministerstvu práce a sociálních věcí toho názoru, že takový zákon nejenom z hlediska kritiky Evropské komise, ale vůbec z hlediska potřebnosti je zapotřebí. Má zejména řešit to, aby došlo ke slaďování pracovního a rodinného života zejména u rodičů, malých dětí, protože v České republice existuje fatální nedostatek jakýchkoliv zařízení do tří let věku dítěte. Tyto takzvané dětské skupiny by měly umožňovat od jednoho roku věku dítěte až do data povinné školní docházky vlastně výchovu a péči o dítě mimo domácnost. Ten zákon upravuje celou řadu organizačně technických faktických podmínek od podmínek pro registr poskytovatelů až po stavebně-technické a hygienické záležitosti. Konkrétně věci bude navíc řešit doprovodná vyhláška, která v tom pracovním režimu půjde se zákonem a mně bylo dnes uloženo tedy vládou, aby ministerstvo práce a sociálních věcí předalo konečné znění v rámci připomínek Legislativní rady vlády s tím, aby pan premiér byl schopen tuto předlohu zákona dodat do legislativního procesu do sněmovny. Zmíním tady ještě dvě věci, co je důležité, a to je fiskální aspekty. Tento zákon na jedné straně, protože tu péči platí rodiče, umožňuje určité daňové zvýhodnění poplatníků. To znamená podle zákona o příjmu fyzických osob a stejně tak na druhé straně umožňuje uznatelnost výdajů spojených s provozem či i stavební úpravou u zaměstnavatelů i zřizovatelů u takovýchto zařízení. Takže já sám ten zákon vnímám velmi pozitivně, protože by měl výrazně přispět právě k tomu, že i zaměstnavatelé prostě přispějí a umožní návrat jednoho z rodičů, čím dříve tím lépe, do toho pracovního procesu na trh práce. Tolik tedy z mé strany. Děkuji.

Jana Jabůrková, mluvčí vlády: Děkuji také a nyní poprosím nebo je prostor pro Vaše dotazy. Tak začneme tady televize Nova třeba.

NOVA: Dobrý den, já Vás zdravím v Novém roce. Budu mít takové dva okruhy. Možná začnu tím lehčím, abychom začali novoročně. Chtěla bych se zeptat hlavně pana premiéra, protože už vypadá, že se to láme. Je to možná jedno z posledních zasedáních. Jestli dneska bylo něčím výjimečné tím, že bylo i novoroční. Možný budoucí premiér Sobotka tvrdí, že by vláda nová mohla být už do půlky ledna. Takže jaké bylo to dnešní zasedání, a případně jestli plánujete nějakou rozlučku se svými kolegy? A možná teda počkám a zeptám se podruhé.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Bylo to, přestože to datum je trochu sváteční asi pro řadu lidí ještě, bylo to úplně běžné pracovní zasedání vlády a bylo možná zvláštní tím, že pokud se nepletu, tak byli přítomni naprosto všichni členové vlády. Na tom zasedání nebyla žádná omluva, žádná absence. A jinak neplánujeme žádné speciální rozlučky. S tím, že příští týden počítáme s pravidelným zasedáním vlády, které bychom chtěli udělat mimo Prahu a vlastně udělat jakousi, v uvozovkách, rozlučku. V tomto směru to je ale asi všechno. Jinak, ano, nemám, co bych k tomu dodal.

NOVA: Dobře. Já děkuji a ještě poprosím pana ministra Koníčka. My se opět vracíme k těm dávkám. Systém vyplácení je přeceněn trochu komplikovanější a já bych byla ráda, kdybyste vlastně vysvětlil, na čem to jakoby vázne. Protože tam těch komplikací je více, přičítají se k tomu jednak ty IT problémy, ale i nějaké právní problémy. Kolik to vlastně všechno bude stát navíc? A ještě další dotaz, jestli Vám jako ministrům se někdy stalo, že by Vám přišel pozdě plat? Děkuji.

František Koníček, ministr práce a sociálních věcí: Tak já to vezmu zezadu. Já vůbec nevím, jestli mně přišel pozdě nebo včas, doufám, že chodí na účet. Takže já myslím, že asi to funguje, pokud jde o platy ministrů. Ale teď zcela vážně. Pokud jde ISY nebo o výplatu nepojistných dávek, za prvé je si třeba uvědomit a ode mne to slyšíte, byť ne nějak moc hlasitě, že dědictví, které jsme zdědili, z hlediska tedy jak už právní tak i obsahu těch uzavřených smluv, to znamená v prováděcí smlouvě 85 z roku 2011 včetně všech dodatků a všech napadení a podnětů k UOSU. To je to, co je dědictví, že pokud se člověk chce chovat jako ministr, tak se musím chovat zákonně, mně neumožňuje se chovat jako krizový manager v soukromé právní firmě, ale musím respektovat zákony a zejména její správní řízení, protože to prostě tak je. K těm výplatám, ano právní problém jsou, budou, a já nepředpokládám, že mým odchodem z vlády jako věci budou dořešeny, ty právní spory mají významný přesah, a vzhledem k tomu, že jsou tam vedena i nějaká trestněprávní podání, tak já ani nepředpokládám, že to je otázka týdnů nebo měsíců, ale prostě budou pokračovat. Ta práce, právní bitva nebo spory nějaké budou, dneska předjímat na kolik a přesně čeho se bude týkat, si myslím, že je předčasné. Z hlediska faktického došlo k tomu, že 18. 12. úřad vydal rozhodnutí, respektive předseda úřadu v rozkladu, kde zamítl vlastně námitky společnosti Fujitsu, která se domáhala tedy toho, že zrušení dodatku číslo pět a šest, který poskytuje aplikační podporu, je příliš přísné, a požadovala revizi tedy k tomu, aby tam byl odkladný účinek a nebo aby to zrušení dodatků pět, šest bylo vlastně rozhodnutím rozkladu předsedy zrušeno. 18. 12. pan předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zamítl. Znamená to tedy, že dodatky pět a šest po deseti dnech jsou pravomocné a vykonatelné a to k datu 28. 12. loňského roku. Tato situace je pochopitelně vážná z toho důvodu, protože vlastně navodila bezejmenný stav mezi Fujitsu a mezi ministerstvem vnitra, potažmo MPSV, který má poskytovat aplikační podporu právě na výplatu těch nepojistných dávek v rozsahu toho, co nezajišťuje OKsystem, to znamená mimo státní sociální podporu. V současné době my jsme na ministerstvu jednali 29., 30., 31. i včera, proběhly videokonference s úřady práce, my jsme vydali tiskovou zprávu, kde generální ředitelství Úřadu práce vydalo rovněž zprávu, já se budu rychle vracet na ministerstvo a musíme k dnešnímu dni do večera, do zítřka definitivně rozhodnout o zákonném postupu, jakým způsobem zajišťovat, ať už náhradním způsobem nebo intenzivním jednáním o součinnosti Vítkovic či kohokoliv jiného, abychom drželi systém výplaty nepojistných dávek v chodu. Ale znovu říkám, že ministerstvo práce ani já sám nepůjdu mimo zákonnou cestu a budeme tu situaci řešit pouze tak, jak nám dovolí současné zákonné možnosti.

NOVA: Ještě ta cena, kolik to bude stát, ještě mimochodem, my jsme mezitím mluvili s panem exministrem Drábkem, který samozřejmě tvrdí, že on za to odpovědnost nenese. Tak jestli byste to mohl okomentovat plus teda tu cenu. Děkuji.

František Koníček, ministr práce a sociálních věcí: Tak já Vám cenu nesdělím, pokud není jasná celá konfigurace toho, jak vlastně ten model, ať už hybridní nebo jiný bude vypadat. Máme v současné době nabídku od OKsystem, který řeší ale jenom aplikace, neřeší prostě integrační prostředí, které je nutné pro to, aby ty aplikace byly podporovány. A tato nabídka na těch šest aplikačních agend dělá 180 miliónů včetně DPH. My tu nabídku zvažujeme, zatím definitivně o ní rozhodnuto nebylo. Stejně tak na stole leží zatím nabídka od Vítkovic IT Solutions na pokračování v těch agendách, které poskytovali prostřednictvím firmy Fujitsu a tamta cena za tu agendu asi 17,7 milionů měsíčně, to znamená krát dvanáct. Tak to je, to co je, ale musí tady existovat zákonný prostor pro to, aby ministerstvo práce, respektive vnitra bylo schopno podepsat s Vítkovicemi smlouvu, která je v zákonných mezích, a to je skutečně zatím ještě právní problém.

Jana Jabůrková, mluvčí vlády: Děkuji, poprosím teď televizi Prima.

Martina Zpěváčková, televize Prima: Dobrý den, já bych měla otázky na Vás, pane ministře Koníčku, konkrétně na ty dětské skupiny, jestli jste vyjednával nebo máte průzkum, jakou by mohl mít ten zákon podporo v Poslanecké sněmovně, protože sociální demokraté už řekli, že by to řešili spíš jiným způsobem, tak jestli má vůbec ten zákon šanci projít? A druhá věc, co říkáte na kritiku některých odborníků, že v těch dětských skupinách se děti nebudou moci rozvíjet, protože tam chybí ten systém nějakého vzdělání nebo odborné péče, děkuji.

František Koníček, ministr práce a sociálních věcí: Já Vám rozumím, podívejte se, jako aby dneska někdo testoval sněmovnu, která vlastně teprve začala svoji činnost, to Vám asi nepovím. Ale tím testem prošlo 10,46, který měl plnou podporu sociální demokracie v té době, podpora se velmi snažila rozšířit i ODS, tehdy s podporou paní poslankyně, exposlankyně Kohoutové, podporovalo ta celá řada jiných frakcí ve sněmovně, takže já nepředpokládám, že by se ta podpora měla změnit notabene, pokud vláda nebude schopna veřejnosti nabídnout žádné jiné řešení. U nás ta kritika Evropské komise je velmi zásadní, že pro děti starší jednoho roku fakticky neexistuje žádný vějíř možností, který by umožňoval rodičům prostě návrat do zaměstnání. Čili i když to není úplně optimální produkt a můžu Vám dát za pravdu, že pokud nebude regulován obsahově i z hlediska atestace a vydání certifikátu, tam jsou plány výchovy a péče o to dítě, které musí být schvalovány, tak i když to nemusí být úplně ideální, tak přece jenom si myslím, že tento produkt umožní velmi výrazně, zejména jednomu z těch rodičů, maminkám s dětmi, aby ať na částečný nebo jiný typ úvazku přece jen do zaměstnání šly. Obce, města mají možnosti, jsou tam i sociální pracovníci a já věřím, že ty pečovatelky, které tam budou, budou mít také podmínky proto, aby z hlediska edukace a odbornosti naplňovaly tu potřebu dítěte. My je máme dneska na MPSV dětskou skupinu, byť pracuje v jiném režimu, protože pro to nebyl zákonný podklad a jsou tam tři pečovatelky, které jsou tedy erudované, mají tedy pedagogickou fakultu a nemyslím si, že by tedy děti by tam nějakým způsobem v tomto smyslu strádaly. Takže možná to není nutně optimální, kritizovat lze vždycky všechno, ale já to považuji za velmi pozitivní krok.

Jana Jabůrková, mluvčí vlády: Děkuji, Česká televize, prosím.

Petra Tuháčková, Česká televize: Já bych se vrátila ještě k dávkám v nouzi, můžete pane ministře zaručit lidem, že dostanou svoje peníze včas, tak jak jsou zvyklí, popřípadě že dodržíte tu zákonnou 30denní lhůtu?

František Koníček, ministr práce a sociálních věcí: Teď Vám nerozumím. Takže za nikoliv dávky v nouzi hmotného a nemovitého komplexního systému nepojistných pojistných dávek sociálních nejenom dávky hmotné nouze. 30denní lhůtu, ta lhůta je různá u různých záležitostí, protože tam máte podporu v zaměstnanosti, kde už druhým probíhá registrace uchazečů o zaměstnání. To je první nápor, to je dneska, to je první z těch aplikačních agend, která musí začít fungovat tak, aby se do evidence úřadu práce dostávali uchazeči o zaměstnání. Pokud jde o příspěvek na péči, to znamená, to je z oblasti aplikace sociálních služeb, to je nahráno v JVM a dávky by měly v průběhu ledna v té lhůtě původní projít, pokud jde o dávky hmotné nouze, tamta situace bude nejsložitější, protože to je dávka, která je dočasná, individuálně posuzovaná a k tomu posouzení potřebujete celou řadu informací, které je třeba využívat z toho systému z různých aplikací a z různých zdrojů. Já stoprocentně nemůžu zaručit, že všechno bude v těch lhůtách, tak jak říká zákon, ale pracovníci úřadu práce i ministerstvo udělají všechno pro to, aby prostě případný výpadek byl co nejkratší a ty lidi s těmi prostředky, které ze zákona, na které mají nárok, aby je dostali včas.

Petra Tuháčková, Česká televize: Poprosím ještě na pana premiéra a děkuji. Máte už předběžná čísla, jak dopadl rozpočet na rok 2013? A pak se případně doptám.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Čísla máme, nevím, jestli je mohu zveřejnit, protože předpokládám, že v těchto minutách je zveřejňuje ministerstvo financí. Z toho co si pamatuji z hlavy, tak rozpočet skončil deficitem 80,5 miliardy korun. To znamená řádově o 20 miliard korun lépe, než byl plánován a považuji to za velice dobrý výsledek. Znamená to, že to je nejnižší deficit od roku 2008. Mimochodem je to nižší deficit, než byl například v roce 2006, ty jsme měli poměrně svižnou konjunkturu a nastalo to zejména díky tomu, že jsme výrazně zvýšily čerpání prostředků z EU, to je nejvýraznější vliv. Čili jeden z klíčových úkolů, který si tato vláda dala. Samozřejmě my máme tu odpovědnost jenom částečnou za tu polovinu roku, takže nechci pomíjet, to co se stalo dobrého i v té první polovině roku. Zlepšil se výběr daně z přidané hodnoty, i když ten původně naplánovaný rozsah se nenaplnil, ale oproti minulému roku je tam větší příjem asi o 20 miliard. A také se ušetřilo na provozních výdajích, ale ušetřilo se i na investičních výdajích, kde z toho nemáme radost, ale to je bohužel důsledek nepřipravenosti těch akcí, kdy prostě z různých důvodů, stavebních řízení, územních řízení a dalších komplikací, například s veřejnými zakázkami, jak známo máme složitý proces, kde došlo k tomu úplnému vyčerpání peněz. Takže výsledek rozpočtu je v kontextu doby a podmínek, myslím, velmi pozitivní. Ještě k tomu chci dodat jednu věc, ne všechny peníze, které jakoby už probíhalo jejich čerpání v tom loňském roce, byly inkasovány do tohoto rozpočtu záměrně, tak abychom zlepšili i výsledek roku 2014. Mohli jsme ten výsledek udělat třeba o 20 miliard lepší, to jsme nechtěli, nebylo by to ani účelné a chtěli jsme, aby ten vývoj byl, řekněme, kontinuálně pozitivní. Takže část těch peněz, které loni byly de facto už inkasovány z Bruselu, budou také ovlivňovat pozitivně začátek rozpočtu tohoto roku.

Petra Tuháčková, Česká televize: Takže věříte, že těch 112 miliard, co jsou rozpočtované, by se daly ještě snížit o něco, že by se ještě někde dalo ušetřit?

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: To nevím, samozřejmě ten rozpočet 112 počítá a s tím, že se bude inkasovat výrazně z evropských fondů, čili to bych nechtěl předjímat, na to je příliš brzo, uvidíme, jaký bude rozpočtový vývoj, uvidíme také na ostatních příjmových položkách, zejména tedy daňových. Takže to je příliš brzo předjímat, myslím, že ten rozpočet, tak jak byl sestaven, je realistický a splnitelný a pokud se bude dařit lépe na té příjmové straně a bude se rozumně hospodařit na té výdajové straně, tak určitě může být ten výsledek zase o něco lepší.

Jana Jabůrková, mluvčí vlády: Děkuji a poprosím dotazy ČTK. Poprosím kolegu s modrým mikrofonem, aby přišel k ČTK, díky.

Tomáš Tománek, Česká tisková kancelář: Dobrý den, já bych se zeptal nejdřív pana ministra obrany. Vy jste říkali, že jste přerušili projednávání gripenů, tak je to už v definitivní fázi, že příští vládě bude stačit jenom to obrazně řečeno odmávnout a může se podepsat nová smlouva a pak jsem se chtěl zeptat zřejmě asi pana premiéra, řešili jste nějak na zasedání vlády ten výbuch na palestinské ambasádě, máte třeba k tomu informace od ministra Kohouta nebo… Děkuji.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Tak k té nešťastné události, především je to opravdu nešťastná a tragická událost a je nám velmi líto, že se to stalo. Vyjadřujeme jaksi hlubokou soustrast rodině a palestinské samosprávě. Pokud jde o detaily, my jsme nějakou informaci od ministra vnitra i ministra zahraničí dostali, není na nás, abychom vyjadřovali nějaká stanoviska k probíhajícímu vyšetřování, probíhá řádné vyšetřování příslušných orgánů českých, probíhá také spolupráce s palestinskou stranou, která již pověřené lidi vysílá do Prahy nebo vyslala a o tom budou průběžně tyto příslušné instituce informovat. My jenom jsme jaksi dostali potvrzující, bych řekl, víceméně informaci, že nejsou žádné indicie, které by nasvědčovaly jakoukoliv spojitost s nějakým teroristickým záměrným činem. To je vše.

Jana Jabůrková, mluvčí vlády: Děkuji, poprosím další dotaz.

Vlastimil Picek, ministr obrany: Já bych ještě odpověděl, co se týká gripenů. Ministerstvo obrany splnilo usnesení této vlády ze září loňského roku, kdy mělo za úkol připravit komplexní dodatek smlouvy se švédskou stranou. Toto jsme tak učinili a poté na základě rozhodnutí předsedy vlády tento materiál byl přerušen s tím, že ho dokončí nová vláda.

Jana Jabůrková, mluvčí vlády: Tak nyní děkuji a poprosím další dotaz.

Lenka Jansová, Český rozhlas Radiožurnál: Já má dotaz na pana ministra obrany, kdy by měli Američané ty letouny L-159 koupit?

Vlastimil Picek, ministr obrany: Co se týká vlastních letounů L-159, tak jak jsem vzpomínal, předpokládám, že na přelomu ledna, února dojde k podepsání smlouvy mezi Českou republikou, zastoupenou ministerstvem obrany a firmou Aero Vodochody, protože ta odkupuje od nás letouny a dále je samostatná smlouva mezi Aerem Vodochody a firmou Draken International. Aero Vodochody následně bude pracovat na zprovoznění těchto letounů a tyto letouny by měly doputovat do Spojených států koncem letošního roku.

Lenka Jansová, Český rozhlas Radiožurnál: Jestli můžu mít ještě jeden dotaz, stále platí to, že firma Aero Vodochody nebude mít za tento obchod žádnou provizi?

Vlastimil Picek, ministr obrany: Ano, to je pravda, Česká republika, respektive ministerstvo obrany nebude vkládat do tohoto celého obchodu žádné finanční prostředky i tyto letouny budou odprodány, tak jak leží.

Jana Jabůrková, mluvčí vlády: Děkuji, poprosím, jestli je poslední dotaz… Není, tak děkuji mnohokrát, děkuji za Váš čas a přeji hezký zbytek dne. Nashledanou.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Děkujeme Vám, nashledanou.

Vlastimil Picek, ministr obrany: Nashledanou.

František Koníček, ministr práce a sociálních věcí: Nashledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Zvuková příloha

Tisková konference po jednání vlády, 2. ledna 2014

Související zprávy