Tiskové konference

2. 11. 2022 12:58

Tisková konference po jednání vlády, 2. listopadu 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pěkné odpoledne, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, jak jsme slíbili minulý týden, tak jsme dnes rozhodli o upřesnění okruhu těch, kterých se dotkne zastropování energií. Tady nejde o zásadní změny, ale jde o upřesnění, lepší identifikaci různých právních forem těch, kteří budou mít zastropované energie. To zastropování se tedy týká kromě občanů škol, nemocnic, dalších poskytovatelů veřejných služeb, městských firem, státních podniků, provozovatelů sportovních zařízení, malých a středních podniků, které jsou připojeny na nízké napětí, přepravců včetně městské hromadné dopravy nebo vlakové dopravy.

Současně pro malé a střední podniky byl v oblasti plynárenství zrušen množstevní limit spotřeby plynu 4 200 megawatthodin, což jsme udělali proto nebo v praxi vlastně znamená, že například pekárny nebo sklárny budou mít zastropováno osmdesát procent spotřeby plynu.

To všechno dohromady znamená, že všichni mají jistotu, že od ledna nebudou platit za silovou elektřinu více než 6 korun na kilowatthodinu včetně daně z přidané hodnoty a za plyn nebudou platit více než 3 koruny za kilowatthodinu včetně daně z přidané hodnoty.

To zastropování, jak už občané vědí, se projevuje na zálohách už nyní. Lidem chodí nové rozpisy, kde jsou zálohy sníženy na základě zastropované ceny, kterou vláda schválila. Dostávají informace o tom, jak to bude dál. Samozřejmě ti lidé, kteří mají nasmlouvané ceny energií pod cenovým stropem, tak pro ty se nic nemění, nijak se to nezvyšuje ani neupravuje.

Udělali jsme tedy důležitý krok k tomu, abychom společně zvládli nadcházející zimu a topnou sezónu. Pokud někdo, ať už je to občan, firma, veřejná instituce, nemá jasno v tom, jak postupovat, jak to zastropování funguje, tak je tady infolinka 1212, kde operátoři poskytnou všechny potřebné informace a podají informace o tom, kde se, popřípadě, dají nějaké detaily dále zjistit. 1212 – veškeré informace o zastropování cen a o dalším postupu.

Naše vláda bude dál pracovat na tom, abychom snížili energetickou závislost na nespolehlivých dodavatelích, a budeme pracovat na energetické bezpečnosti České republiky. Děláme to už nějakou dobu a myslím, že velmi úspěšně. A v této souvislosti bych chtěl poděkovat všem občanům, kteří podle dostupných dat opravdu přistoupili k šetření, k šetrnému využívání energií a snižování naší celkové spotřeby. A právě i díky úsporám a těm dalším krokům, které jsme udělali, tak v poslední době klesá cena plynu, což je samozřejmě výborná zpráva jak pro občany, tak pro firmy, tak samozřejmě pro státní rozpočet.

Kromě zastropování a těch souvisejících úprav, potřebných ještě doplnění a upřesnění k rozhodnutí o zastropování cen, tak jsme dnes také rozhodli o tom, že občanům od nového roku nebude automaticky zřizována datová schránka. Bude jim naopak vytvořena možnost si tento nástroj elektronické komunikace se státem velmi jednoduše zřídit. My tím plníme závazek o maximální možné digitální komunikaci se státem, ale zároveň ponecháváme i možnost té tradiční cesty pro ty, kteří z různých důvodů preferují nebo mají překážky v tom, aby teď hned přešli na tu komunikaci prostřednictvím datové schránky.

Vláda také přijala zákon o zvláštních způsobech hlasování při volbě prezidenta republiky v příštím roce. Tato úprava umožní drive-in hlasování, hlasování v pobytových zařízeních, hlasování do přenosné hlasovací schránky pro ty, kteří budou v izolaci v důsledku onemocnění covidem-19. Tato právní úprava už tu pro volby do Poslanecké sněmovny byla. My jsme ji nyní schválili pro ty prezidentské volby. My věříme, že situace, že by tisíce lidí byly v izolaci, nenastane a nic nenasvědčuje tomu, že by taková situace nastat mohla, ale jsme připraveni a musíme být připraveni na všechny scénáře, a proto jsme preventivně přijali toto opatření.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já poprosím prvního místopředsedu vlády Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Dobrý den, dámy a pánové, já tematicky navážu na pana premiéra a možná trochu informačně rozšířím v nějaké větší míře detailu. Za prvé k povinnosti datových stránek pro fyzické osoby, které použily nějakou elektronickou identitu. My jsme trošku otočili ten princip. My jsme otočili ten princip, kdy se fyzickým osobám měla od tohoto 1. ledna automaticky zřídit ta datová schránka. Oni v tom připravovaném rozcestníku měli možnost tu datovou schránku vypnout. My to otáčíme, to znamená, jakmile se někdo bude identifikovat svou identitou, třeba i tou bankovní, naskočí tam nabídka si zřídit jednoduchým kliknutím datovou schránku.

To znamená, nabízíme, pozitivně motivujeme, vysvětlujeme veškeré výhody, které tato komunikace přináší, ale do té, řekněme, ne úplně jednoduché společenské atmosféry teď nepřinášíme tu povinnost jako takovou. Naopak ale chci říci, že datové schránky tento rok mají rekordní organický nárůst. To znamená, občané objevují kouzlo datových schránek. A i v kontextu toho nepovažujeme za rozumné je k tomu nutit. Považujeme za rozumné udělat takovému produktu co nejlepší kampaň. Zkusit vysvětlovat výhody datové schránky a okamžitě při přihlášení do systému jim dát tu možnost.

Jenom zdůrazňuji: Toto se prosím týká fyzických osob. U podnikatelů ta povinnost zřízení datové schránky zůstává. Je to důležitá věc pro efektivní komunikaci státu s tím podnikatelským prostředním. Nicméně u fyzických osob jako takových jsme se rozhodli dát tedy do parlamentní diskuze, kterou to proběhne, tento vládní návrh.

Další záležitost, kterou také pan premiér již zmínil, jsou speciální způsoby hlasování. Byla o tom veliká diskuze, dlouhodobá, a my jsme se rozhodli, že v případě prezidentské volby, kdy je ten systém voleb jednodušší než v komunálních volbách, kde jsou pro celou republiku jedny a ty samé volební lístky, tak že tento systém umožníme. To znamená ty klasické drive-in, hlasování při uzavřeném pobytovém zařízení, hlasování do zvláštní přenosné volební schránky.

Ale uvědomujeme si, že je to nějaký první krok, reakce na aktuální situaci, která by mohla nastat, a připravujeme ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví mnohem komplexnější a rozsáhlejší novelu, která nebude řešit jedno onemocnění, protože tohle je v podstatě specifický covid zákon, ale bude se nově stavět ke způsobu voleb pro nemocné, izolované, v nejrůznějších typech onemocnění. A to je ta ambice, se kterou chceme přijít, a ne se ad hoc vždycky schváleným zákonem zabývat jednou konkrétní volbou, jednou konkrétní nemocí.

Ale troufáme si říct, že u té prezidentské volby je to jako pojistka, jak zmínil pan premiér, dobré a výhodné pro všechny mít připraveno.

A poslední věc: My jsme se dohodli s paní ministryní obrany, já jí za to děkuji, i panem ministrem financí, že v případě, že by bylo nutné udržet kontroly na hranicích se Slovenskem až skutečně do toho 12. prosince, že i nadále budou pomáhat policistům příslušníci Armády ČR, vojáci, a příslušníci Celní správy.

Já ještě jednou s dovolením vysvětlím ten systém, co vláda schválila. Vláda minulý týden schválila prodloužení na 15 dnů, což je kompetence české vlády, ale zároveň schválila prodloužení na dalších 30 dnů, které ovšem nemusí nastat, pokud nastanou nějaké jiné okolnosti, ale vláda ho musela schválit, aby mohla začít s Evropskou komisí vyjednávat o notifikaci. Tedy zatím je schváleno českou vládou těch patnáct dnů, připraveno dalších třicet dnů, pokud nebudou námitky Evropské komise, což je právě do toho zmíněného 12. prosince. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuji a poprosím ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Krásné odpoledne, dámy a pánové. Já se budu snažit shrnout a doplnit, co už tady zmínil pan premiér. My jsme se dnes s vládními kolegy rozhodli rozšířit výčet subjektů, pro které budou platit cenové stropy energií v příštím roce. Půjde především o sportovní organizace a zastropované ceny budou platit také pro státní, krajské či obecní podniky, tzv. veřejné zadavatele, a také kulturní organizace.

Snažíme se tak vyjít vstříc těm, na které to předešlé nařízení nedosáhlo. Tyto subjekty budou mít nárok na to, aby strop cen platil na celou jejich spotřebu energií. Připomínám, že výše tohoto stropu je šest korun a pět haléřů u silové elektřiny a tři koruny a tři haléře u plynu.

Zároveň bude potřeba, aby tyto subjekty odevzdaly do konce prosince svému dodavateli energií čestné prohlášení, na základě kterého budou mít na strop cen energií nárok.

Kromě toho jsme v systému zastropování udělali jednu velmi důležitou změnu, která pomůže malým a středním firmám, a jedná se o zastropování cen plynu pro malé a střední firmy, které zatím platilo jen do ročního odběru 4 200 megawatthodin. Toto omezení nově rušíme a na zastropovanou cenu plynu tak dosáhnou všechny malé a střední podniky. Podobně jak u ostatních malých a středních podniků bude strop ceny plynu platit do výše osmdesáti procent jejich nejvyšší spotřeby za posledních pět let.

My jsme se tímto rozhodnutím rozhodli vyjít vstříc zejména, jak už bylo zmíněno, sklárnám či pekárnám. Prostě těm firmám, které mají definici malé a střední firmy, ale zároveň mají vysokou spotřebu plynu.

Definitivě tedy můžeme po dnešku říci, jak bude vypadat pomoc pro malé a střední podniky. Pro všechny bude platit strop cen elektřiny i plynu na osmdesát procent jejich nejvyšší spotřeby za posledních pět let.

Dnes jsme také za Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnili dotační výzvu podle tzv. dočasného krizového rámce za rok 2022, tedy pomoc pro velké firmy. Tento rámec umožňuje výjimku z jinak velmi omezených opatření veřejné podpory pro velké firmy. My jsme se rozhodli ji využít a mezi firmy, které nedosáhnou na zastropované ceny energií, rozdělíme na pomoc s vysokými cenami energií až třicet miliard korun, které na to máme alokovány. Tyto dotace budou moci čerpat firmy, kterým se meziročně zdvojnásobily ceny energií. Tyto firmy budou pak mít nárok až na 45 milionů korun kompenzace nad rámec těchto dvojnásobných cen energie.

Firmy z vysoce energeticky náročných odvětví, které jsou v tomto roce v provozní ztrátě, pak budou mít nárok až na 200 milionů korun.

Podrobnosti ohledně těchto výzev budou již dnes zveřejněny na webu našeho ministerstva. Pokud někdo potřebuje ohledně vládní pomoci s vysokými cenami energií poradit, může se obrátit také na infolinku Ministerstva průmyslu a obchodu na číslo 1212 a základní informace budou také k nalezení na našem webu energiezamene.cz.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuji a otevírám prostor pro dotazy. Česká televize.

Tereza Šedivá, Česká televize: Co se týče toho zastropování cen energií, jsem se chtěla zeptat, o jak velký okruh tedy těch podniků jde. Jestli by to bylo spíš takové mírnější doplnění, taková technikálie, anebo se to týká poměrně hodně podniků? A jestli se zvýší ty odhadované náklady, které byly asi těch 130 miliard korun, jestli to bude víc tím pádem? A druhá otázka na pana premiéra, případně i na ostatní, co se týče odpoledního jednání s členy NERV k národnímu nastolení debaty na oddlužování státu. Tak jestli byste byl schopný říct z těch zhruba dvaceti pěti návrhů, které NERV navrhuje, tak jestli jsou pro vás některé přijatelné, nebo některé vyloženě nepřijatelné?

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Tak, jestli dovolíte, já začnu tou první částí otázky, to znamená otázky, do jaké míry je to rozšíření toho zastropování marginální. My jsme s některými subjekty počítali dopředu a jednalo se do určité míry o vyprecizování tak, abychom opravdu na nikoho nezapomněli.

Prostě o taxativní vymezení těch firem, které nespadají do kategorie malá a střední, jsou například nějakým poskytovatelem veřejné služby, jak už jsem uvedl ty veřejné obstaravatele, teda zadavatele, kulturní organizace, státní a krajské podniky. V té celkové částce to možná neznamená zásadní rozdíl, protože, jak jsem říkal, my jsme s nimi počítali už dopředu, ale z hlediska případného dopadu na ně to, jestli v tom zahrnuti jsou, nebo nejsou, tak hraje opravdu významnou roli.

A to stejné se týká rozšíření a zrušení toho plynového limitu pro ty malé a střední firmy s velkým odběrem. Zase, nejedná se o nějaký dramatický počet subjektů v desítkách tisíc, ale jedná se o významné firmy v daném oboru v české ekonomice. Jak už tady zaznělo, jsou to třeba pekaři, jsou to prostě sklářské dílny a i tam jsme považovali za nutné prostě rozšířit tu pomoc tak, aby se jich dotkla a aby vlastně pro ně byla účinná.

Petr Fiala, předseda vlády: Jestli mohu tu druhou otázku. Tak my budeme mít dnes jednání s Národní ekonomickou radou vlády. Budou nám kolegyně a kolegové z NERV představovat ta opatření, která navrhují. Musíme to chápat jako jakési menu, jakýsi katalog, ze kterého si bude potom vláda vybírat ta opatření, která považujeme za správná a politicky vhodná. Určitě nás čekají ještě dlouhé diskuze o těch návrzích, o tom, jak postupovat.

My se hlásíme k tomu, co máme v programovém prohlášení vlády, že chceme konsolidovat veřejné finance, že nechceme pokračovat v tom zadlužování, které se tady dělo v posledních letech, a já i moji kolegové jsme opakovaně říkali, až pominou tady ty kritické situace, až přestaneme čelit těm krizím, kterým teď čelíme, tak se k tomu vrátíme – předpokládáme, že to bude už v průběhu příštího roku, doufáme v to– a budeme se moci věnovat potřebným krokům k tomu, abychom dostali veřejné finance a rozpočet do lepší kondice a nevytvářeli jsme takové deficity, jaké tady byly dělány předcházející vládou a k jakým jsme, bohužel, museli přistoupit v důsledku války na Ukrajině a války, kterou proti nám vede Vladimir Putin v oblasti ekonomiky a v oblasti energií a která má prostě důsledky, se kterými se musíme vyrovnávat.

Určitě teď, než proběhne jednání se členy NERV, tak nebudu hodnotit ta jednotlivá opatření a vymezovat se nebo se k nim hlásit. My jsme rádi, že NERV přišel s takovýmto seznamem, a budeme se tím vážně zabývat a budeme v těch dalších týdnech a měsících diskutovat o tom, která ta opatření jsou vhodná a se kterými se vláda ztotožní.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já ještě jednu poznámku k tomu. My jsme ale rádi, že jsme sestavili takovou skupinu odborníků, která má názor. Která je schopna formulovat nějaké závěry, a pokud se někdy bude s vládou hádat, tak je to v pořádku. Protože s touhle ambicí my jsme taky takový poradní orgán sestavovali. I ty nominace od začátku byly takové, aby tam byli lidé s nejrůznějším ekonomickým pohledem na věc, a samozřejmě, že ty závěry zajímavé jsou.

Nabádají nás k nějaké diskuzi o daňové politice. To je určitě to, co nás jako vládu čeká. Nabádají nás k některým konkrétním opatřením, se kterými mohu resortně polemizovat, ale určitě jsou ke zvážení a určitě vedou k tomu, že spustí nějakou diskuzi.

Tu diskuzi my teď spouštíme uvnitř našich jednotlivých politických sil. Ty závěry dostaly naše expertní komise a poté se určitě přenesou na K5, určitě K15 a vláda k nim zaujme stanovisko a případně některé z nich zapracuje do svých dalších kroků.

Tereza Šedivá, Česká televize: Jestli se můžu jenom doptat. Tedy zmíním dvě konkrétní věci, které navrhuje NERV, které jsou možná asi nejcitlivější, a to zvýšení daně z příjmu fyzických osob na úroveň před zrušením superhrubé mzdy a pak taky zpomalení růstu důchodů. Tak jak se k tomuto stavíte, pane premiére, případně za Starosty a nezávislé pane Rakušane? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Myslím, že jsem v té předcházející odpovědi celkem jasně řekl, že teď nebudeme komentovat ta jednotlivá opatření. Takže to dělat nebudeme. A my vycházíme z programového prohlášení vlády, ve kterém jsme se zavázali, to jenom obecně tady připomenu, že nebudeme zvyšovat celkové daňové zatížení občanů.

Samozřejmě všichni vidí, že reagujeme rozumně na krizovou situaci, které čelíme, že se snažíme nenechat občany a firmy v problémech, které jsou způsobeny vysokými cenami energií. Proto v těchto dnech intenzivně pracujeme na finalizaci válečné daně, windfall tax, která dočasně umožní, aby ti, kteří mají neočekávané zisky v důsledku té krize, které čelíme, nebo několika krizí, kterým čelíme, tak aby se o ně solidárně rozdělili s těmi, na které to dopadá.

Čili tuto daňovou dočasnou úpravu uděláme a jinak se držíme našeho programového prohlášení. Samozřejmě nijak netajím, a už jsme to i oznámili, že se začátkem příštího roku pustíme do debaty o tom, co z toho programového prohlášení je potřeba popřípadě upravit v důsledku té situace, která prostě všechno změnila, a to je ruská agrese na Ukrajině a její vliv přímý a nepřímý na Českou republiku a na celou Evropu.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já jenom začnu tam, kde pan premiér skončil. Tohle se určitě odrazí v tom přepracovaném, respektive doplněném programovém prohlášení naší vlády, které reaguje na úplně jiný svět, který nám tady vznikl. Na jednu stranu ovšem je potřeba říci, a tady souhlasím s pohledem pana premiéra, že v téhle chvíli se bavit o jakémkoli zatížení lidí dalšími daněmi, to znamená lidí v tomhle státě, je podle mě opatřením, které nic nepřinese. Našim zájmem je v téhle chvíli naopak lidem peníze v peněženkách nechat.

Ta doba je nejednoduchá, je tady vysoká inflace a bavit se teď o nějakém zvyšování daňové povinnosti pro občany bych rozhodně nepovažoval za rozumné. A to není nějaké vyjádření populismu. To je vyjádření toho, že lidé naopak ty peníze teď potřebují, a pokud lidé peníze mají, investují do spotřeby, tak tím samozřejmě té ekonomice jako takové pomáhají.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, viděl jsem Primu, potom Rozhlas.

Jan Socha, CNN Prima News: Já bych měl s dovolením dva dotazy, pokud mi bude fungovat mikrofon, ale doufám, že mě i tak slyšíte. Pane premiére, jedna otázka na vás. Předsedou Senátu byl opět zvolen Miloš Vystrčil. Neměl protikandidáta, získal poměrnou většinu hlasů senátorů. Tak jak se stavíte k tomu, že v Senátu je vlastně taková shoda, vlastně i na posty místopředsedů nebyli žádní protikandidáti. A druhá otázka na vás, pane ministře Síkelo. Ta se týká toho, zda neleží na stole nějaký návrh na kontrolu marží u energetických firem tak, jak jste třeba kontrolovali marže u benzinu nebo potravin. Zda prostě nejsou obavy z toho, že některé energetické firmy by mohly zneužívat situace toho zastropování cen a právě mít ty zisky na straně marží? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Já mám radost z toho, že Miloš Vystrčil byl opět zvolen předsedou Senátu a už jsem měl možnost mu i blahopřát. Já jsem se nijak netajil tím, že jedním z cílů, který jsme si dali do senátních voleb, je získat většinu pro to, aby Miloš Vystrčil mohl pokračovat ve funkci v Senátu. A je to, protože jsem přesvědčen, že Miloš Vystrčil je mimořádně důstojným, pracovitým, schopným předsedou horní komory a že vlastně ta jeho pozitivní role je tak viděna nejenom reprezentanty ODS, TOP 09, kde máme v Senátu společný klub, a KDU, tedy koalicí Spolu, ale že ta práce Miloše Vystrčila se těší široké podpoře. 

Ono to má ještě jeden aspekt. Miloš Vystrčil je i důstojným reprezentantem naší země v zahraničí v rámci parlamentní diplomacie. Je to politik, který zastává jasné hodnoty, které jsou v těchto dobách, v těchto těžkých časech opravdu pro českou zemi důležité. Takže mám radost z toho, že je opět předsedou Senátu, a mám radost z toho, že se i těší spontánní široké podpoře svých kolegů v Senátu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Tak já odpovím možná trošičku obecně. Mimořádné situace s sebou občas přinášejí i momenty, kdy se někteří účastníci trhu snaží té mimořádnosti zneužít nepříliš korektním způsobem. A já chci touto cestou poděkovat všem, kteří se chovají v těchto poměrně složitých dobách pro všechny korektně.

Já jsem nedávno jmenoval nového šéfa České obchodní inspekce a plánuji se s ním v co nejbližší době sejít a projít s ním priority, které já očekávám a na co by se měla ČOI v nejbližších dnech, týdnech a měsících zaměřit. Zároveň určitě se budu chtít zabývat otázkou, jestli nám v některých situacích nedochází k tzv. naplnění tzv. tacitní koluze, tedy k nedostatečnému konkurenčnímu prostředí.

Zároveň ve spolupráci s Ministerstvem financí se určitě zaměříme na to, abychom nevypláceli vyšší kompenzace, než bude nutné. A budeme samozřejmě dávat i doporučení, což jsme dnes i udělali. My jsme připravili doporučení Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva pro místní rozvoj ve spolupráci s Úřadem pro hospodářskou soutěž, jak přistupovat ke kontraktaci elektřiny a plynu na rok 2023 pro veřejné zadavatele, protože my tam samozřejmě budeme chtít mít i tu snahu těch zadavatelů dosáhnout co nejlepší ceny a zároveň i tu snahu těch obchodníků co nejlepší cenu poskytnout tak, aby ty kompenzace ze strany státu nebyly zbytečně vysoké.

A věřte tomu, že tam, kde dojdeme k závěru, že došlo k nějakému nekorektnímu, nekalému jednání, tak budeme postupovat v souladu se zákonem a naše reakce bude určitě rychlá a nepříjemná.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, Rozhlas.

Andrea Kubová, Český rozhlas: Dobrý den, já mám dotaz na pana premiéra. Pane premiére, z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas vyplynulo, že skoro 70 procent Čechů si myslí, že ta podpora vlády a státu na energie není dostatečná. Tak jestli vás můžu poprosit o komentář, co si o tom myslíte, případně, jestli vláda ještě zvažuje nějakou další pomoc nebo ji nějak měnit? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Naše pomoc je rozsáhlá, a to i v mezinárodním srovnání. Je taková, že nikoho nenecháme padnout. Ta pomoc má více rovin. Jednou z nich je ta, o které tady diskutujeme i dnes, a to je to zastropování cen, které prostě občanům garantuje to, že nebudou platit násobky cen energií, které platili v minulosti. Je tu jasně zastropovaná cena pro elektřinu a plyn a nepochybně to pomůže všem domácnostem, ale pomůže to také malým a středním podnikům a veřejným institucím.

Pak jsou tu další opatření, která pomáhají těm, pro které to zastropování cen nemusí být dostatečné. A to je například příspěvek na bydlení, kde každý, jehož náklady na domácnost překračují třicet procent, v Praze 35 procent, příjmů domácnosti, tak má možnost požádat stát o pomoc a ta pomoc zase není malá.

My jsme zjednodušili přístup k této sociální dávce. Rozšířili jsme okruh těch, kteří o ni mohou požádat, a díky tomu každý, kdo se dostane do problémů s placením své domácnosti a vlastně své existence, tak má možnost o toto požádat stát.

Samozřejmě těch sociálních dávek, o které lidi mohou požádat, je víc. Stejně tak pokračují valorizace penzí, kde dokonce u těch valorizací se dá říct, že jsou kompenzovány ty zvýšené náklady, které lidé mají v důsledku inflace a dalších věcí. Takže je tu soubor opatření, není to jedno opatření, ale poměrně robustní sociální síť, která skutečně potvrzuje ta slova, která jsem několikrát použil, že nikoho padnout nenecháme.

My samozřejmě rozumíme obavám občanů. Jsou to obavy, které mají lidé jak u nás, tak v celé Evropě. Jsou to obavy, které jsou vyvolány ruskou agresí na Ukrajinu a ekonomickou, energetickou válkou, kterou proti nám vede ruský prezident Vladimir Putin. To se projevuje ve zvýšených cenách energií, projevuje se to i v inflaci, která znehodnocuje peníze lidí. Projevuje se to i v určitém pocitu, že spousta věcí, které jsme považovali za jistoty a za samozřejmost, tak najednou takové nejsou. Takže obavám lidí rozumíme, proto děláme všechny ty kroky.

A to podstatné: Já jsem přesvědčen, že ta naše pomoc je účinná, silná, ale současně taková, kterou si český stát může dovolit. A když se bavíme o pomoci lidem s cenami energií a dáme dohromady všechna ta opatření, která jsme udělali, tak se dostaneme na částku někde kolem dvě stě miliard korun.

To nejsou malé peníze, to jsou veliké peníze. Jsou to peníze, na které si musíme půjčit, a v tomto případě jsme přesvědčeni, že jsou to dobře vynaložené peníze, protože čelíme mimořádné situaci, čelíme kritické situaci a za takové situace je potřeba lidem pomoci.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, Seznam.

Šimon Trantina, TV Seznam: Dobrý den, já bych se chtěl zeptat, jestli jste došli k bodu o evropském úvěru na finanční pomoc Ukrajině. Měli jste jednat o tom, že by se Česká republika zaručila za jeho část, tak jenom, jestli tohle přineslo nějaký výsledek? A pak ještě na pana ministra Síkelu. Vy jste před jednáním říkal, že pokud by klesaly ty mimořádné výdaje, tak by pak mohla klesat i sazba windfall tax. Tak jestli za vás by tedy bylo dobré přiklonit se třeba k tomu návrhu TOP 09, že by ta sazba byla nejdříve šedesát a potom čtyřicet procent? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Pokud jde o tu první otázku, tak ano, dostali jsme se k tomuto bodu. Samozřejmě, byl na programu vlády. Šlo o souhlas vlády s uzavřením dohody o záruce s Evropskou komisí. Navazuje to na ta rozhodnutí o poskytnutí mimořádné makrofinanční pomoci Ukrajině v celkové výši devět miliard eur, kterou Evropská unie poskytla. Mezitím už některé ty části, ne celá ta částka, ale některé části už byly v letošním roce Ukrajině poskytnuty.

Ten mechanismus je takový, že Evropská komise získá potřebné finance půjčkou na kapitálových trzích nebo od finančních institucí. Za to se zaručuje rozpočet Evropské unie, ale současně je tam potřeba poskytnout dodatečné záruky ze strany všech členských států v případě, že by Ukrajina z nějakých důvodů, válečných důvodů, nebyla schopna tuto pomoc splácet. Na Českou republiku připadá 1,57 procenta z té částky, z té celkové záruky. A vláda schválila tuto záruku a pověřila ministra financí, aby příslušnou dohodu s Evropskou komisí uzavřel.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Tak samozřejmě my o tom stále ještě vedeme jednání, o tom co nejlepším nastavení té mimořádné daně. My jsme od začátku řekli, že cílem této daně má být pokrytí mimořádných nákladů a nic jiného, a toho se budeme i držet. Samozřejmě zaznamenáváme a jsme za to velmi rádi a jsme rádi, že vlastně jsme stáli u zrodu celé řady evropských opatření, která v konečném důsledku vedou k poklesu cen energií, zejména tedy v posledních dnech a týdnech k výraznému poklesu cen plynu.

Ale není dobojováno. Nikde nemáme záruku, že po příští zimě, po které může pak chybět v zásobnících ten ruský plyn, který tam dneska z části je, tak může opět dojít k určitým cenovým výkyvům. A pokud se ptáte na můj osobní názor, tak já bych si tu opci té korekce nechal na později. Ono se to dá udělat v zásadě kdykoliv.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, další dotazy. Česká televize, poslední.

Tereza Šedivá, Česká televize: Jenom navážu tedy ještě na windfall tax, jestli se můžu zeptat. Ani včera večer se koalice nedohodla na té finální dohodě podoby windfall tax, tak jestli na pana premiéra, případně pana Síkelu, kde je ten hlavní spor a jestli se stihnete dohodnout do pátku?

Petr Fiala, předseda vlády: Já bych tu odpověď otočil, nebo na tu vaši otázku odpovím pozitivně, protože to je pravda. My máme shodu na tom, že zavedeme válečnou daň, máme shodu na windfall tax, máme shodu v naprosté většině základních parametrů a vedeme skutečně debatu o některých jednotlivostech a ta debata není ukončená. My jsme se včera tomu skutečně věnovali na jednání K15, vyžádali si někteří kolegové ještě další analýzy a budeme se o tom bavit do konce tohoto týdne tak, abychom v pátek mohli mít společné rozhodnutí.

Já chci jenom říct, že to, že to takto důkladně diskutujeme a že jsme úplně u všech parametrů nedošli ke shodě, není nic překvapivého. Je to nový nástroj, je to něco mimořádného, musíme to vlastně vytvářet úplně nově. A my chceme mít jistotu, všechny strany naší vládní koalice, obě koalice, které tvoří naši vládu, chtějí mít jistotu, že jsme si vědomi všech těch dopadů, které to má – každý ten parametr nějaký dopad má – a že přijmeme rozhodnutí, které bude správné a které bude splňovat ty cíle, které si od toho slibujeme. Nikoho nadměrně nezatíží, nepoškodí, ale přinese do státního rozpočtu, a tedy ve výsledku občanům potřebné finanční prostředky na to, abychom jim mohli pomoci. Takže ta debata bude ještě v příštích dnech probíhat, ale předpokládám, že v pátek budeme mít jasno.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já mohu jenom doplnit, že já jsem se těch jednání včera účastnil a tam nepadl jediný argument, který by nebyl validní. Takže ono jde v podstatě pouze o nějaký fine tunning, o vyladění prostě toho, aby celý ten soubor nástrojů a parametrů do určité míry splnil to, co od toho očekáváme, a aby to nevyvolalo někde něco, co jsme nechtěli.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. To je pro tuto chvíli všechno, děkujeme za pozornost a přejme pěkný zbytek dne. Na shledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter