Tisková konference po jednání vlády, 2. února 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, hezké odpoledne. Vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády, dnes netradičně v Poslanecké sněmovně. Poprosím o úvodní slovo pana předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové. Vláda se dnes sešla netradičně tady v Poslanecké sněmovně. Já tady nechci mluvit o tom, jestli ten postup opozičních stran je rozumný a důstojný, to bych nechal na občanech. Však si každý o tom může udělat obrázek sám.

Důležité je, že vláda bez ohledu na ty obstrukce, které probíhají v Poslanecké sněmovně, tak intenzivně pracuje a výsledkem té naší práce jsou i dobré zprávy pro občany.

Ta první dobrá zpráva, kterou chci říct, a je to dobrá zpráva pro zaměstnance, zaměstnavatele, žáky, studenty i jejich rodiče, ta dobrá zpráva zní, že vzhledem k vývoji pandemie covidu jsme se dnes rozhodli, dohodli na vládě na tom, že 18. února skončí plošné povinné testování.

Právě to plošné testování, které probíhalo od ledna, nepochybně pomohlo zpomalit přenos nemoci covid-19 do rizikové populace, vyhnuli jsme se vysokému zatížení nemocnic a situaci jsme zvládli. Pandemie se vyvíjí tak, jak jsme očekávali, podle toho, jaké byly predikce, což je dobře. Máme situaci pod kontrolou bez drastických opatření, lockdownu a nouzového stavu. Postupujeme tedy přesně tak, jak jsme slíbili před volbami, a proto také můžeme říct, aby se na to všichni mohli připravit včas, už dnes, že od 18. února plošné povinné testování končí.

Druhá dobrá zpráva se týká také toho, co souvisí s covidem, a jde o kompenzace podnikatelům. Pro nás to znamená připravit kompenzace pro ty, a tak jsme se rozhodli, cílenou podporu pro ty, kteří jsou nejzasaženější, zaměřit tu podporu především na drobné podnikatele, kteří nemají dostatečné prostředky a nemají rezervy na to, aby ustáli výpadky, které byly způsobeny omezeními, která bylo nutné přijmout v důsledku covidové pandemie.

Nárok na podporu budou mít tedy především ti, kteří byli postiženi zákazem vánočních trhů, restaurace, hudební kluby, hotely, cestovní kanceláře, organizátoři kulturních a sportovních akcí. Pomoc bude cílená, bude administrativně nenáročná a bude snadno dosažitelná.

Bude o tom ještě více mluvit pan ministr Síkela. Já jenom tady to shrnu, že ta pomoc se dotkne více než 11 000 subjektů, kterým stát vyplatí až tři miliardy korun. K tomu bych připomenul, že už v tuto chvíli se sbíraly žádosti na kompenzační bonus ke konci ledna. Za to první období, které bylo od 22. 11. do 23. 12., se shromáždilo 50 000 žádostí. Očekáváme, že ta vyplacená částka bude přes jednu miliardu korun, a očekáváme, že další žádosti přijdou na to období, které je od 1. ledna do 31. ledna.

Takže je vidět, že ta pomoc, když to takto zkombinujeme, zasáhne značné množství subjektů, pomůže spoustě podnikatelů, a jak jsem říkal, cíleně pomůže především těm drobným, kteří byli těmi omezeními v důsledku covidové pandemie zasaženi nejvíce. Děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Poprosím pana ministra průmyslu a obchodu, aby navázal na kompenzační programy.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Krásný dobrý den všem. Já bych vás chtěl informovat o tom, o čem jsme jednali včera v rámci K5 za přítomnosti mojí a pana ministra financí, o tom, na čem jsme se dnes shodli na vládě. Nejedná se zatím o strukturu schválenou vládou, protože tu my musíme ještě dopracovat a budeme ji předkládat na vládu příští týden v té formě, jak předložena má být.

Jedním z hlavních důvodů, proč si bereme ještě ten týden navíc, je, že my samozřejmě v rámci toho obecného pohledu, jak bychom to chtěli udělat, ještě budeme jednat s Hospodářskou komorou a jednotlivými svazy, abychom v rámci těch stanovených parametrů ty programy nastavili co nejlépe, aby se ta pomoc cíleně dostala k těm, kteří to skutečně potřebují, a to chceme udělat ve shodě právě s komorou a se svazy, protože oni mají také informace, které nám v tom mohou pomoci.

Já už jsme dříve uvedl, že tak jak bývalý ministr Havlíček připravil ten velkorysý plošný program, že já tu problematiku vidím jinak. My jsme si spočítali, že by to plošné uspokojení všech přišlo státní rozpočet na více než 12 miliard korun, a já považuji takovéto opatření za nesystémové, nekoncepční a silně proinflační, a proto jsme se snažili najít cestu, která by byla cílená a která by opravdu pomohla zejména, jak zmínil pan premiér, těm malým firmám, které nemají dostatečné rezervy, mají omezený přístup k bankovním úvěrům, a kterým ta činnost v rámci těch opatření byla skutečně buď zakázána, anebo omezena.

Ta opatření se budou týkat těch omezení, která nastala usnesením vlády číslo 1066/2021. To znamená tím omezením, které bylo v platnosti od 25. 11. do 26. 12. 2021 včetně. A bude se týkat těch, kteří byli přímo nebo nepřímo postiženi právě těmito omezeními. Jak už bylo uvedeno, my jsme se dohodli na tom, že na tyto programy využijeme částku do tří miliard korun s tím, že jsem velmi rád, že se podařilo nalézt i dohodu s Ministerstvem financí, jak tuto částku vykryjeme, protože žádný z těchto kompenzačních programů neměl, ani z těch navržených minulou vládou, ani v tom starém rozpočtu zajištěno žádné krytí.

Jak už bylo uvedeno, bude se to týkat více než 11 000 subjektů. Ono to může být možná o nějakou pětistovku víc, ta čísla jsou pouze orientační, ale primárně se ta podpora zaměří na adventní trhovce, na organizátory adventních trhů, na cateringové společnosti, restaurace, hudební kluby, hotely, případně cestovní kanceláře a agentury, organizátory kulturních akcí a také organizátory sportovních akcí. Uvažujeme ještě o jedné skupině, ale to si ještě chceme projednat právě s Hospodářskou komorou a se svazy.

Ta podpora se bude týkat subjektů, kde došlo k poklesu tržeb o padesát procent v porovnání s druhým pololetím roku 2019, a bude zastřešena maximální částkou, která bude variovat někde mezi 500 000, maximálně milionem, milionem a půl, podle toho, o které odvětví a o kterou skupinu subjektů se bude jednat, tak, abychom zajistili maximální možné plnění právě pro ty malé firmy.

Znovu opakuji, jedná se o opatření, které vykrývá ta omezení, která nastala na konci roku. To znamená mezi 26. 11. a 25. 12.

Všechna ta opatření budou administrativně de minimis. To znamená, my se je snažíme udělat tak, aby nebyly notifikovány nebo renotifikovány v rámci Evropské unie. To znamená, abychom tu výplatu zajistili co nejdříve. To je asi pro tuto chvíli z mé strany všechno a samozřejmě pokud budou nějaké dotazy, tak na ně rád odpovím.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já děkuji, pane ministře, a poprosím pana místopředsedu vlády Ivana Bartoše, aby představil novelu stavebního zákona.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Děkuji za slovo, i vám přeji dobrý den, dámy a pánové. Já bych chtěl pouze krátce informovat o tom, že vláda dnes schválila odklad účinnosti stavebního zákona.

My jsme se k tomuto kroku rozhodli a přistoupili jsme k němu, abychom mohli opravit chyby, které předchozí vláda Andreje Babiše ve své verzi stavebního zákona, schváleného za pomoci hlasů KSČM a SPD, napáchala, a abychom tak získali čas na přípravu věcné novely stavebního zákona. U nás je ta ambice tuto novelu předložit v tomto roce, abychom po tom odkladu vlastně navázali tam, kde ten zákon má pokračovat.

My ten odklad účinnosti chceme schválit ve Sněmovně, v Parlamentu, Senátu co nejrychleji. Já věřím, že není v zájmu ani současné opozice jakýmsi způsobem tento proces nějak blokovat, i když, jak se ukázalo při jednom z jednání Sněmovny, ta vůle mít tady funkční stavební řízení je u některých opravdová, u některých pouze deklarovaná, jak se to hodí.

Já jsem říkal, že pracujeme na té novele, avizované věcné novele, která změní a opraví ty největší chyby. Novele, která bude hájit zájmy občanů, konečně zdigitalizuje celý proces stavebního řízení, a hlavně zruší tu plánovanou novou soustavu stavebních úřadů, kde by na vrchu stál ten super úřad, Nejvyšší stavební úřad, a vznikla by celá nová struktura, kde by se stěhovali úředníci, a náklady na tuto transformaci už v minulém období Ministerstvo vnitra, které tenkrát měla sociální demokracie, tuto transformaci vyčíslilo až na možných dvacet miliard s výsledkem velmi nejistým a s možností ohrozit fakticky plynulost stavebního řízení, tak jak ho známe. Naší ambicí je stavební řízení zrychlit.

My tedy chceme, aby ta soustava zůstala tak, jak jsme zvyklí, aby stavební úřady byly na těch městech a obcích, tudíž co nejblíže faktickému výkonu té stavby. Zároveň chceme a bude to garantovat i to, co jsme předložili i jako poslanci opoziční, aby byl zachován ten princip jedno podání, jeden úřad, jedno razítko, ale v tom světě digitálním. Nikoliv v nějakém baráku, kde sedí u stolu úředníci a posílají si ty jednotlivé případy.

My už teď pracujeme s našimi partnery, ať už to jsou partneři z regionů, ministerstva, která k tomu budou dělat ty prováděcí zákony, pracujeme na funkční studii RIA, která podloží ten zákon, a já věřím, že se nám ta ambice ve spolupráci se všemi zapojenými subjekty podaří naplnit.

Takže nyní tedy stopujeme ten špatný stavební zákon, který předložila minulá vláda. Nenecháme vzniknout ten super úřad, který ten problém neřeší, a budeme pokračovat dál v práci na tom novém stavebním zákonu, na té věcné novele. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já děkuji a poprosím také pana náměstka ministra zdravotnictví Josefa Pavlovice, který zde pana ministra zastupuje, protože pan ministr musí sedět ve Sněmovně.

Josef Pavlovic, náměstek ministra zdravotnictví: Dobrý den, dámy a pánové. Já bych vás chtěl informovat o třech opatřeních, která se týkají Ministerstva zdravotnictví. Dvě z nich budeme rušit. Jedná se o mimořádné opatření testování ve školách a o mimořádné opatření testování ve firmách.

Obě dvě tato opatření budou rušena k datu 18. února a dovolte mi poděkovat ředitelům škol, učitelům a všem zaměstnavatelům a zaměstnancům, kteří se právě po tuto dobu testovali a pomohli nám tu vlnu zmírnit a rozložit ji v čase. Díky právě jejich aktivitě máme nyní tu situaci relativně stabilní a nepromítá se nám, alespoň zatím, do nemocnic.

Třetím opatřením, které jsme vydali na základě žádosti ministerstva školství, je opatření, které umožní zajistit fungování školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, a to tak, že v těchto ústavech mimořádně povolujeme režim tzv. pracovní karantény.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já děkuji. Jenom doplním, že pan ministr bude později k dispozici pro individuální rozhovory. Otevírám prostor pro dotazy. Petr Vašek.

Petr Vašek, Česká televize: Dobrý den. Já bych měl tři dotazy na pana premiéra asi pravděpodobně, nejlepší. Ten první se týká, a je logický, aktuálního rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který vlastně zrušil opatření Ministerstva zdravotnictví, podle kterého se musí lidé při vstupu do restaurací nebo ubytování prokazovat bezinfekčností. Je to tedy s odkladem na sedm dní, takže ještě týden bude platit. Tak jak se k tomu vláda teď postaví, pane premiére? Protože podle Nejvyššího správního soudu pandemický zákon takovéto opatření neumožňuje a vy můžete buď vyhlásit nouzový stav, pokud byste v tom chtěl pokračovat, anebo dokázat, že celá Česká republika je ohniskem nákazy. Tak jak to teď bude? To je první otázka. Druhá otázka, ta se týká vlastně také Nejvyššího správního soudu, protože prezident dnes jmenuje předsedu Nejvyššího správního soudu. Tak jestli, jak proběhla vaše dohoda na kontrasignaci, když jste se nesešli osobně, a jestli jste tedy souhlasil se jménem, které prezident vybral? A třetí, ta se týká informací Zdravotnického deníku, které se týkají plateb za státní pojištěnce. Zdravotnický deník napsal, že uvažujete i ušetřit několik miliard na platbách za státní pojištěnce. Tak jestli můžete tuto informaci potvrdit, případně vyvrátit? Je to jedna z věcí, která by se týkala těch úspor. Samozřejmě respektuji, že kompletně ty úspory zveřejníte až příští týden, ale tato informace mě poměrně zajímá, tak děkuji moc.

Petr Fiala, předseda vlády: Rozumím, všechny ty otázky jsou zajímavé, děkuji. Co se týká těch plateb za státní pojištěnce, tu věc komentovat teď nebudu. My se bavíme o tom, jakým způsobem všechny prostředky, které ze státního rozpočtu jdou nebo které má stát k dispozici, jak s nimi dobře, hospodárně a rozumně nakládat, a hledáme všechny cesty k tomu, abychom takového výsledku dosáhli. A samozřejmě v souvislosti s rozpočtem sledujeme spoustu dalších ukazatelů, aby stát hospodařil opravdu rozumně a občané měli zajištěné všechno, co potřebují. Takže tuto věc zatím komentovat nebudu.

Co se týká těch dalších otázek. Ano, já jsem kontrasignoval samozřejmě, jinak by to nemohlo být, rozhodnutí pana prezidenta o jmenování Karla Šimky předsedou Nejvyššího správního soudu. Z mého hlediska tam neexistuje žádný problém. Já vím, že se uvažovalo o více kandidátech. Všechna ta jména, která jsem zaslechl, tak byla naprosto respektování hodná a jsou to právníci, kteří mají renomé a mohli by vykonávat tu funkci.

Já jsem od pana prezidenta dostal návrh na jmenování Karla Šimky. Ten návrh jsem spolupodepsal a myslím si, že právě i pro něj platí to, co o všech těch zvažovaných jménech. To znamená, je to právník respektovaný, renomovaný a má určitě všechny předpoklady pro výkon funkce předsedy Nejvyššího správního soudu.

No a když jsme u Nejvyššího správního soudu, tak se samozřejmě nabízí ta otázka, kterou jste položil. Já myslím, že to rozhodnutí ukazuje jednu věc, která je důležitá. Nebo několik věcí. Jednak potvrzuje to, že je správné, že tady se snažíme prosadit novelu pandemického zákona, novelu, která právě reaguje na ta předcházející, mimo jiné, na ta předcházející rozhodnutí soudu, i Nejvyššího správního soudu. A že to, co je ale asi nejpodstatnější, že to právní prostředí, které máme pro řešení pandemie v České republice a které nám připravila předcházející vláda, není dostatečné a že musíme ještě dál pracovat na tom, aby dostatečné bylo.

Já jenom připomenu, že to rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se týká opatření, které přijala vláda Andreje Babiše v listopadu, které jsme my potom prodloužili, a je to jenom potvrzení toho, že to právní prostředí tak, jak zde bylo připraveno, dostatečné není.

Jak budeme postupovat dál, o tom se ještě poradíme a prosím o pochopení. To rozhodnutí je staré několik hodin nebo desítek minut a my jsme se ho dozvěděli v průběhu jednání vlády. Budeme ho analyzovat během dne a vrátíme se k tomu, jakým způsobem na to máme reagovat tak, aby ta opatření byla v pořádku a abychom postupovali tak, jak naše vláda postupovat chce. To znamená, aby všechna opatření, která děláme, byla přiměřená, nezbytně nutná a abychom je také mohli zrušit v první chvíli, kdy je zrušit bude možné z hlediska pandemické situace.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz, Hospodářky.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobrý den, slyšíte mě doufám dobře. Měl bych dotaz na pana ministra průmyslu. Chci se zeptat, zdali budete aktivizovat nějaký již známý program ministerstva průmyslu – mám na mysli program Nepokryté náklady, Covid 21, či zda vymyslíte nový? A zdali už můžete popsat mechanismus, jak se to bude vyplácet. To znamená procenta ze ztráty, obratu, procenta z nákladů nebo nějak popište ten mechanismus, prosím.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já už jsem uvedl, že ty programy jsou v zásadě nové. Netýká se to žádného z programů, které znáte. Vstupním parametrem bude pokles tržeb o padesát procent. Budeme porovnávat druhé pololetí 2021 vůči druhému pololetí 2019 a jedná se o programy de minimis. To znamená, ta administrativa je čistě na naší straně, my budeme s administrativou pomáhat i Ministerstvu kultury.

Není potřeba ty programy notifikovat a my předpokládáme, že po schválení vládou příští týden – my už samozřejmě všecky ty procesní věci připravujeme teď, to znamená, nastavujeme ty systémy, připravujeme ten formát, jakým způsobem se o to bude žádat, ale máme tam prostě před námi ještě ten úkol.

My jsme si sice ta data a ty vstupy od Hospodářské komory a od ostatních svazů sbírali, známe jejich názor, známe jejich požadavky, ale teď si chceme ještě jednou nějakým způsobem vzájemně vysvětlit, jestli se vzájemně chápeme, a prostě probrat si to, jestli jsme něco nepřehlédli. Časově to vidím tak, že někdy do konce února prostě budeme sbírat ty žádosti a někdy do poloviny března, maximálně do konce března se ty peníze budou vyplácet.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Víte už, plánujete už, jak se bude počítat ten vstupní parametr?

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Dejte nám, prosím, ještě čas. Já nechci, já jsem vám řekl o padesáti procentech. Řekl jsem vám, že ty částky budou zastřešeny, to znamená, budeme tam mít několik kategorií, že ta maximální vyplacená částka třeba u těch stánkařů, u těch vánočních trhovců, bude částka na jeden stánek, bude se lišit, pokud ten trhovec má stánky dva nebo tři, a v rámci těch jednotlivých subjektů to bude tak, že ta maximální částka bude variovat mezi půl milionem a maximálně milionem a půl.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobře, dovolte ještě jeden krátký dotaz na pana premiéra: Zabývali jste se dnes během vlády také chystaným rozpočtem? Posunula se ta dnešní vláda trošku už snad blížícímu se datu, kdy představíte rozpočet?

Petr Fiala, předseda vlády: No to jsme se posunuli, ale ne na dnešní vládě. My o tom rozpočtu jednáme vlastně neustále. Máme pracovní jednání v nejrůznějších formátech. Jednali jsme i včera v průběhu Poslanecké sněmovny. Samozřejmě to, co se děje tady, nám neusnadňuje tu přípravu rozpočtu, ale platí to, co jsme řekli a co tady rád zopakuji: Předpokládám, že příští týden vláda schválí návrh rozpočtu, a budeme postupovat dál tak, že platí to, že skutečně rozpočtové provizorium skončí nejpozději ke konci března.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, Nova.

Marek Bruna, TV Nova: Dobrý den, mám dotaz na vás, pane premiére. Jsme na půdě Poslanecké sněmovny, mimořádná schůze tady trvá už, tuším, asi 27 hodin. Co říkáte na to, jak se to zatím vyvíjí, na to jak se zachovala opozice ohledně těch bodů, dalších bodů, které jste chtěli probrat na dnešní mimořádné schůzi?

Petr Fiala, předseda vlády: Já jsem řekl v tom svém úvodním slově, že to ani nepotřebuju komentovat, že si veřejnost určitě udělá obrázek sama. Každý ať si udělá názor na to, jestli je tohle běžná opoziční práce, nebo je to obstrukce. Jestli je to obstrukce ještě vhodná, nebo už naprosto nevhodná, nedůstojná. Já myslím alespoň z těch reakcí, které dostávám já od veřejnosti, že většině občanů je to jasné, a opravdu to nevyžaduje můj komentář.

Mně je líto, že se něco takového odehrává v Poslanecké sněmovně v případě zákona, který v mnoha směrech je už známý, který vyžaduje určitou úpravu, a my reagujeme na ty nedostatky, které pandemický zákon připravený předcházející vládou měl. Který vyžaduje také prodloužení, protože všichni víme, že platnost pandemického zákona končí ke konci února a bylo by nezodpovědné, kdybychom ten zákon o něco neprodloužili.

Chci k tomu říct to, co je ale naprosto zásadní: My potřebujeme mít nástroj, který ve chvíli, kdy by se – nikdo si to nepřejeme, nikdo v to snad už ani, všichni doufáme, že to tak bude, že pandemie mizí, že omikronem to končí. Ale odpovědná vláda, odpovědná politická reprezentace, nejenom vláda, politická reprezentace, nemůže říct: To končí, nepotřebujeme nic.

Musíme být připraveni. Máme dost zkušeností. Víme, že ta legislativa, krizová, která tu je, neumožňuje dobře řešit pandemii. Ukazují nám to i rozhodnutí soudů. Potřebujeme pandemický zákon, abychom nemuseli používat nouzové stavy, abychom nemuseli dělat lockdowny, abychom nemuseli dělat to, co občanům vadilo, co poškozovalo naši ekonomiku, co poškozovalo vzdělání našich dětí a co nechce dělat naše vláda.

K tomu je potřeba pandemický zákon jako nástroj, jemný nástroj, kterým lze provést společnost případnou další vlnou. Nic víc. A já jsem to přirovnal k hasičské stříkačce. Hasiči potřebují stříkačku, kterou mají v hasičské zbrojnici. Ta funguje, vědí, že s ní mohou vyjet, že bude hasit požár, ale všichni si přejí, hasiči i veřejnost, aby ti hasiči tu stříkačku nemuseli použít. Aby žádný požár nebyl. Ale dívali bychom se na ně divně, kdyby tu stříkačku neměli.

A tohle je, já vím, že to je trošku divné, možná, srovnání, ale myslím, že je obrazné a srozumitelné. Tohle je pandemický zákon. Všichni budeme rádi, když ho nebudeme muset používat, ale bylo by naprosto politicky neodpovědné, naprosto, kdybychom jeho platnost neprodloužili.

Chci také říct, že vláda jednala a musela jednat v časové tísni. Všichni věděli, že ten pandemický zákon bude končit ke konci února. Proč tady předcházející vláda nepřipravila novelu reagující na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, prodlužující tu platnost, nebo něco, nějak se s tím nevyrovnala. Nestalo se nic. Tak my musíme jednat tak, jak jednáme.

A nejsme ani hluší k hlasům, které říkají, jak ten pandemický zákon vylepšit. Proto jsme se domluvili s poslanci našich koaličních stran na velmi komplexní úpravě, která ještě reaguje na některou kritiku a i třeba nedostatky, které v té původní vládní předloze byly.

Takže my tady přicházíme s rozumnou verzí pandemického zákona, která vychází ze zkušeností, kterou s tím máme. Je to něco, co už tu máme, ale co chceme upravit podle těch zkušeností, kde to nefunguje. A kolem toho se ve Sněmovně odehrává takováto nedůstojná bitva.

Já se obávám, že tady nejde jen o pandemický zákon. Jde o určitou novou kulturu politické opozice, hlavně SPD, v Poslanecké sněmovně. A jenom to ukazuje, to, co se tady odehrává, a každému občanu to je jasné, jenom to ukazuje, proč třeba nemohl být pan Okamura místopředsedou Poslanecké sněmovny.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, CNN.

Zbyněk Zykmund, TV Prima: Dobrý den, pane premiére, není to rozhodnutí Nejvyššího správního soudu důsledkem selhání Ministerstva zdravotnictví? Vy jste sice mluvil o tom, že to bylo připraveno už před tím, ale vydali jste to vy 29. 12. Je tam podepsán pan ministr Válek, je tam zavedena nově povinnost vlastně kontrolovat to tou čtečkou, to tam přímo je v tom mimořádném opatření. Tak jestli zkrátka to není už několikáté tedy selhání pod novým vedením? A potom, jak to tedy bude dál, jestli lidé se budou muset za ten týden prokazovat v těch restauracích těmi certifikáty, nebo ne? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Jak to bude dál, na to jsem řekl, o tom se poradíme a budeme analyzovat ten rozsudek tak, abychom připravili řešení přijatelná jak z hlediska toho judikátu, tak samozřejmě z hlediska občanů. A já znovu opakuji: To právní prostředí v České republice pro zvládání pandemie není připraveno dobře.

Není pravda, že naše vláda jako čelí těm rozhodnutím soudu. Všechna ta opatření, která jsme udělali, tak naprostá většina opatření, která jsme udělali i během svátků ve velké rychlosti, tak obstála a nebyla zpochybněna. Tohle je opatření, které skutečně v té podobě, v jaké jsme ho prodloužili až na jeden detail, bylo připraveno předcházející vládou.

Já ale se nijak nechci, nebo nechci naši vládu z toho vyvinovat. Pokud se tam udělala chyba, tak na ni přijdeme a budeme na to adekvátním způsobem reagovat. Ale v tuhle chvíli to nevím, protože musíme analyzovat ten rozsudek a vědět přesně, co nám soud vytýká.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Novinky.

Dominika Jeřábková, Novinky.cz: Ještě na pana premiéra. Když se ještě vrátím přece jenom krátce k tomu rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Mě zaujalo, v tom vašem prvním vyjádření vy jste říkal, že se ta omezení budou rušit, až to pandemická situace dovolí. Tak co to vlastně znamená? Jestli po konzultaci s nějakými odborníky, případně s kterými, jestli je ten tým ministra zdravotnictví, nebo jestli byste tohle mohl přiblížit? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Já jsem… Ano, určitě pan náměstek odpoví, ale já jenom připomenu, co jsem řekl. Já jsem řekl, že 18. února skončí plošné povinné testování a že my tím reagujeme i na to, jak se vyvíjí pandemická situace, jak se vyvíjí podle těch predikcí, které máme k dispozici, a že si to můžeme dovolit právě na základě toho, že fungují opatření, která jsme jako vláda přijali. A pokud jsem nepochopil dobře vaši otázku, pan náměstek odpoví.

Dominika Jeřábková, Novinky.cz: Ne, já jsem teď spíše cílila, pardon, na to zrušení, to, o čem rozhodl Nejvyšší správní soud, protože jak se tady kolega ptal, jestli se tedy za týden budeme prokazovat, nebo jestli budete sjednávat určitou nápravu, tak podle čeho tady o tom budete konkrétně rozhodovat? Děkuji.

Josef Pavlovic, náměstek ministra zdravotnictví: Momentálně analyzujeme to rozhodnutí a opravné kroky představíme během následujících dnů, tak aby respektovaly rozhodnutí soudu. Co se týká té situace, tak tu vyhodnocujeme komplexně ve spolupráci s Národním institutem pro zvládání pandemie a až ten řekne na základě stanovisek odborníků, tak vláda bude postupovat dle nějakého harmonogramu, který bude potom představen, tak jak to ta současná epidemická situace dovolí.

Petr Fiala, předseda vlády: A k tomu bych jenom dodal: A takhle postupujeme od začátku a já musím říct, že mám velkou důvěru v ten odborný tým, ať už v ten národní institut nebo tým kolem pana profesora Duška, protože se ukazuje, že ta doporučení, která nám dali, dokonce predikce, pokud jde o vývoj nákazy, pokud jde o vývoj omikronu, pokud jde o ústup delty, pokud jde o dokonce časování, takže to všechno vlastně vychází. A díky tomu, díky doporučení odborníků a díky tomu, že máme takto kvalitní odborné zázemí, mohla také vláda přijímat, naše vláda přijímat opatření, která opravdu fungovala.

Vzpomeňte si na tiskové konference, kde jsme oznamovali třeba opatření k Vánocům a k silvestru, jaké na to potom byly reakce komentátorů, některých, kteří říkali: A vy moc věříte lidem, bez nouzového stavu to nepůjde a to špatně dopadne. A dopadlo to dobře. A dopadlo to dobře díky správnému rozhodnutí naší vlády a dopadlo to dobře, a včasnému, a dobré a srozumitelné komunikaci s občany. A dopadlo to dobře především díky tomu, že odborné týmy, které má Ministerstvo zdravotnictví kolem sebe, že ty odborné týmy nám dávají dobré rady a dobrá doporučení.

Ale ještě bych k tomu dodal, a buďme taky spravedliví: Je to i určitá výhoda v uvozovkách, prosím pěkně, toho, že ta varianta omikron přichází do České republiky s určitým zpožděním, a ti odborníci mají možnost, a to je velká výhoda, sledovat, jak se situace vyvíjela v těch zemích, kde ten nástup omikronu byl rychlejší. A právě díky tomu všemu, tomuto souboru kroků a postupů jsme dosáhli i toho, že tu pandemii zvládáme.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Seznam. A pak CNN.

Jaroslav Gavenda, Seznam Zprávy: Dobrý den, pane premiére. To znamená, že když budu reagovat na denní přírůstek koronaviru, který byl v úterý rekordní, tak jestli je to všechno dle vašich predikcí nebo uvažujete přijmout nějaká opatření. Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Je to přesně podle těch predikcí, a pokud to chce pan náměstek nějak odborněji doplnit, tak může.

Josef Pavlovic, náměstek ministra zdravotnictví: Já chci jenom říct, že nesledujeme pouze jeden parametr, to je počet pozitivně testovaných. Těch parametrů je přibližně šestnáct, všechny vyhodnocuje ÚZIS. Mají svůj kontext, ta data. To znamená, nesledujeme jenom ten samotný počet těch testů a pozitivně testovaných, sledujeme například zásah seniorní populace, sledujeme i další data a zatím to vypadá, že se vše vyvíjí podle těch predikcí, které máme k dispozici.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, CNN.

Barbora Zykmundová, CNN Prima News: Dobrý den, pane premiére, já bych se chtěla zeptat, jestli jste si nenaběhli trošku kritikou nouzového stavu, když jste byli v opozici. Protože teď sami zjišťujete, že zkrátka nějaký ten legislativní rámec je nutný. Vím, že říkáte, že pandemický zákon je něco jiného, ale jak tady zaznívalo z řad současné opozice, tak říkají, že ten pandemický zákon je vlastně takový nouzový stav v bleděmodrém. A prosím ještě jedna otázka: Váš hejtman Martin Kuba řekl, že by bylo dobré většinu těch opatření zrušit, že už nic nepřinášejí. Právě například to prokazování se covidovými certifikáty v restauracích. Jestli jste spolu o tom mluvili a jestli vláda o něčem takovém jednala, jestli je to ve hře? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Začnu od konce. Pan hejtman a jiní hejtmani jsou součástí pracovních skupin, které připravují ta jednotlivá rozhodnutí a s nimi je to konzultováno. Samozřejmě zvažujeme a vláda nepochybně nesedí se založenýma rukama, ale zvažujeme ty další kroky, které uděláme. Budu se ale držet toho, co se nám osvědčilo a co chci i po jednotlivých členech vlády, to znamená, že nejprve mluvíme mezi sebou, pak dospějeme k nějakému rozhodnutí, schválíme ho na vládě a pak s ním seznamujeme veřejnost.

Tak je to správně, to lidé oceňují. Skončil ten chaos. Lidé vědí, na co se mají připravit, a tak budeme postupovat i dál. Až dospějeme k rozhodnutí, a to rozhodnutí bude vždycky takové, že lidé budou mít možnost se na to připravit, tak ho oznámíme.

Vidíte, že dnes mluvíme o tom, že 18. února skončí plošné testování, s dostatečným předstihem. Mohou se na to všichni připravit a mohou se na to spolehnout. A ta první otázka byla?

Barbora Zykmundová, CNN Prima News: Jestli jste si trochu nenaběhli s tou kritikou nouzového stavu, když jste byli v opozici?

Petr Fiala, předseda vlády: Ne, my jsme přišli s jinou koncepcí boje s pandemií. My jsme řekli, nebudeme postupovat s nouzovým stavem, není to jediná cesta, jsou jemnější nástroje. Pandemický zákon byl přijat napříč politickým spektrem právě proto, aby se nemusel používat nouzový stav. Jsme rádi, že můžeme dodržet slovo. Neděláme lockdowny, neděláme plošné uzávěry, nestrašíme lidi nouzovým stavem. Používáme jemnější cestu plošného testování, karantén, tak jak jsme to řekli dopředu. A ta cesta funguje.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Rozhlas a pak poslední dotaz iDNES.  

Andrea Kubová, Český rozhlas: Dobrý den, já bych se zeptala jenom pana premiéra, jestli už máte domluvenou schůzku se zemědělci kvůli změnám v dotačním programu?

Petr Fiala, předseda vlády: Pardon, já jsem přeslechl, s kým jestli mám domluvenou schůzku?

Andrea Kubová, Český rozhlas: Se zemědělci.

Petr Fiala, předseda vlády: Ano, schůzku se zemědělci mám domluvenou, ale chci – teď jde o to, s kterými, já se se zemědělci celkem pravidelně bavím, ale asi máte na mysli Agrární komoru a Zemědělský svaz. Já jsem byl vždycky připraven se setkat s těmito organizacemi, ale ne v takové situaci, kdy probíhají různé demonstrace a nátlakové akce.

Na to má každý právo a já budu první, kdo bude říkat: Ano, prosím, klidně, ale nejsou to dobré podmínky pro jednání. Ale tyto organizace řekly, že už nebudou pokračovat v těch protestních akcích, že stojí o dialog, v tu chvíli jsem byl samozřejmě okamžitě připraven se s nimi setkat.

Ale – a setkání máme domluveno na příští týden. Ale aby nedošlo k nějakému omylu. Dialog vlády i s těmito zástupci zájmových skupin probíhá. Pan ministr zemědělství s nimi komunikuje naprosto pravidelně, setkává se s nimi. Takže stížnost na to, že by nemluvili snad s vládou, taková nemůže být. A se mnou budou mluvit příští týden.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju a iDNES poslední dotaz.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Dobrý den, pane premiére, váš ministr zdravotnictví pan Válek říká, že důvod pro novelu pandemického zákona, říkal to i na jednání zdravotního výboru, je, že musíme mít legislativu, která bude nachystaná na podzimní vlnu. To znamená, je to poměrně nějaký časový úsek od teď, kdy zároveň děláte kroky, které vedou k postupnému rozvolňování, rušíte ty plošné testy. Zda za těchto okolností skutečně neexistovala možnost, že by se to neschvalovalo, ten pandemický zákon, v legislativní nouzi, ale v nějakých zkrácených lhůtách, jak vám tady nabízel například pan Radek Vondráček. Že by byly zkrácené lhůty mezi jednotlivými čteními. Zároveň by to ale bylo tak, aby to bylo včas přijato a připraveno na tu podzimní vlnu a zároveň byly odstraněny některé kontroverzní prvky, které v zákoně, v tom návrhu nepochybně jsou. Protože vy to jenom neprodlužujete do konce listopadu, ale přidáváte tam některé věci, které to docela přibližují tomu, jaká jsou oprávnění vlády za nouzového stavu. Děkuji. 

Petr Fiala, předseda vlády: Děkuji za ty otázky, zkusím postupně. Za prvé, kdyby leželo opozici opravdu na srdci, abychom tu měli opravdu dobrý pandemický zákon, tak mohla něco udělat a včas to připravit. To se prostě nestalo, takže toto nepochybně není pravda.

Kdybychom se mohli spolehnout na opozici, že to uděláme opravdu ve zrychleném režimu, tak by to bylo pěkné. Zatím ta dosavadní jednání Poslanecké sněmovny v novém volebním období nám takovou jistotu nedávají.

Já doufám, že to tak bude, protože Poslanecká sněmovna musí pracovat i na základě nějakých elementárních shod mezi opozicí a vládní většinou. My jsme vždycky v opozici ta určitá pravidla respektovali. Doufám, že se k tomu v zájmu politické kultury v České republice i současná opozice postupně posune.

Co se týká platnosti toho pandemického zákona, já už jsem to tady říkal: My musíme mít nástroj, kterým budeme moci reagovat na případné nové vlny. Pan ministr jako lékař mluví třeba o podzimu, ale nikdo z nás neví, co se může stát třeba za měsíc. Všichni si přejeme, aby se nestalo nic, ale znovu opakuji, bylo by neodpovědné, aby v únoru všechno skončilo z hlediska pandemického zákona a vláda neměla v ruce vůbec nic.

A jinak bych se už opakoval, protože jsem se k pandemickému zákonu, jak ho já vnímám a jak ho vnímá vláda a jaký vlastně je, vyjádřil dost. Jenom bych snad řekl, že to se ale netýká jenom omezení nebo opatření vlády. Ten pandemický zákon má některé další dopady, které by prostě toho 28. února skončily, a to je určitě situace, která by nebyl dobrá.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: To je z dnešní tiskové konference vše, děkujeme za pozornost a přejeme pěkný zbytek dne. Na shledanou.