Tiskové konference

2. 9. 2019 17:47

Tisková konference po jednání vlády, 2. září 2019

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Jako prvního bych chtěla požádat o slovo pana premiéra Andreje Babiše.

Andrej Babiš, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové. Vláda sice měla menší počet bodů, ale o to větší byla diskuse. Hlavní téma jsou samozřejmě důchody. Já musím zdůraznit, že za naší vlády a za bývalé koaliční vlády skutečně došlo k dramatickému nárůstu důchodů. Cíl je jasný – v roce 2021 dosáhnout na průměrný důchod 15 000 korun.

Pro nás samozřejmě jsou důchodci priorita. Jejich život a podmínky nás zajímají. Vnímáme problémy s bydlením, problémy s nájmem, energie, léky, zdravotní péče. Je třeba zdůraznit, že důchodový účet je v plusu, a my když uděláme uzávěrku, respektive zúčtujeme rok 2018, tak ten důchodový účet bude mít plus 41 miliard. Je to samozřejmě účetní stav a já myslím, že perspektiva, a hlavně co se týče naší vlády, pokud vydrží až do roku 2021, to znamená, že v nejbližších letech nemám žádné obavy o zdroje na důchody.

Nám samozřejmě média nebo opozice vyčítají, že máme, že jsme dali slevy na jízdném. Prosím vás, je to na první straně Programového prohlášení vlády. Takže ať už nám to nikdo nevyčítá. Důchodci jsou rádi, samozřejmě stoupla… Máme to hned tady – první bod: Vláda zavede nejpozději do roku 2018 slevy z jízdného. První strana Programového prohlášení vlády, které plníme. Tak nechápu, proč nám to stále někdo vyčítá. My jsme rádi, že důchodci mají slevy. A mají je i mladí, ale to teď neřešíme.

Důchody samozřejmě z dlouhodobého hlediska mohou být problém. Tady probíhá nějaká debata o změně věku odchodu do důchodu. Není žádná! My jsme minulou vládu v roce 2016 jasně zastropovali, jako jedna z mála posledních zemí v Evropě, která to neměla, v rámci koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL a nikdo o tom nechce a já zásadně odmítám jakoukoli debatu o tom, že bychom nějakým způsobem pohnuli s tím zastropováním věku. To určitě ne.

Nás čeká samozřejmě perspektivně debata – ani ne perspektivně, ale v nejbližší budoucnosti – o stavu. My jsme dnes tedy projednávali Zprávu o stavu důchodového systému České republiky, o jeho předpokládaném vývoji se zřetelem na demografickou situaci České republiky a očekávaný populační a ekonomický vývoj. To předkládala paní ministryně Maláčová. My jsme k tomu ještě dodali usnesení, že je potřeba dodat nové parametry.

Další bod, který byl na programu vlády, a to Strategický rámec přípravy na stárnutí společnosti 2019–2025, také předkládala paní ministryně Maláčová, projednáme na koaliční radě příští pondělí po vládě a na základě toho, jak se domluvíme, by byl vypracován akční plán, kde by byl termín do poloviny prosince.

Důchodová komise, kterou paní ministryně podle Programového prohlášení vlády založila, a která má obrovský počet členů, napříč politickým spektrem jsou tam zastoupeni všichni, pokud vím, tak my určitě rádi budeme vnímat, k čemu ta komise, jaké má názory, co navrhuje. Ale následně nejdůležitější je to, co si řeknou koaliční partneři a i následně půjdou na vládu a budou dělat nějaké rozhodnutí. Ale samozřejmě je to potom o sněmovně, protože není možné…

My jsme měli důchodovou komisi v minulosti, moc se toho nevymyslelo. Je to samozřejmě složitá matérie a já bych byl velice rád, abychom teď hlavně řešili to, co jsme slíbili. To znamená spravedlivé důchody, velký rozdíl mezi důchody pro muže a ženy, ty profese, těžké profese, těžké podmínky některých profesí, kde si zaslouží dřívější odchod do důchodu. To jsme bohužel za minulé vlády diskutovali, ale nedotáhli. Tak to vidím teď jako prioritu.

Hlavně jsem požádal paní ministryni Maláčovou, abychom to vnímali i v kontextu nároků na rozpočet 2021, 2022, 2023 a 2024, protože pokud tato vláda vydrží do roku 2021, tak bude schvalovat ještě rozpočet 2022 a ještě výhledy na 2023 a 2024. A tam musí být jasně řečeno, jaké nároky na rozpočet chceme. A to je samozřejmě i o bydlení, o zdravotní péči, sociální péči atd. Celková péče. Takže je to široká problematika.

My jsme teď měli pauzu v koaličních radách, takže teď si sedneme a budeme to samozřejmě řešit a budeme se snažit najít nějaké řešení, se kterým bychom se potom snažili to prodiskutovat s ostatními politickými stranami a hnutími, protože na tom se musíme domluvit všichni. Není to problém jen této vlády, ale i příští a dalších. Takže to bylo dnes to nejdůležitější, co jsme projednali na vládě.

Ostatní body, to byl zákon o matrikách, kde jsme schválili novelu, která odstraňuje některé nedostatky a nejasnosti. Dochází ke změně zákona o správních poplatcích. Ještě jsme měli body Aktualizace politiky územního rozvoje. To se týkalo komunikace číslo 43 a označení některých komunikací. A potom ještě jeden bod byl ohledně naléhavého veřejného zájmu kvůli přístavbě vodního díla Vlachovice. A poslední  bod byl Převod nepotřebného majetku SŽDC. Takže za mě všechno.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. K důchodovému systému a přípravě na stárnutí společnosti se určitě ráda vyjádří paní ministryně Maláčová.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Děkuji. Tak ještě jednou hezké odpoledne. Pan premiér už to načal – důležitá zpráva: Věk odchodu do důchodu se zvedat nebude. Vláda vzala ten materiál na vědomí. My jsme podle zákona o provádění a organizaci sociálního zabezpečení předložili v podstatě dva scénáře, nicméně výborná zpráva je, že lidé budou odcházet do důchodu, co se týká této vlády, nejpozději v 65 letech. Víte, že ten systém postupně nabíhá a že reálný věk je v tuto chvíli nižší.

Další vlastně bod, kdy se bude to zhodnocování demografického vývoje provádět, je až za pět let. Vždy se to bude dělat podle platné legislativy v ten čtyřkový nebo devítkový rok. To znamená v roce 2024.

Já za sebe mohu říci, proč jsem se od začátku stavěla proti zvyšování věku odchodu do důchodu. Za prvé víme, že i přes rekordní zaměstnanost máme v generaci 50+ problém se strukturální nezaměstnaností. To znamená, že bychom velikou část lidí, kteří přijdou po padesátce o práci, vlastně poslali do dlouhodobé strukturální nezaměstnanosti. Je to velmi těžké v tomto věku najít novou práci.

Druhá věc: Už dnes máme velký počet předčasných důchodů, většina těchto lidí odchází do předčasného důchodu ze zdravotních důvodů, protože už nemohou pracovat, jsou vytíženi, jsou prostě přetaženi a tento počet lidí by se zvýšil. Stát by to pak sice neplatil z důchodového systému, ale z nepojistných dávek, zejména například z dávek hmotné nouze nebo z dávek na bydlení. Takže to je další důvod, proč to nedělat.

Třetí argument, a ten si myslím, že je také velmi silný: Sice se nám zvedá věk dožití, to je pravda, nicméně věk nebo délka života ve zdraví zůstává stále stejná. To znamená, že lidé mají poměrně brzy, a každý z nás to cítí, pokud máte rodiče, tak nejpozději kolem té šedesátky už cítí prostě, jaká jsou omezení pracovat. Síla vlastně upadá a týká se to zejména lidí, kteří pracují fyzicky, manuálně.

Takže to jsou ty tři hlavní argumenty – strukturální nezaměstnanost, přesunutí do jiných systémů ze systému starobních důchodů a potom samozřejmě zdravotní stav, který se nemění u obyvatelstva, i když roste délka dožití.

Dnes jsme také projednávali a rozhodli jsme se, že ten dokument odložíme na koaliční radu, strategii přípravy na stárnutí společnosti. To je dokument, který právě usiluje o komplexní přístup ke stárnutí společnosti. Nejedná se pouze o důchodový systém, ale týká se zdravotnictví, sociálních služeb, bydlení, rodinné politiky, bezbariérovosti veřejného prostoru atd. Tím se budeme zabývat příští týden a já pak pevně doufám, že ten materiál schválíme tak, abychom mohli vypracovat konkrétní akční plán.

Problém vidím v tom, že se u nás o stárnutí pouze mluví velmi často a právě jen v souvislosti s udržitelností důchodového systému. Ale ty problémy budou mnohem širší a je potřeba se na ně připravit.

Co se týká té tzv. důchodové reformy, tak v tuto chvíli tak, jak Komise pro spravedlivé důchody poctivě od února pracovala, už máme celou řadu konkrétních návrhů, které jsme rozpracovali do jednotlivých scénářů, takže o tom začneme příští týden jednat. Já si myslím, že to bude opravdu spousta práce, protože těch možností, jak realizovat to, k čemu jsme se v Programovém prohlášení vlády zavázali, je spousta.

Je potřeba najít rovnováhu mezi správným, spravedlivým řešením, finanční náročností toho návrhu a také politickou průchodností, aby se nestalo to, co se stalo pravicovým vládám, že přijdou s nějakým návrhem, který příští vláda hned zruší. To si myslím, že by bylo velmi nešťastné, a myslím, že to není ani v zájmu této vlády.

Za mě těmi klíčovými prvky budou samozřejmě nespravedlivé důchody žen. Víte, že ženy, protože pečují o děti, mají zhruba o pětinu nižší důchod. To je strašně nefér. Máme také v Programovém prohlášení vlády, aby lidé, kteří fyzicky těžce pracují, aby mohli odcházet naopak dříve do penze. Já si myslím, že je to zase věc, která je důležitá z hlediska udržitelnosti zdravotnictví a potom vlastně výdajů na nepojistné sociální dávky, a pak si myslím, že třetí klíčový bod je to, že lidé, kteří si ve třetím pilíři spoří na stáří, tak aby v podstatě z toho spoření měli dobrý výnos. Aby vlastně to, co dostanou přes ten velmi vysoký státní příspěvek, tak aby jim, řeknu lidově, neprožírala inflace.

Takže to jsou ty tři klíčové body, ale těch návrhů, těch oblastí je tam celkově devět. Budou nejprve koaličně projednány. Za mě také všechno, děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády:  Děkuji. O stavu vodního hospodářství nás bude informovat ministr zemědělství pan Toman.

Miroslav Toman, ministr zemědělství: Dobrý den, dámy a pánové. Já jsem velmi rád, že vláda vzala na vědomí zprávu o stavu vodního hospodářství České republiky za rok 2018. Je to tzv. modrá zpráva. Cílem ročenky je přehledná informace o činnostech, které souvisí s vodním hospodářstvím za uplynulý rok.

Několik základních údajů, které v té zprávě jsou: Že loňský rok byl nejteplejším rokem od roku 1961. Bylo pouze 76 procent normálu úhrnných srážek, to znamená 522 milimetrů. Státní podniky povodí a lesy vynaložily na správu vodních toků více než tři miliardy korun. Státní pozemkový úřad vybudoval vodohospodářská a protierozní opatření za 260 milionů korun. Je potřeba také říci, že v loňském roce se zvýšila spotřeba vody na obyvatele o půl litru, to znamená, že jsme na 89,2 litru na den a osobu.

Došlo k prodloužení vodovodní sítě o 166 kilometrů a kanalizační sítě o 265 kilometrů, to znamená, že u kanalizační sítě jsme už dnes řádově na 49 000 kilometrech. V rámci vodního hospodářství byly použity finanční prostředky v celkové výši 6,8 miliardy korun v oblasti vodovodů, kanalizací, povodňových ochran, správy a údržby vodních toků.

Přijali jsme také některá opatření, která mají zamezit používání pesticidů. Povedlo se nám snížit množství pesticidů používaných v zemědělství řádově o deset procent. Poklesl z roku na rok používaný glyfosát o 25 procent. Podařilo se nám spustit pilotní projekt v oblasti toku Želivka, to znamená, že jsou do toho zapojeni zemědělci tak, aby nedocházelo ke smyvu půdy.

Udělali jsme ochranná opatření proti erozím. Jedno z nich je maximální výměra jedné plodiny 30 hektarů a další věci. Takže jsem velmi rád, že to vláda přijala a že pokračuje ve své politice ochrany vodních zdrojů. Děkuji.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter