Tisková konference po jednání vlády, 20. dubna 2011

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, hezké dopoledne, vítám vás na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády. Vítám zde premiéra Petra Nečase a ministra financí Miroslava Kalouska. O úvodní slovo prosím předsedu vlády.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, vláda dnes začala své jednání projednáním informace o programu Zelená úsporám. Pan ministr Chalupa nás seznámil s bilancí. Já chci připomenout, že jde o financování programových grantů na úspory energií v bytových a rodinných domech, administrativních a veřejných budovách. Peníze jsou získávány z prodeje tzv. emisních povolenek. Tento program byl předmětem kontrol a auditů NKÚ a dalších institucí, protože jednoznačně všechny průběžné výsledky naznačovaly velké problémy tohoto programu. Kontrolou a auditem byly zjištěny závažné nedostatky v nastavení podmínek v administrování žádostí, dodržování příslušných právních norem a další nedostatky. Tyto nedostatky vyústily v zásadní procesní pochybení spočívající v nesouladu počtu přijatých žádostí a obejmu z nich vyplývajících závazků v porovnání s disponibilními finančními zdroji programu. Vláda vzala tento materiál na vědomí a uložila ministru životního prostředí, aby nastalou situaci řešil. Chci připomenout, že vyplaceny budou žádosti schválené a registrované a to v krátkém čase z aktuálně disponibilních zdrojů. Žadatelé s neúplnými žádostmi, s těmi ne perfektními žádostmi, kterých je mimochodem více než 16 000, tak budou vyzváni k doplnění žádosti s lhůtou 60 dnů. Jde o jedinou variantu, která garantuje vyplácení v dotacích původně deklarované výši. Dnes k tomuto bodu bude mít speciální tiskovku pan ministr, vřele ji doporučuji pozornosti médií, protože skutečně některé věci, které se děly na SFŽP z hlediska kvality práce jeho managementu, jsou podle mého názoru hodné zaznamenání. Co považuji za velmi důležité je, že vláda dnes navzdory všem problémům, navzdory všem politickým konfliktům, pokračuje ve svém reformním kurzu. Zde bych chtěl zdůraznit, že dnes vláda schválila návrh střednědobých výdajových rámců na léta 2012-2014 s tím, že pro příští rok počítáme s deficitem veřejných financí ve výši 3,5 % HDP, v roce 2013 ve výši 2,9 % HDP a v roce 2014 ve výši 1,9 % HDP. To si bude vyžadovat aktivní opatření, nikoliv pouze pasivní vyčkávání, jak dopadnou veřejné rozpočty. Zde bych chtěl uvést, že na rok 2012, kdybychom neudělali nic, tak by ten deficit mohl dosáhnout výše 4,2 % HDP, čili my musíme ten rozdíl 0,7 % HDP aktivními rozpočtovými opatřeními ovlivnit. Podrobnosti k tomu řekne pan ministr financí. Považuji za velmi důležité, že dnes vláda schválila návrh státního závěrečného účtu ČR za rok 2010. Zde bych chtěl připomenout, že na základě těchto definitivních údajů, které máme k dispozici, skončil státní rozpočet deficitem 156,4 miliardy korun, což je o 6,4 % méně než očekával zákon o státním rozpočtu. Celkové saldo veřejných financí je mínus 180 miliard korun, tedy celkový deficit v metodice fiskálního cílení dosáhl 4,7 % HDP. Co je ale důležité. Co je ale důležité, je to znatelný pokles proti roku 2009. Zde chci říci, že právě na výdajové straně se utratilo méně o 1,6 % HDP proti roku 2009, tam se pozitivně projevilo vázání finančních prostředků. Opět bližší informace řekne pan ministr financí. Já chci jen říci, že potom, na základě tohoto deficitu veřejných financí, je nezbytné konstatovat, že ke konci loňského roku dosáhl veřejný dluh hodnoty 1,4 bilionu korun, což představuje 38,5 % HDP. Ale chci opravdu zdůraznit to, že díky aktivním opatřením vlády byl nakonec celkový deficit nižší, celkový deficit veřejných rozpočtů byl nižší a že je to znatelný pokrok proti roku 2009, což dokazuje zodpovědnou rozpočtovou politiku vlády. Takže k těm dvěma bodům mne doplní pan ministr financí.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Jen velmi stručně, protože pan premiér poměrně podrobně popsal ta jednotlivá čísla. Já musím říci, že si velmi vážím jednomyslného rozhodnutí vlády o příští trajektorii snižování deficitu a o fiskální strategii vlády ČR, nicméně jsme dnes neschvalovali, schvalovali jsme střednědobé výdajové rámce, což je nesmírně důležitý instrument finanční disciplíny. Ta trajektorie není stanovena pouze výší deficitu, ale také absolutní výší výdajů. To znamená, kdyby došlo k lepšímu vývoji ekonomiky, k lepšímu výběru daní a k vyšším příjmům, tyto příjmy nesmí být zapojeny do výdajů, nesmí být utraceny, ale jsou používány k likvidaci deficitu, proto střednědobé výdajové rámce. To znamená zastropování absolutních částek. Pan premiér již řekl, že vláda se rozhodla jít cestou 3,5 v roce 2012, 2,9 v roce 2013 a 1,9 v roce 2014, to odpovídá strategii vlády a programovému prohlášení, dosáhnout vyrovnaných rozpočtů v roce 2016. Samozřejmě to vyžaduje hluboké strukturální reformy. Jak na příjmové i výdajové straně rozpočtu i v efektivitě veřejné správy. Pro vaši informaci, kdyby vše zůstalo, jak bylo, legislativa i struktura státní správy, tak bychom v roce 2014 potřebovali o 100 miliard korun více, než teď rozpočtujeme ve výdajových rámcích a o tyto prostředky to musí být sníženo strukturálními reformami. V absolutních částkách, protože je třeba zastropovat to, je rok 2012 bilion 154 miliardy, v roce 2013 je to 1 177 miliard a v roce 2014 1 212 miliard. Vláda tím respektuje své rozhodnutí i rozhodnutí sněmovny, kdy predikovala střednědobé výdajové limity do roku 2013 s jednou jedinou výjimkou a to je politické rozhodnutí o kompenzaci fotovoltaických elektráren do ceny elektřiny, toto rozhodnutí padlo až později. O těchto 11,7 miliardy ze zdanění emisních povolenek a elektráren jsou navýšeny i výdaje, kterými budou kompenzovány ceny elektrické energie. Pokládám to za nesmírně důležitý strategický dokument, na který bude navazovat příprava státního rozpočtu na rok 2012 a dokument, který potvrzuje ambiciózní a razantní úspornou finanční strategii této vlády. Rovněž jsme schválili státní závěrečný účet na rok 2010, zákon ukládá vládě předložit ho do sněmovny do konce dubna, tedy plníme tento zákonný úkol v termínu. Možná si vzpomenete, při diskuzích o rozpočtu na rok 2010, že opozice i mnozí skeptičtí komentátoři říkali, že vláda nedodrží schválený deficit, který sněmovna schválila ve výši 5,3 % HDP. Vláda skutečně ho přijala v srpnu 2010 ve stavu, že kdyby nedělala nic, tak jsme nebyli schopni ten deficit dodržet, byl by 5,8, ale protože vláda přijala celou řadu nepopulárních, ale razantních opatření v oblasti zavázání výdajů, tak nejenom že dodržela tento závazný limit, ale zafungoval více, než jsme předpokládali efekt důvěry fiskálních trhů. Mnohem více než celá řada komentátorů s tím, že nijak je nekritizuji, mnohem více nám uvěřily finanční trhy a protože nám uvěřily a uvěřily této finanční strategii vlády, tak se výhodněji a levněji prodávaly státní dluhopisy, kterými je státní dluh profinancováván. Došlo k mnohem větším úsporám, než jsme předpokládali. A deficit tedy neskončil číslem vyšším než 5,3 %, jak předpovídali škarohlídi, ale číslem 4,7 % HDP. Zrovna tak se zavazujeme, že všemi opatřeními, která budou nezbytná, dodržíme deficit, který schválila sněmovna, kde maximální číslo je 4,6.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji, dámy a pánové, nyní je prostor pro několik otázek. Prosím.

ČT: Dobrý den, já bych možná trošku odbočila, chtěla bych se zeptat na několik věcí. První věc je výbuch v pardubické Explosii. Do jaké míry se o to vláda zajímá? Plánujete v rámci toho vývoje třeba zasedání BRS, jak získáváte informace? Plánujete v tomto smyslu nějaké centrálnější kroky?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tu věc monitorujeme, příslušní členové vlády dostali informaci v podstatě vzápětí. Ta věc je monitorována příslušnými orgány a vláda samozřejmě po vyhodnocení přijme patřičné kroky.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Ministerstvo financí je ve formální úloze vlastníka, protože je to společnost se 100 % majetkovou účastí státu. Já jsem ráno monitoroval situaci, je to samozřejmě velká nehoda, ale v relativně malém objektu. Došlo k nepatrnému úniku nitrátových plynů. Byl informován SÚJB, nehrozí žádné riziko, dostáváme průběžně informace. Podle mých informací ten objekt byl 10 na 10 metrů. Nejedná se o nějakou rozsáhlou katastrofu.

ČT: V této souvislosti, někteří lidé z Pardubicka si stěžovali na nedostatečnou informovanost, vy je máte, to je přirozené, ale budete nějak prošetřovat, jestli ten systém zafungoval dobře?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Samozřejmě, že ano. Je tu IZS, musím říci, že příslušné pravomoci jsou na orgánech, které jsou samosprávné, tedy na městském a krajském úřadě. My to vyhodnotíme i průběh fungování IZS a informovanosti.

ČT: Jestli bych mohla ještě k jinému tématu, vláda řekla, že do června předloží do sněmovny ty klíčové reformy, se kterými spojí hlasování o důvěře. Které konkrétní reformy si máme představit pod těmi klíčovými, je něco, co odkládáte dočasně stranou v souvislosti s tou vládní krizí, která by měla být včerejškem ukončena, ten čas, který jste strávili politickými vyjednáváními, chybí vám ve vypracování těch reforem? Dostali jste se někde do skluzu?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já nebudu popírat, že ta vyjednávání, která se vedla v posledních dvou týdnech, zabrala časový prostor, zabrala také energii, respektive nasazení těch jednotlivých aktérů, ale pokud tu vzniklo jisté zpoždění, protože těžko v této rozevláté politické situaci mohla pracovat porada ekonomických ministrů, tak to zpoždění bude zvýšeným nasazením dohnáno a my předpokládáme, že ten základní krok, tedy předložení první etapy klíčových reforem, zdravotnictví, důchodový a sociální systém a podobně, bude skutečně do konce června.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Já vím, že ono to někdy vypadá z mediálních výstupů, že když se politici hádají, tak se nepracuje. Ono to tak není. Takže do skluzu v řádu dnů se dostala některá politická jednání, ale do skluzu se nedostaly ty intenzivní práce na legislativních předlohách. Ta zásadní politická rozhodnutí o penzijní, daňové reformě jsou učiněna. To co je teď časově nejnáročnější, to je legislativní zpracování těchto změn. Protože to jsou úpravy zákonů. To jsou nové, hluboké, systémové změny, jejichž legislativní zpracování je pracné, trvá to týdny, ba měsíce a zatím ty týmy měly na čem pracovat. Pravda, kdyby se krize prodlužovala o další dva týdny, tak by ta politická zadání chyběla, ale vlastně jsme se do skluzu nedostali.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já jsem přesvědčen, že i klíčová rozhodnutí, která přijala vláda na svém dnešním zasedání, ukazují, že ta akceschopnost vlády k reformní politice není zmenšená, že tu je vůle pokračovat v té reformní trajektorii.

Radiožurnál: Já bych se chtěla zeptat, jak jste rozhodli o projektu Medevac?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Rozhodli jsme, že schválíme tento materiál, bude nadále pokračovat tato akce, děti se závažnými zdravotními problémy z těch válečných oblastí, ale i dalších, jako je třeba Pákistán či Kambodža, tak dále budou mít možnost na převezení do ČR a příslušné operativní či jiné léčebné korky tady u nás. My to považujeme za velmi potřebný a přínosný humanitární program, kterým dává ČR najevo, že jí není lhostejno co se děje po světě a čím trpí děti v těch zasažených oblastech.

Mediafax: Já bych se zeptal pana ministra Kalouska, vy jste to zmínil, pokud vláda nebude dělat nic, v roce 2014 bude deficit o 100 miliard větší, než by chtěla. Jaké jsou ty klíčové věci, které musíte přijmout, aby se tak nestalo, a do kdy? A dotaz na pana premiéra, jestli už jste komunikoval s kanceláří prezidenta, jak to bude se čtvrteční rekonstrukcí vlády, jestli víte, kdy byste tam měl se svými kolegy přijít?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já začnu tou druhou otázkou. Ano, s panem prezidentem komunikuji, komunikují i naše úřady a vše bude i veřejně oznámeno, ale to primární oznámení musí jít z Pražského hradu, protože je to akt u prezidenta republiky a není věcí premiéra, aby oznamoval, co bude dělat pan prezident.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Promiňte, výdajových rámců, pro jejich dosažení jsou nezbytné strukturální reformy. Je to nezbytná změna rozpočtové legislativy, zejména na výdajové straně, tedy v oblasti veřejného zdravotního pojištění, v oblasti reformy sociálních dávek, v oblasti penzijní reformy. Je to o hlubokých změnách týkajících se efektivity státu, projekty jednotného inkasního místa, projekty centrální výplaty sociálních dávek a zrušení některých zbytečných agend na řadě ministerstev, o kterých povedeme jednání. Jedná se o strukturální změny ve struktuře veřejné správy, rozpočtové legislativy.

ČTK: Já jsem se chtěl zeptat na bod pana ministra Pospíšila, to je ta novela o vazbě, jestli tam to dopadlo?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Musím říci, že tento bod nebyl projednáván. Nebyl zařazen.

TV Nova: Já mám otázku na pana premiéra, po té vládní krizi, co si myslíte o případném opuštění postu Petra Tluchoře na místě šéfa poslaneckého klubu? Budete o tom jednat v ODS? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: My jsme demokratická strana složená ze svobodných lidí, kteří vyjadřují své názory, a tou klíčovou platformou, kde se budou vyjadřovat názory, je jednání poslaneckého klubu, nikoliv vládní tisková konference.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Prosím, máte-li ještě nějaké otázky. Poslední otázka, Česká televize.

ČT: Já zase odbočím od tématu. V pondělních HN ředitel společnosti CPE řekl, že de facto tato společnost počítá v Janově s těžbou za limity, za současně schválenými limity uhlí. Já jsem se chtěla zeptat, co říkáte vůbec na to, že firmy, které v tom regionu působí, už s tímto výhledem počítají do budoucna? Druhá věc, jestli vláda, která zpracovává energetickou koncepci, v těch výhledech spíše počítá s prolomením současných limitů, protože tam musíme počítat s nějakým energetickým pokrytím, anebo spíše ne?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Tady musím říci, že záměry jednotlivých těžařů jsou těžit dál, to jak v oblasti hnědého i černého uhlí. Mnozí z nich dokonce své hospodářské výsledky na dlouhé období prezentovali ve vazbě na nevytěžené zásoby uhlí, které jsou v tuto chvíli netěžitelné, protože jsou předmětem toho, že jsou za limity. Vláda o tom bude jednat, ale pozice vlády je dána vládním programovým prohlášením, to znamená, že vláda v tomto volebním období nepočítá s prolomením limitů, nicméně v rámci energetické koncepce bude samozřejmě předložena kompletní kalkulace, co to znamená, protože to nejsou beznákladová řešení. Znamená to konkrétní dopad do některých odvětví energetiky, například centrálního zásobování tepla a podobně. Takže bude předložena státní energetická koncepce do konce letošního roku a tam všechny tyto věci budou zpracovány. Vše bude řešeno ve státní energetické koncepci, která bude předložena do konce letošního roku s tím, že vláda jednoznačně na svém minulém zasedání, kde projednávala aktuální informaci o přípravě této koncepce, řekla, že je tu vládní programové prohlášení a vláda ho hodlá respektovat.

Jan Osúch, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, díky za pozornost. Na shledanou.