Tiskové konference

20. 4. 2020 18:32

Tisková konference po jednání vlády, 20. dubna 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den. Vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo bych chtěla požádat paní vicepremiérku Alenu Schillerovou.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Takže dobrý den dámy a pánové. Já jsem dnes předložila na jednání vlády několik velmi důležitých bodů. Takže dovolte, abych vás s nimi seznámila. První určitě, který bych měla zmínit jako nejdůležitější, je novela zákona o státním rozpočtu, kde jsem navrhla zvýšení schodku státního rozpočtu na částku 300 miliard korun.

Vedly mě k tomu dva základní důvody. První je ten, že po poslední makroekonomické predikci Ministerstva financí, kde víte, že jsme propad růstu na rok 2020 odhadli na minus 5,6 procenta HDP, tak jsme zpřesnili i odhad příjmů. A k tomu propadu 80 miliard, který jsme vlastně odhadli při poslední novele, přibylo dalších 60 – 55 miliard na daňových příjmech a zhruba pět miliard na sociálním pojištění. Takže jsme už na propadu, které odhaduje Ministerstvo financí v tuto chvíli s ohledem na okolnosti, které známy jsou, na sto čtyřicet miliard. Takže to byl jeden důvod.

Druhý důvod je ten, že veškerá opatření ze strany vlády, ať už byla v oblasti daňové nebo v oblasti sociálního, zdravotního, případně přímých dotací či bonusů, které vlastně prohloubily výdaje státního rozpočtu, tak se pohybujeme už na částce 120 miliard, které jsme napumpovali do ekonomiky, a to dnes vláda schválila prodloužení kompenzačního bonusu, což vám řeknu za chvíli. Což odhadujeme na dalších minimálně 10 miliard. Takže jsme asi na 130 miliardách, které zůstávají v ekonomice. A samozřejmě toto je na jedné straně zpráva dobrá, nicméně vyžadující si další výdaje. 

V tuto chvíli víme zhruba asi, že určitě navyšujeme kompenzační bonus. Byl to další z bodů, které jsem předložila na vládě. Budeme určitě pokračovat v programu Antivirus. Připravujeme Antivirus typu C. Dohodli jsme se na podpoře pro jednočlenná s. r. o. Bude to program, který vytvoří Ministerstvo pro místní rozvoj. Připravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí podporu dohodářů tak, jak se o tom bavíme. To znamená podporu minoritních skupin, na které také nesmíme zapomenout.

Všechna tato opatření samozřejmě budou vyžadovat peníze. Schválili jsme novelu zákona o zdravotním pojištění, to vysvětlí blíže pan ministr Vojtěch, ale už musíme počítat s částkou větší než 20 miliard ještě tento rok do státního rozpočtu. Proto jsem předložila tento návrh. 

Otevřeně říkám, že jsem v tuto chvíli nenavrhovala žádné škrty, protože na to prostě nebyl čas. Nemáme čas se hádat prostě a řešit škrty, které by třeba v této chvíli, pokud neuděláte si hloubkovou analýzu, tak by znamenaly úsporu nějakých pár miliard, které stejně neřeší problém. My jsme se dohodli, že počkáme na pokladní plnění k 30. dubnu a pak Ministerstvo financí vyzve všechny rezorty, aby předložily vlastně plnění svých kapitol, protože v celé řadě parametrů zatím není dostatečně čerpáno a musíme zjistit proč. To znamená, zaměříme se na nespotřebované nároky a budeme vlastně analyzovat případné možné úspory s větší časovou prodlevou, ale teď prostě na to není čas.

Teď prostě musíme využít toho fiskálního prostoru, který máme, těch ekonomických podmínek, ze kterých jsme vyšli, že si to můžeme dovolit. I jsme teď velice dobře saturováni na finančních trzích stran prodeje státních dluhopisů. Podařilo se nám prostě za velice výhodných podmínek s úrokem 1,2 procenta prodávat státní dluhopisy. To znamená, že v tomto trendu budeme pokračovat. Určitě mu pomohla i novela zákona o České národní bance, kterou schválil minulý týden Senát a podepsal pan prezident. 

Takže to jsou všechno věci, které souvisí s rozpočtem, souvisí vlastně s financováním toho státního dluhu. Vláda, po nějaké kratší debatě, kde jsme se dohodli především na analýze jednotlivých kapitol po 30. dubnu, to znamená někdy v průběhu května, souhlasila a jednomyslně návrh novely zákona o státním rozpočtu schválila.

Další z důležitých zákonů, které jsem předložila k projednání vlády, tak je, už to povím, kompenzační bonus. Protože jsem už toto nakousla. Je to pokračování podpory pro osoby samostatně výdělečně činné i po 30. dubnu. Nastaveno to bude tak, že tato podpora začne platit za naprosto stejných podmínek, jako už zákon o kompenzačním bonusu vlastně teď je v účinnosti, probíhá.

Nebudeme tam nic na něm měnit. Nebudeme měnit čestné prohlášení, protože vycházíme z toho, že prostě už prostě nějak funguje, už máme podáno, víte, že jsem v pátek informovala o 200 tisících žádostech. Dnes už je to mnohem více. Zase v pátek udělám brífink a udělám vám aktuální informace. 

Nicméně nastaveno to bude tak, že víte, že kompenzační bonus byl od 12. března do 30. dubna 25 tisíc. Odpovídal částce pětistovka na den, protože některé osoby samostatně výdělečně činné vlastně mohly nějakou dobu pobírat třeba podporu v nezaměstnanosti, tudíž si ho vlastně nárokovaly jenom za zbývající dny.

Takže bude dál odpovídat částce 500 korun denně a bude vlastně běžet od 1. května do 8. června, kdy podle toho předběžného plánu končí uzavření obchodů, uzavření provozoven. A pokud by došlo, protože víte, že ta situace, že ji vyhodnocujeme každý den, že vlastně záleží především na Ministerstvu zdravotnictví, jak se k tomu postaví, kdyby došlo, já říkám nedejbože, k prodloužení tohoto stavu pro některé obory i po 8. červnu, tak jsem navrhla, aby v zákoně byla možnost vládního nařízení, které by prodloužilo podporu i nadále, abych nemusela zase chodit třeba kvůli pár dnům, deseti dnům nebo čtrnácti dnům do Parlamentu. Takže nastaveno to je na denní bázi 500 korun. Vyplní čestné prohlášení úplně stejně ti, kterých se kompenzační bonus týká, a to necháme už na nich. To znamená, nebudeme měnit nic na těch zavedených postupech. 

Třetím zákonem, který jsem předložila jménem Ministerstva financí na jednání vlády, byl vlastně návrh zákona o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění dluhu Českomoravské záruční a rozvojové banky vyplývající z ručení za dluhy z úvěru v souvislosti se zmírněním negativních dopadů způsobených virem SARS-CoV a tak dále.

Je to svým způsobem ojedinělý zákon o poskytnutí jakési plošné záruky za podmínek v tomto zákoně stanovených. Je to princip, se kterým pracují zahraniční banky, přistupuje k tomu celá řada evropských zemí. Je to princip, na kterém pracuje třeba Evropská investiční banka a další. A my po poměrně náročných jednáních se zástupci bank, samozřejmě i s Českou národní bankou, která je orgánem dozoru a dohledu, jsme připravili tento zákon, který znamená, že stát poskytne v určitém objemu záruky za úvěry

Nastavili jsme ty podmínky tak, že rozdělili jsme firmy do dvou skupin. Jednak malé a střední firmy do 250 zaměstnanců. Chceme, aby jim bylo poskytnuto ručení v rozsahu 90 procent dluhu jednotlivého poskytnutého úvěru, protože především tyto firmy jsou nejzranitelnější a budou mít největší problémy. Chci podotknout, že jsou to provozní úvěry, čili vlastně je to na provoz a na překonání těchto problémů. A pak je druhá skupina, firmy od 250 do 500 zaměstnanců, čili už ty středně velké, kde vlastně chceme, aby bylo ručení poskytováno v rozsahu 80 procent dluhu z jednotlivého poskytnutého úvěru.

Ještě chci připomenout, že úvěrový program bude stanoven parametricky na úvěry do 50 milionů, čili v první skupině to ručení je maximálně 45 milionů, v té skupině druhé maximálně 40 milionů. Protože to samozřejmě odpovídá 80, tam 90 procentům. Nicméně ta portfoliová záruka, na které jsme se jako vláda po debatě shodli, bude ve výši 150 miliard odpovídat záruce, rozdělí tuto záruku, tyto podíly, rozdělí Českomoravská záruční a rozvojová banka. Pravděpodobným klíčem bude podíl těch jednotlivých bank na trhu. A vlastně z hlediska toho celého portfolia bude stát ručit do výše 25 procent.

To znamená, vlastně ty jednotlivé úvěry budou u těch malých středních firem do 90, dokud nebude naplněna ta portfoliová záruka. Čili sledovali jsme to, aby u těch nejmenších a malých a středních firem se dostalo na maximum těchto firem. Ta čtvrtina znamená, že pokud stát poskytne celkovou záruku v hodnotě 150 miliard, znamená to, že banky vlastně poskytnou úvěry, 150 krát 4, v hodnotě 600 miliard. Takže 600 miliard půjde na podporu malých středních firem a potom těch středně větších, na jejich provozní úvěry a na to, aby překonaly tuto složitou po ně situaci.

Víte, že Parlament schválil, i Senát, vlastně teď to leží někde na podpis, teď je to někde podle mě na podpis u pana prezidenta, pokud už to nepodepsal, novelu zákona o EGAP, my jí říkáme pracovně EGAP, která se bude týkat úvěrů nad 500 zaměstnanců. Takže vlastně tato státní záruka opečovává do 500 maximálně. A tam samozřejmě už se budou ty úvěry potom posuzovat jednotlivě a jednotlivě budou vlastně vyhodnocovány.

Princip je ten, že vyhodnocovat budou jednotlivé žadatele o úvěry banky. Diskutovali jsme toto i s bankami. Je to na základě dohody s bankami i v tom směru, že banky signalizovaly, že vlastně v této skupině mají největší množství žadatelů do 250 zaměstnanců a pak 250 až 500 zaměstnanců, že to je vlastně taková ta skupina těch malých a středních podnikatelů, kteří byli zasažení nejvíce. 

Domnívám se, že tím plníme jeden z těch závazků, že bude na trh vlastně poskytnuta likvidita v částce bilionů, protože COVID I, COVID II, už znamenal tou multiplikací zhruba částku 330 miliard, teď máme EGAP do toho, to je 150 miliard. A toto by znamenalo 600 miliard. A toto považuji za jeden z nejúčinnějších nástrojů, které jsme mohli zvolit.

Vyšli jsme ze zahraničních zkušeností, vyšli jsme z debat s bankami, s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, s Českou národní bankou a samozřejmě diskuse v rámci koalice, v rámci členů vlády a takto jsme to vydiskutovali a navrhli jsme tam tu celkovou částku 150 miliard. Samozřejmě, ona bude poskytována v nějakých tranších Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, bude vyhodnocován jednotlivý zájem o tyto úvěry a také to, jak dochází k procesování, a vlastně podle toho budou potom tranše navyšovány až do té částky 150 miliard. 

Poslední návrh na takovou drobnou novelu, kterou jsem navrhla na vládě: Zítra by mělo být přehlasováváno nebo myslím si, že zítra budou senátní veta přehlasovávána, tak by měla znovu Poslanecká sněmovna hlasovat o novele daňového řádu. Ta novela je veskrze vnímána velmi pozitivně, protože je takovou moderní novelou, která pomáhá vytvářet legislativní základ pro projekt Moje daně, on-line Finanční úřad, zavádí tam celou podporu elektronizace a dalších nástrojů.

Je tam i jeden instrument, který byl velmi žádán, a to je vracení zálohované části nebo nesporné části nadměrného odpočtu. Situace, kdy plátce daně uplatní nadměrný odpočet, ten se vrací podle daňového řádu do 30 dnů, a pokud samozřejmě vzniknou nějaké pochybnosti o něm ze strany Finanční správy, tak se prověřuje, provádí se kontrola a vlastně ta trvá mnohdy třeba v řádech měsíců.

No a požadavek, který byl, který vlastně byl do této novely zapracován, je vracení takzvané nesporné části. To znamená nadměrný odpočet je třeba 500 tisíc, sporná faktura je 200 tisíc, tak aby se těch 300 tisíc hned vrátilo. A z toho důvodu se tam prodlužuje lhůta z 30 o 15 dnů, protože Finanční správa není schopna zprocesovat tady vyhodnocování kontrolního hlášení a dalších instrumentů. Není schopna prostě v té třicetidenní lhůtě, které je nota bene jedna z nejkratších v Evropské unii, proto se to prodlužuje na 45 a znamenalo by to vlastně jednorázově v cash flow, pozitivní cash flow státu, jednorázově samozřejmě, pak se to zase srovná, ve výši 16 miliard na státním rozpočtu a 24 na veřejných rozpočtech.

A v tuto chvíli to považuji, já jsem navrhovala v Senátu senátorům, že budu souhlasit s odložením účinnosti na 1. leden 2021, aby se to neprojevilo v cash flow, v tomhletom složitém cash flow pro podnikatele roku 2020, a nechtěla jsem různé, bych řekla, administrativní změny, které nedávají smysl a zhoršily by tuto novelu daňového řádu.

Nicméně se mi nepodařilo je přesvědčit. Takže přicházím s rychlou novelou, která odloží tento nárok na zálohu odpočtu a prodloužení lhůty, která by znamenala v cash flow podnikatelů tento zásah v roce 2020, až na rok 2021.

Takže to jsou čtyři novely z dílny Ministerstva financí. Děkuji vám.

Jana Adamcová, mluvčí vlády: Děkuji, ministr zdravotnictví pan Adam Vojtěch.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dobrý den, dámy a pánové, i ode mě. Já jsem dnes předložil na vládu návrh zákona, novelu zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, která vlastně je určitým stabilizačním prvkem pro budoucnost českého zdravotnictví. Víte, že o tomto se hovoří už nějaký čas, že samozřejmě celá tato situace, krize v oblasti tedy pandemie COVID-19, bude mít a bezesporu má dopady do zdravotnictví, a pokud chceme udržet kvalitu a dostupnost českého zdravotnictví tak jako v době, řekněme, předkovidové, a chceme skutečně tu stabilitu zachovat jak v tomto roce, tak v tom roce následujícím, tak je možné udělat tento krok. To znamená finančně stabilizovat systém veřejného zdravotního pojištění.

Jsem rád, že tedy vláda tento návrh schválila jednomyslně. Děkuji Ministerstvu financí v tomto směru. A ty parametry jsou tedy takové, že od 1. června letošního roku dojde k navýšení platby za jednoho státního pojištěnce a kalendářní měsíc o 500 korun a zároveň od 1. ledna 2021 navýšení této platby o dalších 200 korun.

Pokud se podíváme v souhrnu na ty částky, byť je otázka samozřejmě, jaký bude reálně exaktně počet státních pojištěnců, ale tak jak ho dnes počítáme někde kolem šesti milionů státních pojištěnců, tak v tomto roce ty dodatečné výdaje státního rozpočtu a ta finanční injekce bude zhruba 20 miliard korun, něco málo přes 20 miliard korun oproti současnému předpokladu. A v příštím roce oproti současnému stavu, pokud tedy nedojde k nějakým dalším změnám, pokud jde tedy o počet státních pojištěnců, tak bude to navýšení činit cca 50 miliard korun.

V tomto směru je tedy nutné, abychom sanovali řekněme jednak otázku nákladů jednotlivých segmentů v souvislosti s pandemií, samozřejmě je také naším cílem udržet výši úhrad na té hladině, tak jak byla dohodnuta pro rok 2020, abychom nemuseli a zdravotní pojišťovny nemusely dělat nějaké škrty v oblasti úhrad. Ale zároveň samozřejmě myslíme právě i na rok příští, tak aby vlastně letošní dohodovací řízení, které právě teď probíhá a skončí v únoru, tak mohly tedy dohody proběhnout mezi pojišťovnami a jednotlivými segmenty a zajistili jsme opětovně nárůst úhrad za zdravotní péči, stejně tak jako tomu bylo v předchozích letech.

To znamená určitě nechceme, aby úhrady byly kráceny, aby zdravotnictví řekne v tomto směru šlo tou linkou dolů, ale stále aby zkrátka byl nějaký nárůst i do budoucna i v tom příštím roce, protože samozřejmě zdravotnictví je bezesporu teď vnímáno, nejenom teď, ale obecně, jako velká priorita a potřebujeme ho stabilizovat tak, abychom, jak říkám, zajistili kvalitu a dostupnost péče pro pacienty a samozřejmě dobré pracovní podmínky i pro samotné zdravotníky.

Takže ještě jednou děkuji všem ve vládě, kteří tento návrh podpořili, protože si myslím, že to je velmi důležitý návrh pro budoucnost českého zdravotnictví. Děkuji

Jana Adamcová, mluvčí vlády: Děkuji a pan profesor Roman Prymula.

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Dobrý den, vážené dámy a vážení pánové. Já bych jenom připojil informaci, jak aktuálně se vyvíjí chytrá karanténa. Včera Ministerstvo zdravotnictví vydalo mimořádné opatření, které se týká právě organizace chytré karantény a které definuje jednotlivé vztahy. Snaží se řešit tuto problematiku i ve vztahu k hlavnímu městu Praze, k jednotlivým krajům.

Bylo to interpretováno tak, že chytrá karanténa začíná od dneška. Tak tomu není, od dneška platí toto opatření. Nicméně v rámci této chytré karantény se už zdařilo první projekty implementovat na severní a jižní Moravě. V tuto chvíli jdeme do středních Čech a do Prahy a během těch následujících deseti dnů bude celý projekt rozšířen do všech českých a moravských krajů tak, abychom 1. května mohli tento projekt ostře spustit.

Je to zcela nutné pro to, abychom byli schopni teď rozvolňovat ta plošná opatření, tak jak nás čeká vlastně k 27. dubnu už velký balík, který logicky musí být kompenzován tím, že chytrá karanténa bude schopna v tom krátkém čase dohledávat osoby, které budou pozitivní, a omezovat jejich pohyb v populaci tak, aby nedocházelo k dalšímu šíření. Děkuji.

Jana Adamcová, mluvčí vlády: Děkuji, Česká televize prosím.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Paní ministryně, vy jste říkala, že na ty provozní úvěry vycházíte z diskuze s bankami. Máte od nich nějak vyjasněno, přislíbeno nebo mluvili jste s nimi, aby ty podmínky byly nastavené tak, aby na ně ty firmy dosáhly? Protože zaznívá tedy od podnikatelů, že dostávají vyrozumění od banky v případě žádosti o úvěr, že perspektiva jejich oboru není v současné situaci příznivá, což je věc, která se dá aplikovat asi na 90 procent, možná, dnešních podnikatelů. Zároveň samozřejmě je tam požadavek na bezdlužnost, vyrovnaný rozpočet. To také v praxi není samozřejmostí, to skutečně u také velké části právě i malých a středních podniků takto v praxi není. Tak možná, jestli jste tedy s nimi mluvili i o těch podmínkách tak, aby na to lidé skutečně dosáhli. Ještě se chci zeptat jenom, jestli ten schválený schodek státního rozpočtu budete předkládat ve Sněmovně kdy? Možná jestli to bude už teď nebo někdy na nějaké další schůzi. A pak bych se zeptala ještě pana ministra zdravotnictví, ale počkám, až odpovíte, děkuju.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak nejdřív teda k tomu předložení. Všechny zákony z dílny Ministerstva financí, tak jak jsem je tady jmenovala, budeme předkládat ve stavu legislativní nouze. Děkuji za tu otázku, já jsem to neřekla. A chceme to předkládat ještě na této schůzi, protože to samozřejmě velmi spěchá. Je tady návaznost i na zdravotnictví, nutnosti dát peníze atd. A samozřejmě na další opatření, která budeme vyplácet lidem.

Co se týče té státní záruky, samozřejmě, že jsme na tom pracovali s bankami. Takže my jsme si to tvrdě odpracovali na Ministerstvu financí více než týden dnem i, troufnu si říct, nocí, protože kolegové na tom dělali. Dělali jsme si různé zahraniční benchmarky, diskuze atd. Samozřejmě, že v něčem museli jsme najít nějaký kompromis a jde nám o to, aby skutečně zejména u těch malých a středních firem do 250 zaměstnanců, aby na to dosáhla většina.

Ale musíme si říct otevřeně, že nikdy to nebude 100 procent. Chceme, aby většina na to dosáhla, ale vemte si, že můžete mít subjekty, které byly problémové už před pandemií. Už tehdy byly prostě v problémech z toho, že třeba podnikání jim nejelo, bylo v nějaké ztrátě a tak dále. To znamená, že vždycky budete mít nějakou takovouto skupinu, která může ty problémy mít. Proto jsme chtěli tu portfoliovou záruku i ve výši těch 20 procent, myslím tu celkovou. Byť chceme ty jednotlivé úvěry u těch malých do 90 procent, u těch menších vlastně do 80 procent záruky, ale tu portfoliovou jsme chtěli 25 procent, aby tou multiplikací došlo k tomu, že vlastně bude na trh dána likvidita ve výši 600 miliard.

Samozřejmě ty podmínky jsou, řeknu to otevřeně, jsou výsostnou záležitostí bank. Nemůžete prostě bankám zasahovat do jejich programu a do jejich smluv. Nicméně tím, že poskytujeme tuto záruku, tak je velmi reálné, že ty podmínky, když by prostě ten člověk šel žádat bez této záruky nebo ti podnikatelé bez této záruky, tak by ta jejich pozice byla nepoměrně horší než prostě v situaci, kdy jim vlastně tato záruka bude poskytnuta.

Samozřejmě debatovali jsme, já to nechám na vyjádření bank, debatovali jsme otázku úroku, což je také jejich věc, ale víceméně jsem na ně apelovala, aby ty úroky nepřesahovaly vlastně úrokovou míru, která byla před pandemií. A ještě jsem něco zapomněla, je to všechno? Děkuju.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Já se ptám právě i z toho důvodu, protože právě například na ten COVID I samozřejmě dosáhlo zatím asi zhruba šest procent těch žádajících. Tak jenom z toho důvodu, jestli je reálně možné, že se ty peníze k těm lidem tedy dostanou. A ještě teda, pardon, se doptám k tomu rozpočtu. Vy také budete na začátku května jednat s panem prezidentem právě o schodku státního rozpočtu. Tam už mu budete chtít představit nějaké konkrétní úspory, jak on avizoval, že bude chtít slyšet?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak první otázka u toho, myslím si, že u COVIDU I a II, a ono vždycky děláte všechno s tím nejlepším úmyslem a pak zjistíte, že úplně se to trochu minulo účinkem. Já si osobně myslím, že neměl být bezúročný, že tam prostě nějaký úrok měl být, protože tím pádem to motivuje každého přijít si pro bezúročný úvěr a logicky pak prostě každý nemůže ty podmínky naplnit. Právě ukazuju na ty lidi, kteří by je nenaplnili ani před pandemií. Takže tak to myslím. Takže prostě nemůže… To zas potom by bylo, to by potom bylo rozdávání peněz bez nějaké odpovědnosti, a to také není na místě.

Chceme, aby to dostalo maximum lidí. To znamená, ty podmínky musí být takto nastaveny. Já věřím, že to je i v zájmu bank, tak jak jsem s nimi hovořila. To nakonec jsou naše firmy, české, naši občané, ale současně jsou to klienti těch bank. To znamená., že já věřím, že, a tak jsem to i vnímala, že jsme na jedné lodi

Co se týče pana prezidenta, ano, já jsem pozvaná, tuším někdy v druhé polovině května na jednání. Já, on mluvil, já jsem si to četla v monitoringu tisku, on tam mluvil, uváděl jako příklad obnovitelné zdroje. To je zákon v gesci pana ministra Havlíčka. My jsme o tom dnes mluvili na vládě a pan ministr požádal paní ministryni Benešovou, aby urychlila projednání tohoto zákona v Legislativní radě vlády, protože tam leží, a chceme samozřejmě tento zákon prosadit, který bude znamenat úsporu kolem šesti sedmi miliard na těchto obnovitelných zdrojích.

Ale samozřejmě to se projeví v roce 2021 a já v tom květnu, předpokládám, že budeme mít za sebou diskuzi už s vládními kolegy, protože pan premiér chce po pokladním plnění k 30. 4 se prostě bavit o tom stavu v těch jednotlivých kapitolách, a že budu schopna prostě prezentovat nějaké konkrétní návrhy pro případ, že bychom museli ještě prostě řešit rozpočet roku 2020. Tak už prostě musíme si říct co ano, a co ne.

Izabela Niepřejová, Česká televize Děkuji a ještě tedy poslední dotaz na oba dva přítomné pány, protože pan náměstek uvedl, že otevření hobbymarketů představuje epidemiologické riziko právě z toho důvodu, kolik lidí se tam vydalo, z toho důvodu, že tam byl v jednu chvíli skutečně velký počet osob, nebyly tam dodržovány rozestupy. Tak možná jestli tedy budete zavádět nějaká přísnější opatření pro jejich fungování pro to, aby mohly zůstat otevřené, a zpětně jestli to nebyla chyba je otevřít.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Tak jestli můžu za mě a pak mě doplní pan náměstek. Bylo to takové to rozhodnutí vlády, vláda v tomto vlastně rozhoduje kolektivně. Ta myšlenka byla taková, že skutečně před Velikonocemi se otevřou tyto služby pro lidi, kteří tehdy tedy zůstávali doma, tak aby mohli nějak fungovat na svých zahradách atd. Takže taková to byla myšlenka

To, že samozřejmě z epidemiologického hlediska to může být do jisté míry riziko, to je pravda. Pravdou je, že tam samozřejmě zůstali, respektive že tam jsme viděli zkrátka velké množství lidí a dodnes vidíme. Budeme se muset na to zaměřit. Já jsem požádal krajskou hygienickou stanici, respektive hygienickou službu obecně, aby vlastně prováděla kontroly dodržování těch hygienických opatření. Protože znovu říkám: Je to o odpovědnosti každého z nás, a to se netýká pouze hobbymarketů.

Tak, jak budeme teď postupně rozvolňovat ta opatření – dnes farmářské trhy, řemesla, příští týden další prodejny atd. – tak je nutné, abychom mohli dále rozvolňovat, aby všichni dodržovali ta opatření, která jsou nastavena. Protože jen tak se nám může podařit tu situaci zvládnout.

Pokud to budou provozovatelé ignorovat, nebudou toto vlastně kontrolovat v rámci svých prodejen, a je to jejich odpovědnost, tak budeme muset samozřejmě přistoupit případně k sankcím. Ta sankce je až 3 miliony korun za porušení mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví a my ji určitě budeme případně uplatňovat. Protože chápu, že každý chce mít byznys, tomu rozumím, ale na druhou stranu ochrana veřejného zdraví v tomto směru musí být na prvním místě a je to odpovědnost těch daných provozovatelů, aby tyto pravidla dodrželi. Takže asi tak, možná pan náměstek mě doplní.

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Já možná jenom velice stručně. Princip rozvolňování je nastaven tak, že nejprve vlastně uvolňujeme provozovny a činnosti, které jsou méně rizikové, a postupně jdeme k těm rizikovějším. Tady došlo samozřejmě k určitému předsunutí z toho logického důvodu, že tady byly čtyři dny volna a my jsme chtěli, aby ti lidé měli vlastně jakousi náplň, aby nechodili na návštěvy a podobně.

Pravdou je, že to nakupení v ten první druhý den bylo poměrně veliké, a já doufám, že se to stabilizuje, abychom nemuseli tato zařízení zbytečně zavírat. Nikdo nechce tady dělat opatření, která by byla nevratná nebo dlouhodobá. Jakmile to půjde, tak budeme uvolňovat veškerá omezení, která tady jsou. Ale jak už tady předeslal pan ministr, je to za podmínky, že lidé budou dodržovat ta opatření, která uvnitř těch jednotlivých služeb obchodu a podobně, budou. To znamená zejména sociální distance, zatím používání roušek atd.

takže to jsou podmínky, za kterých uvolňovat můžeme a tak, jak to budeme monitorovat, tak to je otázka vlastně vyhodnocení té křivky, která s nějakým zpožděním deseti dnů cca nám ukazuje, co se nám podařilo nebo nepodařilo. Když se na ni díváte, tak když jsme zaváděli třeba roušky, ten efekt se opravdu projevil až nějaký osmý devátý den. A podobně to bude i nazpátek. Takže my dnes a zítra budeme mít hodnoty, které budou ukazovat to, co se dělo o Velikonocích, a já věřím, že budeme moci pokračovat tak, jak jsme zahájili.

Jana Adamcová, mluvčí vlády: Děkuji, Český rozhlas.

Zdeňka Trachtová, Český rozhlas: Dobrý den, já mám dotaz na pana ministra a možná i na paní vicepremiérku. Týká se uzavření hranic. Teď se různě debatuje, jak dlouho budou hranice uzavřené, za jakých podmínek. Já se vás teď neptám na to, jak dlouho budou uzavřené hranice, ale například pan náměstek Prymula dnes zmínil rok, pan prezident včera mluvil také o jednom roku a mě by zajímalo na základě jakého právního rámce nebo jak právně by to mohlo být postavené, aby ty hranice mohly být uzavřené a aby mohlo být omezené i to běžné turistické cestování i po uplynutí nouzového stavu. A potom ještě druhá otázka na pana náměstka Prymulu: Pan ministr o víkendu zmiňoval, že by ve středu mělo začít to plošné testování, ten průzkum promořenosti, tak jestli toto datum platí. Děkuju vám.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o tu otázku hranic a cestování v prvé fázi primárně za prací a za nějakou ekonomickou činností, tak my jsme ještě dnes tu věc neuzavřeli. Bude to předmětem jednání středeční vlády. My jsme dnes o tom vedli nějakou debatu a Ministerstvo vnitra na základě této debaty připraví finální materiál ve středu, takže to budeme bezesporu prezentovat. Ale princip je ten, že chceme umožnit cestování v prvé fázi, pokud jde o skutečně obchodní aktivity, pracovní aktivity, protože to považujeme asi v té první fázi za to nejdůležitější, abychom umožnili vlastně obnovit nějaké obchodní kontakty, pracovní stáže atd.

Ty podmínky, jak říkám, budeme ještě prezentovat, ale snažíme se je nastavit tak, aby byly zvládnutelné, aby byly co nejméně limitující v tom směru, že ale na druhou stranu musíme mít určitou garanci, že daný člověk, pokud se vrátí ze zahraničí, tak je COVID negativní. Samozřejmě se to vztahuje třeba i na nějaké sezónní zaměstnance v zemědělství a podobně.

Ten princip bude takový, že budeme vyžadovat potvrzení o bezinfekčnosti. To znamená, že ten člověk vlastně je COVID negativní, že bylo provedeno to testování. A zároveň ještě bude nutné, aby se otestovat po určitém čase i na území České republiky. Ale teď bych ještě nerad k tomu hovořil do detailu. Počkejte si ještě ve středu na tu vládu a finální materiál, který bude určitě představen.

Takže v tomto směru si myslím, že ta situaci by měla být pro tuto skupinu lidí, což si myslím, že je velmi důležité, vyřešena jak v rámci vlastně našich sousedících zemí, tak i v rámci zemí Evropské unie.

Pokud jde o turismus jako takový, to znamená nějaké neomezené volné cestování, tak tam ještě tu debatu povedeme i ve vztahu, řekněme, k rizikovosti a epidemiologickému riziku. Já si myslím a samozřejmě chápu a vnímám to debatu, která se vede, týkající se vlastně oprávnění dělat nějaké takovéto vlastně limitace, restrikce, ale v tomto směru my vycházíme zejména ze zákona o ochraně veřejného zdraví. A když se podíváme na tu nedávnou minulost, vlastně jak se objevila pandemie COVID-19 v České republice, tak vidíme, že přišla z Itálie. Nikoliv Číny, ale z Itálie, od lidí, kteří zkrátka jeli jako turisté do Itálie a pak se vrátili pozitivní. Vlastně ta pandemie se takto v České republice rozšířila.

Takže máme tady určitou zkušenost, a v tomto směru právě proto musíme být velmi obezřetní. Já určitě neříkám, že za mě tedy osobně, že hranice budou zavřeny restriktivně rok. Myslím si, že tomu tak nebude. Ale bude to určitě do jisté míry postupné rozvolňování z hlediska právě vyhodnocení rizika v jednotlivých zemích a myslím si, že v tomto směru není úplně Česká republika nějak zásadně odlišná od ostatních zemí. Když se podíváme na počet zrušených letů v rámci Evropy, je to asi 90 procent, tak vidíte, že ty restrikce zkrátka platí prakticky dnes v celé Evropě, a i kdyby člověk chtěl někam jet v rámci Evropské unie, tak většinou vlastně to není ani možné. Ale budeme na tom pracovat v těch následujících týdnech a měsících.

Zdeňka Trachtová, Český rozhlas: A bylo by tedy možné cestování po skončení nouzového stavu omezit jen na základě zákona o ochraně veřejného zdraví?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Tak je tam jisté omezení v rámci pohybu, takže v tomto směru si myslím, že to je reálné, ale skutečně za jasných podmínek. Možná, že přistoupíme k podobné diskusi jako v případě je právě těch pracovníků. To znamená nějaká varianta potvrzení o bezinfekčnosti versus čtrnáctidenní karanténa, pokud člověk nebude tedy toto potvrzení schopen doložit. Ale to je, to nás čeká v těch následujících týdnech, ale to, co je velmi brzké a co schválí, doufám, vláda ve středu, je právě v první fázi ta otázka přeshraničních ekonomických vazeb a obchodních cest a pracovních cest.

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Co se týká toho plošného testování, tak já bych tady nerad říkal nějaké detaily, protože zítra bude tisková konference na Ministerstvu zdravotnictví právě u příležitosti zahájení tohoto projektu. Ale jenom obecně. Celý víkend ty jednotlivé skupiny pracovaly a finalizovaly protokoly těchto studií, které budou vzájemně provázané. Máme informovaný souhlas od etické komise, multicentrické, a další by měl být na cestě. To znamená, je vysoký předpoklad, že se to zdaří v těchto termínech.

Ještě jsme řešili otázku logistického zabezpečení, kdy armáda poskytuje stany pro ta odběrová místa, kde to bude probíhat. To jsou jiná odběrová místa, než v tuto chvíli máme v systému, kde odebíráme vlastně ribonukleovou kyselinu. V těchto stanech se bude provádět testování těmi rychlými diagnostickými testy a bude tam zbudováno i určité sociální zázemí právě za pomoci armády. Budeme více v součinnosti s policií, aby tam nevznikaly nějaké problémy. To znamená, celý ten systém je připraven a nejdéle ve čtvrtek začnou všechna centra. Myslím si, že některá už budou schopna ve středu. 

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. ČTK. 

Marek Opatrný, ČTK: Dobrý den. Já bych se chtěl nejdříve zeptat k možné změně otevírání obchodů a těch termínů, protože například premiér Babiš v nedělním videu hovořil o tom, že by vláda měla diskutovat o možném dřívějším otevírání obchodních center. Že ta proklamují, že jsou schopna zabezpečit ty hygienické požadavky i dříve. Zároveň například zoologické zahrady vyzvaly vládu k dřívějšímu otevření venkovních areálů než na konci května kvůli finančním ztrátám. Tak zda jste se o ničem takovém bavili, zda o něčem takovém uvažujete. A za druhé bych se chtěl zeptat, zda chystá vláda pomoc příspěvkovým a rozpočtovým organizacím měst, protože někteří starostové například uvedli, že města nejsou tak bohatá, aby následky koronavirové krize utáhla peněžně. Tak zda jste o něčem takovém uvažovali. Děkuji. 

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud je nějaký plán na následující týdny a měsíce, já bych nyní nepředbíhal. Vláda plán schválila vlastně v minulém týdnu. Jasně jsme si řekli, že budeme tu situaci vyhodnocovat na základě reálných a tvrdých dat vývoje epidemiologické situace v České republice. Já samozřejmě tady budu vždy hájit zejména ten pohled v oblasti ochrany veřejného zdraví a ochrany zdravotnictví jako takového, ochrany nemocnic před nějakým masivním nárůstem počtu pacientů. A v tomto směru samozřejmě lze očekávat, že budu prosazovat spíše pozvolnější rozvolňování než nějaké urychlené změny. Ale samozřejmě ta debata se povede, povede se na základě konzultace s epidemiology, na základě dat, která máme k dispozici, a uvidíme. Teď si myslím, že je velmi ještě předčasné v tuto chvíli dnes říkat, jak se ta situace bude vyvíjet v následujících týdnech.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já bych reagovala na ten váš druhý dotaz. My máme zítra videokonferenci zástupci Svazu měst a obcí. Budeme se o těch věcech bavit. Víte, že vláda schválila, myslím, předminulý týden, pomoc příspěvkovým organizacím v oblasti kultury. Dohodli jsme se tam na částce, pokud si dobře vzpomínám, přes miliardu. Myslím, že dokonce miliarda sto. Ale nechci teď úplně. A už 300 milionů bylo vlastně v rozpočtu pro kulturu. Budeme se o tom bavit.

Ale musíme samozřejmě si uvědomit, že je jakási situace. Kraje, města, obce byly v přebytku před vypuknutím pandemie. Měly 325 miliard na účtu. Jejich investiční aktivita se pohybovala kolem 60 procent. Takže představa, že by jakékoliv výpadky vlastně sanoval stát. Navíc, myslím si, že teď ochranné pomůcky platil stát, je to jasné, protože se musely rychle dostat na místo určení. Dále jednáme o pomoci pracovníkům v sociálních službách a tak dále, ale musíme prostě jaksi k tomu přistoupit všichni s nějakou mírou zodpovědnosti. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Televize Prima. 

Zbyněk Zykmund, televize Prima: Dobrý den. Paní vicepremiérko, vy jste mluvila o tom, že škrty nenavrhujete, že na to vlastně není čas. Jak je to se zvyšováním daní. Vím, že dříve jste také říkala, že zvyšovat daně nechcete, neplánujete. Tak jak se na to díváte teď a jaký je výhled tedy pro příští měsíce. Děkuji. 

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Úplně stejný. Zvyšovat daně rozhodně nebudeme, protože to nejhorší, co by se mohlo teď našim podnikatelům stát, kdyby se začali prostě vyhrabávat z této pandemie, z tohoto vypnutí ekonomiky, a my jsme jim do toho zvýšili daně. Takže rozhodně nic takového neplánujeme. 

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Televize Nova. 

Marek Bruna, televize Nova: Dobrý den. Já bych měl otázku na vás všechny a to bych vás poprosil o vyjádření k tomu chování hradního kancléře Mynáře, ohledně té zabijačky. Jestli to podle vás je výrazem papalášství, které známe z dob komunistické totality. A pak doplňující otázka pro pana ministra Vojtěcha, zda plýtvání těch testů, kterých je nedostatek, je adekvátní tady na tu situaci. A co s tím hodláte dělat? 

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Já jsem se už tomu vyjadřoval. Já s tím nemohu dělat nic víc, než co jsem udělal. Zadal jsem Krajské hygienické stanici ve Zlíně, aby toto prověřila. Je to její kompetence, pokud případně došlo k nějakému porušení mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví v tomto směru. Takže toto jsem zadal i paní hlavní hygieničce, aby na to dohlédla. A to je asi vše, co k tomu mohu v tuto chvíli říci, protože já sám samozřejmě nejsem schopen to posoudit. Neznám ten detail. Nevím, jak to probíhalo, kdo tam přesně se účastnil. To se omlouvám. Takže v tomto směru skutečně je to v kompetenci Krajské hygienické stanice, aby toto prošetřila a případně uplatnila nějaké nápravné opatření, sankci nebo něco podobného. 

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já nemám, co bych dodala. Zákony této země platí pro všechny. To znamená, pokud byl porušen zákon, je tady kompetentní orgán, který to musí prošetřit a pak rozhodne v rámci svých kompetencí. To je celé. Já všechno, co o tom vím, tak vím prostě z médií. 

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: To odborné stanovisko tady padlo více méně. Já jenom těm testům. Záleží na tom, jaké testy se používají. V tuhle chvíli jsou na trhu vlastně různé testy protilátkové a jsou tady i možnosti soukromých laboratoří, těch PCR testů za úhradu. Já předpokládám, že to za úhradu bylo. Pokud to nebylo, tak to správně není. 

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji a teď už dotazy formou videokonference. 

Tomáš Medek, Obor komunikace Úřadu vlády: Tak já o první dotaz poprosím Jakuba Veinlicha z Blesku.

Jakub Veinlich, Blesk: Hezký den. Pane ministře zdravotnictví, pane Vojtěchu, já bych vás poprosil, ještě možná se tedy dozeptám na začátek. Navážu na kolegu z televize Nova, který se ptal na tu zabíjačku pana kancléře. Vy jste říkal, že jste pověřil Krajskou hygienickou stanici. Tak mě by zajímalo, protože já mám od nich odpověď a oni to opět ale dávají na bedra policie, protože říkají, že pokud existuje podezření, že by soukromou zabijačku mohly navštívit tyto osoby, je povinností Policie České republiky tuto skutečnost prověřit a posoudit, zda nedošlo ke spáchání přestupku. Já bych se vás rád v této souvislosti ještě zeptal na jednu věc, protože například sezení expertního týmu v Lánech posuzuje policie na několik podnětů, respektive Krajská hygienická stanice, které předala podnět policie. Ale tady Krajská hygienická stanice ve Zlíně naopak přesouvá tuto pravomoc kontroly na Policii České republiky. Tak by mě zajímalo, jestli existuje nějaká jednotná metodika, jak mají vůbec postupovat, jestli to má řešit Krajská hygienická stanice, nebo policisté. Paní ministryně financí bych se rád zeptal: Pan premiér nedávno v našem rozhovoru mluvil o tom, že byste eventuálně na vládě mohli posuzovat to, jestli EET neoddálit na úplně na začátek příštího roku, tedy od roku 2021 s tím, že podnikatelé teď budou mít jiné starosti než si pořizovat elektronickou evidenci tržeb. A poslední věc: Řešili jste dnes na vládě nějakým způsobem to, o čem mluví vicepremiér pan Hamáček, tedy ještě další a prodloužení nouzového stavu. Děkuji. 

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Tak já začnu tou zabíjačkou. Já se přiznám, že úplně nevím, jak teď aktuálně ten stav je. Já jsem to zadal, jak říkám, orgánu, který mám ve své moci. To je samozřejmě hygienická služba, krajská hygienická stanice. Jestli ona využívá v tomto směru součinnost policie, je to možné. Ona v tomto směru policie obecně spolupracuje s krajskou hygienickou stanicí na kontrole všech mimořádných opatření. To vidíme v denní praxi z hlediska nošení roušek a podobně.

To znamená, spolupráce mezi hygienickou službou a policií je nastavená, a pokud k tomu tedy příslušná krajská hygienická stanice takto přestoupila, tak si myslím, že to asi není nic, co by bylo špatně. Je nutné hlavně to prověřit řádně, a případně z toho učinit tedy nějaké závěry. Takže v tomto směru asi je to skutečně vždycky na vyhodnocení té krajské hygienické stanice, jak využije tedy spolupráci policie, pokud třeba nemůže sama, řekněme, to prošetřit. Nemůže prošetřit, kdo tam byl, za jakých podmínek, protože přece jenom v tomto směru policie má širší kompetenci z hlediska takovéhoto detailnějšího prověřování. takže asi tolik k tomu. 

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: A já jsem byla žádaná, co se týče EET. Tak nouzový stav jsme dnes neřešili, ale dohodli jsme se, že ho budeme řešit tento týden. Protože samozřejmě bude potřeba, pokud by se měl prodloužit, tak bude potřeba už ten návrh zpracovat. Nicméně, byli jsme vyzváni panem premiérem, abychom si všichni připravili jasná stanoviska za své rezorty. takže ta diskuze určitě proběhne. Co se týče EET, to jsme neřešili. Víte, že EET je v tuto prodlouženo do tří měsíců od skončení nouzového stavu. My nevíme, kdy skončí nouzový stav v tuto chvíli. Plus tři měsíce. A případně jsem připravenA se nad tím zamyslet a posoudit to, ale v tuto chvíli to nebylo na pořadu dne. 

Tomáš Medek: Tak já o další dotaz poprosím Báru Janákovou z Deníku N. 

Bára Janáková, Deník N: Dobrý den. Já jsem se chtěla zeptat zřejmě pana Vojtěcha a pana náměstka Prymuly, protože někteří kadeřnici si špatně vykládají, jestli můžou v současné době stříhat lidi doma, nebo nemůžou. Tak jestli to zákon nějakým způsobem umožňuje, jestli můžou si lidé zavolat kadeřníka domů a nechat se ostříhat bez toho, aby byli nějak sankciováni. To je jedna věc. A druhá věc. Pan Maďar mi říkal, že epidemiologové neměli stanovisko k otevření supermarketů. Že kdyby se jich na to někdo zeptal, zřejmě by pro nebyli. Tak by mě zajímalo, jaké stanovisko tehdy na vládě, když se projednávalo otevírání hobbymarketů, zaujal pan ministr zdravotnictví Vojtěch. Děkuji. 

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Tak pokud jde o kadeřnictví, tak obecně je zakázáno poskytovat tuto službu. To znamená, pokud někdo takto ji poskytuje doma, tak to není zcela v pořádku. Byť samozřejmě je to v zásadě asi velmi těžko zkontrolovatelné. Důležité je, ta služba jako taková. Ta služba je hodnocena i podle zákona o ochraně veřejného zdraví jako epidemiologicky závažná činnost. Takto přímo zákon ji hodnotí, stejně jako například provozování restaurací a podobně, právě z toho důvodu, že tam hrozí vyšší riziko šíření nákazy blízkým kontaktem toho poskytovatele té služby se svým zákazníkem dotyky, řekněme toho zákazníka, že se zkrátka ten poskytovatel dotýká hlavy a tak dále.

To znamená, to jsou všechno, řekněme, hlavně ten blízký kontakt na desítky centimetrů, jsou zkrátka rizika, která právě zhodnocujeme při nějakém rozvolňování toho opatření. Takže v tomto směru to platí i pro nějaké domácí služby, byť samozřejmě v tomto směru to asi není možné úplně zkontrolovat.

Jinak pokud jde o ty hobbymarkety, já jsem, je pravdou, že jsem zastával spíše názor, abychom počkali po Velikonocích s tím otevřením. To je pravda, ale nakonec zkrátka převážil názor, že z těch důvodů, o kterých jsme hovořili, by mělo dojít tedy k otevření před Velikonoci.

My vždycky toto diskutujeme v rámci vlády. Vláda je kolektivní orgán, a nakonec tedy dojdeme k nějakému závěru, ale samozřejmě tak se stalo. Já bych už neřešil, co se stalo. Důležité je, abychom v tuto chvíli postupovali podle nějakého plánu, který jsme si nastavili. Pokud se situace bude vyvíjet příznivě, tak můžeme nějakým způsobem urychlit některé kroky, ale já bych spíše byl v tomto směru obezřetnější. A takto budu samozřejmě i zastávat tento názor na vládě a uvidíme opět, jak vláda rozhodne.

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Já možná ještě detail k těm kadeřníkům. Já si myslím, že nikdo neočekává, že bychom my chtěli nějakým způsobem perzekvovat zrovna kadeřníky. Ten důvod, proč to bylo takto posunuto, je čistě epidemiologický, protože je to opravdu závažná činnost, při které může docházet k přenosu. To znamená, je úplně jedno, jestli to je prováděno v nějaké provozovně nebo v domácích podmínkách, tam to z jistého úhlu pohledu může být ještě horší. Takže určitě to povoleno není v tuto chvíli.

Tomáš Medek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Další, prosím, Radek Bartoníček, Aktuálně.cz.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Dobrý den, já bych měl dotaz na chytrou karanténu. Mám pocit, že neustále se o ní mluví, ale ty kroky se zpožďují. Chtěl bych vědět ten důvod. Mluvilo se o tom, že se to rozjede naplno po Velikonocích, ale evidentně se to nerozjelo. Laboratoře nehlásí zvýšený počet testů. A pak jsem se chtěl zeptat – to platí na pana náměstka Prymulu i na pana ministra Vojtěcha – a pana ministra jsem se chtěl ještě zeptat, když jsem se díval na jeho mimořádné opatření, které vlastně vydal včera, týkající se právě chytré karantény, píše tady: Neprodlená realizace je nutná vzhledem k současné nepříznivé epidemiologické situaci ve výskytu onemocnění. Chtěl jsem vědět, co má vlastně na mysli, a já jsem si myslel, že on chce hnedka rozjet rychlou karanténu po celé České republice. Ne, aby to naskakovalo postupně. Děkuji za vysvětlení.

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Já možná trochu složitější vysvětlení. Je třeba si představit, že chytrá karanténa je komplex mnoha činností, které se vzájemně provázávají, a když si představíme, o co se jedná, tak dnes to je vlastně provazba rezortu zdravotnictví, vnitra, kde spolupracují jak hasiči, tak policie. Dominantní tíže je dnes na armádě. Ze zdravotnictví to jsou krajské hygienické stanice, laboratoře. A toto všechno je nutné provazbit do jednoho celku.

Takže my jsme dostali projekt, nad kterým jsme pracovali, a implementovat ten projekt do praxe v horizontu dvou tří týdnů je prakticky nemožné. Myslím si, že u nás by takový projekt byl implementován dejme tomu v čase mnoho mnoho měsíců, možná i let. A my jsme pod tlakem, kdy to musíme zrealizovat. Nicméně ten časový plán, který tady je, tak ten už jsme deklarovali poměrně dlouho. Hned po tom pilotním projektu, kdy se ukázalo, že opravdu není v lidských silách se ty systémy naučit tak rychle, aby byly efektivně využívány.

Ten systém Daktela pro elektronické zaznamenávání pohovorů je poměrně složitý a vyžaduje někde mezi třemi až sedmi dny školení. To znamená, proto tady je takováto doba. Rovněž práce s tou vzpomínkovou mapou vyžaduje určitý trénink. Takže z toho vyplývá, že ten systém proškolení jednotlivých krajských hygienických stanic je rozvržen opravdu do toho termínu až 1. května. A není tam jediný den volna. To znamená, musíme to takto stihnout. Po třech se budou jednotlivé krajské hygienické stanice školit, aby to takto mohlo být.

A co se týká dalších věcí, tak tam opravdu to není jenom o těch vzpomínkových mapách. Co je zásadní zcela, je zracionalizovat systém testování, protože v řadě případů ty vzorky byly odebrány, byly poslány někam do laboratoře. Nikdo přesně nevěděl, v které laboratoři jsou, muselo se to zjišťovat. Teď ten systém by měl mít v on-line, už ten software máme, teď se testuje. A kromě toho by tam měl být manažerský software, který umožňuje vlastně zjistit, že v tomto odběrovém místě bylo odebráno tolik a tolik vzorků, jemu příslušná laboratoř má ale kapacitu třeba o padesát nižší a armáda je dneska schopna operativně ty vzorky převézt do laboratoře, který funguje.

A další věc, která je podstatná, a to možná vysvětluje, proč v tuto chvíli je jakýsi nižší zájem: Protože my jsme v situaci, kdy ta křivka je velmi příznivá a lidé se v podstatě už přestali obávat a nechodí dobrovolně se testovat. A my toto samozřejmě nějakým způsobem reflektujeme, měníme ty algoritmy tak, že už to není jenom o tom, že testujeme osoby, které jsou klinicky nemocné, mají nějaké příznaky, ale chceme testovat i osoby, které jsou zcela bez příznaků, ale byly v určitém riziku – třeba v kontaktu. Lidé, kteří jsou v rodinách s těmi, kteří se vrátili různě ze zahraničí a ještě jsou v karanténě. To znamená, všechny tyto chceme testovat a kromě toho různé epidemiologicky rizikové profese, jako jsou učitelé a podobně. To znamená, to testování se teď bude rozšiřovat.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: A pan ministr, prosím, děkuju.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Tak to mimořádné opatření v zásadě bylo trošku i mediálně ne úplně správně pochopeno. To mimořádné opatření nezavádí chytrou karanténu. Ono vlastně sjednocuje skutečně ty klíčové informace z terénu k onemocnění COVID-19 na národní úrovni, předávání informací vzájemné a tak dále. Takže skutečně toto opatření je důležité právě pro sdílení dat, předávání dat mezi těmi jednotlivými oblastmi, laboratoře, armáda a tak dále, které jsou na tom zainteresovány. A samozřejmě toto platí plošně pro všechny, kteří v tom systému jsou skutečně na té národní úrovni.

To, že samozřejmě krajské hygienické stanice se postupně, jak říkal pan náměstek, zapojují, je to postupný proces školení těch lidí a tak dále. Tak to je pravdou. ALe toto mimořádné opatření je důležité z toho důvodu, aby zkrátka byla sjednocena pravidla na celonárodní úrovni.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Pardon, pane ministře, omlouvám se, ale vy jste mi neodpověděl na tu část, proč jste napsal „neprodlená realizace je nutná vzhledem k současné nepříznivé epidemiologické situaci“, protože mám pocit, že jsme pořád velcí optimisté. Proč jste, prosím, tohle napsal? A nemáte obavu z toho, že nakažení lidé se dostanou, než vy je otestujete, do ulic a pak nastane problém? Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: To si myslím, že určitě se nestane, protože to není tak, že na základě tohoto se začíná testovat. Samozřejmě krajské hygienické stanice fungují standardně. Ta chytrá karanténa je, řekněme, určitá nástavba. To není tak, že nyní se začíná testovat. Ono to má všechno zrychlit, zefektivnit ten proces, ale i krajské hygienické stanice samozřejmě identifikují pozitivní pacienty, umisťují je do karantény standardním způsobem tak, jak to dělaly v posledních týdnech.

A samozřejmě to zdůvodnění toho mimořádného opatření je v tom směru, že stále samozřejmě máme zhruba nějakých sto, sto padesát nových případů denně, to znamená, ta nemoc tady stále je mezi námi, byť se ta situace v čase vyvíjí dobře, ale určitě nemůžeme být nikterak zcela spokojeni, že bychom měli vyhráno. To určitě nemáme, takže proto toto zdůvodnění, že určitě není to tak, že bychom měli vyhráno, ale ta nemoc tady stále je a ten zhruba počet sto sto padesát nových pozitivních zachycených případů není úplně malý, byť se v čase snižuje. A ta chytrá karanténa má pomoci zkrátka k efektivnější identifikaci těch pozitivních případů. Ale není to tak, že by se na základě toho začalo testovat. To tak není. Testuje se standardně a identifikují se ty pozitivní případy standardním způsobem.

Tomáš Medek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Já o další otázku poprosím Petra Švihela, Seznam Zprávy.

Petr Švihel, Seznam Zprávy: Dobrý den, já mám ještě jeden dotaz k tomu postupnému rozvolňování nebo tomu režimu na hranicích. Říkali jste, že jste diskutovali ohledně těch obchodních aktivit, obchodních přechodů přes hranice. Zajímá mě, jestli se vláda zabývala i případným přechodem kvůli návštěvě rodin přes hranice. Děkuju.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Ano, i toto se diskutovalo. Pokud vím, tak už dnes v těch opatřeních, která toto regulují, tak je jistá výjimka ze strany Ministerstva vnitra. A my chceme v tomto směru zavést, řekněme, stejný režim pro všechny. To znamená, ta věc, o které jsem hovořil – nějaká povinnost mít potvrzení o bezinfekčnosti a tak dále – tak ta by zkrátka měla být v tomto směru sjednocena pro všechny, kteří se takto vlastně navracejí ze zahraničí zpět na území České republiky.

Tomáš Medek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Díky a poslední otázka prosím Josefa Kopeckého ze serveru iDnes.

Josef Kopecký, iDnes.cz: Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, když pan náměstek Prymula mluvil na tiskové konferenci o tom, že křivka vývoje onemocnění je příznivá, zda, paní ministryně financí Schillerová, nebudete přesvědčovat svoje kolegy, abyste příště nemusela připravovat zase další novelu zákona o státním rozpočtu se schodkem 400 nebo 500 miliard korun, že byste přece jen trošku nějakým způsobem se podívali na ten harmonogram otevírání těch služeb a obchodů, který máte, jak jste si ho zatím nastínili. To je jedna věc. Druhá věc – vy jste nerozhodli zatím o prodloužení nouzového stavu. Jistě na něj každý z vás tří máte soukromý názor. Až se o tom bude jednat na vládě, co bude každý z vás tří doporučovat? A ještě poslední otázka, protože jsem se na to ptal po minulé tiskové konferenci a nedostal jsem odpověď. A dnes mohli začít vrcholoví sportovci trénovat. Já jsem se chtěl zeptat, zda je reálné, aby třeba první česká fotbalová liga začala dřív než až 8. června. Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já asi začnu, pane Kopecký. K té první otázce. Tak určitě nebudu zastírat, že jako ministryně financí jsem na té straně rychlejšího uvolňování. To je prostě bez diskuze. Nicméně ta debata – a my si musíme naslouchat, musíme vnímat názory epidemiologů, vnímat názory expertů z Ministerstva zdravotnictví. Proto je to zatím nastaveno tak, jak to je. Ale my jsme si dnes řekli na vládě, že se o tom prostě budeme bavit. A ta situace se vyvíjí neustále. Je v nějakém… Je to, řekla bych v tuto chvíli, mnohem ještě těžší rozhodnutí vlády, než bylo rozhodnutí, a to bylo velmi těžké, věřte mně, když jsme vzali lidem základní svobody, jako je svoboda pohybu a svoboda podnikání.

To bylo velmi, velmi těžké a já jsem prostě přesvědčena, že jsem s čistým svědomím zvedla ruku pro, protože se jednalo o zdraví, a to je nad všechnu ekonomiku. A to říkám i přes to, že jsem ministryně financí. A teď to rozhodnutí je ještě těžší, protože prostě na těch laboratorních vahách poměřujeme prostě to, co by se mohlo teoreticky stát. Víte, teď jsme se všichni uklidnili, protože se to všechno vyvíjí hezky. Velikonoce, vypadá to, to. ještě uvidíme tento týden, jak dopadly, vypadá to všechno pozitivně, zalité sluncem. Asi bychom všichni mluvili jinak, kdybychom na tom byli tak, jak některé okolní země. Už nechci jmenovat. Takže je to velmi těžké rozhodnutí. Já samozřejmě podporuji rychlejší uvolňování, ale jak říkám, musíme si všichni vzájemně naslouchat.

Co se týče nouzového stavu, ano, pan premiér nás vyzval, ať si na to každý uděláme svůj názor. Já ten názor mám. Já už jsem to i písemně poslala na Úřad vlády, ale nezlobte se, já ho nejdříve sdělím svým vládním kolegům a pak klidně to řeknu do médií po tom jednání vlády, jaký jsem měla názor. I pokud bych prohrála názorově. Ale teď v tuto chvíli mi to připadá neseriózní, když to neslyšeli, ten názor a moje argumenty, moji vládní kolegové. Děkuji vám.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Za mě mám stejné stanovisko jako paní vicepremiérka. Skutečně nemyslím si, že teď je na místě říkat naše soukromé názory, které pak budou někde v titulkách. To není asi úplně seriózní debata. Prodloužení nouzového stavu je velmi vážná věc. Je to zcela mimořádný stav a v tomto směru o něm musíme vést debatu ze všech úhlů pohledu. Těch úhlů pohledu je samozřejmě celá řada. A myslím si, že ta debata musí proběhnout skutečně na vládě a pak až být prezentována navenek.

Jinak pokud jde o ten fotbal a nějaké uvolnění v rámci fotbalové ligy. Já, pokud jde, řekněme, o zápasy, které by byly bez diváků, si to představit dokážu. Ale budeme o tom ještě vést nějakou debatu právě v závislosti na vývoji epidemiologické situace. Nyní dnes umožňujeme tréninky, umožňujeme přípravu těch fotbalistů, respektive obecně profesionálních sportovců, a pokud vše dobře půjde, tak za určitých podmínek si dokážu představit, že by zápasy mohly být hrány, samozřejmě bez diváků. To znamená skutečně pouze – a já jsem pak byl někde nařknut v médiích, já nejsem úplně až takový znalec, kolik lidí je potřeba, aby bylo – samozřejmě vím, pokud jde o počet lidí nebo hráčů, ale kolik musí být – trenér, asistent a tak dále, nějaký ten tým, který je ještě jakožto podpora fotbalistů na místě přítomen. Takže to samozřejmě ještě budeme muset diskutovat i se zástupci fotbalové asociace a dalšími těmito organizacemi, ale myslím si, že je to reálné za předpokladu, že nebudou tam žádní diváci.

Roman Prymula, náměstek ministra zdravotnictví: Naprosto souzním s názorem, který tady padl. Já bych akcentoval to, co tady řekla paní místopředsedkyně Schillerová. My na začátku jsme byli v situaci, kdy jsme věděli zcela jasně, že musíme zatáhnout za brzdu. A jediné, co jsme řešili, jestli zavedeme pět opatření nebo šest tak, jak jsme toho schopni.

V tuto chvíli je to nesmírně komplikovaná záležitost, kdy tady vlastně měříme, jakým způsobem ta opatření rozvolňovat, a to, že tady je klid, tak vůbec neznamená, že my v tom klidu jsme. Protože vidíme situaci v různých zemích. Víme, jaká je infekčnost toho viru a my tady nebudeme dělat nic za zády národa. Každý bude mít šanci vidět, jakým způsobem se ta situace z týdne na týden mění a každý bude moci posoudit, jestli ta opatření jsou rozvolňována tak, jak mají být, protože určitě nikdo nemá zájem tady tu ekonomiku České republiky likvidovat.

To znamená, asi v zájmu každého je to, co nejrychleji rozvolnit, ale je tady to ale. A my musíme tu situaci brát v potaz, protože nikdo nechce, abychom se dostali do situace, která se pouze posunula v čase, a v podstatě měsíc a půl poté, co jsme to začali brzdit, se vrátíme zpátky a zase se budeme muset vracet. To znamená, to je to složité teď a určitě to složité ještě bude.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak pokud je to vše, děkujeme a přejeme hezký večer.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter