Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

20. 11. 2013 14:05

Tisková konference po jednání vlády, 20. listopadu 2013

Pro zobrazení videa je nutné povolit JavaScript. Zde jsou instrukce jak povolit JavaScript ve Vašem webovém prohlížeči.

Nahrává se přehrávač videa ...

Jana Jabůrková, mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítejte na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády. Já zde vítám pana premiéra Jiřího Rusnoka, pány ministry Martina Pecinu, ministra vnitra, pana Vlastimila Picka, ministra obrany a pana Holzáta, ministra zdravotnictví. Poprosím pana premiéra, aby Vás seznámil se základními body, které dnes byly projednány a poté pánové upřesní své body. Prosím tedy pana premiéra.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Tak děkuji, krásné odpoledne dámy a pánové. Vláda dnes na svém pravidelném zasedání projednala něco přes dvacet bodů, pokud jde o body s rozpravou. Takže já se zmíním jenom namátkově o některých. Byl tam celý balík zákonů z oblasti obranné legislativy, k tomu se později může přesně vyjádřit pan ministr obrany. Projednali jsme mimo jiné stanovisko vlády k návrhu senátorů, kteří se obrátili na Ústavní soud v souvislosti se změnou zákona o pohonných hmotách, čerpacích stanicích, to jsou ty známé kauce a další zpřísnění této legislativy. Tam stanovisko vlády bylo jaksi záporné vůči těm jejich návrhům, protože se domníváme, že se konečně začala řešit situace okolo tohoto trhu, který v České republice poněkud připomínal džungli až donedávna. Projednali jsme mimo jiné tedy další body jako například, z těch bodů jednání jsou to, je to složité, vždycky to tiskneme z úsporných důvodů oboustranně. Tak návrh zákona, kterým se mění zákon 40/2009 trestní zákoník, to je v podstatě částečně harmonizační norma, částečně jde o úspory, jedná se tedy o změny v zákoně o výkonu trestu odnětí svobody. Byl to návrh, který jsme již dříve schválili ve sněmovně potom v důsledku rozpuštění sněmovny, tím pádem neprošel dále, do dalších fázích legislativního procesu. To je v podstatě zákon, který ty kategorie věznic zužuje jenom na dva typy. Dává větší prostor, větší operativní možnosti vězeňské službě a šetří veřejné prostředky. Návrh zákona, kterým se mění zákon o trestním řízení soudním, to je čistě transpoziční norma. Už jsme povinování tyto směrnice nové, které se týkají těchto oblastí harmonizovat, takže proto to posíláme do sněmovny. Pokud jde o návrh zákona, kterým se mění zákony v souvislosti s přijetím kontrolního řádu, tak kontrolní řád bude platit od 1. ledna 2014, to je zákon, který je už dávno platný. Na něj navazují změny dalších zákonů, mnoha dalších zákonů, a to předkládal pan ministr vnitra, případně se k tomu může vyjádřit. Stejný důvod předložení má návrh zákona o archivnictví a spisové službě. Potom z těch zajímavějších dalších bodů bych asi uvedl ten hlavní důvod, proč je tady pan ministr zdravotnictví, to znamená, schválili jsme další půjčku, návratnou finanční výpomoc VZP ve výši jedné miliardy korun a schválili jsme také některé další drobné věci jako například mandát pro moji účast na Radě o východním partnerství ve vztahu k Ukrajině a podepsání příslušné dohody s Ukrajinou o asociaci k Evropské unii, kteréžto jednání bude příští týden, na konci týdne ve Vilniusu. Tak, tolik snad ode mě v tuto chvíli. Jestli mě chtějí pánové stručně doplnit ve svých agendách. Ale případně dáme prostor Vašim dotazům.

Jana Jabůrková, mluvčí vlády: Tak já poprosím o doplnění. Poprosím pana místopředsedu vlády, pana Pecinu.

Martin Pecina, ministr vnitra: Děkuji. Dobrý den, dámy a pánové. Já bych doplnil opět k dnešnímu jednání vlády, protože víte, že dneska ráno kvůli tomu tady byla demonstrace. Chci říct, že výzva, kterou jsme dostali, která se jmenuje Výzva ministrům ve věci sociálních práv cizinců, tak se trošku týká tématu, které jsme projednávali, trošku ne. V zásadě jde o to, že jsem dneska předložil vládě návrh zákona, kterým žádáme, aby sněmovna přijala v prvním čtení, ten zákon je transpoziční směrnicí, transpozicí směrnice 98 Evropské unie z roku 2011 a kterou máme povinnost implementovat do konce letošního roku, konkrétně do 25. prosince letošního roku. Proto tedy jsme ten zákon předložili, byť se snažíme samozřejmě tu legislativní činnost utlumovat a nechávat na vládě s politickým mandátem. V tomto případě jsme to považovali za nezbytné. Vyskytlo se nebo jde v zásadě o to, že lidé, kteří přicházejí legálně na naše území, lidé z třetích zemí nikoliv ze států Evropské unie, kteří přicházejí legálně na naše území, tak si museli zvlášť žádat o pobyt a zvlášť o pracovní povolení. Touto legislativou Evropské unie, kterou se sjednocuje ta praxe na celém území EU, vznikají tak zvané zaměstnanecké karty, které se těmto lidem budou vydávat. Byly tam dva rozpory, na které také poukazovali tito lidé, kteří tady dneska demonstrovali, jak paní bývalá ochránkyně práv, tak pan ombudsman upozorňovali na to, že bychom měli zkrátit těmto lidem, kteří legálně přicházejí pracovat do České republiky, nejedná se prosím o azylový systém, ale o lidi, kteří přicházejí pracovat do České republiky, tak mají dneska nárok se účastnit našeho sociálního systému po 12 měsících, kdy tady pracují. A bylo požadováno, aby se ta lhůta zkrátila na šest měsíců, což já nepovažuji za rozumné. Navíc, do této technické novely to podle mého názoru v žádném případě nepatří. Druhá kontroverze, která byla, bylo požadováno, aby si ti lidé mohli a dokonce i prostřednictvím prostředníka požádat o prodloužení pobytu zde na území České republiky. To dneska možné není a ten člověk, když je tady třeba na turistické vízum a chce tady začít pracovat, tak musí zpět do své vlasti a požádat si na zastupitelském úřadu nebo musí minimálně zpět mimo schengenský prostor. Považujeme tuto úpravu, kdy ten člověk musí vyjet zpět za rozumnou, a to právě z důvodu ochrany těchto lidí a ochraně proti nezákonnému obchodování s lidmi, protože pracovníci, kteří tady přicházejí z třetích zemí, mnohdy se stávalo, že jsou tady zaměstnáváni jaksi tím otrockým způsobem, jsou jim odebrávány pasy, pokud by za ně vyřizoval ještě formality na ministerstvu vnitra, oni by se nemuseli osobně hlásit ve své vlasti, tak bychom jejich pozici ve vlasti naopak ztížili, tedy proto přijato v tom znění, jak jsem to předložil a ještě jednou opakuji, jedná se o čistou transpozici, snažili jsme se tam nepřidávat žádné další prvky, které by mohly vést ke kontroverzím v Parlamentu.

Jana Jabůrková, mluvčí vlády: Děkuji, poprosím pana ministra zdravotnictví Holzáta.

Martin Holcát, ministr zdravotnictví: Protože tou skupinou jsem byl ráno osloven a jejich požadavek, který vyjádřili v té proklamaci je, aby v tomto zákoně bylo zdravotní pojištění dostupné pro tyto cizince, běžné zdravotní pojištění, musím říct, že to je omyl, protože tento zákon to absolutně neřeší, a to je věc revize jiného zákona ze zdravotnictví 48 o pojištění, ale znovu musím říct, že ta představa, která zaznívá, je o jedné i více miliardách ve zdravotním pojištění navíc i v riziku, že pak sem budou jezdit i z jiných zemí. Víte, že z Evropy je to už možné a tam dohoda z těchto zemí by mohli jezdit za zdravotní péčí i k nám a my bychom to platili. Takže tam budeme o tom jednat o revizi tohoto zákona, protože jsou tam určité nesrovnalosti, ale pravděpodobně to bude na příští vládě. Děkuji.

Jana Jabůrková, mluvčí vlády: Já také děkuji a poprosím pana ministra Picka.

Vlastimil Picek, ministr obrany: Já jsem dneska předkládal návrhy tří zákonů. Věnoval bych se asi tomu zákonu, jehož téma rezonuje v médiích v posledních dnech, to je zákon o změně hranic vojenských újezdů. K tomu bych chtěl říci, že v roce 1993 měla armáda České republiky 115 tisíc vojáků, to znamená, že připadalo zhruba na každého vojáka asi 1,1 hektarů vojenského újezdu. V současné době, v plně profesionální armádě pracuje asi 21 tisíc vojáků a tím pádem připadá na jednoho vojáka 5,5 hektaru. Na doplnění ještě několik čísel. Česká republika, respektive v České republice vojenské újezdy zabírají zhruba 1,7 procenta celého území a rozlohy státu, na rozdíl od třeba našich sousedů, kde v Německu to tvoří 0,5 procent, v Rakousku dokonce 0,4 procenta. Hlavní, co jsme chtěli, zaprvé zmenšit celé vojenské újezdy a jeden vojenský újezd, konkrétně Brdy zrušit, protože nepotřebujeme tolik prostoru, chtěl bych doplnit, že v těchto vojenských prostorech žije zhruba dva tisíce osob. S těmi jsme dlouze hovořili, bylo provedeno mnoho anket, tito lidé se chtějí osamostatnit, chtějí, aby vznikly samostatné obce, aby si mohli volit svoji samosprávu, protože v současné době jsou neustále pod vojenským vedením. Ministerstvo obrany hrálo v tomto vedoucí roli i nebyli jsme sami, kteří jsme toto připravovali zhruba dva roky tento zákon, společně s námi pracovali jak pracovníci ministerstva vnitra, místního rozvoje, zemědělství, životního prostředí, zástupci krajů a samozřejmě zástupci těch dotčených obcí, kterých se to týká. Padaly tady otázky v minulých dnech na mě i na pana premiéra, proč projednává tuto redukci vláda v demisi. Ta odpověď je velmi jednoduchá. My postupujeme v souladu s harmonogramem, který byl schválen v lednu loňského roku a tyto úkoly byly před rezort obrany postaveny tak, že návrh novely tohoto zákona má připravit do konce tohoto roku a také jsme to splnili a dneska na vládě se toto projednalo. A když se budete ptát, proč zrušit zrovna vojenský újezd Brdy, je to jednoduchá otázka. Za prvé, z celkové plochy využíváme pouze dvanáct procent k výcviku. Tento výcvikový prostor nedá se zde plnohodnotně provádět letecký výcvik ani plnohodnotně výcvik mechanizovaných jednotek, a to, že je vedle dělostřelecký, tak jak jsme měli dneska možnost slyšet z úst náčelníka generálního štábu, cvičilo se tam pouze čtyři dny v roce. Takže to je hlavní věc, proč Brdy. Jinak ministerstvo obrany je připraveno pomoci jednotlivým, nově vznikajícím obcím do začátku, nejenom že dostanou tyto obce patřičné pozemky, dostanou patřičnou infrastrukturu, která je v těchto lokalitách k dispozici. Ale také ministerstvo obrany se zavázalo, že řadu infrastruktury dá do pořádku natolik, aby tyto obce s tím neměly z kraje žádné problémy. Takže na ministerstvu obrany je připraveno cirka 200 miliónů, abychom do této infrastruktury investovali. Děkuji.

Jana Jabůrková, mluvčí vlády: Já také děkuji a nyní Vás poprosím o Vaše dotazy.

Martin Holcát, ministr zdravotnictví: Můžu ještě.

Jana Jabůrková, mluvčí vlády: Určitě pardon.

Martin Holcát, ministr zdravotnictví: Já jsem si vzal předtím slovo k něčemu jinému. Já jenom chci okomentovat a víceméně poděkovat vládě, protože dneska se usnesla na další půjčce do zdravotnictví, dalších penězích k jedné miliardě. Celkem je to tedy 4,7 plus 1,5 plus tato miliarda, což je částka, která je v poslední době do zdravotnictví nebývalá, nebývalá i pro ostatní ministerstva. Poprvé, když jsme přišli a když Senát schválil navýšení za státní pojištěnce, tak odbory reagovaly stávkovou pohotovostí. Podruhé, když jsme se usnesli na 1, 5 miliardě ještě pro letošní rok o půjčce částečně, tak vyhlásili nepokoj různé segmenty zdravotní péče, předpokládám, že i dneska budou něco vyhlašovat, když jsme dostali tuto miliardu. Požadavek, který jsme spočítali, se pohybuje někdo okolo 50 a 60 miliard, což je pro tuto vládu naprosto nepřijatelné a nerealizovatelné, to je jenom tak na okraj. Děkuji.

Jana Jabůrková, mluvčí vlády: Já děkuji za doplnění a nyní tedy ty dotazy.

Silvie Škábová, NOVA: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat hlavně pana premiéra, jak s odstupem toho týdne, kdy jsme tady spolu mluvili o dopadech ČNB na to, že zeslabila korunu, jestli si pořád myslíte, že to byl dobrý krok, když se můžeme podívat na ty konkrétní dopady, které to má, například na zdražování benzínu nebo na to, že mladoboleslavská Škodovka zdražila auta oproti například dovozcům, kteří stále ještě vyčkávají s tím zdražováním. Děkuji.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Tak, podívejme se, tuto věc nelze démonizovat. Tato věc sama o sobě nezpůsobí ani nápravu české ekonomiky ze dne na den, ani ji zásadním způsobem jaksi nepoškodí. To, že mnozí výrobci využívají, já bych řekl, zneužívají Vašeho zájmu, Vy jim děláte zadarmo marketing v tom, že píšete, jak se bude všechno zdražovat a oni, proč by to nedělali. To je ideální „Udělám ofenzívu, mediální marketingovou, a pak vyhlásím, že jsem zdražil, protože…“ No tak to dělají, tomu nikdo nezabrání, to je jaksi svobodná tvorba cen. Je na spotřebitelích, jestli to budou kupovat. To je úplně jednoduché. To samo opatření ČNB není tím zásadním hybatelem těchto změn. Samozřejmě, že k nějakým posunům dojde, ale pětiprocentní depreciace, chcete-li znehodnocení měny nemůže zásadně pohnout cenovou hladinou v České republice. Či-li je potřeba zachovávat chladnou hlavu, nereagovat na všechny tyto výzvy, jak už nic nebude za tyto peníze, všechno bude dražší a normálně se chovat podle, řekl bych nějakého zdravého rozumu. To opatření samo o sobě v kontextu, o kterém jsem minulý týden tady mluvil, je podle mě logické a správné samo o sobě. Ale nehledejme za ním všechno zlo a dobro tohoto světa, ono takové není. Samo o sobě nemůže zásadně všechno změnit. Takže tolik snad k tomu.

Silvie Škábová, NOVA: Můžu se ještě zeptat, jestli případně pokud by ty dopady byly, řekněme, vážnější a týkaly se nejen, řekněme, ekonomiky ale běžných lidí, jestli jste třeba připraveni nějak pomoci, nějak zasáhnout. Děkuji.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Paní redaktorko, já nevím, jestli jste si nespletla místo, kde sedíte, my nejsme Severní Korea, my skutečně pracujícím nedodáme potraviny a oblečení za nějaké ceny, které si někdo naplánuje na nějakém plánovacím úřadě. Já nerozumím, jak bychom měli do toho zasahovat. Prostě v této zemi ceny rostou permanentně, někdy pomaleji, někdy rychleji, tak jako všude v jiných kapitalistických zemích jaksi, které mají normální tvorbu cen na trhu a do toho vláda žádným způsobem zasahovat nemůže a nebude. To se omlouvám.

Jana Jabůrková, mluvčí vlády: Děkuji, já poprosím další dotaz.

Patrik Kaiser, PRIMA: Já bych navázal na kolegyni z televize NOVA. Chtěl bych se zeptat, jestli zaručíte lidem, kteří si koupili státní dluhopisy, že opravdu dostanou těch slíbených až 2,46 procenta. Právě s ohledem na kroky ČNB.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Samozřejmě, Česká republika je velmi seriózní dlužník, kdyby nebyla takovýmto dlužníkem, tak by asi naše dluhopisy neprodávaly na mezinárodním trhu za úrokové míry, které jsou nižší než má Belgie, zhruba na úrovni Francie a velmi blízko těch nejlepších států, které mají hodnocení ratingu A, AA, takže o tom, že dostojíme svým závazkům, není pochyb. Samozřejmě, že to co je psáno ve smlouvách, jsou tam různé typy těch dluhopisů, tak to bude samozřejmě splněno. Není pochyb. To vůbec s rozhodnutím ČNB žádnou souvislost nemá.

Jana Jabůrková, mluvčí vlády: Děkuji, prosím další dotaz. Můžu poprosit tady…

Zemanová, Pražský expres: Dobrý den, prosím Vás, já bych se chtěla vrátit k záležitosti zákona o cizincích v té novele, jestli jste jí tedy probírali a k jakému závěru jste došli, pokud jde o úpravu té pracovní migrace?

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: No tady je škoda, že jste přišla pozdě. Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí, mě kdysi učili ve školce. Ale budiž, my jsme tak tolerantní vůči těmto případům, že pan ministr vnitra rád zopakuje, o čem ta novela byla a jaké jsou její výsledky.

Martin Pecina, ministr vnitra: Dobře, já to tedy zopakuji. I když jsem se k tomu vyjadřoval. Novela je zejména o tom, že se transponuje směrnice Evropské unie, která sjednocuje, nahrazuje dvě povolení jedním. Zde lidé musí nebo ode dnes si lidé musí žádat zvlášť o pobyt, zvlášť o pracovní povolení, zavádí se pracovní karta, o kterou se bude žádat podobným způsobem jako o dlouhodobý pobyt na území České republiky a která tedy je v souladu s tím nebo bude na celém území Evropské unie mít stejný charakter. Problémy, které vznikly při projednávání tohoto zákona, nesouvisí přímo s tou transpozicí. Vznikl tady problém s tím, že bylo požadováno bývalou zmocněnkyní pro lidská práva paní Šimůnkovou a některými organizacemi, které dneska demonstrovaly, aby se lhůta, která stačí lidem, kteří přišli do České republiky pracovat, nebavím se o uprchlících, ale lidé kteří přijdou do České republiky pracovat, potřebují 12 měsíců odpracovat, aby mohli využívat náš sociální systém a mohli být evidovaní jako nezaměstnaní a mohla jim být poskytována podpora. Ty organizace chtějí tuto lhůtu snížit na šest měsíců, k čemuž jsme nepřistoupili, já osobně tu lhůtu považuji za rozumnou, ale hlavně, my předkládáme zákon, který je čistou transpozicí směrnice, žádáme sněmovnu o schválení v prvním čtení a v okamžiku kdy tam budu přidávat nějaké takové nesourodé věci, které jsou politickým rozhodnutím, tak způsobím to, i kdybych to chtěl, tak udělám to, že ta transpozice neprojde, bude řádně projednávána v Parlamentu a ten termín se do konce roku prostě nestihne. Čili protože času je málo, sněmovna se teprve ustavuje, tak o tomto jsme ani neuvažovali, ale opakuji, já to ani nepovažuji za správné. Myslím, že je zde člověk, který sem přijde pracovat, tak by měl těch 12 měsíců jako lhůta, aby předvedl, že skutečně zde pracuje, a pak až zde mohl využívat náš sociální systém, tak ta mi přijde jako nejkratší možná. Nedovedu si představit šestiměsíční lhůtu, to by mně přišlo nespravedlivé vůči naším občanům.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Já to doplním, já jsem se na to speciálně ptal, my se v této věci neodlišujeme od naprosté většiny zemí Evropské unie. Od některých ano, od naprosté většiny nikoliv. Dokonce některé mají mnohem tvrdší podmínky proto, aby cizinci mimo EU se, prosím to zdůrazňuji, mluvím o cizincích, kteří přicházejí ze země mimo EU, čili ne z těch 28 zemí, aby se mohli zapojit do systému sociálního zabezpečení, chcete-li. Takže tady skutečně věcně podle našeho názoru pro to žádný skutečný důvod není. Pokud jde o veřejné zdravotní pojištění, o tom tady mluvil pan ministr, opět ta věc patří rozhodně do jiné zákonné úpravy než do této, do zákona o zdravotním pojištění a tam jistě bude znovu diskutována, nicméně je třeba si uvědomit, že to má své náklady, ty jsou již dnes vyčíslovány řádově na minimálně miliardu navíc okamžitě a otázka je, jestli by nedošlo ke zneužívání našeho zdravotního systému, kdyby se tady vlastně účelově v systému v podstatě cestovalo z těchto zemí, jenom aby využili náš zdravotní systém a samozřejmě my to musíme zaplatit jako plátci systému. Takže do byl další důvod, proč jsme tuto věc rozhodně nechtěli řešit v jedné transpoziční novele. Primárně řeší úplně jiné věci kolem povolování pobytu

Jana Jabůrková, mluvčí vlády: Děkuji moc a poprosím ještě dotaz od Českého rozhlasu.

Jana Čermáková, Český rozhlas Radiožurnál: Dobrý den, já bych se ještě vrátila k tomu vojenskému újezdu v Brdech, jestli mohu. Tam se ozývaly i námitky ohledně nového rozdělení toho území mezi Středočeským a Plzeňským krajem. Jestli je možné to nějak vysvětlit nebo nějak na ty námitky reagovat. Plus, jestli byste mohl pane ministře stručně zmínit ty další dva zákony, které jste tam měl ohledně armády. Děkuji.

Vlastimil Picek, ministr obrany: Takže, co se týká hranic toho případně zrušeného újezdu Brdy, ano, tento materiál já jsem předkládal na dnešní jednání vlády s rozporem. Byl tam rozpor ohledně hranic. Za svým si stojí Středočeský kraj, za svým si stojí Plzeňský kraj, vláda se rozhodla pro můj návrh. To znamená, že hranice budou kopírovat hranice z roku 1949. Co se týká těch ostatních dvou zákonů, byla tam novela branného zákona, která má v podstatě možnost zahájit povinný nábor odvedenců ještě před vyhlášením stavu ohrožení státu, to je základní věc. Druhá základní věc, co má tento zákon připomenout občanům ČR, že tím, že skončila vojenská základní služba na konci roku 2004, neskončila všeobecná branná povinnost. Ta zůstává nadále v platnosti, to znamená, že všichni občané od 18 do 60 let věku mohou být povoláni. Co se týká posledního zákona, ten poslední zákon je o vojácích v záloze. Jak víte, armáda ČR snížila svoje stavy svým způsobem a určitou mírou nedoplněnost, my v současné době máme aktivních záložáků něco přes tisíc. Náš cíl je mít těchto aktivních záložáků zhruba asi 5 000, tak aby mohli doplnit stavy. Voják v záloze, který bude povolán na cvičení nebo pro plnění jakéhokoliv mimořádného úkolu, bude na něho pohlíženo jako na vojáka v činné službě. To znamená, bude brát řádný plat a bude mít veškeré výhody, které má voják v činné službě v současné době. Je tam určitý stimul, v současné době platíme vojákovi v aktivní záloze 500 korun. Tato částka se zvyšuje na tisíc korun měsíčně.

Jana Jabůrková, mluvčí vlády: Děkuji a já poprosím ještě dva dotazy tady Česká tisková kancelář a Česká televize potom.

Šárka Dvořáková, ČTK: Dobrý den, já jenom ještě drobnost, Vy jste v dodatku programu měli takovou tu zprávu a návrh k hlasování o podpoře kandidatury na konání EXPA, jenom jak jste rozhodli. Děkuji.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Tento materiál jsme neuzavřeli, budeme o něm jednat příští týden znovu. Přerušili jsme tu debatu, protože si chceme ještě ověřit některé souvislosti v tom mezidobí a vrátíme se k tomu.

Jana Jabůrková, mluvčí vlády: Děkuji a poprosím poslední dotaz, Českou televizi.

Česká televize: Hezké odpoledne, mám ještě otázku na pana ministra obrany, týká se to toho branného zákona, ve kterém stojí, že v případě potřeby by se mohli povolávat i specialisté, tak kterých specialistů by se to mohlo týkat, v jakých případech, a jestli by se to případně mohlo týkat i žen.

Vlastimil Picek, ministr obrany: Ano, co se týká specialistů, tak primárně my indikujeme lékaře, protože těch máme nedostatek, jsou tam z oboru chemie, dále to jsou i z oboru strojírenství. Co se týká žen, tak samozřejmě platí to i pro ženy.

Česká televize: A ještě jedna otázka k tomu vojenskému újezdu v Brdech, jestli už máte nějaké plány, jak chcete s tím územím naložit, mluvilo se o chráněné krajinné oblasti.

Vlastimil Picek, ministr obrany: Co se týká chráněné krajinné oblasti, dneska jsme probírali na vládě a ministr životního prostředí již intenzivně pracuje na tom, aby tato oblast byla zařazena jako chráněná krajinná oblast

Jana Jabůrková, mluvčí vlády: Já děkuji, děkuji pánům a přeji všem příjemný den a nashledanou příští týden.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Děkujeme, nashledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Zvuková příloha

Tisková konference po jednání vlády, 20. listopadu 2013

Související zprávy