Tisková konference po jednání vlády, 20. prosince 2012

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Dobrý podvečer, dámy a pánové. Začíná tisková konference po jednání vlády. O úvodní vyjádření poprosím předsedu vlády ČR Petra Nečase.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové. Dnes zasedala vláda ČR, ale já se samozřejmě nemohu vyhnout tomu, abych první řekl něco ke kroku, který jsem dnes udělal, tzn., podal jsem panu prezidentu republiky návrh na odvolání paní ministryně obrany Karolíny Peake z její pozice a pan prezident mé žádosti vyhověl a Karolínu Peake odvolal z pozice ministryně obrany. Abych charakterizoval tento svůj krok a jeho důvod, musím říct, že je to jednoznačně ztráta důvěry v paní ministryni obrany. Má důvěra nepoklesla k nule, poklesla do záporných hodnot. K mé nelibosti, k mému velkému zklamání, k mému jaksi neočekávanému zjištění této situace.

My jsme se s paní ministryní obrany dohodli, že se sejdeme po svátcích, poté co se alespoň částečně zorientuje v resortu, kterým se do té doby nezabývala. Poté co se sejde i s jednotlivými vedoucími funkcionáři jak ministerstva obrany, tak generálního štábu, že si spolu sedneme a probereme klíčové věci na ministerstvu obrany. S tím že poté se dohodneme na dalších konkrétních krocích v oblasti personálu, v oblasti organizačních opatření a podobně. Koneckonců i veřejně paní ministryně obrany ještě ve středu v mé přítomnosti jak na jednání vedoucích představitelů resortu ministerstva obrany, tak i veřejně na tiskové konferenci konstatovala, že se, když to řeknu zjednodušeně, žádné personální zemětřesení nechystá.

Skutečností bylo, že se chystalo zcela zjevně již v tu chvíli. Musím říci k mému překvapení a za mými zády. Čtvrteční zásadní výměna některých funkcionářů a tvrzení, že odvolání prvního náměstka je jen nějaký krok, který je zdůvodněn tím, že ho prostě může paní ministryně udělat, že je v její kompetenci. To skutečně nemůže obstát. Resort ministerstva obrany byl stabilizovaný resort. Byl to resort, který měl jasně stanovenou koncepci. Byl to resort, který měl kvalitní personální obsazení. Byl to resort, ve kterém za posledního dva a půl roku byl odveden velký kus práce. Jediné, co mělo být úkolem jakéhokoliv nového ministra obrany, bylo pokračovat v této práci. Skutečností je, že pak jsme slyšeli různá bizarní zdůvodnění toho odvolání, vedle tedy zdůvodnění např. že pan Picek byl odvolán prostě proto, že to ministryně může, že je to v její kompetenci, tak jsme slyšeli další důvod, že jde o zcivilnění ministerstva obrany. Pan Picek je civilista, byť je bývalý voják z povolání. Chci připomenout, že v pátek jmenovala paní ministryně tři vysoké nové funkcionáře ministerstva obrany, z toho dva z nich jsou hned bývalými vysokými důstojníky Armády ČR v hodnosti plukovníka a druhý podplukovníka. Takže tady je vidět, že tento argument vůbec nebyl pravdivý, že byl prostě naprosto účelový. Pak jsem byl informován paní ministryní, že pan první náměstek Picek byl odvolán ze své funkce po hodinovém rozhovoru s ní, kdy se jednak neshodli nad koncepčními otázkami, a jednak se měl chovat arogantně. Já jsem si potvrdil naprosto jednoznačně, že tato informace není pravdivá. Paní ministryně mluvila s panem Pickem tři minuty. Žádný hodinový pohovor se nekonal. Nekonal se ani ve středu, ani v pátek. Čili mně toto dětinské, a všimněte si, jak se vyhýbám slovu lhaní, tedy opravdu musím říci, uráží.

Musím také říci, že tato věc je pro mne zásadní, tyto kroky, které udělala. To musela paní ministryně pochopit z mého čtvrtečního telefonátu, kdy jsem přistál v Bruselu, a píplo mi na mobilním telefonu, co se v době, kdy jsem byl ve vzduchu a kdy jsem tudíž nemohl žádným způsobem reagovat, tady v Praze na ministerstvu obrany stalo. Musela to pochopit z toho, co jí říkám, jak jí to říkám, jakým tónem to říkám. Pokud si myslela, že tato věc jenom tak pominula, že jsem to jenom tak říkal v nějaké emoci, tak to se velice mýlila. Já tuto věc považuji za zásadní. Znovu opakuji, resort ministerstva obrany je stabilizovaným, fungujícím resortem. Je to vlak pevně posazený na kolejích, který jede správným směrem, po správné trase a přes správná nádraží. Tak se ty věci mohou jenom pokazit, když je začne někdo dělat jinak. To není pouze záležitost toho, že by všechno stálo nebo padalo s jednou osobou.

Jsem také hluboce zklamán přístupem paní bývalé ministryně, která si se svým nejbližším okolím počínala na tom ministerstvu, jako by to bylo dobyté nepřátelské území. Jako kdyby to bylo místo, kde musí okamžitě uplatňovat nějakou svou moc jenom prostě proto, že ji má. Chci znovu zopakovat, byl to stabilizovaný, dobře fungující resort. Nebyl žádný důvod k nějakým křečím. Nebyl to krok, kdy po volbách přichází nový ministr a má ministerstvo poskládané z tehdejší vládní garnitury, která je dnes v opozici, kde se prostě logicky provádí některé personální výměny. Já sám jako bývalý ministr práce a sociálních věcí jsem přišel na MPSV, kde jsem měl šest sociálnědemokratických náměstků, a dalších zhruba dvacet lidí sociálních demokratů na pozicích vedoucích oddělení, ředitelů odborů apod. Najděte si schválně v novinách, jestli jsem po šestnácti hodinách v resortu vyhazoval náměstky. Takže to je věc, která skutečně je velmi k zaražení. Není možné si zkrátka počínat tak, že ministerstvo je nějaké léno, které mám dané v plen a s partou spolustraníků a kamarádů tam vtáhnu a začnu takzvaně bačovat.

Poslední věc, kterou chci říci, že mne dnes při našem dnešním krátkém jednání velmi zarazila paní bývalá ministryně tím, že si ještě nezažádala o bezpečnostní prověrku na stupeň tajné. Jak známo, ministři obrany musí mít tuto bezpečnostní prověrku, aby se mohli zúčastňovat jednání orgánu Severoatlantické aliance. Provedení této prověrky zabere nějaký čas, zhruba tři až čtyři měsíce, tzn., každý týden rozhoduje a já musím říct, že jsem byl naprosto zaskočen tím, že ještě, přestože to ví prokazatelně ještě z minulého týdne od vedení Národního bezpečnostního úřadu, že musí mít tuto prověrku, takže si dodnes o ni nepožádala. To je věc, která vždycky budí podezření, protože moje dlouhodobá zkušenost člověka, který se pohyboval a pohybuje v bezpečnostní oblasti, je taková, že zpravidla zdržuje průběh bezpečnostní prověrky ten, kdo je si moc dobře vědom, že tam může být nějaký problém, nebo problémek. Ale toto nechci podsouvat, ale znovu opakuji, to mne zarazilo velmi. Já jsem při dnešním jednání s paní bývalou ministryní, nebo s paní místopředsedkyní vlády chtěl jednu věc, aby revokovala své rozhodnutí o odvolání pana prvního náměstka Picka a ředitele Národního úřadu pro vyzbrojování pana Bulanta. Aby byli zpět vzati do svých funkcí, protože oni nic neudělali. Ty důvody, které byly uvedeny, jsou naprosto zástupné a neodpovídají tomu kroku, který udělala. S tím, že se dohodneme spolu poté, co se seznámí s tímto resortem, nad koncepcí dalších kroků, které je tam nezbytné udělat. Že se dohodneme na konkrétních personálních změnách, protože ani já nevylučuji konkrétní personální změny. To není tak, že personální změny jsou tabu. Že se dohodneme na tom, které a v jakém tempu provedeme legislativní kroky, protože tady jsou důležité věci kolem služebního zákona a kolem platových záležitostí vojáků z povolání. A že se také dohodneme, jak dál postupovat ve vyjednávání, která se týkají nadzvukového letectva, tzn. vyjednávání, které se týká Gripenů, a také velmi důležité vyjednávání, které se týká obrovského problému, kterým jsou letouny Casa. Poté jsem si dovedl představit, že se dohodneme i na konkrétních personálních změnách v závislosti na tomto. Ale například vyřadit klíčového vyjednavače, který má na starosti vyjednávání kolem nadzvukových letounů, a měnit teď šéfa vyjednávacího týmu prostě považuji za projev nezodpovědného diletantismu. To je prostě chybný krok. Já jsem nikdy nevylučoval, nikdy jsem neříkal, že všechno stojí a padá s jedním člověkem, ale vyřadit teď klíčového vyjednavače, který má na starosti tyto záležitosti, prostě považuji za chybu.

Takže tady platí jedna věc. Předseda vlády musí mít důvěru v ministra obrany. Nesmí trnout z toho, co se v tomto resortu stane, když např. odjede z Prahy nebo do zahraničí. Nesmí mít kopřivku z toho, co se tam děje. Je jenom několik takových klíčových resortů, tady prosím nemluvíme o ministerstvu kultury nebo při vší úctě o ministerstvu životního prostředí. Ale jsou tady klíčové resorty, jako je obrana, jako je vnitro, zahraničí, finance. Tam musí mít předseda vlády elementární důvěru ve schopnosti, kompetence, ale taky jistý způsob chování příslušného ministra. Jestliže ho nemá, jestliže dokonce ten ministr ostentativně ignoruje názory premiéra, tak to znamená, že musí skončit ten ministr nebo ten premiér. Jiná varianta zkrátka není. Musím říci, že paní místopředsedkyně vlády ostentativně odmítala jakýmkoli způsobem se dohodnout. Představa, že ten resort je jako kdyby její majetek, její vlastnictví, tak to není a musím říci, že s podobným přístupem jsem se opravdu za dlouhou dobu své politické dráhy nesetkal. Já jsem to celé chtěl považovat za nedorozumění, za určitou nezkušenost, projev možná i určité horlivosti nebo fanfarónství, které bylo vyprovokováno některými nevhodnými poznámkami z dní před jmenováním paní ministryně. Každý si také vzpomene, že jsem se jí velmi vehementně zastával. Neochota se dohodnout s premiérem, představa, že si může něco vyvzdorovat na premiérovi, takto prostě vláda fungovat nemůže. I to zdůvodňování odvolání pana bývalého náměstka Picka prostě tím, že to má možnost udělat, že to udělala, to nemůže fungovat. Takže z tohoto pohledu musím říci, že těžko je nějak politicky zvratitelný stav, že předseda vlády přestane důvěřovat ministru obrany. Já teď úmyslně používám genderově nesprávné slovo, abych to nepersonifikoval. Že to prostě nesouvisí s tím, že paní Karolína Peake sedí ve vládě, je místopředsedkyní vlády, že tam sedíme vedle sebe. Musím mít v ministra obrany, to je příliš důležitý resort na to než aby tomu bylo jinak, důvěru. Moje důvěra v ministra obrany klesla do záporných hodnot, a tudíž to nemohlo pokračovat. Byla jediná možnost, kterou jsem jako zodpovědný premiér měl, tzn., navrhnout její odvolání, a to jsem také udělal. Že to samozřejmě může mít další konsekvence, já jsem si toho plně vědom, jsem zkušený politik a jsem v politice příliš dlouho. Pokud převládnou rozbouřené emoce, ukřivděnost, zapšklost, nezodpovědnost, ano, jsem si vědom, a byl jsem si toho vědom od začátku, že to může mít i některé konsekvence, které mohou destabilizovat vládu pod mým vedením. Ano, to je pravda. Přesto bych nekonal jinak. Nemohl jsem konat jinak. Neměl jsem na výběr. Mohl jsem konat pouze tímto způsobem. Jestliže se ministr obrany odmítal podřídit mé autoritě, musel odejít. Jiná varianta není, protože jinak by vláda fungovat nemohla. Dámy a pánové, tolik k této věci.

Teď řeknu něco k věcem, které se týkají jednání vlády, které vás zajímá více, než to co jsem říkal teď tady před chvílí. Pak jsem připraven zodpovídat vaše dotazy.

Vláda ČR dnes na svém jednání schválila návrh opatření pro zlepšení podmínek hospodářství, podporu podnikání a zaměstnanosti. Neexistuje žádný zázračný recept, který by mohla jakákoli vláda na podporu ekonomického růstu použít, ale my jsme se přesto rozhodli jít cestou této prorůstové agendy. Rozhodně vláda pod mým vedením nikdy nepůjde cestou zvyšování deficitu a nalévání peněz do ekonomiky. K podpoře hospodářského růstu nemůže docházet na úkor zadlužování státu a zdravých veřejných financí. Ambicí tohoto materiálu také nebylo vytvořit sofistikovanou hospodářskou politiku vlády, od toho jsou tu jiné strategické dokumenty, především Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti ČR. Tento materiál byl vypracován ve velice úzkém kontaktu a ve spoluautorství s představiteli podnikatelů, tzn. především s představiteli Svazu průmyslu a dopravy a také Konfederace zaměstnavatelských svazů, a také v úzké spolupráci s NERV. Celý tým, který stvořil tento dokument, tuto prorůstovou agendu, byl tvořen vládními představiteli pouze z jedné třetiny. Druhou třetinu tvořili zástupci podnikatelů, třetí třetinu zástupci NERV. Za klíčový imperativ je považováno i zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky. Tento materiál je rozdělen a ta prorůstová opatření jsou zahrnuta do celkem pěti stěžejních oblastí, které jsou tam popsány. Jedná se celkem o 71 návrhů opatření, na kterých byla nalezena shoda mezi členy pracovní skupiny NERV. Opatření jsou rozdělena do tří skupin podle časové naléhavosti a předpokládané účinnosti. Skupina návrhů s vysokou prioritou, těch je 18, skupina návrhů s prioritou, těch je 19, a skupina ostatních návrhů, těch je 34. Průběžná kontrola bude pracovní skupinou NERV dělána každé tři měsíce.

Dalším materiálem, kterým se zabývala vláda ČR, bylo vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou. Vláda souhlasila s doporučením zatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny a v průběhu roku 2013 neusilovat o vstup do mechanismu ERM 2, do mechanismu směnných kurzů. Jde o standardní každoroční materiál, kde to plnění konvergenčních kritérií je následující: cenová stabilita s výjimkou roku 2013 splněna, stav veřejných financí dlouhodobě plněn není, od roku 2013 by měl být splněn deficit, deficitní kritérium pod referenční hranicí 3 %. Narůstá problém celkového veřejného dluhu, kde je ta hranice kritéria 60 %, u nás by to v roce 2015 mohlo být 50 % HDP. Účast v mechanismu směnných kurzů je zatím irelevantní, ani se do něho nechceme zapojit a další kritérium, kterým je konvergence úrokových sazeb, je dlouhodobě plněno. Česká ekonomika je silně propojena s eurozónou, dochází k většímu sladění hospodářského cyklu ČR a eurozóny. V této oblasti neexistují překážky pro případný vstup do eurozóny. Vláda nebude stanovovat cílové datum vstupu do eurozóny.

Dalším materiálem, kterým jsme se zabývali, byl Centrální registr administrativních budov. Vláda schválila povinnou evidenci administrativních budov a s nimi souvisejících nemovitostí v CRAB. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových bude vykonávat roli správce a provozovat tento centrální registr. Vláda také uložila členům vlády a vedoucím ostatních ústředních orgánů státní správy zabezpečit dodržování pravidel dispozic s administrativními objekty stanovenými v roce 2001 a zabezpečit nejpozději do prvního července příštího roku evidenci administrativních budov. Centrální registr by měl zajistit pro rozhodování vlády o dislokacích státních institucí a dispozicích s administrativními objekty aktuální informace o portfoliu budov, jejich využití a to včetně ekonomických údajů. Centralizace by měla vést k poměrně výrazným úsporám, jakkoliv cena rozběhu tohoto projektu nebude nulová, tak se počítá s tím, že větší efektivita využívání budov vlastněných státem ve střednědobém horizontu povede k poměrně zajímavé úspoře. Tolik tři body. Vláda schválila některé další body, ale tyto tři jsme považovali za důležité. Dámy a pánové, jsem připraven zodpovídat vaše dotazy.

Lidové noviny, Jan Kálal: Pane premiére, co bude dál s ministerstvem obrany, která strana by ho měla obsadit? Jak může člověk, který ztratil vaši důvěru, být dál vicepremiérkou vaší vlády? Když už jste se bavili s prezidentem, bavili jste se i o jeho podpisu konsolidačního balíčku? Paní vicepremiérka se už vyjádřila tak, že tato koalice fakticky skončila. Jak blízko jsou podle vás předčasné volby, případně jiný styl vládnutí?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Musím říci, a vědomě jsem to tady říkal, že moji důvěru ztratila ve fungování na ministerstvu obrany. Já jsem vůči paní místopředsedkyni vlády jako šéfce Legislativní rady vlády, nebo člověku, který zodpovídal za redukci agend a úřadů, nebo měl na starosti vládní protikorupční výbor, výhrady neměl a nemám. V politice to není nic výjimečného, že někdo, kdo dobře plní nějaký úkol, je-li přeřazen na jiný úkol, tak ten úkol zdaleka tak dobře nezvládá, jako ten úkol předchozí. To není nic podivného, překvapivého. Takové věci se stávají. Jestliže jsem v ní ztratil důvěru, tak vždy jsem zdůraznil, jako v ministryni obrany. V její schopnosti tento resort koncepčně zvládnout bez vyvolání otřesu. Zatím tam bohužel vyvolala jenom otřesy bez toho, aby tam byl jakýkoli pozitivní efekt. Co se bude dít dál, já jsem již řekl, že i ten ústavní akt je udělán tak, že zůstává místopředsedkyní vlády, byla odvolána pouze z pozice ministryně obrany. Ona měla dvě funkce, dvě pozice. Já mám zájem na pokračování tohoto projektu. Pokud by se pokusila koaliční strana LIDEM ve mně vyvzdorovat důvěru v to, že paní místopředsedkyně Peake může dál řídit tento klíčový resort, tak to nejde politicky vyvzdorovat. Nebyla to moje vina, že se tento spor takto vyhrotil. Já jsem to nebyl, kdo to spustil. Já jsem do poslední chvíle paní ministryni hájil i ve veřejném mínění. Ve středu jsem s ní absolvoval tiskovou konferenci a všechno, co jsem tam říkal, jsem myslel stoprocentně vážně. Všechno, co jsme si domlouvali, jsem myslel vážně, včetně tohoto, že jsem připraven jí podpořit a pomoci v tom resortu. Já jsem dokonce nevylučoval personální změny. Mluvíme-li o tom, že ten resort byl personálně stabilizován, tak to neznamená, že má být umrtvena jakákoli cirkulace lidí. Tomu tak není. Ale znovu opakuji, pro mě nepochopitelné a neobhajitelné kroky, které paní ministryně dělala, tak důvěru absolutním způsobem narušila. Musela to vědět, cítit, minimálně z našeho rozhovoru, který proběhl ve čtvrtek minulý týden.

Jak to bude dál, záleží na zodpovědnosti tohoto koaličního partnera, protože při vší úctě ministři přichází a odchází. I paní Karolína Peake není první předsedkyní koaliční strany, kterou jsem navrhl k odvolání. V roce 2011 jsem na jaře navrhl k odvolání pana Radka Johna, tehdejšího předsedu koaliční strany Věci veřejné. I tyto věci se dějí, nikdo není nedotknutelný z ministrů. Já jsem to vždy otevřeně říkal. Jestliže tento stav nastal a nikoliv mojí vinou, já jsem dnes nabízel poměrně elegantní řešení, vrácení těch dvou lidí do funkcí, pak debata o koncepci, strategických krocích, o tom, co uděláme s některými konkrétními záležitostmi typu nadzvuková letadla Casa apod., debata o legislativních krocích a pak případně debata i o personálních změnách, já jsem je nevylučoval, já jsem pouze považoval a považuji dodnes za tragicky chybné je dělat s takovým načasováním vůči těmto konkrétním lidem a způsobem, se kterým byly způsobeny, a s odůvodněním, nebo spíše s neodůvodněním, protože to ani nelze odůvodněním nazvat. Já nekritizuju veškeré personální výměny, které provedla paní bývalá ministryně. Já rozumím tomu, že když přijde na resort, že chce mít svého šéfa kabinetu, svého šéfa poradců, to jsou nejbližší pozice, kde ten člověk je zvyklý na nějaké spolupracovníky, chce je tam mít, ale další zásahy byly hrubou, tragickou politickou chybou.

Právo: Na mě to dělá dojem, jestli měl pan Picek tak silné politické krytí, že kvůli jeho osobě riskujete rozpad koalice, o kterém jste nejspíš věděl, že může nastat? Nemohlo se toto odvolání stát už před hlasováním o balíčku o DPH, protože to vypadá, že jste potřebovali hlasy strany LIDEM, a nyní jste s nimi trochu vyběhli? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Nejedná se o politické krytí pana Vlastimila Picka. Znovu opakuji, každý je nahraditelný, i já jsem nahraditelný. Jedná se o načasování, způsob a především situaci, ve které jsme byli. Tady běží některá klíčová jednání, která vláda potřebuje dotáhnout do konce, a v této situaci je naprosto, s jedním bizarnějším odůvodněním než druhým. První odůvodnění, odvolání prostě proto, že odvolat můžu a druhé, že má být tzv. zcivilněn resort a místo toho jsou tam nasazováni další bývalí vojáci, navíc formálně prostě pan Ing. Picek je civilista. Je již bývalý voják. Jedná se i o tato jednání. Schůzku, kterou jsme měli dnes, jsme měli naplánovanou dlouhodobě, vzhledem k tomu, že je jednání sněmovny, tak těžko mohla proběhnout jindy. Já jsem pevně doufal, že dojde k dohodě. Ta dohoda byla velmi snadná a já to dokonce nazvu úplně po lopatě. Dočasný návrat některých těchto odvolaných funkcionářů, ne všech, prostě proto, že je třeba zajistit kontinuitu. Já jsem vždy mluvil o stabilitě a kontinuitě v tomto resortu. Někdy je situace, že pro resort a pro tu zemi je lepší, když v tom resortu nastane diskontinuita, jako ta, kterou udělal Alexandr Vondra z minulosti tohoto resortu. A byla v pořádku. Ale tady jsme byli přesně v situaci, kdy naopak ten resort potřeboval kontinuitu a stabilitu, nebyl žádný důvod k diskontinuitě. Já jsem nabízel řešení. Jestli to byla věc, která nešla přenést přes osobní ješitnost, nebo něco podobného, to není otázka na mne, ale nestalo by se vůbec nic, žádnému ministrovi se nestane vůbec nic, když veřejně řekne ano, dohodl jsem se s premiérem tak a tak, ustoupil jsem jeho požadavku, autoritě a dohodli jsme se na tomto řešení. Na tomto kroku žádný člen vlády cti netratí. To je běžná věc, že v určitém okamžiku některému členu vlády něco nařídím a on se mi podřídí. Nemůže to být tak, že se mi nepodřídí. Já jsem nechtěl nic gigantického, nesplnitelného, nemožného, urážlivého, prostě dočasný návrat některých těchto odvolaných s tím, že poté, co si dohodneme další postup, nevyloučil jsem, že by nastaly některé konkrétní personální kroky. Bavíme-li se o panu Ing. Pickovi, který více než 20 let sloužil této demokratické republice a zaslouží si trochu jiný způsob zacházení, než aby byl během tří minut vykopnut jako nějaký darebák. To také považuji za těžko akceptovatelné a přijatelné a nejsem sám v této zemi a politické reprezentaci, kdo si to myslí.

Česká televize, Daniel Stach: Pane premiére, vy jste řekl, že jste ztratil důvěru v Karolínu Peake jako ministryni obrany, zůstane ale vicepremiérkou. Chápu to správně, že v ní nemáte důvěru, že nemůže řídit ministerstvo obrany, ale vládu, jako vaše druhá zástupkyně by řídit mohla? Pokud strana LIDEM dodrží to, co řekla před svým jednáním a vystoupí z koalice, byl byste ochoten jít do menšinové vlády s TOP 09 nebo budete chtít předčasné volby? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já pevně doufám, že u strany LIDEM převládne elementární politická zodpovědnost a ne zhrzenost a uraženost. To si tato země nezaslouží. Řešení tam bylo. Kdyby na něj paní bývalá ministryně Peake přistoupila, tak tady dnes nestojíme. Formálně nominálně vláda, kterou vedu, když sečteme prostě počty členů těch tří koaličních stran v parlamentu, tak formálně je menšinová již dnes. Nicméně rozhoduje hlasování, rozhodují konkrétní počty hlasů, takže jestli se stane teoreticky ještě více menšinovou, než je dnes, je teoreticky možné, to vyloučit nemůžu. Ale rozhodují jednotlivá konkrétní hlasování. Já stojím o pokračování tohoto koaličního projektu. Prošli jsme nejednou bouří, možná ještě nejedna bouře je před námi. Já jsem nikdy nezpochybnil působení paní místopředsedkyně Peake ve svých pozicích, ve kterých byla. Ale je skutečností, a není to poprvé, možná já, kdybych se stal ministrem kultury, tak fatálně selžu a dneska již je celá česká kulturní fronta ve stávkách a v nepokojích vůči vládě a vůči mně jako ministru kultury. Ano, každý z nás má úkoly, které zvládá, a pak má pozice, kde až se tam ocitnete, tak zjistíte, že je prostě nezvládáte. To nezpochybňuje to, co paní místopředsedkyně Peake doposud v té vládě udělala na pozicích, ve kterých byla, ale ukázalo se, že resort ministerstva obrany dokázala za ten týden destabilizovat takovým způsobem, že nemohla pokračovat dál.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, vzhledem k programu pana premiéra poslední dotaz.

Český rozhlas, Věra Masopustová: Pane premiére, paní vicepremiérka se dala slyšet, že v podstatě tato situace, kdy vy jste ji požádal, nebo jí navrhl, aby vrátila oba pány do funkce, že si připadala, jako když ji mají tito pánové hlídat jako malou holku, co tam dělá. Vy jste vysvětlil, jakou roli pan Picek má, ale reagoval byste na to hlídání?

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Teď to řeknu velmi otevřeně, přece kdybych si myslel, že paní místopředsedkyně vlády Peake potřebuje hlídat jako malá holka, tak ji nenavrhnu na pozici ministryně obrany. Bohužel, že ona svým chováním se ukázala tak, že nějaké doporučení, rady by bývala byla potřebovala. Nebo jí možná někdo rady dával, ale velmi špatné. Ten, kdo jí radil, tak ji nesmírným způsobem poškodil, ten kdo jí doporučil tento postup, tak jí obrovským způsobem ublížil.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Dámy a pánové, děkujeme vám za vaši účast na tiskové konferenci, hezký večer.