Tisková konference po jednání vlády, 20. února 2013

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády: Dámy a pánové, dobré odpoledne na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády. Já zde vítám paní vicepremiérku Karolínu Peake, pana ministra financí Miroslava Kalouska a Tomáše Chalupu, ministra životního prostředí. Paní vicepremiérko, prosím, máte slovo.

Karolína Peake, vicepremiérka: Dobrý den, dámy a pánové. Vláda dnes projednala a schválila celou řadu bodů, dovolte mi upozornit alespoň na některé z těch nejvýznamnějších, k nimž ještě potom doplní podrobnosti moji kolegové.

Vláda projednala a schválila věcný záměr programu Nová zelená úsporám, jako jedno z prorůstových opatření schválené v balíčku prorůstových opatření. Navrhuje se podpora opatření vedoucích ke snížení energetické náročnosti budov a to zejména formou komplexního zateplení obytných budov a budov veřejného sektoru. Kromě zvýšení kultury bydlení a zlepšení vzhledu měst by toto opatření mělo přinést také udržení a vytvoření nových pracovních míst.

Dále vláda projednala a schválila návrhy smluv o vypořádání podle zákona o majetkovém vypořádání s církvemi, které by měly být za vládu podepsány panem premiérem tento pátek. Návrhy smluv předložila paní ministryně kultury. Ráda bych znovu připomněla, že tyto smlouvy nejen nastaví podmínky, resp. dohodu o třicetiletém finančním vyrovnání, ale také postupné snižování státního příspěvku tak, že po sedmnácti letech budou již všechny církve na státu nezávislé.

Další dnes aktuálně zařazený bod na jednání vlády byla informace o situaci společnosti ČEZ v Bulharsku. Zde vám detaily sdělí pan ministr Kalousek, kterému tímto předávám slovo.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Dámy a pánové, dobrý den. Děkuji za slovo. Já budu relativně velmi stručný, protože podrobnosti vám sdělí zástupci společnosti ČEZ ve 14 hodin na tiskové konferenci. Chtěl bych za akcionáře na úrovni vlády mít několik stručných sdělení.

Za prvé, investice ČEZ v Bulharsku je úspěšná a je návratná. Mrzí mě některé mediální úvahy o tom, že se jedná o neúspěšnou investici. Naopak, kumulovaný hospodářský výsledek od roku 2005, neboť v roce 2005 k oné akvizici došlo, už přesáhl prostředky, které byly v Bulharsku investovány, a přesáhl čistou pozici ČEZ v Bulharsku. Tzn., jedná se o úspěšnou a návratnou investici, je to zcela něco jiného, než je otázka Albánie. Nelze to s tím házet do jednoho pytle.

Za druhé, jsme si naprosto jisti, že všechny tři společnosti ČEZ v Bulharsku dodržují jak národní legislativu, tak unijní legislativu, a že se rozhodně žádná z nich nedopustila žádného kroku, který by mohl být hodnocen jako hrubé porušení licenčních podmínek. Bulharsko je zemí Evropské unie a my proto pevně věříme, že správní řízení, které tam bylo zahájeno, neboť se jedná o správní řízení, že bude vedeno férově a v duchu unijních pravidel. Pokud by tomu tak náhodou nebylo, a my pevně věříme, že tomu tak bude, tak společnost i její akcionář jsou připraveni podniknout všechny právní kroky, aby dosáhli férového zacházení s investicí ČEZ v Bulharsku.

Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí: K programu Zelená úsporám, jak řekla paní vicepremiérka, máme za sebou schválení věcného záměru. To fakticky předpokládá, že na konci března, spíše v dubnu bude vládě předložen programový dokument, což je ten dokument, který říká už ty nejpodrobnější záležitosti celého programu tak, jak to má podle rozpočtových pravidel republiky být. Fakticky, teď možná budu opakovat to, co už jste někteří slyšeli, ten program počítá zhruba s těmito parametry.

Čtyři okruhy podpory: Snižování energetické náročnosti stávajících budov, jak veřejného tak soukromého sektoru, výstavba budov nízkého energetického standardu, s velmi nízkou energetickou náročností, podpora výměny zdrojů vytápění v domech za příznivější k životnímu prostředí a za čtvrté, podpora jednotlivých projektových žádostí, tedy zpracovávání těch dokumentací.

Co se týče poměru stávající versus nová výstavba, tak materiál indikativně počítá s poměrem 8 ku 2, zhruba 80 % na rekonstrukce, 20 % na stávající výstavbu. Co se týká poměru v tomto programu, veřejné budovy versus budovy soukromého sektoru, tak se počítá 70 % na soukromý sektor, 30 % na veřejný a to proto, že spolu s tím paralelně poběží jak v tomto operačním programu, tak v tom budoucím programu Životní prostředí programy na podporu energetických úspor v budovách, které budou na veřejné budovy. Tím se ten poměr vzájemně vyrovná na rovnocennou pozici, nebo spíš pozici ve prospěch budov veřejného sektoru.

Program, na rozdíl od toho stávajícího, tedy Nová zelená úsporám, počítá s tím, že nebude jedna kontinuální výzva, ale individuální výzvy každý rok, vždy jednak na typy příjemců – soukromé domy rodinné, soukromé domy obytné, panelová zástavba, vytápění nebo veřejné budovy. Podle toho, jak se budou zdroje tvořit penězi z aukcí, tak podle toho ty výzvy budou, na to budou alokovány. Novinkou proti tomu původnímu programu bude, že bude možné podávat žádosti pouze elektronicky, pro ty z žadatelů, kteří nebudou schopni žádost zpracovat do elektronické podoby, budou fungovat naše kontaktní centra, která s tím pomohou, ale ty žádosti budou podávané elektronicky tak, aby od samého počátku byly zaneseny do systému, aby bylo zjevné, kolikáté jsou v pořadí, jak je ta daná alokace vyčerpána či nevyčerpána, aby se neopakovala situace ze Zelené úsporám 1, kdy jsme nevěděli, kolik máme žádostí a kolik žádají peněz a kolik je deficit. Novinkou bude také to, že se budou upřednostňovat komplexní úpravy tedy nikoli to, že někdo vymění okna a jiný udělá fasádu, ale vždy komplexní úpravy v tom objektu. Také výpočet podpory u těch soukromých budov bude odvislý od podílu energetické úspory, tedy čím větší energetické úspory dosáhnu, tím větší procentuální podpory nenávratné od státu dostanu.

Co se týká tohoto programu, tak je ještě třeba zmínit, že do té definitivní podoby zůstávají věci, které jsme ještě rozdiskutovali, a které jsou spíše záležitostí technickou, jako je způsob financování atd., z hlediska spíše přenosu těch informací. Jistě vás zajímá otázka zdrojů programu s ohledem na vývoj na trhu s emisními jednotkami. V tuto chvíli víme, že ten trh není zrovna v nejlepší kondici, nicméně se snažíme najít další alternativní zdroje tak, abychom ty prognózy, které jsme měli, byli schopni zajistit a o tom se bude dále jednat v tom dokumentu a v té pozici zhruba na přelomu března a dubna. Fakticky ten harmonogram by potom znamenal při dodržení tohoto režimu, že by tedy tak, jak jsme ohlašovali někdy v březnu, v dubnu bylo možné vyhlásit první podmínky, první výzvy tak, aby se na ni žadatelé mohli přihlásit. Formální zahájení příjmu žádostí předpokládáme v srpnu letošního roku.

To je k Zelené úsporám. A jestli dovolíte, tak ještě druhý bod byl na vládě a to je otázka toho břidlicového plynu, zjednodušeně řečeno. Problém je, že právě v tom zjednodušení je ten problém, který není asi ku prospěchu věci. Co vláda fakticky udělala je, že přijala rozhodnutí, které ukládá ministru životního prostředí nestanovovat průzkumná území pro vyhledávání a průzkum nekonvenčních zdrojů zemního plynu, není-li důsledně dodržena ochrana veřejných zájmů, za něž vláda prioritně považuje ochranu životního prostředí. Možná že je to trochu složitá definice. Fakticky to znamená, že podle stávající právní úpravy zákona o geologických pracích je řečeno, že ministerstvo nestanovuje průzkumné území, pokud buď to vyplývá ze surovinové politiky, nebo z politiky životního prostředí, anebo pokud je tu jiný veřejný zájem. V zákoně není definováno, jaký ten veřejný zájem to je. Jestli to je čerpání nerostných surovin, anebo jestli je to ochrana životního prostředí či nějaký jiný. Vláda tímto úkonem jasně řekla, že prioritní veřejný zájem se jmenuje ochrana životního prostředí a že tomu se má podřídit ono rozhodování. Pro představu v tuto chvíli, to je také podstatné zmínit, tato otázka bývá zužována pouze na otázku břidlice, ono nejde jenom o břidlici, proto také nazýváme nekonvenční dopady těžby zdrojů zemního plynu, protože to v sobě zahrnuje nejen otázku břidlicových plynů, ale také zplynování uhlí v rámci procesu a žádostí, které tady jsou, a s nimiž rovněž není zkušenost. To je asi k těm dvěma bodům.

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády: Děkuji. A nyní je prostor pro vaše otázky.

ČTK, Jakub Dospiva: Já bych potřeboval několik věcí ujasnit okolo církevních restitucí. Jak bude řešena ta možnost dluhopisů? Teď se to v pátek podepíše, kdy se dohodne, jak velká ta částka by šla přes dluhopisy? Co s tou jednou církví, která deklarovala, že se vzdává, protože ona by asi neměla nárok na snižování příspěvku, protože to v té smlouvě je taky? Nejen politické strany, ale někteří právníci říkají, počkejte s tím podpisem do té doby, než bude vypořádána ústavní stížnost. Proč už teď v pátek? Děkuji.

Miroslav Kalousek, ministr financí: V pátek to bude podepisovat vláda, za vládu pan premiér. My nevidíme žádný důvod nepodepsat, neboť je platná legislativa, z které vyplývá povinnost smlouvy předložit a v případě dohody podepsat. Jakékoli odkládací účinky tedy nejsou nařízeny a dokonce podle našeho názoru nejsou ani na místě. Za druhé, co se týče dluhopisů, to je vždy otázka ad-hoc jednání při každé roční výplatě. Prostě církve dostanou vybrat, kolik z té částky, která jim přísluší, chtějí vyplatit v hotovosti, a kolik budou chtít vyplatit, budou-li chtít, v dluhopisech za tržních podmínek. Je na nich, aby si ten poměr zvolili. Z hlediska státního účetnictví je to úplně jedno, jestli vydáte dluhopis nebo jestli vydáte likviditu. Z hlediska správy dluhové služby je samozřejmě výhodnější vydat dluhopis.

Samozřejmě nemůžete nikoho druhého nutit, aby podepsal smlouvu, nicméně zdůrazňujeme, že ten režim, který je dle zákona, se na ně bude vztahovat také. Tím, že smlouvu nepodepíší, neznamená, že budou pokračovat dál ve starém režimu neztenčeného státního příspěvku. Musí počítat s tím, že se bude státní příspěvek snižovat, jak je předepsáno v zákoně o přechodném období, až na nulu. Je to pochopitelně jejich rozhodnutí. Pokud se rozhodnou to přehodnotit, vláda s nimi ráda tu smlouvu podepíše.

Karolína Peake, vicepremiérka: Ke stížnostem podaným k Ústavnímu soudu bych ještě ráda doplnila, že to byl právě Ústavní soud, který apeloval na vládu a zákonodárný sbor, aby co nejrychleji řešil otázku církevních restitucí. Takže dokud Ústavní soud nerozhodne jinak, považujeme všechny schválené předpisy v této souvislosti za platné a pro nás zcela závazné.

Česká televize, Petr Vašek: Já bych se doptal, otázka na pana ministra financí, na paní vicepremiérku Peake. Co říkáte těm námitkám opozice, že se to snažíte příliš urychlit, že to zkomplikuje případné rozhodování Ústavního soudu, protože právníci říkají, že v té chvíli, kdy se podepíší smlouvy, už nepůjde církevní restituce zrušit a navíc na to máte čas až do konce září podle toho zákona, tak proč už do konce února? Děkuji.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Je právem opozice kritizovat. Někdy kritizuje vládu za to, že jedná příliš pomalu, i když si to nemyslíme. Teď nás zase kritizuje za to, že jednáme příliš rychle. Kritika je právem opozice. My si myslíme, že jednáme tak, jak nám zákon ukládá.

Česká televize, Jana Čermáková: Já bych se ráda zeptala na další bod, který měl být na programu, zda a s jakým výsledkem jste projednali návrh na odškodnění bývalých příslušníků PTP, respektive rozšíření té skupiny, toho vládního nařízení? Děkuji.

Karolína Peake, vicepremiérka: Ano. Byly rozšířeny podmínky nařízení vlády, kterým je přiznáván jednorázový příspěvek jako náhrada za dovolenou pro příslušníky vojenských táborů nucených prací, tedy silničních praporů ženijního vojska a PTP. Návrh změny nařízení vlády byl schválen ve znění změn navržených předsedou Legislativní rady vlády. Tedy po dobu, kdy došlo k rozhodnutí Městského soudu, a nebyl vyplácen tento příspěvek i vdovám po příslušnících těchto vojenských táborů, bude přiznán i těmto vdovám.

Česká televize, Jana Čermáková: Můžete zmínit nějakou částku, jestli je tam jasně stanovena, která by se měla vyplácet?

Karolína Peake, vicepremiérka: Musím říct, že jste mě teď chytila na švestkách, přesně tu částku neznám a je to v rámci té původně určené rozpočtové částky, takže není třeba tu rozpočtovanou částku navyšovat.

Česká televize: Chtěl bych se zeptat na situaci ČEZ v Bulharsku. Pane ministře, hovořil jste o tom, že ta investice byla úspěšná, nicméně už teď se dělají odhady, o kolik by ČEZ mohl eventuálně v nejhorším případě v Bulharsku přijít. Nemáte obavy, že by státní rozpočet mohl přijít o dividendy?

Miroslav Kalousek, ministr financí: Znovu opakuji, Bulharsko je zemí Evropské unie, regulátor zahájil s ČEZ správní řízení, já nepochybuji o tom, že to řízení bude vedeno férově. Pokud by snad náhodou, a to už je příliš velká spekulace, a já se spekulace nechci dopouštět, pokud by snad náhodou férové nebylo, tak jak společnost ČEZ, tak posléze její akcionář je připraven použít všech právních prostředků, aby společnost, a tedy český stát, který je 70 % vlastníkem, o nic nepřišel. Takže já nemám obavy, že český stát nebo společnost ČEZ přijde o cokoliv v Bulharsku. Ať takovou či onakou formou.

Česká televize: Jinými slovy, jste v případě neúspěchu připraveni obrátit se na mezinárodní soud kvůli ochraně investic?

Miroslav Kalousek, ministr financí: Já jsem řekl, že v případě, že by to správní řízení nebylo férové, tak jak společnost, tak její akcionáři použijí všech právních prostředků. Ale dál tuhle spekulaci nechci rozvádět, neboť jsem přesvědčen, že Bulharsko jako země Evropské unie vázané evropskou legislativou a vázané společnými smlouvami o ochraně investic žádné neférové chování nepřipustí.

Česká televize: Plánujete nějaké případné personální změny v dozorčí radě a o koho by se konkrétně mohlo jednat?

Miroslav Kalousek, ministr financí: V souvislosti s touto kauzou v žádném případě ne. Já jsem znovu řekl a dokážu to doložit konkrétními čísly, kterým jsem se dnes v noci věnoval, ale nechci zdržovat kolegy, neboť ve 14 hodin je tisková konference ČEZ a tam budete seznámeni s detailními podrobnostmi. Ta investice je úspěšná a je návratná. Není žádný důvod z ní vyvozovat personální důsledky, kromě konstatování, ano, v tomto případě se jedná o úspěšnou investici.

Český rozhlas, Martina Spěváčková: Já bych měla otázku na vás, pane ministře Chalupo, k té Zelené úsporám. Od kdy by lidé o ty dotace mohli žádat, jestli je to od toho dubna, kdy to bude vyhlášeno, a kdo všechno by na ty dotace mohl dosáhnout? Děkuji.

Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí: To záleží na tom, jaká bude konkrétní výzva pro ten který rok, nebo v rámci toho roku. Jak jsem zmínil, naší ambicí v prvním roce, tedy v roce 2013 je podpořit na jedné straně, a teď se bavíme o kombinovaných prostředcích Operační program životní prostředí a Nová zelená úsporám, podpořit na jedné straně veřejné budovy, tedy budovy vlastněné veřejnou sférou, ať už to jsou orgány státní správy, nemocnice, ale hlavně obce a jejich zařízení, protože víme, že těch je nejvíc ze všech. A na druhé straně z těch soukromých domů potom domy rodinné.

Jak jsem zmínil ten harmonogram. My chceme učinit to, abychom v tom dubnu zveřejnili přesné podmínky výzvy tak, aby všichni věděli, že v létě bude vyhlášena výzva, že ta bude mít tyto parametry, tato pravidla a podmínky tak, aby se na ni mohli nejenom připravit v dostatečném předstihu, ale zároveň pokud třeba již mají naplánovanou nějakou investici a chtějí ji realizovat v průběhu jara, léta, tak pokud ty podmínky splní, aby ji mohli zahájit, mohli realizovat a nebyla to pro ně blokační podpora. Proč až v srpnu, vyplývá to ze dvou důvodů. Jednak proto, abychom dokázali dát čas na přípravu žádostí, a jednak proto, že jak víte, zdrojem jsou povolenky prodávané v aukcích na trhu, a my v té době také budeme znát předpokládanou možnost finanční alokace. Náš odhad byl 1,4 mld. pro výzvu letošního roku v rámci Zelené úsporám a naší ambicí je tuto vizi dodržet.

Česká pozice, Charvát: Bude tedy možné žádat samostatně třeba na výměnu lokálních zdrojů tepla, bez vazby na celkové zateplení domu?

Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí: To je změna proti té původní představě, bude to možné. Přepokládáme, že tato podpora bude, bude primárně spočívat v tom, aby se odstranily a nahradily řekněme k životnímu prostředí nejhorší zdroje vytápění, tedy ty na tuhá paliva. Alternativou jsou jednak zdroje na plyn, na biomasu, a zároveň předpokládáme i možnost podpory těch solárních panelů na střechách. Prosím nezaměňovat s fotovoltaikou. Tady se jedná o panely na ohřev vody.

Lidové noviny, Jan Kálal: Zeptal bych se paní vicepremiérky, jestli vás jako předsedkyni jedné z koaličních stran pan premiér oslovil v tom, kdy byste se bavili o novém ministru obrany a zároveň, zda jste měla už čas si prostudovat materiál, on se o něm zmínil v neděli, že snad už rozesílal, k prodloužení pronájmu Gripenů, zda byste tohle mohla okomentovat, jestli bude třeba dřív nový ministr obrany, nebo vláda bude rozhodovat o tomto pronájmu? Pana ministra Kalouska, byla určitá přestřelka ohledně ČEZ mezi vámi a panem ministrem Kubou, tak jestli už jste si to stihli nějak vysvětlit, kdo k tomu má právo co říct?

Karolína Peake, vicepremiérka: Velmi stručně řečeno, situace okolo ministerstva obrany a našeho jednání s panem premiérem je čím dál tím stejná, takže se nezměnilo zatím nic. Žádné jednání svoláno není a žádnou informaci o návrhu na jmenování nového ministra obrany nemám. Zatím jsem žádný materiál k pronájmu Gripenů od pana premiéra nedostala, nicméně mám momentálně trochu technické problémy s přijímáním pošty, takže je možné, že došlo někde ke zdržení.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Přestřelka tomu říkáte vy, já myslím, že jsme se s panem ministrem Kubou pochopili. V okamžiku, kdy byť hypoteticky nelze vyloučit mezinárodní arbitráž, tak je nesmírně nutné vážit každé veřejné slovo a je nutné, aby mluvili pouze ti, kteří jsou k tomu oprávněni. To není řevnivost, to je nezbytná opatrnost, která se mnohokrát vyplatila.

ČTK, Martin Weiser: Já bych se zeptal pana ministra Chalupy na tu novou Zelenou úsporám. Platí i další parametry toho programu tak, jak jste je v listopadu představil, včetně odhadu počtu pracovních míst, které by měl vytvořit? Pana ministra Kalouska na aktuální průzkum veřejného mínění agentury STEM, podle něhož vaše strana o tři % předstihla ODS, jestli byste to mohl krátce okomentovat?

Tomáš Chalupa, ministr životního prostředí: Ty parametry, které byly zveřejněny, tzn., kolik každá koruna znamená, to se nemění. To je výpočet, který je zpracován expertním týmem. My tady zachováváme ty parametry tak, jak byly zveřejněny. Pro ten dokument se budeme bavit ještě o procentuální výši nastavení z hlediska poměru, kolik uspořím z hlediska energetické náročnosti, versus kolik je nenávratná podpora. My jsme stanovili tu hladinu v daných známých procentech. Řekl bych, že ten program, snad s výjimkou samostatné podpory také pro to vytápění, je připraven konzistentně tak, jak se o něm hovoří mnoho měsíců a jak je i výsledkem několika kulatých stolů a ostatních veřejných debat. Teď jde o to, abychom dotáhli do konce detaily, protože víme, že to byly právě často technické detaily procedury, které ten minulý program tolik komplikovaly.

Miroslav Kalousek, ministr financí: Vláda, ač měla několik dodatků, tak v žádném z těch dodatků nebyly aktuální volební preference. Vzhledem k tomu, že toto je tisková konference vlády o programu vlády, já jsem ochoten vám odpovědět, až ta tisková konference skončí.

Jakub Stadler, tiskový odbor Úřadu vlády: Dámy a pánové, pokud už je to tedy všechno, děkujeme za pozornost a na shledanou.