Tiskové konference

21. 6. 2021 17:35

Tisková konference po jednání vlády, 21. června 2021

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dobrý den. My jsme dnes na vládě projednávali několik materiálů, které se týkají rezortu zdravotnictví, které, některé, možná o nich víte, protože jsme je dnes už avizovali, že budou projednány.

Asi to nejzásadnější, co je v tuto chvíli důležité pro rezort, je otázka valorizace plateb za státní pojištěnce, kdy tedy vláda dnes na můj návrh schválila nařízení vlády o valorizaci plateb za státní pojištěnce pro příští rok, tedy od 1. ledna 2022 o 200 korun, s tím, že tedy toto navýšení bude znamenat valorizaci ve výši 14 miliard, něco málo přes 14 miliard korun navíc, které půjdou tedy do systému veřejného zdravotního pojištění.

Já jsem za to velmi rád, odpovídá to dohodě s paní ministryní financí a zajistí to stabilitu pro systém veřejného zdravotního pojištění pro příští rok, a potenciál tedy také nárůstu úhrad tak, jak vlastně odpovídá i dohodovacímu řízení mezi zdravotními pojišťovnami a jednotlivými segmenty. To znamená o čtyři procenta nárůst úhrad pro příští rok. Takže toto je schváleno, a můžeme tedy s těmito zdroji v systému veřejného zdravotního pojištění počítat pro příští rok.

Pak jsem vládě předložil ke schválení dvě, potažmo tři mimořádná opatření, respektive jejich změnu. V zásadě nejde o nic tak zásadně nového. Jedno opatření se týká maloobchodu a služeb, kdy my jsme již na vládě schválili ty změny od 1. 7., ať se to týká navýšení počtu lidí na hromadných akcích, kulturních akcích a podobně, tak jak jsme ty změny avizovali. A my teď měníme pouze účinnost toho opatření z 1. 7. na 26. června již, a to z toho důvodu, že v tomto opatření je obsažena i ta úprava testování na táborech, na zotavovacích akcích pro děti, kdy víte, že kolem toho byly určité debaty, a my jsme se nakonec tedy shodli s organizátory táborů na tom řešení, které jsme vtělili do toho opatření. A zjistili jsme, že ale ty tábory se začínají konat ještě před 1. 7.

Takže proto jsme vlastně předsunuli tu účinnost už na 26. června. Týká se to pak veškerých kulturních akcí a podobně, tak jak vlastně byly ty změny schváleny již v minulém týdnu. Takže to jediná změna, že místo 1. 7. bude to opatření účinné od 26. června, a jsou mimo jiné právě vtěleny mimo jiné ty podmínky týkající se dětských táborů tak, jak jsme se na nich dohodli s organizátory. Takže věřím, že v tomto už nebude žádná komplikace a žádný problém.

Další mimořádné opatření navazuje na ochranné opatření, které Ministerstvo zdravotnictví schválilo před určitým časem. V zásadě otvíráme možnost pro uznávání vakcín a vakcinace pro občany České republiky a pro občany Evropské unie, kteří mají přechodný pobyt nebo trvalý pobyt v České republice, pokud jsou očkování ve třetích zemích, to znamená mimo Evropskou unii, vakcínou, která je schválená Evropskou lékovou agenturou. Tak vlastně počítáme s tím, a teď ještě to dopracováváme, ten systém, že skutečně bude možné na základě prokázání se, že ten člověk byl očkován v této třetí zemi a splní vlastně veškeré podmínky doložení, prokázání se, že byl očkován například vakcínou Pfizer nebo jinou vakcínou, která byla schválená lékovou agenturou, evropskou, že bude moci nejen vstoupit na území České republiky, ale v zásadě se i pohybovat ve všech službách, kulturních akcích a podobně, a bude se tedy moci takto prokázat, že, byť nebyl očkován u nás, ale byl očkován v zemích mimo Evropskou unii, tak že zkrátka je očkován řádně, a může tedy využívat veškeré služby stejně jako lidé, kteří jsou očkování v České republice.

Toto je řekněme určitý právní rámec, který vlastně tímto opatřením nastavujeme. Teď řešíme ještě otázku technickou, to znamená v systému, který spravuje ÚZIS, vytvořit tu možnost, aby člověk prokázal, že byl očkován třeba ve Spojených státech nebo v jiné zemi a na základě toho dostal certifikát, který bude platný v České republice. Chceme, aby toto bylo nastaveno od 1. července, takže teď na tom kolegové aktuálně pracují a věřím tomu, že to technicky se podaří dotáhnout, a pak skutečně ta osoba nejenom, že bude moci vstoupit do České republiky, nebude potřebovat tedy test nebo nějaké jiné potvrzení, bude se tedy moci prokázat očkováním, ale zároveň bude moci se standardně pohybovat v České republice s tímto průkazem.

Podobně jsme schválili mimořádné opatření, které se vztahuje k účasti na vzdělávání, které vlastně stanoví úplně stejné podmínky pro osoby, které byly vakcinovány vakcínou schválenou Evropskou lékovou agenturou, a jsou to občané České republiky nebo občané Evropské unie, kteří mají u nás přechodný nebo trvalý pobyt.

Takže to jsou ty změny, které dnes vláda schválila, a případně jsem připraven na otázky. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministr kultury pan Lubomír Zaorálek.

Lubomír Zaorálek, ministr kultury: Děkuji, také vám přeji dobré odpoledne. Já bych začal nejdřív něčím takovým velmi příjemným a pozitivním. Já bych rád pogratuloval paní režisérce Michaele Pavlátové, která získala Cenu poroty na Festivalu animovaných filmů ve francouzském Annecy. Ona získala Cenu poroty za svůj snímek Moje slunce Mad. Získala ji v hlavní soutěži Celovečerní film animovaný.

To je docela výjimečné. Jenom připomenu, že naposledy takto v hlavní soutěži toho celovečerního animovaného filmu uspěl v roce 1993, a to byl film Motýlí čas pana režiséra Pojara. Takže to už je 28 let, co jsme měli podobný úspěch. Takže animovanému filmu se opravdu daří.

Vy si možná vzpomenete na úspěch animovaného filmu Dcera nedávno, před rokem, ale to byl krátkometrážní film. Tentokrát je ten úspěch dokonce v hlavní soutěži, opakuji celovečerní film animovaný. Takže to je dobrá zpráva. A vlastně to otevírá prostor z tohoto velmi prestižního festivalu také k dalším také k dalším úspěchům, takže budeme držet palec

Takže to je k úvodu a nyní bych k vládě řekl, že jsme projednávali poměrně docela zásadní novelu autorského zákona, což je poměrně dlouhá práce, které jsme se věnovali dokonce měsíce. Je to vlastně nejenom novela autorského zákona, ale také v návaznosti na to občanského zákoníku a trestního zákoníku.

Podstatou, proč jsme se zabývali touto novelou, je transpozice dvou směrnic, dvou směrnic Evropského parlamentu a Rady Evropské unie. Je to směrnice o autorském právu a směrnice, která stanovuje pravidla pro výkon autorských práv pro některé služby vysílatelů a pro přenosy vysílání. Takže to je téma, které se dnes hojně diskutuje v Evropě, a my jsme, než jsme tuto novelu předložili, museli jednat s celou řadou těch, kterých se tato novela týká.

Je to vlastně pořád plnění toho závazku, který si dala Komise tou strategií jednotného digitálního trhu, která vznikla už v roce 2015. Samozřejmě podstata toho, proč to děláme, je, že je nutné modernizovat autorské právo, především s tím velmi prudkým rozvojem technologií v téhle oblasti. Což samozřejmě znamená, že je možné se dostávat k dílům, k autorským obsahům roztodivným způsobem, a je třeba přijmout tuto novelu a tyto úpravy proto, abychom chránili autory. Abychom je chránili před takovými třeba velkými provozovateli, jako je Google a další.

Takže to je to téma, které dnes řeší vlastně celá řada evropských států, tu aplikaci těch směrnic. Pokud vím, tak jsou v této fázi, že už to schválili, tuším Maďarsko, Holandsko, Německo, částečně Francie. Takže jsme spíše jednou z prvních zemí, která takto reaguje na tu nutnost transponovat ony směrnice. A samozřejmě podstata té naší úpravy, která se poměrně dost drží toho zadání těch směrnic, příliš nepřekračujeme, ta podstata je v tom, abychom samozřejmě chránili autorské obsahy, chránili autory, abychom učinili dostupnějšími zároveň ty autorské, právně chráněné obsahy, abychom zjednodušili postupy při poskytování licencí, abychom vlastně umožnili, abyste se k těm obsahům dostali i třeba v zahraničí, což dnes v řadě případů je obtížné.

Vlastně jde o to vytvořit dobře fungující trh, na kterém se dostanete k těm dílům, ale zároveň ti autoři z toho něco mají. Nejsou prostě stále více připravováni o své podíly, finanční, na tom, že něco vytvořili. A důležité je, že jsme museli také upravit některé výjimky. Výjimky souvisí s tím, že některá díla se pro účely vědy nebo vzdělávání zpřístupňují, a tohle je třeba udělat, aby to fungovalo i v té digitální oblasti. Takže je to celá řada posunů, které především souvisí s těmi novými technologiemi.

No, a to jednání jsme vedli po dohodě se všemi parlamentními stranami, se všemi zainteresovanými, takže to, co jsme tady dnes předložili, je výsledek opravdu několikaměsíční práce. Já jsem rád, že to vláda přijala a budeme pokračovat ve sněmovně. Ale upozorňuju na to, protože si myslím, že se jedná skutečně o novelu, která je docela zásadní a vstupuje do života významným způsobem.

Takže to je první věc, kterou vláda schválila, kterou jsem jí předložil. A pak bych se chtěl zmínit ještě o tom, že jsme také předložili po dohodě s Ministerstvem financí dohodu na zvýšené podpoře sektoru kultury v souvislosti s pandemie koronaviru covid-19. Tady ty prostředky, o kterých jsme jednali, vlastně už byly schváleny při schvalování toho rozpočtu, dodatečného, schvalováním na konci března a dubna.

Tehdy dostala kultura 500 milionů jako takovou rezervu, která byla uložena ve všeobecné pokladní správě, a dnes jsme vlastně předložili způsob, jak s těmi penězi budeme nakládat. Osmdesát milionů se mezitím dohodlo, že půjde na digitální knihovnu, z této půl miliardy. A dnes to rozdělení, které jsme schválili, znamená, že půjde 30 milionů do zpřístupňování umění prostřednictvím digitálních médií, například pro českou literaturu je tam dalších 20 milionů k tomu, co už jsme poskytovali. Osmdesát milionů je tam pro nezávislé neziskové organizace. Potom je tam, ty prostředky další jsou pro program státní podpory profesionálních divadel, symfonických orchestrů a pěveckých sborů, to je 50 milionů plus 30 ještě. Pak jsou tam peníze pro kulturní aktivity, to znamená na festivaly nejrůznějšího typu, od tanečních, filmových, alternativních. To je také dalších 90 milionů.

Další prostředky půjdou do segmentu nestátních muzeí a galerií. To je sto milionů v rámci téhle půl miliardy. A nakonec je tam ještě, částečně tam se snažíme krýt výpadek výnosu příspěvkových organizací zřizovaných Ministerstvem kultury, to je taky asi zhruba sto milionů. Takže to je rozdělení, které jsme dohodli a které dnes vláda schválila. To je půl miliardy, o jejíž velikosti a objemu jsme vlastně se už dohodli sice v březnu, dnes jsme provedli definitivní rozdělení těch financí.

No a pak bych ještě rád řekl k tomu, co už tady otevřel pan ministr zdravotnictví. Já jsem rád, že vlastně pokračujeme v naplňování toho plánu, který jsme, vlastně ty balíčky pro obnovení kulturního života, které jsme dohodli a které vlastně stále víceméně dodržujeme. Nejen, že to dodržujeme, ale teď vlastně tím dnešním rozhodnutím trochu urychlujeme.

To, co mělo platit od 1. července, tak bude platit od 26. června, což je samozřejmě dobře. Takže se posouváme do režimu, v němž bude možné venku od 26. června pořádat akce pro 5 000 lidi, uvnitř pro 2 000. A je tam třeba taky významná věc, že pro ty akce uvnitř už bude platit omezení kapacity už 75 procent, ne těch padesát, co bylo nyní. Takže je možné využít 75 procent kapacity prostoru, který se tomu používá, což si myslím, že je docela významný posun.

Takže já vítám to, že jsme urychlili tento dlouhodobý plán, a myslím si, že to je něco, co bude mít konkrétní dopad a užitek. Takže tomuhle rozhodnutí vlády jsem dnes také rád za kulturu. To je z mé strany asi všechno.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, dotazy, Česká televize.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Je škoda, že tady není ministr vnitra. Já jsem se ho chtěla zeptat, zdali jste tedy projednali tu zprávu o extremismu, kterou jste měli na programu, a možná také tedy se zeptám vás, pane ministře kultury, jako jeho stranického kolegy: Co říkáte na tu kritiku ze strany Tomia Okamury, že ministr vnitra zneužívá svůj rezort k politickému boji a že by měl rezignovat? Tak to je první dotaz. A druhý dotaz je na pana ministra zdravotnictví, protože váš kolega, ministr školství, si stěžuje, že se dnes na vládě neprobíral návrat dětí do škol. Ten plán na jejich návrat v září. Tak možná jestli ještě k tomu budete mít tento týden nějaké mimořádné jednání, protože pokud vím, tak ředitelé těch škol mají tu metodiku dostat do konce školního roku. A případně, v čem je ta třecí plocha. Jestli tam se třeba nemůžete shodnout na tom, jakým způsobem budou děti testovány na začátku školního roku, jestli to bude v těch třech vlnách, tak jak bylo už prozrazeno nebo avizováno? Děkuji.

Lubomír Zaorálek, ministr kultury: Já mohu říct, že o nějakém zneužívání vnitra nevím, a já vlastně vůbec netuším, o čem pan poslanec Okamura mluví. Takže se mi těžko reaguje na takovýto útok, jehož podstatu ani neznám. Takže nevím, o čem je vůbec z jeho strany řeč.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Zpráva o extremismu. Jestli jste ji projednali, kde je vlastně SPD uvedena. Jestli jste ji projednali na vládě.

Lubomír Zaorálek, ministr kultury: Nepamatuji se, že bychom projednávali zprávu o extremismu, ale předpokládám, ta zpráva je vlastně výsledkem součinnosti zpravodajských služeb a těch, kteří dodávají k tomu informace. Já si myslím, představovat si, že ministr vnitra do ní vstupuje a nějak ji speciálně proti někomu, je nesmyslné. Já v podstatě jsem schopen tady vzít v tomhle garanci, že to obvinění je naprosto nefér, nepodložené a pro mě úplně zbytečné.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o školy, my jsme o tom dnes debatovali s panem ministrem školství. Já si myslím, že těch věcí, které je třeba dořešit, už není mnoho. Myslím si, že pan ministr ocenil, že se to posunulo, ta práce. Samozřejmě jsou tam nějaké ještě nevyjasněné otázky, kdy přesně začít testovat, jestli 1. září nebo 2. září. Ale já si myslím, bych to neviděl nějak zásadně negativně.

Myslím si, že jsme schopni v tomto týdnu k tomu finálnímu konsenzu dojít, a vlastně máme nějaký závazek, že bychom chtěli na příští vládu tebe ten materiál předložit, což je stále, řekl bych, dostatek času. Stále se bavíme o tom, že půjde tedy o testování od 1. září, takže více než dva měsíce dopředu, já předpokládám, že to bude dostatečné, ta informace.

Ono spíše půjde skutečně o tom shodnout se za prvé, kdy tedy k tomu testování bude docházet, v jakých časových intervalech. Tam si myslím, že plus minus ta dohoda je ohledně toho začátku. Tam se vede ještě debata, jestli tedy 1., nebo 2. září, ale to si myslím, že dotáhneme. A pak to bude spíše o vysoutěžení testů, které k tomu budeme potřebovat, a nastavení nějakého právního rámce mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví. Ale já předpokládám, že zkrátka toto vyřešíme bez nějakých větších problémů.

Takže já bych to neviděl nějak negativně, že bychom nebyli schopni dostát tomu závazku do konce června tento materiál předložit.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, televize Prima.

Adéla Jelínková, CNN Prima NEWS: Dobrý den, já mám dotaz na pana ministra zdravotnictví ještě ohledně těch dětských táborů, jestli se k nim můžeme vrátit. Jak to tedy bude? Děti s PCR testy tedy nebudou muset být přetestovány a ty s těmi antigenními ano, pokud je tedy ten tábor delší. Jestli to takto prošlo, a jestli jste nějakým způsobem s organizátory tedy hovořili o tom, jakým způsobem mají ty děti potom tedy přetestovávat. Zda jsou to pouze nějaké samotesty, které budou muset oni nakoupit, zda dostanou nějaký příspěvek, nebo jak bude tedy to přetestování fungovat? Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Platí to, co jsme řekli. To znamená, pokud dítě bude otestováno PCR testem, PCR metodou, kdy ten test je platný, tak jak je všeobecně známo, sedm dní, tak v takovém případě není nutné, aby to dítě bylo přetestováno. Pokud jde o antigenní test, tak v takovém případě je nutné přetestování každých sedm dní, protože ten antigenní test zkrátka má menší přesnost, a je nutné tedy, aby to testování proběhlo opakovaně.

Platí to také, co jsme řekli nebo na čem byla ta dohoda, že bude záležet na tom kterém dítěti, jaký má test. Není to tak, jak byla nějak v minulosti ta obava, že by třeba jedno dítě, které nemá jenom třeba antigenní test a ostatní mají PCR test, respektive má antigenní a ostatní mají PCR, že by teda musely být všechny přetestovány. Záleží zkrátka na tom kterém konkrétním dítěti.

Pokud má PCR test, není třeba přetestovat, pokud antigenní test, je třeba přetestovat každých sedm dní. Takováto byla dohoda s organizátory táborů a takto jsme to vložili do toho mimořádného opatření a bude samozřejmě možné využít třeba i nějaký samotest, antigenní, v rámci toho tábora. Takže tady si myslím, že by to neměl být nějaký zásadní problém. A znovu říkám, je to i na základě té debaty s organizátory táborů.

Adéla Jelínková, CNN Prima NEWS: Pardon, já jsem tedy právě s těmi organizátory, s některými samozřejmě jen, hovořila. Oni právě říkali, že problém je to testování v místě toho tábora, protože prostě zkrátka nemají k dispozici tolik těch testů, nevědí, jestli je budou platit oni, nebo zda to mají naúčtovat těm rodičům. Tak zkrátka jak to bude takto fungovat?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Toto už je skutečně na těch organizátorech samotných. My nastavujeme pravidla, podmínky. O těch jsme debatovali s těmi zástupci. Samozřejmě, těch organizátorů je vícero, ale s těmi reprezentativními zástupci těch organizátorů. Na těch pravidlech byla v tomto směru shoda.

Jestli ty testy budou nějak promítnuty třeba do ceny tábora, nebo nikoliv, to je skutečně už na těch organizátorech, jak si to nastaví. Ale znovu říkám: Pokud bude PCR test, nemusí být provedeno přetestování. Pokud antigenní, tak je nutné přetestovat každých sedm dní.

To je to všeobecné pravidlo, na kterém v tuto chvíli musíme trvat, protože jsou to poměrně velké kolektivy, často nesourodé, děti, které se sjedou často ze všech koutů republiky, a pro nás je poměrně zásadní, abychom měli garanci toho, že ty děti otestovány budou a že nedojde k nějakému rozšíření té choroby v těchto dětských kolektivech.

Ale znovu opakuji, ta dohoda na tomto byla, my jsme ji ctili a je vložena v tom mimořádném opatření.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: iDNES, pan Kopecký.

Josef Kopecký, Idnes.cz: Dobrý den, já mám jednu otázku, která se týká nošení respirátorů nebo roušek od 1. července. Vy jste zatím, pane ministře, říkal, že na tom nepanuje úplně shoda u vás na úřadě, že to nepovažujete za fatální, že by to lidem mělo vadit. Já nevím, jestli jste si třeba včera nebo v sobotu vyzkoušel jet v nějaké pražské neklimatizované tramvaji v respirátoru. Tak možná třeba vás to nějakým způsobem motivovalo k tomu, abyste to rozhodnutí udělal k tomu 1. červenci, nebo kdy to rozhodnutí padne. A co se týká očkování, mě by zajímalo, zda Ministerstvo zdravotnictví plánuje, vzhledem k tomu, že je poměrně pořád velká skupina lidí, která se neplánuje očkovat z různých důvodů, a jestli třeba neplánujete nějakým způsobem motivovat lidi nějakým odměňováním nebo když na to očkování přijdou, nebo když někdo, kdo je třeba stoupenec očkování, když s sebou přivede člověka, který se nechtěl očkovat. Že v některých zemích to tak dělají. A ještě jedna věc, která souvisí s očkováním. Mě to poměrně překvapilo a zaujalo mě, že v Německu, pokud měl člověk covid, tak očkují jenom jednou, ne dvakrát jako v České republice. Což jako – každá země může mít jiná pravidla. Ovšem pro Němce, který měl covid a je naočkovaný, to znamená, že pokud bude chtít jet na návštěvu do České republiky, tak poté co mu vyprší těch devadesát dnů po tom jednom jediném očkování, které dostává, tak bude považován v České republice za neočkovaného. Tak mě by zajímalo, jestli se nějakým způsobem sjednotí nebo uvažuje se o tom, že by alespoň Česká republika s okolními zeměmi měla nějaká plus minus podobná nebo stejná pravidla. Děkuju.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Děkuji za ty otázky. Shodou okolností včera jsem tramvají jel. Používám nanoroušku, tuto kterou mám na sobě. Určitě s vámi souhlasím. Já jsem dokonce to včera i řekl u Václava Moravce, že já jsem pro tu alternativu ve formě chirurgických roušek, a přestože, a to přiznávám, na tom není skutečně shoda, ať už v rámci klinické skupiny Ministerstva zdravotnictví, tak třeba i v rámci skupiny MeSES, kterou jsem taky požádal o stanovisko, kdy jsou ty názory tak půl na půl, tak já jsem se rozhodl a jsme na tom domluvení s paní náměstkyní Svrčinovou, že tedy toto navrhneme na příští vládě.

To znamená, že bude umožněno, aby od 1. 7. člověk mohl používat i chirurgické roušky. A bavíme se tedy o chirurgických rouškách, nikoliv o rouškách, které jsou nějak doma ušité nebo něco podobného. To je zkrátka už hudba minulosti, ale v tuto chvíli tedy buď respirátor, nebo samozřejmě nanorouška anebo chirurgická rouška, která bude moci být využívána. Takže takto to budeme předkládat na vládu příští pondělí ke schválení ,a o tomto jsem tedy rozhodl.

Vychází to i z nějakých dat třeba z Anglie, kde se ukazuje, že zase ty chirurgické roušky nemají tak zásadně nižší účinnost. Je to spíš otázka nějakých jednotek procent podle těch výzkumů. Takže uvidíme, doufejme, že to nebude nějak zásadně problematické. Ale já si myslím, že vzhledem k té epidemiologické situaci, ve které se nacházíme, kdy ta situace se všeobecně zklidňuje, tak si myslím, že si to v tuto chvíli můžeme dovolit. Pokud by došlo k nějakému zhoršení, tak bychom případně pak mohli opět třeba zavést pouze respirátory jako jedinou možnost. Takže na tomto nebo tedy nebo toto budu navrhovat v tom příštím týdnu na vládě.

Pokud jde o motivaci k očkování, samozřejmě stále o tom přemýšlíme, jak motivovat více lidí. Teď dáváme dohromady nějaké návrhy. Já jsem i prohlásil to, že si myslím, že bychom se měli zkrátka víc snažit s tím očkováním jít více za lidmi, strhnout nějaké bariéry třeba i ve formě nějaké předběžné registrace, od určitého okamžiku mít systém otevřených dveří. Zkrátka kdo přijde, tak bude očkován. Možná i očkovat skutečně někde v terénu, v nákupních centrech a podobně.

Jsou to nějaké debaty, které teď vedeme, co by bylo realizovatelné tak, abychom zkrátka lidem šli co nejvíce blíž, aby se naočkovat nechali. Jsou i státy, které mají třeba nějaké loterie a podobně, ale je otázka, jaká efektivita takových opatření je. Takže o tom, nebo takových motivací je, takže o tom vedeme debatu.

Zatím nejsme ve fázi, kdy bychom neměli koho očkovat. Zatím stále je převis zájemců před počty vakcín. Ono se to mění každý den, ale měli jsme někde kolem dvou set tisíc lidí, kteří čekali stále na první dávku vakcíny. Budeme otvírat od 1. července 12 plus, takže tam také nám ještě nějaký nárůst nastane. Takže já si myslím, že se spíše bavíme o nějaké době od poloviny července dál, kdy bychom možná měli trošku tu strategii změnit a o tom teď debatujeme.

Pokud jde o očkování a ta pravidla, je faktem, že každá země v tomto směru má to schéma nebo ta pravidla nastavena jinak. Někde stačí jedna dávka jako v Rakousku nebo třeba i teď u nás, někde jsou nutné dvě dávky. O tom Německu v tomto směru jsem nevěděl. Vím, že to je ve Francii, že člověk, který měl covid, že pouze má tedy pouze jednu dávku vakcíny.

Ale podle mého názoru to neodpovídá úplně tomu tzv. SPC, to znamená pravidlům pro tu vakcínu. Platí, že zkrátka pokud je dvoudávkové schéma, tak aby člověk byl plně naočkovaný, tak musí mít dvě dávky, a pokud jednodávkové schéma, jako je u vakcíny Jansen, tak jednu. Ale nemyslím si, že je v souladu úplně s těmi pravidly, pokud by člověk, možná to je nějaké třeba dočasné řešení v Německu, nevím, zjistím ty informace. Ale pokud by člověk měl skutečně na dobro jen jednu dávku vakcíny, když prodělal nemoc, nemyslím si, že to odpovídá těm pravidlům, tak jak ty vakcíny jsou schváleny. Skutečně pokud jsou tam dvě dávky, tak ty dvě dávky musí být aplikovány.

Ale podívám se na to, určitě na tu praxi v Německu. Ale faktem je, což máte pravdu, každá země to má v tomto směru nastavené trošku jinak a zatím k tomu sjednocení úplně nedošlo. Ale znovu říkám, vycházíme v tomto směru z toho, jak ta vakcína je registrována, a jaká jsou tedy pravidla pro její použití.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, Český rozhlas.

Kateřina Součková, Český rozhlas: Dobrý den, já bych se ještě vrátila k tomu očkování ve třetích zemích. Zajímalo by mě nebo už je jisté, zda by to mělo platit od toho 1. července, protože jsou nějaké informace třeba z Ministerstva zahraničí, že by to mělo být už od zítřka. Tak jestli už tohle je jisté? Pak nevím, jestli jste to zmiňoval, ale platila by ten termín nebo ta lhůta čtrnáct dnů po druhé dávce, anebo už těch 22 po první? A pak ještě, jestli už je jisté, co třeba Nepál a další extrémně rizikové země? Jestli i tam, jak to bude prostě pro lidi z těchto zemí? A pak bych se ještě doptala k něčemu jinému.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: To opatření, o kterém jsem hovořil, které dnes schválila vláda, tak skutečně je účinné od zítřka. Ale to nastavuje pouze, řekněme, nějaký právní rámec té možnosti skutečně pro ty, kteří byli očkováni ve třetí zemi. Jsou to občané, znovu říkám, České republiky nebo Evropské unie, kteří u nás mají trvalý pobyt nebo přechodný pobyt, že tedy mohou se takto prokázat. Ale musí být tedy zveřejněn vzor v seznamu uznaných národních certifikátů na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví a to zatím nemáme.

Takže my vlastně tady otvíráme tu možnost, právně zakotvenou v tom mimořádném opatření, ale zatím ještě nemáme vyřešenu tu technickou otázku, ten seznam těch zemí, a na tom teď aktuálně pracujeme. Protože my samozřejmě musíme mít nastaveny podmínky pro to, aby ten člověk se mohl prokázat, že má nějaký certifikát, který má obsahovat určité informace, a na základě toho tedy bude dostávat český certifikát, se kterým bude moci tady fungovat. A platí tedy, že jde o očkování, které je dokončené a uplynulo nejméně čtrnáct dní tedy od toho dokončeného očkování.

Takže znovu říkám, toto je nějaký právní rámec a teď řešíme ten technický rámec i v rámci vlastně toho systému tak, jak podobně jsou vydávány certifikáty českým občanům, tak abychom toto umožnili i těm občanům z těch třetích zemí. A bavíme se skutečně o všech třetích zemích, které jsou vlastně mimo Evropskou unii, pokud ten člověk je očkován látkou schválenou Evropskou lékovou agenturou.

Kateřina Součková, Český rozhlas: Pak by mě ještě zajímalo ohledně toho očkování dětí, jak jste taky zmiňoval. Myslím, že pan premiér mluvil o tom, že by na těch očkovacích místech měla být dětská lůžková oddělení a zároveň pediatr, ale klinická skupina, myslím, že pak navrhovala, že by měl v tom očkovacím místě stačit pediatr a to lůžkové oddělení by se vztahovalo jen na nemocnice. Tak jestli už je v tom nějaké jasno, nebo kdy bude?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Platí to, že tam musí být zkrátka pediatr. Jestli ten pediatr bude na lůžkové oddělení nebo to třeba bude praktický lékař pro děti a dorost z mého pohledu není relevantní, ale musí tam být zkrátka pediatr. To je to zásadní, protože dítě není malý dospělý. Přece jenom i ta reakce může být jiná, takže v tomto směru zkrátka pouze ta očkovací místa, která mají pediatra, což tedy ale, jak jsem se dnes dozvěděl, je skoro většina těch očkovacích míst.

Tak, jak jsme dostali informace z jednotlivých krajů, tak původně jsme předpokládali, že těch očkovacích míst může být méně, ale teď se ukazuje, že by jich mělo být skutečně poměrně hodně. Takže si nemyslím, že by byl nějaký problém s dostupností těch očkovacích míst.

Ale skutečně zatím se bavíme o očkování na očkovacích místech. Já jsem už několikrát říkal, že v tuto chvíli máme schválenou pouze vakcínu Pfizer pro děti od dvanácti let výš a čekáme na schválení vakcíny Moderna také pro tuto věkovou skupinu, které by mělo přijít, doufejme, podle těch předběžných zpráv, v červenci, což by znamenalo to, protože tato vakcína vlastně je zavážena distributorem do ordinací praktických lékařů, potažmo právě i praktických lékařů po děti a dorost, takže pokud budeme mít schválenou vakcínu Moderna, tak pak bychom i poměrně brzy mohli očkovat děti 12 plus u praktických lékařů pro děti a dorost.

Kateřina Součková, Český rozhlas: Pak ještě bych navázala na kolegyni, jak se ptala ohledně testování na táborech. Tak jestli třeba ministerstvo zvažuje nějaké posílení těch testovacích míst právě v této vytížené sezóně, protože máme informace třeba z regionů, že už jsou jako beznadějně zarezervovaná ta místa právě v těch termínech před tábory. Tak jestli máte ty informace a něco se s tím bude dít?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Zatím ty informace tedy nemám. Vzhledem k tomu, že platnost toho PCR testu je sedm dní, tak si myslím, že je šance zkrátka se na ten test dostat. Původně ten návrh byl 72 hodin platnosti toho testu, což byl odpor právě z toho pohledu, že by ty kapacity nebyly dostatečné v takto krátkém časovém předstihu. Ale těch sedm dní si myslím, že je dostatečně dlouhá doba tak, aby se to testování dalo naplánovat, a v tuto chvíli zatím tedy nemám signály o tom, že by s tím byl nějaký zásadní problém.

Ale pokud by byl nějaký problém regionální, můžeme to řešit. Ale nemyslím si, že by to byl problém celoplošný. To preventivní testování PCR, nebo i samozřejmě antigenními testy, tak probíhá a nemáme informace o tom, že by někde se lidé třeba nemohli dostávat k tomu testování nebo že byl problém s termíny.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak další dotaz.

Šimon Tratina, Seznam Zprávy: Dobrý den, já mám dotaz na pana ministra zdravotnictví ohledně varianty delta. Vy jste včera pro Českou televizi řekl, že se kvůli ní nechystají žádná nová omezení. Tak jenom nakolik podle vás a odborníků může být reálný takový scénář, ve kterém by byla potřeba ať už nová opatření, nebo, jako v některých zemích, zpomalení toho rozvolňování? Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Tak já jsem řekl, že my nebudeme v tuto chvíli zpomalovat rozvolnění ani ho zrychlovat, kromě těch pár dní, o kterých teď hovoříme. My jsme o tom debatovali s různými zástupci v kultuře. Měli jsme o tom debatu právě i z toho pohledu, že si úplně nemůžeme dovolit přes léto nějaké zásadní rozvolnění vzhledem k tomu riziku importu varianty delta. Na tom jsme se nakonec shodli.

Takže já si myslím, že to je o tom, že ta opatření teď chceme zachovat od toho 1. července, nebo teď už tedy do 26. června, tak jak jsou, po určitý čas a samozřejmě vyhodnocovat tu situaci. Zatím v těch datech, která vidíme a která jsou reportována i veřejně, ať je to incidence, to znamená výskyt toho onemocnění v přepočtu na 100 000 obyvatel, ať jsou to počty hospitalizovaných a podobně, tak nevidíme žádná trend, který by nám ukazoval, že se něco děje, že je někde nějaký problém.

Ano, varianta delta tady také byla potvrzena. Probíhá vyšetřování těch vzorků, sekvenování, ale zatím to nemá vliv na tu epidemickou situaci. Samozřejmě, pokud by ten vliv to mělo a viděli jsme zkrátka nějaký znepokojivý trend růstu té pandemie nebo něco podobného, růstu hospitalizací atd., tak bychom na to museli reagovat. Určitě v té první fázi třeba nějakým regionálním opatřením, teď podobně jako třeba v Portugalsku, kde je opatření v rámci Lisabonu.

Takže to určitě jsme připraveni udělat, pokud by k tomu ta situace vyzývala. Ale v tuto chvíli tomu tak není, takže v takovém případě asi nemá úplně smysl tady dělat nějaká restriktivní, zásadně restriktivní opatření. Ale chceme ta režimová opatření držet tak, jak jsou nyní nastavena, a nějak výrazně je tedy více nerozvolňovat v tuto chvíli.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak poprosím další dotaz ještě prostřednictvím webexu, paní Rambousková.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Mám dva dotazy na pana ministra zdravotnictví. Chci se vás zeptat na Českokrumlovsko. Totiž na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví je jako jediné v mapě červené. Tak se chci zeptat, jestli víte, co se tam děje, proč je ta situace taková a jestli případně třeba více sekvenujete tamní vzorky? Děkuju.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Okres Český Krumlov i stejně jako České Budějovice jsme sledovali a sledujeme. Je pravdou, že tam ještě před čtrnácti dny, i proto vlastně třeba jsme v tom Jihočeském kraji obecně měli déle povinnost nošení roušek na pracovišti i ve třídách. Skutečně tam ten výskyt byl vyšší.

Na druhou stranu v čase se i zde ta situace zklidňuje, takže zatím nemáme důvod si myslet, že by se tam něco dělo úplně zásadního, protože v čase, byť ten výskyt je vyšší, to máte pravdu, ale se snižuje. Takže ten trend je spíše zklidňující se.

Hygiena, jak jsem mluvil paní ředitelkou Kotrbovou, která je ředitelkou Krajské hygienické stanice Jihočeského kraje, tak také indikuje, že tam nezaznamenává v tuto chvíli žádný zásadní problém. Já jsem ji požádal, aby skutečně tomu věnovala pozornost.

Ty vzorky, které by byly podezřelé, tak samozřejmě na sekvenování jdou. Ale že bychom měli potvrzeno, že tam dochází k nějakému šíření delta mutace nebo něco podobného, to v tuto chvíli nemáme. Takže sledujeme ten okres, máte pravdu, ale znovu říkám, když se podíváme na nějaký vývoj v čase poslední týdny, tak ten trend i zde je klesající.

Já bych spíše možná to v tuto chvíli přisuzoval tomu, že zkrátka ta epidemie tzv. dojíždí i v těchto krajích, které možná na začátku nebyly tak zasaženy, jako třeba Jihočeský kraj, takže možná ten dojezd je tam pomalejší v tuto chvíli na ty nižší čísla. Ale i třeba celý Jihočeský kraj, pokud vím, má nějakou incidenci 13 nakažených na 100 000 obyvatel, takže nemáme důvod se domnívat, že by tam byla nějaká hrozba, která by znamenala šíření třeba delta mutace. Tuto informaci v tuto chvíli nemáme.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak ještě dotaz, paní Rambousková?

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Ne, děkuji, hezký večer.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobře. Tak děkujeme a z tiskové konference je to vše, hezký večer.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter