Tisková konference po jednání vlády, 22. března 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, pěkné odpoledne, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové. My jsme se na dnešním jednání vlády zabývali řadou témat, já zde zmíním některá, zvláště ta, která zajímají veřejnost a která představují nějaký významnější problém.

To první téma, které zmíním, je situace v České poště. To je věc, kterou jsme se dnes zabývali a nejsme s tím stavem spokojeni. Pošta má dva základní problémy. Je to špatné financování, respektive dluh, který tady zanechala minulá vláda, která si u pošty objednávala řadu služeb, ale neplatila za ně, neposkytla dostatečné finanční prostředky. Takže je tam ztráta z provozu služeb, která se shromažďovala po léta a prostě předchozí vláda neudělala vůbec nic proto, aby si s tou situací poradila.

Ten druhý problém, velký, který občané pociťují a také zmiňují, je kvalita služeb a celkové fungování České pošty. My na rozdíl od předcházející vlády máme odvahu, odhodlání a chuť tyto problémy řešit. Naše vláda v žádném případě nechce dopustit, aby Česká pošta, která poskytuje řadě občanů, hlavně seniorům třeba, nenahraditelné služby, aby zkolabovala nebo zkrachovala, a podle toho také postupujeme.

Pan první místopředseda vlády, ministr vnitra Vít Rakušan je v této věci velmi aktivní a díky tomu můžeme jednat o transformačním procesu, který Českou poštu před hrozícím krachem zachrání. Detaily k tomu, jak bude ten proces záchrany a také přizpůsobení České pošty potřebám 21. století a občanům 21. století probíhat, detaily k tomu podá pan první místopředseda vlády.

Pro občany je důležitá jedna věc, a ta zní od naší vlády, toto sdělení zní od naší vlády naprosto jasně: My jsme připraveni Českou poštu zachránit, dostat ji do kondice a díky těm krokům nebude muset pošta odcházet z obcí, ve kterých je v tuto chvíli jedna pobočka a kde jsou její služby nenahraditelné.

Druhé téma, které je také důležité, je otázka investičních pobídek. My jsme už před volbami občanům slíbili, že chceme upravit systém investičních pobídek tak, aby daňoví poplatníci se nepodíleli na podpoře něčeho, co nepřináší výraznou novou kvalitu, co nepodporuje znevýhodněné regiony, abychom prostě nedotovali nějaké další montovny.

Naším cílem je, aby produkce v České republice byla založena na výrobcích s vysokou přidanou hodnotou. Proto měníme podmínky udělení investičních pobídek tak, abychom se zaměřili na podporu projektů s vysokou přidanou hodnotou, které budou přispívat k posunu české ekonomiky do vyšších technologických pater, k vyšší produktivitě práce a ty investice s nízkou přidanou hodnotou potom budou moci být podpořeny jenom opravdu a výhradně v regionech, které se potýkají s nějakým typem problému, jako je třeba výrazná nezaměstnanost.

Pan ministr Síkela tady vládě představil tu novou koncepci, kterou vláda schválila a která bude mimo jiné znamenat i urychlení procesu schvalování žádostí o investiční pobídky o půl roku právě díky tomu, že budou stanovena naprosto jasná kritéria, a tedy se nebude muset každou tou investiční pobídkou zabývat vláda.

Také jsme se zabývali při dnešním jednání vlády problémem, který je často zmiňován, a to je otázka vysokých cen potravin. Pan ministr zemědělství nás informoval o výsledcích práce pracovní skupiny k cenám potravin, kterou vede pan ministr Nekula a která koordinuje činnost dalších resortů a orgánů státu.

Sledujeme, co se děje kolem nás, takže víme samozřejmě, jako všichni občané, že klesají ceny energií, klesají ceny pohonných hmot, a to se logicky musí projevit i v tom, že budou klesat ceny potravin. Nenecháváme nic náhodě, vyvíjíme ten potřebný tlak a cílem toho všeho je, abychom zintenzivnili kontroly celého toho řetězce, který vede nebo který je na té cestě, kdy se ten výrobek dostane až k zákazníkům, tedy zemědělci, potravináři a obchod.

Tady musí být v tuto chvíli jasná a aktivní kontrola, ať už ze strany potravinářské inspekce, České obchodní inspekce, všech, kteří k tomuto mají kompetenci, tak, aby postupovali v zájmu občanů. Tím cílem je to, aby žádný subjekt z toho řetězce nemohl situaci zneužívat a bychom dosáhli toho, že se ceny potravin brzy začnou vracet na normální úroveň.

Jakmile se to stane, tak se také vrátíme na normální úroveň v počtu kontrol a v činnosti těchto orgánů, ale teď je tady potřeba intenzivní aktivita tak, aby se občané dostali k potravinám v cenách, které prostě odpovídají těm nákladům a přiměřenému zisku.

A na závěr ode mě jedna informace k příštímu týdnu. 29. března bude naše vláda zasedat v rámci výjezdního zasedání v Jeseníku. Strávíme v regionu, členové vlády stráví v regionu celý den a budeme řešit otázky, jak zlepšit místní dopravní infrastrukturu, jak pomoci regionu v oblasti cestovního ruchu a v dalších oblastech, které jsou důležité.

Já sám budu mít takový program, že se zúčastním kontrolního dne obchvatu Bludová, pojedu do lázní Karlova Studánka, setkám se s paní starostkou Jeseníku atd. Ale každý člen vlády bude mít program v regionu a s lidmi z regionu. Po zasedání vlády budeme jednat také s radami Olomouckého a Moravskoslezského kraje a starostkami a starosty okolních obcí.

Je důležité, abychom takovéto aktivity dělali, aby jednotliví ministři i celá vláda se aktivně věnovali konkrétním regionům, seznamovali se s jejich problémy, protože jedině tak se dostaneme dál a jedině v této spolupráci mezi kraji, obcemi, podnikateli a vládou jsme schopni řešit problémy jednotlivých regionů ve prospěch jejich občanů, firem, a nakonec tedy i ve prospěch celé České republiky.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji panu premiérovi a poprosím prvního místopředsedu vlády Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Hezký den, dámy a pánové. Já navážu na pana premiéra na slibované téma České pošty. Já bych ten dnešní den bral jako velmi optimistický vzkaz od české vlády, který možná přichází pozdě. Česká vláda už ho měla vydat v roce 17, 18, 19, 20, bohužel přichází až v roce 2023. A ten vzkaz je: České pošta tady bude. Česká pošta nezkrachuje. Česká pošta se nedostane do insolvence. Český stát je připraven vytvořit z České pošty moderní instituci 21. století. Takovou instituci, která někdy v roce 2025, až bude dokončen celý transformační projekt, bude umět využít unikátní síť poboček pošty po celé České republice tak, že si zadefinuje moderní službu, kterou má Česká pošta poskytovat.

Už to nebudou jenom listovní služby, ale bude to vstup do digitálního světa i na venkově pro lidi, kteří nemají digitální kompetence. Bude to možnost pro lidi na venkově nejezdit do okresního města zažádat si o nejrůznější typy podpor a sociálních dávek právě na jejich poštovním úřadě. A to je ten cíl transformace, který říkám na začátku, ještě před tím, než se pustím do detailů.

Cíl je, aby si stát zadefinoval, co od unikátní pobočkové sítě České pošty chce. Jaké služby potřebujeme, jakých služeb je moc, jaké služby už nejsou potřeba v takové míře a jaké naopak jsou potřeba mnohem víc, než byly kdykoliv před tím.

Pokud bychom nechali Českou poštu v tom stavu, v jakém je nyní, je to už neživotaschopná instituce. Pokud projede transformací, my jako vláda garantujeme, že ty služby budou odpovídat potřebám občanům našeho státu a pošta přežije.

Základem transformace je oddělení dvou částí České pošty. Jedna, která bude právě provozovat tu státem definovanou službu pro občany, a my automaticky říkáme, že stát není firma, a tahle bude poskytovat služby a stát bude za ty služby platit. Ale za služby, které opravdu potřebuje. Protože pokud se ukazuje, že listovní služby v České republice za poslední léta logicky dramaticky klesají, pokud máme zákon DEPO a jenom zavedení datových stránek pro podnikatele znamená další ztrátu potenciálních dvou miliard pro Českou poštu, tak prostě říkáme, že ta služba je od státu zadefinovaná špatně. A my jako stát chceme platit za ty služby, které občané v naší zemi skutečně, ale skutečně potřebují.

Druhá část se bude věnovat logistickým a balíkovým službám, a to je část České pošty, která je při dobrém nastavení, ale už ne v rámci státního podniku, ale například stoprocentně státem vlastněné akciové společnosti, schopna generovat i zisk. Logistika a balíky toho schopny určitě budou a jsou. A to je také náš cíl.

Co se týká konkrétních daností, kterými se teď musíme zabývat, a možná i pár čísel k tomu: Ztráta z provozu pro stát mezi lety 2018 až 2023 je 4,3 miliardy korun. My jsme nespali v loňském roce. Nejenom že jsme změnili dozorčí radu, ale my jsme dosáhli tím finálním jednáním toho, že Evropská unie nakonec notifikovala tu tzv. univerzální službu a my jsme dodali České poště těch šest miliard neproplacené univerzální služby tady v České republice.

Jenomže Česká pošta v té době už si komerčně půjčovala. Česká pošta byla ve ztrátě a bývalá vláda neměla ambici zadefinovat jinak poštovní službu a pustit se do té transformace jako takové. Ztráta se prohlubovala a prohlubovala by se dále, kdybychom se do transformace jako takové nepustili.

V současné době, a tohle je důležité i pro vysvětlení, je v jednání kvalitativní vyhláška ČTÚ, která říká, jaká bude pobočková sít v České republice. To je teď v meziresortním řízení. Vláda by ten počet poboček měla schvalovat někdy na začátku dubna. Návrh ČTÚ je takový, že počet se sníží z 3 200 poboček na 2 900. Ještě jednou: Je to návrh ČTÚ, vláda ho bude schvalovat. Ale vláda nebude schvalovat, které konkrétní pobočky v které části republiky zůstanou a které nezůstanou. To je samozřejmě zodpovědnost managementu České pošty.

My jsme měli dnes vedení České pošty na zasedání vlády a ti přislíbili, že po schválení tohoto materiálu budou celý duben komunikovat velmi blízce a osobně se zástupci obcí a měst po České republice a ten projekt bude dopodrobna představen. Pokud by všechno šlo podle časového plánu, tak by k tomuto kroku mělo dojít od 1. 7. letošního roku. A samozřejmě se na to pošta, města a obce musí připravit.

Ale jedna věc, která se také objevuje nedobře: Naopak tahle transformace se dělá proto, aby poštovní služby na venkově mohly být zachovány. Tam, kde je jedna pobočka, zůstávají poštovní služby zachovány. O redukci se naopak bavíme tam, kde je ten počet poboček na nějaké větší město dostačující. Kritérium dostupnosti se bude měnit, pokud bude návrh schválen, z dvou na tři kilometry. To znamená v rozsahu tří kilometrů i v rámci města byste se měli dostat k poštovním službám.

Ale tohle je jenom začátek. To je začátek toho, jak poštu zachráníme, jak pošta ekonomicky přežije, ale ten transformační projekt bude trvat dva roky – v roce 23, 24. V roce 25 už budeme mít zadefiovanou službu, proběhlou diskuzi, nový typ služeb České pošty a Česká pošta přežije.

Jedna poznámka: Pokrytectví těch, kteří nás kritizují za stav České pošty, je neuvěřitelné. My jsme Českou poštu zdědili v takovém stavu, kdy na ní nikdo několik let z bývalé vlády ani nesáhnul. Problém byl odsouván, a dokonce mi to bylo naznačeno při předání úřadu mým předchůdcem. Prostě na poštu se nesáhlo. Vyžaduje to politickou odvahu, vyžaduje to diskusi. A diskuzi my nabízíme.

Svolal jsem parlamentní seminář na 31. března k poště, samozřejmě je zvána i opozice. Navštívil jsem právní konferenci Svazu měst a obcí České republiky, kde jsem představil projekt transformace České pošty. Zítra jedu na předsednictvo Sdružení místních samospráv, opět budu představovat záměr transformace České pošty. A jakmile bude schválen na vládě ten projekt nebo návrh od ČTÚ, samozřejmě se pouštíme i do komunikace s těmi konkrétními poštami, ovšem to je návrh České pošty, nikoliv vlády jako takové.

Snažil jsem se přehledně vysvětlit, jakým způsobem teď budeme postupovat, a samozřejmě v rámci jara schválíme i finanční model celé transformace, protože budeme potřebovat nemalé finanční prostředky. Některé zajištěné ze státních zdrojů, některé i nadále od soukromých institucí, to znamená od bank. Ale co je důležité, a je to uklidňující vzkaz veřejnosti i do bankovního sektoru: Česká pošta přežije a to vláda dnešním rozhodnutím jasně řekla. Po sedmi letech přešlapování na místě. Děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Vážené dámy, vážení pánové, investiční pobídky jsou důležitým nástrojem na podporu investic nejen v České republice. Nebo naopak stávají se stále významnějším nástrojem na podporu investic v Evropě i ve světě. Například tolik diskutovaný Inflation Reduction Act, to znamená zákon o boji proti inflaci ve Spojených státech, není ničím jiným než zákonem o investičních pobídkách do moderních technologií.

Od novely zákona, kterou zavedla minulá vláda, byl však tento nástroj jen velmi těžko použitelný. Proto jsme se rozhodli systém přidělování pobídek změnit a dovolte mi, abych ve stručnosti shrnul, jakým způsobem.

Nestrategické investiční pobídky bude nově schvalovat Ministerstvo průmyslu a obchodu. Tím proces zkrátíme, zjednodušíme a přineseme žadatelům jistotu. Slibujeme si od toho vyšší počet schválených žádostí, ale především takové investice, které budou pro naši zemi skutečně výjimečné, budou rozdílové a přinesou opravdu kvalitativní rozdíl. O těch strategických, to znamená o těch, které budou mít nárok kromě slev na dani také na dotaci, bude nadále rozhodovat celá vláda.

Těch změn je ale více. Reagujeme na aktuální vývoj v energetické bezpečnosti a potřebě zbavovat se závislosti na Rusku, takže proto mezi strategické investice nově zahrneme také ty, které přispějí k energetické soběstačnosti České republiky. To znamená například projekty na výrobu solárních panelů, tepelných čerpadel, bateriových úložišť a podobně.

Jako vláda jsme se také zavázali zaměřovat se v první řadě na investice s vyšší přidanou hodnotou. To chceme zohlednit i v novém systému investičních pobídek. Investice bez přidané hodnoty tedy bude možné podpořit pouze v regionech, které se potýkají s výraznou nezaměstnaností nad 7,5 procenta

Toto omezení vychází také z faktu, že v regionech s nízkou nezaměstnaností mohou nové investice vést k přechodu zaměstnanců z již zavedených firem do nově vzniklých závodů, aniž by to přineslo větší přidanou hodnotu české ekonomice.

Důležité je ale to, že zvýhodnění pro méně rozvinuté regiony nadále zůstává zachováno v podobě toho, že zde podpora investic může dosahovat až čtyřiceti procent jejich výše, zatímco v rozvinutých regionech to bude maximálně dvacet procent. Podle našeho názoru je to výrazná motivace pro rozhodnutí o umístění investice s vyšší přidanou hodnotou právě do méně rozvinutého regionu.

To je z mé strany pro tuto chvíli všechno a samozřejmě rád odpovím na vaše dotazy.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju a já otevírám prostor pro dotazy. Na ty je připraven odpovídat také pan ministr zemědělství Zdeněk Nekula. Česká televize jako první, potom rozhlas.

Ondřej Pražák, Česká televize: Dobré odpoledne. Já bych začal u pana ministra vnitra transformací České pošty. Vy jste zmiňoval ten harmonogram, když to půjde dobře, tak od července, že by mělo začít rušení těch poboček. Jestli to půjde naráz. Jestli zkrátka od července se zruší všech těch plánovaných 300 poboček, nebo jestli i tam bude nějaká posloupnost? S tím navázané je propouštění zaměstnanců. Jaký u toho je harmonogram? A na to také navázané, jestli toto řešíte nebo budete řešit i s panem ministrem Jurečkou? Jestli se stát o ty zaměstnance, kteří ztratí práci, nějak postará nebo jestli jim nějakým způsobem pomůže? A poslední dotaz na vás, který se týká toho finančního rámce nebo plánu. Vím, že jste říkal, že se bude teprve připravovat, ale jestli máte nějaký hrubý odhad toho, na kolik ta transformace vyjde.

A ještě druhý okruh, prosím na pana premiéra, v tomto případě spíše jako předsedu strany. Vy jste včera jako K15 začali se zabývat důchodovou reformou. Také vím, že jste na začátku, přesto jestli už jsou nějaké základní body, o kterých víte, že z nich nebudete chtít ustupovat, že je jasné, že bude je potřeba změnit, ale ten detail se bude ještě řešit. A úplně poslední věc, ta se týká mimořádné valorizace penzí. Pravděpodobně bude napadena u Ústavního soudu, tak jaký je za vás ten hlavní argument pro to, aby Ústavní soud tento zákon nerušil? Moc děkuju.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak, děkuju. Já začnu. Já jenom jednu poznámku, my jenom jednáme transparentně a možná i bez povšimnutí vás novinářů. Nechci vám křivdit. Někdy od roku 2017 do teď došlo k propuštění více než 6 000 zaměstnanců České pošty. Ještě jednou, více než 6 000 zaměstnanců, aniž by to mělo dopad na efektivitu, protože ta pobočková síť jako taková zůstala. Takže jsme měli méně zaměstnanců, byly delší fronty, byla horší dostupnost služeb. Tedy definované služby zůstaly, my jsme propouštěli zaměstnance, kterým tím pádem ani nerostly dokonce jejich odměny. Takže absolutně neperspektivní opatření, která se tady udělala.

My, pokud snižujeme počet poboček, logicky klesá i počet zaměstnanců. Budeme hlásit po schválení toho materiálu ČTÚ na Úřad práce předběžné opatření, předběžnou informaci o tom, že od července by skutečně došlo k propuštění většího počtu zaměstnanců České pošty. Ten počet bude definován přesně až ve chvíli, kdy bude schválen ten plán pobočkové sítě, takže to číslo teď nechci vypouštět. Ale jednáme o tom samozřejmě s odbory, s největší odborovou organizací České pošty, a budeme o tom jednat i nadále, samozřejmě i s MPSV, jako o větší skupině lidí, která se dostane na volný trh práce. U některých z nich se třeba samozřejmě mohou nabízet i nějaké práce, které stát bude potřebovat. Cítíme všichni, že třeba na úřadech práce a podobně mohou být potenciálně i nějaké pracovní příležitost atd. Tady ta spolupráce bude.

Čísla uvádět nebudu. Nicméně číslo transformačních nároků bych uvedl. Samozřejmě se to ještě bude posouvat a bude záležet i na tom, jakým způsobem se nám podaří naložit se zbytným majetkem. To je také velmi důležité. Pošta se bude nějakého, mnohdy cenného majetku, zbytného, zbavovat a navyšovat tím své cashflow. Ale ty náklady na celý ten transformační proces odhadujeme přes osm miliard. Zdůrazňuji, že nebudou čerpány pouze ze státního rozpočtu, a i kdyby byly ze státního rozpočtu, tak je to nějaká státem garantovaná půjčka a podobně, nikoli, že to bude dar České poště. My totiž chceme, aby Česká pošta v celku a souhrnu od roku 2025 nebyla ztrátová. To je ta ambice, kterou my máme, a to je ta ambice, která už tu měla být dávno.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, pan premiér.

Petr Fiala, předseda vlády: K vašim dvěma otázkám… První byla důchodová reforma. Tak jestliže u České pošty mluvíme o tom, že už v minulém vládním období nebo volebním období předcházející vláda měla udělat, a byla to skoro její povinnost, nějakou změnu ve fungování České pošty, protože jinak se tam jen hromadí ty dluhy a ztráty z provozních služeb, tak u důchodové reformy to platí dvojnásobně. To už ta předpředcházející vláda měla udělat důchodovou reformu. Všichni to víme a jenom k tomu žádná vláda neměla odvahu, protože to není jednoduchý krok.

Není jednoduché nastavit parametry, nebude to populární. Jsou to věci, které prostě sice nejsou třeba, netěší se zrovna potlesku veřejnosti, ale prostě udělat je musíme. A rozumná část veřejnosti ví, že s důchody je potřeba něco udělat. Ne proto, že bychom měli problémy s těmi, kteří půjdou do důchodu za pět let nebo deset let, ale právě proto, že bychom nebyli schopni jako stát zajistit slušné penze lidem, kteří dnes mají čtyřicet a méně let. A my musíme myslet na budoucí generace a ten systém v této podobě je neudržitelný.

Tím chci ale také říct: Nedostali bychom se nikam, kdyby jednotlivé politické strany na začátku řekly: A tohle ne a o tom se nebavme a tohle není řešení. Ne, my jsme otevřeni, platí to pro ODS, ale platí to pro všechny strany vládní koalice, bavit se o všech těch variantách, se kterými přicházejí experti, se kterými přicházejí naši straničtí kolegové, kteří se tím zabývají, se kterými přichází samozřejmě Ministerstvo práce a sociálních věcí, a posouváme se dál.

To, co chci říct úplně jasně: Včera jsme měli další jednání. Je to jedno z mnoha, tentokrát na té nejvyšší koaliční úrovni. Pět hodin jsme se bavili o důchodové reformě a můj dojem je, a není to jen můj dojem, je to i dojem kolegů, kteří tam byli se mnou z jiných politických stran, že to jednání bylo velmi úspěšné, že jsme se významně posunuli dál.

Ano, jsou tam ještě otevřené otázky, kterými se budeme dál zabývat. Potřebujeme a vyžádali jsme si ještě některé další analýzy, dopočty, data, abychom se opravdu rozhodli dobře, abychom tu reformu udělali tak, že bude skutečně fungovat, že bude ufinancovatelná, že zajistí důstojné penze příštím generacím.

Pokud jde o valorizace penzí, tedy úpravu valorizačního mechanismu pro tu jednu mimořádnou valorizaci v červnu, tak jak jsme ji schválili v Poslanecké sněmovně a Senátu a jak už vstoupila po podpisu pana prezidenta v platnost, tak my už jsme v průběhu toho schvalování říkali všechny argumenty, které jsou podstatné a budou podstatné pro Ústavní soud. Ale je důležité si uvědomit, že my jsme tu úpravu valorizace neudělali jenom proto, abychom ušetřili peníze ve státním rozpočtu, které mimochodem jsou také potřeba, aby ve státním rozpočtu byl dostatek finančních prostředků, abychom nežili na tak velký dluh, jak žijeme všichni teď. Ale těch důvodů bylo víc.

Tato jednorázová valorizace měla dopad na další valorizace a na růst penzí v dalších letech, takže se nejednalo o nějakých devatenáct miliard navíc, ale jednalo se, jak to spočítali experti, o stovky miliard korun v příštích letech. Ten hlavní důvod ale byl zachování určité mezigenerační solidarity. V době naší vlády, za rok a půl, vzrostly průměrné penze o pět tisíc korun. Za rok a půl 31 procent. Nikdy v historii České republiky takovýto nárůst penzí nebyl.  

Průměrná mzda za stejné období, tedy mzda těch, kteří přispívají do toho průběžného systému, kteří musejí odvádět peníze na to, abychom na ty penze měli, průměrná mzda se zvýšila za stejné období o dva a půl tisíce korun. Za stejné období, za rok a půl, se poměr mezi průměrným důchodem a průměrnou mzdou zvýšil ze 40 procent, kde byl léta před tím, na 50 procent, což je výborné číslo. Ale v tomto rozsahu, v této dynamice, v této rychlosti růst průměrných důchodů k průměrné mzdě nemůže pokračovat. Bylo potřeba zasáhnout do tohoto mechanismu.

To, co je podstatné: Nikomu nic nebereme a žádné penze nezmrazujeme. Penze rostou, byla valorizace řádná, zhruba tisíc korun v průměru v lednu. Tato mimořádná bude také, v červnu 760 korun v průměru všem porostou penze nahoru. Jediné, co děláme je, že upravujeme ten mechanismus.

Není tam žádná reciprocita, promiňte, není tam žádná retroaktivita, protože my jsme včas upravili zákon před tím, než vláda měla povinnost vydat nařízení, kterým upravuje výši těch penzí, kdy teprve vzniká to konkrétní očekávání.

A to jediné slabé místo, o kterém se často mluví, to je to, že jsme to projednávali ve stavu legislativní nouze, ale my jsme neměli jinou možnost. My jsme reagovali bezprostředně poté, co jsme se dozvěděli čísla Českého statistického úřadu, což bylo 10. února. V řádu dní jsme připravili úpravu, požádali jsme opozici, aby nevetovala zkrácení lhůt při projednávání v Poslanecké sněmovně. Opozice nejenom nám, ale i veřejně dopředu řekla, že s ničím takovým souhlasit nebude a lhůty bude vetovat, a proto nám nezbylo nic jiného než postupovat ve stavu legislativní nouze.

Těch argumentů na naší straně je celá řada. Vláda jednala promyšleně, rychle, jednala odpovědně, jednala v zájmu udržitelnosti veřejných financí, ale taky mezigenerační solidarity a jsem přesvědčen, že těch argumentů na naší řadě je celá řada a že je zohlední i Ústavní soud při svém rozhodování.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz poprosím Český rozhlas, potom Nova.

Vojtěch Tomášek, Český rozhlas: Dobré odpoledne, pane premiére, já bych měl dvě otázky na vás. Jednak mě zajímá otázka protestu akademiků, protože pan ministr Balaš avizoval, že by toto téma chtěl otevřít na dnešním i příštím jednání vlády, ohledně ohodnocování akademických pracovníků, kteří hrozí protesty. Vyjádření vlády chtěli slyšet do příštího úterý, tak mě zajímá, jestli jste se touhle otázkou zabývali? Zároveň jestli byste mohl potvrdit, nebo vyvrátit, zda je v koalici dohoda na úpravě stavebního spoření, podpory stavebního spoření, jestli jste se dohodli na tom omezení? Protože Ministerstvo financí o tom mluvilo, někteří členové vlády se k tomu potom ale nechtěli vyjadřovat. A pak ještě poprosím o komentář pana ministra Nekulu. Zemědělský svaz dnes zveřejnil své výsledky za loňský rok. Čistý zisk zemědělců vzrostl. V letošním roce ale Svaz očekává propad mimo jiné kvůli změně dotační politiky. Tak jestli byste okomentoval ta čísla i ty argumenty? Děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já poprosím asi pana ministra, potom pana premiéra.

Zdeněk Nekula, ministr zemědělství: Děkuji za ten dotaz. Ano, loňský rok byl mimořádný. Byl velice turbulentní a propisoval se na burzách se zemědělskými komoditami a výsledkem bylo, že loňský rok vyšel mimořádně dobře pro zemědělský sektor. Letošní rok může být úplně obrácený. Projednávali jsme to i na pondělní Radě ministrů zemědělství v Bruselu.

To, co se odehrává nyní, zemědělské komodity, nebo ceny zemědělských komodit jdou výrazným způsobem dolů, a naopak zemědělci mohou letos spadnout do výrazných problémů, protože v loňském roce pro tu letošní sklizeň, kterou zakládali ale už loni, nakupovali drahá hnojiva. Ten pokles cen se projeví zase – myslím zemědělských komodit, ale i třeba pohonných hmot a energií a hnojiv – on se projeví zase s nějakým zpožděním až zase ten další rok.

Takže, ano, loňský rok byl úspěšný, co se týká ziskovosti pro zemědělské podniky, a ten letošní rok zase může být úplně obráceným způsobem a velice bedlivě to sledujeme. Může naopak dojít k velkým problémům.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Další dvě otázky. Začnu těmi avizovanými protesty akademiků, respektive tedy pracovníků některých filosofických a příbuzných fakult z některých univerzit. Já bych chtěl na úvod říct něco, co někdy v té veřejné debatě zapadá, a to je to, že na rozdíl od regionálního školství, tedy základních škol, středních škol, jednoduše řečeno, je způsob odměňování na vysokých školách diametrálně odlišný a jsou zde i jiné možnosti zásahu a vlivu státu.

Ve středním a základním školství, v mateřských školách, obecně v regionálním školství, platí tabulkové platy. A tam je jasné, kolik kdo bude mít, a je na státu, aby tyto finanční prostředky nějakou formou garantoval a také má možnost do nich zasahovat.

V případě vysokých škol máme i v této věci úplnou autonomii. Žádné tabulkové platy nejsou a mzdy si stanovují jednotlivé vysoké školy na základě svého rozhodnutí. Já podotýkám, že tento systém já považuju za správný. Je to dalekosáhlá autonomie. Není to tak ve všech zemích, ale v České republice to tak je a je to dobře.

Ale z toho také vyplývá, že nejsou žádné tabulkové platy na jednotlivých fakultách, že je opravdu na hospodaření těch jednotlivých fakult, rozhodnutí každé vysoké školy, jakým způsobem využije prostředky, které má na mzdy, jak ty mzdy budou nastaveny, co bude tvořit tarif, co budou odměny, jakým způsobem získávají akademičtí pracovníci svoji mzdu.

Proto také nemáme tu situaci takovou, že by na všech filosofických nebo sociálně-vědních fakultách, a věřte mi, že o tom něco vím, byly problémy. Se mzdami jsou na některých. A právě proto také není úplně jednoduché to ze strany vlády řešit, protože pokud nechceme zasáhnout do toho systému tak, že budeme určovat ty mzdy, a to nechceme a neuděláme to a nemáme na to ani legislativu, ale není to v zájmu vlády, tak potom je ta věc mnohem složitější a musí do toho být zapojeny i ty jednotlivé vysoké školy, ve kterých se ten problém objevuje.

My jsme dnes byli informováni panem ministrem Balašem o jednáních, která vedl, a požádali jsme ho jako vláda, aby uskutečnil jednání na nějakém širším půdorysu, kterého by se vedle těch nespokojených zaměstnanců, akademických pracovníků, účastnili také reprezentanti příslušných vysokých škol, účastnili se ho také reprezentanti České konference rektorů, Rady vysokých škol a někteří další členové vlády, a na této širší bázi abychom se pokusili společně najít nějaká řešení. Já myslím, že protest to správné řešení není zvlášť vzhledem k tomu, jak ta situace je komplikovaná a jak vysoká míra autonomie vysokých škol tu je.

Ještě bych chtěl k tomu poznamenat, že naše vláda i ve velmi obtížných podmínkách rozpočtových a ekonomických a všech krizích, kterým jsme čelili, tak navyšovala prostředky jak do regionálního školství, tak do vysokých škol. Rozpočet ministerstva školství vzrostl meziročně o 17 miliard korun. Ještě na posledním jednání vlády před schvalováním rozpočtu jsme speciálně přidávali vysokým školám právě na to, aby mohly pokrýt zvýšené náklady třeba v oblasti energií a nedotklo se to mezd, nemuselo se to projevit ve mzdách akademických pracovníků.

Stejně tak jsme zvyšovali prostředky, které jdou do výzkumu, což také má vliv na to, jak jsou potom, jaké jsou potom mzdové podmínky na vysokých školách, protože každá vysoká škola skládá ten svůj rozpočet z řady faktorů, z nichž jenom jednu část tvoří ten tzv. příspěvek, který prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy posílá na financování vysokých škol stát a který potom tvoří jeden ze zdrojů, ze kterého se potom vytvářejí ty mzdy.

Takže povede pan ministr Balaš na nějakém širším půdorysu další jednání a budeme se snažit najít to řešení jak krátkodobé, tak především dlouhodobé, aby se ta situace zlepšila.

Další otázka se týkala stavebního spoření. My jsme o tom nejednali a nejsme v té fázi, že bychom jednali o jednotlivých parametrech úprav, které povedou k tomu, že dostaneme veřejné finance do lepší kondice a budeme je konsolidovat. Toto je jeden z návrhů, který se objevuje v tom veřejném prostoru. Probíhala, jak víte, a o tom jsme informovali, zatím jednání v jednotlivých pracovních skupinách, ne jednání na té nejvyšší politické úrovni, kde bychom měli řešit až ty výstupy z jednání pracovních skupin. A na jednání těch pracovních skupin bylo řečeno, že si dovedou představit nějakou úpravu stavebního spoření.

Tak v tomto smyslu se dá mluvit o shodě. Ale není to žádné rozhodnutí, žádný výsledek. Prostě my jsme opravdu ve fázi debaty o jednotlivých návrzích. Jakmile budeme v průběhu jara v té debatě dál a dospějeme k těm konkrétním návrhům, tak s nimi samozřejmě včas seznámíme veřejnost. Zatím jsou to jenom spekulace, které nemá smysl teď, ani nelze, potvrzovat, nebo vyvracet. 

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, teď poprosím Novu.

Natálie Vašková, TV Nova: Dobrý den, já mám těch dotazů víc. První by mířil na pana premiéra a na pana ministra Síkelu. Zisk státu z ČEZ půjde podle vás zpátky pro lidi. Nám se ozývají lidé i ekonomové, že je to jen skrytá daň. Tak jestli to není podle vás jen přerozdělování peněz, jen nepřímé zdanění, a pokud by nebylo lepší za to tedy odkoupit ČEZ a mít ho vlastně v stoprocentním vlastnictví. Další otázka míří na pana ministra Rakušana ohledně pošty, jestli neuvažujete třeba o nějaké privatizaci pošty nebo nad nějakým jiným modelem? A další otázka by se týkala potom vyjádření pana prezidenta Pavla, protože ten řekl, že by měl být zvolen razantnější postup na demonstracích vůči organizátorům, jako byla například tedy demonstrace v sobotu, protože organizátoři a radikální demonstranti podle něj podněcují k destrukci systému a násilí. Tak jak se na to jako ministr vnitra díváte? Jestli budete prosazovat tedy ten razantnější přístup? A podle prezidenta se také vládě nedaří s demonstranty komunikovat, i když se o to třeba kabinet snaží. Tak jak vnímáte tuto kritiku a jak budete tedy na té komunikaci pracovat? A moje poslední otázka míří na pana ministra Nekulu. Pan Prouza našemu štábu dnes řekl, že vám nabízí, že se s ním můžete spojit a zkontrolovat marže v jakémkoli obchodě, kde si vyberete. Tak jestli přijmete jeho nabídku a případně, pokud byste mohl nějak okomentovat nebo specifikovat, co přesně budete kontrolovat ohledně potravin? Děkuju.

Zdeněk Nekula, ministr zemědělství: Tak, jestli mohu začít tím posledním dotazem, který směřoval na mě. Já odmítám s panem Prouzou hrát nějakou mediální hru. Chápu, že se snaží odvést pozornost od podstaty problému a to jsou neférové praktiky nebo chování obchodníků. My tady máme kontrolní orgány a ty mají řádně postupovat podle platné legislativy.

To, že bych se jako ministr prošel před kamerami mezi regály v nějakém vybraném obchodě… Ano, byla by to asi zajímavá PR akce, ale takto nemá vypadat kontrolní akce. My tady máme Českou obchodní inspekci, máme i potravinářskou inspekci, máme i další dozorové orgány, ale ty první dvě jmenované mají za úkol postupovat maximálně koordinovaně a maximálně využívat platné legislativy, abychom napravili ty nepravosti. Abychom ty podněty, které dostáváme od občanů, od jednotlivých spotřebitelů, a těch podnětů aktuálně evidujeme 140, tak aby byly řádně projednány, aby kontrola proběhla tak, jak má být. My tady nebudeme dělat nějakou mediální show.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pan ministr, potom pan premiér.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Dobře, tak vybral to pan Smolka, ne já. Děkuju ještě jednou za příležitost tohle vysvětlit. To je i důležitá informace. Privatizace České pošty by mohla být jedna z variant, ale tu jsme nevybrali. To, o čem hovoříme, není privatizace České pošty. Je to transformace České pošty. A ten model říká: Je tady státem garantovaná část, která plní státem objednané služby, a je tady komerční část, třeba na bázi akciové společnost, ale vlastněné státem, která chce vydělávat, to akciová společnost má, a plní logistické a balíkové služby. Ale prostě model privatizace jsme nezvolili. Myslíme si, že stát tenhle strategický podnik v nějaké modernější podobě má mít k dispozici proto, aby plnil jeho objednávku a jeho služby

Co se týče razantního postoje. Ministr vnitra se vždycky ocitne po každé demonstraci mezi dvěma proudy, ať už je tvoří kdokoli. Jeden, který má pocit, že zákrok byl příliš razantní. Druhý, který má pocit, že byl razantnější. A ministr vnitra na to má naštěstí jeden dobrý argument. Já neřídím policii a je to dobře. Ministr vnitra vytváří podmínky pro to, aby policie mohla pracovat, a já pouze v této chvíli mohu říci a říkám to od té demonstrace: Policie na této demonstraci předvedla profesionální výkon.

Analyzuje se samozřejmě vnitřními procesy její práce a samozřejmě, že se analyzují i nejrůznější nahrávky a podobně. A pokud na nich bylo zadokumentováno nějaké trestní jednání, používání zakázaných symbolů a podobně, tak samozřejmě policie i zpětně se bude pokoušet pachatele takového trestného činu dohledat.

Ale v tomhle případě já stojím za policií. Policie jednala profesionálně, z mé strany vůči policii nevyjde jiná výzva než to, aby ve své profesionalitě pokračovala i na všech dalších akcích jako takových.

Komunikace vlády. Vždycky je co zlepšovat. Na druhou stranu strategická komunikace je Úřadem vlády řízena. My máme na jednotlivých resortech –  zahraničí, obrana, vnitro – naše skupiny strategické komunikace. Cílíme tu kampaň co nejblíže k občanům. Snažíme se o to a myslím si, že ty první výsledky už jsou určitě vidět.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, prosím pana premiéra.

Petr Fiala, předseda vlády: Jedna poznámka ke komunikaci ještě. Vláda se snaží vysvětlovat všechny svoje kroky. Myslím, že to děláme ve větším rozsahu, intenzivněji a přehledněji, než to dělaly vlády před námi. Snažíme se, i jak vidíte v průběhu této tiskové konference, vás nezahlcovat nějakými svými nápady, ale poctivě říkáme: Tohle je téma, které zvažujeme, ještě jsme nedospěli k závěru, až k němu dospějeme, sdělíme vám výsledek. A takto postupujeme.

Snažíme se komunikovat s těmi, kteří třeba z důvodu obav o budoucnost, strachu z války, strachu z ekonomických potíží se prostě účastní těchto demonstrací. Rozumíme těm obavám a k těmto lidem vedeme i naši strategickou komunikaci a snažíme se jim říct, že žádné nebezpečí, bezprostřední, České republice nehrozí. Že jsme zvládli ceny energií, že se nemusejí bát, že nebude plyn, je plyn a bude i v příštím roce. Že se nemusejí bát cen pohonných hmot, jak je strašila opozice, že budou stát 70 korun. Jsou na předválečných cenách. Všechno naše vláda v minulém roce zvládla a zvládneme i další věci. O tomto s lidmi mluvíme a budeme v tom pokračovat.

Ale na druhé straně musím říct, když poslouchám některé řečníky na těch demonstracích, tak ta komunikace není jednoduchá. Například tam mluví člověk, který se každý měsíc setkává s vládou, nebo každé dva měsíce, je pravidelně součástí nějakého dialogu. Já dokonce třeba vystupuji na konferenci, kterou on organizuje. Všude ta debata je věcná, normální, a dokonce slyším chválu na komunikaci s vládou. A pak poslouchám toho člověka na té demonstraci a jakoby nikdy neviděl nikoho z vlády, nevěděl, co chystáme, nekonzultovali jsme s ním ty věci. Tak to je potom samozřejmě těžký dialog.

Na dialog vždycky potřebujete dvě strany a ty strany musejí mít vůli ten dialog vést. Takže samozřejmě platí, že se s lidmi, kteří se těch k demonstrací účastní, že vnímáme vážně, bereme vážně jejich obavy a snažíme se jim ukázat na konkrétních  věcech, že se bát nemusejí a že víme, co děláme a že je provedeme spolu s Českou republikou tou těžkou situaci, které jsme čelili a čelíme. Ale těžko lze s těmi organizátory, kteří nemají dobrou vůli se někam dál dostat.

Pokud je o ČEZ. Musíme mít na paměti realitu. ČEZ je firma, která je sice částečně vlastněná státem, ale zdaleka ne úplně. Je to společnost obchodovaná na burze, je to společnost, která má významnou část minoritních akcionářů, což jsou často zahraniční společnosti, velmi bohatí lidé a další a další, kteří umějí hájit svoje zájmy. Je těžko představitelné, že by stát mohl postupovat v ČEZ v této situaci tak, jako by mu ČEZ patřil ze sta procent. To prostě neodpovídá realitě.

To, co my děláme, ale je, že to, co nám patří, využíváme na maximum ve prospěch občanů v České republice. Proto jsme taky mohli říct: Sto miliard korun, které získáme různými formami z ČEZ, použijeme na kompenzace cen energií a na pomoc našim občanům. Všechny peníze, které z ČEZ stát získá, každá koruna bude dobře využita ve prospěch občanů České republiky.

To, že zvažujeme určitou změnu energetické infrastruktury v České republice tak, aby tam větší vliv měl stát, to je věc, kterou jsme opakovaně já i další členové vlády řekli. Víc se k tomu ale vyjadřovat nebudu, protože jakýkoliv výrok člena vlády má cenotvorný a další efekt, které bych prostě označil v tuto chvíli za nežádoucí. Ale pro občany je důležité: To, na co má stát v ČEZ vliv, to využíváme ze sta procent ve prospěchu občanů.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Poprosím velmi rychle Primu. Pardon, pan ministr.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já bych ještě doplnil, jak jsme se dohodli s panem premiérem. ČEZ vykázal zisk. Ten zisk má i určité mimořádné komponenty. Mimořádné komponenty podle české a evropské legislativy mohou být zdaněny, ať už tedy windfall tax nebo tím odvodem z inframarginálních zdojů. O rozdělení zisku ČEZ rozhoduje na návrh představenstva se schválením dozorčí rady valná hromada a tak tomu bude i v případě ČEZ. A pokud jde o tu budoucnost, k tomu se vyjádřil pan premiér.

Já jen velmi krátce na tu poznámku pana ministra Nekuly o tom nekalém chování těch obchodních řetězců. Bylo podáno několik podnětů na Českou obchodní inspekci. Česká obchodní inspekce, která je v mé gesci, bude konat podle svých kompetencí a na základě mých pokynů podle toho, co jí umožňuje zákon. Pak tady ještě máme Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci, do jejíž kompetence patří zejména nekalé praktiky u potravin.

Tyto dvě instituce budou velmi úzce spolupracovat. Počkejme si na ty výstupy a i na to posouzení, kdo jak se v tom řetězci chová nekale. Já si myslím, že si v tom řetězci přihodil každý nějakou svoji hezkou marži. Naším úkolem je postarat se o to, aby ten pokles cen, ať už hnojiv, tak i cen energií se co nejrychleji propsal do konečných spotřebitelských cen.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a teď už ta velmi rychlá Prima.

Sabina Dračková, CNN Prima News: Já už tedy jako velmi rychlá Prima vás poprosím, pardon. Pane ministře Rakušane, k tomu vašemu návrhu nějakého konsolidačního balíčku, vy byste ho prý měli představit panu ministru Stanjurovi. Tak jestli už máte nějaký termín nebo jestli už jste se o tom třeba nějak bavili? Protože se mluvilo o tom, jestli to náhodou vlastně není tedy kritika toho, co pan ministr hodlá představit, protože ten váš balíček má být 150 miliard, tedy víc než pan ministr Stanjura. A pak se chci, prosím, pro kolegyni obecně zeptat, jestli jste dnes řešili na vládě platy nepedagogických pracovníků? Protože tam se asociacím nelíbí rozdělení do dvou tabulek, tak jenom jestli jste to vůbec řešili?

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak konsolidační balíček, to hovoříte o nějaké sérii návrhů, které vychází z interní debaty v našem hnutí. Naše hnutí má předsedu rozpočtového výboru, silnou ekonomickou sněmovní funkci, člověka, který vedl naší skupinu, interní. Ale my nebudeme teď ještě komentovat dopodrobna žádné naše interní návrhy. Každá strana a každé hnutí v pětičlenné koalici mají svoje názory, mají svoje návrhy a je to legitimní. Bylo by divné, kdyby to tak nebylo. Nekandidovali jsme jako jedna politická síla, jsme pět rozdílných politických subjektů.

Ano, na některé dílčí aspekty můžeme mít jiný návrh než pan ministr Stanjura a my se na diskuzi určitě těšíme, ale potom budeme stát za tím, co vláda představí jako celek. To je princip koaliční spolupráce a tak má koaliční spolupráce, kvalitní koaliční spolupráce také vypadat. Předjímat, že je to nějaká kritika – jiný názor není kritika. Ale my tou diskusí určitě dojdeme k tomu, co vláda představí jako svůj konsolidační balíček veřejných financí.

Myslím si, že vlastně teď ty komentáře k těm jednotlivým opatřením jako takovým, názorům, myšlenkám jednotlivých stran a hnutí, to úplně nic moc nepřináší, protože my vám potom tady oficiálně na tiskové konferenci představíme to, co bude závěr vlády jako takové.

A jestli mohu jednou větou? Dnes jsme platy nepedagogických pracovníků na vládě neřešili. Nebylo to téma. Jistě jste si všimli i vy, že naše vláda byla opravdu, ale opravdu dlouhá, těch témat byla spousta, ale k tématům platů ve školství se určitě budeme v různých stupních školské soustavy pravidelně vracet.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím o poslední dotaz Hospodářky a pak končíme. Tlačí nás čas, pardon.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Děkuji, dobrý den, já mám jeden dotaz, kterým bych se ještě vrátil k debatám o stavebním spoření. Chci se jenom zeptat, zdali vláda nebo členové vlády při těch zmíněných debatách berou také v potaz, že stavební spoření může mít vliv na závazek Česka v rámci Fit for 55. To znamená ozelenění bydlení. A zdali berete, že tento proces by se mohl zpomalit, pokud by se omezilo stavební spoření? Děkuji.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Bereme.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: To bylo velmi stručné. Znamená to tedy, že můžeme očekávat, že nezrušíte stavební spoření úplně?

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Bereme v potaz tyto aspekty.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Já teda ještě jednou. Já opravdu si myslím, že jsem to řekl jasně, ale zkusím to říct ještě jasněji: Žádné rozhodnutí, které by se týkalo stavebního spoření a podobných věcí nepadlo. Jsme ve fázi jednání v pracovních skupinách, kde s reprezentanty jednotlivých stran a ministerstev jednají odborníci a kde se probírají různé návrhy.

My – naší odpovědnosti je, abychom se na to podívali jako na celek. Nemůžeme se na ty věci dívat izolovaně. To prostě... A nedává žádný smysl se bavit o těch jednotlivých položkách. To celé musí vést ke konsolidaci veřejných financí, která neohrozí jednu sociální skupinu významněji než jinou, nebo žádnou sociální skupinu. Musí to být takové, aby to zajišťovalo další rozvoj České republiky.

Prostě my nechceme dělat náhlá rozhodnutí, někde budeme něco škrtat jenom proto, abychom ušetřili peníze ve státním rozpočtu. My chceme dělat ta jednotlivá rozhodnutí promyšlená. Proto to také trvá nějakou dobu. My si musíme být jisti všemi dopady, které to má – sociálními, ekonomickými a dalšími – a pak teprve můžeme odpovědně přinést nějaké rozhodnutí. Takže teď opravdu nemá smysl se bavit o těch jednotlivostech. My představíme nějaký celek, až se na tom uvnitř koalice domluvíme.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: To je z tiskové konference všechno, děkujeme za pozornost a přejeme pěkný zbytek dne. Na shledanou.