Tisková konference po jednání vlády, 22. února 2023

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády. O slovo poprosím ministra dopravy Martina Kupku.

Martin Kupka, ministr dopravy: Dobrý den, já si dovolím zahájit tiskovou konferenci zprávou, která souvisí s úsporami a zároveň s úsporou byrokracie v České republice. Vláda se dnes ztotožnila se záměrem zrušit ke konci letošního roku Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře a souhlasila též s převedením jeho působnosti a všech pravomocí na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Jde o úřad, který v tomto směru zajišťuje rovné podmínky pro přístup k dopravní infrastruktuře, zejména k železnici. I v jiných státech tahle agenda přísluší povětšinou právě podobným úřadům, jako je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. S předsedou Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jsme právě tuto změnu projednali. Bude to znamenat úsporu, ale bude to zejména znamenat, že o tuto agendu Česká republika v žádném případě nepřijde. V plném rozsahu přejde pod křídla většího úřadu.

Jsem přesvědčen o tom, že zároveň to bude znamenat větší efektivitu, finanční úspory a samozřejmě snížení počtu úřadů, které v České republice máme, o tento drobný, malý úřad, jehož agenda v tomto směru bude zachována, ale pod jiným úřadem, který je významně větší, patří k respektovaným nezávislým úřadům, a my uděláme všechno proto, aby v letošním roce se ten záměr vlády, dnes odsouhlasený, naplnil.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. O slovo poprosím ministra zemědělství Zdeňka Nekulu.

Zdeněk Nekula, ministr zemědělství: Rovněž dobrý den. Vláda dnes schválila nové nařízení vlády o stanovení podmínek k provádění opatření v odvětví včelařství. Proto jsem si i dnes vzal specifickou kravatu. Hlavním cílem nařízení vlády je stanovit podmínky poskytování dotací pro sektor včelařství tak, aby Česká republika splnila podmínky stanovené předpisy Evropské unie, a mohla tak poskytovat včelařům finanční podporu z nového programového období Společné zemědělské politiky v letech 2023 až 2027.

Finanční podpora bude poskytována oprávněným žadatelům a v těchto vymezených opatřeních. Jednak je to školení pro včelaře, investice do hmotného majetku, boj proti včelím nákazám, racionalizace kočování včelstev, plemenářská práce a analýza včelích produktů.

Ministerstvo při přípravě tohoto materiálu vycházelo z dosavadní praxe a z diskusí se včelařskými nevládními organizacemi a institucemi.

Pro sektor včelařství bude v tom období 2023 až 2027 každoročně alokována částka v objemu přibližně 110 milionů korun, přičemž padesát procent je z evropského rozpočtu a padesát procent z rozpočtu České republiky.

Děkuji.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Také děkuji a poprosím o slovo ministra vnitra a prvního vicepremiéra Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Hezký den, dámy a pánové. Já bych souhrnně okomentoval dva body, které se týkají naší humanitární pomoci Ukrajině. Jedna z nich je skrze Hasičský záchranný sbor České republiky, druhá pomoc je skrze Správu státních hmotných rezerv a vlastně bych na tom spíše chtěl demonstrovat tu naši strategii, jakým způsobem a proč Ukrajině v téhle chvíli pomáhat.

Někdy se bavíme o vojenském materiálu. V případě Hasičského záchranného sboru i státních hmotných rezerv se spíše jedná o tu pomoc humanitární. A tady bych chtěl vlastně i vysvětlit české veřejnosti, že tento typ pomoci, například dodávání elektrocentrál včetně kabelových svazků a podobně, což je právě záležitost hmotných rezerv, je v našem zájmu.

My jestli teď můžeme Ukrajině pomoci v tom, aby zvládala i například problémy s vnitřně vysídlenými uprchlíky v rámci Ukrajiny, aby zajistila dostatečnou infrastrukturu pro život lidí na Ukrajině, a právě jsme tak předcházeli nebezpečí a potencialitě jakékoliv další uprchlické vlny, která by mohla přijít, tak je v našem zájmu tímhle způsobem pomáhat.

Dnes jsme se i bavili o tom, že Hasičský záchranný sbor, který má nesporně vysoký kredit v české společnosti, bude moci být i jakousi logistickou spojkou ve chvíli, když někteří soukromí donátoři budou chtít poskytnout dar na Ukrajinu, mají sami problém s tím, aby ho na Ukrajinu dopravili, anebo jim prostě v tom brání i nějaké legislativní překážky. Lze to učinit tak, že takový soukromý donátor daruje České republice, zastoupené Ministerstvem vnitra – Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru, dané předměty a Hasičský záchranný sbor potom v rámci schváleného materiálu může toto darovat Ukrajině.

V dnešním případě se jednalo konkrétně o 378 balíčků komponentů ICT technologie v celkové hodnotě bezmála jeden milion korun. Zároveň jsme dnes schválili, že tímto způsobem se dá postupovat až do výše 200 milionů korun v rámci roku 2023.

Je to zjednodušení logistiky, jak i soukromé firmy, soukromí dárci mohou poskytovat dary Ukrajině, a myslíme si, že právě zajištění té základní infrastruktury je tím základním, o co se dnes Česká republika i v rámci prevence další uprchlické vlny má starat. Děkuji.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Také děkuji a o slovo poprosím vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: Dobré odpoledne. Já si dovolím okomentovat ten první materiál, který byl schválen tento týden na vládě v pondělí, a to byla ta úprava mimořádné valorizace důchodů. Dovolím si tedy stručné shrnutí.

Důchody v červnu letošního roku vzrostou v průměru o 760 korun. Touto úpravou dojde k tomu, že průměrný důchod v České republice poprvé v historii překoná hranici 20 000 korun. Poměr důchodu vůči průměrné mzdě, který byl ještě v roce 2018 na úrovni 38 procent, tak se v letošním roce dostane nad hranici padesáti procent výše průměrného důchodu vůči průměrné mzdě. A za zhruba rok a půl nám narůstá touto valorizací výše důchodů o 31 procent.

To jsou, myslím, důležité informace pro seniory, protože opravdu za poslední měsíce je to skupina, která byla plně dorovnávaná z pohledu navyšování důchodů, pokud jde o dopady inflace. A musím ještě připomenout, že od 1. ledna letošního roku také začalo býti vypláceno výchovné, kdy každý měsíc je zvýšená výše důchodu pro maminky, případně v některých případech i pro otce, kteří vychovávali děti, o 500 korun měsíčně.

Ano, my jsme si vědomi toho, že tou úpravou valorizace snižujeme ten původní valorizační mechanismus, který byl nastavován v době, kdy tehdejší autoři nepočítali s tím, že by tady byly roky, které by byly s tak vysokou inflací a s takovým skokovým nárůstem. My musíme tímto krokem reagovat proto, abychom jednak dokázali zohledňovat i možnosti a požadavky státního rozpočtu, také abychom dokázali vyrovnávat a sledovat i určitou formu mezigenerační solidarity, protože je tady produktivní generace, která svými odvody na důchody vydělává, a pro ně ta situace je samozřejmě složitější. To vyjadřuje právě i ten poměr průměrného důchodu vůči průměrné mzdě, který nám v letošním roce překoná tu hranici padesáti procent.

Takže musíme opravdu tyto věci vnímat v kontextu. My jsme se za vládu snažili také diskutovat o tom legislativním procesu. Já jsem minulý týden jednal se zástupci opozice o tom, jestli by tato změna mohla být projednána mimo stav legislativní nouze se zkrácenými lhůtami v Poslanecké sněmovně. Na to mi bylo řečeno, že tento postup bude zavetován, takže jsme museli zvolit tento krok, aby to bylo projednáno ve stavu legislativní nouze.

Tolik asi k tomuto rozhodnutí, které bylo učiněno v pondělí. Tento tisk byl odeslán do Poslanecké sněmovny a v příštím týdnu Poslanecká sněmovna a potom následně Senát budou tento materiál projednávat.

Dovolím si ale ještě upozornit na jeden materiál, který se také týká gesce Ministerstva práce a sociálních věcí, a to je rozhodnutí vlády účastnit se řízení u Ústavního soudu, kdy tady byla podána stížnost na postup vlády v loňském roce, kdy jsme se rozhodli s ohledem na tu mimořádnou situaci, aby nejenom pro rok 2021, ale i pro rok 2022 byly zmrazeny platy politiků, ústavních činitelů a soudců. To znamená, byly tady dva roky, kdy platy, mzdy i důchody v této zemi rostly, ale dva roky tyto platy byly zmrazeny.

My jsme jako vláda, která tehdy nastoupila, tento krok udělali okamžitě. Nicméně byla tady podána stížnost a nám přijde logické, aby vláda i u Ústavního soudu tento krok, který jsme považovali a považujeme za správný, v ten okamžik byl rozhodně na místě, tak abychom i nadále tento postup hájili. Takže i o tomto dnes rozhodla vláda. Budeme aktivními účastníky tohoto řízení u Ústavního soudu.

Děkuji za pozornost.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, otevírám prostor pro dotazy, Česká televize.

Izabela Niepřejová, Česká televize: První otázka je možná spíše technická. Vy jste také dnes měli rozhodnout, jestli se kabinet připojí do řízení Ústavního soudu ohledně zmrazení platů soudců. Tak jestli jste o tom rozhodli, případně jak? Druhý dotaz je pak ještě na pana ministra práce, protože zítra by také měla jednat důchodová komise. Tak ta se bude zabývat právě tím snížením valorizace důchodů. Co od toho možná vy očekáváte, jaký by z toho mohl být výstup? A možná, kdybyste krátce okomentoval i to dnešní jednání s prezidentem. Jestli od něj cítíte podporu, že podepíše právě to snížení valorizace důchodů? A pak se ještě doptám, děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já jsem v té odpovědi před vaší otázkou právě informoval i o tom, že vláda se rozhodně připojí a budeme aktivními účastníky toho jednání u Ústavního soudu. Přijde nám to logické i s ohledem na to, jak jsme postupovali začátkem loňského roku.

A pokud jde o jednání důchodové komise, toho pracovního týmu, ten bude projednávat zítra především otázku, jak upravit valorizační schéma do budoucna, aby to bylo trvale udržitelné, aby to valorizační schéma umělo lépe reagovat na ty roky, kdy by případně byla ještě nějaká mimořádná inflační situace. Aby to schéma bylo takové, které nebude rozevírat ty nůžky životní úrovně mezi nízkopříjmovými a vysokopříjmovými důchodci, a zároveň abychom ošetřili i otázku problematiky předčasných důchodů. Takže o tom budeme zítra jednat a já potom také s těmi návrhy přijdu za svými koaličními partnery.

Takže to je rozhodně věc, která je také urgentní, protože touto novelizací, o které teď se tak mluví v posledních dnech, řešíme pouze a jenom tu mimořádnou červnovou valorizaci. A musíme potom reagovat i na to, jak budeme postupovat i do budoucna.

Pokud jde o jednání s panem prezidentem, já jsem ho seznámil, myslím si, že v poměrně velké míře detailů, se všemi okolnostmi jak problematiky obecně důchodové reformy, nutnosti toho řešení, protože pokud ho nezačneme řešit, tak budeme v situaci po roce 2030, kdy tato země bude mít deficit důchodového účtu, který postupně naroste až na částku větší než 300 miliard korun. Což je například dvojnásobek toho, co se ročně dává do dopravní infrastruktury přes Státní fond dopravní infrastruktury, nebo jsou to celé některé kapitoly několika ministerstev. A ten stát by musel potom říci, z čeho, z jiných výdajů dokáže výrazně ušetřit, aby toto dokázal pokrýt.

Takže my to musíme řešit proto, aby pro dnešní čtyřicátníky, třicátníky a budoucí generace tady byly v budoucnu důstojné férové důchody a abychom dokázali ten systém opravdu parametricky upravit tak, aby byl udržitelný.

Pokud jde o pana prezidenta, seznámil se se všemi mými argumenty, ptal se, velmi podrobně se zajímal o tu situaci a předpokládám, že on někdy v příštích dnech potom řekne sám své stanovisko. Já jsem prostě považoval, považoval jsem za důležité, aby on slyšel všechny argumenty ode mne a to se dneska stalo. Já jsem tam nešel s tím, že si dnes vyposlechnu jeho rozhodnutí. Předpokládám, že asi bude sledovat i bedlivě legislativní proces, jak bude probíhat.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Já se tedy ještě doptám a omlouvám se, přeslechla jsem to, co jste říkal před tím, protože mi psal kolega. Zeptám se ještě pana vicepremiéra: Očekáváte vy od pana prezidenta, nově zvoleného, Petra Pavla, že bude pomáhat vládě vysvětlovat úspory, reformy, možná i pokud budete čerpat z toho dnešního jednání s panem ministrem práce? Děkuju.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já jsem s panem prezidentem měl jednání, kde jsme se primárně zabývali samozřejmě tou bezpečnostní agendou. Ale dostali jsme se logicky k obecně politickým tématům a už při tom prvním jednání se ukázalo, že pan prezident bude jistě velmi autentickým a silným politickým hráčem.

On nikdy nebyl vládním kandidátem, nicméně je to člověk, který minimálně v těch zahraničněpolitických tématech jistě shodu s vládou najde, což už je velký rozdíl od současné hlavy státu. Tady si myslím budeme vystupovat jako země jednotně a myslím si, že to i v té těžké geopolitické situaci jednoznačně potřebujeme.

A samozřejmě je to člověk, který do své kampaně šel s tím, že se bude snažit hledat ty svorníky ve společnosti, ty body, které budou společnost spojovat. Začal navštěvovat ty regiony, kde neměl až tak velký volební úspěch, snaží se diskutovat s lidmi a jistě my jako ministři se budeme pokoušet přesvědčit pana prezidenta vždy racionálními argumenty o tom, že naše návrhy dávají smysl. Že naše návrhy skutečně mají logiku a dlouhodobě vedou prostě k prosperitě a k přínosu pro občany České republiky.

Pokud on naše argumenty vyslyší, pokud ten zákon, konkrétní, podepíše jako v tomto případě, tak věříme a doufáme, že nám pomůže i v té celospolečenské debatě. Jistě nemáme žádný bianco šek, znovu říkám, není vládním kandidátem, a je práce jednotlivých ministrů, abychom ho přesvědčili o tom, že postup vlády je promyšlený, má racionalitu.

Ale ten hlavní a zásadní rozdíl už se ukazuje přeci teď. Je zatím pouze zvoleným prezidentem bez inaugurace a už v téhle chvíli velmi aktivně s ministry vlády komunikuje. Sám má o takovou schůzku zájem, sám vyvolává taková setkání a to je obrovitánská změna za to, co jsem v tom předchozím roce zažil se současnou hlavou státu.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Úplně poslední dotaz: Petr Pavel už také říkal, že právě i tohle téma bude chtít diskutovat i s opozicí. Vy se budete zabývat právě tím snížením valorizace důchodů v Poslanecké sněmovně příští týden a opozice to velmi kritizuje. Zaznívají slova, jako že to projednávání ve Sněmovně bude peklo. Dá se očekávat třeba ještě nějaké jednání s opozicí před tím, než se to dostane do dolní komory? Že byste se třeba domluvili na nějakém postupu tak, aby ta Sněmovna nejednala třeba několik dní?

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já se obávám z těch jednání, které jsem vedl i já, vedl je i předseda našeho klubu Marek Výborný, tak že opozice asi bude chtít udělat maximum z hlediska obstrukcí v tom příštím týdnu. Nezaznamenal jsem především ze strany hnutí ANO nějaký náznak nějaké šance nějak racionálně se domluvit na tom průběhu toho jednání. Já musím říct, že já jsem se o to snažil.

Pokud jde o další kroky ve vztahu třeba k důchodové reformě jako takové, budu dělat vždycky maximum pro to, aby tady byla maximální politická shoda. Jenom je to někdy složité, protože když se podíváme třeba do minulosti, a ta není tak dávná, na některé výroky jak třeba paní bývalé ministryně financí Aleny Schillerové, nebo bývalého ministra financí a premiéra Andreje Babiše, tak když oni byli v situaci, kdy měli vládní zodpovědnost, tak měli třeba výrazně silné výroky na adresu některých opatření v rámci důchodového systému a dnes vidíme situaci, kdy najednou jsou v opozici, nemají tu zodpovědnost za budoucnost, nemají tu zodpovědnost vůči budoucím generacím, tak ty jejich výroky jsou o sto osmdesát stupňů otočené. Říkají pravý opak toho, co říkali kdysi.

Tak já doufám, že to je možná jenom nějaký momentální stav teď trošku v nějaké zjitřené atmosféře, ale že jako všichni dokážeme se na ty věci dívat nepopulisticky, ale dívat se na ně racionálně, zodpovědně. Protože ta čísla jsou neúprosná. Ta budoucnost je neúprosná a my musíme udělat tyto změny a měly se udělat už v minulosti.

A já jenom podotknu ještě jednu věc: Uvědomme si, že když tuto úpravu této valorizace mimořádné neuděláme, tak třeba pro příštích deset let to bude znamenat trvalý mandatorní výdaj, který navýší výdaje tohoto státu do důchodového systému o více než 600 miliard korun.

To už nelze nikdy nějakou jinou úpravou upravit, snížit a podobně. To už prostě bude trvalým výdajem, který se bude v budoucnu trvale potom i valorizovat. Takže to je i to, co musíme vnímat v tom kontextu, co to opravdu znamená pro ten státní rozpočet, který není virtuální. To není budget vlády. To je objem peněz všech občanů této země, se kterým hospodaříme.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Další dotaz ČTK.

Soňa Remešová, ČTK: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat ještě na valorizaci důchodů. Budete při tom jednání o té další valorizaci projednávat úvahy o změně příspěvku na výchovné, výchovném? A v jaké rovině? Děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Budeme, musíme i tuto situaci vyjasnit v rámci koalice, protože v tento okamžik, pokud bychom tu úpravu neudělali, tak to bude znamenat do budoucna, že se bude valorizovat i o výchovné. My musíme si říct, jestli tento krok chceme, nebo nechceme, nebo chceme nějakou jinou úpravu do budoucna. Takže i o tom musí koalice jednat. Žádné finální rozhodnutí v této věci ještě nepadlo. Předpokládám, že toto rozhodnutí uděláme teď v průběhu příštího měsíce března.

Soňa Remešová, ČTK: A jaký je váš názor?

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já musím říct, že v této věci za mě klíčové je to, že výchovné tady dnes je. Ten institut bude platit i v budoucnu. To, jak naložíme s otázkou valorizace, a je tam možných několik variant, které můžeme zvolit, tak to si opravdu nechám na ta jednání s koaličními partnery. Děkuju za pochopení.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, další dotaz nevidím, tiskovou konferenci tedy končím. Děkujeme a pěkné odpoledne.