Tiskové konference

23. 3. 2020 18:39

Tisková konference po jednání vlády, 23. března 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo bych chtěla požádat prvního místopředsedu a ministra vnitra pana Hamáčka.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte mi stručný úvod k dnešnímu jednání vlády. V tom prvním bloku jsme se věnovali přípravě schůze Poslanecké sněmovny, která by měla zasednout zítra a v režimu legislativní nouze by měla projednat zákony, na kterých jsme se dohodli a které by měly reagovat právě na aktuální situaci. Předpokládám, že jednotlivé zákony okomentují kolegové.

Týká se to zákonů o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, o evidenci tržeb, je tam novela zákona o státním rozpočtu, protože musíme provést rozpočtová opatření. Je tam novela zákona o pojistném na sociálním zabezpečení, je tam novela zákona o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání a pak jsou tam ještě některé body paní ministryně práce a sociálních věcí. Takže to jsou zákony, které půjdou zítra na schůzi Poslanecké sněmovny.

Současně jsme se dohodli na tom, že veškerá opatření, která vláda vydala v rámci stavu nouze, se prodlužují do 1. dubna a zavedli jsme ještě některá opatření, kterými jsme reagovali na vývoj situace.

Z mého rezortu je to tak intenzivně diskutovaná otázka pendlerů. My jsme o té věci jednali jak v rámci vlády, tak jsme o tom jednali i s našimi kolegy v Německu a Rakousku, protože to je věc, která samozřejmě má velký dopad. A my vnímáme ty reakce z území, zejména z těch příhraničních krajů. Vnímáme a od začátku jsme říkali, že na jednu stranu chceme našim občanům umožnit pracovat v zahraničí tak, aby nepřicházeli o práci, aby mohli živit své rodiny a platit hypotéky, na druhou stranu musíme také respektovat to, že je to vlastně ten poslední kanál, kterým se do České republiky může ze zahraničí dostávat tato epidemie.

Takže jsme dospěli ke kompromisu, kdy my zjednodušeně řečeno těm pracovníkům nebo těm pendlerům dáváme na výběr. Říkáme jim: Máte možnost buď odjet do Německa a Rakouska, tam se dohodnout se svým zaměstnavatelem a zajistit si ubytování a po následující tři týdny můžete pracovat v zahraničí. Poté, když se rozhodnete vrátit, nebo technicky vlastně kdykoliv se rozhodnete vrátit, protože my nemůžeme našim občanům zakazovat se vrátit do České republiky, ale doporučujeme jim ten třítýdenní cyklus, tak budete umístěni do karantény na 14 dní.

Chci upozornit na to, že policie na výstupu ze země povede evidenci. To znamená, my budeme vědět, kdo tu zemi opouští a kdy se do ní vrací. To znamená, ta databáze v tomto směru bude velmi exaktní a ta případná kontrola dodržování karantény u těch, kteří se vrátí ze zahraničí v tomto režimu, bude velmi striktní.

Řešili jsme otázku distribuce ochranných prostředků. Já jsem teď skončil videokonferenci s hejtmany, kdy jsme vyhodnotili zavážku těch prvních dvou dodávek. Ukázalo se, že nedošlo k žádným závažným problémům. Ten materiál dorazil na ta místa tak, jak měl a v zájmu toho, aby to pokračovalo dobře i do budoucna, jsme se shodli na tom, že celou tu distribuci převezme Ministerstvo vnitra, respektive Hasičský záchranný sbor, a budeme tedy zavážet materiálem všechna zařízení v České republice. Ta specifikovaná samozřejmě. Takže tím dalším distribučním kanálem budou příslušné kraje. Kraje dostanou přesně specifikováno, co a kam mají zavézt a bude to běžet jedním kanálem.

Současně, ale to už tady trochu fušuji do řemesla paní ministryni financí, vláda rozhodla, že Ministerstvo vnitra uhradí náklady na realizaci centrálních nákupů ochranných prostředků do výše 1,2 miliardy korun.

Pak je tady jedna věc, kterou se snažíme ulehčit České poště. Já chci využít této možnosti a poděkovat pošťákům, protože jsou pod obrovským tlakem a pošta stále funguje a funguje dobře. Navrhujeme, respektive jsme rozhodli, že, zjednodušeně řečeno, poslat dnes datovou schránku nebo zprávu datovou schránkou bude zdarma. To znamená, už se zato nebude platit a ti, co budou posílat datovou schránkou nebo zprávy datovými schránkami, budou posílat zadarmo.

A vyřešili jsme také otázku, ale to je technikálie, že zastupitelstva se mohou scházet on-line. Takže tolik asi z mojí strany a já předám slovo kolegům a popřípadě jsem připraven odpovědět na vaše dotazy. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu a dopravy pan Havlíček.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Dobrý den. Dovolte, abychom představili se svými kolegy, kteří mě za chvíli určitě budou následovat, zcela bezprecedentní ekonomické nástroje pro boj proti koronaviru. Dovolte, abych zmínil, že jsme se společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem financí, Ministerstvem práce a sociálních věcí jednoznačně shodli v tom, že pro živnostníky s okamžitou platností odpouštíme zálohy za zdravotní a sociální pojištění. Jedná se o částku 2 352 korun za zdravotní, bereme teď tu minimální, a 2 544 korun za sociální, přičemž my odpustíme i ty vyšší v tuto chvíli a zpětně se bude doúčtovávat po skončení roku. Takže bezpečně budeme garantovat to, že ty minimální částky, čili v celkovém součtu přibližně pět tisíc korun měsíčně krát šest, přibližně to je tedy 30 000 korun, bude definitivně odpuštěno.

Současně tím pádem vlastně následujeme to, co jsme vlastně u živnostníků už vlastně zrealizovali, a to bylo ošetřovné. Ošetřovné, jen abychom upřesnili, byly kolem toho v posledních hodin diskuze, platí do 13 tisíc korun tak, jak je to navrženo, pokud to samozřejmě odsouhlasí Parlament, a tam není spodní hranice. Čili zjednodušeně řečeno, není to jenom pro školáky, ale i pro mladší děti.

Nebudu zasahovat do oblasti daní, které představí paní ministryně financí, stejně tak teď nebudu zasahovat do kurzarbeitu, který byl schválen a představí ho určitě paní ministryně Maláčová.

Pouze ještě zmíním, že jsme rozšířili další úvěry a záruky. Když zrekapituluji, tak první, který už byl vyčerpán, limitní objem úvěru přes ČMRZB, byl ve výši 5 miliard korun, tzv. COVID I. COVID II v tuto chvíli již jede a je ve výši 35 miliard korun. Ten byl schválen na konci minulého týdne.

Dnes jsme se dohodli, že Ministerstvo financí společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu prostřednictvím společnosti EGAP připraví program do výše záruk 330 miliard korun. Zejména tedy v tuto chvíli pro větší společnosti.

Poslední, co bych ještě zmínil, jsou speciální dotace pro společnosti, které vyrábí zdravotnické prostředky. Množí se firmy a společnosti, podniky, ale i živnostníci, rodinné firmy, případně různá družstva, která vyrábějí zdravotnické prostředky pro boj proti koronaviru. Během víkendu jsme připravili speciální program, na který jsme alokovali 200 milionů korun a tohoto programu je okamžitě možné poskytnout 35, respektive 45 procent, podle velikosti firmy, okamžité dotace pro investici spojenou s výrobou těchto pomůcek.

A stejně tak jsme otevřeli další program ve výši 300 milionů korun, čili celkem se jedná o 500 milionů korun, který bude sloužit pro ty, kteří vyvíjejí podobné nástroje, podobná zařízení, podobné technologie. To znamená nejenom pro ty, kteří okamžitě investují, ale i pro ty, kteří jsou ve fázi finálního vývoje podobných produktů. Těch vzniká v poslední době hodně. Podle rychlého průzkumu je v České republice 300 firem, které v tuto chvíli vyvíjejí podobné produkty, takže jim jsme se snažili vyjít vstříc a okamžitě jsme tam alokovali, opakuji, 300 milionů korun.

Za mě všechno. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Vicepremiérka a ministryně financí paní Schillerová.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové. Já bych nejdříve začala daňovou oblastí a celou řadou opatření, která jsme připravili na Ministerstvu financí a která nevyžadují legislativní úpravu. Dostala jsem pouze zmocnění od vlády je provést, jak jsme se dohodli, že o všech opatřeních bude jednat a rozhodovat vláda.

Z oblasti daňové neprodleně podepíši zítra, možná už dnes, rozhodnutí, kterým pominu zálohy pro fyzické a právnické osoby k 15. červnu letošního roku. To znamená na dani z příjmu. To znamená, že nebudou tyto zálohy muset hradit, a předpokládám, že jim to i pomůže, protože si tyto peníze budou moci nechat v cashflow svých firem.

Dále prominu sankce z pozdního podání daně z nabytí nemovitosti, a to i zpětně. To znamená veškeré daně z nabytí nemovitosti. Když si někdo koupil byt, dům, zahrádku, pole, tak vlastně odsouvám až na 31. červenec svým plošným rozhodnutím. To znamená, kdokoliv podá pozdě, tak spadne do toho plošného prominutí sankcí, takže se nemusí obávat a ta přiznání může podat klidně později. Protože jde nám o to, aby lidé nechodili na Finanční úřad. Toto je taková daň, kde většinou poplatníci přijdou na Finanční úřad, nechají si jí tam od správců daně vyplnit a tomu se chceme vyhnout.

Dále tím plošným prominutím budeme dále rozšiřovat prominutí dalších sankcí. My už jsme celou řadu sankcí prominuli v liberačním balíčku jedna a v tomto liberačním balíčku dvě rozšíříme a prominu další pokuty za pozdně podané daňové tvrzení, například spojené s tím, že podá pozdě daňové přiznání subjekt, a přitom mu nevznikl žádný úrok atd. Čili rozšíříme o další tituly tak, aby se poplatníci a plátci nebáli podávat daňová přiznání v tomto období pozdě.

Stejně tak rozšířím promíjení správních poplatků o další správní poplatky, které například ukládá Celní správa.

Dostala jsem od vlády také zmocnění připravit v rámci legislativního stavu nouze, a pracujeme na tom, počítám, že bych to snad předložila v následujících dnech, tzv. zpětné působení daňové ztráty, protože předpokládáme, že celá řada daňových subjektů za rok 2020 vykáže daňovou ztrátu v dani z příjmu a podle současné účinné legislativy tuto ztrátu mohou uplatňovat v následujících pěti letech.

My chceme, aby ji mohli uplatnit zpětně za rok 2019, případně 2018. Tím pádem si představte, že za rok 2020 budou mít ztrátu, v roce 2019 měli zisk a zaplatiti daň, tak když se to proti sobě spáruje, tak jim v příštím roce po podání přiznání vznikne nárok na vrácení přeplatku té zaplacené daně a ta samozřejmě pomůže v jejich cashflow. Na tom budeme nyní s kolegy z Ministerstva financí pracovat tak, abychom to velice rychle projednali.

Dále jsem získala zmocnění požádat Evropskou komisi. Evropská komise nám dnes zaslala takový dopis s tím, že státy, které chtějí, tak mohou do dvou dnů požádat v takzvaném zrychleném procesním řízení, aby jim bylo uděleno oprávnění osvobozovat od cla a daně z přidané hodnoty dovozy zdravotnických zařízení, prostředků pro veřejné instituce, výlučně určených obětem nebo nemocným koronavirem. Zmocnění jsem získala, zítra vypravíme žádost a věřím, že toto oprávnění získáme. Tím pádem bychom osvobodili od cla a od daní a celkově ten výrobek poté zlevnili.

Co se týče legislativních věcí, tak vláda schválila novelu zákona o elektronické evidenci tržeb, na základě které se všem odloží evidence tržeb do tří měsíců po skončení nouzového stavu. Takže od doby skončení nouzového stavu plus tři měsíce. Já jsem se nakonec rozhodla jít cestou legislativní, byť jsem již minulý týden vydala tiskovou zprávu, že všem ze třetí a čtvrté vlny odložíme a nebudou prováděny kontroly ani ukládány žádné sankce.

Ale nakonec, v podstatě i po debatě s kolegy z Ministerstva financí i z Finanční správy, jsme dospěli k závěru, že nyní celá řada subjektů z první a druhé vlny má povinnost si po třech letech získat nové autentizační údaje. To znamená, museli by se znovu hromadně přeregistrovávat. Je to obrovské penzum práce a myslím, že celá řada daňových subjektů má teď jiné starosti. Takže jsem se rozhodla tento návrh podat a vláda ho schválila.

Asi nejdůležitějším, co jsme dnes projednávali, a historicky se to stalo v novodobých dějinách České republiky podruhé, jsem předložila novelu zákona o státním rozpočtu, kde jsem navrhla zvýšení stávajícího schodku 40 miliard na 200 miliard s tím, že jsem samozřejmě musela počítat už s tím, že příjmy budou jiné, než jak jsme počítali v roce 2020. Náš současný odhad propadu příjmů je necelých 80 miliard.

Dále budu muset odečíst 7 miliard za prodej čtvrtého operátora, protože se Ministerstvu průmyslu a obchodu nepodaří realizovat tento prodej v letošním roce. Budu muset odečíst 1,5 miliardy dividendy letiště, protože letiště nyní stojí a v podstatě nebude schopné dividendu zaplatit. Dále 600 milionů státní hmotné rezervy za prodej kovů. To všechno jsou věci, které vstupují, a samozřejmě propad na sociálním a na daních, takže celkově jsme na nějakých 80 miliardách a je to samozřejmě hrubý odhad, protože nevíme, jak dlouho tento stav bude trvat.

Co se týče výdajů, tak jsem se po dohodě s Ministrem obrany, za což mu děkuji, domluvila na tom, že sníží výdaje o 2,9 miliardy. Dále jsem navrhla snížit výdaje na jízdné o 1,5 miliardy, což je to čtvrtletí, kdy v podstatě je většina občanů doma, studentů, a doprava je velice omezená, takže to je poměrná část na čtvrtletí.

Samozřejmě musím navýšit kapitolu Ministerstva práce a sociálních věcí. Tam posiluji oblast nemocenské o 10 miliard a zbytek bude následovat do vládní rozpočtové rezervy, kde bude rozpočtována částka asi 60 miliard, která bude sloužit k tomu, abychom z toho pokrývali další nároky, které budou vznášet především Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Chtěla bych ubezpečit, že důchody zůstanou v nezměněné výši. Počítáme tak, jak vláda schválila v původním rozpočtu, takže v tomto ohledu bych chtěla, aby byli všichni klidní. Zvýšení schodku nám má pomoci pokrýt právě zvýšené náklady státu, které musíme investovat do firem, musíme investovat do lidí tak, abychom udrželi zaměstnanost a udrželi firmy, které jsou na tom nejhůře, v určité kondici.

Chci znovu zopakovat, že Česká republika si to může dovolit. Vychází z podmínek, které jsou mnohem lepší, než to bylo v roce 2008, byť propad odhadujeme na minus 5,1 procenta HDP, ale na rozdíl od roku 2008 máme zdravé veřejné finance, nízké zadlužení, máme přebytkové zdravotní pojišťovny, máme stabilizovaný bankovní sektor, přebytkové municipality – kraje, města obce, a to jsou všechno benefity, které nám umožní to zadlužení zvýšit a pomoci naší zemi překonat tuto složitou situaci. Věřte, že děláme vše proto, aby se to podařilo, abychom zvítězili, a věřím, že to vše dobře dopadne, a my uděláme pro lidi této země, co je v našich silách. Děkuji vám za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ministryně práce a sociálních věcí paní Maláčová.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Děkuji, dobrý den. Projedu to v rychlosti, protože jsme slíbili, že budeme velmi struční. První věcí, kterou jsme dnes schválili, je návrh zákona, který ještě půjde zítra také do sněmovny, a to je odpuštění záloh živnostníkům na důchodovém pojištění.

Důležité je říci, že to platí od března do srpna tohoto roku. Je to vládní návrh. Pevně doufám, že to sněmovna schválí, ale týká se to pouze minimálních odvodů. To znamená, 2 544 korun pro hlavní činnost a 1 018 korun pro vedlejší výdělečnou činnost. Co se týká nároku na důchod, tak OSVČ se to bude počítat jako vyloučená doba. To znamená, úplně stejný postup jako v případě nemoci.

Co se týká celkových nákladů, tak je to zpřesněno, protože jsme to zastropovali na těch minimálních odvodech, které platí 60 procent všech živnostníků z toho celkového počtu jendoho milionu OSVČ, a bude to stát celkově za těch šest měsíců zhruba 15 miliard korun. To znamená 2,5 miliardy měsíčně.

Druhá věc, která je pravděpodobně mnohem zajímavější pro firmy, protože u OSVČ jdeme cestou odpuštění odvodů, je to výlučná kompetence Ministerstva práce a sociálních věcí, a u firem jdeme dotací nebo příspěvkem na mzdy zaměstnanců. My jsme v rámci programu Antivirus, v rámci scénářů A a B, všichni, kteří se nějakým způsobem účastní vyjednávání tripartity, tak ví, o čem mluvím, tak jsme tyto dva scénáře, A a B, rozšířili o další tři.

To znamená, pro případ, že firmě nedorazila alespoň jedna třetina zaměstnanců z různých důvodů, podrobnosti najdete na webu MPSV, tak je tam možnost příspěvku na mzdy. Nebo scénář D, pro případ chybějící subdodávky. Tím pádem firma nemůže produkovat. A scénář E je omezení poptávky na trhu. I pro tento případ bude stát firmám poskytovat příspěvky na mzdy.

Důležité je, že nechceme, aby firmy propouštěly lidi. Smyslem tohoto programu je přispívat firmám, dotovat jejich zaměstnance přes vyplacené mzdy, aby firmy nepropouštěly. Tento program bude prozatím, než bude změněn státní rozpočet, platit pro měsíc březen a takto byl schválen, ale pak bude samozřejmě pokračovat.

Další důležitá praktická informace: Tento týden vláda schválí metodiku k tomu programu, poté bude zveřejněna, aby se firmy mohly připravit na předkládání žádostí, protože naším zájmem je, abychom ty proplacené mzdy refundovaly co nejdříve. A 1. dubna, to znamená na apríla, bude program vyhlášen.

Ještě jedna důležitá informace. Dnes jsme na vládě také diskutovali o tom, zda bychom neměli motivovat firmy, které i přes ty obtížné podmínky dále jedou a fungují, zda by neměly dostat něco jako motivační bonus. Dospěli jsme k názoru, že ano, a o tomto scénáři, to znamená případném scénáři F, budeme jednat ve středu a případně bude program Antivirus rozšířen, pokud počítám správně, ještě o šestý scénář. O šestou možnost tzv. kurzarbeitu. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, a ministr zemědělství pan Miroslav Toman.

Miroslav Toman, ministr zemědělství: Dobrý den, dámy a pánové, já chci v úvodu zdůraznit, že hlavním smyslem navržených opatření je zajištění potravinové bezpečnosti nebo soběstačnosti obyvatel České republiky. Já jsem denně v kontaktu s lidmi, kteří pracují v zemědělství a potravinářství, kteří pro zajištění dodávek potravin vynakládají enormní úsilí. Pracují bez omezení provozu šest a půl dne v týdnu, 14 16 hodin denně a v podstatě dělají všechno pro to, aby České republice nechyběly potraviny. Myslím, že si zaslouží poděkování.

A když jsme u toho děkování, tak bych chtěl poděkovat i Honzovi Hamáčkovi za pomoc se sháněním roušek a respirátorů pro ty provozy, které vyrábějí dětskou výživu a které jsou na to náchylné, takže za to děkuji.

Já jsem považoval za nezbytné provést ještě během tohoto víkendu analýzu dopadů na sektor a tato analýza představuje vlastně východisko pro všechny materiály, které jsem předložil. Předložil jsem vlastně tři materiály. Prvním materiálem byla ta souhrnná analýza, kde jsme vyčíslili dopady, celkový rámec, že potřebujeme teď momentálně řádově 5,5 miliardy korun, z toho je potřeba miliarda korun na PGRLF, na ten Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond. Tam navrhujeme posílit o tu jednu miliardu.

To znamená. ty budou primárně použity na navrhovaný nový program podpory a posílení rozpočtu. To jsou programy snižující úrokové zatížení, a hlavně jde o to, že budeme dávat garance na tzv. „pákový efekt“ a ta efektivita je tam až jedna ku dvanácti. To znamená: Za tu jednu miliardu jsme schopní vyzískat až 12 miliard.

Co se týká druhé části, té 3,3 miliardy, jedná se taky o soběstačnost, o vyšší zpracování zemědělské produkce na místě. Budeme na to používat stávající programy, které máme jak pro potravinářství, tak pro zemědělství i v rámci Programu rozvoje venkova.

A v neposlední řadě je to 1,2 miliardy na obnovu lesů, protože kůrovcová kalamita běží, ta se nás neptá. Prostě musíme pomoci soukromým vlastníkům tak, aby mohli ty lesy obnovit, aby nás nepotkala ekologická katastrofa, a věřím, že i to pomůže k obnově přírody a k obnově klimatu v České republice.

Nicméně těch 1,2 miliardy už bylo jednou schváleno, ale pak jsme to pozastavili právě z důvodu koronaviru. Teď se domlouvám s paní ministryní financí. Nicméně tyto peníze budou uvolněny na základě žádosti z rozpočtové rezervy podle toho, jak projde zákon o rozpočtu, jak o tom mluvila paní ministryně financí.

Já musím zdůraznit, že všechny tyto materiály představují zvýšení soběstačnosti, bezpečnosti potravin, pravidelných dodávek pro lidi tak, aby lidé v České republice měli i do budoucna zajištěnou potravinovou výživu. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ještě pan Hamáček chtěl něco dodat? Ne, tak tu máme první dotaz z České televize.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Já bych se zeptala, zda jste ještě rozhodli o nějaké změně, co se týče otevírací doby obchodů, jestli se nějak upravuje? Pak bych se ještě zeptala na nové opatření směrem k lidem, kteří jezdí do zahraničí za zaměstnáním. Je tam reálně nějaká podmínka, že tam musejí zůstat dva nebo tři týdny minimálně, a pak se tedy vrátit a být dva týdny v karanténě? A případně ubytování, to myslíte tak, že si zkrátka musí najít hotel, penzion, ubytovnu a zůstat v zahraničí?

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Možná pan vicepremiér k tomu otevírání a já potom.

Karel Havlíček, místopředseda vlády a ministr průmyslu, obchodu a dopravy: Co se týká obchodů, tak jsme opravdu zodpovědně celý víkend řešili nejoptimálnější skladbu otevíracích hodin. Byli jsme opravdu zavaleni, a to nepřeháním, možná tisícovkami různých připomínek, návrhů změn. Někdo byl spokojen více, někdo méně, a nakonec jsme udělali určitý kompromis. A to takový, že, zjednodušeně řečeno, všechny obchody nad 500 m2, čili větší obchody, musí jít pod určitým režimem, hned řeknu jakým. Do 500 m2 je to bez omezení otevírací doby, což jsou ad jedna malé obchůdky typu pekárny, lahůdky atd., ale pochopitelně, a k tomu jsme museli přihlédnout, několik desítek tisíc malých obchodů na venkově, kde tento režim skutečně, nechci říci, úplně ztrácí svůj smysl, ale tím, že je tam méně lidí, tak to nedávalo smysl, dokonce se tam některé věci vykupovaly.

Takže obchody do 500 m2 jsou ve smyslu toho, že provozovatel obchodu musí garantovat to, že pokud tam důchodce přijde, tak se o něj musí postarat ve smyslu určitého zvýhodnění. To znamená, že musí mu být prokázán dostatečný servis. A kde omezujeme, jsou obchody nad 500 m2, a to tak, že od 8.00 do 10.00 to bude pro seniory. To znamená, že 7.00 až 8.00 hodin jsme nechali širokou veřejnost, a to z toho důvodu, že měli zájem lidé, kteří jezdí do pracovního poměru, si mezi 7 a 8 hodinou nakoupit a tím, že jsme udělali 7 až 9 hodin pro seniory, tak v tu chvíli to pro ně bylo nepohodlné. Takže jsme přihlédli k tomuto argumentu a nechali jsme pro seniory 8 až 10 hodin.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já k tomu opatření s pendlery. Zkusím ho trochu rozvést. Celou dobu jsme hledali způsob, jak na jednu stranu lidi ekonomicky nezničit a jak zajistit, aby se sem dostávalo co nejméně nákazy a udělat to pendlování co nejméně rizikové. Postupně jsme přijímali různá opatření, která měla těm pendlerům vysvětlit, že když už tedy musí jezdit, a my to respektujeme, tak je potřeba, aby po návratu opravdu omezili sociální kontakt a zůstávali doma s rodinou, aby nechodili po obcích atd.

A prostě ukazuje se, že to nefungovalo, a teď nechci paušalizovat, ale že tam byly i případy, kdy došlo k situaci, že ten pendler byl zdrojem nějaké nákazy. Takže jsme hledali způsob, jak to vyřešit nějak systémově, protože opravu jsme opatření utahovali den ze dne a vedli jsme jednání i s jejich zaměstnavateli, s německými a rakouskými politiky a s dalšími, a toto je výsledek, na kterém jsme se shodli, že by mohl fungovat. To znamená: ti zaměstnavatelé, pokud si chtějí udržet českého zaměstnance, a je celá řada odvětví, která jsou závislá na našich zaměstnancích, tak prostě vyvinou snahu jim zajistit ubytování. Jak to udělají, to je samozřejmě na nich po dohodě, ale jak jste řekla, mohou to být hotely, ubytovny atd.

Současně jsme apelovali na zaměstnavatele, aby zajistili našim pracovníkům adekvátní ochranné pomůcky. Proto tam dáváme čas do čtvrtka, aby byl prostor na to, si ty věci dojednat a zařídit, nicméně německá a rakouská strana tuto informaci má, že to směřuje tímto směrem, a předpokládám, že nabídky přijdou zítra nebo pozítří.

Současně hledáme způsob, který není protiústavní. To znamená: My říkáme ano, z našeho pohledu by bylo ideální, abyste vycestovali na 21 dní, na tři týdny, a po těch třech týdnech, pokud se chcete vrátit, tak ale počítejte s tím, že zůstanete v karanténě. Nikdo nikoho nenutí, aby se vracel. Pokud si to dohodnou na dva měsíce nebo na dobu trvání nouzového stavu, to nikdo nikomu nezakazuje, ale zase jsou samozřejmě tam jiné aspekty jako odloučení od rodiny atd. Proto jsme jako doporučení stanovili tři týdny.

No a protože samozřejmě nemůžeme našim občanům zakázat se vrátit, tak pokud se někdo rozhodne, že se z nějakého důvodu vrátí po týdnu, tak ale musí počítat s tím, že okamžitě půjde do karantény, a musí počítat s tím, že na rozdíl od těch jiných způsobů karantény, kde jsme evidenci nevedli, to znamená, evidence se vedla až přes e-neschopenky nebo rozhodnutí hygieny, tak tady budeme vědět, kdo všechno překročil hranice. Tudíž víme, že kdokoliv z principu, pokud zde není nějaká jiná výjimka, se vrací z Rakouska či Německa, tak nastupuje do karantény. Máme tím pádem všechno – jméno, číslo občanského průkazu, bydliště a policie to bude velmi tvrdě kontrolovat.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz? Televize Prima, prosím.

Josef Mádle, TV Prima: Já bych chtěl poprosit paní ministryni o názor, zda těch 200 miliard korun, ten schodek, je podle vás pesimistická varianta, nebo optimistická varianta? A pak bych směřoval dotaz na pana vicepremiéra Hamáčka ohledně rychlotestů. Podle hygieniků mají chybovost 80 procent. Tak jsem se chtěl zeptat, jestli česká strana už vznesla na čínskou stranu otázku, k čemu nám ty rychlotesty jsou? Zda třeba chceme uplatnit nějakou reklamaci, protože to stálo několik desítek milionů korun a mohly by se právě ty peníze využít někde jinde.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já začnu, děkuji za otázku. Chcete po mě trochu moc v tuto chvíli. My jsme vyšli v daný okamžik z čísel nejreálněji, jak jsme mohli. To znamená: Spočítali jsme to, co už víme – dopad našich opatření, spočítali jsme propad ekonomiky na minus 5,1 procenta, takže my nesdílíme názor některých ekonomů, že to bude minus10.

Ale všechno je odvislé od toho, a to je potřeba si říct, jak dlouho zůstane tento stav. Jestliže se bavíme o čtvrt roku, tak je ta situace jiná, než kdybychom se bavili o půl roku a více. To znamená, že samozřejmě my chceme, a je to věc zdravotnictví, našeho hlavního epidemiologa, do toho já rozhodně nemam ambici mluvit, ale my chceme dosáhnout určitého stavu, aby prostě ten nárůst, aby nerostl ten počet nakažených tak moc, a pak určitě by bylo optimální se začít vracet postupně do normálního života, ekonomiku oživovat, ale kdy ten okamžik nastane, to bude určitě ještě téma pro vládu a budeme se o něm bavit.

Takže to jsou ty neznámé, na které já vám nemohu teď úplně dát jasnou odpověď. Takže v danou chvíli to takto odhadujeme. My počítáme, že díky těmto opatřením prostě by se plus minus kolem 100 miliard vlastně se všemi těmi opatřeními i daňovými podařilo do ekonomiky nalít. Kromě toho pracujeme s ministrem průmyslu a obchodu nebo s panem vicepremiérem. Dostali jsme úkol dnes pracovat na těch zárukách, navýšili jsme záruky pro EGAP na 330 miliard do rozpočtu a budeme pracovat na té multiplikaci a na uplatnění vlastně s úvěrovou politikou. To je velice důležité pro podnikatelský sektor.

Takže v daný okamžik je to nastaveno nejreálněji, jak jsme byli schopni to nastavit, ale samozřejmě ukáže další vývoj, a hlavně doba a délka těchto opatření.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak k těm rychlotestům. Já chápu, že to je velká senzace, nicméně já bych ty věci chtěl uvést na pravou míru. Ty testy, když se nakupovaly, když jsme diskutovali o jejich dovezení do České republiky, tak od začátku v rámci té diskuse zaznívalo, že ty testy se musí používat stejným způsobem, ke kterému byly určeny. To znamená, že ty testy jsou postaveny tím způsobem, že detekují protilátky proti té chorobě v krvi, a od začátku padalo ze strany odborníků, že samozřejmě od toho nakažení do chvíle, než se vytvoří protilátky, trvá nějaký čas.

A ve chvíli, kdy ten test je nasazen podle toho, k čemu je určen, to znamená ve chvíli, kdy v té krvi mohou být ty protilátky, tak funguje dobře. Podle zkušeností jak z Číny, tak z Koreje, pokud ta metodika odpovídá tomu designu toho testu, tak je funkční. Ale pokud někdo ten test nasadil na prvotní screening pacientů, to znamená na třídění, jestli ti lidé mají, nebo nemají ten virus v počátku, tak je logické, že to fungovat nemohlo. A je to o metodice.

Já jsem o tom dnes hovořil s panem hejtmanem Vondrákem. Moravskoslezský kraj původně navrhoval takovou metodiku, aby se ty testy nasazovaly až v pozdější fázi. Ta metodika, která přišla potom, byla jiná. Takže teď padlo rozhodnutí, že se vrátíme k té původní. To znamená, vrátíme se k používání těch testů tak, jak byly určeny. To znamená: Ty testy se opravdu dají použít ve chvíli, kdy ta nemoc má za sebou nějakou dobu, nebo se dají použít k tomu, že pokud se někdo vrací z karantény po 14 dnech, tak je evidentní, že pokud byl nemocný, tak po těch čtrnácti dnech už by ty protilátky v krvi byly, a pak ten test zafunguje.

Takže z mého pohledu to není o nějakém skandálním odhalení, že jsme dovezli něco, co nefunguje, ale je potřeba to nasadit tak, aby to fungovalo. Je to o příslušných metodikách a Ministerstvo zdravotnictví, jak jsem vyrozuměl z vyjádření pana náměstka Prymuly, už ty metodiky upravilo. Je to nicméně jediný test, který je alternativou k tomu testu PCR, a znovu říkám, pokud se vhodně zvolí jeho nasazení, tak je funkční.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ještě Česká televize.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Ještě jenom doplňující otázka, jestli stát bude firmám platit celé ty mzdové náklady, to znamená včetně zdravotního a sociálního pojištění? A ještě bych se možná zeptala pana vicepremiéra Hamáčka. Vy jste říkal, že nově váš resort bude zavážet všechna zařízení v České republice. To znamená, že resort zdravotnictví už nebude mít na starosti ani ty fakultní nemocnice?

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak já. Budeme platit procento z vyplacené částky a já teď řeknu těch pět scénářů, aby došlo k jasnému rozlišení.

Pro případ karantény, to znamená, kdy zaměstnanec bere nemocenskou a prvních čtrnáct dní to kryjí firmy, tak zaměstnanec dostává 60 procent mzdy a my budeme refundovat celou částku.

Scénář B: Pro případ, kdy musely firmy zavřít, tak jejich zaměstnanci mají nárok ze zákona na 100 procent mzdy a my budeme refundovat 80 procent.

Pro scénář C, kdy zaměstnanci nebo alespoň jedna třetina zaměstnanců z různých důvodu nedorazila do práce, a kvůli tomu podnik nemůže fungovat – například kvůli ošetřovnému nebo kvůli karanténě – tak zaměstnanec má nárok, ten, který nemůže pracovat kvůli tomu, že ostatní nedorazili do práce, tak má nárok na 100 procent mzdy podle zákoníku práce, a my budeme refundovat 80.

Scénář D, kdy firma nemůže produkovat, protože jí chybí subdodávky, tak ti zaměstnanci, kteří kvůli tomu nemají práci, dostanou 80 procent mzdy, zase ze zákona, a my refundujeme 50 procent toho, co bylo vyplaceno.

A scénář E: Firma nemůže produkovat, protože není poptávka po jejích produktech – například autosalony mají zavřeno, například – tak zaměstnanec dostává 60 procent a my refundujeme polovičku té vyplacené částky.

Je to složité, najdete to na webu MPSV, nebo na mém twitteru nebo na mém facebooku. Je to těch pět scénářů, ve středu budeme jednat o šestém.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Ještě k těm dodávkám, já se to pokusím vysvětlit na to příkladu, jak to funguje dnes. De facto veškeré dodávky ochranného materiálu se teď vykrývají z těch velkých dodávek z Číny. Takže v tom systému duálním, jak byl nastaven, to vypadalo tak, že ten ruslan, který přistál v Pardubicích a vojáci ho vyložili a odvezli ho do skladu policie v Opočínku, tak hasiči z toho odpočítali kvótu pro přímo řízené organizace Ministerstva zdravotnictví, chcete-li fakultní nemocnice. Pro to si přijeli vojáci, odvezli to do skladu státních hmotných rezerv do Sedlčan, tam to rozpočítali a potom vojáci a státní hmotné rezervy to rozváželi do fakultních nemocnic.

Ten zbytek už přímo v tom Opočínku hasiči rozpočítali na jednotlivé kraje podle našich tabulek a odjeli do krajů. A mě přišlo zvláštní, aby do Moravskoslezského kraje jely ty kolony dvě. Aby tam jela kolona hasičů, která veze vybavení pro všechny nemocnice kromě fakultní nemocnice, a za nimi s jistým odstupem, protože my jsme rychlejší, jela armáda s tím samým materiálem z toho samého letadla pro fakultní nemocnici.

Takže jsme se dohodli, že toto fakt dělat nebudeme, a bude to zavážet celé Hasičský záchranný sbor. Hejtmani jsou na to nastaveni, mají na to distribuční místa a společně to zvládneme. Samozřejmě, pokud by Ministerstvo zdravotnictví mělo nějaké speciální zásilky, které by si chtělo doručit přímo svým přímo řízeným organizacím, tak jim to nikdo brát nebude a blokovat je také nikdo nebude, ale pro ty páteřní systémové dodávky ve velkých objemech je opravdu ten jeden systém lepší a funkčnější.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak, ČTK.

Marek Opatrný, ČTK: Dobrý den. Vláda dnes měla také schvalovat podmínky pro maturity a přijímací zkoušky, jak je dnes ráno navrhoval ministr Plaga. Tak se chci zeptat, jestli to vláda schválila bez nějakých změn a podobně, co se týká těch termínů, 21 dnů maturity po otevření škol, 14 dnů přijímačky a podobně. Děkuju.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Ano, schválila, nicméně jde to zítra do Parlamentu.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Musí to jít změnou zákona.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak další dotaz, Televize Nova.

Klára Pospíšilová, TV Nova: Dobré odpoledne. Já ještě navážu na otázku kolegy tady z Primy ohledně těch rychlotestů. Pane ministře, vy jste vysvětloval jejich problematiku, ale mě by zajímalo: Kontroloval vůbec někdo jejich kvalitu, prošlo to nějakou kontrolou? Děkuju.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Ano, stejně jako všechny ostatní výrobky, které se dovážejí, tak všechny ty testy mají certifikaci. A fungují, akorát se musí používat v souladu s návodem, když to úplně zjednoduším.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Televize Prima.

Josef Mádle, TV Prima: Pane ministře Hamáčku, jenom pro upřesnění, my jsme se bavili o pendlerech ve vztahu k Rakousku, Německu… Platí to ale i pro pendlery co se týče například Polska, protože i tam jsou ty případy?

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tento režim, který jsme odsouhlasili, platí na česko-rakouské a česko-německé hranici. Režim na česko-slovenských a česko-polských hranicích tím dotčen není. Tam funguje ten režim původní, protože tam, otevřeně řečeno, pokud se podíváte na riziko a růst té epidemie v Polsku a na Slovensku, tak ty růsty jsou podstatně nižší.

Současně, zase úplně otevřeně řečeno, ten směr pendlerů je spíše z Polska k nám a ze Slovenska k nám. Ze Slovenska jsou to zejména pracovníci ve zdravotnictví, takže my jsme toto všechno brali v úvahu. A z Polska jsou to pracovníci ve firmách, které zatím stále ještě běží a my ty firmy chceme udržet v chodu. Takže tam ten režim zatím zavádět nebudeme. Samozřejmě pokud by se ukázalo, že to riziko na té polské nebo slovenské hranici, respektive v Polsku nebo na Slovensku je stejné jako v Rakousku či Německu, tak bychom k tomu nějakému opatření přistoupili. Ale my primárně cílíme na jižní hranici, protože tam ta epidemie má daleko větší sílu.

Josef Mádle, TV Prima: Ještě bych vás tedy poprosil o doplnění nebo upřesnění, co se týče OSVČ. Od minulého týdne probíhají různá podpůrná opatření, abychom OSVČ zachránili. Všechny ty úlevy od sankcí, termíny a tak dále, týká se to jenom hlavní činnosti, nebo i vedlejší?

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak co se týká MPSV, tak je to hlavní i vedlejší činnost a vedlejší z toho důvodu, aby to bylo administrativně jednoduché, protože ty částky, které OSVČ na důchodovém pojištění platí ve vedlejší činnosti, jsou prostě bagatelní.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Všechno je srovnáno, to znamená není v tuto chvíli podstatné, jestli to dělá MPSV, Ministerstvo zdravotnictví nebo kdokoliv jiný. Všichni OSVČ jedou vlastně na stejné liště, to znamená, týká se to všech stejně.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: No a za mě, co se týče daní, tak je to stejné. To znamená: Týká se to všech fyzických a právnických osob, dokonce i právnických, když se bavíme o odpuštění záloh, a pak celá ta série vlastně těch prominutí sankcí a tak dále dopadá na všechny. Jak v liberačním balíčku 1, tak v liberačním balíčku 2.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě dotaz z České televize.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Pardon, ještě se zeptám paní Schillerové. Vy jste tedy říkala, že se snižují výdaje na slevy na jízdné, proč se ale teda bráníte třeba tomu zrušení slev na jízdné. Protože školy jsou zavřené, a studenti tedy logicky nejezdí, starší lidé mají být doma, pravděpodobně asi taky nevyužívají tu vlakovou dopravu, tak proč nezrušit slevy na jízdném?

 Alena Schillerová, ministryně financí: Tak my jsme zatím po debatě na vládě přistoupili k tomu, že ten výpadek v tom čtvrtletí určitě bude. My jsme rozpočtovali na slevy na jízdném 5,5 miliardy, miliardu už stačilo Ministerstvo dopravy utratit za ty dva měsíce a teď počítáme, že bude čtvrtletní výpadek, což je 1,5 miliardy. Ale my počítáme s tím, a věříme tomu všichni, že vidíme světélko na konci tunelu a že se začneme vracet do normálního života, začneme normálně fungovat. A já si myslím, že přijde lidem k duhu, starobním důchodcům, nebo i studentům, když budou mít slevu na jízdném, zvlášť v této složité době.

Takže zatím je tam výpadek čtvrt roku, ten určitě nebude utracen, tak proto jsem to už z toho rozpočtu, z té návrhu novely vyndala pryč, ale počítáme, že snad se podaří a poté začne zase naše země postupně normálně fungovat. Takže proto tento jenom pozastavení, nebo respektive snížení toho podílu.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji, ještě dotazy novinářů prostřednictvím videokonference.

Tomáš Medek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Tak o první dotaz z videochatu poprosím Lenku Zlámalovou z Echo24.

Lenka Zlámalová, Echo 24: Dobrý den, já bych se chtěla zeptat pana vicepremiéra Hamáčka, protože on se ujímal toho tématu testování, kdo je v krizovém štábu a ve vládě zodpovědný za testování? Ptám se proto, že ti vědci z Akademie věd a Univerzity Karlovy si stěžují na to, že by mohli testovat mnohem víc, ale nemají vůbec žádné partnery. A v tom mezinárodním srovnání, Světová zdravotnická organizace vydala doporučení: Testujte, testujte, testujte. Německo má 150 tisíc testů týdně. My máme nyní kolem 17 tisíc. Děkuji.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já bych chtěl rozptýlit tu informaci, že Ministerstvo vnitra se ujalo testování. My jsme se ujali mnoha povinností, ale rozhodně netestujeme lidi, nemáme na to kapacity. Jediné testy, které provádí naše, nebo provádíme vlastními silami, jsou testy v rámci zdravotnického zařízení Ministerstva vnitra a ty jsou určeny pro příslušníky bezpečnostních a ozbrojených sborů.

Takže rozhodně Ministerstvo vnitra se nerozhodlo plošně testovat naše občany, za testování odpovídá Ministerstvo zdravotnictví, takže pokud se ptáte na metodiku, popřípadě na počet testů, tak je potřeba ten dotaz směřovat na Ministerstvo zdravotnictví, případně na hygienickou službu. Ale rozhodně testování obyvatel není v gesci Ministerstva vnitra, protože naši lidé nejsou proškoleni k tomu, aby dělali odběr těch testů. Já jsem to zažil osobně, vím, co to je, a na to je potřeba zdravotnický personál, nikoliv policista nebo hasič.

Tomáš Medek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Tak, děkujeme, další dotaz…

Lenka Zlámalová, Echo 24: Můžu tedy jen doplnit, pardon? A kdo je za to zodpovědný ve vládě, celkově za systém testování? Kdo těm vědcům zodpovídá za to, že ta koordinace nefunguje, že se testuje velmi málo ve srovnání s jinými zeměmi? Ono to souvisí s tou ekonomikou. Ve chvíli, kdy má firma málo otestovaných lidí a my tady musíme držet masové karantény. Například v Koreji se velmi testovalo a… (nesrozumitelné)

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Nevím, jestli jsme slyšeli…

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já jsem zkoušel odezírat. Jenom vím, že minule tady byla debata, že vás někdo vypnul, ale to internetové připojení od vás je fakt komplikované a vypadává to. Tak jenom aby to nebylo, že vám děláme nějaké naschvály. Ale za testování odpovídá Ministerstvo zdravotnictví a veškeré dotazy je potřeba směřovat tímto směrem.

Tomáš Medek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Tak Lenko děkujeme, další dotaz Radek Bartoníček Aktuálně.cz. Radku, zapněte si mikrofon, prosím.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Ano, omlouvám se, dobrý den. Pane ministře, nezlobte se, ale přiznám se, že sám jsem byl zaskočený vaší odpovědí na otázky kolegyně Lenky Zlámalové, protože vy přece jenom jste i předseda politické strany, a jak vy sám vidíte to testování? Protože řada lidí skutečně začíná být trošku, nebo více nervózní z toho, že testování je pomalé. Řada lidí nám píše: „Čekáme týden a více na to, aby nám přišly výsledky.“ To je přece situace, který musí zneklidňovat. A já jsem překvapený i tím, že nepřišel pan premiér, nepřišel pan ministr zdravotnictví, nepřišel pan Prymula v situaci, kdy opravdu lidé sedí doma a čekají, jak to bude z cestováním. Děkuji za odpověď.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Znovu říkám: Testování je klíčem k úspěchu. Souhlasím s vámi a souhlasím i s paní kolegyní, že čím větší protestovanost populace, tím lépe se samozřejmě dá situace řešit. Nicméně zase pozor, nechtěl bych, aby Česká republika vypadala jako nějaký outsider. Pokud se podíváte na počet testů na počet obyvatel, tak jsme na tom asi tak, že jsme asi v polovině toho žebříčku, minimálně toho, který jsem viděl já a kde jsou země geograficky blízké.

Takže souhlasím s tím, že čím větší protestovanost, tím lépe, nicméně nemůžete chtít po mně, abych vám teď dal odborný názor, jak to zrychli jak to zlepšit. Dle mých informací, ale znovu říkám, není to moje gesce jako ministra vnitra, to závisí na počtu dostupných odběrových sad. Tam už pomáhalo i Ministerstvo zemědělství. Takže ten první limitující faktor je počet odběrových sad, druhý limitující faktor je počet odběrových míst. Ta se postupně zvětšují, respektive staví se nová. A pak ten třetí limitující faktor je schopnost zpracovat ty PCR testy, kdy to trvá nějakých 6 hodin.

To znamená, že pokud se zeptáte na Ministerstvu zdravotnictví, tak vám řeknou, že dělají vše pro to, aby se zvýšil počet odběrových sad, aby se zvýšil počet testovacích míst a aby se zapojily nové kapacity na testování. Rozhodně to není o tom, že by tady někdo chtěl sabotovat testování. Všichni si velmi vážně uvědomujeme, že čím více testů, tím lépe, ale současně narážíme pravděpodobně na nějaké limity. Ale detailnější odpověď opravdu nemůžete čekat od ministra vnitra.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Pardon, ještě doplňující dotaz. Pane ministře, děkuji za odpověď, cítím, že máte snahu odpovědět, ale nezlobte se. To, co jste řekl, většina věcí je samozřejmě známých. Já vás jen poprosím, kdybyste mohl ty dotazy vzkázat panu premiérovi nebo panu ministrovi zdravotnictví nebo panu Prymulovi. Protože my nemáme jinou možnost se zeptat, než teď na tiskové konferenci. Proto se ptáme na tyto otázky a neznáme ty odpovědi. A myslím si, že spousta lidí v této zemi čeká na ty informace, kdy se testování zrychllí, aby měli lidé, kteří sedí doma, odpovědi, kdy jim někdo řekne, že jejich test byl tedy testován, a jaký mají výsledek. Prosím tedy o to, abyste to vzkázal na vyšší místa. Děkuji.

Tomáš Medek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Tak děkujeme. Další dotaz Jakub Veinlich, deník Blesk.

Jakub Veinlich, Blesk: Dobrý den. Jak říkal Radek Bartoníček, nevidím ministra zdravotnictví ani pana Prymulu. Nové číslo je 1 236 prokázaných nákaz, tedy máte nějaké nové informace o tom, kolik těch lidí je v nějakém akutním stavu? Pak by mě zajímalo ohledně toho včerejšího úmrtí: Už jste to probírali na vládě a máte informace o tom, jakým způsobem ten člověk se nakazil koronavirem? Protože měl pobývat v domově důchodců. Jestli se nemýlím, tak měl být ještě předtím také v LDN v Krči. Je tedy možné, že mohl být v té skupině, kde léčili taxikáře a kde nakazily se sestřičky? Pak by mě zajímalo, kdy a jak, pane ministře Hamáčku, by měl přijet další materiál. Vím, že dnes by se měl otáčet znovu ruslan. Potom jste také mluvil o těch opatřeních, která se protahují do 1. dubna. Platí to beze zbytku? Všechna opatření, která byla doteď nějakým způsobem uvedena, tak platí do 1. dubna? A jestli můžu poprosit, jenom pro pořádek, co vše tedy bude zítra vláda předkládat Poslanecké sněmovně, potažmo Senátu k projednávání v legislativní nouzi? Děkuji moc.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak to bylo hodně otázek najednou. Takže já odpovím nejdříve asi na to, co patří mému rezortu. Ty dodávky budou pokračovat, máte pravdu, dorazí v úterý ruslan, potom dorazí několik letadel China Eastern, jak ve verzi cargo, tak ve verzi osobní. Takže když to rychle spočítám, tak nám se ukázalo, že Ruslan s tímto nákladem má kapacitu nějakých 750 kubíků, cargo speciál 500, to jsme přes 1 000 a každý dopravní letoun China Eastern 200. Takže řádově jsem na nějakých 1,5 tisíci kubíků, které sem dorazí tento týden.

A já jsem přesvědčen, že opravdu už budeme mít jisté rezervy z hlediska toho materiálu, že už to budeme dodávat „just in time“ a dodávat to i do nemocnic opravdu na poslední chvíli. Takže to je k těm dodávkám.

Prodloužili jsme všechna ta opatření. To znamená, že stačí jen vyměnit datum, tuším, ze 24. na 1. dubna. Co půjde do sněmovny, tak to ví paní ministryně práce, tak jestli mohu.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Je to celkem šest předloh. A je to za MPSV: ošetřovné, druhá věc je odpuštění plateb OSVČ na důchodové pojištění, za Ministerstvo financí odklad EET, za čtvrté státní rozpočet, za zdravotnictví odklad pojistných plateb OSVČ a za šesté odklad školní maturity. To znamená šest věcí. Dvě MF, dvě MPSV, jedno školství, jedno zdravotnictví.

Jan Hamáček, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak a potom tam byly dva dotazy na ty konkrétní případy. Takže já mám stejnou informaci, jako máte vy, o tom čísle lehce přes 1 200. A určitě večer to Ministerstvo zdravotnictví potvrdí číslo. Nemám informace o tom, že by došlo k nějakému zásadnímu posunu u těch, kteří jsou v horším stavu. A pokud se ptáte na toho zemřelého, tak opravdu není předmětem jednání vlády, abychom diskutovali jednotlivé případy.

My opravdu neřešíme na vládě detaily z těch případů, takže já netuším, jestli je pravda to, co říkáte o LDN nebo domově důchodců. Toto je práce pro odborníky, to není práce pro ministry vlády. Já věřím, že pražská hygiena, tuším, že to je pražská hygiena, má kompletně zmapován ten jeho pohyb. To je součástí té jeho anamnézy nebo toho rozhovoru nebo toho zjišťování předtím, než je ten člověk umístěn. Takže pokud by tam bylo nějaké riziko, tak už by určitě pražská hygiena konala.

Tomáš Medek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Tak děkujeme, další dotaz Robert Müller, agentura Reuters.

Robert Müller, Reuters: Dobrý den, chtěl bych se, prosím, zeptat: Z těch opatření jste zmiňovali kurzarbeit, možná jsem to přeslechl, jak by se to vlastně mělo uvést v existenci toto opatření? To jsem nezachytil. A od kdy by mělo platit a jak dlouho? Jestli už to někde bylo. A pak se chci zeptat: To odpouštění těch plateb na sociální a zdravotní pojištění na půl roku. Tak zase od kdy to má začít? A případně kdy budete uvažovat o tom, jestli to necháte jen na půl roku, nebo jestli se to může třeba i prodlužovat? Děkuji.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak to je na mně. Ten kurzarbeit tomu říkáme, to je obecný název, aby tomu každý rozuměl, co se tím myslí. Ale ten vládní program se jmenuje Antivirus a je to těch pět scénářů, ve kterých může stát firmám dávat příspěvky na mzdy. My jsme to v tuto chvíli schválili na měsíc březen.

V těch jednotlivých scénářích se začátek liší podle toho, kdy ta situace nastala. Například u scénáře A, kdy proplácíme zaměstnavatelům mzdy těch, co byli v karanténě, tak tam se to samozřejmě liší počátkem a koncem karantény. U toho, kdy byly zavřeny firmy a nemohou fungovat, tak se to logicky odvíjí od toho vládního nařízení. Co se týká omezení poptávky, tak tam je to prostě pak nastáním té skutečnosti.

Já jsem říkala, že důležité bude, že my tento týden předložíme vládě ke schválení tu metodiku, kde budou veškeré podrobnosti, a 1. dubna ten program Antivirus bude vyhlášen, protože ty mzdy musí být proplacené, a protože se mzdy proplácejí za kalendářní měsíc, tak je logicky důležité, aby byly za měsíc březen, kdy došlo k té situaci, aby byl ukončený. A pak to bude záviset na tom, kdy firmy vyplácejí standardně mzdy. Když je vyplatí, tak si pak požádají o tu refundaci těch příspěvků. Takže program Antivirus.

Co se týká těch OSVČ, jak zdravotní, tak sociální, tak začíná to v březnu, je to na šest měsíců a končí to v srpnu. Dohodli jsme se, že, tak to má i Ministerstvo zdravotnictví i Ministerstvo práce a sociálních věcí,. Pokud živnostníci poslali ty platby už za měsíc březen, tak jim to bude přičteno k dobru v měsíci září. Ale my jsme chtěli vlastně, aby co nejdříve OSVČ nemusely nic platit, protože mají v tuhle chvíli problém s cashflow.

A co se týká případného prodloužení celého programu, to se bude odvíjet od případné situace a my pevně doufáme, že za pár týdnů bude celá věc za námi. Ale budeme to pak řešit operativně.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Já bych ještě doplnila zdravotní, protože ve stejném scénáři, jako jede sociální, tak bude i zdravotní. Pan ministr zdravotnictví předložil obdobnou novelu. To znamená, že se bude vlastně odpouštět záloha na těch šest měsíců ve stejném časovém rozsahu, jako je to u sociálního. A vlastně obě tyto novely obsahují potom tu možnost, že ve vyúčtování, které se bude podávat v příštím roce, tak se vlastně všem bez rozdílu odpustí sociální i zdravotní do výše minimálních odvodů. 

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak, a pokud je to vše. Nebo ještě kurzarbeit?

Robert Müller: Můžu ještě doplňující, prosím? Chtěl jsem se, prosím, zeptat ještě, to je spíš taková obecná věc, pravděpodobně na Ministerstvo financí. Teď se objevuje řada firem, které se snaží pomáhat řešit tu situaci. Některé z nich tak činí mimo rámec své oficiální povolené činnosti. Dnes vlastně příklad palírny Žufánek, která vyráběla dezinfekční gel místo toho, aby pálila alkohol a musela to řešit potom s Finanční správou. Jestli třeba neuvažujete o nějakém generálním pokynu nebo něco takového, aby se řeklo těm firmám: Teď dělejte, co můžete, a pak to nějak vyřešíme, až ta krize pomine. Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak já pana Žufánka vysvětlím osobně. Já jsem s ním osobně mluvila. Já jsem se tomu hned ráno věnovala, když jsem zavnímala na sociálních sítích vlastně tento problém. Ten problém spočívá v tom, a vím to přímo od něho a samozřejmě od Celní správy, že on prostě vyráběl určité množství dezinfekce a přesáhl množství, které může podle zákona, aniž by měl příslušná povolení, takže Celní správa ho velmi slušně, a on mi to potvrdil a podívejte se na jeho facebook, on to tam teď před chvíli narovnal, než jsme šli na vládu, a vysvětluje tam, že mu vlastně žádná újma nevznikla. Ho velmi slušně upozornila, že pokud by chtěl vyrábět víc, tak potřebuje příslušné povolení od ministerstev zdravotnictví a zemědělství, což není problém. My jsme to teď vydávali.

Obě příslušná ministerstva vydávala asi před týdnem asi čtyřicet takových povolení. Celní správa stojí u denaturace, jak je potřeba, i do večera. Slyším odevšad jenom pochvalu na činnost Celní správy, takže mě to zaujalo. On říkal ne, já to nechci, já to nechci vyrábět ve větším, já jenom prostě nechtěl mít žádné problémy. A já jsem ani netušil, že prostě způsobím takovouto reakci.

Takže my jsme si to vysvětlili. On to vysvětlil před chvílí na facebooku. Já mu velice děkuji, protože by to bylo zbytečné poškození dobrého jména Celní správy, která odvádí velmi dobrou práci. Děkuji vám.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter