Tiskové konference

23. 3. 2022 21:02

Tisková konference po jednání vlády, 23. března 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dobrý večer, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po dnešním zasedání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády České republiky Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dámy a pánové, dobrý večer. Vláda dnes jednala poměrně dlouho, ale zabývali jsme se důležitými body a samozřejmě situace kolem nás není jednoduchá. Já zítra odlétám na summit Severoatlantické aliance a také na Evropskou radu do Bruselu. Obou těch akcí se bude účastnit i americký prezident Joe Biden a bude určitě příležitost se v mezinárodním kontextu, ať už na půdě Severoatlantické aliance, nebo Evropské unie, zabývat dopady ruské války, ruské agrese proti Ukrajině.

To bude samozřejmě hlavní téma obou těch summitů, obou těch jednání. Budeme se zabývat i dopady uprchlické vlny na některé evropské státy a tím, jak je možné nám, protože Česká republika patří k těm zemím, které jsou cílovou destinací a které jsou významně zasaženy uprchlickou vlnou, jak těmto státům, a tedy i nám pomoci.

Budeme se samozřejmě zabývat taky energiemi, energetickou bezpečností Evropy a tím, jak snižovat energetickou závislost na Rusku. Těch témat bude samozřejmě celá řada, ale celé to bude ovlivněno tím, co se odehrává na Ukrajině. A to samozřejmě ovlivňuje i jednání naší vlády.

Česká republika bude, a tak tomu odpovídá i schválený mandát jak pro jednání Severoatlantické aliance, tak potom pro jednání Evropské rady, Česká republika bude prosazovat jednotný postup západu. Bude nadále prosazovat další sankce a to, abychom zalepili všechny ty pomyslné prostory a díry, kterými se ty sankce dají obcházet. Budeme dál podporovat silnou podporu Ukrajiny po všech stránkách a to je taky jediná cesta, tlak na Rusko, podpora Ukrajiny, jak přimět Rusko nakonec k diplomatickému řešení.

Když říkám, že se vláda zabývala tou situací, tak samozřejmě jsme se nezabývali jenom mandátem a tím, co budu já reprezentovat za Českou republiku na summitu Severoatlantické aliance a na Evropské radě, ale zabývali jsme se také konkrétními opatřeními.

Pokud jde o pomoc Ukrajině, vláda schválila to, že poskytneme Ukrajině balistickou ochranu, optiku a výzbroj ze zásob Policie České republiky. Hasičský záchranný sbor daruje ukrajinským kolegům šest hasičských vozů, žebříky a další hasičské vybavení. Schválili jsme také darování dalšího vojenského materiálu tak, aby se ukrajinští přátelé mohli bránit ruské přesile.

Vláda se ale samozřejmě také zabývala i podporou českých občanů, to je důležité, a těch českých občanů, kteří se rozhodnou pomoci Ukrajincům s ubytováním. Jak jsme ohlásili před týdnem, tak jsme se vrátili k návrhu na vyplácení tzv. příspěvku pro solidární domácnost, tedy pro ty občany, kteří ve svých bytech, ve svých domech ubytují válečné uprchlíky z Ukrajiny.

Shodli jsme se dnes na příspěvku 3 000 korun za ubytovanou osobu na měsíce březen až červen s tím, že je tam strop – na jednu domácnost může být vypláceno nejvýše 12 000 korun měsíčně, což odpovídá nějakým odhadům, kolik lidí může být ubytováno atd.

Chci říct, že vnímáme i podněty, které dostáváme z neziskového sektoru, od těch, kteří se podobnými záležitostmi zabývají a mají s tím zkušenosti. Teď jsme potřebovali rozhodnout rychle a v rámci nějakého mandátu, který nám dává zákon, respektive to, co rozhodla Poslanecká sněmovna. Jsme připraveni na základě zkušeností, popřípadě vyhodnocení toho, jak to funguje, se k tomu v budoucnu vrátit a popřípadě to upravit podle toho, jak si to praxe bude vyžadovat.

Jak už bylo také ohlášeno, tak pan ministr vnitra, první místopředseda vlády navrhl prodloužení nouzového stavu. Vláda se zabývala tím, jak je potřeba ten nouzový stav, co budeme navrhovat Poslanecké sněmovně, jak je potřeba, na jak dlouhou dobu je potřeba ten nouzový stav pro zvládnutí všech těch věcí a dopadů uprchlické krize. Nakonec jsme se domluvili na tom, že požádáme o prodloužení nouzového stavu do konce května, tedy do 31. května.

Plníme také to, co jsme – teď se už dostávám mimo ten rámec jednání vlády, které se zabývalo uprchlickou krizí a dopady války na Českou republiku – plníme také to, co jsme slíbili voličům. Dnes jsme udělali další krok k snižování úřednických míst ve státním aparátu České republiky. Od 1. dubna snižujeme počet úřednických míst o 325, čímž ušetříme 413 milionů ročně, a v těchto krocích budeme dál s rozmyslem, ale vytrvale pokračovat.

Pokud jde o boj s dezinformacemi, boj, který je důležitý, zvláště v těchto dnech, ale je důležitý vždycky, tak vláda poté, co rozhodla o zřízení vládního zmocněnce, v minulých týdnech, pro boj s dezinformacemi, tak dnes rozhodla o obsazení této pozice a jmenovala zkušeného mediálního manažera a odborníka Michala Klímu zmocněncem pro tuto oblast, což si myslíme, že právě v této době je nesmírně důležité.

Jsem rád, že se nám podařilo tento uvažovaný post takto rychle obsadit, že jsme tady našli shodu, že jsme našli skutečného odborníka, a věřím, že boj s dezinformacemi, který je, protože dezinformace jsou součástí té války, kterou proti nám vede Putinovo Rusko, že boj s dezinformacemi bude v České republice účinný a rychle bude fungovat.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím prvního místopředsedu vlády, ministra vnitra Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Hezký večer, dámy a pánové, já rozvedu dvě informace, které už tady zmínil pan premiér Fiala. Vláda dnes odsouhlasila, jak bylo avizováno, prodloužení nouzového stavu, respektive s tímto návrhem přicházíme do Poslanecké sněmovny, kde ho budeme obhajovat a našim kolegyním a kolegům vysvětlovat. My jsme v té chvíli, kdy jsme přišli s tím první návrhem na nouzový stav na dobu třiceti dnů, jasně řekli, že je to klasický instrument krizového řízení, který bude aplikován skutečně jenom pro to, aby nám pomáhal řešit dopady té ukrajinské migrační krize.

Od začátku jsme avizovali, že tento nouzový stav skutečně nebude mít žádný reálný dopad na život lidí v České republice. Nebudeme omezovat žádné provozní doby, nebudeme nikomu zakazovat nikam chodit ani opouštět své okresy a podobně. A od začátku jsme říkali, že krizové řízení má svůj jasný řád. Má svoje scénáře. A v tzv. černém scénáři pro migrační krizi, který mimochodem počítal s 20 000 příchozími za jeden měsíc – to byl černý scénář pro Českou republiku, teď za ten jeden měsíc máme téměř 300 000 lidí. Tedy ten automaticky počítal s tím, že bude aktivován nouzový stav jako instrument rychlého krizového řízení.

Za chvilku vám ještě řeknu pár příkladů, pro co ho určitě potřebujeme. Jenom pár čísel: Do České republiky vstoupilo bezmála 300 000 obyvatel z Ukrajiny. V této době převážně stále podle statistik to jsou ženy a téměř padesát procent z této populace jsou děti.

Musím velmi ocenit registrační proces a jeho rychlost, kde jsme skutečně mezi zeměmi stále na absolutní špičce. Máme registrováno v této chvíli něco kolem 220 000 lidí a to považuji určitě za veliký úspěch celého toho procesu. O těch lidech víme. Neříkám, že to funguje vždycky bezchybně. Neříkám, že to funguje vždycky bez front nebo bez nějakých problémů, ale funguje.

Další důležitá informace je, že ty povinné relokace v rámci České republiky začínají fungovat a naštěstí celkem přirozeně. V té první vlně, v těch prvních deseti dnech přicházeli většinou lidé, kteří měli to své ubytování smluvené po vlastní soukromé linii. Tedy nějakých pouhých deset procent lidí mělo zájem o to ubytování, které zprostředkovával stát, Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině. V současné době je to číslo jiné. Jsme u nějakých 65 až 70 procent lidí, kteří už přicházejí s žádostí o poskytnutí ubytování.

Když dám příklad, pokud si má maminka v Praze na KACPU vybrat, jestli bude s dítětem, s dětmi, ubytována někde v Praze v tělocvičně, nebo je jí nabídnuto ubytování například ve Zlínském kraji, který tu zaplněnost má poměrně nízkou, tak ona si samozřejmě vybírá už v téhle chvíli to komfortnější pro své děti, pro sebe samotnou po té náročné cestě. My jsme schopni tam ty lidi poměrně rychle přepravit a to ubytování jim tam poskytnout.

Zároveň jsme naplnili usnesení vlády z minulého týdne, že jednotlivá ministerstva dají k dispozici své ubytovací kapacity, které mají. Přiznávám, ještě u některých zřizovaných institucí máme nějaké rezervy, budeme ještě jednou procházet, ale dostali jsme se k číslu v podstatě 7 000 lůžek, které dávají v této chvíli jednotlivá ministerstva k dispozici pro účely ubytovávání příchozích z Ukrajiny.

Ještě bych řekl pár příkladů toho, pro co ten nouzový stav v této chvíli potřebujeme. Kompenzace za ubytovací kapacity, které jsou propláceny v téhle chvíli soukromým provozovatelům. Zároveň celý provoz krajských asistenčních center, celý provoz, který je s tím spojen. Možnost přerozdělování jednotlivých příchozích po území České republiky. Rychlejší pořizování materiálu do státních hmotných rezerv, což je velmi důležité především pro ten typ toho humanitárního ubytování. Poskytování samotné humanitární pomoci je také mnohem rychlejší, efektivnější v rámci používání instrumentů nouzového stavu. Těch příkladů by se našlo určitě více, teď jsem jmenoval pouze ty, které potřebuje přímo rezort Ministerstva vnitra.

Dále mi dovolte drobně rozvést tu materiální pomoc, která přichází od policie a od hasičů. Ta materiální pomoc od policie je ve výši 53 milionů korun. Jedná se o části výstroje, jedná se o balistickou ochranu, optický a drobný materiál včetně různých důležitých palet, kontejnerů a podobně. Tedy i policie vyskladnila ze svých vlastních skladů bez toho, aby to jakýmkoliv způsobem ohrožovalo bezpečí obyvatel České republiky, materiál, který může poskytnout Ukrajincům, a ten jim také může pomoc v obraně vlasti před ruským agresorem.

Hasiči, jak zmínil pan premiér Fiala, poskytli výškovou techniku. Poskytli žebříky, poskytli plošiny, elektrocentrály, osvětlovací věže. Tedy taky dar, který byl přímo domluven s ukrajinskou protistranou, a my moc doufáme, že i toto přispěje k bezpečnosti lidí na Ukrajině a k tomu, aby Ukrajina celou tu šílenou situaci, které teď musí statečně čelit, zvládla. Děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkuji, dobrý večer. Já tedy rozšířím ty informace o nějaké další podrobnosti k té otázce schváleného solidárního příspěvku pro domácnosti, které v České republice už poskytly přístřeší svých domovů, bytů, nebo se tak chystají udělat. A já bych jim za to chtěl velmi poděkovat, protože ta solidarita je opravdu neuvěřitelná.

Já když jsem v posledních deseti dnech na jednání v Bruselu se svými partnery a s členy Evropské komise mluvil o situaci v České republice, tak opravdu i lidé, například eurokomisařka Dalliová, která byla ministryní práce a sociálních věcí na Maltě, nebo mí kolegové z Itálie, z Německa, tak když jsem jim líčil, jakému náporu v jak krátkém čase čelí Česká republika, samozřejmě i země jako je Polsko, Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, a jak ten nápor v těch třech čtyřech týdnech zvládáme, tak opravdu i oni vyjadřovali velký respekt před Českou republikou, našimi občany a jejich solidaritou. Protože to, co například do Německa přišlo v rámci uprchlické krize v roce 2015, ten objem lidí, tak ten přišel do České republiky prakticky za dva a půl týdne.

Takže to, jakým způsobem jsme se s tím dokázali vypořádat, a především ta informace, která mým kolegům opravdu vyrážela dech, že většina těchto lidí je ubytována v rodinách. Nejenom u svých ukrajinských přátel a příbuzných, ale u lidí z České republiky, kteří vůbec ty lidi neznali, a přesto jim poskytli své přístřeší, tak to bylo opravdu něco, co velmi silně rezonovalo.

Proto jsme se rozhodli a už jsme to i avizovali ten minulý týden, že chceme podpořit tyto domácnosti, proto jsme dnes schválili to nařízení vlády, které říká ty základní parametry, kdy tento příspěvek ve výši 3 000 korun na osobu s maximální částkou na tu jednu domácnost, která je stropovaná 12 000 korunami, bude vyplácen. Tyto částky jsou za měsíc. Bude to vypláceno zpětně i za měsíc březen a počítáme s touto formou podpory domácnostem minimálně do konce měsíce června.

Co je důležité, že naše domácnosti o to budou moci žádat po 11. dubnu, protože my teď máme dva týdny na to, abychom na to připravili IT systém, abychom na to připravili aplikaci, abychom to dokázali zvládnout, aby potom ten proces běžel s co možná nejmenší personální zátěží už tak přetížených kolegyň a kolegů na úřadech práce.

Takže já opravdu tady chci poděkovat, avizovat, že tyto kroky se teď už budou dít, že s tím lidé mohou počítat. Podmínkou samozřejmě je i například to, aby to ubytování bylo alespoň šestnáct dnů v měsíci v té domácnosti. Jsou tam samozřejmě některé nutné předpoklady, aby ten daný vlastník té domácnosti prokázal, že má k té nemovitosti jasný vztah. Musí to dokladovat. Jsou tam také nějaké minimální standardy pro kvalitu toho ubytování.

Jak říkal pan premiér, my také vnímáme ty podněty, které přicházejí od nevládních organizací. Jsme připraveni s nimi o tom jednat, protože jsme si vědomi toho, že budeme potřebovat toto řešit také v těch dalších měsících. Ale teď to řešíme na principu, kdo rychle dává, dvakrát dává. Proto už potřebujeme teďka jasně říci, že ty finanční prostředky už jsou takříkajíc na cestě.

Takže to je tato záležitost a já si dovolím ještě druhou poznámku k tomu, co říkal pan vicepremiér Rakušan, a to je otázka toho nouzového stavu. Ten nouzový stav neslouží jenom k tomu, abychom mohli lépe zvládat situaci a věci, které se týkají přímo válečných uprchlíků z Ukrajiny. Ale například v rezortu Ministerstva práce a sociálních věcí to také slouží k tomu, abychom byli schopni rychleji odbavovat i naše české klienty, abychom zrychlili ty procesy a nemuseli postupovat ve všech dávkách v rámci správního řízení. Takže týká se to i zvětšení komfortu pro české občany v této situaci, kdy ty úřady jsou velmi extrémně zatížené.

A z tohoto místa chci za vládu poděkovat všem kolegyním i kolegům na úřadech práce, které opravdu v těchto týdnech zažívají extrémní nápor především tady v Praze a v okolí Prahy, za tu práci, kterou odvádějí. Takže tolik ještě k těmto informacím, které se týkají prodloužení nouzového stavu.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím ještě pana vicepremiéra Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já se moc omluvám, večerní hodina, paměť selhává, ještě jednu věc jsem chtěl sdělit. Vláda se dnes také zabývala, informovali jsme o tom vládu s panem premiérem Fialou, že vzniká strategická skupina, která ovšem nebude už jenom rezortní. V současné době máme strategickou mezirezortní skupinu, kde pracují odborníci z jednotlivých ministerstev na nějakém pohledu do budoucnosti, ale budeme mít i externí specialisty, specialisty na projektové řízení, specialisty, kteří třeba mají už zkušenosti s adaptací zemí na migrační krizi v minulosti všude možně po světě, a ti samozřejmě ve spolupráci s experty z jednotlivých rezortů vytvoří skupinu, která se bude už dívat do budoucnosti. Která bude vytvářet predikce, která bude se snažit o to, abychom byli schopni odhadnout zatíženost jednotlivých systémů naší společnosti tak, aby byly schopny vydržet, ustát a v ideálním případě tu migrační krizi využít i ku prospěchu České republiky.

A tady bych chtěl avizovat, že už dopředu je plánováno a někteří konkrétní lidé jsou osloveni, my vám to v nějakém detailu představíme za týden či za čtrnáct dnů, a jsou tady osloveni i zástupci neziskového sektoru, se kterým budeme v rámci komunikace právě i v rámci této pracovní strategické skupiny. To strategické uvažování o tom, kam půjdeme, je teď zásadní.

My jsme byli v té krizové fázi, kde ústřední roli hrál ten Ústřední krizový štáb, ale teď se přece jen dostáváme do fáze, kdy některé ty postupy krizového charakteru už jsou poměrně zautomatizované, a dostáváme se do doby, kdy musíme společnost strategicky připravovat na to, co přijde.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Prostor pro dotazy, Česká televize, potom Prima.

Kateřina Golasovská, Česká televize: Dobrý den, já mám těch dotazů několik. První je na délku toho nouzového stavu, proč šedesát dní, proč ne například pouze třicet, a kdy tento návrh předložíte Sněmovně? Potom jsem se ještě chtěla zeptat, zda vláda už jednala o finanční pomoci pro firmy zasažené těmi ruskými, protiruskými sankcemi? Evropská komise oznámila, že budou mít nárok na finanční pomoc 400 000 eur. Jak s tím bude Česká republika pracovat a kdy firmy dostanou nějaké instrukce, popřípadě, kdy se tomu vláda bude věnovat? Děkuju.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Děkuji také, jestli mohu, pane premiére, k tomu nouzovému stavu. On ten odhad je vždycky těžký. My se ten nouzový stav nesnažíme dávat na nějakou přehnaně dlouhou dobu, protože si samozřejmě uvědomujeme, že je to krizový instrument. Nicméně pokud vidíme tu situaci v České republice, tak odhadem do konce května nikdo z nás nepředpokládá, že by se ta situace natolik dramaticky zlepšila v České republice, že nebude nouzový stav jako instrument toho rychlého krizového řízení potřeba. 

Na druhou stranu vnímáme, že nějaký bianco šek na dlouhou dobu a prodlužování nouzového stavu na nějaké tři čtyři pět měsíců, že to asi není něco, co by bylo i veřejností v České republice vítáno, a myslíme si, že je dobré po určitém čase přijít do Poslanecké sněmovny opět vysvětlit, proč ten nouzový stav existuje.

Jsme tedy v nějakém kompromisu. Úvahy byly třicet dnů, úvahy byly devadesát dnů. Ozbrojené složky měly představu, že by mohl být i delší, a my jsme se pohybovali v nějakém rozumném kompromisu, který predikuje do konce května, že určitě takový instrument budeme potřebovat. Potom to zhodnotíme.

Petr Fiala, předseda vlády: K tomu druhému dotazu. Příslušná ministerstva, což jsou v tomto případě hlavně Ministerstvo financí a Ministerstvo průmyslu a obchodu, tak sledují ty dopady na jednotlivé firmy v České republice. Sleduje dopady těch sankcí. Ono to může mít různé důvody. A zabýváme se tím.

Neřešili jsme na vládě ještě tu finanční pomoc, kterou ohlásila Evropská unie. Budeme se tím zabývat taky. Teď je potřeba zmapovat, kterých firem se to vlastně týká a jak moc jsou zasaženy, protože v některých těch případech, vzhledem k vlastnické struktuře nebo k dalším věcem, ten dopad bude samozřejmě silný.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další dotaz Prima.

Šimon Pilek, CNN Prima News: Můj jeden dotaz by mířil, předpokládám asi, na pana premiéra. Potravinářská komora varuje, že letos by potraviny mohly podražit až o třicet procent a v souvislosti s tím právě vládu vyzývá, aby pomohla zemědělcům a výrobcům. Navrhuje třeba už to několikrát zmiňované zastropování cen energií nebo snížení spotřební daně u pohonných hmot. Tak bude to vláda nějakým způsobem reflektovat tohle volání Potravinářské komory? Díky.

Petr Fiala, předseda vlády: To se tady objevuje opakovaně a není to debata, která se vede jenom v České republice. My jsme udělali kroky, které by měly vést k tomu, že cena energie, promiňte, cena pohonných hmot, respektive ta část, kterou může ovlivnit Česká republika, tak aby nerostla a byla omezená. Tady připomenu ten náš trojlístek, kdy jsme vlastně zastavili nebo zastavujeme to přimíchávání biopaliv do nafty, kdy jsme zrušili silniční daň pro vozidla do 12 tun, což pomůže malým a středním podnikatelům, a kdy jsme vlastně začali kontrolovat marže a to určitě brání tomu, aby ta cena neoprávněně rostla, respektive rostla jinak, než jak to odpovídá ceně ropy na světových trzích.

Ta plošná opatření, po kterých občas někteří volají, ať už je to zastropování ceny, nebo třeba nějaké odstranění nebo výrazné snížení DPH, to jsou opatření, ke kterým se řada zemí neuchyluje a Česká republika se k nim nechce uchýlit taky, protože ony mají buďto spoustu vedlejších nežádoucích dopadů, protože někdo to vždycky zaplatí a zaplatí to nakonec převážně střední třída ze svých daní a to není cesta, kterou bychom chtěli jít. Také není vůbec jasné, že takovéto plošné opatření se opravdu významně promítne do ceny pohonných hmot. Víme příklady i ze zahraničí, že tomu tak nebylo. A samozřejmě některá ta opatření, i když jsou tady navrhována a možná v některých zemích k nim přikročili, tak v České republice třeba z legislativních důvodů nejdou jednoduše udělat.

Takže my jsme přesvědčeni, že ta cesta, kterou jsme zatím šli, je správná, ale bude probíhat i o těchto tématech diskuze na Evropské radě. Protože cena pohonných hmot, cena energií, cena potravin, to jsou věci, které netrápí jen Českou republiku, ale jsou dnes celoevropským problémem.

K tomu bych ještě dodal, že pořád si musíme všichni uvědomit, a to jako i limituje to řešení, že většina těch problémů je způsobena Putinovou válkou. Je způsobena ruskou agresí na Ukrajině a jsou to ceny, které mají přímou vazbu na tento válečný konflikt, a to samozřejmě je i limitem pro nějaké krátkodobé řešení.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další dotaz pan Bartoníček.

Radek Bartoníček, Aktuálně.cz: Děkuji. Pane premiére, zeptal bych se na Mariupol. Už jsme o tom dneska trošičku mluvili. Přijde Česká republika nebo vy s nějakou iniciativou, že by, pokud jde o humanitární most, letecký most nebo něco podobného, že byste přišel s nějakým návrhem, protože v České republice se o něčem takovém stejně jako v jiných zemích diskutuje? A ještě dovolte jeden dotaz: Pokud jde o tu pomoc Ukrajině, určitě hasiči a další věci jsou dobré, ale dodáme i další zbraně, protože mám pocit, že o to jde především. Účinné zbrojní systémy? Děkuju moc.

Petr Fiala, předseda vlády: Já jsem to říkal i v tom svém úvodním vystoupení, že jsme schválili také darování dalšího vojenského materiálu, aby se Ukrajinci mohli bránit ruské přesile. To je jedna z věcí, která je v těchto dnech a okamžicích, hodinách doslova, nejdůležitější. Ukrajinci se opravdu velmi statečně brání. Myslím, že i ta míra nebo ta statečnost a to odhodlání Ukrajinců je něco, co překvapilo nejenom celý svět, ale hlavně ruského prezidenta Putina, a to je strašně dobře.

Ale oni to sami nedokáží, když jim nepomůžeme. Proto je tak důležité jim posílat vojenský materiál, vojenskou techniku. Česká republika tady stála za Ukrajinou od začátku. Byli jsme jednou z prvních zemí, která tam vojenský materiál posílala, a patříme k těm zemím, které vlastně jsou těmi, které i ostatní přesvědčují, aby to tak dělali. Dnes už se k nám přidala celá řada dalších států včetně těch, které mají ještě mnohem větší možnosti, ať už finanční, nebo technologické, než má v této věci Česká republika.

V tom budeme pokračovat. Ukrajina potřebuje a vím to i z osobních rozhovorů s ukrajinskými představiteli, různé typy zbraní, ale co je pro ně třeba důležité, jsou zbraně, které jsou protiletecké, protitankové, které jim vlastně umožňují buďto zastavit ruský postup, anebo si vlastními prostředky vytvořit, prosím, berte to v uvozovkách, něco jako bezletovou zónu, když mají dostatek zbraní proti ruským letadlům.

Pokud jde o iniciativy České republiky, tak my patříme k těm zemím, které s iniciativami přicházejí, a vlastně jsme ti, kteří spolu s Polskem, pobaltskými státy a dalšími, Slovenskem, v Evropské unii i v rámci Severoatlantické aliance zastávají ty jasné postoje – podpora Ukrajině a současně jasný postoj izolace, sankce vůči Rusku.

Pokud jde ale o humanitární koridory a popřípadě bezletovou zónu nebo nějaké mírové mise, to aby vůbec bylo realistické, tak to vyžaduje naplnit nějaké předpoklady. Já vím, že všichni, když se díváme na záběry z Mariupolu nebo z Charkova, nakonec i z předměstí Kyjeva dnes už, prostě z ukrajinských měst, tak si říkáme: Toto přece není možné, tam by se mělo něco udělat. Ale to, co opravdu můžeme udělat a co je realistické, je to, co děláme – pomáhat Ukrajině všemi prostředky, posílat jim to, co oni potřebují. A to jim pomůže nejvíc.

Bezletová zóna nebo humanitární koridor vyžadují dvě věci. Buďto, že s tím Rusko bude souhlasit, anebo že jdete fakticky do vojenského konfliktu s Ruskem. A to je to, co řeší všechny demokratické země. Tuhle úvahu a tuhle odpovědnost. Musíme zvažovat při všech těch úvahách, které teoreticky znějí dobře, ale prakticky musíme domyslet, co to znamená. A jít do otevřeného konfliktu s Ruskem, to je něco, co vlastně nikdo nechce, protože to znamená třetí světovou válku. A to není něco, co by tu situaci pomohlo vyřešit.

Takže pokračujme v tom, co děláme, a musíme to dělat důsledně. To je to nejpodstatnější. Musíme důsledně pomáhat Ukrajině, všemi prostředky, posílat jim tu vojenskou techniku, kterou oni potřebují. A třeba moje návštěva v Kyjevě, myslím, docela pomohla tomu, že přesně víme, my i další země, co je potřeba udělat. A současně je potřeba ještě víc vystavit Rusko sankcím a ještě většímu diplomatickému tlaku a ještě větší diplomatické izolaci, protože jedině to může přivést Vladimira Putina k jednacímu stolu s Ukrajinci a jedině to může nakonec znamenat mír a diplomatické řešení celé té situace.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Rozhlas.

Andrea Kubová, Český rozhlas: Dobrý večer, já mám dotaz na pana ministra Jurečku. Pane ministře, můžete prosím jenom ještě upřesnit ty podmínky pro čerpání toho solidárního příspěvku? Jestli jsou tam případně nějaké věci, nebo případ, kdy by už neměly ty domácnosti na ten příspěvek nárok. Myslím tím třeba, že když začnou ti ukrajinští uprchlíci pracovat, začnou si třeba sami vydělávat, nezanikne tam třeba ten nárok těch domácností na ten příspěvek? Děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Ten příspěvek je koncipován tak, že je za podmínky, že ta česká domácnost poskytuje to ubytování bezplatně. Samozřejmě my předpokládáme, že ukrajinské maminky začnou postupem času pracovat, což bude také znamenat to, že by si měly mít šanci sehnat opravdu potom vlastní bydlení, kde by ony bydlely a nemusely by využívat tu podporu té české domácnosti.

Ale proto jsme to schválili teď na tři měsíce, respektive na ty zbývající tři měsíce, to znamená duben, květen, červen včetně tedy toho března, který bude zpětně vyplácen, a neschválili jsme to na delší dobu, i když o tom ta diskuze byla třeba i mezi těmi nevládními organizacemi. Protože potom musíme připravit ty věci a už reagovat v daleko větší míře v detailu právě i na tyto věci, když maminka bude pracovat, nebo když bude pracovat vícero lidí, kteří tam budou bydlet.

V tento okamžik tyto detaily úplně neumíme vyřešit, protože by to extrémně zatížilo ten systém z hlediska kontroly a z hlediska administrace. My jsme opravdu ve válečném stavu, kdy řešíme, jak teď okamžitě a rychle pomoct. Proto jsme to období dali jenom do konce června, pak budeme řešit ty podmínky dál, ve větším detailu.

Já připomenu ještě jednu věc, aby tady nezapadla. Vlastně kolega, pan první vicepremiér Vít Rakušan navazoval na tento materiál ještě materiálem, který se týkal vlastně parametricky stejné podpory pro lidi, kteří budou ubytováni v bytech, které vlastní právnické osoby. Protože ten materiál, který jsem tady přednesl dnes já, tak se týká fyzických osob. Ale jsou i dneska firmy, které nabízejí jednotky nebo i některé desítky či stovky bytů, které by takto bylo možné využít také.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Seznam.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Dobrý večer, já budu mít dva dotazy. První na pana ministra Rakušana. Vy jste říkal, že máte ještě nějaké mezery v těch lůžkách získávaných od ministerstev a dalších státních organizací. Tak jsem se chtěla zeptat, u jakých institucí či ministerstev to je a kolik těch míst byste z toho ještě rádi tzv. vyždímali? A druhá věc: Praha 6 dnes schválila omezení vlastnického práva Ruska k té ruské škole v Bubenči a chtějí od vlády součinnost. Tak jsem se chtěla zeptat, jestli je vůbec ve vašich silách jim tuto součinnosti poskytnout? Děkuji.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak první odpověď: Já tady asi nebudu úplně žalovat, ale ne, ministerstva nakonec poskytla všechna. Někde mám představu, že bychom ještě mohli projít ty kapacity jednou, ale spíš jde o nejrůznější státní instituce, které jsou zřizovány ministerstvy, kde mám pocit, že ještě tu tabulku ne úplně důkladně vyplnili.

Můj předpoklad, a to byl nějaký pracovní odhad, který jsme měli, byl, že bychom se mohli dostat k nějakým třeba devíti tisícům míst. Zatím jsme u těch sedmi. Takže samozřejmě a logicky se snažíme v téhle situaci najít každou stovku, a pokud se povede tisícovku kvalitního ubytování. Tedy já tu výzvu zopakuji. Budu v kontaktu se všemi ministry vlády, kterým pošlu podrobný výpis toho, kde bychom ještě předpokládali podle našich odhadů, že je nějaká rezerva. Tedy ten úkol jsme označili za splněn z velké části, ale stále si ještě myslíme, že do příštího týdne budeme schopni najít ještě další ubytovací místa.

Petr Fiala, předseda vlády: A ten druhý dotaz… Třeba někdo z kolegů ví více než já. Já jsem tu zprávu ještě nezaznamenal, takže opravdu nedokážu teď na to reagovat.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já taky tu informaci zatím nemám.

Petr Fiala, předseda vlády: My se podíváme, co Praha 6 rozhodla, a pak budeme vědět, jestli jsme schopni pomoci, nebo ne.     

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. iDNES, potom CNN.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Dobrý večer. Pane premiére, jak budete postupovat ohledně polského návrhu na mírovou misi NATO na Ukrajině, kterou prezentoval pan Mazowiecky? Druhá věc: Jestli jsem pochopil správně vaše vyjádření, pokud bude diskuse o možnosti uzavřít nebe nad Ukrajinou, což je klíčový požadavek Ukrajiny, vy vylučujete, že by zítra něco podobného mohlo být dohodnuto, nebo kdyby se o tom na jednání NATO hlasovalo, tak vy pro to hlasovat prostě nebudete? A ještě by mě zajímalo, jestli bude Česká republika nějakým způsobem uctívat památku Madeleine Albrightové? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Tak tu zprávu o úmrtí Madeleine Albrightové jsme zaznamenali a už já jsem se k tomu vyjadřoval na sociální síti v té první reakci. Madeleine Albrightová je určitě žena, která, když se tady bavíme o uprchlících, musela dvakrát utíkat před totalitním režimem a patří k těm velkým světovým státníkům, kteří mají mimořádné zásluhy o Českou republiku a i o to, že dnes my se tady můžeme těšit bezpečnosti díky tomu, že jsme členy Severoatlantické aliance. To je něco, za co si zaslouží náš velký obdiv a hlubokou úctu a skláníme se před její památkou.

Pokud jde o vaše další otázky. Ta věc tak nestojí, že bych hlasoval proti. Já se vám tady snažím velmi poctivě a ze všech hledisek objasnit možnosti a úskalí jednotlivých návrhů, které ve veřejném prostoru v dobré víře zaznívají.

A bezletová zóna zřizovaná kým? Severoatlantickou aliancí? To není věc, kterou by mohla rozhodnout České republika. My nejsme schopni garantovat, nemáme na to vojenskou techniku, nemáme na to sílu a nedokáží to udělat ani ty země, které patří k východnímu křídlu Severoatlantické aliance.

To by muselo být rozhodnutí celé Aliance a muselo by to být rozhodnutí, ke kterému se odhodlají ty země, které tu odpovídající vojenskou techniku mají. Kdybychom k takovému rozhodnutí dospěli, tak to znamená samozřejmě i určitou změnu toho obranného charakteru Severoatlantické aliance a znamená to i konflikt s Ruskem a to je něco, co v tuto chvíli opravdu není reálné.

Pokud jde o polský návrh – ale tím neříkám, že je to vyloučené, není to reálné. Pokud jde o polský návrh tak… A ještě bych k tomu dodal: Ale bavme se o tom. Třeba jsou tam aspekty, které nám teď utíkají, a třeba to nějakým způsobem lze udělat. Bavme se o tom. Je to něco, co budeme určitě zvažovat. Ale, jak jsem říkal, má to tyto úskalí nebo tyto parametry.

Pokud jde o polský návrh, ten je zatím ve velmi obecné rovině. Ano, mírová mise na Ukrajině je určitě zajímavý a dobrý nápad. Ale – za jakých podmínek, kdo by ji organizoval, s jakým mandátem by byla, kdo by se toho účastnil, jaký by to mělo mandát a cíl? To jsou otázky, na které musíme nejprve odpovědět.

Byla by to mírová mise pod hlavičkou Organizace spojených národů? Takové známe, ale také víme, že často nejsou účinné a že to nejsou mise pro aktuální válečný konflikt. Nebo by to byla na nějaké jiné platformě? Tohle si musíme vyjasnit. A předpokládám, že polští kolegové přijdou s konkretizací toho návrhu, který zatím zazněl jenom v určité obecnosti od pana vicepremiéra Kaczyńského a pana premiéra Morawieckého.

Já předpokládám, že o těchto věcech bude ta debata na jednání Severoatlantické aliance. Ale samozřejmě se budeme bavit i o posilování východního křídla Aliance a o těch krocích, které může udělat Severoatlantická aliance i pro svou ochranu.

Protože uvědomme si všichni, já jsem to říkal několikrát, že Ukrajinci bojují za svoji zemi, za svoji nezávislost, za svoje životy, ale neméně, stejně, bojují za nás. Putin, pokud by se mu podařilo ovládnout Ukrajinu, tak se nezastaví. Tak jako se nezastavil při anexi Krymu. A jedině jasná, jednotná, silná reakce západních demokracií může tuto ruskou agresi zastavit.

Toho jsou si stále víc a víc vědomy i země, které nemají tu zkušenost se Sovětským svazem, ruskou imperiální politikou, jako to mají pobaltské státy, jako to má Polsko, Česká republika, Slovensko. My jsme ti, kteří to vytrvale našim přátelům z Evropské unie, Severoatlantické aliance zdůrazňují, a myslím, že ten náš postup nese plody. Že ten západní svět postupuje naprosto jednotně, neobvykle jasně a neobvykle srozumitelně vůči Rusku a ve prospěch Ukrajiny.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, poslední dotaz Prima CNN.

Renáta Bohuslavová, CNN Prima News: Hezký večer, děkuju moc. Já bych měla, prosím, tři dotazy. Budou krátké. Vrátím se k domácí politice, primárně asi na pana ministra vnitra: Pane ministře, i přestože to není vaše agenda, zeptám se, jak to vypadá, prosím, s tím plánem směrem ke krajům a k obcím v souvislosti s ubytováním? Já vím, že je to primárně agenda MMR, ale určitě jste to museli asi řešit dnes. Vím, že pan ministr Bartoš, já jsem s ním o tom včera, předevčírem mluvila. Tak jenom jestli jsou nějaké konkrétnější kontury, protože zítra bude jednat i pražské zastupitelstvo, kterého se to velmi hodně týká. Tak, prosím, to je jedna otázka. Druhá zřejmě na pana ministra Jurečku. Pane ministře, jak to vypadá s ohledem, začínají se objevovat případy, kdy přicházejí ukrajinské ženy často, nejvíce, které jsou zkušené v nějaké oblasti, ale bohužel nám utíkají a stává se, že končí na jiných pracovních pozicích, než by bylo žádoucí. Možná by tomu pomohlo, kdyby v těch registračních formulářích třeba bylo uvedeno i to pracovní zařazení nebo ta pozice, se kterou ony mají tu zkušenost. Řeší se nějak tahle situace, nějakým způsobem pracovní úřady na tom pracují? To by mě, prosím, zajímalo. A ještě jedna otázka k vám směrem k zítřku. Zítra by se měla sejít skupina týkající se zvýšení rodičovského příspěvku. Psala jsem včera ten článek. Byla by to možná šance, jak vyřešit kompenzace rodinám i skrze naftu nebo podobné věci, které se aktuálně zdražují. Tak jestli vy jste pro to, pro ten pirátský návrh zvednutí tedy rodičovského příspěvku o 45 000 korun? Děkuju moc.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já začnu, protože asi to bude kratší z mé strany, ten návrh. My jsme minulý týden dali panu vicepremiérovi Bartošovi jako vláda úkol představit do čtrnácti dnů. Takže on by ho měl představit na té příští vládě. Kontury toho programu vznikají a co považuji za velmi pozitivní, vznikají v úzké součinnosti právě se zástupci měst a obcí. A nemyslím si, že tady bude nějaký velký rozpor.

Obecně zatím mohu říct, že ten program by měl být opravdu velkorysý, aby obcím v rychlém čase umožnil skutečně využít i nějakých ubytovacích kapacit, které v současné době nejsou ještě na to ubytování jako takové adaptovány. Ale ty konkrétní kontury opravdu popíšeme až příští týden. S pražským zastupitelstvem se to asi trochu mine, ale já si nemyslím, že je tady přímá věcná návaznost. Až to bude schváleno, tak každopádně i Praha tu informaci dostane.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já navážu tedy na ty další dvě otázky.  A tedy pokud jde o otázku valorizace, zvýšení rodičovského příspěvku, já jsem slíbil, a už jsme o tom vedli debatu v posledních dvou týdnech v rámci celé koalice, že příští týden na jednání koaliční K5 předložím návrh vícero možností valorizace těch klíčových sociálních podpor.

Tedy nejenom možnost valorizovat rodičovskou a rodičovský příspěvek, ale valorizovat i zvýšení životního existenčního minima, valorizovat třeba i takovou formu podpory, jako je například příspěvek na dopravu osob se zdravotním postižením. A také určitě povedeme třeba i debatu, jakým způsobem bychom mohli třeba mimořádně zvýšit slevu na poplatníka a na děti.

Cílem celé koalice je opravdu reagovat na tu složitou situaci velmi vysoké inflace, vysokých cen energií, abychom opravdu pomohli nejenom seniorům, jak jsme to udělali v letošním roce mimořádnou valorizací, která bude od června, ale abychom pomohli i ostatním obyvatelům, kteří jsou v sociálně složitých situacích, sociálně zranitelní a podobně.

Toho jsme si vědomi, takže počítám, že příští týden bychom se měli rozhodnout, kterou cestou se vydáme, které kroky třeba uděláme ještě v průběhu letošního roku a které kroky případně jsme schopni říct, že budou od 1. 1. 2023. Takže na naše občany jsme určitě nezapomněli, nezapomínáme a zapomínat nebudeme.

Ta druhá věc, která se týká lidí, kteří přicházejí z Ukrajiny a jsou opravdu kvalifikovaní, tak ta je pro nás velmi důležitá, protože i my řešíme dnes situaci, kdy nemáme dětské lékaře, nemáme obecně zdravotnický personál, nemáme stomatology a podobně. A já opravdu nechci, aby tady maminka, která je lékařka, seděla někde v kuchyni a loupala cibuli.

Já opravdu chci udělat maximum pro to, abychom velmi rychle tyto lidi dostali na ty kvalifikované pozice, aby mohli nejenom uživit sami sebe, ale i pomoci společnosti v České republice. Klíčové proto je spustit jazykové kurzy. Já na tom pracuji, abychom to dokázali spustit teď v řádu dvou třech týdnů s podporou, s využitím finančních prostředků z operačního programu Zaměstnanost.

A i včera když jsem měl jednání s panem eurokomisařem Schmitem, tak jsem na něj velmi silně apeloval, že potřebujeme velmi rychle znotifikovat a spustit nový operační program OPZ+ na nové období, protože na toto budeme potřebovat velké finanční prostředky, které potřebujeme pokrýt z evropských zdrojů, abychom tu jazykovou bariéru zbourali co nejdříve.

Řekněme si: Pro tu základní komunikaci to jsme to schopni řešit v řádech týdnů, jednotek měsíců, a opravdu u těch klíčových profesí, jako jsou právě lékaři, tam znát tu odbornou terminologii, naučit se tyto věci, to je záležitost, která bude trvat o něco déle. To se prostě za dva, za tři měsíce opravdu stihnout nedá i přes tu jazykovou blízkost našich slovanských jazyků.

Ale budeme na tom opravdu intenzivně pracovat, protože to je velmi akutní. Mě se ptají starostové, jestli jsme schopni jim dát tipy už například právě na stomatology do krajů, kde prostě s tím je velký problém.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: To je pro dnešek všechno, děkujeme za pozornost, přejeme dobrou noc.  

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter