Tisková konference po jednání vlády, 23. ledna 2013

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Dobré dopoledne, dámy a pánové, začíná tisková konference po jednání vlády, na které vítám předsedu vlády Petra Nečase a ministra zemědělství Petra Bendla. Pane premiére, poprosím o úvodní vyjádření.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové. Vláda ČR se dnes zabývala blokem záležitostí, které se týkají Armády ČR a ministerstva obrany. Vydali jsme také kladné stanovisko k poslaneckému návrhu pana poslance Marka Bendy a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce. Vláda také schválila pomoc našim zemědělcům, kteří ji potřebují v důsledku změn počasí v oblasti obilnin, o které bude informovat pan ministr Bendl, kde použijeme státní hmotné rezervy.

V tom vojenském bloku jsme dnes schválili mimo jiné nový návrh zákona o vojenské policii, který odstraňuje dosavadní nedostatky stávající právní úpravy. Důvodem pro předložení tohoto návrhu zákona je potřeba definování postavení a zpřesnění místní, osobní a věcné působnosti vojenské policie. Důvodem je také nevyhovující právní úprava pro současné podmínky a potřeby policejní praxe, zejména v oblasti povinností a oprávnění vojenského policisty v návaznosti na plnění zákonných úkolů. Také je to vyvoláno nutností určení způsobu stanovení složení a organizační struktury vojenské policie.

Vláda také schválila Koncepci mobilizace ozbrojených sil ČR a také Koncepci aktivních záloh ozbrojených sil ČR.

Co se týče poslaneckého návrhu, o kterém jsem mluvil, cílem tohoto návrhu zákona je, aby poslanci či senátorovi nenáležel plat po dobu, kdy je pravomocně odsouzen a je ve výkonu trestu, nebo je v ústavním ochranném léčení či zařízení, které zabezpečuje tzv. detenci. Je to přirozená věc, protože po tu dobu nemůže poslanec nebo senátor vykonávat svůj mandát. Není tedy žádný důvod, aby dostával finanční a nefinanční plnění, protože nemůže řádně plnit své povinnosti a neúčastní se jednání. Je to poslanecký návrh, se kterým vláda vyslovila souhlas. Teď bych požádal pana ministra zemědělství Petra Bendla. Prosím.

Petr Bendl, ministr zemědělství: Děkuji, hezký dobrý den. Dámy a pánové, já bych vás chtěl informovat o tom, že dnes vláda přijala z naší strany s velkým potěšením záměr ministerstva zemědělství, podpořit a pomoci zemědělcům, kteří byli stiženi extrémním suchem. Možná víte, že v ČR byly některé lokality, zejména na Moravě, které byly postiženy jarními mrazy a následně přišlo extrémní sucho, což podnikům, které jsou navázány a produkují živočišnou výrobu, přináší v tuto chvíli obrovské problémy v oblasti krmiv. Dnes vláda odsouhlasila systém zápůjček obilovin těm zemědělským podnikatelům, kteří mají živočišnou výrobu, a zároveň obhospodařují pozemky s více než 30 % výměry, která se nachází v suchem postižených oblastech. Zemědělci si budou moci vyžádat potvrzení o dobytčích jednotkách, o chovu prasat, drůbeže a skotu. Zároveň jim Státní zemědělský intervenční fond vydá i potvrzení, pokud se na ně vztahuje ta výměra a oblasti postižené suchem a pak by se mohli obrátit na Správu státních hmotných rezerv s podpisem smlouvy. Jsou tam některé limity, které se týkají maximální výše zápůjčky. Jedna tuna na 1 VD je u přežvýkavců, dvě tuny na velkou dobytčí jednotku u prasat a drůbeže. Ty podmínky jsou takové, že je to 4.500,- Kč úrokovou mírou měsíční Pribor + 0,05.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji. A nyní je prostor pro vaše dotazy.

ČTK, Jakub Dospiva: Já bych měl dvě otázky. Za prvé, zda ten poslanecký návrh ODS platí už pro toto funkční období, nebo jestli je tam pamatováno, že to bude až po volbách? Druhá věc je aktualita: Městský soud v Praze se obrátil na Ústavní soud s návrhem, aby rozhodl o prohlášení amnestie za neústavní, protože o ní nejednala vlády. Tak jsem se chtěl zeptat na váš názor.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Co se týče toho poslaneckého návrhu, ten by se samozřejmě týkal již stávajícího období, protože to není ústavní zákon. Čili není důvod, aby bylo nějak posouváno jeho působení. Co se týče Městského soudu, také jsem zaznamenal tu zprávu ČTK, takže nevím, zda je to jednotlivý soudce, zda je to senát Městského soudu, nebo zda je to Městský soud jako takový. To ČTK, pane redaktore, nezveřejnila. Nicméně, je to právem obecních soudů, takto se obrátit na Ústavní soud. Ústavní soud bude o této věci bezesporu rozhodovat, zda se tím bude zabývat nebo ne. Já mohu pouze konstatovat, že v případě této amnestie bylo postupováno naprosto stejně jako v případě dvou předchozích amnestií. Tzn., pokud by byla shledána tato procedura v rozporu s Ústavou, tak by takto zpětně čistě teoreticky byly zpochybněny i ty dvě předchozí amnestie z roku 1993 a 1998. Protože ten postup byl přesně stejný. Tzn., ani v těchto případech to neschvalovala vláda. Mimochodem by to zpochybnilo celou řadu dalších kontrasignací, počínaje několika kontrasignacemi, které se týkají jednotlivých individuálních abolicí, což je změna Ústavy, která platí od 1. října loňského roku. A např. i souhlas s vydáním k trestnímu stíhání soudců, kde také toto neprojednává vláda a kontrasignuje to premiér. Já zkrátka trvám na tom, že v těchto případech se nejedná o tzv. politickou kontrasignaci, ale o právní kontrasignaci. Nicméně pokud, ať již na základě odborné debaty, nebo rozhodnutím nějakého orgánu, který je k tomu příslušný, jako je Ústavní soud, se ten výklad přikloní jinam, tak to každý musí respektovat.

Český rozhlas, Martina Spěváčková: Dobrý den. Já bych měla dotaz ještě zpátky k té poslanecké novele. Šéf poslanců ČSSD Jeroným Tejc tvrdí, že si tou předlohou řešíte především problém s poslancem Romanem Pekárkem. Tak jestli na to můžete zareagovat? A potom jestli ještě platí, že to do sněmovny posíláte s požadavkem, aby to bylo projednáno ve zrychleném řízení? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Musím říci, že kolegové z ČSSD se pletou, protože museli zaznamenat tyto výroky některých představitelů poslaneckého klubu ODS např. předsedkyně sněmovny paní Němcové v dobách, kdy vůbec kauza Pekárek nebyla na stole, prostě proto, že pan poslanec Pekárek poslancem nebyl, že se tam spíše mluvilo o jiných poslancích z jiných politických stran, kterým potenciálně hrozí pravomocné odsouzení. Čili je to pouze kontinuální postoj, který s touto konkrétní kauzou nemá nic společného.

Já jsem přesvědčený, že zrychlené řízení je krok, který by měl získat širší politický souhlas a není důvod, podle mého názoru to zdržovat.

Česká televize, Jana Čermáková: Dobrý den. Já bych nejprve ještě navázala na kolegu ohledně té amnestie a zeptala bych se vás, pane ministře Bendle, jestli jste o ní věděl a jestli byste se účastnil projednávání na vládě, pokud byste měl tu možnost?

Petr Bendl, ministr zemědělství: Já jsem o ní nevěděl. Myslím si, že jde o výsadní právo prezidenta. On nemá povinnost s tím nikoho seznamovat, nebo seznamovat vládu, pokud vím. Spekulovat o tom, jak bych se choval, kdyby, je zbytečné.

Česká televize, Jana Čermáková: Dva dotazy na pana premiéra. Pane premiére, britský premiér řekl, že pokud v příštích volbách zvítězí, tak v roce 2015 vyhlásí referendum o setrvání země v Evropské unii. K tomuto bych poprosila reakci. A ještě jedna věc, je velmi pravděpodobné, že soud dnes očistí pány Bártu a Škárku, tak co by to pro vás politicky znamenalo, kdyby to tak dopadlo? Děkuju.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já začnu tou druhou otázkou. Neznamená to pro mě politicky vůbec nic, protože je to rozhodování nezávislých soudů, a já z čistě lidského hlediska každému, koho soud nějakým způsobem osvobodí, nebo ho zbaví obvinění, tak mu to lidsky přeji. To je prostě přirozený postoj. Politicky to nemá žádné konsekvence.

Co se týče projevu pana premiéra Camerona, my to považujeme především za věc, která má vnitropolitické konsekvence v situaci ve Spojeném království. Na druhé straně sdílíme s Velkou Británií názor, že Evropa by měla být flexibilnější, že by měla být otevřenější, že by měla více usilovat o získání důvěry občanů, protože v mnoha ohledech tyto britské postoje souvisí i s velkou rezervovaností britské veřejnosti vůči Evropské unii a určitá skepse a rezervovanost není pouze problémem britského veřejného mínění. Podívejte se i na průzkumy veřejného mínění v ČR. Na druhou stranu, my máme velký zájem na tom, aby klíčovou agendou evropské integrace byl růst konkurenceschopnosti Evropské unie v globálním měřítku a především dokončení vnitřního trhu. V tomto jsou také naše postoje velmi blízké. Na odchodu Británie z Evropské unie nemáme vůbec žádný zájem. Naopak máme zájem na tom, aby pokračovala evropská budoucnost Spojeného království a Velká Británie zůstala aktivním a klíčovým hráčem v procesu evropské integrace.

Reuters: Já bych ještě navázal na otázku k panu Cameronovi. On taky říkal, že Británie by pod jeho vládou chtěla zůstat v Unii, ale pouze pokud to bude reformovaná Evropská unie. Chci se zeptat, jestli v tomto smyslu, protože ČR dříve spolupracovala s Británií, nebo stála po jejím boku v některých otázkách, tak jestli třeba se dá čekat nějaká užší spolupráce těchto dvou zemí na té reformě Evropské unie? Pan Cameron také hovořil o tom, že deziluze britské veřejnosti s Evropskou unií je na historickém maximu, což možná u nás tak není, ale trochu se tomu blíží. Tak jestli třeba má vláda nějakou strategii na to, jak tohle trochu změnit? Děkuju.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já jsem přesvědčený, že ta deziluze, která je nejenom ve Spojeném království nebo v ČR, ale v celé řadě dalších členských zemí Evropské unie, tak plyne ze dvou věcí: za prvé, logicky z krize eurozóny a z té ekonomické hrozby. Za druhé, ze silného pocitu voličů, a oprávněného pocitu, odtrženosti těch evropských elit a projektu evropské integrace od toho, co si myslí lidé a co lidé sdílí. V lidech, a právem, roste přesvědčení, že věci, které se týkají evropské integrace, je něco, co se děje někde daleko, na co nemáme žádný vliv, co se nás netýká. A z toho potom plyne jistá míra odcizenosti.

Co se týče reformy Evropské unie, já jsem přesvědčený, že Evropská unie ji potřebuje. Je tady velké množství členských zemí, ale i šéfů jejich vlád, nebo hlav států, kteří si to také myslí. Ale liší se samozřejmě názory na míru reformy evropské integrace. Někteří spatřují tu otázku reformy Evropské unie v hlubší a užší integraci, někteří naopak ve spíše flexibilnějším modelu, který prostě bude brát v potaz to, že opravdu 27 se stane 28, že jsou tam rozdílné postoje. Že již vlastně dneska je Evropská unie Evropou s variabilní geometrií. Protože, abych to uvedl na konkrétních příkladech, některé země jsou v eurozóně, některé v eurozóně nejsou. Některé země jsou v schengenském systému, některé členské země nejsou v schengenském systému. Některé členské země se účastní společné zahraniční a bezpečnostní politiky, některé země se neúčastní společné zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie. Platí se různé výše dotací v zemědělství apod. Čili ta Evropa variabilní geometrie je vlastně realitou dnešního fungování Evropské unie.

Česká televize, Jana Čermáková: Ještě bych měla jeden kratičký doplňující dotaz k tomu soudu s panem Bártou, na který jsem se před chvílí už ptala. Dovedete si představit, že po případném očištění Víta Bárty byste s ním ještě někdy spolupracoval? Děkuji.

Petr Nečas, předseda vlády ČR: Já jsem přesvědčený, že jakkoli znovu opakuji, lidsky panu Bártovi přeji pro něho úspěšný výsledek tohoto soudu. Mimochodem, když si najdete má prohlášení i z minulosti, tak se v tomto vůbec neliším. Tak jsem přesvědčený, že nelze vstoupit dvakrát do téže řeky a spolupráci s Věcmi veřejnými si dovedu představit jenom velmi těžko. Ale to není otázka na mě, to si stačí poslechnout jejich rétoriku v Poslanecké sněmovně.

Michal Schuster, tiskový mluvčí vlády ČR: Děkuji. Dámy a pánové hezké odpoledne, na shledanou.