Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

23. 10. 2013 15:13

Tisková konference po jednání vlády, 23. října 2013

Pro zobrazení videa je nutné povolit JavaScript. Zde jsou instrukce jak povolit JavaScript ve Vašem webovém prohlížeči.

Nahrává se přehrávač videa ...

Jana Jabůrková, mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás vítám na dnešní tiskové konferenci a s aktuálním děním a s tím, co se dnes projednávalo na vládě, vás seznámí pan premiér Jiří Rusnok, ministr vnitra pan Pecina a ministr pro místní rozvoj pan František Lukl. A já dávám slovo panu premiérovi.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Děkuji za slovo, krásné odpoledne, dámy a pánové. Vláda se na svém jednání zabývala mimo jiné rozsáhlou částí, ve které jsme diskutovali pozici České republiky, se kterou odjíždím na zítra začínající Evropskou radu. Ta Evropská rada se bude zabývat několika body, z nichž bych asi zmínil jednak takzvanou digitální agendu, která obsahuje ještě celou řadu podbodů, telekomunikační balíček a další věci. V podstatě jde o prohlubování vnitřního trhu v oblasti telekomunikací a služeb v této oblasti. Dále je tam samostatný bod o službách a inovacích, tam jde rovněž o posilování společného trhu. Dále tam je velmi závažná záležitost, která se týká dalšího pokračování v případě bankovní unie. Tam jsme také diskutovali poměrně dlouze o naší pozici, která se týká zejména takzvaných back stopů národních mechanismů, vlastně záchranných mechanismů, které mají být funkční a jsou důležité v této fázi přípravy bankovní unie, protože bude následovat, jak známo, poměrně významné zátěžové testování evropských bank. Dále jsme se zabývali nějakými drobnostmi v té evropské agendě. Pokud jde o samotné jednání vlády nad domácími tématy, tak schválili jsme mimo jiné návrh nařízení vlády, které stanovuje technické požadavky na hračky z dílny ministerstva průmyslu a obchodu. Byla tam také nařízení vlády o stanovení limitů prostředků ze státního rozpočtu pro poskytnutí dotace na úhradu části ceny elektřiny pro zákazníky a na úhradu provozní podpory tepla. Projednávali jsme zprávu o vývoji hospodaření veřejného zdravotního pojištění v roce 2012. Zmínil bych velmi důrazně zprávu o životním prostředí České republiky v roce 2012. Ta je, myslím, velmi zajímavá. Bude záhy k dispozici veřejnosti. Předpokládám, během několika dnů by měla být zveřejněna. Obecně dochází k dalšímu zlepšování hlavních parametrů životního prostředí, nicméně v některých oblastech a některých dílčích parametrech stále se nám to zlepšení příliš nedaří. Zmínil bych hluk, zmínil bych emise z automobilové dopravy, samozřejmě lokálně problematiky vzduchu, zejména Moravskoslezský kraj, Praha, někdy Středočeský kraj a Severočeský kraj. Schválili jsme investiční pobídku pro strategickou investici společnosti Johnson Controls Interiors Czechia, s.r.o., která za investici v řádu miliardy dvě stě téměř tři sta milionů korun vytvoří 540 zhruba pracovních míst v zóně Triangel v Žatci – to jsou automobilové komponenty. Diskutovali jsme také další záležitosti, jako bylo plnění státního rozpočtu za první tři čtvrtletí. Schválili jsme koncepci ochrany obyvatelstva a schválili jsme nebo vzali jsme na vědomí rezignaci paní zmocněnkyně pro lidská práva. Odvolali jsme ji z některých dalších funkcí, do kterých byla vládou jmenována. A projednali jsme velmi důležitou informaci o čerpání evropských fondů a zejména o přípravě nového programovacího období 2014-2020. Pan ministr vás případně seznámí s detaily. Byly vloženy další úkoly, které jsou velmi podstatné pro kvalitní pokrok, bych řekl, v obou těchto oblastech. To je jedna z našich zásadních priorit. Také jsme debatovali problematiku církevních restitucí, tedy v kontextu dané kauzy Pražského hradu. Opět v případě pan ministr vnitra vám podá detailnější informaci. Bylo to v bodu různé, zákonné opatření jsme neprojednávali. Dohodli jsme se na tom, že se tou věcí budeme zabývat. Ministr kultury s ministryní spravedlnosti, ministr vnitra se sejdou nebo sejdou se jejich podřízení a připraví analýzu té situace a navrhnou nějaké alternativy, které bychom rádi připravili, které považujeme za jaksi potřebné k tomu, aby se příští politická reprezentace mohla již kvalifikovaně vyjádřit. Tu věc považujeme za důležitou, nicméně za výsostně politickou, a proto tento postup jsme zvolili. Tak snad tolik ode mě úvodem. Jestli kolegové chtějí některé body nebo některé jiné body, které jsem já nezmínil, doplnit, tak samozřejmě…

Martin Pecina, ministr vnitra: Tak já, jestli mohu, bych řekl několik slov k těm církevním restitucím. Čili dostali jsme úkol s panem ministrem kultury, aby ve spolupráci s ministryní spravedlnosti a se mnou připravil návrh řešení celé té situace. Shodli jsme se na tom, že ta situace je vážná, ale že není tak časově naléhavá, aby ji bylo možné řešit zákonným opatřením Senátu. Čili připravíme to tak, aby nová sněmovna tuto situaci, pokud to samozřejmě uzná za vhodné, byla schopna vyřešit. Já konstatuji, že zákonné opatření jsem chtěl předložit proto, že se domnívám, že to, co proběhlo, a domníval se to i pan kancléř Pražského hradu, že to, co proběhlo, je v rozporu s dohodou, která byla uzavřena a byla schválena vládou České republiky v roce 2010, dohodou o využívání některých prostor Pražského hradu a Katedrály svatého Víta plus dvou domů, proto jsme připravili takové zákonné opatření Senátu, ale samozřejmě rozhodnutí vlády já respektuji a považuji za rozumné připravit tento materiál. Bude mít nová reprezentace dost času, aby byla schopná na tuto situaci zareagovat, jak uzná za vhodné. Protože skutečně je to politická otázka. Děkuji.

František Lukl, ministr pro místní rozvoj: I ode mne hezké odpoledne, milé dámy a vážení pánové. Jenom pár informací, s kterými jsem seznamoval vládu. Jako představitel ministerstva pro místní rozvoj, jež je národním orgánem koordinace, já jsem moc rád, že pan premiér si vzal tuto agendu za svou a vláda se čerpání evropských fondů a nastavení nového programového období věnuje prioritním způsobem v době, kdy tato země hledá každou korunu. To by bylo z naší strany velkou prostopášností, aby nám některé finanční prostředky takto utekly tím, že je nedokážeme efektivně vyčerpat. Já mohu konstatovat, že poté, co vláda odsouhlasila akční plán zlepšování, je vidět konkrétní výsledek v tom, že ta částka, kterou Česká republika nedočerpala, se fakticky zmenšuje. Vy si můžete ze svých informací, historicky načíst, kolik to bylo na jaře a v létě tohoto roku. Ta částka v tuto chvíli, v těch negativních našich predikcích, které jsou samozřejmě velmi konstruktivní a věcné, dosahuje částky 30 miliard, s tím, že děláme vše proto, aby na konci roku, a vy si to potom po nás zkontrolujete, ta částka dosahovala jednociferného výsledku v miliardách. Co konkrétně se plní za, nespoléháme na změnu pravidla N+2 na N+3, i když výbor rozpočtový Evropského parlamentu dal kladný souhlas, výbor regionů dal negativní stanovisko, to znamená, že k tomu se neupínáme, i když víme, že by nám to napomohlo. Co konkrétně děláme, je předjednání s Komisí aplikace článku 90 a 95 a 96 obecného nařízení. I o co konkrétně jde, laicky řečeno, jsou určité finanční prostředky blokovány v projektech, o nichž rozhoduje orgán, ať už Úřad na ochranu hospodářské soutěže nebo jsou v soudním přezkumu. My s Evropskou komisí v tuto chvíli vyčíslujeme, o jakou částku by se ten objem nedočerpaných prostředků mohl takto snížit. My věříme, že to může být v řádu šesti miliard korun. Další záležitost, která je předjednána s Evropskou komisí na tom, a tito se k tomu staví pozitivně, je předložení velkých projektů – jeden v gesci ministerstva vnitra. Je to nákup techniky pro hasičský záchranný sbor a policii České republiky. A třetím velkým krokem jsou realokace. My jsme ty základní zaslali Bruselu k odsouhlasení. Vy je znáte, je to půl miliarda z Operačního programu technická pomoc do ROPu Moravskoslezsko. Čímž chceme samozřejmě pomoci trošku snížit i evropskými prostředky to napětí, které tam je, a potom realokace 30,7 miliard z operačního programu Životní prostředí do Dopravy, kdy Doprava, a je to také v předjednání, by mohla financovat rekonstrukce druhých a třetích tříd, to, co nemůžeme nalít do regionálních operačních programů, protože se jedná o dva rozdílné fondy. Intenzivně také jednáme s Úřadem na ochranu hospodářské soutěže, neboť řada projektů v hodnotě desítek miliard korun zde leží na přezkumech, v mnohých případech se ukazuje, že jde o šikanózní podání i neúspěšných firem. Nicméně úřad se jimi musí zaobírat a on a priori nepozná, jestli jde o projekty, kde je finanční spoluúčast evropských zdrojů nebo ne. Přesto samozřejmě vidíme rizika, především v operačním programu Životní prostředí i v integrovaném operačním programu, nicméně jak jsem řekl, těmi konkrétními kroky postupně snižujeme ten obrovský balík a je naší ambicí, aby nepřevyšoval dvouciferné číslo v miliardách. K novému programovému období: tam se nám posouvá harmonogram přípravy a to ne díky naší neaktivitě. Tady bych chtěl velmi poděkovat kolegům z rezortu, ale i regionálním partnerům na úrovni Svazu měst a obcí a samozřejmě Asociaci krajů, místních akčních skupin a podobně. Ale jde o to, že evropská legislativa zatím neschválila obecný právní rámec nařízení, ze kterého bude vycházet potom dohoda o partnerství. Toto nařízení mělo být už schváleno, předpokládá se, že bude schváleno až na konci listopadu. My jsme na to pružně zareagovali tím, že vláda bude mít v prosinci na stole základní rámec dohody o partnerství, což je smluvní vztah těch jednotlivých a zainteresovaných subjektů, od rezortů přes regionální hráče. A na konci března by tato dohoda měla být ve finální podobě, to znamená schválena už novou vládou s tím, že jednotlivé rezorty dostaly za úkol, aby během jednoho měsíce v tuto chvíli dokončily přípravu těch jednotlivých programů, tak abychom je mohli oddiskutovat a mohli na ně připravit jednotlivé metodistické listy. My jsme na ně dostali v minulém týdnu z Evropské komise druhé stanovisko k tomu návrhu dohody o partnerství. Musím tady konstatovat, že jsme mezi těmi prvními státy, se kterými Evropská komise v druhé fázi projednala tady tuto dohodu. Má samozřejmě řadu připomínek, nejsou to připomínky v desítkách, ale ve stovkách jednotlivých bodů, nicméně pořád jsme už dál než některé jiné země, ale je to dobře, neboť chceme být kvalitně připraveni, abychom potom v průběhu programového období a čerpání těchto fondů se nedostávali do stejných situací, jako dneska. Co Evropská komise zdůrazňuje, je větší zaměření na jednotlivé priority jejich snížení, to znamená nejenom snížení jejich jednotlivých operačních programů a jejich počtu, k čemuž jsme samozřejmě dospěli, ale opět konkrétní zaměření a zacílení na jednotlivé priority, což je i pro nás signál ve vztahu ke krajům, obcím a rezortům a potom samozřejmě poučení z toho minulého období, kdy se snažíme o to, abychom sjednotili jednotlivé metodické pokyny. Aby nebyly jiné metodické pokyny k operačnímu programu Životní prostředí a jiné operačnímu programu Doprava. A abychom nešli nad rámec toho, co evropská legislativa požaduje ať už ve vztahu k výběrovým řízením, k publicitě, takové ty nesmysly, které se v tomto období objevují, jako že na fotbalových míčích pořízených za evropské peníze musí být logo Evropské unie a nejlépe ještě poté, co se s tím kopačákem hraje, aby tam ta evropská vlajka byla. Tak tam takové nesmysly, věřím, že se v tom následujícím období určitě neobjeví a i ten proces by měl být jednodušší. Takže my jsme schválili konkrétní úkoly, předložení základu dohody do prosince, finální verzi do března příštího roku a předložení jednotlivých programů od rezortu do 30. listopadu 2013. Tolik v základu, děkuji.

Jana Jabůrková, mluvčí vlády: Já děkuji pánům za shrnutí hlavních bodů a poprosím o vaše dotazy. Jako první se hlásí Česká televize.

Česká televize, Daniel Stach: Já prosím, pane premiére, začnu nejprve tou zahraniční agendou, pak bych se dostal k té domácí. Vy jste zmiňoval přípravu na jednání o možné budoucí bankovní unii a s tím, že jste se domluvili na pozici České republiky. Jaká ta pozice tedy je? I ve vztahu k těm testům, které se budou dotýkat evropských bank.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Ano, já se pokusím to shrnout a zestručnit do těch klíčových věcí. Naše pozice je následující: Ano, my velmi podporujeme férové a jaksi náročné zátěžové testy evropských bank, to je první poznámka. Druhá poznámka, objevily se problémy v těch bankách, což se dá předpokládat u některých zemí. Tak zásadně trváme na tom, že řešení, to znamená ty backstopy, ty národní záchranné mechanismy, mají být přednostně jaksi směrovány na vlastníky těch bank, na tržní postupy, kterými má dojít jaksi k plnění kapitálu, k vyřešení těch, řekněme, nedostatku bilancí, které se mohou v zátěžových testech objevit. A trváme na tom, že pokud by to nestačilo, tak lze uplatnit zdroje, a to zdůrazňuji, výlučně z těch národních záchranných mechanismů. Pokud banka v zemi XY se ukáže, že má problémy, potřebuje de facto doplnit kapitál, tak to mají udělat její vlastníci, případně její partneři a tak dále. A pokud by to nestačilo, tak to musí, v konečném důsledku, směřovat na národní daňové poplatníky té dané země. My se nebudeme připojovat k iniciativám, které se objevují, jakože by mohlo dojít k nějakému evropskému rámci pro ty backstopy, pro ty záchranné mechanismy. Nebudeme souhlasit, nepřipojíme se, pokud by takový návrh vznikl. Pokud jde o jakousi dceřinou společnost Evropského stabilizačního mechanismu, to ESM, to není v našem zájmu a po pravdě řečeno, ani nedoporučujeme, aby ESM v této fázi byl zdrojem případně těch sanací. Ta naše pozice je logická, my se ale na druhou stranu zúčastníme a trváme na tom vyjednávání velmi aktivně toho, co se týká bankovní unie. Je pravda, že ta bankovní unie není bezprostředně oficiálně ani bodem agendy toho summitu. Předpokládá se, že to bude v neformální části. Čili klíčová jednání teprve přijdou, přijdou za měsíc na ECOFINu a potom možná na Evropské radě. My se k té naší pozici vrátíme, ale obecně platí to, co jsem řekl, že budeme chránit to, co dnes jaksi máme, to znamená, naše banky jsou ve velmi dobrém finančním stavu a jako nečlen eurozóny a pravděpodobně i nečlen v tuto chvíli, rozhodně v nejbližším horizontu bankovní unie, nebudeme souhlasit s tím, aby tyto nečlenské státy byly zapojovány do vytváření těch nadnárodních záchranných mechanismů. Jsme pro to, aby tam ta možnost zapojit se byla na dobrovolné bázi, ale nechceme, aby do toho byly vtahovány nějakou kvazi povinností. Tak asi tolik k tomu.

Česká televize, Daniel Stach: Děkuji vám, přidám k tomu ten dotaz, který se týká domácí politiky. K tomu dnešnímu programu vlády, na jejímž programu byla také zelená úspora. Pan ministr životního prostředí v demisi, když přicházel, tak řekl, že by na příští rok získal k miliardě, která je plánovaná, ještě na tento projekt nějaké další peníze ze státního rozpočtu. Zajímalo by mě, jestli jste pro a jestli je toto navýšení reálné? A druhá věc se týká tohoto rezortu. Hospodářské noviny tvrdí, že kontrolou a to i zpětnou má projít zhruba 170 projektů v hodnotě zhruba deseti miliard korun, přičemž hrozí, že by mohly tyto peníze být ztraceny, respektive, pokud už jsou proinvestovány, tak by musely být vráceny, a to proto, že na ministerstvu životního prostředí není kontrolor pro přidělování evropských peněz do vodohospodářství, kde je zhruba 40 miliard dohromady. Informoval o tom pan ministr, případně jak tuto situaci řešit? Děkuji vám.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Tak to jsou dvě různé otázky. Pokud se týká zelených úspor, my jsme debatovali o tom bodu, který předkládal pan ministr životního prostředí, kde šlo o dokumentaci první části nebo prvního podprogramu toho celého projektu Nová zelená úsporám, to se týká rodinných domů, zateplování a dalších záležitostí. Ten bod jsme přerušili, protože tam byl nedořešený rozpor s ministerstvem pro místní rozvoj, který se týká vlastně problematiky zacílení Nové zelené úsporám i na bytové domy. Problém je v tom, což je nový prvek, který v minulosti nebyl v té Zelené úsporám, zatím by tam také být neměl, ale nicméně teď se schvaluje obecný rámec a je třeba to vyjasnit, protože na bytové domy máme jiné programy, které pracují s evropskými penězi, kdežto Zelená úsporám je z národních zdrojů a navíc jsou to programy, které pracují na bázi návratných podpor, respektive návratných půjček zvýhodněných, bezúročných a tak dále nebo nízko úročených. Jsou z mnoha ohledů mnohem efektivnější, protože v konečném důsledku podpoří ten režim půjčky, podle mého názoru spravedlivěji, mnohem větší množství projektů, čili větší počet žadatelů a těch, kteří realizují takové. Takže tato věc se musí vyjasnit, ten rozpor se musí odstranit a pak schválíme definitivně tu dokumentaci. O další peníze pro Zelenou úsporám, ano, já bych byl pro, nicméně je to předčasné zbytečně teď to řešit. Peníze tam jsou dostatečně jak v letošním roce, tak v roce příštím a uvidíme, jak se bude situace vyvíjet, pak určitě může vláda k tomu zaujmout nějaké stanovisko. Je také třeba počítat s tím, že jedním ze zdrojů peněz jsou prodeje povolenek, tam ten vývoj je velmi nejistý, jak známo německá kancléřka nedávno zmínila určitý obrat v německé pozici ke vztahu povolenek, což může znamenat růst jejich ceny a může to významně nakonec ovlivnit financování našeho programu Zelená k úsporám. Takže to je v této poloze. Pokud jde o to čerpání pooperačního programu Životní prostředí, ten je velice problematický, to jsme vždycky přiznávali a je to jeden z nejvíce problematických, tak jak jsme zdědili jednotlivé programy. Já neznám bohužel ty detaily, „jaké korekce tam hrozí“, jenom bych snad jednu rétorickou poznámku, korekce ještě nemusí znamenat, že se nějaké peníze fyzicky budou někam vracet. To může znamenat, že se nám zmenší ten potencionální rozsah toho čerpání v tom daném programu, ale možná pan ministr o tom ví více než já.

František Lukl, ministr pro místní rozvoj: Ano, jak už řekl pan premiér, my se potýkáme samozřejmě jak s administrativními komplikacemi, tak právě i s absorpční kapacitou u operačního programu Životní prostředí. Cením si tady kolegů, mých kolegů ze stávající vlády, že se prostě nedrží těch imaginárních balíčků evropských peněz, ale že jsou ochotni je postoupit tam, kde se čerpá lépe a kde je to účelné. Viz třeba operační program Doprava. Nemám konkrétní informaci o tom v tuto chvíli, že by tam hrozily i nějaké korekce nebo neakceptace Evropské komise. Protože vy máte pravdu v tom, že my ty evropské projekty prvně předfinancujeme z národního rozpočtu a až následně nám je Evropa vrací. Tady bych se zmínil ještě o tom, k tomu mému bodu, že za září bylo certifikováno vůbec nejvíc projektů a z Evropské unie se nám vrátilo nejvíc peněz za celé stávající období a k dnešnímu datu je ta alokace, respektive certifikované výdaje jsou ve výši asi 50 procent celkové alokace. To znamená, posunuli jsme se během jednoho měsíce asi o 14 procent, což je opravdu obrovská částka. A konkrétně k problému, které má OPŽP, nemám konkrétní indicie, nicméně pokud takové jsou, tak je budeme řešit na příští ekonomické poradě ministrů a budeme se snažit snížit to riziko na minimum. Děkuji.

Jana Jabůrková, mluvčí vlády: Já moc děkuji. Prosím další dotaz.

ČTK, Martin Weiser: Já bych se zeptal ještě k těm církevním restitucím. Dokdy byste ty návrhy chtěli mít? A jaké alternativy vidíte třeba již dnes?

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Já začnu, pan ministr mě doplní. Myslím, že jsme si řekli do 14 dnů, což považujeme za ambiciózní a realistický termín. Alternativy uvidíme, ty vyplynou z toho jednání. Já myslím, že jedna alternativa je jasná. Potencionálně to může být ona novela příslušné legislativy, která vyjme areál Pražského hradu z církevních restitucí, to je ta jedna alternativa. Další alternativy mohou být jistě nějaké mezivarianty, ale to bych teď nechtěl předjímat. Uvidíme. A zdůrazňuji ještě jednou, je to vyloženě politická záležitost. Podle mého soudu zbytečně politická, v Čechách to tak prostě chodí, i symbolická. Myslím, že ta věcná podstata toho problému je mnohem jaksi přízemnější, než se na první pohled může zdát, ale chápu rozměr toho symbolu a budeme se tím zabývat.

Jana Jabůrková, mluvčí vlády: Já poprosím pana ministra Martina Pecinu k doplnění.

Martin Pecina, ministr vnitra: Možná už skutečně jen krátce, samozřejmě těch variant je několik a nová reprezentace si rozhodne, jak bude chtít. My připravíme varianty asi takové, aby si tam každá ta reprezentace mohla najít svoji variantu. To znamená, že já se budu snažit připravit i variantu případného odložení církevních restitucí nebo pozastavení o rok, tak jak se včera vyjádřila sociální demokracie, protože si myslím, že to smysl mít může. Připravím variantu vynětí Pražského hradu, protože to si myslím, že by měla být varianta, kterou by respektovala ta reprezentace, která tady uzavřela dohodu kdysi mezi církví a Pražským hradem. No a samozřejmě padá v úvahu varianta, že se nebude dít nic a že ta nová reprezentace řekne, že tu významnou část Hradu je třeba církvi vydat. A budeme připraveni na všechny varianty. Jde o to, aby někdo neřekl za tři roky, že za nás církev požádala, což je bezpochyby pravda, my že jsme nekonali a kvůli tomu český národ přišel o třetinu Pražského hradu. O to jde, já už jsem to jednou zažil s fotovoltaikou, kdy jsme konali, a přesto se říká, že jsme nekonali tenkrát jako Fischerova vláda a dává se nám za vinu solární boom, což je objektivně nesmysl, samozřejmě, protože ten byl zastaven právě zákonem, který připravila naše vláda, ale bohužel se v Parlamentu zdržel. Takže nechceme, aby to dopadlo tak, že přijde nová reprezentace, ta přijde někdy v půlce prosince, a než proběhne celý legislativní proces, tak se Hrad bude muset rozhodnout, protože to rozhodnutí má přijít někdy v březnu, a prostě tři měsíce pro novou vládu. Proto, aby to prošlo sněmovnou standardním procesem, Senátem standardním procesem, všude se budou uplatňovat, respektive ve sněmovně se budou zcela jistě uplatňovat veta poslaneckých klubů, takže to nebude možno prosadit v prvním čtení. I proto jsem přišel se zákonným opatřením Senátu. Protože ten standardní legislativní proces se za tři měsíce nemusí stihnout. Takže připravíme to tak, ať nová vláda to má okamžitě v ruce a vybere si variantu, jaká jí bude milá, vydat Pražský hrad nebo nevydat. Děkuji.

Jana Jabůrková, mluvčí vlády: Já děkuji a prosím další dotaz.

ČTK, Martin Weiser: Jenom jestli můžu ještě jednu maličkost ke kampani. Nám dnes přišel email od vrchního ředitele kabinetu ministra dopravy, který lobbuje za Zemanovce. Říká, ať je volíme. Tak na všechny tři, jestli si myslíte, že je v pořádku využívat tímto způsobem státní aparát pro volební kampaně jedné strany? Děkuji.

Martin Pecina, ministr vnitra: U mě na ministerstvu se nic takového neděje, prosím.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: V pořádku to není, pokud se to děje, tak je to pochybení nějakých jednotlivců a je třeba se tím zabývat. Rozhodně to není žádná plánovaná akce, prostě bohužel je to všechno o lidech.

František Lukl, ministr pro místní rozvoj: Naprosto stejný názor jako mí předřečníci.

Jana Jabůrková, mluvčí vlády: Tak děkuji a je nějaký další dotaz? Opět Česká televize.

Česká televize: Dotaz, který se týká VZP, zdali se posunula jednání o případné další schůzce pro VZP, od listopadu by měla čerpat 1,5 miliardy. Pan ministr zdravotnictví v demisi Martin Holcát říkal, že to bude málo, že bude chtít hledat zdroj ještě pro další miliardu. Posunula se ta jednání, případně, jestli budete připravovat variantu odkupu pohledávek, které by ale musela schválit sněmovna?

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Zatím jsme žádné nové informace od pana ministra nedostali. Platí to, co říkal u vás v neděli v televizi, že má domluveno s ministerstvem financí nějaký rámec cirka 1,5 miliardy v tuto chvíli a že jednání budou dál probíhat, takže to platí.

Jana Jabůrková, mluvčí vlády: Mockrát děkuji, poprosím poslední dotaz, jestli je. Televize NOVA.

Televize Nova, Silvie Škábová: Dobrý den, jenom se zeptám ještě technicky k těm církevním restitucím. Vy jste, pane premiére, naznačoval, že samozřejmě jste o tom jednali. Asi tam nebyla úplně stoprocentní shoda, pan ministr Pecina říkal, že měl zájem o to prosadit, dejme tomu, zákonné opatření. Tak jestli můžete říct, jaké bylo rozložení sil a jaký je třeba váš konkrétní názor? Děkuji.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Já myslím, že názory tady zazněly. My jsme si netestovali žádné rozložení sil, byla to debata v bodu různé. Z té debaty vzešel úkol, o kterém jsem hovořil. Pro ministry a paní ministryni připravit kompletní materiál včetně analytické části, chcete-li důvodové zprávy, a potom alternativně v několika variantách jak případně řešit legislativně. Na tom trvám, takhle to bude a je to věc skutečně bytostně politická, kterou musí rozhodnout legitimní politická reprezentace. To je vše.

Jana Jabůrková, mluvčí vlády: Já moc děkuji, děkuji vám všem a přeji hezký zbytek dne, na shledanou.

Martin Pecina, ministr vnitra: Na shledanou.

Jiří Rusnok, předseda vlády ČR: Na shledanou, děkujeme.

František Lukl, ministr pro místní rozvoj: Na shledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X

Zvuková příloha

Tisková konference po jednání vlády, 23. října 2013

Související zprávy