Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

23. 2. 2022 16:15

Tisková konference po jednání vlády, 23. února 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Poprosím pana předsedu vlády Petra Fialu o slovo.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, já vás budu informovat o některých věcech, kterými se zabývala vláda a také Bezpečnostní rada státu, kterou jsem svolal na dnešní jednání před schůzí vlády.

Všichni samozřejmě sledujeme situaci na východě Evropy. Sledujeme tady porušení mezinárodního práva, akt agrese ze strany Ruska vůči Ukrajině a bohužel to, co se odehrává, také stále víc zužuje ten prostor pro diplomatické řešení celé krize, což bychom si všichni přáli a pro což všechny státy Evropské unie i Severoatlantické aliance dělají maximum, abychom i za této situace dosáhli mírového řešení a diplomatického řešení tohoto problému. Ale jak říkám, ten prostor se zužuje a i proto se dnes tím zabývala nejenom vláda, ale také bezpečnostní rada našeho státu.

Situace je vážná, Evropa je krok od války. To nejsou přehnaná slova. Říká to dnes řada státníků, je to bohužel realistický popis té situace a podle toho musí jednat i vláda České republiky. Proto také Bezpečnostní rada státu znovu jednala o připravenosti jednotlivých rezortů a orgánů státu na vývoj na ukrajinsko-ruské hranici a samozřejmě i na možné scénáře dalšího vývoje toho konfliktu.

Chtěl bych české občany ubezpečit, že naše země je připravena. Je připravena na nejrůznější varianty vývoje a děláme všechno pro to, aby dopady případného zhoršení té situace, popřípadě i vojenského konfliktu, byly na české občany co nejmenší. Jsme připraveni i na možnost příchodu nějaké uprchlické vlny z Ukrajiny. Jsme připraveni i na možnost, že by dodávky energetických surovin z Ruské federace se nějakým způsobem omezily.

Jsme v neustálém kontaktu s našimi partnery v Evropské unii i v rámci Severoatlantické aliance a koordinujeme další společné kroky. Toto je nesmírně důležité, to chci znova zdůraznit. Potvrzuje se to při všech jednáních, ať už na úrovni lídrů členských státu Evropské unie, Severoatlantické aliance, nebo na úrovni v těch jednáních jednotlivých ministrů, v těch všech různých formátech.

Všude se ukazuje to, že pozice států Evropské unie je jasná, jednotná, že všichni jsou přesvědčeni o tom, že je potřeba maximálně podpořit Ukrajinu, že je potřeba dávat Rusku maximálně najevo, že je pro nás jeho agresivní politika nepřijatelná, a že je potřeba, aby Rusko neslo následky za svoje agresivní kroky.

Proto také velvyslanci členských zemí Evropské unie dnes schválili první balík sankcí. Jsou to sankce velmi konkrétní, budou zveřejněny dnes vpodvečer a připravují se nebo jsou připraveny i další razantnější sankce a ty by byly aktivovány v případě, že by Rusko pokračovalo ve své agresivní politice.

Jsme přesvědčeni, že pouze tento jednotný a razantní, rozhodný postoj, jednotný a rozhodný postoj může dovést tu situaci k diplomatickému řešení, což, jak znovu opakuji, si všichni přejeme a plně v této věci stojíme za Ukrajinou.

Když říkám, že stojíme za Ukrajinou, tak to taky znamená, že jsme připraveni poskytovat Ukrajině potřebnou pomoc na základě jejích potřeb, na základě vzájemné dohody. Česká vláda už pomohla darem munice Ukrajině. Jsme připraveni přijímat lidi z Ukrajiny na léčení, posíláme humanitární pomoc a budeme v tom pokračovat. O některých těch věcech vás ještě budeme informovat.

V rámci zhoršování situace na východě Evropy vláda také dnes schválila implementaci opatření, která mají za cíl členským státům NATO umožnit rychlejší reakci na krize. Jde o soubor technických opatření, která mají za cíl reagovat na zhoršení bezpečnostní situace.

V souvislosti s otázkami kolem Ukrajiny také vláda dnes schválila mandát pro postup delegace České republiky, která bude vedena prezidentem republiky Milošem Zemanem, na pravděpodobně virtuálním setkání nejvyšších představitelů států Severoatlantické aliance. Ten mandát je standardní věc. Jak víte z minulosti, tak to máme tak rozděleno, že prezident republiky se účastní těch vrcholných summitů Severoatlantické aliance, ale vláda je odpovědná za zahraniční politiku, tedy připravuje ten mandát.

Ten mandát jde ve směru naší zahraniční politiky, našeho postoje, jasné podpory Ukrajině a jasného NE agresivní politice Ruska. Abych předešel případným dotazům k této věci, tak ještě poznamenám, že ten summit je uvažován, ale ještě není svolán na konkrétní den či hodinu. Ale ten mandát jsme samozřejmě schválili, protože ta situace se mění v každé chvíli.

Bezpečnostní rada státu se věnovala také ještě jedné věci a ta se týká, ta v podstatě do jisté míry také souvisí s touto situací, ale ne úplně bezprostředně. Týká se energetické bezpečnosti a energetické soběstačnosti České republiky do budoucna. Zabývali jsme se tedy otázkami zajištění bezpečnostních zájmů České republiky v rámci výběrového řízení na dodavatele nového jaderného zdroje.

Bezpečnostní rada dnes projednala bezpečnostní charakteristiky a záruky, které to výběrové řízení obsahuje a bude obsahovat, a v příštích týdnech se potom budeme zabývat na vládě touto otázkou a všechno směřuje k tomu, že pak budeme připraveni na to, abychom dali pokyn ke spuštění tendru na dostavení jaderné elektrárny v Dukovanech.

Pokládáme to také za velmi důležité i z hlediska toho, co se děje s cenami energií, jak se musí do budoucna vytvářet ten energetický mix České republiky, jakou roli v něm podle nás musí hrát jádro, ale i z hlediska, řekněme, bezpečnostně-strategického, protože vidíme tady všichni, že závislost na ruské energii by dlouhodobě byla pro Českou republiku naprosto nepřijatelná, tak jak se ukazuje, že je vlastně silná závislost na Rusku nepřijatelná pro státy Evropské unie.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím prvního místopředsedu vlády Víta Rakušana o slovo.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové. Já navážu na téma Ukrajina a navážu z pohledu Ministerstva vnitra jako takového. Chtěl bych ubezpečit občany České republiky, že samozřejmě veškeré orgány, které jsou k tomu určeny, mapují velmi podrobně a v podstatě neustále bezpečnostní situaci v České republice, a chtěl bych říci, že nejsou zatím detekovány žádné bezprostřední hrozby, které by vyplývaly z konfliktu na východě Ukrajiny pro občany České republiky.

Zároveň bych chtěl říci i to, že zatím neregistrujeme žádný zvýšený zájem o nejrůznější typy pobytových povolení v České republice ze strany ukrajinských občanů. V této době oba dva zastupitelské úřady České republiky, ať už v Kyjevě nebo ve Lvově, jsou nadále v provozu a probíhá tam standardní náběr a vyřizování pobytových oprávnění.

Ministerstvo vnitra dostalo za úkol už na některé z minulých vlád připravit scénáře pro případnou eskalaci napětí na Ukrajině, pro případný příliv lidí z Ukrajiny směr Česká republika. Ten scénář je hotov. Pohybujeme se od nějakého zeleného až po černý stupeň. Je podrobně rozepsáno, jaké mechanismy by v které chvíli a při jakém počtu případných zájemců o vstup do České republiky byly aktivovány.

Chtěl bych říci, že v současné chvíli nejsme ještě ani v tom zeleném stupni, ani v tom prvním stupni, pohybujeme se v těch zcela standardních číslech, která nevybočují ze zájmu občanů Ukrajiny v těch minulých týdnech a měsících.

Zároveň je potřeba říci, že už v téhle chvíli se zvedla obrovská vlna solidarity českých občanů a já bych za to chtěl poděkovat. Zvedla se tak veliká, že Ministerstvo vnitra zřídilo už v této chvíli speciální emailovou adresu, která zní ubytovaniukrajina@suz.cz a v té chvíli přijímá nabídky od lidí z celé republiky pro nejrůznější nabídky pomoci pro lidi, kteří by v případě krize z Ukrajiny sem k nám přišli. Týká se to ubytování, týká se to darování nejrůznějších předmětů a vůbec zajištění života těch případných příchozích v České republice. Chtěl bych za to občanům velmi poděkovat a jednoznačně to ukazuje, že Česká republika není nějakou zemí bez srdce, bez svědomí, bez empatie, bez solidarity, a jsme za to občanům vděční, byť zatím nic z toho nemusí být aktivováno.

Zároveň bych chtěl říci, že vláda dnes schválila dva programy, humanitární programy, které se Ukrajiny také týkají, byť nejen Ukrajiny. Jsou to programy MEDEVAC, kde je letos alokováno 50 milionů korun, a Pomoc na místě, kde je alokováno 130 milionů korun. MEDEVAC se zabývá obnovou zdravotní infrastruktury, zabývá se vysíláním lékařů do postižených míst, a tedy obecně tou humanitární pomocí v té medicínské oblasti. Pomoc na místě, tam jde především o pomoc na těch hlavních migračních trasách. U nás je to samozřejmě zaměřeno jak na Bělorusko, tak i popřípadě na Ukrajinu. Takže tyto programy jsou také připraveny.

Nicméně, my jsme na vládě debatovali o tom, že Česká republika by měla svůj jasný postoj vůči této krizi projevit nějakým způsobem i ve vztahu k Ruské federaci. Ta naše debata dnes se vedla o jakési revizi vízových pravidel pro občany Ruské federace při vstupu do České republiky. Bavili jsme se například o tom, že vyzveme naše evropské kolegy, na bázi tedy jednání ministrů vnitra, aby byly vyžadovány pro občany Ruské federace při vstupu do Schengenu biometrické pasy. To znamená, abychom měli jasnou jistotu, že ten, kdo na ten pas do našeho prostoru vstupuje, je skutečně tím daným člověkem.

Zároveň jsme se obecně bavili o tom, zda by neměla být zpřísněna pravidla, budeme na tom s Ministerstvem zahraničních věcí pracovat, pro vstup ruských občanů na území České republiky. Zároveň bychom ale chtěli i speciální víza, nazývejme je pracovně jako humanitární, pro ty občany Ruské federace, kteří jsou evidentně pronásledování, kteří patří k některému z opozičních hnutí a podobně.

Myslíme si, že i tento signál vedle velké podpory Ukrajiny, tu vyjadřujeme velmi jednotně jak v České republice, tak na té Evropské úrovni, toto svědčí o tom, že si uvědomujeme i tu ruskou odpovědnost za tento konflikt. Že agresor je tady jasně mapovaný a že tím, kdo porušuje mezinárodní dohody a jasně dané uspořádaní Evropy, je prostě v této chvíli Ruská federace a my na to musíme umět adekvátně reagovat.

Jednou větou: Ještě jsme se na vládě zabývali schválením koncepce policie v boji s kyberkriminalitou. Je to jedna z velkých priorit Ministerstva vnitra v současnosti, ať už vytvoření specializovaného pracoviště, které se bude zabývat kyberkriminalitou, tak i promítnutí boje s kyberkriminalitou na všechny úrovně operativy Policie České republiky. Samozřejmě to znamená i vyšší finanční náklady, ale je to ten prostor, kam se v současné době kriminalita dominantně přesouvá. Děkuju vám.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já děkuji a poprosím místopředsedu vlády Vlastimila Válka.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Dámy a pánové, Ministerstvo zdravotnictví se samozřejmě zapojí do maximální humanitární pomoci Ukrajině. Jsme připraveni na to postarat se o všechny občany Ukrajiny, kteří by hledali bezpečí v České republice. Nicméně Ministerstvo zdravotnictví musí také řešit situaci s covidem, a proto jsem přišel na vládu s některými opatřeními, které vláda přijala, a já bych si dovolil je shrnout.

Od 1. března nebude omezení počtu lidí na hromadných akcích. Tedy všechny hromadné akce budou bez omezení počtu lidí. Omezení počtu lidí na jakýchkoliv hromadných akcích od 1. března končí. Testování zaměstnanců zdravotnických a sociálních služeb ukončíme ke 13. 3., pokud se situace bude vyvíjet stejně jako doposud. Tedy k 13. 3. ukončíme ten systém testování zdravotnických a sociálních služeb a neočkovaných návštěv. Toto opatření k tomuto dnu zrušíme.

Ke stejnému dnu omezíme opatření týkající se nošení respirátorů. Respirátory dále zůstanou bezesporu ve zdravotnických zařízeních a sociálních zařízeních, zůstanou ještě na nějakou dobu v městské hromadné dopravě a diskutujeme o tom, jak to bude u hromadných akcí a u jak velkého počtu lidí. Nicméně chceme maximálně omezit nošení respirátorů tak, jak to dělá řada okolních zemí.

Vzhledem k tomu, že platí tyto opatření do 13. března, rozhodli jsme se ještě v měsíci březnu, pandemický zákon nám to umožňuje, bez něho by to nebylo možné, proplácet jeden PCR test všem občanům České republik bez toho, že by museli mít žádanku od lékaře. Tedy jeden PCR test měsíčně.

Ten důvod je zdravotnický. Pokud ten občan má jakékoliv obavy, strach, že by mohl být covid pozitivní, je lépe, aby šel na PCR test zdarma, než aby byl ve stresu doma. A samozřejmě ten důvod je sociální, protože pokud vyžadujeme pro návštěvu domova důchodců nebo některých zdravotnických výkonů negativní PCR test, je logické, že ten test musí být pro všechny občany zdarma. Proto jsme takhle rozhodli ještě v měsíci březnu, kdy do 13. března některá ta opatření budou platit.

To ale neznamená, že tím se stává covid nemocí, která není smrtelná. Je potřeba si uvědomit, že covid je stále smrtelné onemocnění. Většina zemí Evropské unie má daleko přísnější opatření než my. Některé země dokonce zpřísňují. Jsou země mimo Evropskou unii, které zpřísňují nebo mají přísná opatření. Nám se podařilo dílem proto, že máme proočkovanou populaci a řada občanů má třetí dávku, dílem proto, že ta opatření byla dobře nastavena, zvládnout situaci tak, že nemusely být zavřeny školy, nebyla přehlcena zdravotnická zařízení a děti mohly jezdit na hory na zájezdy. Tyto tři věci byly důvodem všech těch mimořádných opatření, která jsme my přijímali: Nezavřít školy, umožnit návštěvu hor pro skupiny dětí a nezahltit zdravotnická zařízení.

Jediné opatření, jediné opatření, které může zachránit lidské životy, je očkování. Byť se snažíme přesvědčit, já to opakovaně dělám, aby se občané nechali očkovat, aby si především ti, kteří jsou v rizikových skupinách, je to stále kolem 400 tisíc občanů České republiky, nechali dát první, druhou dávku nebo, pokud uplynul ten interval pěti měsíců od druhé dávky, nechali si dát posilující dávku. A byť opakovaně zdůrazňujeme, a budu to stále dělat, že ten důvod není to, aby mohli jít na pivo, ale ten důvod je, aby nezemřeli, řada občanů toto nedělá.

A proto denně zbytečně, naprosto zbytečně umírají desítky neočkovaných seniorů, kteří mají nějaké komorbidity. Denně desítky seniorů. Protože léčebné protokoly jsou dobře nastaveny, protože máme k dispozici všechny léky, ty počty těch mrtvých nejsou tak vysoké jako v některých okolních zemích, ať už na západ, nebo na východ od nás, na sever nebo na jih od nás. Nicméně přesto jsou z mého pohledu zbytečně vysoké. Pokud by se nechali očkovat, nemuselo by k tomu docházet. Desítky lidí denně znamenají stovky lidí týdně, znamenají tisíce lidí měsíčně a znamenají desetitisíce zbytečně zmařených lidských životů jenom proto, že se nenechali naočkovat, že si nenechali dát jednu, dvě dávky nebo včas posilující třetí dávku.

Všechna data pro to svědčí. Tedy to, že se nám podařilo zvládnout tuto vlnu ve smyslu zavírání škol, ve smyslu nezahlcení zdravotnických zařízení, neznamená, že covid není dále smrtelné onemocnění, které, byť by zůstala varianta omikron, bude zabíjet každý den zbytečně občany České republiky, protože se nenechali naočkovat. A toto je věc, kterou si každý znovu a znovu musí opakovat, a já vás prosím, pomozte nám, abychom tuto informaci rozšířili. Jeden zachráněný lidský život za to stojí.

My další opatření, která budou následovat od 13. března, budeme diskutovat na následující vládě a zase po vládě tu informaci dostanete. A já věřím, že to, co jsme tady jako vláda slíbili, co jsem říkal já, že je dobře, aby si všichni začali chystat kraslice na Velikonoce, začali je malovat v dostatečném množství, protože konečně budou normální Velikonoce a normální pomlázka, není planý slib, ale je to realita, která nastane.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já děkuji a poprosím místopředsedu vlády Ivana Bartoše.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Vážené dámy, vážení pánové, já bych k těm tématům, která tady zazněla, přidal ještě jedno téma, které se týká životního prostředí, kvality ovzduší a přeneseně taky kvality života občanů.

Vláda dnes schválila návrh zákona o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících. Je to návrh zákona, který jsme předložili Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem dopravy. A je to důležitý krok směrem k ochraně životního prostředí, a hlavně občanů, zejména tedy obyvatel měst, protože právě ve městech je se vzrůstající dopravou potřeba neustále snižovat celkové hodnoty emisí. Tento návrh pomůže tak dále navýšit počty nízkoemisních či zcela bezemisních vozidel, která jezdí po silnicích v celé České republice, tedy i ve městech.

Ten zákon zavádí povinnost pro zadavatele veřejných zakázek a objednavatele veřejných služeb v dopravě, povinnost v tom následujícím období po platnosti toho zákona dodržovat minimální podíl těch nízkoemisních vozidel v dopravě, tedy vozidel, která jsou šetrnější k životnímu prostředí.

Ono to bude probíhat ve dvou fázích. Ta první fáze bude končit roku 2025, pak se ten podíl bude navyšovat. Ta následující fáze bude trvat do roku 2030. V té první fázi do toho roku 2025 je ten poměr nastaven ve výši 29,7 procenta u těch nově objednaných nebo zasmlouvaných služeb u osobních aut a lehkých užitkových vozidel, 41 procent u autobusů a pak devět procent u těch nově pořizovaných nákladních vozidel. Ten požadavek vychází z evropské právní úpravy s důrazem právě na přechod k nízkoemisní a bezemisní dopravě. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já děkuji. Otevírám prostor pro dotazy, Česká televize.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Zeptám se nejdřív pana ministra zdravotnictví. Nevím, jestli jsem to pochopila správně, ale vy jste říkal, že od 13. března zůstanou respirátory pouze ve zdravotnických zařízeních, sociálních zařízeních a v MHD. Tedy všude jinde už se nosit nemusí? To je první dotaz. Druhý, jak to vypadá s dodávkami Novavaxu? A ještě by mě zajímalo, jestli jste schválili snížení plateb za státní pojištěnce? Pak se zeptám na další téma, děkuju.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Tak já zkusím popořadě. To znamená od 13. 3. plánujeme, že respirátory zůstanou ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociálních služeb, v městské hromadné dopravě, a diskutujeme o některých typech hromadných akcí s odborníky na základě dat, která budeme tento a příští týden sbírat, dospějeme k nějakému závěru. Já na základě toho předložím vládě návrh.

Jsem si jistý, že opatření vypneme. Jsem si jistý, že zůstanou v domovech sociálních služeb nebo v domovech důchodců, ve zdravotnických zařízeních a v městské hromadné dopravě. A jestli ještě někde, o tom budeme intenzivně s odborníky debatovat a na základě vývoje té situace se pak rozhodneme.

Ten druhý dotaz, jestli můžete být tak hodná?

Izabela Niepřejová, Česká televize: Jak to vypadá s dodávkami Novavaxu?

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: S dodávkami Novavaxu to vypadá dobře. Novavax máme v České republice a můžeme ho používat.

Izabela Niepřejová, Česká televize: A potom ještě snížení plateb za státní pojištěnce?

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: My jsme schválili návrh zákona, který umožňuje snížení plateb za státní pojištěnce. Ten zákon půjde do Poslanecké sněmovny, poté do Senátu a projde standardním schvalovacím procesem. Já bych chtěl jenom říct možná tři věci: V žádném případě to, že se snižují úhrady za státní pojištěnce, nemá vliv a nemůže mít ani teoreticky vliv na zdravotní péči v České republice, protože zdravotní péče v České republice v tomto roce je na základě výsledků dohodovacího řízení v předchozím roce. To znamená, všechna zdravotnická zařízení mají s pojišťovnami podepsané smlouvy.

Samozřejmě počítá Ministerstvo zdravotnictví s tím, že bude kompenzační vyhláška, která bude nějakým způsobem hradit náklady spojené s tím, že ta zdravotnická zařízení v posledních třech měsících měla, tedy říjen, listopad, prosinec, se starala o pacienty s covidem a to také včera na radě poskytovatelů jasně zaznělo. Debata zní o úhradové vyhlášce v příštím roce, ale jaká bude platba za státní pojištěnce v příštím roce, to bude teď předmětem diskuze.

Chtěl bych dále upozornit, že se objevuje zpráva nebo informace, která je naprosto lživá, že jsme sebrali 14 miliard zdravotníkům. Ne, ty peníze jsme vzali zdravotním pojišťovnám a ten důvod je velmi jednoduchý a pragmatický. Vzhledem k tomu, že jsme si mohli dovolit omezit opatření, tak na rozdíl od minulé vlády, která v loňském roce vyčerpala 56 miliard na boj s covidem ve smyslu testy, respirátory atd., tak my takovouto částku vyčerpat nemusíme. Proto jsme mohli snížit úhradu za státní pojištěnce, proto můžeme ušetřit těchto 14 miliard. Je to velmi jednoduchá konstrukce.

Samozřejmě jsme to diskutovali s pojišťovnami. Ta debata je velmi odborná a já mohu ujistit všechny, že v žádném případě nedojde k jakémukoli omezení zdravotní péče v tomto roce, v příštím roce ani v následujících letech. Naopak.

A na závěr bych si dovolil upozornit: Zdravotníkům v tomto roce jako jedinému segmentu narostly mzdy o šest procent, což je strašně důležité, protože zdravotníci jsou ti klíčoví, kteří mohou za to, že přestože se nenechají ti senioři a rizikoví očkovat, jich umírá tak málo, protože jim nasazují včas léčbu, péče na jednotkách intenzivní péče je excelentní a dělají všechno pro to, aby zachránili každý lidský život.

Izabela Niepřejová, Česká televize: Ještě dotaz na pana premiéra. Ten postoj pana prezidenta je shodný s postojem vlády? To znamená, že se jedná o ruskou agresi, o porušení mezinárodního práva, v tom se vláda s prezidentem shoduje? Protože ono není zatím žádné bližší vyjádření z Hradu, tak jestli máte vy ty informace. A ještě jeden dotaz na pana ministra vnitra: Vy jste říkal, že budete vyzývat unijní kolegy, aby byly vyžadovány biometrické pasy od ruských občanů. V jaké fázi je to teď nebo kdy byste to s nimi mohl projednat, případně kdy by to třeba mohlo začít platit? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Já nebudu interpretovat postoje pana prezidenta. Konstatuji jenom, že za zahraniční politiku je odpovědná vláda, a proto také vláda schvaluje mandát delegace, která nás bude zastupovat na setkání nejvyšších představitelů států NATO, v jejímž čele je prezident Miloš Zeman. Nicméně tento mandát byl samozřejmě připraven standardním postupem v koordinaci Ministerstva zahraničních věcí. O tom mandátu je samozřejmě informována kancelář pana prezidenta, pan prezident a podle mých informací s tím jeho obsahem pan prezident nemá žádný problém.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak já velmi rychle, já za chvilku, kdybych odešel, tak neutíkám před vámi, se přemisťuju do Maďarska, kde je zasedání V4, ministrů vnitra. Samozřejmě i tam nadhodím tuto myšlenku a příští týden je oficiální Rada ministrů vnitra v Bruselu, kde samozřejmě s tímto tématem vystoupím a budu žádat o podporu.

Ještě jeden krátký dodatek: I kdybychom tu celoevropskou podporu pro tento návrh nenašli, tak ta věc je řešitelná i na bázi České republiky jako takové.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, Nova.

Linda Nguyenová, TV Nova: Dobrý den, já asi budu mít tedy dva dotazy. Začala bych tedy u pana premiéra tím, že tu nemáme paní ministryni obrany, a sice, jaké ty konkrétní návrhy v těch mimořádných opatřeních ona navrhla, protože Deník N například píše o aktivaci mobilních velitelství a přípravu k vojenskému řízení letového provozu. Jestli byste mohl doplnit další, případně potvrdit tato?

Petr Fiala, předseda vlády: Ne, já nemohu mluvit o těch detailech, které jsme probírali na Bezpečnostní radě státu a které jsme přijali nebo kterým směrem jdeme. Samozřejmě postupujeme v součinnosti se státy Severoatlantické aliance tak, abychom zajistili co nejsilnější obranu zemí, které jsou sdruženy v Severoatlantické alianci, tedy samozřejmě i České republiky.

Linda Nguyenová, TV Nova: A pak tedy druhá otázka a sice: Vy už jste o tom mluvil sám a jsou to dodávky energií. Sám jste uznal, že jsme závislí na dodávkách ruského plynu, tak v případě, že by ty dodávky byly přerušeny, jak vlastně ta Evropská unie bude postupovat? Vy jste včera řekl, že nějaké konkrétní kroky už vám řekla i předsedkyně von der Leyen. Jestli byste mohl být konkrétní?

Petr Fiala, předseda vlády: Tak jednak Česká republika sama disponuje určitými zásobami a jsou zde povinné zásoby jak plynu, tak ropy, které nám na určité, tam se to liší, třicet a devadesát, ale desítky dní umožní prostě tyto zásoby využívat.

Samozřejmě to by dlouhodobě nestačilo. Evropská unie proto jednala s řadou dalších zemí, aby případné oslabení dodávek nebo úplné ukončení dodávek ruského plynu mohlo být nahrazeno buďto plynem z jiných zemí, nebo třeba zkapalněným plynem, což ty technologie dnes umožňují.

Já jsem velmi rád, že Evropská komise tady nejednala až na základě nějakého podnětu třeba z České republiky nebo z jiných zemí, ale v tomto případě jednala skutečně aktivně, protože Evropa si začíná velmi dobře uvědomovat, že dlouhodobá silná závislost na ruské energii, na ruských energetických zdrojích bude do budoucna velký problém.

V této souvislosti ale také stojí za zmínku, a nerad bych, aby ta informace zapadla, rozhodnutí Německa, že zmrazí Nord Stream 2. Tedy ten plynovod, který ještě nebyl uveden v činnost. To má úplně zásadní dopad a je to velmi silné gesto vůči, nebo to není gesto, to je konkrétní krok, který je ale pro Rusko, myslím, velmi silnou a jasnou zprávou. Takže když tu mluvíme o nějakém balíku sankcí, tak k nim musíme přidat i toto rozhodnutí Německa, které spousta analytiků dopředu neočekávala, ale které Německo nakonec udělalo.

Ale i tohle, i tento krok je jasným důkazem toho, že Evropa, a tady jsme propojeni, tady skutečně jako představa, že se nějaká země izoluje a řeší si energii sama, v téhle chvíli je úplně iluzorní, tady jsme skutečně propojeni. Ale to, že si Evropa stále silněji a mnohem víc než v předcházejících letech a možná i měsících uvědomuje, že tady potřebujeme alternativní zdroje energie, myslím ve smyslu toho, odkud proudí, že to nemůže být jenom z Ruska, tak tahle zpráva je velmi silná.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Prima.

Dáša Šamanová, CNN Prima News: Dobrý den, já mám tři otázky. První na pana premiéra. Říkal jste, že je potřeba maximálně podpořit Ukrajinu a šéf zahraničního výboru Marek Ženíšek upozornil na to, že Česko má s Ruskem stále smlouvu o přátelství, a vyzval k tomu, aby ji Česká republika vypověděla. Tak jestli to zvážíte, jestli by to nebylo třeba takové dobré gesto Ukrajině? Další je na pana ministra Rakušana: Kdyby nastala všeobecná mobilizace Ukrajinců, tak jaký by to byl pro nás problém, kdyby opustili Českou republiku a svá pracovní místa? A poslední je na pana ministra zdravotnictví Válka: Rozvolňujeme opatření, tak jestli byste mohl jednoduše říci, jaká opatření ještě platí, co ještě lidé mají dodržovat? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Vidíte, že my, a říkal to první místopředseda vlády a pan ministr vnitra, že my uvažujeme o těch opatřeních samozřejmě i vůči Ruské federaci a tím chceme vyjádřit samozřejmě nejen naši podporu Ukrajině, ale hlavně to, že kroky Ruska jsou nepřijatelné.

K těm vztahům bych jenom připomněl, že po případu Vrbětice, což byl akt ruského státního terorismu na území České republiky, to taky chci připomenout, za který zaplatili životy dva čeští občané, se naše vzájemné vztahy a diplomatické vztahy dostaly na tu prakticky nejnižší úroveň. Takže nejenom symbolicky, ale i fakticky ty naše vztahy s Ruskem jsou už tak nízko, že moc níž ani jít nejde. Ale můžeme samozřejmě přemýšlet i nad dalšími kroky, které třeba v té symbolické rovině vyjádří, že tohle, co Rusko dělá, je pro Českou republiku naprosto nepřijatelné.

Dovolte mi ještě, určitě na to podrobně odpoví pan ministr vnitra, ale i krátce zmínit tu druhou otázku, kterou jste řekla. My jsme dostali podnět od Hospodářské komory, pana prezidenta Dlouhého, ale já jsem se třeba včera večer zúčastnil diskuse se Svazem průmyslu a dopravy a tam ten podnět zazníval stejný, a ten se týkal víz a zaměstnávání právě lidí z Ukrajiny.

Naše vláda je připravena v tom být flexibilní a udělat některé kroky, které prostě zajistí to, aby ti lidé mohli zůstat na našem pracovním trhu a aby sem mohli snadněji přicházet. Ono to souvisí nakonec i s jedním z cílů, které máme v programovém prohlášení, naše vláda, protože my chceme náš pracovní trh víc otevřít lidem právě z kulturně a jazykově blízkých oblastí, protože to nezbytně potřebuje naše ekonomika, nezbytně to potřebují naši podnikatelé.

Takže samozřejmě počítáme s tím, ale musíme samozřejmě počítat i s tou variantou, o které vy tady mluvíte, a to je, že v případě mobilizace by se řada Ukrajinců vrátila domů. A já bych k tomu řekl nejenom v případě mobilizace. Řada z nich by se prostě vrátila domů i v případě nějakého výrazného ohrožení, protože by se prostě vrátili za svými rodinami nebo by chtěli v té těžké chvíli být se svou vlastí, ve své vlasti. Takže i s tím odchodem Ukrajinců, nejen s migrační vlnou, ale i s možným odchodem musíme počítat.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já jenom rychlý doplněk. Pan premiér víceméně odpověděl velmi přesně. Čísla, která bych uvedl: Je tady 200 000 Ukrajinců, kteří mají na území České republiky dlouhodobý pobyt. A je tady 60 000 Ukrajinců, kteří jsou tady v nějaké formě krátkodobějšího pobytu. A naší první potenciální pomocí ve chvíli, kdyby vypukl nějaký konflikt většího rozsahu, je to, že se budeme snažit, a určitě to uděláme po nějakém prvotním bezpečnostním screeningu, tady zajistit těm 60 000 lidí na krátkodobém pobytu pobyt dlouhodobější bez toho, aby k vyřízení formalit museli jet do Kyjeva, museli jet někam na naši ambasádu, na zastupitelský úřad. To bychom všechno vyřizovali tady.

Samozřejmě sledujeme s Hospodářskou komorou, s odbory, diskutujeme i o té situaci, kdyby naopak tady byl odliv pracovní síly. Ale spíše tedy zatím predikujeme opačný trend v případě konfliktu.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: A ještě pan ministr Válek.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Jaká opatření platí? Tak v podstatě ta opatření, která nějakým způsobem omezují občany a která brání šíření covidu a která nám pomáhají zvládat tu situaci, tak to je jediné opatření, a to je nošení respirátorů v městské hromadné dopravě, ve zdravotnických zařízeních, ve vnitřních prostorách. To je to opatření, které platí pro každého občana, které by měl každý občan dodržovat.

Pro organizátory akcí platí zatím stále a bude to platit vlastně do 1. 3., tedy ještě pár dnů, omezení počtu účastníků na akcích, což občan nepozná, to organizuje organizátor. A samozřejmě mohli bychom říct, že opatřením je sedmidenní izolace, pokud ten člověk je nemocný. Ale tohle bych si netroufl nazvat opatřením, protože každý občan, každý člověk, který má infekční chorobu, tak je po nějakou dobu doma v izolaci, aby nenakazil ty ostatní.

To znamená tím, že jsme se od jakéhosi screeningu vrátili ke standardnímu režimu onemocnění, tak pak z logiky věci ten, který má covid, což je PCR pozitivní symptomatologie, musí zůstat doma a ta doba minimálně sedm dnů, pokud ty příznaky se nezhoršují. Pokud je v dobrém stavu, nepotřebuje léčbu, po sedmi dnech může nastoupit do práce. Ale samozřejmě, pokud se jakkoliv zhoršuje, musí být nasazena léčba atd., aby to neskončilo fatálně.

A samozřejmě největší jistota, aby to neskončilo fatálně, je očkování. Pokud není očkován, je z rizikových skupin, tak bohužel to riziko, že skončí na jednotce intenzivní péče a že zemře, přes veškerou péči zdravotníků, přes veškerou léčbu, která je v České republice velice dobře dostupná, tak to riziko tady je a bohužel na toto doplácí desítky občanů každý den a je to smutné.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, rozhlas.

Zdeňka Trachtová, Český rozhlas: Dobrý den, já bych se ráda zeptala ještě na ten dukovanský tendr. Nejprve procesně, jak to bude. Jestli to vypsání tendru musí schválit, odhlasovat vláda, nebo jestli MPO má mandát už pověřit ČEZ, aby ten tendr spustil. Potom to vyhodnocení bezpečnostních dotazníků bylo hotové už na konci ledna, tak na co se vlastně teď ještě čeká nebo co se ještě teď řeší v tom mezidobí? A jestli byste mohli, já vím, že to je pod nějakým režimem, ale jestli byste mohli alespoň zhruba říct, jak to bezpečnostní posouzení dopadlo a jestli tam jsou nějaké závažné problémy s některým z těch tří uchazečů? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Nemohl bych říct žádné podrobnosti, ale mohu říct, že žádné závažné problémy s těmi uchazeči neshledává bezpečnostní komunita, respektive ti, kdo se podílí na tom prověřování. Nic tady netrvá dlouho, postupujeme extrémně rychle. Tendr na Dukovany měl být vypsán už Sobotkovou vládou, měl být vypsán Babišovou vládou, neudělalo se skoro nic, nebo udělalo se velmi málo.

My jsme dnes v situaci, že ten tendr chceme vypsat prostě během několika týdnů, ale opravdu to není výběrové řízení na pořízení květináčů na Úřad vlády. To je nesmírně složitý proces se všemi aspekty právě ekonomickými, bezpečnostními a řekl bych i sociálními. Takže je samozřejmě nutné, abychom to dobře připravili. Musíme také očekávat to, že ne všichni v Evropě jsou třeba příznivci jaderné energie. I z tohoto hlediska to musí být všechno připraveno perfektně, aby to obstálo před jakoukoliv otázkou, jakýmkoliv zpochybňováním.

Takže my jsme se na Bezpečnostní radě státu zabývali právě těmi bezpečnostními aspekty. Určitě je dobře, když k těm bezpečnostním otázkám se vyjádří třeba nejenom ministerstva, ale i zpravodajské služby, a v určitém režimu si můžeme říct, zda je všechno v pořádku a kde případně do budoucna bychom nějaká rizika mohli ještě vidět.

Ten proces bude takový, že my chceme, aby vláda byla informována panem ministrem průmyslu, že všechno je opravdu připraveno, že se ten tendr může spustit. Vláda to projedná a pak skutečně pan ministr na základě toho dá pokyn k tomu, aby společnost Dukovany 2 vypsala ten tendr.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Seznam a pak poslední dotaz iDNES.

Jaroslav Gavenda, Seznam Zprávy: Já mám jeden dotaz, prosím, na pana ministra vnitra. Když jste mluvil o těch ubytovacích kapacitách, které budou moci nabízet občané České republiky, tak zda i některý z těch horších scénářů Ministerstva vnitra počítá s tím, že i stát by nabídl ubytovací kapacity? A případně kolika Ukrajincům by mohl sám stát nabídnout třeba volných lůžek? Děkuju.  

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: My samozřejmě počítáme s tím, že od nějakého červeného stupně, což už se blížíme do situace, která je vážná, tak v té chvíli aktivujeme taková pravidla fungování, kdy i lokální autority, to znamená samosprávy, to znamená, kraje vytipovávají případně ty vhodné ubytovací kapacity. Tento plán samozřejmě, preventivní plán, zdůrazňuji, dostanou kraje i obce prostřednictvím Svazu měst a obcí k dispozici, budou se s ním moci seznámit.

Já to vrcholné číslo uvádět nechci, protože ten limit nějakého vrchního čísla se vždycky stanovuje těžko. Ty stupně jsou do tisíce osob, do pěti tisíc osob, potom to postupuje výše, ale nějaký horní limit té maximální migrační vlny stanoven není. Jenom chci zdůraznit, že jsme včera ve Vídni o tom jednali s ministry vnitra na konferenci, která se právě migrace týkala, a samozřejmě, že v této chvíli, kdyby to byla obrovská migrační vlna směrem z Ukrajiny, jsou aktivovány veškeré principy té společné migrační politiky na úrovni Evropské unie.

To, že Česká republika by v daném případě s velkou mírou pravděpodobnosti nebyla jenom tranzitní, ale i cílovou zemí, je samozřejmé. Ale my si musíme v téhle chvíli opravdu uvědomit, že ta válka, válečný konflikt, to, co známe jenom z knih, z učebnic dějepisu, je najednou tady. A válka je vždycky doprovázena lidským strachem, obavou o někoho blízkého, hrůzou a utrpením a je potřeba vždycky na to myslet a v té chvíli každý stát, který má srdce, musí umět pomáhat.

Ukrajinci jsou nám kulturně blízcí, žije jich tady 260 000, my jsme připraveni, ale znovu říkáme, v souznění s panem premiérem, my doufáme, že ta nejdramatičtější situace nenastane, ale je naší povinností být připraveni pomoci.      

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, poslední dotaz pan Kopecký.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Dobrý den. Já mám dotaz v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině, buď na pana ministra vnitra, nebo na pana premiéra, kdo to bude chtít říct. Mluvíte o tom, kolik je tady lidí z Ukrajiny, kteří mají ukrajinské pasy, o které mohou přijít v případě, kdy Rusko se rozhodne pokračovat v té agresi, můžou se dostat do velkých problémů. Čili Česká republika, zda zváží pravidla, nebo, řekněme, nějakou změnu pro usnadnění pravidel pro prodlužování trvalého či dlouhodobého pobytu, nebo dokonce pro nabývání českého státního občanství? Děkuji.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já velmi stručně. Určitě ano. Je teď aktuální právě najít i pro tu krizovou situaci, za prvé, jak už jsem říkal, pro těch 60 000 lidí, kteří už na území České republiky jsou, jak jim zjednodušit získání nějakého trvalejšího pobytového povolení. A zároveň operativněji reagovat na veškeré žádosti, které ze strany Ukrajinců na Českou republiku přicházejí.

Samozřejmě nesmíme ani v této situaci zapomínat na nějaký základní bezpečnostní screening všech těch, kteří se do České republiky chtějí dostat. Samozřejmě musíme myslet na bezpečnost občanů České republiky a nezapomeneme na to, ale ty procesy zrychlovat chceme. V případě nějakého vleklého konfliktu samozřejmě i možnost získání občanství je to, o co jistě mnoho Ukrajinců bude usilovat.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Díky, to je z dnešní tiskové konference všechno. Děkujeme za pozornost a přejeme pěkný zbytek dne. Na shledanou. 

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X