Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

24. 4. 2017 15:21

Tisková konference po jednání vlády, 24. dubna 2017

Martin Ayrer, tiskový mluvčí vVlády ČR: Dámy a pánové, dobré odpoledne, já bych vVás rád přivítal na tiskové konferenci po jednání vVlády České republiky. Vítám zde předsedu vVlády ČR, pana Bohuslava Sobotku, také ministryni školství, paní Kateřinu Valachovou. Poprosím jako prvního o slovo předsedu vlády České republiky.

Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR: Dámy a pánové. Protože ta dnešní vláda je poslední vládou, která předchází mimořádnému jednání Eevropské rady, která se sejde tuto sobotu v Bruselu. Tak jsme se dnes přirozeně zabývali tím, co bychom jako Češi měli na jednání Eevropské rady v sobotu prosazovat. Vláda tady schválila mandát pro předsedu vlády, s tímto mandátem tedy na mimořádné jednání Eevropské rady pojedu. Dohodli jsme se na tom, že pokud jde o brexit, jsou pro nás klíčové čtyři priority. Za prvé je to ochrana práv občanů, za druhé je to otázka finančního vyrovnání mezi Británií a Eevropskou unií v souvislosti s odchodem Velké Británie, stanovení pravidel pro kontinuitu právního řádu, a rámcová dohoda o vzájemných obchodních vztazích. Je zřejmé a skutečně je to hlavní věc, na které nám velmi záleží, je otázka Čechů a také dalších Evropanů, kteří nesmějí tratit, nebo nesmějí být poškozováni tím, že se na základě svých legitimních očekávání rozhodli žít a pracovat ve Velké Británii a teď tedy nečekaně přichází bBrexit. Čili je to jedna z důležitých věcí, na které nám záleží. Co se tedy všechno v sobotu odehraje? V sobotu by Evropská rada, jako vlastně vrcholný politický orgán Evropské unie, skupina předsedů vlád sedmadvacítky měla schválit to úvodní zadání pro vyjednavače ze strany Eevropské komise. Čili vyjednávat s Brity bude Eevropská komise, konkrétně speciální tým, který vede pan Barnier. Čili vyjednávat bude Kkomise, ale to politické zadání definuje Eevropská rada a my bychom v sobotu měli schválit jasné mantinely, pro postup Eevropské komise při jednání s Brity o brexitu. Takže dnes tedy vVláda tento mandát schválila. Na základě něj budeme postupovat ještě ve vyjednáváních, která budou probíhat až do konce tohoto týdne a potom také v sobotu na jednání Eevropské rady.

Další důležitá věc: dnes se vláda zabývala státním závěrečným účtem České republiky za loňský rok. Bylo to mimořádné jednání, protože jsme po řadě let byli první vládou, která se zabývala otázkou, jakým způsobem naložíme s rozpočtovým přebytkem, kterého v tom hospodaření státu za rok 2016 bylo dosaženo. Jenom připomínám, že ten celkový přebytek překročil 61 mld. korun, a ten důvod byl fakt, že jsme končili minulé finanční období Eevropské unie, obdrželi jsme finanční prostředky v rámci vyrovnání evropských fondů, a tato částka způsobila, že stát byl v loňském roce v přebytku. Samozřejmě k tomu zlepšenému hospodaření státu přibyl taky fakt, že naše ekonomika roste, že máme nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, a také se zvyšuje postupně výběr daní. I díky opatřením, které vláda prosazuje protio šedé ekonomice. My jsme dnes diskutovali o několika variantách, jak posupovat z hlediska použití přebytku státního rozpočtu. Asi víte, že sociální demokracie navrhovala v rámci koalice, abychom peníze rezervovali na budoucí valorizace penzí, bohužel pro tento náš návrh jsme nezískali podporu koaličních partnerů. Jednali jseme proto o možnosti posílit investice, ještě v letošním roce a dohodli jseme se v rámci koalice, že tedy schválíme ten návrh státního závěrečného účtu. Bez dohody v koalici by to dnes možné nebylo a vláda by tedy nesplnila úkol předložit do konce dubna státní závěrečný účet do Pposlanecké sněmovny, ale součástí té dnešní dohody je také fakt, že chceme posílit také investice v rámci letošního státního rozpočtu.

Já jsem navrhl, aby jednotlivá ministerstva provedla revizi, která se týká jejich stávajících investičních programů, abychom se podívali na žádosti, které v rámci investičních programů nebylo možné uspokojit, v rámci letošního rozpočtu. Mělyi by to být akce, které bude možné realizovat ještě v letošním roce. Například pokud by šlo třeba o investice do školek nebo škol, aby to byly akce, které již mají vydané stavební povolení. Dohodli jsme se na tom, že ministři předloží do 9. května letošního roku seznam těchto investic, jak ministrovi financí, tak předsedovi vlády. A ministr financí do konce května letošního roku předloží na vládu návrh na možnou restrukturalizaci výdajů státního rozpočtu, tak abychom podpořili v letošním roce investice. Čili cílem je, abychom se dohodli na zvýšení investic, chceme toho dosáhnout restrukturalizací výdajů rozpočtu, podíváme se na to, kde eventuálně máme úspory, kde máme úspory z hlediska provozu, jestli nemáme některé nespotřebované výdaje z uplynulých let, které můžeme použít, v letošním roce v souladu s rozpočtovými pravidly. A cílem by mělo být, abychom našli navíc několik miliard korun, ještě v letošním roce na posílení investic. Jinak tedy na základě této dohody, na posílení investic v letošním roce, se koalice shodla, podpořili jsme státní závěrečný účet, který byl odeslán do Pposlanecké sněmovny.

Druhé důležité rozhodnutí, které jsme dnes udělali, se týká rozpočtové strategie do roku 2020. My jsme dneska na základě dnes již nového zákona, nové legislativní úpravy, schvalovali rozpočtovou strategii, její součástí byl i tzv. konvergenční program, který předkládáme pravidelně každý rok do konce dDubna Evropské komisi. A musím říci, že jsme dnes schválili velmi ambiciózní strategii hospodaření státu, v příštích letech. Součástí té strategie je tedy plán na to, aby veřejný sektor, čili sektor všech vládních institucí, hospodařil ve všech třech příštích letech s přebytkem, čtyři desetiny procenta v následujícím roce, čtyři desetiny procenta v roce 2019, a půl procenta v roce 2020. Čili navrhujeme v rámci nové finanční strategie, aby stát v příštích třech letech v celkovém hospodaření veřejných rozpočtů hospodařil s přebytkem. Z tohoto návrhu také vyplývá naše strategie, na snížení státního dluhu. Chci připomenout, že mezi léty 2015 až 2016 se naší vládě podařilo snížit veřejný dluh o osmdesát miliard korun, na zhruba 37 % HDP. A na základě té strategie, kterou jsme dnes schválili, by se měl nadále státní dluh snižovat, a v roce 2020 bychom měli mít státní dluh ve výši zhruba 32, 7 %. Čili prognózujeme další pokles státního dluhu, chceme tedy, aby ty navrhované státní rozpočty respektovaly tuto finanční strategii. Na základě těchto rámců, které dnes byly schváleny, nyní dojde k přípravě zákona o státním rozpočtu na příští rok, a také bude zpracován rozpočtový výhled, v hospodaření státu v letech 2019 až 2020. To je tedy další téma, o kterém jsme dnes na vládě jednali.

Poslední téma: Ministr financí dnes na základě mé žádosti předložil na jednání vlády materiál, který se týká postupu daňové správy, vůči tzv. korunovým dluhopisům, které vydávalyi firmy, zejména tedy v roce 2012. Musím říci, že s tím, co předložilo Mministerstvo financí, spokojen nejsem, a popravdě řečeno, jsem byl velmi nemile překvapen, nízkou úrovní toho materiálu, který byl dnes do vlády předložen. Já jsem očekával analytický materiál, ze strany daňové správy, samozřejmě, že daňová správa nám nemůže poskytovat konkrétní údaje, které by se týkaly konkrétních kontrolovaných subjektů, ale to, co ministr financí předložil, je spíše politický pamflet, je spíše zopakování toho, co jsme již dostali jako informace v uplynulých týdnech a měsících, velkou část toho materiálu tvořilyi kopie dopisů, korespondence, která probíhala mezi Úúřadem vVlády a Mministerstvem financí, tvořilyi velkou čáíst toho materiálu kopie usnesení, která všichni známe, která přijímal rozpočtový výbor a musím říci, že skutečně s tou informací, tak jak je dnes ze strany daňové správy byla poskytnuta, v podobě materiálu předloženého ministrem financí, spokojený nejsem.

Chci vVás informovat o tom, že ministři za sSociální demokracii uplatnili své výhrady, položili jsme některé další doplňující otázky, zástupcům daňové správy, kteří se dnešního jednání zúčastnili. Co tedy k tomu dodat? I po dnešku chybí jistota, že Ffinanční správa zkontroluje skutečně všechny, koho je v souvislosti s korunovými dluhopisy potřeba zkontrolovat. Chybí i po dnešku jistota, že Ffinanční správa tyto subjekty zkontroluje včas, tak, aby nedošlo k problému prekluze, tak, aby nedošlo k tomu, že nastane promlčení a nebude možné zpětně tyto věci kontrolovat. Ani po dnešku není jasné, zda a v kolika případech eventuálně daňová správa podala příslušná trestní oznámení, protože tady se bavíme o částkách, které vůbec nemusí být malé. A bohužel ani po dnešku není zřejmé, jestli daňová správa a v jakém rozsahu, doměřila těm konkrétním finančním subjektům, nebo firmám v uplynulých pěti letech nějaké dodatečné daňové povinnosti. To jsme se v souvislosti s korunovými dluhopisy z té dnešní daňové nebo Ffinanční správy, nedozvěděli. Nicméně doufám, že ten trvalý tlak, ze strany veřejnosti i ze strany vlády, i na Ffinanční správu povede k tomu, že Ffinanční správa z pohledu své činnosti zákonných kompetencí a zákonných povinností, nic nepodcení, že bude přistupovat ke všem subjektům stejným metrem, že tedy bude jednat podle zákona a že bude jednat podle zásady, padni komu padni. Tolik z mé strany k dnešnímu jednání vlády.

Martin Ayrer, tiskový mluvčí vVlády ČR: Děkuji panu premiérovi a poprosím teď o slovo paní ministryni školství, paní Kateřinu Valachovou.

Kateřina Vlachová, ministryně školství, mládeže a tělovýchovy: Dámy a pánové, já si dovolím pana předsedu vlády doplnit, v oblasti školství. Protože dá se říci, nadneseně řečeno, že byť tam bylo několik materiálů, bohatá. Za prvé: jsem ráda, že se mi podařilo a také sociální demokracii, že se mi podařilo přesvědčit hHnutí ANOno a také KDU-ČSL, aby podpořili usnesení vlády, kterým opakovaně chceme v budoucnu zvyšovat školský rozpočet, tak, jak doporučila vládě Pposlanecká sněmovna v prosinci.

Za druhé, jsem ráda, že také rozpočtová strategie, o které hovořil pan předseda vVlády, už nyní zohledňuje dopady změn financování škol, spravedlivější financování škol, a také profesní dopady financování učitelů, chcete-li tedy kariérního řádu, to pokládám za důležité, protože se skončí s půjčováním z kapes učitelů, právě na to, co je zcela spravedlivé, jak z hlediska udržení chodu školy, tak profesní podpory kantorů. A za třetí, jsem samozřejmě ráda, že také národní program reforem, který bude předseda vlády dále komunikovat, v rámci Eevropské unie, si splňuje úkoly, které mířily právě ke školství, protože se to týká konkurence schopnosti země do budoucnosti. Z hlediska cíle, kam chceme směřovat, jsme se přiblížili do tří let Rakousku, myslím si, že je to spravedlivý cíl pro rodiče, prarodiče, pro děti, pro učitele, který stojí zato bojovat. A znamená to, že se budeme pohybovat v těch následujících třech letech v částce 30 až 60 miliard korun. 30 miliard korun tedy pokládám za nejnižší možnou hranici v těch následujících třech letech ve zvyšování rozpočtu. 

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X