Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

24. 5. 2023 16:09

Tisková konference po jednání vlády, 24. května 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, pěkné odpoledne, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, vláda se dnes kromě těch řady praktických rozhodnutí zabývala také některými strategickými věcmi. Například jsme zahájili debatu o druhé fázi projektu Česko ve formě. My jsme představením ozdravného balíčku završili jeden volební slib této vlády, a to je dát do formy veřejné finance po extrémním nárůstu vládních výdajů za minulých vlád.

Nyní se chceme také zaměřit na oblast urychlení uskutečnění některých strategických projektů, které budou důležité pro naši ekonomiku v příštích deseti letech a budou znamenat nejenom vyšší příjmy pro státní rozpočet, ale zejména se stanou jakýmsi motorem české ekonomiky, a tedy i toho, co zajišťuje dobrou kvalitu života našich občanů. Já tady nemluvím o nějakých takových těch investičních projektech, jak jsme tady o nich vždycky slýchali za minulé vlády, kdy bylo slíbeno, že se postaví asi šest rychlobruslařských stadionů a nic z toho se nakonec nevyplnilo. Mluvím tu o rozsáhlém koncepčním investičním programu, který udrží naši zemi konkurenceschopnou, energeticky suverénní a atraktivní pro zahraniční investory.

Stát má několik možností, jakým způsobem tomu napomáhat a našim cílem je, abychom tento potenciál významným způsobem koordinovali. V první řadě jde o úpravu legislativy a schvalovacích procesů, abychom byli schopni rychleji a lépe investovat. Od dopravních staveb, jako jsou třeba vysokorychlostní tratě, přes jaderné elektrárny, obnovitelné zdroje energie nebo zrychlení bytové výstavby, na kterou naše veřejnost čeká.

Další oblasti, na které se chceme zaměřit, je větší zapojení soukromých zdrojů do strategických investic státu, jako je to běžné v zahraničí. Musíme se také připravit na dobu, která jednou přijde, kdy nebudeme takovými příjemci evropských dotací. Pro zvýšení atraktivity České republiky pro investory musíme také zlepšit systém vzdělávání, financování vědy, výzkumu a inovací.

Sami víte, že o některé strategické projekty naše země usiluje. Například usilujeme o výstavbu gigafactory, řešíme těžbu lithia a jeho dalšího zpracování. Máme velký potenciál ve výrobě čipů. Těch projektů je několik a mají pro naši zemi zásadní, pro naši ekonomiku zásadní potenciál. 

Všechny ty úkoly, o kterých tady mluvím a které jsem jenom naznačil, mají nadresortní povahu. Proto jsme se rozhodli vytvořit Vládní výbor pro strategické investice, který by měl všechny ty činnosti koordinovat. V jeho čele bude stát předseda vlády a členy budou ministři, kterých se ta agenda týká, ale pak tam budou pracovní skupiny, kde počítáme s tím, že jejich členy budou profesní komory, svazy a další relevantní aktéři.

Ten výbor bude formálně ustaven během několika týdnů a jeho zřízení je navázáno na revizi pracovních a poradních orgánů vlády, tak jak jsme to udělali u vládních zmocněnců, kde jsme zredukovali ten počet a nechali opravdu ty, kteří plní nějaký úkol, tak, aby to celé dávalo smysl. Jak jsem říkal, my jsme zahájili tu debatu a v příštích týdnech se potom dozvíte více o této druhé fázi projektu Česko ve formě.

Když říkám, že jsme se zabývali důležitými body, které mají i strategický význam a jsou velmi důležité pro dobrou budoucnost České republiky, tak musím zmínit jeden z těch, které za chvíli představí moji kolegové. Toto konkrétně paní ministryně obrany.

My jsme dnes schválili nákup 246 bojových vozidel pěchoty za 59,7 miliardy korun s tím, že se na tom významně, významně budou podílet české firmy – čtyřicet procent je garantováno, ono to v praxi bude víc. Naší vládě, a tady děkuji paní ministryni obrany Janě Černochové a jejímu týmu, se podařilo tuto zakázku po devíti letech průtahů spustit za necelý jeden rok.

Pro modernizaci armády je to naprosto stěžejní a je dobře, že vláda nemusí čekat další roky na nějaké rozhodnutí a domluvení té věci. V současné bezpečnostní situaci jsou obrana, bezpečnost a také modernizace armády naprostou prioritou a jsem rád, že se nám tuto prioritu daří naplňovat konkrétními kroky.

Žádná takováto vyjednávání a domluvení smlouvy a konkrétních podmínek nejsou vůbec jednoduchá. Děkuji paní ministryni a lidem z Ministerstva obrany za to, jakým způsobem se toho úkolu ujali, protože ten výsledek je opravdu výborný pro budoucnost České republiky.

Vláda také rozhodla o novele zákona o státním zastupitelství. To je taky věc, která bude mít vliv na dlouhou dobu. Naplňujeme tady programové prohlášení vlády, stanovíme jasnější pravidla pro jmenování a odvolání vedoucích státních zástupců a trvání jejich funkčního období.

Další dobrou zprávou také je, že jsme schválili novelu zákona, kterým se znesnadňuje nelegální vývoz léčiv. A je to také další důležitý krok, který ve svém výsledku zvýší dostupnost léků v České republice. Ale o některých těch dalších věcech vás budou podrobněji informovat moji kolegové.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím ministryni obrany Janu Černochovou.

Jana Černochová, ministryně obrany: Děkuji, krásné odpoledne, dámy a pánové. Jak víte, včera byla podepsána dohoda o obranné spolupráci ve Spojených státech amerických, ze kterých jsem po podpisu té smlouvy odjížděla do České republiky, abych dnes ráno mohla přistát a jít rovnou na vládu České republiky, která je, myslím, tou jednou z nejdůležitějších, které v tomto volebním období z hlediska resortu Ministerstva obrany byly.

Jak správně říkal pan premiér, vláda dnes schválila nákup bojových vozidel pěchoty CV90 od společnosti BAE a zároveň mě pověřila jednáním s americkým ministerstvem obrany o společném pořízení tanku Leopard ve verzi 2A8. Takže dnes jsme společně s mými kolegy udělali opravdu obrovský krok pro výstavbu Armády České republiky, konkrétně její těžkou brigádu, kterou, kdyby moji předchůdci našli v sobě odvahu učinit takovéto rozhodnutí, tak už jsme mohli mít vybudovanou.

Jak tady správně říkal pan premiér, bylo to skoro devět let, kdy všichni věděli, že je nezbytně nutné, aby se bojová vozidla pěchoty nakoupila, ale nikdo k tomu neučinil to zásadní rozhodnutí. Jak správně říkal pan premiér, ta cena je 49,3 miliardy bez DPH, s DPH to je 59,7 miliardy korun. Bude se jednat o 246 švédských bojových vozidel pěchoty CV90 včetně 29 dílenských vozidel, dodávek náhradních dílů, dalšího příslušenství, školení a tak dále. Ty smlouvy, které byly součástí vlastně toho vyjednávání, tak byly následně podepsány.

Byly uzavřeny celkem dva smluvní vztahy. Jednak to je dvoustranná mezivládní smlouva mezi Českou republikou a Švédským královstvím, zastoupeným agenturou FMV, která upravuje aspekty civilní i vojenské spolupráce ve vztahu k pořizovaným bojovým vozidlům pěchoty. Dále byla uzavřena trojstranná dohoda mezi Ministerstvem obrany České republiky, švédskou vládní vyzbrojovací agenturou FMV a společností BAE Systems coby výrobcem vozidel, která vlastně upravuje podrobnosti samotného pořízení bojových vozidel pěchoty.

Pořízení bojových vozidel pěchoty je tedy významným milníkem na dlouhé cestě k výstavbě těžké brigády a já bych chtěla z tohoto místa poděkovat všem mým kolegům, kteří prakticky non-stop devět měsíců, kdy jsme dostali právní posouzení, jak vůbec v této zakázce, která byla vypsána mým předchůdcem, můžeme dál pokračovat, nebo nepokračovat. Protože, dovolte mi jenom oživit vaše vzpomínky, můj předchůdce zrušil, nebo respektive vyřadil nabídky uchazečů, ale nevyřadil ty uchazeče. Takže to byl poněkud právní oříšek pro nás pro všechny, se kterým jsme se vůbec museli nějak vypořádat, abychom mohli jít dál.

Takže toto výběrové řízení bylo v počátku naší vlády zrušeno a začínali jsme vlastně od čistého stolu. Od té doby toho rozhodnutí vlády, která mě pověřila vyjednáváním právě se švédskou stranou, tak uplynulo devět měsíců. Za devět měsíců jsme byli schopni vyjednat něco, co naše armáda potřebuje. A co je i součástí našeho rozvoje schopnosti.

Namísto původních 210 kusů vozidel, kde se počítalo s nákupem 210 a s uplatněním opce na nákup dalších 36 kusů, tak jsme se rozhodli, a to na základě požadavků armády a výhodné ceny vozidel, rovnou pořídit všech 246 kusů vozidel.

Asi každý, kdo má nějaké ekonomické vnímání, tak ví, že každý den v čase válečného konfliktu na Ukrajině se vojenský materiál, a to včetně komodit, zdražuje. Proto jsme nechtěli čekat na to, až bude uplatňována opce, ale chtěli jsme se zavázat k tomu nákupu v tom počtu, který naše armáda potřebuje a má ve svých projektech, že je to ten počet, který chce, tak jsme to chtěli zajistit všechno najednou z jednoho řízení.

Ceny bojové techniky jdou neustále nahoru, takže tady opravdu to je i z hlediska České republiky velmi výhodné. První vozidla, bojová, od této společnosti budou do České republiky dodána v roce 2026.

Velmi, ale opravdu velmi jsme kladli důraz na průmyslovou spolupráci. Díky značnému našemu úsilí se podařilo zapojit do výroby vozidel určených pro Armádu České republiky i české firmy. A tyto české firmy mají šanci získat další kontrakty nejenom v Evropě, ale i po celém světě. Takže vlastně ten náš požadavek, který byl od začátku ve výši čtyřiceti procent, tak je garantován v těchto smlouvách. Čtyřicet procent je minimum, co společnost garantuje, a my už dnes víme, že těch procent bude o něco víc, ale čtyřicet je garantováno. Když to bude víc, bude to fajn, uděláme pro to maximum, ale čtyřicet je smluvně garantováno.

Tady jsme chtěli, aby samozřejmě ten český průmysl se do toho zapojil i z toho důvodu, že je to nějaká zátěž pro státní rozpočet, a je tedy zapotřebí, aby část těch finančních prostředků zůstala, tak říkajíc, doma. Je vlastně nedodržení tohoto smluvního ujednání čtyřiceti procent pro český průmysl, je pod přísnou sankcí, takže pokud by k něčemu takovému došlo, a pevně věřím, že nedojde, tak bude firma sankcionována.

Tady bych vás také poprosila o pozornost, protože tohle je důležitá informace: Smlouvy s pěti hlavními českými poddodavateli již byly podepsány před uzavřením smluv na pořízení BVP, tak jak to bylo v těch podmínkách. Smlouvy s ostatními českými firmami Švédové budou uzavírat do konce roku. Celkem se bude jednat zhruba o třicet českých firem. Tento počet nemusí být konečný, samozřejmě čím více českých firem, tím lépe.

Teď vám zmíním ty hlavní poddodavatele, kterých je pět a se kterými jsou již uzavřeny smlouvy. Je to státní podnik VOP CZ, státní podnik LOM PRAHA, konkrétně jimi vlastněná akciová společnost VR Group. Dále je to společnost Excalibur Army, je to společnost Meopta, to je optika, a je to společnost Ray Service. Ve smlouvě máme vytvořen mechanismus pro průběžnou kontrolu naplňování průmyslové spolupráce.

Teď bych vám chtěla říct, že všechny podrobné informace asi v těchto momentech naleznete i na stránkách Ministerstva obrany, takže pokud jste si nestihli dělat poznámky, tak všechny ty informace tam již nyní máte.

Dovolte mi, abych zase od těch bojových vozidel pěchoty trošičku skočila k těm tankům, protože tady jsme na začátku. U těch tanků vlastně máme příležitost a vláda mě v tuto chvíli pověřila k zahájení jednání o možném společném pořízení tanku s označením Leopard 2A8 s Německem, případně i s dalšími evropskými státy.

Spočívalo by to v tom, že projekt by byl řízen Německem, jednalo by se tedy ze strany České republiky o uzavření rámcové dohody s výrobcem tanku, ke kterému by pak mohly přistupovat i další státy, pokud se k něčemu takovému, stejně jako Česká republika, v budoucnu rozhodnou.

Výhoda pro Českou republiku je ta, že díky kumulaci poptávky by tak bylo možné dosáhnout výhodnějších podmínek pro Českou republiku, a předpokládáme i samozřejmě opět zapojení našeho českého průmyslu v rámci průmyslové spolupráce.

V tuto chvíli jsme v těchto jednáních na úplném počátku, takže dovolte mi, abych tedy tady před panem premiérem a před kolegy přislíbila, že jakmile proběhnou první kola negociací, tak opět podáme nějakou informaci, průběžnou, médiím. Protože víte, že i vlastně tankový prapor, který je součástí té těžké brigády, tak používá techniku, která už by si také rozhodně před několika možná desítkami let zasloužila výměnu. A teď tedy konečně máme možnost přezbrojení i u tankového vojska. Takže já myslím, že do Hranic na Moravě, do sedmé brigády, to jsou snad dobré zprávy. Já bych chtěla poděkovat příslušníkům armády za trpělivost.

Chtěla bych říct, že skutečně to nasazení všech kolegů jak z té civilní, tak z té vojenské části našeho resortu bylo obrovské. Sedí tady s námi pan plukovník Gazda, který vlastně je také jedním z těch manažerů tohoto projektu, konkrétně na bojová vozidla pěchoty. Myslím, že po těch dlouhých letech čekání, tak dnešek je pro těžkou brigádu, pro sedmou mechanizovanou brigádu velkým dnem. Takže díky moc a je tedy teď před námi to, co mohlo být už dávno a na co jsme všichni čekali.

Důležitá informace pro vás, první bojová vozidla pěchoty by mohla přijet do České republiky v roce 2026. Do roku 2030 by tady měla být všechno vozidla.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Poprosím místopředsedu vlády a ministra zdravotnictví Vlastimila Válka.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Krásný den, dámy a pánové. My jsme přijali dnes na vládě novelu, která mění dva zákony: zákon o zdravotnických prostředcích, velice zjednodušeně, a zákon o léčivech.

Ten samotný návrh má dvě části. Tou první je implementace evropského nařízení. Nařízení se týká posílení úlohy Evropské agentury pro léčivé přípravky, tedy té, která je známá pod zkratkou EMA. Posílení je směrem ke krizovému řízení v oblasti léčivých přípravků a zdravotnických prostředků.

Když to zjednoduším, Evropská unie si společně s námi klade za cíl zefektivnit řízení dostupnosti léčivých přípravků, zdravotnických prostředků a diagnostických zdravotnických prostředků. Rovněž bude lépe koordinována mezi unijními státy spolupráce. Vnitrostátní i regionální orgány budou lépe koordinovány a další subjekty v rámci dodavatelských řetězců pro léčivé přípravky, zdravotnické prostředky.

To je vysvětlení. Ten dopad je větší odolnost evropského trhu, protože si uvědomuje Evropská unie ten velký problém, který je, tak větší odolnost evropského trhu. Je to velmi rychlá reakce na tu situaci, kterou my jsme v rámci našeho předsednictví posunuli a tentokrát ji implementujeme do legislativy.

Druhá část, která je stejně důležitá, možná ještě více důležitá, se týká čistě jenom českého trhu. A sice zavedli jsme zvýšení sankce za nezavedení evidence léčivých přípravků a léků do systému. Sankci zvyšujeme ze dvou milionů na dvacet milionů, tedy desetinásobné zvýšení sankce, a nově, a to je velmi důležité, zavádíme možnost zákazu činnosti, pokud se toto opakovaně objevuje.

Co je cílem? Cílem je zabránit reexportům a utěsnit toto místo, které vedlo k reexportům. Jedná se o nelegální činnost, která se bohužel děje. Chtěl bych říct, že naprostá, drtivá většina lékárníků jsou ti, kteří jsou pilířem zdravotní péče, kteří pomáhají pacientům teď i v této době. V době covidu dělali všechno pro to, aby léčivé přípravky byly dostupné, aby byl co největší komfort pro pacienty. Je potřeba jim poděkovat, lékárnické komoře poděkovat.

Nicméně musíme být velmi tvrdí a přísní vůči těm, kteří kazí pověst této profesní skupiny. A proto tato součást zákona je přísným varováním, že tato nelegální činnost, která může v konečném důsledku vést k ohrožení zdraví občanů, nebude v žádném případě tolerována. Nejenom zvýšením pokuty, ale i možností odebrání a zákazem činnosti.

Dochází – v poslední době registrujeme systematické, úmyslné nezavádění léčivých přípravků do evidence lékárny spojené s jejich zmizením z lékárny a vyvedením z oficiálního distribučního řetězce. Ke zjištění této činnosti sice dochází jen v desítkách případů ročně, a znovu opakuji: Naprostá, drtivá většina všech lékárníků s tímto absolutně nemají nic společného. Nicméně jedna taková lékárna je schopná za relativně krátké období „ztratit“, zmizí jí vlastně desítky tisíc léků v ceně desítek milionů korun. V součtu pak tyto léky samozřejmě chybí na českém trhu, takže proto toto zpřísnění.

Je to vlastně součástí toho balíku, který ministerstvo připravuje a který již teď realizuje, abychom se připravili nejenom na podzim, ale abychom zvýšili odolnost českého trhu a ještě lépe ochránili české pacienty proti výpadkům léků, které jsou nejenom v letošním a loňském roce, ale objevují se tady posledních patnáct let v pravidelných intervalech. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuji a poprosím na závěr ministra spravedlnosti Pavla Blažka.

Pavel Blažek, ministr spravedlnosti: Dobrý den, tak já bych informoval o dvou bodech, které dnes byly projednávány. Ten jeden není vládní, ale je bodem Výboru pro Evropskou unii, kdy v nejbližších dnech se bude rozhodovat na nepříslušné, ale Radě Evropské unie pro dopravu o případném přistoupení Evropské unie k tzv. Istanbulské úmluvě. Což musím vysvětlit, že ta Istanbulská úmluva není schválena orgány Evropské unie, nýbrž Rady Evropy. To znamená, že pokud kdokoliv z členských států nepřistoupí k této úmluvě, tak tam nehrozí žádné sankce.

Vláda se nakonec shodla na tom, že náš zástupce, což bude paradoxně pan ministr dopravy, pan ministr Kupka, by se měl při rozhodování o této záležitosti zdržet. Důvod, proč se má zdržet, je ten, že ještě není vyjasněn postoj ani České republiky k této úmluvě. Vláda se tím bude zabývat v nejbližších týdnech a poté Sněmovna rozhodne, jaký bude postoj České republiky k této úmluvě. To znamená, opakuji: Náš zástupce by se měl zdržet při hlasování o tom, zda Evropská unie jako celek přistoupí k Istanbulské úmluvě.

Ten druhý bod byl návrh novely zákona o státním zastupitelství. Řeknu jen to nejpodstatnější. Zavádějí se funkční období vedoucích státních zástupců, které by mělo být sedmileté, včetně nejvyššího státního zástupce. To znamená, vláda se shodla na tom, že budoucí nejvyšší státní zástupce, bude-li jmenován, tak jeho funkční období bude sedm let.

Zavádějí se zákonné důvody pro jeho případný návrh a jeho odvolání, to v této úpravě ještě nebylo. Pokud by ta osoba, která tu funkci bude zastávat, měla za to, že to rozhodnutí vlády je v rozporu s těmi zákonnými důvody, tak se může obrátit na Nejvyšší správní soud, který musí do třiceti dnů rozhodnout od té doby, co by dostal takovýto příslušný návrh.

Vláda z důvodu toho, aby při funkčním období jedné vlády nedošlo k výměně všech vedoucích funkcionářů státního zastupitelství, tak navrhuje určité rozložené termíny pro to, kdy a kde proběhnou různá výběrová řízení na obsazení těchto míst, která jsou rozložena do několika let.

V praxi řečeno to znamená, bude-li ten zákon účinný od 1. července příštího roku, tak někdy od ledna toho roku dalšího se rozjedou první výběrová řízení a takto by měli projít výběrovým řízením všichni vedoucí státní zástupci v celé republice. Já myslím, že to je v podstatě asi úplně to nejpodstatnější.

Jo, snad ještě jedna věc se diskutovala v tom veřejném prostoru. Do budoucna může být nejvyšší státní zástupce nejen státní zástupce, pokud ten návrh projde, může to být i soudce nebo advokát, který bude mít minimálně desetiletou právní praxi a minimálně šestiletou praxi ve státním zastupitelství. Toť asi vše.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, otevírám prostor pro dotazy. Česká televize jako první.

Jakub Pacner, Česká televize: Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jestli někdo z vás může okomentovat: Ještě jste projednávali taky novelu o zbraních a střelivu, tak co by měla přinést a proč je ta změna důležitá? Pokud je zde někdo, kdo to může okomentovat, nevím. Pak bych se rád zeptal na věc, která se netýká přímo jednání vlády, ale je to aktuální agenda. Tím, že vláda navrhuje pokles objemu platů o dvě procenta, tak, pane premiére, vás se chci zeptat, jestli je možné snížit objem platů ve státní sféře o dvě procenta a vyhnout se snížení nebo přinejmenším zmrazení platů konkrétních zaměstnanců ve státní sféře: Pokud ano, tak jak?

A vás, šéfů resortů, bych se chtěl zeptat, pokud můžete stručně, kde plánuje ušetřit na platech dvě procenta a kde na provozních výdajích pět procent? A ještě bych možná poprosil na závěr také okomentovat návrh odborářů, ten jejich návrh úspor ve výši až 160 miliard, těch jejich dvanáct kroků, které představili. Mimo jiné hovoří například o zavedení, zpětném zavedení EET nebo zvýšení daně z převodu nemovitosti a podobně. Tak jestli je to reálný plán podle vás? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Tak začnu tím návrhem odborů. Já jsem měl možnost číst jenom nějaká hesla ze zpráv teď, protože jsme měli jednání vlády. Ale právě že to, co tam jsem měl možnost si zatím přečíst, tak určitě není realistický plán na získání potřebných prostředků nebo snížení deficitu. Sám to říkáte: Zavedení EET, odbory si od toho slibují desítky miliard. Nic takového ten systém nepřinášel a určitě by ani nepřineslo jeho nové znovuzavedení. Ten systém spíš zatěžovat státní aparát, kdyby musel ten celý systém spravovat, ale ten přínos rozhodně takový nebyl.

Nakonec i předcházející vláda přiznala v době covidu, že je to systém, který zatěžuje podnikatele a ztěžuje jim život. Takže toto určitě nejsou realistické návrhy a tímto způsobem bychom se nedostali ke konsolidaci veřejných financí. 

Naopak ten návrh, se kterým přišla naše vláda, ten obsahuje konkrétní položky, a to jak na příjmové stránce, tak hlavně na té výdajové, a to je cesta, to je cesta do budoucnosti. Devadesát čtyři miliard korun v příštím roce. A tímto způsobem prostě budeme pokračovat, abychom veřejné rozpočty konsolidovali.

Pak tam byl obecný dotaz ještě… Dvě procenta. Dvě procenta je úkol, který vláda stanovila. Samozřejmě, že dvě procenta se týkají celkového objemu mezd. To neznamená v žádném případě, že každému zaměstnanci se mzda zkrátí o dvě procenta. Dokonce je velmi pravděpodobné, že nikomu mzda neklesne. Toho čísla lze dosáhnout tím, a je to i náš tlak na to, aby stát byl štíhlejší, efektivnější, aby skutečně plnil ty funkce, které má. Naše představa je, že nebudou obsazována místa, která jsou teď neobsazená nebo kde někdo odchází, nebo se někde zruší nějaké oddělení, které se ukáže, že je nadbytečné.

My jako vláda neříkáme jednotlivým resortům a jednotlivým státním institucím, jakými konkrétními kroky se toho má dosáhnout. To bude v každém případě asi jiné. Ale důležité je, abychom dodrželi ten závazek snížení toho celkového mzdového objemu o dvě procenta.

Stejně tak je to s těmi pěti procenty snížení provozních nákladů. Vláda musí stanovit politický cíl, jinak bychom žádné snížení neviděli. Nic by se nestalo. Jedině tím, že stanovíme politický cíl a budeme vyvíjet tlak a členové vlády to budou realizovat a budou k tomu nutit i ty další orgány, které jsou jim podřízeny ve státní správě, jedině tak dosáhneme toho, že stát bude efektivnější a bude lépe fungovat.

Jana Černochová, ministryně obrany: Já si dovolím zastoupit pana ministra vnitra a sdělit vám informace k novému zákonu o zbraních a střelivu. Asi nejpodstatnější informace je, že zůstanou zachována práva a dotčené zájmy legálních držitelů zbraní. Od sportovních střelců přes lovce až po sběratele a zejména pak osoby nakládající se zbraněmi za účelem ochrany života, zdraví a majetku.

Kapacity Policie České republiky, které se uvolní snížením administrativy, kterou vám za malou chvíli popíšu, resort chce využít na efektivnější kontrolní činnost. Byť víme všichni, že nějakých trestných činů se zbraní v ruce je díky bohu v České republice minimum. Vídáme to v jiných zemích v mnohem větším rozsahu.

Takže tady vlastně ten nový zákon vychází z revidované evropské směrnice o zbraních. V maximální míře se předkladatel snažil zmírnit případné nepříznivé dopady této směrnice, eventuálně v případě jednotlivých opatření, aby byly kompenzovány nějakým celkovým nastavením toho systému a toho nového právního rámce.

Šlo o to, aby se nastavila srozumitelná, moderní právní úprava. Ty novinky vám zrekapituluji velmi stručně takto: Zrušení fyzických dokladů – zbrojní průkaz, zbrojní licence, průkaz zbraně a tak dále – a jejich nahrazení elektronickým zápisem v centrálním registru zbraní, což je obrovská úspora prostě času všech. Zavedení mezikategorie zbraní, u kterých je sice vyžadováno ohlášení, ale bude toto ohlášení probíhat ve zjednodušeném režimu.

Dále to je výrazné zjednodušení struktury zbrojních oprávnění, protože doposud zbrojních průkazů a zbrojních licencí bylo v současné chvíli pět skupin zbrojních průkazů a budou pak jenom dva druhy zbrojního oprávnění a ze současných deseti skupin zbrojních licencí budou tři skupiny. Takže z pěti dva, z deseti tři.

Ten návrh zákona upravuje potom ještě některé činnosti v oblasti zbraní, střeliva, které dosud v zákonné normě upraveny nebyly. Měl by tento nový zákon o zbraních a střelivu vstoupit v platnost od 1. ledna 2026, tedy i ta legisvakance by tam byla dostatečná. Myslím si, že to zástupci střelecké komunity přijmou snad pozitivně.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Ptal jste se na resorty, tak já si dovolím za Ministerstvo zdravotnictví, pochopitelně, že vše budeme realizovat, protože to byla konsensuální dohoda všech členů vlády. V resortu zdravotnictví to absolutně není problém, my jsme snížili počet zaměstnanců o deset procent a budeme v tom dál pokračovat.

Ta cesta je velmi jednoduchá: My výrazně resort digitalizujeme. Ten velký balík změn se týká především předatestační přípravy, respektive všech těch formulářů a všech těch věcí, které se týkají atestací, které se týkají mladých lékařů. Propojili jsme ty systémy dohromady, připravujeme spuštění od příštího roku elektronické žádosti o zařazení do předatestační přípravy a akreditační žádosti. Likvidujeme reakreditace, zjednodušujeme některé věci, které jsou ve vzdělávacích programech. Když to všechno dám dohromady, tak my tím ušetříme celou řadu pracovních míst.

Druhý ten balík úspor se týká především energetických úspor, na které se resort připravuje v podstatě rok. Začalo to výměnou kotle, oken a dalších věcí. To nejenom na ministerstvu, ale i v dalších organizacích. Na to jsme se výrazně soustředili, a byť to možná zní paradoxně, tak u těch úspor energií, tam se bude jednat o poměrně velké částky.

To znamená, to jsou ty dvě cesty. Já vůbec nepočítám s tím, že by klesaly platy pracovníků Ministerstva zdravotnictví, protože chci, aby se daleko více profesionalizovali, respektive abychom snižovali zbytečnou administrativu, a tím pádem snižovali zvlášť ty nízkopříjmové skupiny, a abychom redukovali počet úředníků tak, aby ten systém byl efektnější, aby nebylo tolik kroků a tolik obtěžující formulářů.

Já jsem si nechal od všech úseků ministerstva, od všech úřadů, které pod nás patří, dát přehled dokladů nebo dokumentů, formulářů, které požadují od zdravotnických zařízení, od zdravotníků, a teď ten seznam čistíme a redukujeme a každá ta redukce samozřejmě vede k tomu, že pak část lidí není potřeba v tom systému, prostě protože kontrolovala ty žádosti, starala se o ně. Tak to je ta cesta.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Nova.

Iva Studená, TV Nova: Dobrý den, já mám několik otázek. Ta první by se týkala vlastně ještě včerejška, kdy antimonopolní úřad oznámil, že za vysoké ceny potravin vlastně nemůže nikdo, a pan ministr Nekula víceméně obviňoval za vysoké ceny hlavně obchodní řetězce. Ty si stěžují na jeho chování, někteří by požadovali i jeho rezignaci. Tak mě by zajímalo, jestli za ním stále stojíte a jestli se nebojíte třeba případně nějakých právních kroků, protože mohlo dojít k poškození jména obchodních řetězců?

Pak by mě ještě zajímalo: Několik měsíců řešíme nedostatek léčiv, tak možná i, pane ministře, není na čase vyvodit nějakou personální zodpovědnost, možná i vlastní? A třetí otázka, ta se týká DPH. Mě by zajímalo, jestli, ačkoliv jste se snažili, vašimi slovy, zjednodušit ten systém, tak jestli není mnohem víc komplikovanější? Mluvíme, teď se baví opozice samozřejmě třeba o kávě s mlékem, o časopisech, že to tam je mnohem komplikovanější. A konkrétně by mě teda zajímalo, a to je asi na pana ministra Válka, že vlastně stomatologické výrobky zůstávají v nulové sazbě DPH, ale naopak léky a jiné zdravotnické prostředky ne. A v jiných zemích, jako je Švédsko, Finsko to tak je, tak proč ne u nás, proč je tady tahle výjimka?

Petr Fiala, předseda vlády: Začneme daní z přidané hodnoty. Samozřejmě, že ten systém je mnohem jednodušší a myslím, že je to na první pohled zřejmé. Určitě jednodušší mít dvě sazby, 21 a 12, než mít tři sazby 21, 15 a 10, kde neustále dochází mezi tou patnácti a desetiprocentní sazbou k nějakým přesunům, jak jsme toho byli svědky za minulé vlády. Ten systém byl hodně nepřehledný, nebylo jasné, co dlouhodobě bude v které sazbě, a tři sazby jsou myslím i na první pohled určitě složitější s dvěma sníženými sazbami než jedna základní sazba a jedna snížená sazba. Myslím, že v tom je jasno.

Logiku to naše rozhodnutí má a je úplně jasná. Ta logika je přece taková: Všechno je v 21% základní sazbě. Proto se to jmenuje základní sazba. Kdybychom měli jednu sazbu, jako to mají některé země, je jich málo, myslím Dánsko v Evropě jenom, tak je všechno v té jedné sazbě. Základní sazba. A do snížené sazby dáváme jenom věci, u kterých jsme našli nějaký společenský, sociální a jiný důvod, proč by měly být ve snížené sazbě. Ta logika toho systému je jasná, jednoduchá, přehledná.

Ano, daní za jednoduchost může být v některých detailech, že se to nepodaří všechno vychytat. Ano, je obtížně stanovitelné, který časopis je odborný, vědecký a který třeba jenom lifestylový, a tudíž by měl vlastně logicky patřit do nějaké vyšší sazby. Proto jsme, protože bychom museli vytvořit nějaký další úřad na to posuzování těch časopisů, jestli je tam pět odborných článku nebo jenom tři. Tak proto jsme prostě časopisy dali do té nižší sazby.

Takže ano, v detailech se dá určitě najít něco, že by mohlo být ještě prostě promyšlenější, ale to je daň za tu jednoduchost. Dvacet jedna základní sazba, tam je všechno. A jenom to, kde je nějaký sociální nebo zvláštní důvod, tak je v té dvanáctiprocentní sazbě.

Co je důležité pro občany, kromě té jednoduchosti, přehlednosti a srozumitelnosti toho systému, je to, že celkově budou na DPH platit méně. Celkově se vybere na DPH méně. I to je to, co jsme chtěli udělat v zájmu jednoduchosti a také proto, abychom ochránili zranitelné sociální skupiny, lidi, kteří mají nižší příjem. Proto jsou v té nízké sazbě potraviny. Bavíme se o cenách potravin, tak potraviny jsou v té snížené sazbě. Proto jsou ve snížené sazbě zdravotnické prostředky a léky dohromady a dohromady dojde ke zlevnění pro občany. Proto ve snížené sazbě například jsou zahrnuty stavební práce, které slouží k pořízení bydlení, protože chceme dát lidem a mladým lidem perspektivu, že si mohou pořídit bydlení. A tak bych mohl pokračovat.

Čili celý ten systém má logiku. Nedivím se, že ti, kteří způsobili ten zmatek v DPH, že jsme mohli devíti sazbami různě počítat například pivo, že se jim to nelíbí, to je současná opozice. Ale to zjednodušení je naprosto jasné.

Pokud jde o ceny potravin, tak ta základní zpráva, ta základní informace, a to je to, co lidi zajímá, že ceny potravin klesají. Klesají meziměsíčně, klesají naprosto jednoznačně, v některých případech i o deset a více procent a věříme, že ten trend bude pokračovat. A není to náhoda. Je to i tím, že jsme podobně jako u cen pohonných hmot se snažili vyvíjet tlak na všechny, kteří se podílejí od výroby, produkce až po ten prodej v tom potravinářském řetězci, že jsme se snažili na všechny vyvíjet tlak, aby dělali všechno pro to, aby zbytečně nenavyšovali ceny potravin, nezvyšovali si marže a aby se i naši občané dočkali cen potravin za přijatelné ceny. A to se podařilo.

Ano, já jsem se účastnil některých jednání, ve kterých byli všichni od zemědělců až po reprezentanty obchodních řetězců. Na těchto jednáních se nezjistilo, kde ta zvýšená cena potravin ve srovnání s jinými zeměmi vzniká. Jedni říkali, že u těch druhých a tak dál. Nicméně ve výsledku všechna ta jednání, tlak vlády i tlak ministra zemědělství vedl k tomu, že se ceny potravin snižují.

A to je důležité jak pro naše občany, tak je to důležité pro naši ekonomiku z hlediska inflace, protože ceny potravin vedle cen energií byly jedním z těch zdrojů, a samozřejmě toho, co se tady dělo dlouhodobě v naší zemi, že se nikdo nestaral o konsolidaci veřejných financí, tak to byl jeden ze zdrojů inflace. A my tyto zdroje inflace postupně odstraňujeme.

Pokud jde o nedostatek léčiv, ať nemusí odpovídat pan ministr – on odpoví potom rád, ale sám, protože ta otázka byla taková hodně sugestivní. Tak já musím říct, že problém s nedostatkem léčiv je v celé Evropě. Má to svoje příčiny, o kterých jsme už opakovaně informovali veřejnost. A to, co je důležité: Pan ministr a vláda od počátku dělali kroky pro to, abychom tu situaci zmírnili.

Za normálních okolností to funguje tak, že vláda, stát do toho vůbec nezasahuje. A my přesto, když se objevil nedostatek, tak velmi aktivně pan ministr udělal několik kroků, které vedou k tomu, abychom ten nedostatek dočasně kompenzovali. A teď přistupujeme k legislativním opatřením, která povedou k tomu, že budeme lépe připraveni na případné výpadky v tom trhu.

Já jsem se v pondělí účastnil jednání Jihomoravského společenství na Simulačním centru Masarykovy univerzity v Brně, kde právě debata byla o nedostatku léků v Evropě. Byli tam zastoupeni odborníci, od děkana farmaceutické fakulty, lékařské fakulty až po lidi, kteří se tím opravdu teoreticky i prakticky každodenně zabývají, včetně farmaceutických firem. Bavili jsme se o nějaké dlouhodobé perspektivě, jak tuto situaci řešit, a i tam jsem nabyl dojmu, že ty kroky, které udělalo Ministerstvo zdravotnictví, pan ministr a které jsme udělali teď, byly a jsou maximálně možné proto, abychom tu situaci pomohli krátkodobě zlepšit.

A teď musíme přistoupit k těm dlouhodobým řešením, z nichž některá můžeme dělat na národní úrovni a jiná musíme dělat na evropské úrovni, abychom například nebyli tolik závislí v případě účinných látek na nespolehlivých dodavatelích.

Vlastimil Válek, místopředseda vlády a ministr zdravotnictví: Ta situace s léky je samozřejmě velmi složitá, je složitá ale na celém světě. Tak jenom si připomeňme: 75 procent diabetiků v Bulharsku nemá inzulín. Připomeňme si, co se děje ve Švýcarsku, největší zemi, kde sídlí největší farmaceutické firmy, a vláda musela redukovat množství antibiotik, které dává jednotlivým pacientům, a chybí jim některé základní léky. A pokud vezmu úplně katastrofální situaci, tak jsou to Spojené státy. Jistě, že těch důvodu je celá řada, ale ve Spojených státech tuto situaci řeší Kongres a řeší ji tak, že chybí některé léky na rakovinu, některé naprosto klíčové léky. Koneckonců, to vše bylo k dispozici v médiích, tyto informace jsou volně dohledatelné.

My jsme řešili situaci velmi rychle. Znovu si dovolím připomenout, že ten nedostatek s léky je tady 15, 18 let opakovaně a nikdy se legislativně neřešil ani na úrovni Evropské unie, ani České republiky. My jsme přijali už v loňském roce zákon, který platil od prosince loňského roku, který nám umožnil dovézt 140 000 balení antibiotik v různých formách. Pokud bychom tento zákon vloni nepřijali, tak 140 tisíc občanů České republiky nebude mít antibiotika, která jsme takto mohli mimořádně dovézt, určit velmi rychle vládou jejich cenu a dostat je na trh.

Samozřejmě, pokud by měl někdo opravdu rezignovat, kdybych tedy trošku odlehčil ten váš dotaz, tak by to měli být ti, kteří jsou na čele farmaprůmyslu. A teď se nebavím o českých firmách, nebavím se o české asociaci, ale opravu u těch velkých nadnárodních koncernů, kteří s rok a půl velkým předstihem plánují výrobu. A tu výrobu špatně odhadli, špatně naplánovali. Dovolili, aby aktivní látky, z kterých ty léky vyrábí, byly pouze v Číně, v Indii a v Indonésii, a navíc měli nulové skladové zásoby. Takže ve chvíli, kdy nastal nedostatek, tak ho nedokázali vykrýt. Pokud ten lék firma nevyrobí, neexistuje na světě osoba, která by ten lék dokázala dovézt a koupit. Není to o ceně léků. Kdyby to bylo o ceně léků, tak Švýcaři nemají bezesporu problém. 

My situaci samozřejmě řešíme, ale nestačí ji vyřešit na úrovni České republiky. Protože představme si, že by tady byl tedy nějakého léku dostatek a v okolních zemích ten lék nebyl. Co se stane? No pochopitelně ti občané sem budou jezdit a ten lék budou kupovat nebo na recepty používat. Evropská unie je jeden celek.

Proto jsme v rámci našeho předsednictví zdvihli to, že je nutné daleko více spolupracovat. Výsledkem toho je přijatý balíček, farma-balíček, který je velmi tvrdý a velmi jasně říká, že ta strategie, která v uplynulých dvaceti letech byla, co se týče lékové politiky, agentur, evropských a tak dále, nebyla dostatečná a musí se radikálně změnit. Proto jsme implementovali část do této legislativy, s další přijdu v následujícím měsíci, tedy v červnu, která zase posílí jednak odolnost českého trhu, podpoří české výrobce a posílí tu problematiku, která se týká – a to chci zdůraznit – generik. Tedy těch léků, které už nemají patentovou ochranu a kde se ukázalo, že u řady výrobců v podstatě není zájem je vyrábět. Je to to, o čem jednal pan premiér, o čem jsme jednali v Brně. Je to to, co dnes diskutuje celosvětově odborná veřejnost.

Pokud se bavím o tom daňovém balíčku, tak máme dvě daňová pásma. Nižší a vyšší. A já jsem velmi rád, že se poprvé podařilo přesunout všechny věci, které se týkají zdravotnictví, do toho nižšího pásma. Týká se to zdravotnických prostředků. Zdravotnický prostředek je například stent, který se zavádí do koronární tepny. Zdravotnický prostředek je to, čím se odstraňuje trombus z mozku u pacientů s cévní mozkovou příhodou. Je to řada zařízení, která slouží k záchraně života. To všechno jde z patnácti do dvanáctiprocentní daně. Ale týká se to i běžných věcí, které potřebuji například pacienti, kteří mají diabetes, to znamená stříkaček, jehel, těchto prostředků.

Celkově tím pádem zdravotnictví ušetří.

Samozřejmě léky se zvýšily, ale tady je potřeba si uvědomit, že velká většina těch léků jsou léky používané v nemocnicích, kde ten dopad na pacienty je nulový. Hrazeno ze zdravotního pojištění. A to je ten důvod, mimo jiné, proč jsme valorizovali úhrady za státní pojištěnce a proč tedy pojišťovny mají dostatečný polštář. I od nich zaznělo, že očekávají, že ty vyšší náklady budou někde v řádu jednoho až dvou miliard, a počítáme s tím. Proto také jednám s řediteli těch zdravotních pojišťoven.

A abych odpověděl na ten váš dotaz ohledně Švédska a Finska. Ano. Jsou různé strategie v jednotlivých zemích Evropské unie, ale i celého světa, které vychází z toho, jak je nastaven jejich systém zdravotního pojištění. A ty strategie musí s tím systémem být provázány. Nelze z těch jednotlivých zemí vyzobávat to, co v té zemi vypadá, že by bylo atraktivní. Experimentálně pejsek s kočičkou ověřili při vaření dortu, že to je špatná cesta. 

Proto my musíme budovat ten celek jako takový. Proto u nás valorizace úhrad za státní pojištěnce. Proto ještě větší posílení povinnosti pojišťoven, aby ještě více zajišťovaly péči pro svoje pojištěnce. Proto jsme například spustili a propagujeme tu stránku Ministerstva zdravotnictví hledamlekare.cz, kde aktivně pomáháme všem občanům, kteří hledají svého lékaře, abychom zprostředkovali – pojišťovna to má zajistit – abychom zprostředkovali a dohlédli, protože my jsme dohledový orgán, abychom dohlédli na to, že pojišťovna toho lékaře opravdu do třiceti dnů těm pacientům sežene.

Proto systematicky posilujeme ty obory, kde je ten největší problém. Tedy 150 nových praktických lékařů, 80 nových pediatrů. Ne v tomto roce, ale chci, aby to takhle bylo každý rok bez ohledu, kdo bude ministr nebo ministryně zdravotnictví. A abychom systematicky posílili primární péči a její dostupnost.

Jedině touto cestou a jedině propojením všech těchto věcí můžeme dále posilovat kvalitu zdravotní péče na jedné straně, zvyšovat její dostupnost, ale současně ufinancovat drahou péči, centrovou péči, péči o pacienty se vzácnými onemocněními. A to je to, kam musíme opravdu napnout naše úsilí.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, zvládneme poslední rychlý dotaz. Rozhlas.

Vojtěch Tomášek, Český rozhlas: Dobré odpoledne, já bych využil, že je tady zároveň pan premiér i paní ministryně Černochová. Vy byste spolu měli zítra odpoledne jednat s panem náčelníkem generálního štábu. Tak mě by zajímalo, jaké výsledky od toho jednání očekáváte, případně kdy to jednání zítra odpoledne bude? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Já chci především říct, že armáda a Ministerstvo obrany musí v současné době řešit obrovské výzvy a obrovské změny a není to vůbec jednoduchá situace. Na jedné straně nedaleko od nás probíhá válečný konflikt, válka na Ukrajině, ruská agrese na Ukrajině. Přináší to určité změny v Severoatlantické alianci a stojíme před velkým úkolem, o kterém jsme tady dnes mluvili, a to je modernizace armády, české armády.

A to jsou velké výzvy, velké věci. Kolem toho samozřejmě může panovat i určitá nervozita, ale je úplně jasné, že všichni klíčoví aktéři jsou si vědomi své odpovědnosti, chtějí a budou táhnout za jeden provaz ve prospěch bezpečnosti České republiky, obranyschopnosti České republiky.

V médiích se objevily určité informace, spekulace o nějakých rozporech. Já jsem si na zítřek na odpoledne pozval paní ministryni a pana náčelníka generálního štábu, pana generála Řehku a myslím, že i po tomto jednání bude naprosto jasné, že žádné rozpory nejsou a že všichni pracují ve prospěch obranyschopnosti a bezpečnosti České republiky a jejich občanů.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. To je z tiskové konference všechno, děkujeme za pozornost a přejeme hezký zbytek dne. Nashledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X