Tisková konference po jednání vlády, 24. ledna 2018

Jan Nechvátal, vedoucí oddělení PR a marketingu: Vážené dámy, vážení pánové, já bych si dovolil zahájit tiskovou konferenci po jednání vlády. A na tiskové konferenci vítám prvního místopředsedu vlády a ministra životního prostředí Richarda Brabce a ministra vnitra Lubomíra Metnara a také ministra spravedlnosti Roberta Pelikána. A jako prvního o slovo požádám prvního místopředsedu vlády.

Richard Brabec, 1. místopředseda vlády: Dobré brzké ráno, protože i podle účasti vidím, že jsme začali opravdu brzy. Řekl bych, že když jiní končí, respektive začínají, už končíme. A ta vláda dneska nejenom začala brzo, což se asi stane standardem v těch dalších týdnech a měsících k vaší rozhodně asi velké radosti, tak také měla relativně skromnější program. Ale některé body vás určitě zaujmou, což koneckonců už ráno bylo vidět podle vašich dotazů před vládou.

Já požádám kolegy o nějaký detail k jednotlivým bodům a spíše bych vás jménem pana premiéra možná seznámil s jeho nejbližším programem, který jak asi znáte, z hlediska zahraničních cest. Tak zítra tedy pan premiér odcestuje do Davosu na Světové ekonomické fórum, kde by se mimo jiné měl také účastnit společného oběda s lídry Evropské unie, včetně předsedy pana Junckera. Rovněž má na programu několik bilaterálních významných schůzek, například s předsedy vlád Lucemburska, Portugalska nebo Estonska, se kterými chce mluvit o unijní problematice, a s estonským premiérem navíc také o problematice digitalizace a eGovernmentu. Protože Estonsko v tom je naším vzorem. Také se potká s předsedou Valného shromáždění OSN panem Lajčákem a bude také jednat s izraelským premiérem Netanjahuem.

Dále se zúčastní šestadvacátého jednání nebo setkání předsedů vlád V4 v Maďarsku, kde se mimo jiné potká s premiérem Orbánem a prezidentem Maďarska Jánosem Áderem. Rovněž při této příležitosti budeme mít jednání s panem novým polským premiérem Mateuzsem Morawieckim a 29. ledna, tedy v pondělí, potom jede pan premiér Babiš do Bruselu, kde ho čeká především jednání s panem Junckerem o celé řadě otázek. Samozřejmě nejenom o reformě azylového systému a víceletém finančním rámci, o povinných kvótách, ale i o dalších otázkách. Také bude hovořit s místopředsedou Evropské komise Fransem Timmermansem a hlavním vyjednavačem pro brexit Michelem Barnierem.

Kromě toho dnes, a to víte, se pan premiér chystá na Hrad, kde by měl předat demisi vlády a samozřejmě předpokládám, že pan prezident a pan premiér budou hovořit o dalších krocích. Předpokládám tedy, aspoň podle slov pana prezidenta, ale to bude záležet na něm, že by měl být pan premiér tedy pověřen sestavením nové vlády, aspoň podle predikcí, tak jak jsme ty informace dostali a uvidíme, jak to bude probíhat.

Tak toť asi k jednání pana premiéra, který má právě jednání se premiérem Saska, takže proto tady nemůže být.  K těm dalším bodům, které dneska vláda projednávala, tak bych poprosil kolegy a začneme asi vlastně příspěvkem k Libyi v rámci jednání s našimi partnery, které se týká financování a zapojení České republiky do projektu v Libyi, z hlediska integrované správy hranic a migračních toků.

Jan Nechvátal, vedoucí oddělení PR a marketingu: Poprosil bych o slovo pana ministra vnitra.

Lubomír Metnar, ministr vnitra: Děkuji, že vláda na návrh Ministerstva vnitra schválila dar České republiky do svěřenského fondu Evropské unie pro Afriku na projekt Libye v celkové výši 8,75 mil. eur. Tyto peníze přispějí ke zlepšení kontroly migrační trasy do Evropské unie, ještě před vstupem do Itálie. Konkrétně peníze půjdou na rozvoj flotily, pobřežní stráže, zprovoznění a vybavení koordinačních center či budování kapacit. Na ochranu rovněž tak přispějí, nejen na ochranu severní, ale i jižní hranice, z těchto peněz budou financována nejenom vybavení, ale i tréninky a přispějí na zlepšení spolupráce s orgány sousedních zemí. Materiál byl předkládán v návaznosti na návrh Maďarska jako předsednické země Visegrádské skupiny. Celkový příspěvek Visegrádské skupiny je v rozsahu 35.000.000 eur. Peníze Česká republika uvolní ze všeobecné pokladní správy, položky vládní rozpočtové rezervy. Je to opravdu silný signál i v otázce solidarity při řešení migračního otázky.

Robert Pelikán, ministr spravedlnosti: Děkuji za slovo.  My jsme měli tři poslanecké návrhy zákonů k vyjádření. Když to zrekapituluji, tak první z nich byl návrh poslanců Okamury, Fialy a dalších, aby se zavedla přímá volba starostů, hejtmanů. K tomu jsme zaujali nakonec neutrální stanovisko. To je odůvodněno tím, že se samotným záměrem vláda souhlasí, protože i v našem programu se to objevuje, ale velice nás zklamalo provedení, protože ten návrh v podstatě jenom říká, že se to udělá, ale už vůbec neříká, neřeší všechny ty důsledky, které jsou s tím spojené, neřeší vztah takového silnějšího starosty nebo hejtmana  k těm ostatním obecním nebo krajským orgánům voleným atd. Takže toto nás zamrzelo, proto neutrální stanovisko a ministr vnitra se uvolil, že my tedy za vládu začneme zpracovávat věcný záměr nějakého prováděcího předpisu, který by právě tyhle detailní otázky rozpracoval.

Další věcí byl návrh poslanců Gazdíka, Stanjury, Bartoše a dalších na zase jeden z návrhů na omezení EET, zaujali jsme k tomu negativní stanovisko.

Poslední byl návrh poslanců Kovářové, Farského a dalších. Na změnu zákona o Kanceláři prezidenta republiky, byla to snaha stanovit, že kancléř prezidenta republiky musí mít prověrku na stupeň přísně tajné. V návaznosti na negativní stanovisko úřadu, který tyhle prověrky vydává, jsme k tomu zaujali negativní stanovisko, protože by to byl velmi nesystémový krok, a kdybychom jej dovedli do toho systémového důsledku, tzn. požadovali stejnou stejný stupeň prověrky po všech úřednících na téhle úrovni, tak by to byl docela značný počet osob a je potřeba si uvědomit, že ty prověrky sice v něčem chrání zájmy státu, ale i zároveň také vytvářejí velkou netransparentnost v systému, protože ony jsou nebo nejsou udělovány zejména na základě stanoviska tajných služeb, které, jak sám název napovídá, je tajné, takže potom také, když někomu není uděleno a není do té funkce připuštěn, tak se vlastně nedozví proč a není to tedy řádně soudně přezkoumatelné. A to je něco, co nechceme rozšiřovat na místa, kde to je nezbytně potřebné.