Tisková konference po jednání vlády, 24. srpna 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pěkné odpoledne, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové. Vláda na dnešním jednání dokončila podobu vládní pomoci domácnostem s rostoucími cenami energií. To, čemu říkáme deštník proti drahotě, tedy jakýsi systém základních a cílených opatření proti drahotě, dnes dostalo finální podobu a my vám ji chceme představit.

Nejprve chci říct, že na tu celkovou pomoc občanům vláda vyčlenila 177 miliard korun. 177 miliard korun. Podle mezinárodního srovnání nezávislé evropské instituce IFIs jsme v míře pomoci občanům ve vztahu k HDP na čtvrtém místě v rámci celé Evropské unie. Tak masivní, cílená, aktivní je pomoc, kterou připravila pro české občany naše vláda.

Za mnou jasně vidíte, že vláda přichází s opatřeními, která jsou cílená v různé míře a na různé skupiny obyvatel. Základní složkou naší pomoci je tzv. úsporný tarif a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje energie, které dnes vláda schválila, díky kterým občané ušetří za energie v průměru 15 000 korun a z toho průměrně zhruba 4 000 korun už v letošním roce. Na kompenzace v podobě úsporného tarifu mají nárok všechny domácnosti a na odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje jak domácnosti, tak firmy, tak samozřejmě také organizace.

Cílenější podpora potom směřuje k ohroženým skupinám. Abychom podpořili rodiny s dětmi, připravili jsme příspěvek na dítě ve výši 5 000 korun. O ten požádalo už 366 tisíc rodičů na 575 tisíc dětí a současně to někteří dostali automaticky, zhruba na 260 tisíc dětí. Tedy dohromady ten příspěvek šel už na 830 tisíc dětí.

Další pomoc jde směrem k seniorům, na které bezesporu také dopadají vysoké ceny, rostoucí ceny. V rámci tří valorizací penzí jsme připravili nebo na tři valorizace penzí jsme připravili dostatek peněz v rozpočtu, a důchody tak vzrostou letos průměrně o 2 500 korun.

Pokud by tato širší pomoc, vládní, nestačila, tak lidé mají možnost požádat si o cílenou pomoc. Nejvýznamnější v tomto smyslu je tzv. příspěvek na bydlení, který naprosté většině žadatelů zaručí, že nebudou za bydlení platit víc než 30 procent ze svých příjmů, v Praze pak samozřejmě více než 35 procent.

Dnes jsme také uložili Ministerstvu průmyslu a obchodu zpracovat aktuální odhady nárůstu cen za energie, aby potom Ministerstvo práce a sociálních věcí mohlo navýšit u tohoto příspěvku normativy tak, aby reflektoval současný nárůst cen, a odpovídal tak co nejlépe svému účelu. Pokud by se i přes tato všechna opatření někteří lidé přesto dostali do těžké životní situace, je připravena série dalších opatření v rámci pomoci v hmotné nouzi, jako je například doplatek na bydlení, mimořádná okamžitá pomoc, příspěvek na bydlení a další a další věci.

V tuto chvíli dokončujeme přípravu rozsáhle informační kampaně, která by měla být spuštěna v polovině září. Cílem této kampaně je dostat informace o možnostech a způsobech získání pomoci k lidem, kterých se ta možná pomoc týká, ke všem občanů tak, aby věděli, o co mohou požádat, na co mají nárok, kde o to mohou požádat, jak se jim té pomoci dostane.

Je nám jasné, že ta situace s cenami energií je velmi vážná a že vyžaduje řešení. Ale vyžaduje řešení především na evropské úrovni, protože ten problém extrémních cen má mezinárodní příčiny a netýká se zdaleka jenom České republiky. Je to problém obdobný ve většině evropských zemí. A aby to řešení bylo skutečně funkční, tak by mělo být evropské. Proto probíhají konzultace na úrovni ministrů pro energetiku a taky dalších ministrů s cílem, abychom k takovému celoevropskému řešení dospěli a něco s cenami energií udělali. O tomto problému já také budu mluvit v pondělí s německým kancléřem Olafem Scholzem při jeho návštěvě tady v Praze.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím ministra průmyslu a obchodu Josefa Síkelu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Dobrý den, dámy a pánové. Jak již bylo řečeno, spolu s vládními kolegy jsme dnes schválili finální podporu obou nařízení, které určí podobu vládní podpory s vysokými cenami energií jak na tento rok, tak vlastně na celou topnou sezonu 2022/2023.

Abychom zajistili, že pomoc letos obdrží skutečně všechny domácnosti, zvolili jsme takové technické řešení, které nám umožní pomoc domácnostem poskytnout prostřednictvím elektrických tarifů. Na tuto letošní pomoc tedy dosáhne každá domácnost z těch definovaných tarifů, která má uzavřenou smlouvu s dodavatelem elektřiny, a to bez ohledu na to, jestli primárně používá plyn, elektřinu nebo jestli má vytápění řešeno přes centrální teplárny nebo domovní kotelny.

Ten letošní příspěvek z úsporného tarifu se začne u domácností zohledňovat ve fakturách za říjen. Stejně tak v říjnu spustíme také další vládní pomoc v podobě odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje. Tato pomoc poběží od letošního října do konce příštího roku a pomůže jak domácnostem, tak firmám.

Díky odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje ušetří 599 korun za každou MW/h spotřebované elektřiny každá domácnost. Většina domácností celkem za odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje i za úsporný tarif získá v tomto roce slevu téměř 4 000 korun. Já jsem velmi rád, že k navýšení té částky na letošní rok došlo na základě toho, že jsme se dohodli, že původně alokovaných 25 procent na úsporný tarif jsme navýšili až na více než 40 procent.

S kolegy jsme se dále dohodli, že na začátku roku poskytneme domácnostem další část příspěvku na úsporný tarif. V tomto případě využijeme úsporný tarif v kompletní podobě, tedy na všechny komodity. Celková pomoc za oba roky se tedy bude v průměru pohybovat někde kolem čtrnácti patnácti tisíc korun. U menších domácností s menší spotřebou to bude trochu méně, u těch domácností s největší spotřebou to bude ta částka, kterou jsem zmínil již dříve, to znamená nějakých těch 18 000 korun plus. Děkuji za pozornost a těším se na vaše otázky.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já poprosím místopředsedu vlády a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkuji, dobré odpoledne. Já doplním ty podstatné informace, které se opravdu týkají podpory v rámci sociálního systému. My jsme o ní intenzivně hovořili v minulém týdnu, běží nám také samozřejmě naplno příjem žádostí té mimořádné podpory pro rodiče, pro samoživitelky, samoživitele, ta částka 5 000 korun na dítě.

Pan premiér mluvil o těch číslech žádostí, jsme na čísle více než 810 000 dětí, na které byla tato žádost uplatněna. Těm, kteří mají přídavek na dítě, už bylo vyplaceno. Částka je větší než 1,2 miliardy korun a dnes v noci bychom měli začít spouštět už i výplaty tak, aby už na konci tohoto týdne rodiče začali dostávat tyto finanční prostředky na účty také u těch, kteří začali žádat od pondělí minulého týdne.

I z reakcí lidí, které mám, opravdu ta žádost a její vyplnění přes klientské rozhraní toho portálu Jenda přes bankovní identitu trvalo řádově několik minut. Také nám velmi dobře zafungovala spolupráce na Czech POINTech pro lidi, kteří třeba tu bankovní identitu nebo elektronickou identitu občana nemají. Ale je to výrazný posun k tomu, abychom velmi adresně a zároveň klientsky komfortně lidem nabídli tuto formu pomoci. A netýká se to jenom tohoto příspěvku na děti, ale týká se to také elektronizace dalších typů sociální podpory.

Začali jsme s příspěvkem na bydlení od července, pokračujeme v rámci rodičovského příspěvku a pokračujeme taky v rámci přídavku na dítě. To všechno bude moci rodič vyřídit, nebo ten žadatel, ten klient, ten občan opravdu z domova prostřednictvím elektronické komunikace a v rámci digitálního zpracování. Takže tato forma adresné pomoci běží.

Také zároveň velmi dobře začala fungovat podpora právě přes příspěvek na bydlení. A tady znovu podtrhujeme to, co je důležité: Že to platí pro ty domácnosti, u kterých by jejich příjem, té domácnosti, nestačil v té úrovni 30 procent příjmů, nebo 35 procent příjmů v Praze, na pokrytí nákladů na bydlení.

Podtrhuji i to, co jsem dostával jako dotazy z praxe, z terénu za poslední týden. Netýká se to samozřejmě jenom lidí, kteří jsou v nájemním nebo podnájemním bydlení, týká se to lidí, kteří mají svojí vlastí nemovitost, týká se to i lidí, kteří bydlí třeba v rekreační chatě, která byla ale zkolaudována pro účely bydlení.

My jsme rozšířili to portfolio těch, kteří můžou o toto žádat. Zjednodušili jsme ten proces, chceme méně podkladů, stačí opravdu vyfotit ty dokumenty, které prokazují ty náklady a ty úhrady, nahrát to přes mobil do toho systému a nemusí lidé chodit na úřady práce. Nemusí někde stát, čekat, mohou to opravdu vyřídit z domova.

Tato forma pomoci je opravdu docela zásadní. Přesto pokud by toto nestačilo, tak je tady potom doplatek na bydlení, který řeší ještě ty specifické situace v těch domácnostech. A kdyby byla opravdu nějaká mimořádná situace, tak je tady mimořádná okamžitá pomoc.

Od začátku toho roku v těchto třech oblastech jsme podpořili české domácnosti částkou větší než pět miliard korun. A jak tady zaznělo, my budeme ve druhé polovině září aktualizovat výši těch normativů, tak abychom reagovali na ten vývoj cen a na ten cenový odhad. A podotýkám, co je velmi důležité, dnes sedmdesáti procentům žadatelů, jejich domácnostem, vyplácíme tu částku na těch 30 nebo 35 procent bez toho krácení tím normativem.

Ten normativ tam musí být jako určitá záklopka a pojistka případně proti zneužívání, přesto ho budeme teď aktualizovat a od začátku roku tam je jasný vývoj. Když jsem přebíral Ministerstvo práce a sociálních věcí, tak padesát procent žadatelů bylo stropováno normativem, dnes je to zhruba těch třicet procent, a přesto budeme ten strop aktualizovat.

Pak také se ještě vyjádřím k otázce důchodů a jejich valorizací. V letošním roce jsme zaznamenali třikrát valorizaci důchodů. Nejenom starobních, ale invalidních, vdovských, vdoveckých, sirotčích. To samozřejmě víme, že budeme realizovat také od 1. ledna 2023 a dostaneme se do situace, že opravdu vůči lidem, kteří jsou poživateli jakéhokoliv důchodu, jsme schopni kompenzovat ty inflační náklady velmi korektně.

Připomenu, ten náhradový poměr vůči průměrné mzdě se dostane v lednu 2023 na nejvyšší hodnotu od roku 1991. Dostaneme se na 46,9 procenta výše průměrného důchodu vůči průměrné mzdě. Takže tady opravdu vůči tomu počtu víc než tří milionů lidí, kteří jsou poživatelé různého typu důchodu, vláda drží samozřejmě to, co je stanoveno zákonem. Neudělali jsme žádné úpravy a myslíme na tyto lidi a podporujeme je.

Takže tolik asi shrnutí té důležité pomoci, která opravdu dává ten základ toho, co jako vládní představitelé jasně říkáme. Nenecháme nikoho padnout. Systém podpory tady je nastaven, ukazuje se, že funguje dobře, a v těchto momentech, krizových jako je tento, nemá být žádným stigmatem si o tuto formu pomoci požádat, a proto i budeme v průběhu měsíce září intenzivně komunikovat, že tato forma pomoci tady je a je tady právě pro tyto situace.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já poprosím na závěr ministra financí Zbyňka Stanjuru.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak my jenom na dvou závěrečných slidech shrneme čísla a ty informace, které zazněly vystoupením pana premiéra a mých kolegů. Takže zopakuji: Je to 177 miliard, vyjmenovány jsou tam ty rozpočtově nejvíce obsáhlé, zdaleka nejsou všechny. Trojí valorizace důchodů, příspěvek na dítě, snížení spotřební daně na naftu a benzín, zrušení silniční daně, zvýšení platů ve veřejné sféře, zvýšení sociálních dávek, zvýšení plateb za sociální služby, odpuštění plateb za obnovitelné zdroje, úsporný tarif, kompenzace a podpora tepla z tepláren, z domovních kotelen, kompenzace nepřímých nákladů firmám.

A poslední graf bych prosil, tam je to srovnání nezávislé evropské instituce, co se týče pomoci se zvládáním vysokých cen energií. Když se podíváte na ten graf, tak jsme čtvrtí, v některém srovnání jsme pátí. Takže bezesporu platí, že patříme do první třetiny zemí s nejvyšší podporou ze strany státního rozpočtu vůči domácnostem a firmám.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já děkuji a otevírám prostor pro dotazy. Česká televize.

Petr Kozlíček, Česká televize: Dobrý den. Já bych poprosil pana ministra Síkelu, jestli – vy jste na začátku nebo před tím jednáním hovořil o těch rozděleních pro malou, střední a velkou domácnost, co se týká toho úsporného tarifu. Můžete, prosím, trochu víc přiblížit, podle čeho se to bude dělit a jak vlastně si představujete v těch svých návrzích tu malou domácnost? Jestli je to třeba podle spotřeby? Jestli byste to mohl trošku definovat.

Potom bych poprosil druhý dotaz na pana ministra Jurečku. Když jste říkal, že dnes v noci mohou začít ty výplaty té pětitisícové dávky, tak jestli skutečně celý ten systém přijímání a vyplácení funguje tak, jak jste ho původně plánovali. Protože víme, že na začátku byly nějaké drobné komplikace se servery. A jestli to znamená, že do začátku školního roku skutečně všichni ti, kteří požádali, budou mít peníze vyplacené, tedy na účtech?

Poprosil bych pana ministra financí, pana ministra Stanjuru: Vaši kolegové při příchodu hovořili o tom, že ta válečná daň momentálně, že jsme k ní spíše blíže, než vzdáleni. Tak jestli byste mohl trochu víc specifikovat jak? A zda tam třeba přibyly nějaké nové sektory, kterých by se to mohlo týkat po těch rafineriích?

A poprosím ještě poslední, a pana premiéra jsem si nechal nakonec: Jestli byste mohl nějak reagovat na to, co dnes udělal ministr Lipavský, to znamená předvolání velvyslance ruského v reakci na tu kritiku ministryně Černochové. Zda to bylo na popud vlády, anebo jestli vy jako vláda budete očekávat nějaké další kroky?

A možná poslední věc, která se týká agendy, prosím… Už skutečně, omlouvám se, poslední. Je to, co jste měli dnes na programu, to znamená to zařazení vztahů muže a ženy, jakoby manželství, do Listiny základních práv a svobod. Zda jste se na to dostali a jaké jste zaujali stanovisko. Díky.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Takže, jestli dovolíte, ta první otázka směřovala na mě a týkala se, jak vlastně budeme zacházet s těmi tarify, a jak definujeme tu domácnost. Ono to vyplývá z definice těch tarifů, těch nejběžnějších, jako jsou například ta D01, ta D02. Ta D02, to je ten nejčastěji užívaný tarif, který je tuším do dvou megawatt. To jsou právě ty tarify, kde jsme posílili tu zálohu na slevu v letošním roce tak, abychom navýšili tu částku, kde to ty domácnosti obdrží ještě letos.

Na těch celkových částkách, tak jak jsem je zmínil, za celou topnou sezonu, se v zásadě nic nemění. U těch nejnižších spotřeb se budeme pohybovat někde na úrovni 11 000 plus, u těch středních je to kolem 15 000 a u té nejvyšší slevy to bude nějakých 18 000 korun plus.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já doplním váš dotaz, který se týkal Ministerstva práce a sociálních věcí. My jsme prakticky za sedm dnů, pracovních, nebo za týden a půl dokázali přijmout víc než 360 000 žádostí na zhruba těch 574 000 dětí a musím říct, že vlastně, když se podíváme do minulosti, tak v žádné situaci tady nedošlo k tomu, že by tak masivně, v tak krátkém čase stát elektronicky, na základě elektronické bankovní identity, komunikoval s občany.

Takže já hodnotím ten systém, který jsme tady postavili vlastně za měsíc a půl, jako funkční, velmi dobře funkční. I z reakcí těch lidí, z hlediska toho klientského rozhraní, té aplikace Jenda, na kterou chceme potom doplňovat další dávky, které takto budeme realizovat, a já bych byl rád, kdybychom takto během, řekněme, příštích několika měsíců dokázali maximum celé té administrativní části všech dalších sociálních dávek překlopit právě do tohoto způsobu a do tohoto portálu.

Musím říct, že my máme vlastně podle zákona povinnost vyplácet do třiceti dnů. Dnes v noci to začneme spouštět. Naše ambice je vyplatit úplně maximum co nejrychleji samozřejmě, protože vnímáme tu potřebnost a naléhavost, že rodiče potřebují nakoupit školní pomůcky pro děti, nové oblečení na podzimní a zimní sezonu atd.

Pokud samozřejmě ty žádosti budou v pořádku, nebudou tam třeba rozpory s tou informací o těch příjmech a podobně, tak věřím, že budeme vyplácet velmi rychle. Takže pro mě a pro mé kolegy je cíl, abychom to maximum dokázali vyplatit opravdu teď během příštích čtrnácti dnů, když tam ti žadatelé nebudou mít nějaké špatné informace.

Takže asi tolik k té výplatě. Samozřejmě podotýkám, že občané, rodiče, mohou žádat až do poloviny příštího roku. Vztahuje se to taky na všechny děti, které se narodí do konce letošního roku.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Třetí dotaz byl na mě, jestli jsem nikoho nepřeskočil. My jsme včera večer měli asi tříhodinové jednání za účasti pana premiéra, všech ekonomických ministrů a našeho poradního orgánu NERV. Pojednávali jsme vlastně materiál k té válečné dani, který zpracovala Národní rozpočtová rada. Ten materiál je ve stavu po připomínkovém řízení členů NERV a ministerstev. Nejpozději do konce tohoto týdne, spíše dřív než později, bude ten materiál zveřejněn na stránkách Úřadu vlády, předpokládám.

Když říkáme blíže než dále, znamená to, že včera jsme se shodli, že připravíme legislativní řešení. To znamená, Ministerstvo financí v této chvíli píše paragrafované znění. Je tam samozřejmě několik parametrů, které vláda ještě bude politicky rozhodovat, ale kdybych měl shrnout včerejší debatu, tak se přítomní ministři spíše klonili k zavedení než k nezavedení.

Uvažujeme o třech sektorech. Budeme každý posuzovat zvlášť. Vždycky je tam nějaký limit zespod, takže to není tak, že se to týká celého sektoru, ale vždycky tam bude nějaké kritérium, aby to nepadlo na ty nejmenší. Jsou to výrobci elektrické energie, první sektor. Druhý sektor jsou banky a třetí sektor je výroba a distribuce pohonných hmot. To znamená, netýká se to čerpacích stanic. Výroba a distribuce, ne prodej pohonných hmot.

U každého toho sektoru zvažujeme několik věcí, rizika, která jsou a my je nezastíráme. A ta debata je velmi živá. Já jsem rád, že v politické debatě se vracíme k tak klíčové otázce, jako jsou daně: Aby nebylo jednoduché, naopak, aby bylo možná, pokud možno, co nejsložitější přenést ty dodatečné daňové náklady, na které ty firmy budou mít, na jejich klienty či jejich zákazníky, protože pak by to mělo ten efekt.

Druhá zásada: Chápeme to jako věc mimořádnou, přechodnou a výnos této daně, pokud bude zavedena a pokud to navrhne vláda, schválí Sněmovna a Senát, bude použit na mimořádné výdaje státního rozpočtu. Například na tu energetickou pomoc domácnostem a firmám. Takže to není nic, co bychom natrvalo chtěli zavést do našeho daňového systému, to je velmi důležité.

A ta samotná konstrukce daně říká, že kromě toho, že tam pravděpodobně předběžně stanovíme, v tom zákoně, stanovíme zdaňovací období, kterých se to bude týkat, tak pokud pominou ty extrémní okolnosti, ty důvody toho neočekávaného zisku, tak přestože ta daň bude platná a účinná, tak vlastně nebude co danit, protože se situace vrátí do normálu. A je to náš zájem, abychom měli nízkou inflaci a relativně normální ceny energií.

Předpoklad je, že ty finální parametry vláda určí někdy zhruba v první dekádě září a pak s tím půjdeme do Poslanecké sněmovny a následně do Senátu.

Takže rozhodnutí ještě nepadlo. Zvažujeme i rizika, protože to nemá jenom klady, má to i nějaké zápory. Ale jsme přesvědčeni, že zrovna u každého z těchto tří sektorů jsme schopni zdůvodnit, proč a jak nastala ta mimořádná situace.

Klíčová zpráva: I kdybychom se rozhodli pro všechny tyto tři sektory, tak ta daň se bude týkat nižších desítek firem, nižších desítek firem. A to těch největších v těch sektorech. Nebude se to týkat standardně velkých českých podnikatelů, živnostníků, malých a středních firem, to je úplně, úplně vyloučené. To bychom popírali tu mimořádnost situace, mimořádnost opatření.

Takhle bych asi definoval, když jste se zeptal, co to znamená, že jsme blíže než dále tomu řešení, kam ten materiál bude do konce týdne publikován, každý se bude možnost mít seznámit, z čeho včera vycházela ta porada pana premiéra, ekonomických ministrů a členů NERV.

Poctivě řečeno musím říct, že mezi členy NERV není stoprocentní shoda. Ty názory jsou pestré od podpory či vlastně odmítnutí. Ale je to dobře. My jsme si ten NERV nezřizovali proto, aby odkývali každý nápad vlády. Naopak je dobře, abychom před tím rozhodnutím vnímali možná rizika, případně je minimalizovali, nebo si řekli, pozor, pozor, ta rizika jsou vyšší, než jsme si třeba mysleli, a touhle cestou nepůjdeme.

Takže budeme zvažovat každý sektor zvlášť. Jsou tam v této chvíli matematicky namodelované tři sazby: 40, 50, 60 procent, k tomu jsme se včera ještě nedostali. V těch odhadech příjmů my jako Ministerstvo financí budeme spíše konzervativní, než že bychom tam malovali nějaké extrémně vysoké příjmy.

Ale myslím si, že pokud mluvil pan premiér o solidaritě, tak si myslím, že to je přesně ukázka toho, že v některých těch sektorech ty vyšší zisky jsou dané tím, že nemají lepší služby, nemají lepší produkt, nemají více zákazníků, ale je to díky vnějším okolnostem. Já to těm firmám nevyčítám, my to konstatujeme jako fakt. To není žádný souboj nebo nějaká závist. Myslíme si, že je to věc, která se v Evropě aplikovala. Mimochodem za první republiky se aplikovala taky válečná daň, ale máme zkušenosti i z konce dvacátého století nebo jednadvacátého století.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, pan premiér.

Petr Fiala, předseda vlády: Tak, byly tady dvě otázky, které zůstaly na mě. Nejprve k situaci diplomatické s Ruskou federací. Naše vláda považuje za naprosto nepřijatelné výroky představitelů Ruské federace na adresu paní ministryně obrany Jany Černochové.

Já jsem to v první reakci označil za vrcholný cynismus, protože tyto výroky zaznívají od představitelů státu, který se dopouští válečných zločinů a brutálním způsobem postupuje při své agresivní válce proti Ukrajině. Použili jsme standardní a poměrně silný prostředek, který se v diplomacii užívá, a to je povolání ruského velvyslance a vyjádřili jsme tímto způsobem svůj zásadní nesouhlas.

Pokud jde o tu druhou otázku k zákonu nebo návrhu ústavního zákona na změnu Listiny základních práv a svobod ve směru ochrany manželství, tak vláda zaujala neutrální stanovisko. Odpovídá to našemu postoji, který jsme opakovaně deklarovali, a to je to, že u těchto otázek, které se týkají hodnot a etiky, ponecháváme na každém poslanci i na každém členu vlády, jaké má k tomu stanovisko na základě hodnot, víry, přesvědčení, věcí, kterým věří, a podle toho také postupujeme.

Členy vlády i členy politických stran napříč politickým spektrem najdete podepsány jak pod tímto návrhem, tak pod návrhem na manželství pro všechny, abych to řekl v tom mediálním hesle, v té mediální zkratce, která se pro to používá. Tak to je. A i v rámci poslaneckých klubů, alespoň pokud mohu mluvit za Občanskou demokratickou stranu, tady platí to, co jsme vždycky zastávali a co bývá pravidlem u takovýchto otázek i u politických stran v zahraničí, to znamená, že každý poslanec má svobodné, volné hlasování podle svého přesvědčení.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Rozhlas, potom postupně půjdeme dál.

Andrea Kubová, Český rozhlas: Dobrý den, já mám dotaz, pardon, já mám dotaz na pana ministra Síkelu, jestli se bude úsporný tarif týkat taky malých a středních podnikatelů, případně jak, a pokud ne, jestli pro ně chystáte nějakou jinou pomoc? Děkuji.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Úsporný tarif se týká klasických tarifů za energie na bydlení. To znamená, ten úsporný tarif nerozlišuje, jestli v nějakém domě nebo bytové jednotce bydlí podnikatel, nebo zaměstnanec. Ten úsporný tarif je poskytován na bytovou nebo obytnou jednotku, a to vyplývá z charakteru toho tarifu, protože pokud se jedná o podnikatelský tarif, tak tam už jsme v oblasti veřejné podpory a těch se úsporný tarif nedotýká. U těch domácností nám stačí pouhé oznámení.

Pokud se jedná o pomoc malým a středním firmám, tak samozřejmě všech těchto firem se dotkne odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje. Pokud některé z nich spadají do rámce, většina z nich nespadá, kompenzace nepřímých nákladů, pak by se jich to dotklo také. My jsme právě pro malé a střední firmy vyplatili už téměř plně velmi úspěšný program, který jsme navyšovali o miliardu, takže celkem pět miliard na implementaci fotovoltaik pro malé a střední podnikatele. Zároveň máme připraveno deset miliard na pomoc podnikatelům s tepelnými úsporami budov a s přechodem na ohřev z plynu na jiné médium.

Dále se nám podařilo zajistit deset miliard komerčních úvěrů od komerčních bank a dvě miliardy přímo z banky, z Národní rozvojové banky, přičemž ty dvě miliardy se týkaly z devadesáti procent firem do padesáti zaměstnanců a je tam i podpora čtyři miliony, až čtyři miliony na úrocích. 

Pokud se jedná o aplikaci toho dočasného rámce v souvislosti s útokem Ruské nebo s agresí Ruské federace proti Ukrajině, kterou původně ten odstavec 2.4 aplikovaly pouze dvě země, a to bylo Německo a Francie, ale začíná se to rozšiřovat, tak i tam ve spolupráci s Hospodářskou komorou a se Svazem průmyslu a dopravy hledáme cestu, jak dále pomoci některým vybraným odvětvím, zejména těm energeticky náročným tak, aby ta pomoc byla účinná, ale zároveň, abychom to zatížení státního rozpočtu udrželi v rozumných mezích.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já si dovolím ještě doplnit tu pomoc podnikatelům a částečně i rodinám. Naplno už běží čerpání z Modernizačního fondu přes rezort Ministerstva životního prostředí. Tam přes Modernizační fond máme 25 miliard korun už za letošní rok pod závazky, to znamená, už je rozhodnuto, už se dělá ta investice, která znamená úspory nebo investici do nějakého obnovitelného zdroje, 1,2 miliardy korun už je proplaceno a v rámci Nové zelené úsporám jsme v situaci, kdy to čerpání opravdu překonává všechny předchozí roky.

Za první pololetí obecně těch žádostí je takové množství jako za ty běžné předchozí roky. A když to vezmu v částce, tak Nová zelená úsporám je dnes za tento rok 8,6 miliardy korun, které jsou už pod závazky, pod rozhodnutími a ti žadatelé už dělají ty konkrétní investice a ta opatřen,í a 3,1 miliardy korun od začátku roku už je proplaceno. To znamená, domácnosti, které už dnes jedou naplno zateplování, výměny oken, dveří, instalace fotovoltaik s baterkami. Tyto věci opravdu jedou naplno. To je potom ta cesta k nějakému středně a dlouhodobému řešení. Takže i tyto věci se naplno rozeběhly.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Prima.

Sabina Dračková, TV Prima: Dobrý den, já jsem se chtěla zeptat, pane ministře Síkelo, vás. Vy jste to naznačil trošku, když jste přicházel na to dnešní jednání, že by snad lidé mohli si vypočítat tu výši toho svého energetického úsporného tarifu prostřednictvím třeba nějaké kalkulačky. Máte něco takového v plánu, kdy to spustíte?

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Máme to připraveno. My to musíme teď trošku rekalibrovat, protože jsme do toho udělali ten zásah, že jsme alokovali větší částku na letošní rok z toho příštího roku, ale já předpokládám, že to zvládneme v řádu hodin nebo nějakých… Ne? Támhle mi ukazuje tiskový mluvčí, že tak rychle to nepůjde. Ale my to máme připraveno a ta domácnost si bude umět přibližně spočítat – proč říkám přibližně, protože samozřejmě to, co my neumíme spočítat, je ta přesná spotřeba megawatt v rámci odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje.

Takže my to nebudeme umět přesně na desetikoruny, ale budeme to umět přibližně na nějaké tisíce, možná stokoruny a ta kontrola tam bude. A samozřejmě to, co už jsem zmínil, tak vlastně ta výše odpuštění těch záloh a vlastně zohlednění odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje by se měly objevit už vlastně v říjnových fakturách a zúčtováních.

Sabina Dračková, TV Prima: A můžete už prozradit, jak se ten web bude jmenovat nebo kde to lidé najdou?

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Pardon, já jsem teď… Jak se bude jmenovat co?

Sabina Dračková, Televize Prima: Ta kalkulačka, kde ji lidé najdou. Jestli ji najdou na webu Deštníku proti drahotě nebo kde ji, tu kalkulačku, lidé najdou, až bude k dispozici?

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já předpokládám, že to uděláme na stránkách MPO, ale pravděpodobně tam bude i nějaký přechod na Deštník proti drahotě.

Petr Fiala, předseda vlády: A jenom ale, aby nedošlo k nějakému omylu a špatné interpretaci. Samozřejmě, kdo má zájem, tak si to takhle bude moci spočítat, ale nikdo to dělat nemusí. Nikdo to dělat nemusí. To bude automaticky a prostě budou upraveny zálohy a bude tam jasně vidět, o co je to sníženo na základě rozhodnutí, na základě této státní pomoci. Čili jenom, aby občané byli klidní – nemusejí si nic počítat a nikde žádat, přijde jim to automaticky.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: My vydáme přehlednou tabulku a každý, kdo se podívá na svoje faktury a bude vědět, jaký má tarif, tak z toho už si dohledá, přibližně jakou částku dostane. On potřebuje vědět, jaký má tarif a jak je vytápěn, a to ta domácnost ví, a podle toho si bude schopna ta domácnost spočítat, kolik přibližně dostane.

Sabina Dračková, TV Prima: Děkuju vám.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Nova.

Marek Bruna, TV Nova: Dobrý den, pane premiére, vy jste mluvil o tom řešení na celoevropské úrovni, tak mě by zajímalo, jak by to, podle vás, mohlo vypadat? Bylo by to spíše nějakou formou administrativního stropování nebo spíše nějakým systémem evropského unijního výkupu a prodeje energií? A pokud by se Evropská unie rozhodla tímto směrem jít, ať jedním, nebo druhým, tak po jaké době by, podle vás, mohly reálně ty ceny energií začít klesat?

Petr Fiala, předseda vlády: Tak to je několik věcí dohromady. Zaprvé, ty ceny energií tak, jak se dostávají do té výše teď, to znamená třeba elektřina na burze 700 eur za megawatthodinu atd., to jsou ceny, které už i podle odborníků neodpovídají tomu, co se děje na trhu, a do značné míry ukazují z nějakých důvodů selhání toho trhu. A to je důvod, proč je namístě hledat nějaké celoevropské řešení.

Jaké bude, to uvidíme. Je skutečně několik cest, kterými se dá jít. Jednou z cest může být nějaká úvaha o zastropování, ale to je velmi složité a má to spoustu dalších důsledků. Může to být rozdělení těch cen jednotlivých energií, protože, jak teď víme, cenu elektřiny do značné míry ovlivňuje, v podstatě určuje cena plynu atd.

Těch řešení je jako víc, teoreticky, ale my se musíme domluvit na evropské úrovni, že vůbec chceme nějaké řešení přijmout. A já podotýkám, že v minulosti nebyla vůle naprosté většiny států, včetně těch klíčových, k jakémukoli zásahu do cen energií přistoupit.

Takže nejprve se musíme domluvit, že se situace dostala do takové fáze, že je potřeba takové řešení přijmout, a pak musíme ve spolupráci s Evropskou komisí hledat jeho parametry. A to je právě úkol nejenom pro, ale hlavně pro ministry odpovědné za energetiku, aby s takovýmto návrhem přišli.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, Hospodářky.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobrý den, nejprve spíše technický dotaz na pana ministra průmyslu. Můžete tedy popsat, nebo když jste šel na vládu s návrhem, že ten příspěvek od státu bude kolem 2 000 korun, schválila něco takového vláda, a můžete tedy popsat mechanismus, jak se bude počítat tenhle ten vlastní příspěvek?

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já jsem šel na vládu s tím, že budou odpuštěny poplatky za obnovitelné zdroje, které se primárně týkají, pokud se jedná o výši, domácností s nejvyšší spotřebou elektřiny. Ty, které spotřebovávají více, tak ty dostanou větší odpuštění. Ty, které spotřebovávají méně, tak menší. Protože jsme chtěli ještě v letošním roce všem domácnostem bez ohledu na to, jakou mají strukturu toho energetického mixu, doručit zálohu na nějakou podporu, na slevu, tak jsme se rozhodli jít přes ten elektrický tarif, protože elektřinu má napojenou každý.

A ta změna, ke které došlo, je, že u těch tarifů s nižší spotřebou, a to jsou ty nejběžnější, jsme tu paušální zálohu na slevu navýšili z 2 000 na 3 500. To znamená, že jsme pro tyto domácnosti zvedli ten základ na vyšší část podpory ještě v letošním roce. Ale samozřejmě v tom celkovém přepočtu to znamená, že vlastně z té celkové částky alokované na úsporný tarif, kde jsme chtěli v letošním roce vyplatit 25 procent a 75 procent až v příštím roce, vyplatíme už 40 procent v letošním roce a potom v únoru příštího roku doplatíme těch 60 procent. Nebo vyplatíme… Poskytneme operátorovi trhu a těm distributorům peníze, na základě kterých oni poskytnou slevu těm konečným odběratelům.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Já se omlouvám, ale já myslím, že… Já chápu, že někoho zajímá ten výpočet, technické řešení, ale klíčové je, jaká bude sleva pro tu domácnost. To všechno, na to máme úřady, úředníky, experty, aby to bylo pokud možno byrokraticky co nejméně náročné, a to je, že se o to nežádá. My jako vláda jsme vlastně stanovili parametry, takže platí těch 66 miliard v těch jednotlivých pilířích, jak je znáte už asi ty dva měsíce: odpuštění obnovitelných zdrojů, podpora bytových kotelen, podpora centrálního vytápění, úsporný tarif.

A my jsme jako vláda rozhodli, že v letošním roce dostanou všichni přibližně stejně, protože reagujeme na situaci v posledních dnech, kdy ty ceny takhle nesmyslně rostou. A ten podrobnější a detailnější výpočet proběhne příští rok. Nám to přijde jako spravedlivé.

My jsme to trošku urychlili, protože sice topná sezona má dvanáct měsíců, ale začínáme 1. října a všichni víme, že měsíce, kdy se nejvíc topí kterýmkoli médiem, jsou zhruba říjen až březen, někdy říjen až duben. V těch ostatních měsících je ta spotřeba za to teplo, ať už máte jakékoli typ vytápění, prostě nižší kvůli venkovním teplotám a klimatickým podmínkám.

Takže jediná změna je, že vlastně z 25 procent těch nástrojů mimo obnovitelné zdroje letos, jak říkal pan ministr, vyplatíme zhruba 41 procent, je to něco těsně přes 40 procent, ale celkový objem zůstává stejný a ta pomoc bude rychlejší.

Petr Fiala, předseda vlády: A to, co je pro občany důležité, je, že to bude celkově v průměru zhruba těch 1  000 korun a v letošním roce nejčastěji se to bude pohybovat někde těsně kolem těch 4 000 korun.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: No a je to tedy tak, že paušálně dostane každé odběrné místo prostřednictvím dodavatelů energie těch 3 500 korun?

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Ne, není to tak. Tak, jak jsem říkal, pokud chceme letos tu pomoc mít rychlou a přibližně stejnou, tak letos to bude přibližně. Příští rok bude v tom finálním, za těch dvanáct měsíců bude ten rozdíl podle spotřeby. Když byl dotaz malá, střední, velká domácnost, je to především podle tarifu a podle spotřeby. Jo? Takže ten rozdíl mezi těmi 11 000 plus až 18 000, v průměru 15 000, se zohlední až v roce 2023. Letos dostanou, protože to je nižší část, přibližně všichni, všechny domácnosti stejnou částku bez ohledu na to, jaký typ vytápění mají, a bez ohledu na to, jak velkou mají spotřebu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Velmi zjednodušeně řečeno. Při zohlednění poplatku za obnovitelné zdroje ti, kteří by letos dostali těch přes 6 000, dostanou celkem přes 6 000, a ti, kteří by letos dostali méně, tak ty jsme vytlačili výše k těm 4 000 korunám.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, pan Kopecký z iDNES, potom Právo? Právo a potom Markéta ze Seznamu.

Josef Kopecký, iDNES: Dobrý den, já bych měl dvě otázky na pana premiéra. Příští týden sem přijede německý kancléř Scholz a váš ministr průmyslu před jednáním vlády mluvil o možném celoevropském zastropování cen elektřiny, že by Česká republika to podpořila, pokud by se na tom Evropská unie shodla. Budete s panem kancléřem Scholzem jednat i o této věci, budete ho přemlouvat, aby Německo se přidalo k takové iniciativě? A kdy by reálně k něčemu takovému mohlo podle vašeho odhadu dojít? A druhá věc, taková spíš technická, když jste mluvil o celkové podpoře pro občany v rámci vašeho Deštníku proti drahotě, 177 miliard korun, a pan ministr financí tedy řekl, že to zahrnuje i trojí letošní valorizaci penzí, chtěl jsem se zeptat, proč do vašeho Deštníku proti drahotě zahrnujete i tu valorizaci, kterou schválila ještě minulá vláda loni na podzim? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Tak, první otázka… Já jsem na ni vlastně trošku už odpověděl v tom svém úvodním vystoupení. Ano, budu s kancléřem Scholzem mluvit samozřejmě o cenách energií a o tom, zda jsme schopni se domluvit na nějakém evropském řešení, a jak by takové řešení mohlo vypadat. Bez Německa se k žádnému řešení nedostaneme. Německo je klíčovou zemí z tohoto hlediska a určitě toto bude jedno z hlavních témat rozhovorů s kancléřem Scholzem.

Ale jsou tu jiná témata, která jsou opravdu mimořádně důležitá pro Českou republiku. Víte, že jsme se s Německem při mé poslední návštěvě v Berlíně s panem kancléřem Scholzem domluvili na vojenské spolupráci, spolupráci v oblasti výzbroje České republiky – tanky Leopard, kompenzace naší podpory Ukrajině plus další modernizace naší armády. Ale my se také domlouváme s Německem na podpoře nebo na možnosti získat kapacity v LNG terminálech, které Německo bude budovat v příštích měsících a letech.

Je to pro nás velice důležité, protože z Německa jsme schopni ten zkapalněný plyn dostat plynovody poměrně snadno do České republiky. Takže i tato forma spolupráce je pro nás z dlouhodobého hlediska důležitá. Samozřejmě těch témat je opravdu celá řada, protože naše vazby s Německem jsou mimořádně úzké nejenom v té ekonomické a politické oblasti, ale v podstatě i v té oblasti společenské.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: A jestli můžu odpovědět na tu druhou otázku: My vycházíme z toho, jak to hodnotí evropské instituce, evropské organizace a ony to hodnotí pomocí těch států. Sami víme, že někde byly volby v průběhu toho roku, někde jsou nové vlády, takže my vycházíme z těch čísel a toho srovnání, které si nedělá česká vláda. A ty mezinárodní srovnání nerozlišují, kdy nastoupila, která vláda. To je jednoduché vysvětlení a my přece říkáme, že jsou věci, které jsou podle zákona, ať už jsme se podíleli, nebo nepodíleli na těch opatřeních.

Takže z hlediska mezinárodní metodiky se nerozlišuje, kdy nastoupila, která vláda a podobně. To je spíš na domácí politickou debatu, které si užíváme hojně v Parlamentu. Ale na to mezinárodní srovnání, na ta čísla, když se srovnávají v jednotlivých zemí, to vlastně nemá vliv, kdo momentálně je u vlády.

Víte, že v některých zemích už byly letos volby, v některých budou, v některých padly vlády, změnily se koalice. Takže to je jenom vysvětlení, proč se srovnávají ty pomoci jednotlivých zemí vůči HDP, abychom řekli, není to zase v těch absolutních hodnotách a v absolutních číslech.  

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, Právo a potom Seznam a pak budeme končit.

Pavel Cechl, Právo: Dobrý den, já bych měl jeden, respektive dva dotazy. Tady na začátku zaznělo, že ty podklady pro výpočet normativů by Ministerstvo průmyslu a obchodu mělo teprve dodat. Ale dnes byly na programu dva materiály, které se týkaly odhadu průměrného růstu nákladů na energie za čtvrtý kvartál loňského a letošního roku a za roky 2022 a 2023. Tak se chci zeptat, to nebyly ty materiály? A případně, co obsahovaly a jaké jsou případně odhady těch růstů cen těch nákladů? A druhá otázka, protože se na to ptalo hodně čtenářů. Minulý týden zaznělo, že by se v těch normativech mohly odrazit i hypotéky. Tak bude to tak, nebo zvolíte jinou cestu a případně jakou?

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Tak já musím říct, že my máme zákonnou povinnost, jako MPSV, prostřednictvím vlády oficiálně požádat MPO a také i ERÚ, které společně nám dodávají, jako MPSV, predikci odhadu vývoje nárůstů cen energií. Takto je to v zákoně koncipováno, což jsme dneska formálně učinili. Na základě této jejich predikce, kterou nám dodají, já, jako ministr práce a sociálních věcí, připravím tu úpravu normativů.

Vedeme debatu i s experty, právě jako jsou lidé z týmu Daniela Prokopa včetně komunikace s ním, on tady byl včera i na tom jednání NERV, jakým způsobem ty normativy zohlednit, jak třeba zohlednit specifickou situaci ve velkých městech u těch jednočlenných domácností, kde tam dnes vidíme nejčastější situaci, kdy dochází k tomu stropování, kdy ten normativ neodpovídá dnes té reálné situaci.

Takže dnes z mého pohledu to, co se týká normativů, byla tato část, oficiální žádost. Dostaneme data, my je upravíme. Myslím si, že na rozdíl od toho minulého kvartálu, kdy jsme stejný proces dělali a kdy v ten okamžik jsme ještě nedostali informaci, abychom ten normativ upravovali, tak teď ta cena s ohledem na vývoj i těch ceníků našich obchodníků v České republice vidíme, že se mění. Takže tolik k té otázce normativů.

A pokud jde ještě o otázku hypoték, my jsme minulý týden řekli, že tu situaci sledujeme. Vidíme zároveň ale za poslední měsíce, že vlastně české domácnosti jsou v nejlepší kondici z pohledu splácení hypoték i spotřebitelských úvěrů. Ale pro uklidnění veřejnosti a domácností jsme si řekli: Sledujeme to, jsme v blízkém a úzkém kontaktu s bankovní asociací, případně i pan ministr financí komunikuje i s dalšími aktéry této agendy, a jsme připraveni, pokud by se ukázalo, že opravdu domácnosti začínají mít problém se placením hypoték, tak tuto situaci řešit.

Jestli to zohledníme a jakým způsobem, to je potom na tu další debatu, ale klíčové je opravdu i v této věci, kde často padají dotazy, někdy opozice i tady říká neobjektivní informace, jakým způsobem, případně lidé jsou ohroženi atd., tak chceme jasně říct, sledujeme to podrobně. Každý měsíc máme reporty o tom, jak se ta situace vyvíjí, a musím říct, za poslední měsíce se vyvíjí velmi dobře, historicky vlastně nejlépe.

Petr Fiala, předseda vlády: Ale ještě k těm normativům bych chtěl dodat to, co tady říkal pan místopředseda vlády Marian Jurečka na začátku. Dnes 70 procent lidí vůbec na ten strop daný těmi normativy nenarazí. Takže to není žádná kritická situace. Vůbec na ten strop nenarazí a dostanou vyplaceno všechno, co potřebují. Ale my stejně zvažujeme tu úpravu normativu proto, abychom tu situaci ještě vylepšili pro další domácnosti.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Ještě pár čísel k těm hypotékám. Samozřejmě jsme v kontaktu jak s Českou bankovní asociací, já to také debatuji s regulátorem, což je Česká národní banka, je zhruba milion hypoték v České republice v celkovém objemu asi 1,7 bilionu korun. Průměrná měsíční splátka činí 10 000 korun.

My víme, že se může dostat některá rodina k problémům, může mít problémy se splácením a tady doporučuji, a je to i po tom jednání s Českou bankovní asociací, pokud to byl doposud bezproblémový klient, nejlepší cesta je to individuálně sjednat s konkrétní bankou. Byl jsem ujištěn, že jsou schopni u bezproblémového klienta vyjít vstříc a domluvit si případnou přechodnou úpravu splátkového kalendáře.

Musíme si říct, že i ten odklad splátek a podobně vlastně nesnižuje ten závazek. Vlastně jenom koncentruje ten výdaj na nějaké budoucí období. V této situaci obecně platí, že ta situace kritická není. Minulý týden byla publikována ta zpráva o celkovém počtu vlastně problémových či neplacených úvěrů, ať už firem nebo domácností, a potvrzuji slova pana vicepremiéra Jurečky.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju a poprosím…

Pavel Cechl, Právo: Takže ten materiál, co jste projednávali, jak byl na programu… Tam byly dva materiály od ERÚ, průměrný odhad navýšení úrovně nákladů na energie…

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Musíte, já se omluvím, protože já jsem člen vlády, který o tom hlasoval. Ta žádost je aktuální z Ministerstva práce a sociálních věcí, ty materiály byly i z loňského roku, a protože vidíme dramatický vývoj na těch trzích, takže budou aktualizované.

Vždycky ten materiál někdy vzniká. Tím, že byl ještě za rok 2021, tak byl okamžik vzniku, pak bylo připomínkové řízení, kdy se k nim připomínkovalo… Takže tohle je vlastně standardní žádost podle zákona a MPO to bude ještě aktualizovat, nebude to ale doba, která by trvala příliš dlouho tak, aby ty nové normativy realisticky zhodnotily skutečné náklady.

Já chci jenom připomenout, že ještě když jsme nastupovali do vlády, tak se ty normativy mohly měnit pouze zákonem. My jsme změnili zákon, kdy jsme dostali pravomoc jako vláda to nařízení měnit, a to čtyřikrát ročně, a dokonce zpětně k tomu kvartálu. Takže pokud se nyní bavíme o tom zreálnění, to znamená vlastně zvýšení, když to nazveme pravými slovy, tak to může být zpětně od 1. července, pokud k těm údajům dojde.

Kromě toho, a to už říkal pan vicepremiér Jurečka, zjednodušila se ta žádost. Ti, kteří s tím osm let nic nedělali, pak nás po osmi dnech kritizovali, že je to byrokraticky náročné, což bylo, a současně jsme, dřív se ty potřebné podklady dodávaly jednou za kvartál a my jsme to prodloužili na jednou za šest měsíců. To je taky ten výraz, to, jak se snažíme vrátit důvěru občana ve stát taky tím, že my těm občanům budeme důvěřovat a nebudeme je honit s těmi potvrzeními tak často, jako to bylo nutné v minulosti.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. A poslední dotaz, Seznam.

Markéta Bidrmanová, Seznam Zprávy: Dobrý den, já mám dvě otázky na ministra Síkelu. Chtěla jsme se jednak zeptat, jestli počítáte u těch odpuštěných poplatku za OZE s nějakým stropem u domácností a i u firem? A za druhé, některé malé a střední firmy kritizují tu energetickou pomoc firmám jako kosmetickou. Říkají, že už teď jsou na hraně možností, že bez nějaké větší pomoci nepřežijí zimu a budou muset propouštět. Tak jsem se chtěla zeptat, jestli vy si myslíte, že to bude stačit, nebo ještě nějaký úspornější tarif pro firmy, případně nějaké dotace na energie nejsou úplně ze hry? Děkuju.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Pokud jde o tu první otázku, tak odpuštění poplatků za OZE je odpuštění poplatků za OZE. To znamená, že my jsme rozhodli, že za tento rok a celý příští rok odpouštíme poplatky za obnovitelné zdroje. Tam není potřeba mluvit o nějakém stropu. A to, jak to bude potom pokračovat dál, jestli se vrátíme do původního režimu, anebo zachováme ten režim, který bude platit tento a příští rok, o tom budeme rozhodovat na základě aktuálního vývoje.

A pokud se týká té pomoci, já jsem tady všechny ty nástroje, které jsme aplikovali, vyjmenoval. Já chápu, že pro mnohé účastníky trhu se to může jevit jako málo. Na druhé straně my, když jsme se dívali na analýzu, kolik firem v některých oblastech je v provozní ztrátě a v jak výrazné provozní ztrátě, tak jsme zatím byli překvapeni, že jich zase tolik není.

A druhá věc, pokud se jedná o tu výši, o tu případnou nezaměstnanost, tak já jsem dnes zaznamenal výzvu jednoho z významných svazů, abychom výrazně navýšili kvóty pro cizince a přivezli co nejvíce cizinců na pracovní trh do České republiky, protože nemohou najít žádné lidi. To znamená, že samozřejmě já vnímám tu hrozbu toho, že by někdo musel propouštět, ale jedná se o propouštění na trhu, který v tuto chvíli je lačný po nových pracovních silách.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, z tiskové konference pro tuto chvíli všechno, avizované pracovní setkání začne za zhruba patnáct minut. Děkuju.