Tiskové konference

25. 3. 2019 19:15

Tisková konference po jednání vlády, 25. března 2018

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, dámy a pánové, vítám vás na tiskové konferenci po jednání vlády. Vítám zde pana premiéra Andreje Babiše, pana Adama Vojtěcha, ministra zdravotnictví, a pana ministra spravedlnosti Jana Kněžínka. O úvodní slovo bych chtěla požádat pana premiéra.

Andrej Babiš, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové. Já budu velice rychlý, mám jen dva důležité body z dnešní vlády, a to je: Projednávali jsme výroční zprávu a účetní závěrku Státního fondu rozvoje bydlení za rok 2018 a v tomto programu za minulý rok bylo 650 milionů, teď je tam miliarda, takže celkově 1,650 miliardy korun. Je to program pro mladé. Je to na koupi rodinného domu, bytu, modernizace bydlení, výstavba rodinného domu a v podstatě jsme vyčerpali za rok 2018 249 milionů a teď je to celkově od začátku programu 15. 8. 2018 780 milionů. Takže budeme rádi, když mladé rodiny soustředí svou pozornost na tento program.

Ohledně důchodů: My jsme na koalici dospěli k názoru ohledně částky, ale dnes jsme to neprojednávali, protože je potřeba, aby se Ministerstvo financí a MPSV domluvily na té struktuře, to znamená na zvýšení té základní výměry, jestli to bude 450 korun, nebo to bude 250 korun, jestli to bude ohledně zásluhovosti, nebo ne. Takže ta debata ještě mezi těmito rezorty proběhne a předpokládám, že příští vládu už to schválíme. Ta částka je jasná, ta platí z koalice, je to stejná částka, jakou jsme dávali nebo dáváme tento rok.

Tak to je všechno.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Tak pan Kněžínek.

Jan Kněžínek, ministr spravedlnosti: Děkuji. Já jsem dnes vládě předkládal návrh novely nařízení vlády o nezabavitelných částkách, což je úprava, která souvisí s exekucemi a insolvencemi, a vláda tento mnou předložený návrh schválila. S účinností od 1. června tohoto roku tedy dochází ke zvýšení nezabavitelné částky, která tedy zůstává dlužníkům, kteří jsou v exekuci a insolvenci a kteří si na svou obživu vydělávají prací. Zatímco podle současné úpravy se jim vyplatí pracovat maximálně do 16 000 korun čistého měsíčně a vše, co vydělají nad tuto částku, jde tedy na úkor exekuce a to je demotivuje od hledání si legálních příjmů, tak nově by tato částka měla činit 25 715 korun čistého měsíčně. To znamená, že každý, kdo je v exekuci, nebo insolvenci a jsou mu prováděny srážky ze mzdy, tak pokud bude pracovat až do této hodnoty čistého příjmu více než 25 000 korun měsíčně, tak je to pro něj stále výhodné.

My si od toho slibujeme, že lidé, kteří jsou v exekuci, nebo insolvenci tím přimějeme, aby začali pracovat, aby si hledali lépe placenou, třeba i kvalifikovanější práci, a tím pádem i více spláceli. Je to celkově i výchovné a motivační právě z toho pohledu, že se zapojí do standardního ekonomického procesu. Naopak jsme nepřistoupili ke zvýšení těch minimálních částek pro nepracující dlužníky, a to právě z toho důvodu, že by to šlo proti trendu, proti tomu hlavnímu motivu, a to dostat lidi do práce.

Dále vláda projednala dva návrhy předložené poslanci. Jednak šlo o návrh novely Martina Jiránka, Jakuba Michálka, Ondřeje Profanta a Ivana Bartoše na vydání novely zákona o elektronických komunikacích. Tady vláda zaujala nesouhlasné stanovisko. Jedná se o zjednodušení výpovědí smluv se stávajícími poskytovateli telekomunikačních služeb, typicky mobilními operátory. To negativní stanovisko proto, že vláda v podstatě velmi podobný a lépe propracovaný návrh předložila Poslanecké sněmovně už v uplynulých týdnech, a je tedy neúčelné, aby tentýž návrh byl přijímán dvakrát.

Zároveň byl projednáván návrh poslanců Víta Rakušana, Petra Gazdíka, Jana Farského, Věry Kovářové, Jany Krutákové a Petra Pávka na novelu zákona o odpovědnosti státu za škodu. Tady vláda zaujala také nesouhlasné stanovisko. Tento návrh se tu objevuje už několik volebních období po sobě a snaží se nutit stát k tomu, aby vymáhal náhradu škody po úředních osobách, pokud předtím někoho odškodnil za nezákonné rozhodnutí nebo za nesprávný úřední postup. Nesouhlas vlády je daný tím, že vymáhání by bylo kolikrát dražší než to, že se ta částka nevymáhá. To znamená velká administrativa pro stát, neúčelně vynaložené náklady. A už dnes platí, že tam, kde je to skutečně důvodné, kde úředník zaviněně porušil své povinnosti, tak tam už dnes škodu vymáhá, a to až do výše čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního příjmu toho úředníka. Proto tedy stávající právní úprava plně dostačuje a vláda zaujala nesouhlasné stanovisko.

Z legislativních bodů asi vše podstatné, určitě ještě doplní pan ministr.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Pan ministr Vojtěch.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dobré odpoledne, dámy a pánové, i za mne. Já jsem dnes vládě předložil návrh zákona o náhradě újmy způsobené povinným očkováním. Je to určitý dluh, který má Ministerstvo zdravotnictví, protože tento zákon byl slibován mými předchůdci několik let. My teď ten dluh plníme. Víte, že u nás máme povinné očkování ze zákona o ochraně veřejného zdraví, což je správně a my určitě chceme nadále povinné očkování zachovat proti těm infekčním chorobám, proti kterým to očkování míří. Například se jedná o spalničky, ale i o další. Ale co nemáme, je právě právní institut, právní titul, na základě kterého by ti, kteří jsou poškozeni, dojde u nich k újmě na zdraví na základě očkování, mohli požádat o odškodnění.

Je to něco, co je skutečně řekněme mezera v zákoně, a je to vyčítáno jak Ústavním soudem, tak veřejnou ochránkyní práv a dalšími skupinami zastupujícími rodiče a podobně. My tedy tímto zákonem dáváme onen právní titul. Musím říci, že se jedná řádově o jednotky případů, není to skutečně nic masového. Ale na druhou stranu stejně jako jakýkoli jiný lék může mít nežádoucí účinky, tak i ta vakcinační látka zkrátka může v určitých případech ty nežádoucí účinky způsobit.

Zákon předpokládá, že poškozený se bude domáhat odškodnění na Ministerstvu zdravotnictví do šesti měsíců od způsobené újmy s tím, že předloží veškerou dokumentaci, ministerstvo bude mít možnost nahlédnout do zdravotnické dokumentace a do šesti měsíců rozhodne o přiznání, nebo nepřiznání té náhrady újmy způsobené povinným očkováním. Pokud nepřizná, respektive poškozený nebude spokojen s výrokem ministerstva, tak se bude moci v promlčení lhůtě tří let obrátit na civilní soud, který pak o jeho nároku rozhodne.

Myslím si, že je to zákon, který může otupit hrany těch, kteří zkrátka stále bojují proti očkování a kteří třeba poukazují právě na to, že neexistuje onen právní titul, na základě kterého by mohlo dojít k odškodnění. Doufám, že to tak povede možná i k vyšší míře proočkovanosti, s čímž teď aktuálně poměrně výrazně bojujeme. Děkuji za pozornost.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter