Tiskové konference

25. 5. 2020 19:04

Tisková konference po jednání vlády, 25. května 2020

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Hezký podvečer, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O výsledcích vás bude jako první informovat paní vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte, abych vás seznámila s daňovým krizovým balíčkem, který dnes schválila vláda a který se sestává ze změn několika daňových zákonů, které považujeme za klíčové pro pomoc našim podnikatelům, našim firmám.

Krizový daňový balíček obsahuje změnu zaprvé daně z přidané hodnoty, kde se z 15 na 10 procent snižuje DPH u ubytování, dále ze vstupného na kulturní a sportovní akce. To znamená, ať už jsou to různé festivaly, ať už jsou to akce v divadlech nebo sportovní akce, fotbal, hokej, ale samozřejmě i využívání sportovních zařízení včetně lyžařských středisek. Protože dnes máme lanovky v deseti procentní sazbě a my dáváme do této deseti procentní sazby napříště, pokud projde ten zákon legislativním procesem, tak tam dáváme i vleky. Ale přeřazujeme do té první, do té snížené sazby i vlastně provoz saun, lázní, různých wellness center. Takže se skutečně snažíme, aby tato oblast, která souvisí velice úzce s cestovním ruchem, čili se segmentem ekonomiky, který je jedním z nejpostiženějších, abychom jí daňově ulevili.

Další změna se týká novely zákona o dani silniční, kde snižujeme zhruba o 25 procent daň silniční u vozidel s maximální povolenou hmotností vyšší než 3,5 tuny. To znamená, vlastně chceme podpořit nákladní a kamionovou dopravu tím, že jí takto ulevíme.

Další z takových drobnějších změn je změna zákona o dani z nabytí nemovitých věcí, což je daň, která je stoprocentně výnosem obcí. Obce si mohou ji zvyšovat tím, že navyšují koeficienty, a my chceme napříště, aby mohly i rozhodnout o případném osvobození, když budou vidět podmínky pro uplatnění tohoto institutu.

Ještě možná drobnější změna, než přejdu k té největší, a to je změna – novela zákona o spotřebních daních, kde se zkracuje lhůta pro vrácení takzvané zelené nafty ze 60 na 40 dnů, čili o 20 dnů dříve dostanou zemědělci tuto vratku.

Asi největší a nejzásadnější změnou je změna a novela zákona o daních z příjmu, která zakotvuje možnost zpětného uplatnění daňové ztráty. Říká se tomu v mezinárodním měřítku takzvaný loss carryback, což je institut, který se běžně v jiných zemích Evropské unie používá. My jsme to také opsali z těchto jiných daňových systémů.

Ta možnost uplatnit daňovou ztrátu zpětně spočívá v tom, že za současné účinné právní úpravy, když vznikne firmě ztráta, tak ji může uplatnit a vůči základu daně odečíst v následujících pěti letech. Je na ní, jestli to udělá v prvním roce, ve druhém nebo rovnoměrně.

A my chceme, aby tuto možnost měla firma i zpětně. To znamená, když jí vznikne ztráta za rok 2020, například, tak, aby ji mohlo uplatnit a odečíst zpětně od základu daně v roce 2019, v roce 2018. Má to samozřejmě dva předpoklady: Že vznikla ztráta, což je věc, která už dnes v tom účetnictví firmy jasně existuje, a musel v roce 2019 nebo 2018 mít zisk.

Na doporučení všech svazů a komor – a chci říct, že opravdu došlo k unikátní situaci, kdy všechny podnikatelské svazy a komory podpořily toto opatření jako jednoznačně protikrizové. Komora daňových poradců vydala dnes tiskovou zprávu, další Svaz průmyslu a dopravy, Asociace malých a středních podnikatelů, Svaz obchodu a cestovního ruchu, Hospodářská komora – ti všichni veřejně se vyjádřili na podporu tohoto jednoznačně protikrizového opatření.

A my díky přechodným ustanovením, které tam je zakotveno, tak v podstatě bude možné uplatnit už tuto ztrátu za zdaňovací období do 30. 6. 2020, protože ne všechny firmy mají zdaňovací období kalendářního roku, ale některé mají hospodářský rok. To znamená, že už teď v přiznání, které budou podávat 1. 7. 2020 formou zálohy, budou moci uplatnit tuto daňovou ztrátu.

Každopádně diskutovali jsme o dopadu na veřejné rozpočty. Dopad na veřejné rozpočty jednorázově, a my jsme to odhadovali podle ztrát, které vznikly v minulých krizových letech, tak de facto se pohybuje něco kolem 30 miliard. Ale je potřeba si uvědomit, že to je de facto jenom v cash flow, protože tu ztrátu jestli firmy uplatní v letošním roce nebo v příštím roce anebo by to uplatnily v roce 2022 a v následujících, je v podstatě jedno.  Z hlediska cash flow je ten dopad nulový.

Děkuji vám za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministr zdravotnictví pan Adam Vojtěch. 

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dobrý den, dámy a pánové i ode mě, dobrý večer. Já představím několik bodů, které jsem dnes navrhl na vládě a vláda je buď schválila, nebo vzala na vědomí.

Asi nejzásadnější materiál pro budoucí zvládání nejenom pandemie covid-19, ale možná i dalších podobných chorob a hrozeb, které nás mohou čekat, je schválení materiálu, který implementuje projekt Chytrá karanténa 2.0. To znamená skutečně už robustní systém, který nám umožní lépe se vypořádat s podobnou pandemií, jako je covid-19, a zejména zefektivní celý proces epidemiologického šetření.

Víte, že ten projekt byl zahájen v té formě 1.0 v průběhu té největší krize. Byl to projekt, který byl zahájen, řekněme, z velkého nadšení celé řady subjektů i různých IT specialistů a podobně, ale nyní ho potřebujeme skutečně institucionalizovat. A dohodli jsme se tedy na převzetí daného projektu od Armády České republiky pod Ministerstvo zdravotnictví, což je logické, v gesci hlavního hygienika České republiky s tím, že samozřejmě nadále s Armádou České republiky budeme spolupracovat.

Ta spolupráce je nastavena, je na vynikající úrovni. Je to pro nás velká pomoc, zejména pokud jde například o odběrové týmy, které třeba teď aktuálně pracují v Darkově, ale i na jiných místech, lokálních ohniscích a podobně. Takže v tomto směru ta spolupráce nadále pokračuje, ale ten Centrální řídicí tým COVID-19 bude zrušen k 30. červnu 2020, a bude tedy převeden pod Ministerstvo zdravotnictví, kde tedy bude zřízen speciální odbor, který se tomuto bude věnovat.

Dále dojde k významnému rozšíření kapacit, pokud jde o krajské hygienické stanice, kde víme, že potřebujeme posílit jak finančně, tak personálně tyto klíčové subjekty. Krajské hygienické stanice odvedly skvělou práci v průběhu té pandemie a víme, že jsou naprosto nezastupitelné, a epidemiologové samozřejmě, kteří na nich pracují. A chceme tedy nyní rozšířit jejich řady tak, abychom byli schopni čelit případně nějaké masivnější druhé vlně této nemoci, kterou určitě nemůžeme vyloučit. A chceme být právě připraveni zejména na podzim.

Bylo schváleno i financování celého tohoto projektu v tuto chvíli ve výši 148 milionů korun s tím, že část peněz je právě určena na podporu personální na Ministerstvu zdravotnictví a krajských hygienických stanicích. Celkově je to 167 míst. Musíme si ale uvědomit, že máme čtrnáct krajských hygienických stanic, takže když se to rozdělí, tak to jsou v řádu, řekněme, osmi, devíti, deseti lidí na krajskou hygienickou stanici, plus tedy část lidí na Ministerstvu zdravotnictví. A další část rozpočtu, která je v tomto obsažena, se týká podpory IT infrastruktury a toho technického řešení, které bude pro Ministerstvo zdravotnictví zajišťovat státní podnik NAKIT pod Ministerstvem vnitra. Na tomto jsme dohodnuti, a takto tedy bude ta spolupráce nastavena.

Takže tolik asi jenom velmi ve stručnosti. Ten materiál je poměrně komplexní. Obsahuje celý popis všech těch nástrojů včetně eRoušky, Mapy.cz, vzpomínkových map, zefektivnění testování těch laboratorních vzorků a tak dále. Ta Chytrá karanténa je skutečně velmi komplexní a robustní systém a to, co je klíčové, je, že by nám měla skutečně pomoct zrychlit to epidemiologické šetření, zrychlit to vyšetřování těch pozitivních pacientů, záchyt těch kontaktů do maximálně 24 hodin tak, abychom byli schopni právě čelit případně nějakým velkým nárůstům počtu pacientů.

Už teď se ta Chytrá karanténa osvědčila. Osvědčila se právě i v tom ohnisku nákazy v Karviné. Osvědčila se i v Praze. Takže já věřím tomu, že ten projekt skutečně nás připraví na tu druhou vlnu, a je naprosto zásadní, abychom ho měli funkční. Takže k tomu dnes došlo a jsem za to velmi rád.

Pokud jde o mimořádná opatření, která dnes byla mnou vládě přednesena, tak já bych je velmi ve stručnosti shrnul, protože jsou tam některé důležité věci pro naše občany. Opět, řekněme, další rozvolnění těch opatření, která jsme zavedli.

Jednak jsme se dohodli na tom, že od zítřka již nebude nutné, aby kadeřníci používali dvojitou ochranu dýchacích cest. To znamená, nebudou muset již používat ochranný štít. Bude jim dostačovat pouze rouška jakožto ochrana dýchacích cest.

Samozřejmě na dobrovolné bázi budou moci nadále štít nosit. Pokud se tak nerozhodnou, tak velmi důrazně doporučujeme, aby každé dvě hodiny měnili roušku, kterou používají, protože to riziko, že by zkrátka mohli nakazit svého klienta na ten blízký kontakt, je poměrně výrazné. Proto je nutné skutečně roušku měnit minimálně každé dvě hodiny. Takže tolik ke kadeřníkům.

Další mimořádné opatření se týká škol. To přenechám svému kolegovi ministru školství panu ministru Plagovi, kde se to týká toho avizovaného rozvolnění.

Další opatření se týká roušek, kde děláme určité rozvolnění poměrně výrazné i na základě dnešní debaty na tripartitě s odbory, kdy víte, že jsme udělali rozvolnění pro kancelářské profese. Pokud je zde rozestup dva metry mezi osobami, tak nemusí mít tito zaměstnanci roušku. Nyní toto rozšiřujeme obecně, protože nedává smysl držet to pouze v rámci kanceláří.

Takže obecně, pokud zaměstnanci po dobu, kdy vykonávají práci na jednom místě, jsou to různé výrobní haly, výrobní provozy a podobně, pracují ve vzdálenosti alespoň dva metry, to znamená více než dva metry, tak nemusí mít roušku nasazenou. Samozřejmě pokud ta vzdálenost je bližší, tak ji mít musí. Takže v tomto směru pro všechny zaměstnance platí to, že roušku mít nemusí, pokud tedy dva metry jsou zachovány, ve všech výrobních provozech, továrnách a podobně.

A dále jedna taková věc, která se týká dnešního rozvolnění bazénů a aquacenter. Na základě připomínek, které jsme dostali, tak u plavčíků, trenérů a instruktorů, kteří vykonávají činnost u bazénu a udržují rozestup od jiných osob alespoň dva metry, tak rovněž rouška nebude potřeba. A třetí rozvolnění se týká osob řídících vozidlo veřejné dopravy, pokud nejsou v přímém kontaktu s cestujícími při jejich odbavení, tak také roušku míti nemusí. Takže tolik k rouškám.

Pak jedno mimořádné opatření, které je také poměrně důležité, kdy zavádíme povinnost ukončovat karanténu testem PCR. Doposud se karanténa ukončovala skrze rychlotest, rapid test. Nyní tedy nově bude nutné mít negativní výsledek PCR testu na základě výtěru z horních cest dýchacích.

A ještě jedna věc, která je poměrně důležitá, nebo dvě poslední věci v těchto opatřeních. Upravili jsme otázku přeshraničního pohybu osob, kdy nově platí možnost, aby občané Evropské unie a cizinci, kteří mají přiznané postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v jiném členském státě Evropské unie, mohli vstoupit na území České republiky, pokud mají negativní test na koronavirus, ale maximálně na dobu nejdéle 72 hodin, pokud mají vykonávat nějakou ekonomickou činnost anebo navštěvují osobu, ke které mají prokazatelnou rodinnou vazbu včetně trvalého partnerského vztahu, a doloží adresu, na které se budou zdržovat. Tak v takovémto případě do 72 hodin, pokud mají negativní test, tak mohou vstoupit na území České republiky.

A dále, pokud jsou to občané Evropské unie, kteří vstupují na území České republiky za účelem výkonu ekonomické činnosti nebo studia na vysoké škola a předloží lékařské potvrzení o absolvování testu, které si mohou udělat už na území České republiky, maximálně do 72 hodin, tak také mohou tedy vstoupit na území České republiky a zde pobývat. Takže to jsou asi dvě základní věci, které jsou poměrně významné.

A poslední z těch mimořádných opatření, což už bylo avizováno: Rušíme onu dobu určenou pro seniory na nákup od osmé do desáté hodiny. I na základě stanoviska epidemiologů považujeme toto opatření již za redundantní. Víme, že senioři dnes už chodí nakupovat i mimo tuto dobu. Je to spíše zatěžující v tomto směru, takže jsme se tady rozhodli ke zrušení této vyhrazené doby.

A poslední věc, která tedy není v mé gesci, ale je v gesci pana ministra vnitra, tak dovolte, abych vás seznámil ještě s jedním opatřením vlády, které mění tedy opatření vlády o dočasném znovuzavedení ochrany vnitřních hranic tak, jak ho dnes vláda schválila.

Tady tedy vláda rozhodla, že tímto opatřením obecné povahy se zásadním způsobem rozšiřuje seznam míst určených pro překračování hranic. Nově bude možné vnitřní hranice s Rakouskem a Německem překračovat na všech železničních propojeních, všech pozemních komunikacích a říčním propojení Hřensko. Vyjma železničních bude možné z kapacitních důvodů využívat nově doplněná místa určená pro překračování hranic pouze v čase od 5. do 23. hodiny. Pokud jde o vnitřní vzdušnou hranici, bude nově možné ji překračovat také na letištích Brno-Tuřany, Karlovy Vary, Ostrava-Mošnov a Pardubice.

Tyto změny jsou účinné od zítřka, tedy od 26. května s tím, že nově takto budou prováděny pouze cílené nebo namátkové kontroly na těchto hraničních místech a přechodech, takže nebude již kontrolován každý cestující překračující hranice, ale budou ty kontroly spíše namátkové tak, jak bylo ostatně avizováno. Bude také samozřejmě záležet na vyhodnocení epidemiologického rizika ve spolupráci s hygieniky pro dané konkrétní lokality.

Takže tolik za mě vše. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministryně práce a sociálních věcí paní Jana Maláčová.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Děkuji, hezký podvečer. Vláda dnes schválila dva mé návrhy. Ten první, velmi jednoduché, my jsme dnes prodloužili fungování programu Antivirus do konce srpna. Týká se to zejména toho „béčka“, to znamená související hospodářské potíže, a já z toho mám velkou radost, protože podnikatelé teď budou mít vlastně jistotu na tři příští měsíce, a tím pádem bude ten celý režim splňovat tu podmínku nějakého střednědobého rámce, kdy můžeme pomoci dostat a postavit naši ekonomiku zpět na nohy.

S tím souvisí také to, že Ministerstvo práce a sociálních věcí dnes na našem webu, na webu mpsv.cz, a je to také na mých sociálních sítích, zveřejnilo analýzu fungování těch prvních několika týdnů programu Antivirus. Naleznete tam ta základní data, která jsou velmi zajímavá. Je to k datu 22. května, to znamená na konci minulého týdne, a na základě tohoto jsme také připravili, na základě dat o fungování programu Antivirus, tzv. céčko, které dnes také schválila vláda.

Céčko se bude týkat odpuštění odvodů na sociální zabezpečení za zaměstnavatele, to znamená 24,8 %, a bude se týkat všech firem v podnikatelské soukromé sféře do 50 zaměstnanců. To znamená pro malé a střední firmy. Ta logika je, že se bude účast v béčku a céčku vylučovat. To znamená, firmy nebudou moci fungovat v obou režimech paralelně, ale bude to buď béčko, nebo céčko.

A ta logika béčka je postavena na překážkách v práci. To znamená: Nemá práci pro – většinou je to část svých zaměstnanců a pak mohou čerpat náhrady mezd ve výši 60 procent. Nebo pak mohou jít do céčka a to je podpora i fungujících firem, kde si mohou odečíst právě ty odvody na sociální pojištění.

Důležitá fakta. My jsme zastropovali to céčko na 1,5násobku průměrné mzdy, což ale je v pořádku, protože většina těch firem do 50 zaměstnanců má, a pak to číslo hned můžu upřesnit, průměrnou mzdu hrubou na pojištěnce tuším přibližně 23 000 korun. Hned pak řeknu to přesné číslo. A co se týká rozpočtových nákladů, tak my odhadujeme ještě při zachování všech těch dalších podmínek, které vyjmenuji, tak jsou to měsíční rozpočtové náklady 4,5 miliardy korun měsíčně, to znamená 13,5 miliardy na čtvrtletí. Týká se to 88 procent firem v té soukromé podnikatelské sféře, celkově je to 233 tisíc.

Smyslem toho céčka je nejenom vlastně podpořit firmy, které fungují, protože béčko je postavené na náhradách mezd, ale také vlastně administrativně ulehčit a zjednodušit právě to béčko. Protože céčko bude fungovat, pokud bude návrh zákona schválen, vlastně jako automat. To znamená, že pošlu jako zaměstnavatel měsíční elektronický přehled, ale nepošlu platbu za ty dané tři měsíce.

Jsou tam ještě další podmínky, kromě toho zastropování na 1,5 násobku průměrné mzdy tak je tam tzv. dvojité kritérium: 90 procent udržení zaměstnanosti, to znamená počtu zaměstnanců k březnu tohoto roku, a pak také 90 procent udržení objemu mezd v březnu. My si od toho, říkám to otevřeně, trochu slibujeme, že pokud firmy rozdaly na konci března výpovědi a my jsme teď tento zákon avizovali, tak stále je ještě do konce května možnost stáhnout výpověď těm, kteří právě na konci měsíce března výpověď dostali, teď jim běží výpovědní lhůta a na konci května by skončili, respektive k 1. červnu v nezaměstnanosti.

Další podmínka, která tam přibyla, tak je to, aby firmy, které tuto podporu čerpají jak v béčku, tak v céčku“, tak nesmí mít sídlo, nesmí být rezidenty daňového ráje. Je to podmínka, kterou naformulovalo Ministerstvo financí, a já si myslím, že to je také dobře.

To znamená, když to mám říct ještě jednou ve stručnosti, tak Antivirus C se týká 233 000 firem. Je to 88 procent všech firem v soukromém podnikatelském sektoru a pokrývá to až 1 464 000 zaměstnanců, to znamená, že to céčko je opravdu velké, na tři měsíce. A očekáváme nebo slibujeme si od toho udržení zaměstnanosti v těch malých a středních firmách, v českých firmách, tak, abychom vlastně zvládli ten největší šok. Vracíme se teď do normálu a chtěli bychom, aby firmy nepropouštěly, a vycházíme jim vstříc touto velmi generózní podporou. Snad jsem na nic nezapomněla, případně velmi ráda zodpovím ještě případné dotazy. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministr školství pan Robert Plaga.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Děkuji za slovo, dámy a pánové, já jsem rád, že vás mohu seznámit s upřesněním termínů rozvolňovacích opatření v oblasti školství. Proč říkám upřesnění termínů? Protože už 14. dubna v představených rozvolňujících scénářích pro oblast školství bylo uvedeno, že pokud bude situace příznivá, tak budeme usilovat jako Ministerstvo školství o to, aby v dobrovolném módu byly otevřeny i druhé stupně základních škol a umožněno praktické vyučování na školách středních. Jsem velmi rád, že v tuto chvíli jsme mohli na vládě schválit přesné termíny tohoto rozvolnění, protože to je důkazem, že ta epidemiologická situace se vyvíjí velmi dobře.

Co se týká situace ve školství, tak dnešek je pro mě jako pro ministra školství takovým druhým 1. zářím, protože dnes se děti vrátily zpátky do škol, děti prvního stupně, a když mám zprávy z terénu, a i své osobní, tak děti se do školy těšily a byly nadšené a nejenom děti, ale i učitelky a ředitelé.

My jsme si na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy plně vědomi, a opakuji to několik týdnů, že zabezpečení prvních stupňů a jejich návratu v patnáctičlenných skupinách je náročný úkol pro řadu škol, takže toto jsme zohlednili u toho rozhodnutí o možném návratu žáků druhých stupňů, kteří se od 8. 6. budou moci vrátit do našich škol, ale to pouze v případě, že to bude prostorově možné na těchto školách a bude to možné také zabezpečit lidskými zdroji.

To znamená, že ta situace na základních školách je v mnoha ohledech složitá. My ji ředitelům nechceme dělat ještě složitější. To znamená, že školy mohou tu nabídku nebo tu možnost využít, ale pokud nebude v personálních a prostorových podmínkách školy toto zajistit pro druhé stupně, není povinností školy tyto aktivity realizovat. Účast žáků, stejně jako je tomu u prvních stupňů, bude dobrovolná.

Co se týká situace na středních školách, kde ten termín je ještě o týden kratší, to znamená 1. 6. Chceme umožnit realizaci praktického vyučování na středních školách a konzervatořích a opět je na konkrétních personálních, materiálních a prostorových podmínkách každé školy, jestli té možnosti využije. Naprosto si uvědomujeme v případě středních škol, že červen je extrémně nabitý právě kvůli tomu, že se zhustil ten program a na školách probíhají a budou probíhat od 1. června maturity, od 8. 6. přijímací zkoušky a následně bude probíhat školní část těch maturitních a závěrečných zkoušek. To znamená s přihlédnutím k těmto okolnostem opět je tady jasná dobrovolnost a je na škole, jaký formát zvolí, a ten formát bude zvolen samozřejmě ze strany škol vždy s přihlédnutím k té situaci a podmínkám na konkrétní škole.

Nad rámec původního harmonogramu dnes vláda schválila jednu změnu, která je ovšem v návaznosti na odborné diskuse potřebnosti umožnění prezenční podpory vzdělávání pro žáky se zdravotním postižením ve speciálních školách. Jak jsem slíbil před dvěma týdny na školském výboru, že se pokusíme najít ten model a pokusíme se otevřít k 1. 6. speciální školy i pro děti s mentálním postižením, souběžným postižením, více vadami, autismem či závažnými vývojovými poruchami chování, tak tento slib dnes díky mimořádnému opatření Ministerstva zdravotnictví a schválení vládou je naplněn a od 1. 6. tak mohou opět v tom dobrovolném režimu fungovat i speciální školy.

Účast žáků bude opět dobrovolná a bude podmíněna podpisem upraveného čestného prohlášení ze strany rodiče. Protože ta debata, pokud si vzpomínáte, probíhala právě na tom, že v těchto zařízeních je z mnoha důvodů větší epidemiologické riziko a samozřejmě je tam obtížnější dodržovat některé z těch hygienických standardů. Myslím si, že jsme našli tu cestu čestného prohlášení rodičů a řada škol avizovala, že je připravena otevřít a bude mít tuto možnost od 1. 6.

To znamená, pokud to shrnu, tak od 1. 6. se otevírají i zbývající speciální školy. Od 1. 6. může být realizováno praktické vyučování. A znovu opakuji, bude na podmínkách té dané školy, zda této možnosti využije a v jakém rozsahu a jakým způsobem ji využije. To znamená, může se tak stát pouze v některých oborech vzdělávání nebo ve vybraných ročnících nebo na pracovištích některých spolupracujících firem.

Chceme skutečně v tomto vyjít maximálně vstříc možnostem té školy a samozřejmě ta zkušenost s řediteli škol je taková, že pokud tu možnost mají, pokud to mohou zabezpečovat, je to v jejich silách, tak se jí každopádně zhostí. To znamená, že toto je situace k 1. 6. A 8. 6. se ta možnost realizace občasných vzdělávacích a socializačních aktivit pro žáky druhého stupně a pro žáky středních a vyšších odborných škol, mimo ty závěrečné ročníky, vrátí do našich škol. Děkuji za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A náměstek ministra zahraničních věcí pan Martin Smolek.

Martin Smolek, náměstek ministra zahraničích věcí: Dobrý večer dámy a pánové. Já tady dnes vystupuji spíše z pozice vládního zmocněnce pro zastupování České republiky před Soudním dvorem EU a budu vás informovat o jediném bodu a to je o rozhodnutí vlády o podání žaloby na Evropskou komisi, konkrétně na platnost rozhodnutí Evropské komise, kterým se dočasně pozastavuje jedna z plateb z jednoho ze zemědělských fondů.

Jedná se ryze o formální věc, protože ta žaloba, o které dneska rozhodla vláda a kterou podáme v nejbližších dnech, tak v zásadě pouze nahrazuje tu žalobu, kterou vláda podala mým prostřednictvím v únoru letošního roku. Poté, co jsme podali žalobu v únoru, tak došlo ke kroku, který jsme čekali. Komise si uvědomila, že z těch čtyř projektů, které nechala tímto způsobem pozastavit, to financování, tak ve třech případech se prostě jednoduše spletla. Očividně nemá smysl dál vézt tu žalobu, a proto to své původní rozhodnutí zrušila a nahradila jiným, kterým pouze ve vztahu k jednomu projektu, ke kterému se nevázala ta procesní chyba, chcete-li laicky jednoduše řečeno, tak že má smysl v tom pokračovat.

V ten moment je jasné, že už nemá smysl pro nás pokračovat v té původní žalobě vůči tomu zrušenému rozhodnutí Komise, ale má naopak smysl žalovat vůči tomu novému rozhodnutí Komise, vůči tomu jednomu jedinému projektu ve výši 30 000 eur. Tady vůbec nejde o tu částku nebo o to, že tam zbyl pouze jediný projekt, ale o to, že my si myslíme, že ani ten jeden projekt neměl zůstat v tom rozhodnutí Komise o pozastavení, protože ani ten jeden projekt nemá ten tzv. střet zájmu. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dotazy. Prosím, Česká televize.

Klára Bazalová, Česká televize: Premiér už dříve avizoval, že byste měli probírat další působení pana Prymuly. Tak bych se chtěla zeptat s jakým výsledkem? O komentář bych poprosila pana Vojtěcha a paní Maláčovou za ČSSD. Jak se k tomu postavili ministři za ČSSD? Protože pan Hamáček v tom posledním rozhovoru byl k tomu takový zdrženlivý. A jak vlastně tu jeho funkci vnímá pan Vojtěch? Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Tak za mě mohu říci, že vláda schválila jednomyslně ustanovení této pozice a pana profesora Prymuly na pozici vládního zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví. Já se k tomu stavím tak, jak už jsem avizoval. Já to beru jako fakt. Myslím si, že budeme spolupracovat s panem profesorem nadále. Ta oblast vědy a výzkumu ve zdravotnictví, nějakého rozvoje inovací v této oblasti si myslím, že je důležitá a že ta role určitě svůj smysl má, a beru to tak, že budeme zkrátka na té partnerské bázi spolupracovat.

Je to skutečně oblast vědy a výzkumu, nikoliv zdravotnictví jako celku, takže Ministerstvo zdravotnictví bezesporu má celou řadu dalších úkolů, které jsou důležité a budou důležité teď i po – snad, doufejme – zvládnutí této pandemie. A já v tom nevidím žádný zásadní problém. Pan náměstek končí tedy ke konci tohoto měsíce na Ministerstvu zdravotnictví a přestupuje na Úřad vlády.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: Tak za nás je to druhá tvář pro zdravotnictví, nicméně není to žádná zásadní věc. Já myslím, že potěšující zpráva je, že naši ministři, pan ministr zemědělství a ministr zahraničí naopak každý zrušil jednu funkci svého vládního zmocněnce. To znamená sice, že dva nám ubyli, jeden nám přibyl, ale celková bilance díky ministrům za sociální demokracii je minus jedna další funkce, a to je důležité.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Další dotaz, prosím.

Vítězslav Komenda, CNN Prima NEWS: Já bych rád poprosil paní ministryni financí. Zítra bude Sněmovna řešit Senátem vrácený zákon – bonus pro OSVČ a malá s. r. o. Vy už jste mluvila o tom, že náklady, které kraje a obce by s tím mohly mít, tak že by mohl stát nějakým způsobem kompenzovat. Jakou formou by to bylo, případně jakou formou to bude? A potom bych poprosil ještě paní ministryni Maláčovou. Prezident Svazu průmyslu a dopravy dnes po jednání tripartity řekl v narážce na nedostatek zahraničních pracovníků kvůli uzavřeným hranicím, že sběr jahod není důstojnou prací pro českého člověka. Můžete na to potom, prosím, zareagovat? Děkuju moc.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Takže já nejdřív ke kompenzačnímu bonusu. Ano, zítra by o tom Sněmovna měla jednat, vlastně o vratce ze Senátu. Já mám připravenou řeč v tom smyslu, že budu velmi plédovat na poslance Poslanecké sněmovny, aby schválili verzi ve znění Poslanecké sněmovny, a to z jednoho prostého důvodu, že v opačném případě, kdyby prošla senátní verze, a řeknu to s veškerou pokoru, nikoliv jako nějaká forma nátlaku, to bych si ani nedovolila, prostě pokud by prošla ta senátní verze, tak bych musela výplatu kompenzačního bonusu okamžitě zastavit, protože by to znamenalo, že Finanční správa by byla postavena před problém vyplácet dotace. Dotace zaprvé vyplácet nemůže z povahy své činnosti, protože je tím orgánem, který je kontroluje. My jsme to na začátku řešili, než jsme přistoupili k tomuto právnímu a legislativnímu řešení.

Navíc by to nešlo vyplácet zpětně, takže de facto by se zastavilo to, že teď pokračuje druhá vlna kompenzačního bonusu, a vlastně by ani nemohla být vyplacena ta podpora s. r. o. Já upozorňuji, že pro jednotlivce se jedná za celé období, pro jednotlivce, až o částku 44 500, pokud někdo bude mít nárok tedy po to celé období, což samozřejmě celá řada těch podnikajících, ať už s. r. o. malých nebo těch rodinných firem nebo OSVČ na to nárok mít bude pro jednotlivce. Takže já za to velmi budu plédovat.

Skutečně to jinak udělat nešlo než formou kompenzačního bonusu, protože my jsme hledali orgán státní správy, který by byl schopen rychle vyplácet, efektivně, tuto podporu. Nakonec se ukázalo, že rozhodnutí pověřit tím Finanční správu bylo správné. Pak to nešlo udělat jinak než touto formou negativní daně, což je vlastně institut, který už dnes zná daňové právo. Finanční správa ho spravuje u dětí.

Takže potom tím pádem to muselo jít ze sdílených daní. A ten dopad my odhadujeme zhruba asi na 10 miliard, co se týče kompenzačního bonusu, a v podstatě celkově propad rozpočtu krajů, měst a obcí včetně kompenzačního bonusu, protože samozřejmě bude propad i ve výběru daní, odhadujeme asi na 11 procent.

A my jsme připraveni to nahradit krajům, městům a obcím. My jsme jednali, minulý týden byla Asociace krajů, tam jsme právě o tom debatovali s hejtmany. Jednak chceme podpořit silnice II. a III. tříd, o té částce se budeme bavit ještě v rámci koalice, takže v tuto chvíli to nechci předjímat. Částečně to bude z evropských peněz, částečně ze státního rozpočtu, částečně ze SFDI, takže na to jsme připraveni.

Další podpora by se měla týkat dotačních programů, protože my jsme čekali od Svazu měst a obcí vlastně takový ten zásobník těch programů, které nebyly uspokojeny, dotačních, a nakonec paní ministryně Dostálová nás informovala dnes, že se do toho pustila sama. Obeslala všechny obce a žádá vlastně takový ten přehled těch programů, které nebyly uspokojeny, těch projektů připravených, ale z nedostatku peněz zatím nerealizovaných. A my jsme připraveni to podpořit částkou, která zatím se v těch našich pracovních jednáních pohybuje kolem 10 miliard mimo silnic II. a III. tříd.

Ale samozřejmě o tom budeme také jednat s koaličním partnerem. Takže to je – my chceme podpořit investice, my sice budeme potřebovat kraje, města a obce. My jsme apelovali na Asociaci krajů, aby hlavně nezastavovali investice, že teď je velmi důležité, aby nám pomohli právě ekonomiku podpořit formou investic.

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí: No a co se týká výroku pana Hanáka a sběru jahod, tak já už jsem to někde říkala. Každá práce je důstojná, pokud je za ni zaplacena důstojná mzda a pokud ten člověk, který ji vykonává, má důstojné pracovní podmínky. To jsou ta dvě kritéria, takže od toho se to odvíjí. A samozřejmě pokud ti lidé tu práci vykonávají bez vlastně nároku na sociální zabezpečení, například na dohodu, bez placení přesčasů a za nízkou mzdu, tak má pak pan Hanák pravdu, že to není důstojné. To je ta moje odpověď.

My jsme dnes o tom lehce diskutovali na tripartitě. Já si myslím, že co nás může v příštích měsících čekat, tak je to, že vlastně našim lidem, českým pracovníkům by mohli v příštích týdnech a měsících konkurovat zahraniční pracovníci, protože jsou levnější. A na to si jako MPSV posvítíme, aby tam nedocházelo k nějakému mzdovému dumpingu. To znamená, aby nedocházelo k nekalé soutěži.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Český rozhlas.

Zdeňka Trachtová, Český rozhlas: Dobrý den, já bych se ráda zeptala na to, co uvedl pan premiér před chvílí na twitteru. On napsal, že se domluvil se svým slovenským protějškem panem Matovičem na tom, že od středy by mohly být možné krátkodobé pobyty na Slovensku bez toho, aby lidé po návratu museli dokládat ten test negativní na koronavirus nebo jít do karantény. Tak jestli i o tom jste na vládě dnes mluvili?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Ano, já odpovím. My jsme o tom komunikovali, respektive především pan premiér se svým protějškem panem Matovičem ohledně tohoto režimu, kdy tedy by vzájemně mohlo docházet k překračování hranic a pobytu do 48 hodin. A pokud tedy by to bylo do 48 hodin, tak v takovém případě skutečně by nebyl nutný negativní test na koronavirus, stejně jako karanténa.

Takže myslím si, že to je další krok k nějaké normalizaci, řekněme, tohoto přeshraničního pohybu. Myslím si, že je i symbolické, že se Slovenskem takto snažíme najít společnou cestu. Je tady spousta lidí, kteří cestuji ze Slovenska nebo za svými příbuznými, takže v tomto směru doufám, že jim to ulehčí život, a jsme domluveni, že vlastně Ministerstvo zdravotnictví svým opatřením toto zavede. Uvedeme to tedy v tom mimořádném opatření jakožto výjimku od středy. To znamená, od středy by toto bylo možné, a myslím si, že to je správné.

Jinak platí to, co jsme avizovali, že pracujeme na celkovém trošku rozvolnění toho režimu cestování a chtěli bychom to představit příští týden – ten tzv. semafor. To znamená rozdělení zemí mezi rizikové, nerizikové. A podle toho také by bylo nutné mít, nebo nemít test. Takže to je to, co samozřejmě bude systémová změna od 15., pokud se nic zásadního nestane. Ale ze Slovenskem to bude takto dříve vyřešeno právě od středy do 48 hodin.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: ČTK.

Radek Jozífek, ČTK: Dobrý den. Já mám několik dotazů. Chtěl bych se zaprvé ještě k tomu opatření se Slovenskem zeptat, jakým způsobem se bude zjišťovat, že se ten člověk vrátil do 48 hodin? A potom ještě, proč jste se rozhodli změnit ukončování karantény na ty PCR testy z těch rychlotestů? Pak na paní vicepremiérku bych se chtěl zeptat, jestli jste se nějak zabývali nebo plánujete zabývat situací v OKD a případnou pomocí firmě, která si o to v posledních dnech říká. A jenom pro upřesnění bych se chtěl zeptat pana náměstka: On hovořil zhruba o 30 000 eurech. O víkendu ty mediální zprávy zmiňovaly 1,6 milionu korun, což je podle aktuálního kurzu, jestli se nepletu, zhruba dvojnásobek. Tak která částka platí?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Tak já začnu. Pokud jde o to Slovensko, tak samozřejmě je to nějaká lhůta, která je nastavená. Pokud by někdo tady zůstával delší dobu a bylo to odhaleno, tak samozřejmě mu hrozí příslušná sankce. V tomto směru samozřejmě nemůžeme úplně exaktně kontrolovat pohyb každého člověka, ale věřím tomu, že lidé v tomto směru budou zodpovědní a nebudou riskovat nějaké postihy, pokud by zde byli delší dobu bez negativního testu.

Já hlavně věřím, že to je naprosto dočasné opatření, protože pokud se nám podaří nastavit se ten systém od 15., a věřím tomu, že se nám podaří do toho zavzít i kolegy ze Slovenska, tak v takovém případě by bylo možné už standardně cestovat na Slovensko, ale i do jiných zemí, Rakousko a podobně, bez testů. Takže je to spíše nějaké urychlení toho celého procesu na základě nějakých vzájemných dobrých vztahů a za několik týdnů, doufejme, se ta situace ještě zlepší.

Pokud jde o PCR testy, my jsme se k tomu rozhodli z toho důvodu, že samozřejmě, že dnes už těch lidí, kteří jsou v karanténě, je méně. Na začátku by ty kapacity úplně nedostačovaly, PCR testy jsou samozřejmě v tomto směru i do jisté míry přesnější, byť i těmi rychlotesty jsme odhalili také pozitivní případy. Takže myslím si, že je to spíše otázka toho, že dnes si to můžeme dovolit, máme kapacity, a chtěli bychom takto nastavit standardně proces ukončování karantén tak, aby to bylo co nejpřesnější. Jsme na tom dohodnuti i s epidemiology.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Takže co se týče OKD. Ta situace se prověřuje v těchto dnech. V podstatě někdy ještě před vypuknutím pandemie společnost avizovala, že nebude potřeba žádné peníze. Byla ze strany ministerstva upozorněna, že pokud by se to vyvinulo nějakým jiným způsobem, tak aby dostatečně dopředu avizovala. V dubnu tedy jsme dostali avízo, že ta potřeba, od společnosti Prisko, která je stoprocentně vlastněna Ministerstvem financí, že existuje.

Takže my v tuto chvíli, proběhlo jednání na úrovni mého náměstka, chceme podklady, chceme informace, chceme to přesně podložit, v čem je ten problém, a případně budeme zvažovat všechny možnosti, které by se daly využít. A samozřejmě případně i třeba využití jednoho z programů COVID Plus, který přímo cílí na tyto velké společnosti. A budeme, aby prostě ta zátěž případně na rozpočet byla co nejmenší. Takže ty cesty teď diskutujeme a teď vlastně hledáme ty cesty a potřebujeme přesně vědět podklady a v čem vlastně je problém. Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Jestli ještě mohu doplnit k té epidemiologické situaci, pokud jde o klastr na dole Darkov, tak dovolte, abych vám jenom řekl úplně aktuální čísla, jak to vypadá. V této chvíli máme celkem 239 pozitivních pacientů, pozitivně vyšetřených na koronavirus, z toho 174 zaměstnanců OKD. Z těchto 174 zaměstnanců je šest pendlerů polské národnosti. A dále je tam 61 rodinných příslušníků, kteří jsou pozitivní, a čtyři zaměstnanci z jiných podniků v areálu. Celkově kolegové společně s armádou odebrali zhruba 2 500 vzorků. Takže taková jsou aktuální čísla.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, další dotaz…

Martin Smolek, náměstek ministra zahraničích věcí: Ještě k vaší otázce, jestli bych mohl odpovědět… Tam došlo asi k omylu, protože ta původní žaloba směřovala, ta únorová, vůči rozhodnutí, které znělo na částku celkově 60 000 eur. Takže to je ta zhruba polovina. Já jsem tu částku 30 000 eur nezmiňoval kvůli tomu, nebo zmiňoval naopak kvůli tomu, že to je velmi malá částka. My těch žalob, speciálně v těch zemědělských fondech, máme někdy i několik za rok a ty částky obvykle, o které se žaluje, jsou daleko větší. Někdy se pohybují v řádech milionů eur.

Ale já jsem to zmiňoval kvůli tomu, že tuto žalobu nepodáváme kvůli té částce, ale kvůli vysvětlení do budoucna toho vztahu dotací podle ZIF, které jsou dávány Státním zemědělským intervenčním fondem, a toho paragrafu 4c zákona o střetu zájmů. Jestli vůbec na ty dotace zemědělské se ten paragraf uplatní, nebo ne. To je ta klíčová otázka. Jak říkám, nejde až tak o tu minulost, to je strašně malá částka v tom celkovém ohledu, ale jde skutečně o tu budoucnost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: tak děkuji a ještě iDnes.

Josef Kopecký, iDnes.cz: Dobrý den. Já bych se zeptal asi pana ministra zdravotnictví. Vy jste tady řekl, že tu výjimku z roušek budou mít plavčíci. Chtěl jsem se zeptat, protože hodně našich čtenářů na to upozorňuje v diskuzích, na trošku nelogická pravidla pro nošení roušek právě u bazénu. Protože vždycky se říkalo, že hlavním základem pro to, aby rouška byla funkční, je, že by neměla být navlhlá. Protože ty jednorázové roušky, když navlhnou, tak se můžou hned vyhodit. A když teď je pravidlo, že lidé například ke sprše mají jít v roušce, pak se mají osprchovat, než půjdou do bazénu, protože tak to v bazénech chodí, a z té sprchy osprchovaní si mají vzít roušku a dojít k bazénu a pak zase si tu roušku někde odložit a až vylezou z bazénu, tak zase si tu roušku nandat. Tak jsem se chtěl zeptat, jak lze dosáhnout toho, aby ta rouška byla nadále ještě popužívatelná. A druhá věc, co se týče toho rozvolnění od zítřka, kdy nebudou vyhrazeny nákupní hodiny pro seniory a řekněme zdravotně handicapované. Chci se zeptat, zda podle vás to splnilo ten účel, když dost času to fungovalo tak, že senioři chodili nakupovat v kterýkoliv hodinách, nejenom v těch vyhrazených, zatímco v těch vyhrazených hodinách ty prodejny byly prázdné a lidé, kteří si potřebovali jít nakoupit, tak nemohli. Děkuji. Jestli to tedy nesabotovali ti, které to mělo ochránit, protože oni vlastně to nevzali tak, že mají chodit nakupovat od osmi do desíti, ale chodili kdykoliv, zatímco ti jiní nemohli. Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Tak k té druhé otázce. Vždy je to samozřejmě na rozhodnutí každého člověka. My jsme tady umožnili nějaký prostor, který měl chránit tu zranitelnou skupinu, což bezesporu senioři jsou. Bylo to jedno z opatření v té mimořádné situaci tak, abychom zabránili, řekněme, kontaktu seniorů se zbytkem lidí v těchto uzavřených prostorech, kde zkrátka by mohlo dojít k šíření nákazy. Samozřejmě ta situace dnes už je úplně jiná vzhledem k epidemiologické situaci, která je klidná.

To, jestli to někdo využíval, nebo nevyužíval, samozřejmě bylo na dobrovolném rozhodnutí každého, ale předpokládali jsme a taková byla ta myšlenka. Vycházeli jsme i z jiných zemí, kde zavedli podobné opatření, kde skutečně to měl být časový prostor, který bude vyhrazen pouze pro seniory tak, aby byli maximálně chráněni. Dnes je samozřejmě ta situace jiná, proto také to opatření rušíme.

Pokud jde o ty roušky, tak samozřejmě, když to takto popíšete, tak to může znít zvláštně. Ale my říkáme jednu věc: Rouška samozřejmě být v bazénu nemusí, nemusí být na lehátku a člověk by ji měl mít, pokud se pohybuje po areálu toho bazénu, kvůli tomu, že může někoho potkat nebo si jde něco nakoupit k jídlu do nějakého stánku, v nějakých venkovních koupalištích a podobně, kde se můžou tvořit ty tzv. špunty, to znamená více lidí na jednom místě.

Takže to je ten princip nošení roušek tak, aby pokud se člověk setká s jiným člověkem, je tam blízký kontakt, jsou to právě tato místa, kde se tvoří tzv. špunty, u šaten a podobně, více lidí na jenom místě, tak to riziko je vyšší. Jinak samozřejmě je třeba používat nějaký selský rozum, zvládnou to v rámci těch možností.

Samozřejmě principiálně jde o to zachovávat rozestup mezi lidmi ty dva metry. Ale skutečně ten princip je, že pokud se pohybuju, kde jsou další lidé, kde mohu potkat další lidi a může tam být kontakt mezi lidmi na blízko, tak tu roušku bych zkrátka míti měl. Nemusíme ji mít samozřejmě na léhátku, nemusím ji mít, když se jdu vykoupat do bazénu.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, a pokud je to i z dotazů vše, tak děkujeme a přejeme hezký večer.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter