Tiskové konference

25. 5. 2022 16:45

Tisková konference po jednání vlády, 25. května 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pěkné odpoledne, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím premiéra Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dámy a pánové, dobrý den. Před jednáním vlády probíhalo jednání Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni. To je výbor, který tentokrát se sešel proto, aby schválil můj mandát před jednáním Evropské rady, která se sejde v pondělí a v úterý na mimořádném jednání. Na Radě budeme projednávat především energetickou bezpečnost, která je samozřejmě pro Českou republiku i z hlediska naší nevýhodné geografické polohy, v tomto smyslu nevýhodné, naprosto klíčová. Jedním z těch témat také budou finanční kompenzace zemím postiženým uprchlickou vlnou, což je pro nás samozřejmě také důležité, a všechny další souvislosti, dopady ruské agrese na Ukrajině.

Vláda se zabývala několika důležitými tématy, já zde alespoň některé z nich zmíním. Jedním z nich byla mimořádná valorizace důchodů z důvodu stále rostoucí inflace. To, co je ta klíčová informace pro veřejnost, je, že průměrně se od září znovu zvýší důchody. V září to navýšení průměrné bude o 699 korun, a důchody tak dosáhnou průměrné výše 17 900 korun, což je oproti loňsku o 2,5 tisíce více. To je nárůst během těch tří valorizací letošního roku a je to věc, která pomůže našim seniorům, kteří jsou v penzi, zvládat důsledky inflace a důsledky rostoucích cen.

My jsme také na vládě projednávali další věc, která souvisí s Ruskem rozpoutanou válkou na Ukrajině, a projednali jsme důležitou novelu energetického zákona, která je zase tím takovým dalším krokem, jak zvýšit energetickou bezpečnost České republiky, která byla v minulých letech zanedbávána nebo opomíjena.

My k energetické bezpečnosti přistupujeme vážně a zodpovězeně hned od první chvíle, kdy jsme, jako vláda, nastoupili do úřadu, a snažíme se udělat všechny kroky pro to, abychom zajistili dostatek energie pro české domácnosti, české občany, české firmy a abychom dosáhli také toho, že ta energie bude cenově přijatelná.

Protože jsme v tak složité situaci, v jaké jsme, protože čelíme důsledkům války na Ukrajině, musíme dělat i ne zcela standardní kroky. Proto chceme novelu energetického zákona projednat v režimu legislativní nouze. V rámci energetického zákona přicházíme, a pan ministr Síkela to určitě vysvětlí podrobněji, s principem use it or lose it. Tedy obchodníci, kteří využívají zásobníky plynu, mají povinnost naplnit minimální určenou kapacitu zásobníků tak, aby Česká republika byla připravena na případné výpadky dodávek.

Víte, že Česká republika je z tohoto hlediska ve velmi riskantním postavení. My máme přes 95 procent plynu z Ruska, ta naše závislost je nesmírně vysoká. Pokud obchodník nesplní tuto podmínku, tak o skladovací kapacitu do konce roku přijde.

Není to běžný postup, ale jsme v situaci, kdy si nemůžeme dovolit mít na svém území nenaplněné zásobníky plynu. Mít je naplněné může být v případě přerušení nebo omezení dodávek klíčové. Zásobníky plynu na našem území jsou schopny pojmout zhruba třetinu roční spotřeby plynu. Jak víte, tak jsme udělali řadu kroků, pan ministr Síkela svým mimořádným opatřením a dalšími kroky, aby se naplňovaly zásobníky. V tuto chvíli jsou naplněny z více než padesáti procent a budeme v tom pokračovat a je to něco, co určitě přispívá alespoň krátkodobě k energetické bezpečnosti České republiky.

S energiemi souvisí další věc, kterou jsme na vládě rozhodovali a o které jsme mluvili, a to je upravení režimu dodavatele poslední instance, což jak všichni víte, je věc, která se dotkla spousty lidí, které postihl náhlý výpadek dodavatele energie v souvislosti s krachem Bohemia Energy. A do budoucna se chceme také zabývat pravomocemi a působností Energetického regulačního úřadu. Ale ty úpravy, které tam připravujeme, tak nechceme projednávat ve stavu legislativní nouze. Takže v některém z dalších kroků je potom předložíme k rozhodnutí Poslanecké sněmovně.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, nyní poprosím místopředsedu vlády Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkuji, dobré odpoledne. Já doplním některé informace k tomu dnes vládnou schválenému nařízení vlády, které se týká té další mimořádné valorizace důchodů, která proběhne od 1. září. To znamená důchody, které budou vypláceny v září a následujících měsících, tak se tedy budou zvyšovat tou procentickou částkou o 5,2 procenta, a to na základě jasného mechanismu, který určuje zákon, kdy se nám stala situace, kdy od února do dubna, což bylo to období, kdy naposledy v únoru jsme vlastně zvyšovali ty důchody teď, které jsou zvýšené od června, a za to krátké období od února do dubna inflace překročila opět těch zákonem stanovených pět procent na tu hodnotu 5,2.

Takže proto vláda dnes rozhodla o zvýšení důchodů, které budou vypláceny od září do konce roku, včetně těch, které v tomto období budou vyměřeny, že budou zvýšeny tedy o 5,2 procenta, což je v průměru ta částka 700 korun.

Jedná se o všechny důchody, nejenom důchody starobní, ale i invalidní, vdovské, vdovecké, sirotčí, ale také například o kompenzace, které se týkají lidí, kteří byli účastníky odboje, nebo osobám, které byly rehabilitovány v souvislosti s perzekucí komunistického totalitního režimu.

Co je důležité, tak je také to, že informace o nové výměře těchto důchodů bude Česká správa sociálního zabezpečení distribuovat od konce srpna. To znamená, v průběhu září by to oznámení o nové výměře důchodů mělo přijít všem poživatelům důchodů v České republice.

Takže v letošním roce celkově vláda a státní rozpočet vlastně vydá na ty zvýšené výdaje na důchody, ať už je to ta lednová částka, nebo teď ta červnová nebo ta zářijová, přes 55 miliard korun. Tedy dostaneme se opravdu na rekordní zvýšení během jednoho roku, které bude zhruba zase v průměru, bavíme se o částce 2 500 korun.

Dovolte mi ještě stručný komentář – mimo toto téma mimořádné valorizace ještě i materiály, které jsem za MPSV předkládal dnes na jednání vlády: návrh zákona o tom jednorázovém příspěvku 5 000 korun na děti, dále o těch dalších návrzích, které se týkaly podpory zkrácených úvazků, podpory rychlejšího čerpání rodičovské a novely zákona o státní sociální podpoře a o hmotné nouzi, kde upravujeme podmínky příspěvku na bydlení.

My jsme tyto návrhy dnes na vládě neotevřeli a ještě po dohodě s ostatními rezorty, kde je potřeba ještě dopracovat některé technické věci, tak jsme se dohodili na přerušení s tím, že vláda všechny ty návrhy zákonů by měla uzavřít a doprojednat na příštím jednání tak, abychom stíhali zhruba v polovině června projednání Poslaneckou sněmovnou, kdy my u těchto návrhů budeme navrhovat projednání podle paragrafu 90 tak, abychom například u té úpravy příspěvku na bydlení měli možnost ještě stihnout účinnost před datem 1. 7., abychom dokázali zjednodušit ty administrativní úkony. Například to, aby lidé nemuseli všichni znova podávat žádosti k 1. 7. tohoto roku.

Takže tyto věci poběží. Tím týdenním odložením neztrácíme žádný čas z hlediska projednávání v Parlamentu, tam ten harmonogram jsme si pohlídali tak, abychom to stihli během července projednat. Děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, poprosím ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Dobrý den, dámy a pánové. Jak už zmínil pan premiér, dnes jsme na vládě schválili několik opatření, která chceme příští týden schválit ve stavu legislativní nouze ve Sněmovně, a na mně je vysvětlit vám ten důvod proč. A ten důvod je velmi jednoduchý.

Česká energetika potřebuje rekonstrukci a my s ní vlastně prakticky začínáme. Energeticky nebezpečná vláda Andreje Babiše nás totiž nechala velmi zranitelnými vůči jakékoliv nestabilitě na energetických trzích a ruské zneužívání energetiky a surovin jako zbraně proti Evropě je samozřejmě velkým zdrojem této nestability.

Ta rekonstrukce bude mít několik fází. My nyní chceme prosadit opatření, která jsou podle nás nezbytná pro to, abychom vybudovali základy energetické bezpečnosti před příští zimou. Ruská agrese a nevyzpytatelnost ruského režimu vedou k velmi křehké situaci na trhu s energiemi a za této konstelace potřebujeme i mnohem akceschopnější regulační úřad. Já věřím, že díky změnám, které připravujeme, toho v brzké době dosáhneme. Ale teď zpátky k té novele, kterou chceme projednat příští týden.

Na tu křehkou situaci na trhu s energiemi se chceme připravit také změnou režimu dodavatele poslední instance. Ten se v krizi po pádu Bohemia Energy, kdy do něj spadlo několik set tisíc odběratelů, osvědčil. Chceme ho ale zdokonalit. Tento režim na jednu stranu zkrátíme, ale zavedeme také pravidlo, že zákazník, který řádně hradil platby za elektřinu nebo za plyn, může automaticky přejít do standardního produktu dodavatele, od kterého energie odebíral v režimu DPI.

Pokud se máme postavit případné další Putinově eskalaci energetické války, musíme zajistit, aby bylo co nejvíce plynu v tuzemských zásobnících. My pro to děláme maximum. Řešili jsme ve prospěch obchodníků s plynem záruky u OTE. Prostřednictvím našeho krizového opatření je motivujeme k vytváření zásob a zajistili jsme také státu vliv na další nakládání s plynem uskladněným s naší pomocí.

Rusko ale zneužívá energetiku jako zbraň, a jak říkám, ta situace je těžko předvídatelná. My ale už teď víme, že to nebyla náhoda, že zásobníky s plynem napříč Evropou před minulou zimou si pronajala ruská společnost Gazprom, nechala je schválně prázdné, a tak zvýšila tlak na růst cen energií v Evropské unii a vystavila celou Evropu hrozbě nedostatku plynu.

Něco takového se nám nesmí stát, a proto zavedeme to již zmiňované opatření use it or lose it. Na základě něj firma, která si pronajme kapacitu v některém z tuzemských zásobníků, bude muset tuto kapacitu využít, jinak o ni přijde a ten již zarezervovaný prostor si bude moci pronajmout nebo bude moci využít jiný subjekt.

Jak už jsem zmínil, tohle je začátek rekonstrukce české energetiky. Vybrali jsme ta nejnutnější opatření, která je možné přijmout zrychleně ve stavu legislativní nouze. V nejbližších týdnech přijdeme s dalšími opatřeními například na zjednodušení administrace obnovitelných zdrojů, zlepšení fungování Energetického regulačního úřadu a také s již avizovaným úsporným tarifem.

Děkuji za pozornost.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já na závěr poprosím ministra financí Zbyňka Stanjuru.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Děkuji za slovo. Původně jsme měli jeden vládní materiál představit společně s mou kolegyní paní ministryní obrany Janou Černochovou, ale ta už v této chvíli má jiné pracovní povinnosti, takže to budu muset zvládnout sám.

Paní ministryně dnes informovala vládu o záměru uzavřít memorandum s Moravskoslezským krajem o spolupráci při přípravě území pro výstavbu logistického centra armády České republiky u letiště v Ostravě-Mošnově. Role kraje je taková, že poskytne rezortu obrany pozemky v těsné blízkosti ostravského letiště a dovolte mi, abych z tohoto místa poděkoval vedení Moravskoslezského kraje a jeho zastupitelstvu za vstřícnost v jednání.

To není žádný nový nápad. Musíme připomenout, že ta jednání byla zahájena ještě za funkčního období minulé vlády.

Já myslím, že pro náš kraj je to skvělá zpráva, protože se tam vrací armáda, která historicky měla své místo v Moravskoslezském kraji. Vzniknou tam stovky kvalifikovaných pracovních pozic a je to jasná zpráva našim občanům a našim spojencům, že myslíme vážně zvyšování výdajů na obranyschopnost České republiky a na obranu jejích obyvatel.

Jedná se o unikátní místo, kde je jednoduchá doprava po silnici, železnici i letecká doprava. Dalším krokem bude zahájení projektové přípravy a předpokládáme, že v roce 2024 by mohla začít výstavba. Mé ministerstvo na tom spolupracovalo od začátku s Ministerstvem obrany, protože máme ve střednědobých rozpočtových plánech vyhrazeny peníze na tuto investici. Chci říct, že v této oblasti budou následovat další investice, které souvisí s obranyschopností naší země. Určitě my budeme připravovat opravu či rekonstrukci přistávací dráhy, protože výhodou ostravského letiště je, že tam mohou přistávat i ta největší dopravní letadla.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, prostor pro dotazy, Česká televize.

Nikola Reindlová, Česká televize: Já bych měl dotaz na pana ministra Jurečku. Vy jste hovořil o tom, že chcete předložit tu pětitisícovku podle paragrafu 90, ale očekává se nebo dalo by se očekávat podle prohlášení opozičních klubů, že to budou pravděpodobně vetovat. Myslíte si, že to stihnete, když to bude v těch řádných lhůtách? Je to vůbec reálné, aby se to stihlo tak, jak plánujete? A potom bych se chtěla zeptat pana premiéra a potažmo i pana ministra financí na dnešní jednání s odbory ještě, co se týče výše platů. Protože když my jsme tady potom mluvili s panem Středulou, tak on uvedl, že pokud se 7. 6. na tom dalším jednání nedohodnete, tak že si lidé pro ty platy také mohou přijít na Úřad vlády. Tak jestli, myslíte si, že se toho 7. 6. už skutečně nějakým způsobem dohodnete, a vlastně i co to znamená pro přípravu novely rozpočtu? Protože vy jste, pane ministře, hovořil o tom, že jsou dvě varianty té přípravy novely už v červnu a potom během léta. Tak jak to vidíte? A potom ještě na pana ministra Síkelu bych měla dotaz na ty dodavatele poslední instance. Je to tedy tak, že se to bude zkracovat z těch šesti měsíců na tři? Od kdy, a proč je vlastně důvod této změny? Jestli se bojíte, že by další případný krach znamenal i krach dodavatelů poslední instance nebo co je za tím? Děkuju.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Děkuju, tak já, jestli můžu, jenom stručně. Mně by přišlo velmi líto, kdyby opozice, která v posledních dvou třech týdnech, říkala, že chce, aby vláda podpořila rodiče s dětmi, rodiny s dětmi a principiálně ten krok podporovala, tak jak jsem slyšel jejich vyjádření, byť měli některé výhrady. To je v pořádku, to opozice ostatně mívá obvykle.

Nicméně by mi přišlo velmi líto a jako neseriózní vůči zhruba 1,8 milionu dětí v této zemi, kdyby prostě z opozice zaznělo veto, které by potom opravdu prodloužilo to projednávání a tu účinnost, kterou já bych byl rád, abychom měli nejpozději v průběhu měsíce července vyřešenu, aby to vyšlo ve sbírce zákonů, abychom potom mohli začít realizovat tu výplatu. Protože my předpokládáme, že u určité části, a ne úplně malé, tu výplatu rozběhneme automaticky velmi rychle. Tak já bych byl rád, aby opozice si nebrala jako rukojmí rodiče, jejich děti v této zemi, ale aby opravdu přistoupili k tomu věcně.

Já jsem připraven, když to udělají, samozřejmě hledat kroky k tomu, že zkrátíme ty lhůty úplně na maximum, projednáme to, ale bude to prostě zdržení řádově minimálně o dva, o tři, o čtyři týdny. Takže tady potom je to opravdu zodpovědnost opozice, jestli takový krok chtějí udělat. Já doufám, že k tomu nakonec nepřistoupí.

Petr Fiala, předseda vlády: K rannímu jednání s odbory. My jsme se sešli na schůzce, na které jsme se domluvili. Vyslechli jsme argumenty odborů, jednotlivých odborových organizací, proč se domnívají, že je potřeba zvyšovat tarify, zvlášť ve státní správě, v souvislosti třeba s tím děním na úřadech práce atd.

Bavili jsme se i o nějakých faktech a číslech, jak se vyvíjí třeba státní rozpočet a jeho příjmy, co je realita, co třeba realita úplně není, a bavili jsme se také o tom, jaké uděláme další kroky. Proto jsme se domluvili na té schůzce 7. 6.

Ale ta situace jako úplně jednoduchá není. Já samozřejmě rozumím všem, kteří by rádi, aby prostě platy třeba kopírovaly inflaci. Ale to prostě není možné a vláda tady musí velmi pečlivě zvažovat a vyvažovat mezi opravdu oprávněnými požadavky na pomoc v té těžké situaci. A za mnou vidíte deštník proti drahotě a ten obsahuje opatření za sto miliard korun, které prostě jsme udělali různým způsobem. A to jsou peníze, které jdou lidem a které jim opravdu v této těžké situaci pomáhají, a to se musí taky jaksi vzít v úvahu.

No a pak jsou tu samozřejmě požadavky na navýšení platů a proti tomu, a to je to vyvažování, proti tomu stojí inflace. My musíme dbát na to, abychom nerozjížděli dál tu inflační spirálu, abychom se chovali hospodárně, abychom vlastně to, co minulá vláda s tím způsobem, jakým postupovala, vlastně akcelerovala. Proto máme taky třetí nejvyšší inflaci ze zemí Evropské unie, tak abychom to dál neposilovali.

A přitom, a to si myslím, že je taky důležité a to jsme taky odborům říkali, naše vláda nepostupuje tak, že bezhlavě škrtá, bezhlavě spoří, má mantru jenom vyrovnaného rozpočtu. My vidíme, co se děje ve společnosti. Proto tato opatření, ale proto taky upravený rozpočet, který připravoval pan ministr financí Stanjura, který schválila vláda, obsahoval zachování, a dokonce navýšení investičních prostředků. Jsou tam největší investice za poslední roky, protože je nám jasné, že musíme udržet i ekonomický růst, musíme udržet ekonomiku, musíme udržet pracovní místa, musíme prostě takto rozumně projít tou inflací. A ty požadavky není úplně lehké vyvážit.

Takže my jsme řekli: Ano, budeme se tím zabývat, budeme hledat varianty řešení, jak uspokojit požadavky těch, kteří mají vysokou pracovní zátěž a mají pocit, že mají mít zvýšené finanční prostředky, ale jak současně prostě udržet ten stát ve zdravé kondici a neroztáčet inflační spirálu, nedělat kroky, které tu inflaci zvýší.

Protože ono je to úplně jednoduché: To pak můžeme lidem zvyšovat platy do nekonečna a ony se jim budou znehodnocovat, když poroste inflace, a koupí si za to méně. Tak to by nebyla rozumná politika a my chceme a děláme, chceme dělat rozumnou politiku a budeme ji dělat.

No a jako já opravdu… Já chci říct ještě jednu věc, která je důležitá. To není: Tady stojí odbory, které prostě myslí na ty zaměstnance, a tady stojí vláda, která na ně nemyslí. My na ně taky myslíme. Mnozí z nás byli po většinu života zaměstnanci. Víme, jaké to je. Rádi bychom lidem dali dobré peníze za dobrou práci. To všechno, o tom se nemusíme přesvědčovat. To není my a oni.

Ae máme nějakou odpovědnost a musíme prostě zvažovat všechny aspekty té věci. A myslím si, že nikomu by neprospělo, kdyby se vlamoval do otevřených dveří tím, že bude hrozit a že bude prostě se hrozit nějakými protestními akcemi. Na to má každý právo. Otázka, jestli je toto rozumná taktika, jestli to třeba není součást kampaně někoho k něčemu, to já už nedokážu posoudit.

Ale jinak bych řekl, že to jednání s odborovými svazy, které reprezentují pracovníky ve zdravotnictví, ve školství, v kultuře, ve státní správě, hasičů, tyto konkrétní odborové svazy, bylo velmi věcné, velmi z mého hlediska racionální a těšíme se na to pokračování té debaty.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Jestli to mohu doplnit a možná bych použil takovou zlidovělou hlášku z jednoho skvělého filmu: Vyskytl se nám tady takový nešvar, že se mluví o tom, že stát bude mít dodatečných sto miliard příjmů.

To prostě není pravda a my jsme se s odbory domluvili, že si nejdřív musíme sladit ty výchozí pozice. Já jsem nabídl a odbory to přijaly, že jakmile budou připraveni odborníci na Ministerstvu financí, kteří dlouhodobě připravují makroekonomické predikce, vysvětlí dubnovou makroekonomickou predikci, která říká, že dodatečných příjmů v letošním rozpočtu proti schválenému rozpočtu bude maximálně patnáct miliard.

Já myslím, že je podstatný rozdíl mezi číslovkou patnáct a sto. Samozřejmě, kdyby vláda měla sto miliard dodatečných příjmů, tak je určitě nepoužije k snížení deficitu. To je úplně jasné. Ale musíme vycházet z reality. A my jsme už, když jsme připravovali náš rozpočet, tak jsme říkali, že budeme velmi otevření v okamžiku, kdy předkládáme návrh rozpočtu, a nebudeme si něco schovávat do kapsy, abychom se pak pochválili, že to dopadlo lépe, než jsme si papírově naplánovali.

Tak to bude první krok v tom jednání. Očekávám, že začne už zítra nebo v nejbližších dnech, abychom si vyjasnili ty pozice, co můžeme od výkonu české ekonomiky potřebovat do konce roku.

Na tu druhou otázku: V této chvíli je jisté, že ten návrh rozpočtu předložím vládě až v červenci. Budeme mít, myslím, že 7. dubna budou publikována data o platech v českém hospodářství za první kvartál, budeme mít výsledky hospodaření státu za prvních pět měsíců, budeme mít schválené na úrovni vlády, doufám, že i Sněmovny a Senátu, některá další opatření, která přispějí k pomoci domácnostem a našim občanům, a pak už to můžeme zapracovat do návrhu novely státního rozpočtu.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, pan ministr Síkela.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já k tomu DPI. Tak samozřejmě účinnost zákona s ohledem na válečný stav na Ukrajině a, řekněme, nepředvídatelný vývoj na trhu s energiemi, navrhujeme v co nejkratším termínu, tedy dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. Když se podíváme na ten legislativní proces, tak samozřejmě cílovým datem by bylo 1. 7. nebo někdy v průběhu července. 

A to zkrácení, respektive na vysvětlení, proč to celé děláme, tak DPI je vlastně nějaký nouzový stav. Je to záchranná síť pro klienta, který přišel o svého dodavatele energie. On platí, když jde do toho DPI nějaký tarif. Nám ty tři měsíce vlastně stačí na to, abychom ho, a to je vlastně záměr toho opatření, převedli zpátky do standardního režimu.

Ta původní úprava byla taková, že on, i když platil těch šest měsíců, tak musel od toho dodavatele poslední instance odejít. Dokonce to jde tak daleko, že vlastně on, i když platil a neodešel, tak by ho ten dodavatel poslední instance měl odpojit. A to opatření vlastně říká, že pokud ten klient platí u toho dodavatele poslední instance, tak za tři měsíce automaticky přechází na standardní tarif.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: A druhá podstatná věc je, že v tom režimu DPI platíte mimořádně vysoké zálohy, protože oni nakupují vlastně na denní bázi tu energii, kterou měl dodat někdo jiný. A samozřejmě pro ty, které to zasáhne, je mnohem lepší platit ty vysoké zálohy maximálně tři měsíce než šest měsíců.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další Prima, potom rozhlas.

Josef Mádle, TV Prima: Dobrý den, já mám dva tedy dotazy. Poprosím nejdříve reakci pana premiéra na slova Andreje Babiše, který byl v našem vysílání, který tvrdí, že sedmdesát dní vaše vláda nebyla schopna vyřešit uprchlíky, kteří spí na Hlaváku, na Hlavním nádraží. A dále také mluvil o ekonomické situaci, kdy, parafrázuji, asociální Fialova vláda a Rusnokova drahota zvedá inflaci a vláda je neschopná vrátit lidem peníze. Tak jestli můžete okomentovat tato slova? Pak mám ještě jeden dotaz. Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: K tomu mohu uvést pouze fakta. Proč máme tak vysokou inflaci, jakou máme? Proč máme drahotu, která opravdu doléhá na spoustu lidí? Odpověď nemusí poskytovat naše vláda, nemusíme o tom vést politický spor, odpověď poskytla Česká národní banka, Národní rozpočtová rada, Nejvyšší kontrolní úřad a většina nezávislých ekonomů.

A odpověď je taková, že za to může Babišova vláda, její nehospodárná politika, nejrychleji rostoucí zadlužení v Evropské unii, plošná opatření, kroky, které Babišova vláda dělala. To je nezodpovědná politika, ve které my nebudeme pokračovat. Není potřeba žádný politický komentář, stačí se podívat na fakta. Měl by to udělat i Andrej Babiš.

Druhá věc, která je tady důležitá: My jsme tu situaci zdědili, ale nehledíme na ni bez toho, že bychom něco dělali. Nestojíme tady s prázdnýma rukama, za námi je konkrétní pomoc. Pomoc, která jde lidem, kteří jsou opravdu zasaženi zvyšujícími se cenami, k lidem, kteří si sami pomoci nemohou, a k lidem, o kterých víme, že jsou těmi vzrůstajícími cenami do budoucna ohroženi.

Proto jsme nejprve pomohli těm, kteří jsou sociálně slabí, sociálně znevýhodnění a dostávají se do problémů. Rozšířili jsme množství příjemců sociálních dávek, příspěvek na bydlení, životní a existenční minimum jsme zvýšili atd. Pak jsme pomohli seniorům výrazným zvýšením penzí. Ano, je to formou valorizace, ale předcházející vláda na to nenachystala peníze, my tam ty peníze jsme našli a dali jsme je do toho. Tři valorizace, slyšeli jste pana ministra i mě, nakonec jsem o tom mluvil i já, jak se zvyšují penze důchodcům. A to jsou senioři, kteří si také nemohou pomoct. A pak jsme začali pomáhat střední třídě, těm, kteří jsou podle všech sociologických, ekonomických analýz nejvíce ohroženi, a to jsou ti, kteří mají děti, ať už samoživitelé, samoživitelky nebo rodiny.

Naše pomoc je cílená. Víme, co děláme. Směřujeme ty peníze k těm, kteří je opravdu potřebují, a nevydáváme je plošně a neděláme opatření, která zvyšují inflaci, zvyšují drahotu a v důsledku ohrožují lidi.

A já myslím, že jednu věc pan bývalý premiér Babiš nikdy nepochopil. Ty peníze, které vláda má k dispozici, nepatří vládě, nepatří premiérovi, nerostou na stromech, nejsou někde ve státě, netiskne je banka. Ty peníze dávají státu lidé. Ty peníze dávají státu lidé, kteří je odvádějí na odvodech a daních, a my jsme povinni, povinni s těmito penězi hospodařit uvážlivě a opatrně!

A jestliže je někomu dáváme, tak to nedáváme my. My přerozdělujeme peníze, které dávají státu lidé na to, abychom mohli třeba pomoci těm, kteří si opravdu pomoci nemohou. Takto se k tomu musí přistupovat a takto k tomu musí přistupovat naše vláda a bude k tomu přistupovat naše vláda.

A mrzí mě, že předcházející vláda nebyla schopna ani elementární, jednoduché ekonomické úvahy a neuvědomila si, co svou politikou dělá a co může způsobit. Ano, v časech konjunktury, hojnosti to zdánlivě nebylo nebezpečné. Ale ve chvíli, kdy se dostávala světová ekonomika v důsledku třeba covidu a dalších věcí do určitých problémů, tak to nebezpečné být začalo a plody toho sklízíme teď.

Já si nestěžuji, naše vláda to řeší, ale dopadá to na občany, takže Andrej Babiš by tady měl být určitě pokornější.

A pak je tu druhé téma, a to taky stojí peníze, to taky není jednoduché, o tom jsme tady také mluvili, pan ministr Síkela. Ekonomicky nebezpečná, jak jste to pěkně nazval? Energeticky nebezpečná vláda Andreje Babiše a to je ono! Žádný krok, který by zajistil naši energetickou bezpečnost, se neudělal! Neudělala ho předcházející vláda. Naopak, to, co bylo rozjeté, tak prostě se toho zbavila, protože věřila tomu, že budeme mít levné energie z Ruska. Jak se to ukázalo naivní, nestrategické, nerozumné a jiné země se připravily na to.

A není to jenom otázka energetické bezpečnosti ve smyslu toho, že jsme závislí na Rusku ve spoustě věcí a neudělalo se nic. Je to i to, že nejsme dostatečně moderní v energetické politice. Zanedbala předcházející vláda rozvoj obnovitelných zdrojů a další kroky, které by nám pomohly.

Takže to jsou věci, které je potřeba taky mít na paměti. Víte, že já a vlastně většina členů vlády, my se zabýváme tím, co děláme my, jak my pomáháme občanům, co chceme dělat pro Českou republiku. Neztrácíme čas kritikou vlády, která byla tady před námi, a v tomto smyslu nejsme jako oni. Ale když jste se mě zeptal, tak jsem musel připomenout i některé věci, které se tu odehrály. Pro pořádek.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já si dovolím to jenom stručně ještě doplnit. Tady ta kritika opravdu jako není na místě. Jednak situace na Hlavním nádraží opravdu se řeší a řeší se jako postupnými kroky a myslím si, že dobře. A ono by, jak se říká lidově, Andreji Babišovi by upadla pusa, kdyby řekl také něco pozitivního v tom, že tady přes 300 tisíc lidí, kteří přišli, kteří tady jsou, bydlí, chodí do škol, jazykově se vzdělávají, a přes 57 tisíc lidí z nich pracuje.

To je nejvyšší číslo ze všech států střední a východní Evropy, podíl pracujících uprchlíků, kteří přišli z Ukrajiny, kteří odvádějí odvody do tohoto státního rozpočtu a už se podílejí na celkovém pozitivním dopadu na tuto společnost. To Andrej Babiš samozřejmě neřekne. Neřekne, že by ocenil lidi, domácnosti, kteří pomohli, obce, města, které skvěle spolupracovaly s kraji a samozřejmě s ministerstvy a s vládou.

Tady opravdu se udělal za poslední dva a půl měsíce obrovský kus dobré, lidské práce pomoci někomu, který tu pomoc potřeboval, a zároveň, znovu říkám, přes 57 tisíc těchto lidí tady dnes na pracovním trhu v České republice legálně pracuje. To je úžasný výsledek a díky lidem, domácnostem a díky firmám, kteří jim dali práci.

Petr Fiala, předseda vlády: A jenom k tomu dodám jednu větu: A co to znamená, že pracují? To je také potřeba říct. To znamená, že stojí na svých nohách a že odvádějí. Že odvádějí do našeho sociálního a zdravotního systému a na daních finanční prostředky. To je také důležité si uvědomit. Proto je tak klíčové dokázat nastavit ten systém přijímání uprchlíků tak, aby ti lidé co nejrychleji mohou-li, jsou to maminky s dětmi, ne každý může, mohou-li, tak aby se zapojili do pracovního trhu. Pan ministr Síkela chtěl ještě doplnit.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já bych chtěl reagovat na tu kritiku ohledně ukrajinských uprchlíků. Já jsem se vrátil dnes na vládu přímo ze zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu, kde se jako každý rok sešly špičky světového byznysu. Ti nejvýznamnější lidé byznysu na této planetě. Sešli se tam šéf NATO, šéfka Evropské centrální banky, zástupci amerického Senátu, ale samozřejmě hlavy států, prezidenti, premiéři a ministři téměř všech zemí, kromě samozřejmě Ruské federace.

A my se v tom zahraničí setkáváme úplně s jinými reakcemi. To, co vidíme, je chvála, respekt, obdiv. Zájem o to, jak to vůbec děláme a jak to děláme tak, že to zvládáme tak dobře, jak to zvládáme. A pro mě je vždycky úsměvné, když pak slyším ve Sněmovně, když po strategiích volají lidé, kteří ani možná neví, jak nějaká strategie vypadá.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, a druhý dotaz ještě.

Josef Mádle, TV Prima: Ano, děkuji, pane premiére, jenom v krátkosti vás ještě poprosím o zhodnocení průzkumu STEM/MARK pro naši televizi, který říká, že vy a Andrej Babiš máte největší důvěru, co se týče ekonomické a válečné krize. U ekonomiky je na tom lépe Andrej Babiš, vy ale vedete, co se týče války. Naopak Markéta Pekarová Adamová a prezident Miloš Zeman vzbuzují nejmenší důvěru u lidí. Tak vás poprosím o komentář, děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: O mně je známo a asi jste si už na to za ty roky zvykli, že průzkumy nekomentuji, a všimněte si – já mám pro to i důvody odborné, nejenom politické – a všimněte si, že o řadě průzkumů, o kterých jsem vám říkal, že je nelze brát úplně vážně, tak se pak ukázalo v realitě, že jsem měl pravdu. Takže já se podržím toho, že ty průzkumy nebudu komentovat, ať jsou pro mě pozitivní, nebo vyznívají tak, jak bych si třeba nepřál.

To, co je ale důležité, je důvěra lidí. To, aby lidé rozuměli politice naší vlády, aby rozuměli těm krokům, které děláme, které dělám i já osobně. O to se snažím. Bavím se s lidmi, setkávám se s nimi, vnímám jejich reakce, a to je pro mě nejdůležitější průzkum.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Hospodářky.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobrý den, dovolte nejdřív jeden, možná na vás pane ministře, technický dotaz, který se týká novely energetického zákona. Projednala vláda dnes všechny tři body, které ten návrh obsahoval s tím, že pouze ten, který se týká zásobníků, půjde příští týden do jednání ve Sněmovně ve stavu legislativní nouze a ty zbylé dva tam pak doputují tedy běžnou cestou do běžného jednání?

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: My jsme projednali všechny tři body. Poměrně dlouho jsme se zabývali i otázkou Energetického regulačního úřadu, otázkou toho, jak je možné že skončí 900 tisíc klientů v tom režimu, a to dva týdny potom, co dceřiná společnost tohoto dodavatele skončila v insolvenci na Slovensku, a ani Energetický regulační úřad ani vláda nijak nereagovaly a vůbec nic se nestalo. Ale rozhodli jsme se, že nechceme toho stavu legislativní nouze nadužívat, a proto půjdeme v nejbližší možné době s těmi změnami, které se týkají Energetického regulačního úřadu, do Sněmovny hned potom. To znamená, teď příští týden v té legislativní nouzi jde do Sněmovny lose it or use it, to znamená zásobníky a to zkrácení DPI.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Tomu rozumím. A ještě bych vás poprosil, jestli byste mohl prakticky popsat, jak bude vypadat ten use it or lose it. To znamená, že vy stanovíte nějakou hranici, nad jakou musí být ty zásobníky naplněny, a kdo se dostane pod ni, přijde o ten pronájem? Můžete to nějak ještě podrobněji, prosím, rozvést? Děkuji.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Funguje to přesně tak, jak jste popsal. Pokud si někdo pronajme místo v zásobníku, tak ho musí do určité úrovně využít, a pokud to neudělá, to znamená, že tam ten plyn nenatlačí, tak my mu tu kapacitu sebereme a může ji využít jiný obchodník.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: A řeknete tu úroveň?

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Budeme to ještě, počkáme si, pokud tam nepřijdou nějaké případné připomínky, ale já vám pak ty čísla můžu případně dodat. Já to teď nemám úplně všechno v hlavě.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Děkuju.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Víme, že v této chvíli, kdy platí mimořádné opatření, které vydal pan ministr, je to 80 procent. A s největší pravděpodobností na evropské úrovni, a pan ministr může potvrdit, protože to vyjednával on, na evropské úrovni bude platit stejná hranice. Takže jedna věc je národní hranice a druhá věc je ta evropská a tam se to velmi pravděpodobně bude blížit těm 80 procentům.

Ale co je důležité: Nebude to pouze v létě. To je třeba říct, že to bude častěji, a to číslo může být případně ještě vyšší. Ale musíme vycházet i z toho celoevropského řešení, protože pokud chceme najít nějaká dlouhodobější řešení s cenami energie, s nedostatkem plynu či nedostatkem ropy, tak to musí být na evropské úrovni.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já bych tu informaci ještě doplnil. My jsme vlastně věděli, že Evropská unie to opatření připravuje. Proto my jsme některá opatření přijali ještě před tím, protože jsme si uvědomili, že v okamžiku, kdy začnou ty zásobníky tlakovat všichni, tak to na tom trhu vyvolá zase tlak na cenu.

My k dnešnímu dni máme miliardu 660 milionů plynu v zásobnících, a jestli si vzpomínáte, tak já jsem vám sliboval 50 procent naplněnosti do konce května a poslušně hlásím, že tedy k dnešnímu dni máme těch 50 procent naplněnosti zásobníků splněno.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další dotaz rozhlas.

Vojtěch Tomášek, Český rozhlas: Děkuju, dobrý den, já mám dotaz na vás, pane ministře financí. Společnost nebo podnik Diamo tvrdí, že nemá pro letošek dost peněz na sanaci dolu OKD. Že jim chybí až více než 1,5 miliardy korun a žádají podporu ze státního rozpočtu. Tak se chci zeptat, jak se k tomu stavíte. Jestli je podle vás reálné, že by ty peníze mohli dostat? Děkuju.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Hlavně na to jdou špatným směrem. Jo? Já opravdu… Je to státní podnik. Jestli si myslí management, že na nás vytvoří nějaký tlak, že půjde přes média, tak si opravdu nevybrali šťastnou cestu.

Já jsem poměrně kritický k fungování toho podniku a k tomu, jak ho strategicky zaměřila minulá vláda. Myslím si, my jsme se v této chvíli bezprostředně zabývali těžbou v OKD, kde jsme se rozhodli, že budeme těžit minimálně až do dubna příštího roku a že vytěžíme zhruba půl milionu tun černého uhlí a v této chvíli probíhá oponentura zpracovaného projektového záměru, abychom tu těžbu prodloužili ještě dál. A myslím si, že k tomu se ve spolupráci s panem ministrem průmyslu a obchodu včas dostaneme. Ale když už si chtějí vyměňovat názory přes média, tak já jim takhle vzkazuji, že si nevybrali dobrou cestu. Nemám jedinou žádost o nějaké jednání z jejich strany.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: ČTK chtěla?

Radek Jozífek, ČTK: Díky. Já bych se chtěl zeptat na včerejší informaci serveru Seznam Zprávy, že by vláda měla projednat směrnici umožňující zahájit jednání o mezinárodní smlouvě o právním rámci pobytu amerických vojáků na českém území, byť to zřejmě bylo v některém z utajených režimů. Chtěl bych se zeptat, jestli jste o tom mluvili a s jakým výsledkem?

Petr Fiala, předseda vlády: O pobytu vojáků na území České republiky jsme nejednali, ani nic takového nechystáme. To je legislativně upraveno, vyžaduje to souhlas obou komor Parlamentu a my tam žádnou úpravu nechystáme.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju a já už z časových důvodů můžu jenom jeden dotaz. Poprosím Novu, která se hlásí od začátku.

Natálie Vašková, TV Nova: Děkuju, dobrý den. Já mám dotaz na pana Stanjuru. Co se týče té inflace, tak ekonomové spočítali, že nejvíce zasahuje mladé sezdané páry bez dětí, které bydlí v nájmu. Proč ta pomoc vlády nemíří na ně a chystáte pro tuto skupinu lidé nějaké finanční úlevy nebo pomoc?

Zbyněk Stanjura, ministr financí: My máme jiná čísla, ale až se seznámím s touto analýzou, tak můžeme o ní debatovat. Podle našich čísel vedle těch zranitelných skupin, o kterých všichni víme, o tom se nemusíme přesvědčovat, tak podle analýz, které máme k dispozici my, tak to nejvíce doléhá na rodiny s dětmi, s nezletilými dětmi. Tak tam jsme zaměřili tu pozornost.

Já samozřejmě říkám: Neznám tu analýzu, tak těžko se mi komentuje. Jenom z čísel, která máme my, tak skutečně kromě těch skupin, o kterých všichni víme a o kterých mluvil i pan premiér, to byla ta první opatření, ta nejvíc adresně cílená, tak potom hned za nimi jsou rodiny s dětmi.

A možná můžu jenom sdělit, že jsme dva dny jednali s kolegy ministry financí z ostatních členských států a v zásadě jednomyslně jsme se shodli na tom, že nejlepší jsou adresná opatření, pokud možno trvalá, a ne dočasná. Každý stát to řeší trošku jinak, ale na tomhle tom principu se minimálně ministři financí shodují. Ti samozřejmě nerozhodují za celé vlády těch členských států a přesně v tom duchu pokračujeme.

Navíc musíme si připomínat, v jakém stavu jsme zdědili veřejné finance. Za rok 2020 a 2021: 820 miliard nových dluhů. Obrovské tempo zadlužování. Podle Eurostatu loni se Česká republika zadlužovala nejvíce. Takže kdybychom měli rozpočtově zodpovědnou vládu, tak bychom měli být někde v průměru Evropské unie s inflací, protože samozřejmě jsou zahraniční vlivy, zejména Putinova válka a nervozita na trzích s energiemi. Ale ten průměr je 7,8 procenta a my jsme mnohem výš.

A já musím říct, že – a málo se v té veřejné debatě o tom mluví – inflace je opravdu velké ekonomické zlo a my to musíme zvládnout a zkrotit ji. A máme tady velkou skupinu obyvatel, větší než tu druhou, kteří jsou zodpovědní a spořili si. A pokud nezvládneme inflaci, tak jejich úspory jsou devalvovány každý den. To jsou lidé, kteří si odkládali peníze celý život a jsou třeba v penzi, a inflace jim užírá z hodnoty peněz. A na ty musíme především myslet, a proto musíme zvládnout souboj s inflací.

Je samozřejmé, že na prvním místě tu zákonnou povinnost má Česká národní banka, ale na rozdíl od minulé vlády my si uvědomujeme, že část odpovědnosti má i vláda a ta odpovědnost spočívá v rozumné rozpočtové politice a v pomoci těm, kteří tu pomoc nejvíce potřebují. A jak říkal pan premiér, jim nepomáhá ani vláda, ani Sněmovna, ani Senát. To je solidarita v naší společnosti, protože my část peněz, které zaplatí jiní daňoví poplatníci, používáme na podporu těch nejvíce zranitelných skupin.

A pokud se ukáže, že podle toho průzkumu je to taky vysoce zranitelná skupina, tak o tom budeme bezesporu jednat a budeme přemýšlet, jakým opatřením bychom je podpořili. Zatím takové informace k dispozici nemáme.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, pro dnešek všechno. Děkujeme za pozornost, přejeme hezký zbytek dne. Na shledanou. 

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter