Tiskové konference

25. 1. 2023 17:33

Tisková konference po jednání vlády, 25. ledna 2023

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím pana premiéra.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové, dnes jsme jednali po skončení schůze Poslanecké sněmovny. Věnovali jsme se řadě témat, já tady zmíním tři z dnešní vládní agendy. Jak jsme slíbili, vláda projednala návrh zákona o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů a také návrh zákona o mimořádném odpuštění penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a exekučních nákladů. My tady chceme navázat na úspěšná tzv. milostivá léta, díky nimž se lidé mohli zbavit dluhů, které měli například u dopravních podniků nebo u různých veřejnoprávních subjektů.

Díky tomu dnešnímu rozhodnutí se lidé budou moci zbavit úroků a penále na nezaplacených daních, clech, dluhů na sociálních odvodech. To se týká třeba živnostníků, drobných zaměstnavatelů nebo i firem. Celkově se dá odhadnout, že v oblasti sociálního pojistného pomůžeme asi 700 000 fyzickým osobám a 200 000 právnickým osobám, v oblasti daní bude mít to rozhodnutí dopad zhruba na 380 000 osob.

Podmínkou, a určitě o tom bude pan vicepremiér Marian Jurečka mluvit podrobněji, podmínkou samozřejmě bude zaplacení jistiny dluhu do stanoveného termínu. Tato úprava pomůže občanům zbavit se starých dluhů, státním institucím získat dosud nezaplacené daně a odvody. Je to určitě dobré a důležité opatření.

To druhé téma, které zmíním z dnešního jednání vlády, je to, že jsme dokončili legislativu k zastropování cen energií pro velké firmy. Vycházíme tady z dočasného krizového rámce, který jsme dojednali na půdě Evropské unie během našeho předsednictví. Zastropování je na stejné úrovni jako u domácností a malých, středních firem – tedy tři koruny u plynu, šest korun u elektřiny, ale má limity v podobně absolutního stropu pro firmy podle jejich typu a ta maximální výše pomoci se bude lišit podle typu firem a podle energetické náročnosti. Pan ministr Síkela o tom bude mluvit podrobněji.

A poslední bod, který zmíním, je to, že jsme rozhodli o dalším prodloužení kontrol na česko-slovenských hranicích, nicméně jsme už ve fázi útlumu v rozsahu těchto kontrol. Budou se jimi zabývat už pouze policisté, už tam nebudou na hranicích vojáci ani Celní správa a celkově ten režim bude významně mírnější. Chtěl bych tady poděkovat všem za nasazení, za tu velkou aktivitu.

My jsme schopni… Nebo toto opatření, které jsme přijali a které jsme nějakou dobu museli držet a blížíme se snad už k jeho konci, tak mělo velmi pozitivní efekt na snižování nelegální migrace a všechny ty útvary pod vedením pana ministra vnitra Víta Rakušana skutečně dělaly, co mohly.

Když se podíváme na ta čísla, tak ta mluví jasně. V září bylo zadrženo 8 000 nelegálních migrantů, v lednu to bylo pouhých 53 osob. Opatření fungují a ukázala se jako účinná. Pokud se nám podaří ta nízká čísla držet i v budoucnu, což věříme, tak od kontrol ustoupíme úplně, k čemuž jsme dnes udělali rozhodující krok.

Tolik za mě k třem bodům, kterými se zabývala dnešní vláda.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a poprosím o slovo vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Dobrý den, dámy a pánové, ode mě už jenom stručně, protože velkou většinu informací už vám sdělil pan premiér. Možná několik čísel. Kontroly se skutečně ukázaly jako účinný nástroj, protože za tu dobu bylo zjištěno přes 9 000 osob při ilegální migraci a povedlo se nám zadržet, našim policistům, 140 lidí, kteří se podíleli na trestné činnosti převaděčství.

K tomu ještě jedna poznámka: To považuji za obrovský úspěch. To jsou ti zločinci, kteří doslova a do písmene obchodují s lidským neštěstím. K tomu ještě jedna poznámka: My s panem ministrem Blažkem do legislativy, do té cizinecké legislativy, která bude v letošním roce procházet novelizací, dáváme také zpřísnění trestů za převaděčství, protože to považujeme za velmi závažný trestný čin. Zároveň jsme i jako bývalá předsednická země iniciovali, aby ty tresty byly v podstatě stejné ve všech členských zemích Evropské unie, což je koneckonců také preventivní mechanismus, aby si nevybírali převaděči i ty země podle toho, kde ty tresty za tuto trestnou činnost by mohly být potenciálně nižší než v ostatních zemích.

My jsme se rozhodli jít už od prosince postupnou cestou jakéhosi rozvolňování těch pravidel, které na slovensko-české hranice patří. Od těch stálých kontrol jsme už v prosinci přešli k namátkovým kontrolám na slovensko-české hranici. Chtěl bych ještě jednou ocenit i slovenskou stranu, protože to opatření, kdy společně se slovenskými policisty už na slovenské straně kontrolujeme pasažéry ve vlacích, přispělo k tomu, že jsme se vyhnuli té odlišné interpretaci readmisních dohod, které jsou uzavřeny mezi Slovenskou a Českou republikou.

V této souvislosti bych chtěl říci, že samozřejmě o tom, o čem dnes vláda rozhodovala, byl dopředu informován slovenský ministr vnitra Roman Mikulec a neměl proti tomuto rozhodnutí české vlády žádnou zásadní připomínku. My v téhle chvíli posíláme v uvozovkách domů Armádu České republiky, Celní správu. Chtěli bychom jim i jménem Policie České republiky velmi poděkovat za součinnost a za to, že spolu s námi zvládli tu krizovou situaci. Policisté ještě zůstávají, byť také v omezeném počtu, při namátkových kontrolách na slovensko-české hranici.

My jsme nechtěli jít cestou jakési šokové terapie, to znamená najednou skončit všechna opatření. Nebylo by to dobré a úplně by to neodpovídalo ani té realitě, která tady je. Migrace i díky krokům, které Česká republika během předsednictví podnikla, se skutečně dostala na nižší míru. Pomohly nám samozřejmě i zimní měsíce, ale nebudeme si namlouvat, že ilegální migrace zmizela. Pokud se podíváme na čísla v některých sousedních zemích nebo jiných zemí Evropy, tak obezřetnost je určitě na místě.

Pro úplnost chci dodat, že Česká republika má tak jako tak možnost ty kontroly maximálně prodlužovat do konce března podle schengenského hraničního kodexu, tedy šest měsíců. Ale my si skutečně myslíme, že ta čísla, která ze stovek lidí denně poklesla na jednotky záchytů denně, vedou k tomu, že si budeme moci brzy dovolit režim bez stálých kontrol, nicméně se zvýšenou činností české policie v blízkosti slovensko-české hranice.

Chci také říci, že to není levná záležitost a samozřejmě i musíme hodnotit ty ekonomické náklady versus to, co to přináší. Chtěl bych tady také velmi poděkovat Policii České republiky, protože to nebyl jenom úkol například Cizinecké policie, ale příslušníků z útvarů z celé republiky, kteří byli posláni na hranice a předvedli vynikající práci, a myslím, si že české policii udělali také výbornou reklamu. Děkuju.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a poprosím pana vicepremiéra a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Dobré odpoledne. Já si dovolím doplnit už to, co tady v úvodu zmínil pan premiér, že vláda navázala na ten loňský rok, kdy jsme tady za sebou měli dvě akce v rámci milostivého léta. Tak my tady ty soudní exekuce, které řešilo milostivé léto I a II řešíme v principu i v té oblasti exekucí, které byly v rámci správních a finančních záležitostí realizovány jako dlužné částky včetně příslušenství vůči finančním úřadům, Celní správě a České správě sociálního zabezpečení ze strany fyzických a právnických osob.

Považujeme to za důležitý krok, aby vláda tady dala po tak dlouhé době šanci lidem například vystoupit z šedé zóny mít vůbec reálnou šanci srovnat své účty se státem, a tedy tímto principem neodpouštíme ten původní dluh. Ten tam zůstává, ten je nutné doplatit. Ten je nutné doplatit, pokud bude účinnost zákona od 1. července, jak předpokládáme, tak ho doplatit nejpozději k 30. listopadu 2023, ale promíjíme a odpouštíme tedy tu částku, která tam narostla na těch úrocích, to příslušenství, které ten dluh mnohdy velmi výrazně zvýšilo.

Týká se to opravdu velkého množství lidí, kteří dostanou tuto šanci, včetně i právnických osob. To znamená, v případě Celní správy, Finanční správy je to zhruba přes 300 000 subjektů, v případě České správy sociálního zabezpečení je to u fyzických osob zhruba 715 000 fyzických osob a zhruba 262 000 právnických osob.       

Když se na to podíváme z pohledu možných částek, které by takto těm subjektům mohly být odpuštěny, tak je to v případě Finančního úřadu 7,7 miliardy korun, v případě Celní správy 1,4 miliardy korun, v případě fyzických osob u České správy sociálního zabezpečení je to částka zhruba 10,5 miliardy korun a v případě právnických osob je to částka až 7,5 miliardy korun.

Opravdu je to poměrně velký objem finančních prostředků, nicméně jsme v situaci, kdy v dosavadní praxi se většina těchto finančních prostředků nedaří vymoci a vlastně jde to k tíži těchto lidí, kteří dost často potom jsou v šedé zóně a vlastně nedaří se nám je vrátit na pracovní trh a vlastně dát jim nějakou šanci na reálný, normální život.   

Takže toto je podle mě a podle vlády velmi silný vzkaz vůči lidem i vůči firmám, aby dokázali tady tyto své závazky vůči státu, ty původní dluhy srovnat. Je tady i možnost, pokud přistoupí se na splátkový kalendář, tak mít tady splátky až po dobu šedesáti měsíců. Podmínkou však je, že ten splátkový kalendář musí být dodržen. Nesmí se stát, že ten dlužník bude v prodlení nebo že nějakou částku nedoplatí.

Takže ty podmínky jsou nastaveny na jedné straně také i poměrně přísně, ale dávají opravdu reálnou šanci lidem se s těmi svými závazky vůči státu rozumně vyrovnat a řeší se tam i ty částky v rámci bagatelních částek, které jsou v řádu jednotek desítek korun, aby i tyto částky byly vyřešeny.

Tolik k tomu a děkuji za pozornost.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a poprosím pana ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Děkuju. Tak my jsme dnes vložili možná poslední kamínek do té mozaiky pomoci s vysokými cenami energií domácnostem, malým a středním firmám, ale i velkým firmám tím, že jsme stanovili maximální výši možného užitku, který v rámci cenových stropů mohou ty velké firmy požívat.

My jsme v souvislosti s tou energetickou krizí slyšeli řadu temných prognóz. Byli jsme vyzýváni, ať zastropujeme ceny pohonných hmot, jinak nebudou lidi moct jezdit do práce. Ukazuje se, že přesto, že jsme tak neudělali, máme jedny z nejnižších cen pohonných hmot napříč Evropou. Mluvilo se o době temna a o době ledové. Ani jedna z nich nenastala a myslím si, že pokud se jedná o tuto topnou sezónu, tak můžeme být velmi optimističtí, a pokud se jedná o tu příští, tak ty výhledy jsou velmi dobré.

Jedna z těch temných prognóz, která zaznívala až do posledních dní, byla, zejména tedy ze strany opozice, ale i některých představitelů českého průmyslu, byla, že české firmy čelí likvidaci. Že nás převálcují Němci a že český průmysl nepřežije a že žádné evropské řešení nám nepomůže, protože nebude férové. Jak se ukazuje, i zde se opoziční politici velmi mýlili. Evropský krizový rámec pro pomoc evropským firmám dotčeným vysokými cenami energií, který jsme my iniciovali a pomohli vyjednat, má jasná pravidla a stanovuje, jakou nejvyšší pomoc mohou firmy v Evropě, ty velké firmy, od státu dostat.

To, co je nejdůležitější, je, že české firmy budou mít stejný nárok na stejnou maximální pomoc jako společnosti v jiných zemích Evropské unie a k žádné výjimce pro některý z velkých států prostě nedošlo. Ceny energií jsme tak zastropovali domácnostem. Když jsme prosadili změnu unijních pravidel u malých a středních firem, zastropovali jsme ceny pro malé a střední firmy. A když jsme pomohli zajistit změnu pravidel veřejné podpory i pro velké podniky, zavedli jsme zastropování i pro ně.   

Jak už jsem zmínil, respektive jak zmínil pan premiér, ta výše stropu pro velké firmy bude stejná jako pro malé a střední a pro domácnosti, to znamená tři koruny za kilowatthodinu u plynu a šest korun za kilowatthodinu u elektřiny. Ten rozdíl mezi malými a středními firmami a těmi velkými je, že podle unijních pravidel bude platit maximální částka, kterou mohou ty velké firmy od státu dostat, to znamená, kolik stát každé z těchto firem může maximálně vyplatit.

Ty firmy jsou rozděleny do pěti skupin. Ta základní výše pomoci je 48 milionů, která se váže na poměrně, řekněme, vágní pravidla. Pro získání této částky není z administrativního hlediska nutné udělat příliš mnoho. Pokud zastropování cen energií stát, pokud tedy se jedná u těch firem maximálně o polovinu jejich způsobilých nákladů na dodávky energie, pak se ta částka zvyšuje na 96 milionů a pro všechny vyšší částky se to dělí do tří kategorií firem, kde se zohledňuje výše jejich hospodářského výsledku, případně ztráty před zdaněním a odpisy, tedy EBITDA.

Ty firmy se děli do tří kategorií, a jedná se tedy primárně o firmy, u kterých dojde k poklesu EBITDA oproti roku 2021 o více než třicet procent, ale je tam souhra různých pravidel, která musí být naplněna tak, aby ta firma na tu pomoc mohla dosáhnout.

Ty částky, samozřejmě pokud se ta firma kvalifikuje, ty maximální částky jdou do výše až miliard českých korun, ale samozřejmě, jak už jsem uvedl, jsou limitovány dalšími omezujícími pravidly, například že ta podpora nepřesáhne 65 procent. V některých případech vlastně ta podpora pouze dorovnává ten výsledek té firmy tak, aby ta firma nevykázala ztrátu, a všechno nad to není možné poskytnout. 

Samozřejmě to, co vidíme, je, že díky krokům na úrovni Evropské unie, které jsme pomohli spoluvyjednat, díky krokům naší vlády, ale díky i hospodářskému útlumu v Číně, to znamená faktu, že je pro Evropu k dispozici více zkapalněného plynu, který byl původně určen pro čínský trh, díky postupnému obnovování provozu jaderných elektráren ve Francii, tak významně klesají ceny jak elektřiny, tak plynu.

Já jsem velmi rád, že po včerejší diskuzi s nejvýznamnějšími dodavateli jak elektřiny, tak plynu, mohu konstatovat, že na trhu se už objevuje několik produktů s tříletou fixací a nově i s jednoroční fixací na úrovni, která je pod cenovým stropem, který zavedla naše vláda, což jsou velmi dobré zprávy do budoucna nejen pro domácnosti a pro firmy, ale také pro fiskální zdraví naší země. Děkuji.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji a otevírám prostor pro dotazy. Česká televize.

Adéla Davidová, Česká televize: Dobrý den. Já mám dotaz na pana ministra vnitra Rakušana. Chtěla bych se zeptat k těm drive-in stanovištím. Dnes mají tedy lidé možnost volit prezidenta touto formou. O tady tu možnost ale v letošním roce není příliš velký zájem. Tak jaké máte plány do budoucna? Vyplatí se to z toho finančního hlediska vzhledem k tomu, když to pak využívají jenom jednotky lidí?

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Já možná řeknu větu, která bude teď mluvit proti řádnému hospodáři, ale já říkám, zaplať pánbůh za to, že lidé o tuto možnost nemají takový zájem. Vláda to přijímala jako preventivní opatření pro případ, že by, nedej bože, ta covidová pandemie byla i v letošní sezóně přítomna. A představa, že třeba dvacet tisíc lidí je v izolaci, nemají možnost volit, představa, že výsledek prezidentské volby bude velmi těsný, a potom na základě toho, že někdo byl omezen na svém ústavním právu vykonat volbu, budou volby napadány, tak jsme šli jako vláda České republiky do toho rozhodnutí tuto možnost s nějakou predikcí a nadějí, že to nebude potřeba, přece jenom zavést.    

Neudělali jsme tak u komunálních voleb, kde logicky nemohli mít ty jednotky lidí v dané vesnici, městech, vliv na výsledek volby. U prezidentské volby ta potencialita byla přece jenom vyšší a to riziko jsme nechtěli podstoupit.

Ale my teď připravujeme společně s panem vicepremiérem Válkem zákon, který by se nezabýval covidem. My nechceme covidu dávat privilegium nějakého zvláštního zákona a zvláštního zacházení. My doufáme, že to bude choroba jako každá jiná infekční choroba. Ale chceme právě umožnit pro další typy voleb v těch dalších letech možnost, aby mohli volit lidé v izolaci s různým typem nemocí a chorob.

Takový zákon už by podle mě smysl měl a rozhodně větší opodstatnění než ty ad hoc zákony vytvářené kvůli covidu. To si troufám říct, že tento byl skutečně poslední, budu v to věřit.

Ale rozhodně toho nelitujeme. V tom prvním kole, ano, nevyužil toho velký počet lidí. Podle dosavadních informací se zdá, že přece jen v tom druhém kole prezidentské volby je ten zájem o tu drive-in volbu větší. Možná nám to predikuje obecně větší účast. Ale rozhodně toho nelitujeme, ale do budoucna nechceme rozhodně mít v České republice speciální covidové zákony, ale zákony, které budou platit pro všechny typy voleb a v tomto případě i pro větší rozsah infekčních onemocnění.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji.

Adéla Davidová, Česká televize: Já bych se ještě jenom doptala teda: Bude platit, že tady budou moct lidé volit dál z auta, nebo bude ta možnost využívat těch přenosných schránek?

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tím systémem, jakým způsobem to bude provedeno, tak tím se budeme určitě zabývat. My koneckonců předkládáme jako Ministerstvo vnitra i zákon o správě voleb, který přijde s mnoha celkem revolučními změnami do volebního systému, doufám, že ku prospěchu občanů České republiky, a samozřejmě i toto bude zpracovávat. Určitě si vyhodnotíme, jakým způsobem to fungovalo, ale by to způsob ozkoušený a my jsme teď neměli zájem přicházet s nějakou revolučně novou cestou, protože jsme tušili a doufali, že je to naposled, kdy nějaký speciální covidový zákon vůbec využíváme.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, prosím další dotaz CNN.

Ondřej Svoboda, CNN Prima News: První otázka na pana premiéra, respektive na celou vládu. Státní úřad pro kontrolu léčiv dnes zveřejnil zprávu o tom, že se z lékáren do jisté míry ztrácí léky. Mají podezření na nelegální vývoz, na přeprodej. Je to něco, o čem vláda teď také jednala, je to něco, na co se vláda dívá, něco, v čem chce vláda do budoucna podniknout konkrétní kroky? Protože ten úřad nevylučoval ani, že ten nedávný nedostatek některých léčiv byl způsoben právě tím přeprodejem. A druhá otázka na pana ministra Síkelu. Opět nám začalo přituhovat. Daří se sám stále ještě šetřit jako České republice na energiích? Sám jsem mluvil o té době temna, tak jak to teď vypadá? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Pokud jde o nedostatek léčiv, tak byl nepochybně způsoben mnoha faktory, ale ty hlavní jsou zjevné a známé a potýká se s tím i celá Evropa, a to je jednak zvýšená nemocnost v tom postcovidovém období, ale také porušení některých dodavatelských řetězců a prostě to, že ta výroba léků se plánuje v nějakém časovém okně a nedá se to tak úplně urychlit ve chvíli, kdy nastala situace, se kterou vlastně nepočítali ti, kteří to plánují, to znamená výrobci léků a jejich distributoři.

Za normálních okolností do toho vlastně stát nebo vláda ani nemusí zasahovat. Ta situace mimořádná je, proto jsme také některá opatření udělali. Připravuje se i změna legislativy. Ale to, co je podstatné, je, že se podařilo zajistit dodávky do České republiky, ať už těch léků, které akutně nebyly k dostání, třeba nurofen nebo, což je důležité vlastně pro všechny, a to je, aby byl dostatek antibiotik a byly prostě k dispozici v té chvíli, kdy jsou potřeba.

Ty dodávky už do České republiky přišly. Ministerstvo zdravotnictví tady bylo velmi aktivní v té možnosti získávat léky z jiných zemí nejenom z evropských zemí, kde prostě obecně ten nedostatek je, a ta situace se postupně zlepšuje.    

Pokud jde o tu dnešní zprávu, já jsem ji teď jenom měl možnost číst po skončení vlády. Tam už se ale také některé kroky dělají ze strany příslušného kontrolního orgánu. Určitě je potřeba, aby se v tom pokračovalo, aby se prostě zabránilo takovýmto praktikám.

Nejsem si úplně jist, protože opravdu těm problémům čelí celá Evropa, dokonce nejenom Evropa, že ten nedostatek léků je způsoben právě tímto chováním. Ale pokud je zjištěno, je potřeba proti tomu poskytovat a také přijmout preventivní opatření, aby se to do budoucna nedělo.       

A jinak k šetření určitě bude odpovídat pan ministr. Já si jenom neodpustím to, že bych chtěl opravdu poděkovat všem občanům a poděkovat firmám, protože přistoupili s velkou zodpovědností, reagovali na ty výzvy, které já i další členové vlády jsme v této věci měli. Lidé i firmy se snaží šetřit s energiemi, je to dobře a myslím, si, že to ukazuje tu odpovědnost a to společné vědomí toho, že tady čelíme velkým krizím způsobeným ruskou agresí na Ukrajině a že když budeme dělat ty správné kroky, tak že si s tím dokážeme poradit.

Dámy a pánové, já se musím omluvit ze zbytku tiskové konference, protože kromě jiných funkcí spojených s pozicí předsedy vlády jsem i držitel klíčů, a to klíčů od korunovačních klenotů, takže za chvíli se budou ukládat korunovační klenoty a musím se toho účastnit. Takže vám přeji pěkný zbytek dne.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Já si teda dovolím reagovat na tu otázku ohledně energetických úspor a vůbec situace kolem zásobníků a kolem plynu. Já jsem včera už oznámil, že ten náš původní závazek, celoroční, ušetřit aspoň 800 milionů kubíků, tak se podařilo splnit už od začátku topné sezony, to znamená za několik málo měsíců. To znamená, ke včerejšku těch 800 milionů už máme ušetřeno. V procentech to znamená, že my jsme od začátku topné sezony, to znamená od 1. října, na spotřebě o 21 procent méně, od 1. ledna je to o dvacet procent méně. A když si vezmeme spotřebu, průměrnou, za poslední tři roky, tak je to o patnáct procent méně.

Vyjádřeno v číslech, dnes máme v zásobnících osmdesát procent, což jsou nějaké 2 miliardy 750 milionů, což je pro porovnání s minulým rokem, tam bylo jenom čtyřicet procent touto dobou. Vlastně ta úspora dnes znamená, že máme v těch zásobnících asi o 1,7 miliardy více, což v podstatě v těch nejstudenějších měsících znamená dva měsíce plného provozu navíc. Proto, jak už jsem řekl v úvodu, si dovoluji tvrdit, že tato zima je víceméně, pokud se jedná o otázku zásobování plynem, vyřešena.

Ale samozřejmě ta hra nekončí, protože my budeme muset ty zásobníky připravit na příští topnou sezonu, a není tajemstvím, že když je chladněji, tak se z nich těží víc. My částečně profitujeme z toho, že do České republiky teď teče plynu dost, to znamená, že my část spotřeby pokrýváme nejenom těžením ze zásobníků, ale vlastně i průběžnými nákupy. A je velmi důležité, v jakém stavu budou zásobníky na konci topné sezony. To znamená, pokud budou poloplné nebo poloprázdné, tak to bude samozřejmě velmi pozitivní zpráva.

Co je důležité, je to, že tento trend se daří plnit napříč Evropou. Ten průměrný stav v Evropě je nižší, tam je to asi kolem sedmdesáti, v některých zemích je to více, třeba Německo má dnes více než my v zásobnících. Ale v praxi to znamená, že ten tlak na to doplňování bude menší a že bude rozložen do delšího časového období, což by mělo umožnit vyhnout se těm cenovým skokům, které v loňském roce částečně souvisely i s tou snahou naplnit ty zásobníky, které byly prázdné, co nejrychleji.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, poprosím další dotaz. Echo 24.

Jan Křovák, Echo 24: Dobrý den, já mám jeden dotaz na pana ministra Síkelu. Vy jste sám zmínil, že na trhu už se začínají objevovat ty produkty, které jsou pod cenou vašeho vládního stropu. Tak se chci zeptat, jestli je na stole možnost buď nějakého snížení úrovně toho cenového stropu, nebo případně zrušení, dejme tomu. A další dotaz měl být na pana premiéra, ale nicméně položím ho i tak: Jeden z kandidátů na prezidenta opakovaně obviňuje vaši vládu z určité asociálnosti, konkrétně o panu premiérovi říká, že nedokázal v Bruselu vyjednat miliardy na pomoc uprchlíkům. Tak jestli byste na to mohli nějak zareagovat, případně? Děkuji.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Tak, pokud se jedná o, řekněme, ty pozitivní momenty a nové produkty, respektive přecenění těch tarifů na trhu: Samozřejmě, že záměrem naší vlády bylo dát občanům a firmám určitou formu cenové jistoty. To znamená stanovit limit, přes který pro domácnosti ani pro firmy ty ceny energií prostě nepůjdou, protože zbytek doplatí stát. Ta cena byla stanovena tak, jak byla stanovena, a měla mít samozřejmě i motivační charakter, což se ukazuje.

Ale samozřejmě já nechci podceňovat řekněme i tu snahu a ochotu občanů a firem pomáhat s energetickými úsporami bez ohledu na ceny. Ale není v našem zájmu teď ty cenové stropy snižovat. V našem zájmu je co nejrychleji se vrátit do normálního fungování. My jsme ty cenové stropy zavedli na celý rok 2023, v tomto režimu samozřejmě budeme pokračovat, protože, jak jsem řekl, není vyhráno.

My po té topné sezoně můžeme očekávat určitý tlak zase na zvyšování cen, tak jak se bude plnit do zásobníků a tak jak se ukáže, jak velký gap, jak velká díra z těch 155 miliard kubíků, které do Evropy dodávala Ruská federace, zůstane. Ty zprávy jsou pozitivní, nové LNG terminály v kapacitě nějakých 70 miliard, máme zaveden cenový mechanismus pro případné korekce a jak už jsem řekl, i recese v Číně pomůže, že ten asijský plyn může být přesměrován do Evropy.

Ale přes to všechno musíme být připraveni na to, že ty ceny zase mohou jít nahoru. Proto v tuto chvíli není na místě uvažovat o zrušení cenových stropů. Ale samozřejmě, pokud se ukáže, že ty cenové stropy na další rok už nebudou potřeba, tak my samozřejmě rádi od nich upustíme. I se zřetelem na to, že už máme vlastně připravený mechanismus, který může zůstat v záloze a který bude potom už velmi jednoduché spustit, protože už jsme si ho legislativně připravili a budeme ho mít i vyzkoušený v rámci fungování mezi všemi účastníky trhu.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já si dovolím zareagovat na tu druhou část otázky, a to je tvrzení, které řekl Andrej Babiš o naší vládě, protože když se podíváme na fakta, na čísla, tak v loňském roce tato vláda udělala opravdu několik velmi razantních, možná až revolučních změn v oblasti státní sociální podpory.

Výrazně jsme navýšili lidem podporu v oblasti nákladů na bydlení. Ten příspěvek na bydlení doznal výrazných změn, a i ten rozsah lidí, kteří jsou dnes touto formou podpořeni, narostl.

Třikrát jsme zvýšili za posledních dvanáct měsíců životní a existenční minimum. Poprvé o deset procent, pak o více než osm procenta pak o 5,2 procenta od 1. ledna tohoto roku. To znamená, že se celá řada dávek státní sociální podpory zvýšila a pak také se rozšířil okruh příjemců. Zvýšili jsme přídavek na dítě. Vidíme, jak nám narostl celkově objem finančních prostředků, které vyplácíme v rámci státní sociální podpory.

Jenom podotknu, například výše průměrného důchodu se dostala v lednu na úroveň částky vyšší než 19 400 korun a je to historicky nejvyšší hodnota za posledních bezmála třicet let, kdy ten průměrný důchod vůči průměrné mzdě přesáhl hodnotu 45 procent. Takže pokud mluvíme o lidech, kteří jsou nejzranitelnější, jako jsou rodiny, rodiče s dětmi, samoživitelky, senioři a především osaměle žijící senioři, tak tady jsme na tyto skupiny zranitelných osob jako vláda velmi dobře tu zvýšenou sociální podporu zacílili.

Odmítám i tvrzení, že jsme nezískali finanční prostředky z Evropské unie nebo i případně z dalších zdrojů na tu uprchlickou krizi, na pomoc uprchlíkům přicházejícím z Ukrajiny. Tady jednak část té pomoci třeba i v mé oblasti, například jazykové vzdělávání a podobně, je financovaná z evropských fondů. Je tady také významná podpora ze strany UNICEF, ta je v částkách stovek milionů korun. A také si musíme uvědomit, že více než 171 tisíc příchozích válečných uprchlíků z Ukrajiny začalo pracovat na pracovním trhu. Dnes jich tam pracuje zhruba necelých sto tisíc, protože část lidí také odešla. A na odvodech tito lidé odvedli do zdravotního pojištění více než čtyři miliardy za loňský rok. A v celkovém součtu všech odvodů je to kolem osmi miliard korun. Takže i ta pomoc, která byla případně vyplácena přímo z toho našeho státního rozpočtu, tak se postupně takhle začíná vracet.

Takže ta tvrzení Andreje Babiše mi připadají trochu jako výkřiky do tmy, kdy v závěru kampaně se tento kandidát snaží chytnout ledasčeho, ale z hlediska faktů a čísel to jeho tvrzení vůbec nesedí.

Jakub Tomek, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji. Nějaké další dotazy? Dotazy nevidím, tiskovou konferenci tedy končím, děkuju vám za pozornost a přeji pěkný den. 

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter