Tisková konference po jednání vlády, 25. října 2021

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Dobré odpoledne, dámy a pánové, vítáme vás na tiskové konferenci po jednání vlády a předávám slovo vicepremiérce, ministryni financí paní Aleně Schillerové.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte, abych vás stručně informovala o nejzásadnějších bodech jednání vlády. Vláda na svém zasedání schválila body, které už byly předmětem jednání vlády, které byly před volbami schváleny, ale aby mohly vlastně putovat do nové Poslanecké sněmovny, tak byly schváleny znovu.

Je to návrh zákona, kterým se mění zákon o nakládání s geneticky modifikovanými organismy, návrh zákona o právu autorském, návrh zákona o službách platforem pro sdílení video nahrávek, návrh zákona o vstupu a dovozu některých kulturních statků na celní území Evropské unie a následně vlastně byl schválen návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády o ocenění v oblasti zdravotnictví, ale o tom asi mluvil pan ministr zdravotnictví na té předcházející tiskové konferenci. Byly tam také řešeny dislokace vybraných obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a dále určitě velmi významný bod, který se týká Ministerstva zemědělství, ale to vám řekne pan ministr zemědělství sám.

V další části jsme se zaobírali kontrolními nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu za účasti pana prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu pana Kaly, z nichž část se týkala kontrolních nálezů – vedli jsme rozpravu nad nimi – a část informací o plnění opatření, které vyplývají už z předcházejících kontrolních nálezů.

Ještě bych velmi stručně okomentovala, byť vím, že to komentováno bylo ze strany pana premiéra v té části před vlastním jednáním vlády, kde byly vlastně projednávány body předkládané přímo na vládě, jsme se dotkli problematiky pokračování programu Antivirus. Vláda v tuto chvíli dnes schválila variantu, kdy je prodloužen program Antivirus typu A, to znamená pro zaměstnance, kteří jsou v karanténě, a to do konce roku. Přičemž další oblasti variant, které by se týkaly podpory třeba automotive v souvislosti s nedostatkem čipů, musí nejprve být dojednány a odsouhlaseny Evropskou komisí a musí být na jisto postaveno, že se jedná skutečně o problém související s covidem, tak jak byl notifikován program Antivirus, a že Evropská komise s tím souhlasí, tak jak vlastně o tom bylo jednáno na jednání tripartity minulý týden. A protože to na jisto v tuto chvíli postaveno není, nebylo žádné další rozšíření programu Antivirus předmětem jednání vlády.

Také vás informoval premiér, pokud vím, o tom, že bylo zahájeno jednání o minimální mzdě, které bude dokončeno hlasováním vlády na příštím jednání, a to z toho důvodu, že musela odejít ministryně práce a sociálních věcí a asi by nebylo na místě projednávat minimální mzdu bez její účasti. Takže upozorňuji na to, že vláda bude jednání o minimální mzdě mít na programu příští jednání vlády a bude o něm hlasovat. Takže tolik zatím za mě, případně zodpovím dotazy.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, ministr zemědělství pan Miroslav Toman.

Miroslav Toman, ministr zemědělství: Takže všem dobrý den, dovolte, abych vám představil materiál, který byl schválen vládou dnes na návrh Ministerstva zemědělství. Ten návrh se jmenoval Návrh rozpočtu strategického plánu společné zemědělské politiky na období let 2023 až 2027 a postup zajištění dalších kroků při jeho předkládání a schvalování Evropskou komisí.

Tento strategický plán České republiky na společnou zemědělskou politiku je zásadní dokument pro budoucnost celého sektoru zemědělství. Je to včetně péče o vodu, lesy, půdu, krajinu i produkci potravin a ovlivní sektor v nejbližších letech. Myslím, že všichni zemědělci a zpracovatelé na ten dokument čekali, aby měli jistotu nebo pravděpodobnost, jak to půjde dál, protože v tuto chvíli teprve začnou pracovat skupiny, zemědělci, Ministerstvo zemědělství tak, abychom mohli dodržet veškeré kroky.

Nejpodstatnější právě ta dohoda pro finalizaci dokumentu, aby Ministerstvo zemědělství mohlo předložit do konce letošního roku tento materiál ke schválení Evropské komisi, je vlastně míra kofinancování, protože od toho se odvíjí celkový rozpočet strategického plánu a možnost reagovat na analyzované potřeby a doporučení Komise pro český strategický plán.

My, jako Ministerstvo zemědělství, jsme navrhli výši 65 procent, protože při nižším než šedesátiprocentním rozpočtu by některé důležité intervence nemohly být podpořeny vůbec nebo jen velmi omezeně. Jedná se o podpory nezbytné k rozvoji českého zemědělství a potravinářství, ať to jsou investice do zpracování zemědělských produktů, inovace, pozemkové úpravy, to znamená péče o krajinu, nebo diverzifikace při pěstování plodin.

Návrh, který jsem předložil, vychází z potřeb zemědělců a venkova. Směřuje k udržení dosavadní míry podpory a rozvoje venkova a bere v úvahu kofinancování v okolních státech, které jsou našimi hlavními konkurenty v zemědělství. Je také nezbytný pro udržení dosavadní potravinové soběstačnosti a zabrání prohlubování závislosti na dovozu potravin.

Jak již jsem řekl, kromě podpory konkurenceschopnosti je zároveň nepostradatelnou součástí opatření na ochranu krajiny, půdy, vody, životního prostředí, která navazují na dosavadní úsilí naší vlády. To byl taky důvod, proč jsme předložili míru kofinancování 65 procent ze státního rozpočtu.

Chci zdůraznit, že financování inovací zemědělské prvovýroby a při zpracování zemědělských produktů je vlastně efektivním řešením provázání výsledků výzkumu do praxe a spolupráce s výzkumnými a vývojovými centry. Je také velmi důležité financování pozemkových úprav, což je nejúčinnější nástroj krajinného plánování a prostředek k obnově krajiny při respektování požadavku trvale udržitelné produkce.

Tato intervence má reálný přínos v boji s klimatickou změnou a samozřejmě všechny tyto věci jsou projednávány se zemědělskými a i nezemědělskými nevládními organizacemi, a to i s ohledem na nově kladené ambiciózní požadavky na zemědělství, navazující zpracování. Jsou tam požadavky na ozelenění potravinového řetězce v rámci udržitelnosti výroby a spotřeby, snížení emisí, spotřeby energie. To všechno bude technologickou výzvou a myslím si, že v tomto je potřeba udržet právě tu konkurenceschopnost celého českého zemědělství, včetně ostatních oblastí.

Co se týká druhého bodu, takže to byl technický bod, který předkládalo Ministerstvo zemědělství. To znamená, to byla pravidla na vyplácení národních dotací, které vlastně následují po schválení státního rozpočtu. To znamená, to bylo bez nároku na peníze a my můžeme podle zákona o zemědělství předložit program na vyplácení dotací, do tzv. agrokomplexu.

Jenom chci zdůraznit, že to není vyplácení pro velké firmy. Je tam welfare, jsou tam další věci a převážnou část toho čerpají malí a střední zemědělci. Tolik úvodem a jsem připraven odpovídat na další otázky. Děkuji.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, prostor pro vaše dotazy, televize Prima.

Šimon Pilek, CNN Prima NEWS: Já bych se zeptal pana ministra Tomana. Ono už to z části zaznělo na té předchozí tiskové konferenci, protože pan premiér říkal, že vy jste se vyjadřoval k tomu návrhu pana vicepremiéra, aby neočkovaní zaměstnanci vůbec nesměli na pracoviště. Tak co konkrétně vám na tom jeho návrhu vadí? Díky.

Miroslav Toman, ministr zemědělství: Tak já si myslím, že co se týká zaměstnavatelů v zemědělském a potravinářském sektoru, tak neumím si představit, že bychom těm neočkovaným řekli, že nesmí chodit do práce. Dnes už nám chybí pracovníci a myslím si, že by to nebylo absolutně průchozí a došlo by ke kolapsu. Stejně tak to říká Hospodářská komora a další a tam jsem s nimi za jedno. Já jsem o tom jednal jak s Agrární komorou, s Potravinářskou komorou. Na základě návrhu, který dneska vzešel, tak mi volali a říkali, že to nejsou schopni zabezpečit, co se týká množství pracovníků.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuju, další dotaz… Pokud nemáme, my vám děkujeme na pozornost a přejeme hezké odpoledne, na shledanou. Pardon, ještě ČTK, pardon.

Soňa Remešová, ČTK: Dobrý den, já bych se ještě chtěla zeptat na minimální mzdu. Jaký je váš názor? Změnilo se něco v posledních týdnech? Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: My jsme se domluvili, že o tom budeme hlasovat příští týden na vládě, nicméně já jsem svůj názor už prezentovala v předcházejícím čase. Já zastávám názor, že návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, aby minimální mzda byla 18 000 Kč, považuji za naprosto nereálný. Rozhodně já pro něj ruku nezvednu.

Je to z toho důvodu, že minimální mzda u nás je vlastně jakýsi ten první stupeň. Ale máme u nás ještě zaručenou mzdu, kterou třeba nemají v Polsku, se kterou neustále bývá předhazováno, že podívejte se, kolik je v Polsku. Ale tam není zaručená mzda a my máme dalších osm stupňů zaručených mezd, kde vlastně když stanovíte minimální mzdu, tak se posouváte o deset procent a mezi prvním a osmým stupněm je krát dvě. A to by mohlo být skutečně v této postcovidové době, když si vezmete, že celá řada oborů, kde se setkávají s minimální nebo zaručenou mzdou, tak byla zasažena covidem, tak by se mohly tyto zejména malé, střední firmy, o velké nejde, ty si s tím poradí, ale malé a střední firmy by se mohly potýkat s velkými problémy.

Takže já zastávám názor, že dnes už jsme, když se podívám na graf, tak už dnes vlastně jsme na částce 40,5 procenta průměru, vztah poměr minimální a průměrné mzdy v zemích OECD v roce 2020, jsme na 40,5 procenta. Vždycky bylo těch 40 procent, bývalo tou pomyslnou hranicí. Pokud bychom šli na 18 000, tak jsme už na nějakých 50 procentech.

Musíme přihlédnout k tomu, že byla zrušena super hrubá mzda, že se dvakrát po sobě zvyšuje sleva na poplatníka, to všechno má pozitivní vliv na čistou mzdu všech zaměstnanců. Takže já, abych vám tedy neutekla z té otázky, já vidím maximální nárůst minimální mzdy, pro který jsem připravena zvednout ruku, o tisíc korun. Děkuji.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, Česká televize ještě.

Klára Bazalová, Česká televize: Já také se ještě doptám na tu minimální mzdu, protože si pamatuji, když se to naposledy řešilo v září, to bylo ještě v Hrzánském paláci, tuším, tak premiér Babiš říkal, že jsou na to natolik rozdílné názor v rámci koalice, v rámci tripartity, že zkrátka bude lepší to nechat až na příští vládu. Tak mě zajímá, co se změnilo?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak změnilo se především to, že nevíme, kdy bude příští vláda. A skutečně my musíme, aby minimální mzdou se dalo pohnout, aby se prostě zvládlo příslušné nařízení vlády, tak to musí být učiněno někdy v dohledné době, protože pokud by se to rozhodovalo někdy třeba v prosinci, před Vánoci, tak se nestihne to celé zprocesovat tak, aby mohla platit od 1. ledna. Takže to je ten zásadní problém.

Pak premiér Babiš, pokud já si vzpomínám, říkal, že se to rozhodne po volbách a mluvil někdy o termínu koncem října. To si tedy pamatuji takto já, pokud si pamatuji. A rozdílné názory jsou. Když jsme měli jednání tripartity, tak zástupci zaměstnanců chtěli 18 000, stejně jako MPSV, zástupci zaměstnavatelů nechtěli žádný nárůst pro rok 2022. Takže to byly diametrálně rozlišné názory, které, a tripartita se opět, jako za posledních dvacet let nedomluvila, takže to není zase nic nového. Akorát bych řekla, že tentokrát ty rozdíly byly opravdu, opravdu velké.

A my jsme řekli, že to po volbách vyřešíme. Je to z technického důvodu nutné vyřešit, protože pokud vláda by vznikla do Vánoc, tak jak bylo deklarováno, a my budeme rádi, když tato země bude mít co nejdřív stabilní vládu, tak z technických důvodů lhůt by to nebylo zprocesovatelné.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Děkuji, televize Prima.

Šimon Pilek, CNN Prima NEWS: Paní vice premiérko, jenom z toho, co říkáte, není jisté, kdy bude nový kabinet. Vy tedy očekáváte, že bude nějaký problém při tom sestavování nové vlády? Přeci jenom, obě volební koalice jednoznačně říkají: My spolu chceme vládnout, máme 108, ta situace je podle nich poměrně jasná. Díky.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Já vůbec to neočekávám. Já jenom vycházím z mediálních výstupů právě těch zástupců těchto koalic, jiné informace nemám. Ti mluvili o tomto termínu. Nemůže to být dřív než vlastně po skončení ustavující schůze Poslanecké sněmovny, potom vláda, ta nevím, jestli bude trvat týden, čtrnáct dní, začne 8. listopadu, potom vláda vlastně podává demisi. Takže já jsem vycházela jenom z toho, co jsem slyšela v mediích. Jinak já neočekávám nic a přeji si upřímně, aby tato země co nejdříve, vzhledem k těm problémům, které vlastně už teď nastávají a které ji čekají, aby měla, co nejrychleji stabilní vládu.

Michaela Minářová, Odbor komunikace Úřadu vlády: Pokud nejsou dotazy, děkujeme za pozornost a přejeme hezké odpoledne.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Děkuji, přeji všem krásný den, na shledanou.

Miroslav Toman, ministr zemědělství: Na shledanou.