Tiskové konference

26. 7. 2021 17:52

Tisková konference po jednání vlády, 26. července 2021

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Hezký podvečer, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády, nejprve bych o slovo chtěla požádat pana vicepremiéra Karla Havlíčka.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu, obchodu a dopravy: Dobrý den, dovolte, abych vás seznámil nejdříve s necovidovými opatřeními, která vláda přijala. Jedna technická věc: Vláda schválila jmenování člena, respektive členky Rady energetického regulačního úřadu, a to s účinností od 1. 8. tohoto roku se stává členkou opětovně paní Martina Krčová. Byla vybrána na základě řádného výběrového řízení.

Jsem nesmírně rád, že mohu dnes představit dva projekty, které schválila vláda a které nás posouvají, anebo máme šanci se na základě těchto schválených dokumentů posunout mezi technologickou elitu Evropy. První je schválený text memoranda o porozumění mezi společností ČEZ a vládou České republiky zaměřenou na gigafactory.

Dlouho skloňovaný projekt dostává jasné obrysy. Fakticky tím říkáme to, že pokud vláda bude podporovat tento projekt zaměřený na výrobu baterií pro elektromobily, což by nás posunulo skutečně mezi velmi prestižní země Evropy, tak bude jejím partnerem v rámci České republiky společnost ČEZ a současně se společností ČEZ budeme pokračovat ve výběru partnera, zahraničního partnera a budeme pokračovat na tvorbě konsorcia, které by nakonec bylo tím producentem tohoto produktu.

Vše bylo dnes schváleno s tím, že, podotknu, se jedná o projekt s kapacitou obratu, respektive s kapacitou investice, lépe řeknu tuto informaci, přes 50 miliard korun, a který by měl zabezpečit minimálně 2 300 pracovních míst.

Dnes jsme nepodepsali toto memorandum. Toto memorandum dnes bylo schváleno v té textové podobě a zítra v 10 hodin proběhne na Ministerstvu průmyslu a obchodu tisková konference s ještě představiteli ČEZ, kde sdělíme o více.

Do první evropské ligy nejnovějších technologií nás posílá rovněž Vodíková strategie České republiky, kterou dnes schválila vláda. Chtěl bych poděkovat týmu Ministerstva průmyslu a obchodu, který poctivě jeden rok tuto strategii připravoval. Řadíme se tím mezi nejvyspělejší země Evropy, které jasně říkají, že vodík je technologií budoucnosti.

Schválenou strategií jasně sdělujeme to, že víme, jakým způsobem podpořit výrobu, skladování a dopravu vodíku, stejně tak jako aplikace vodíku nebo vodíkových technologií, a to jak v průmyslu, tak v energetice, tak v dopravě. Tento materiál je nesmírně důležitý s ohledem na to, že dává nám zelenou v rámci Evropské unie, Evropské komise pro výraznou podporu tohoto produktu, výraznou podporu této technologie, ať už v Národním plánu obnovy nebo v jakýchkoliv jiných aktivitách máme o co se opřít a naplňujeme tím vizi České republiky, kterou jsme vytyčili v rámci inovační strategie Česká republika – země pro budoucnost.

Podobně jsme schválili například strategii umělé inteligence. Česká republika, jak určitě zainteresovaní vědí, sehrála právě v oblasti umělé inteligence velmi významnou roli nejenom v Evropě, ale troufám si tvrdit i ve světě, ať už na úrovni výzkumu, nebo na úrovni aplikací.

Podobnou cestou chceme jít i v rámci vodíkové strategie. Proto byla připravena, byla projednána se všemi zainteresovanými subjekty, s univerzitami, s vědci, s firmami, start-upy, ale pochopitelně i investory. Před týdnem na to proběhla velká konference na Ministerstvu průmyslu a obchodu a tento materiál byl pochopitelně rovněž připomínkován všemi klíčovými organizacemi v České republice.

Takže mám radost, že i prostřednictvím vodíkové strategie potvrzujeme, že Česká republika patří do extraligy Evropské unie v rámci využívání nových technologií. Z mé agendy je to vše, nicméně jsem samozřejmě připraven ještě okomentovat případně některé náležitosti spojené s covidem, s maloobchodem a se službami. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji, ministr zdravotnictví pan Adam Vojtěch.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dobrý den, dámy a pánové, i ode mě. Já jsem dnes na vládu předložil několik materiálů, které v zásadě se týkají covidové agendy, byť ten první materiál je spojen s covidem ne úplně na přímo. Je to návrh na jmenování hlavního hygienika České republiky, který určitě neřeší pouze covid, byť to teď tak vypadá, ale je to velmi významná pozice, kterou jmenuje vláda na základě výsledků výběrového řízení.

Podle služebního zákona byla jmenována paní doktorka Smrčinová, která v současné době tedy zastává tuto pozici jako pověřená hlavní hygienička, pověřená náměstkyně ministra. Takže nyní tedy to finální potvrzení její pozice. Je tedy od zítřka již plně jmenována hlavní hygieničkou České republiky.

Další oblast se týká covidových opatření, kdy vzhledem k tomu, že epidemiologické situace v zásadě je více méně stagnující, možná i do jisté míry se zlepšuje, nepozorujeme žádné zásadní negativní aspekty, ať jsou to počty pozitivních případů, nebo počty hospitalizací a podobně, tak jsme se rozhodli od 1. srpna přijmout další určitý rozvolňovací balíček. Ono to vlastně vychází i z určité dohody, která byla učiněna například s rezortem kultury, kdy zkrátka podle vývoje situace tedy mělo dojít k tomu rozvolnění od 1. srpna a také k němu dojde.

Těch změn je několik. Já se pokusím vypíchnout hlavně ty, řekl bych, nejvýznamnější. Jednak, což je debata, která se vedla hodně mediálně, umožníme tanec osobám, které jsou očkované nebo do 180 dní od prodělání onemocnění nebo doloží test, který není starší než 24 hodin. To znamená od 1. srpna bude možné legálně tedy tančit ve všech provozech, kterých se to týká.

Další změna – u bazénů rušíme omezení využití 75 procent kapacity. Lze tedy a půjde od 1. srpna využít plnou kapacitu pro osoby, které samozřejmě prokážou O-T-M, to znamená očkování, test nebo prodělání nemoci.

Mění se velikost skupin z deseti na dvacet osob, které nemusí mít O-T-M v případě hromadných prohlídek, jako jsou zámky, zoo atd. Zkrátka tam, kde jsou nějaké organizované skupiny, tak do dvaceti osob tedy nemusí mít certifikát o bezinfekčnosti.

Měníme velikost skupin u akcí pro děti, což jsou různé dětské akce, tábory, zájmové rekreačně vzdělávací činnosti, volnočasové aktivity, a to z 500 na tisíc osob uvnitř a z tisíce na dva tisíce venku. Mění se počet diváků na sportovních a kulturních akcích. To je asi velmi důležité pro organizátory těchto akcí, z pěti na sedm tisíc osob venku a z dvou na tři tisíce osob uvnitř.

Mění se velikost plochy pro stojící diváky. V tuto chvíli platí, že musí být čtyři metry čtvereční na osobu, nově to budou dva metry čtvereční na osobu. Jsou to různé plochy, třeba v koncertních halách a podobně, tedy v případě, že tam jsou tedy stojící diváci.

To co je, řekl bych, velmi podstatné, že nově měníme počet diváků ve vnitřních prostorech na sto procent kapacity, myslím tedy sedících diváků, maximálně však tři tisíce osob. To znamená, může být tři tisíce osob zaplněno, a pokud by to bylo nad tři tisíce osob, tak tam není žádné omezení, ale pouze pokud lidé jsou očkováni nebo po prodělání onemocnění do 180 dnů.

To znamená, do tří tisíc osob platí očkování, test nebo prodělání onemocnění, od tří tisíc osob výš není žádné omezení, ale platí to pouze pro očkované nebo ty, kteří prodělali nemoc.

Ruší se omezení skupiny sportovců při sportovní přípravě. Původně tam bylo maximálně padesát osob, teď tedy bez omezení. Upravují se povinné rozestupy ze dvou metrů na 1,5 metru. A pak je tady jedna věc, která vychází z doporučení Legislativní rady vlády, kdy v tuto chvíli v opatření je napsáno, že poskytovatel, případně provozovatel služeb kontroluje příznaky onemocnění, Legislativní rada vlády doporučila upravit toto tak, že poskytovatel služeb nebo provozovatel již nekontroluje příznaky onemocnění, ale je to odpovědnost občana, který by neměl využít tyto služby, ať už to jsou hromadné akce, kadeřnictví a podobně. Ale samozřejmě platí to, že se nadále kontroluje to tzv. O-T-M. Takže to jsou asi ty nejvýznamnější změny.

Ještě jedna, která vyšla z jednání vlády, kdy v případě například výstav, výstavních prostor, které jsou uvnitř, tak v tuto chvíli je tam pravidlo, že může být maximálně jedna osoba na deset metrů čtverečních. To zachováváme, ale dáváme tam ale i alternativu, že je možné využít 75 procent kapacity těchto vnitřních výstavních prostor.

Takže to jsou asi ty nejvýznamnější nebo zásadní změny. Myslím si, že se to hlavně týká právě různých pořádných akcí, kulturních a sportovních, a hlavně je to důležité, aby zkrátka tito pořadatelé věděli, s čím mohou počítat, jak mohou prodávat lístky a podobně.

Ale stále platí to, že prosíme všechny, aby zejména dodržovali tu povinnost mít certifikát o bezinfekčnosti, to znamená očkování, test nebo prodělání onemocnění, protože to je naprosto zásadní, abychom i díky tomuto třeba po rozvolnění neměli nějaký vzestup pandemie v České republice. Samozřejmě vidíte, co se i děje v jiných zemích, ale u nás, myslím, že v tuto chvíli tedy to rozvolnění možné je.

Další mimořádné opatření, které vláda schválila, se týká, řekněme, nové možnosti, na které jsme se dohodli s mobilními operátory, kdy od 27. července, pokud člověk překročí hranice České republiky, přihlásí se do české sítě, bude mu odeslána SMS zpráva upozorňující na povinnost vyplnit příjezdový formulář. Řekněme, že to je nějaký další kanál, jak chceme sdělit občanům, kteří se vrací ze zahraničí, že je nutné vyplnit příjezdový formulář, abychom, a hygiena, věděli, odkud se vrací a jestli splní požadavky například na testování nebo samoizolaci.

A poslední změna mimořádného opatření týkající se škol a vysokých škol. Ta vlastně navazuje na to první, o kterém jsem hovořil. My to dáváme do souladu u těch skupin malých deset osob, tak navyšujeme taktéž na dvacet osob. Osoby, které nemusí mít to O-T-M, pokud jde o různé zkoušky na všech typech škol nebo akademické obřady. Je to nějaký požadavek ministerstva školství. Takže tolik ke covidovým opatřením.

A poslední materiál, který jsem předložil jako ministr zdravotnictví, se týká darování a prodeje očkovacích látek proti nemoci covid-19. Víte, že to bylo velké téma, vedli jsme o tom různé debaty. Každopádně jsme se shodli na tom, že Ministerstvo zdravotnictví zajistí ten proces darů.

My máme v tuto chvíli objednáno asi 24 milionů dávek vakcín. Víme, že nebudeme schopni všechny ty dávky spotřebovat, ostatně je to případ prakticky všech zemí, minimálně v Evropě. A v tomto kontextu tedy máme i jako Česká republika určitý příslib, který jsme dali Evropské radě k darování vakcín.

Evropská rada se zavázala darovat v rámci systému COWAX nejméně sto milionů dávek očkovacích látek. Na Českou republiku připadá poměrné množství 2 390 000 dávek, kdy tedy, jak jsem říkal, bude to primárně řešeno skrze systém COWAX. Česká republika a Ministerstvo zdravotnictví určilo určité prioritní země, které budou takto vlastně obdarovány ze strany Ministerstva zdravotnictví.

A pak tady máme dva dary, které jsou bilaterálně, vlastně proběhnou bilaterálně. Jejich příjemci budou Vietnam a Tchaj-wan, u Vietnamu je to 250 000 dávek vakcíny, u Tchaj-wanu 30 000 dávek vakcíny, které daruje Ministerstvo zdravotnictví, protože si myslíme, že zkrátka je v tuto chvíli, v této době, kdy zuří celosvětově pandemie, nutné v tomto směru si pomáhat. Takže tolik k tomu darování.

Druhá oblast je prodej očkovacích látek, kdy kromě tady těch darovaných ty vakcíny, které nevyužijeme, tak chceme prodat, respektive přepustit třeba jiným státům. Už máme první konkrétní případ, kdy u očkovací látky Comirnaty od firmy Pfizer jeden milion dávek tzv. přepustíme Slovensku. To znamená, my máme závazek nebo měli jsme závazek 14 milionů očkovacích látek firmy Pfizer odebrat, snížíme to na 13 milionů a ten milion zkrátka předáme Slovensku. O to se sníží vlastně náš závazek i toto množství vakcín uhradit.

Pak jsou tady různé další poptávky ze strany některých evropských zemí. Každá ta vakcína má určité své podmínky, pokud jde o prodej, které musíme respektovat, ale nevidíme zkrátka žádný důvod, proč bychom k tomuto nepřistoupili. Naopak jsme se shodli, že to zkrátka smysl dává.

Není to o tom, že by Česká republika měla z tohoto nějaký zisk. To nemůže být ziskové, takovýto prodej, ale důležité je, že zkrátka ty vakcíny, které nevyužijeme, tak v zásadě to nebude na úkor státního rozpočtu, ale budeme schopni tedy je přeprodat jiným státům, ať v rámci Evropské unie, nebo mimo ni.

Takže tolik za mě na úvod a jsem připraven reagovat na dotazy. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Česká televize.

Jakub Pacner, Česká televize: Pane ministře Vojtěchu, začnu u vás, s těmi vakcínami ještě. Chci se zeptat: Říkal jste, ty země, kterým budeme darovat, celkově by se mělo darovat 2,4 milionu vakcín, tak ještě jestli, do jakých dalších zemí by ty dávky nějakých vakcín měly směřovat, kromě tedy Thajska a Vietnamu. A jestli můžu, je to jedna otázka, která má asi dvě nebo tři podotázky. Souvisí to s tématem. Ty vakcíny, které zatím, jestli jsou to vakcíny, které jsou už v Česku, nebo ještě třeba v Česku vůbec nejsou, ty, které budeme darovat, pokud jde teda o dary nebo i o ten prodej. U toho prodeje jste na to vlastně odpověděl, jestli se nepletu, že to zkrátka se bude teď řešit se společností Pfizer. Potom jde o vakcíny, které jsou objednané na letošek, co se těch darů týče? A jaké jsou možnosti dle smluv, co můžeme kam přeprodávat, prodávat, předávat? Je to jen v rámci EU nebo je to i nějak ošetřeno do těch třetích států? Děkuju.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde – ono je to třeba rozdělit. Jedna část jsou skutečně bilaterální dary, které zajišťuje Ministerstvo zdravotnictví v rámci naší agendy, a to, jejími příjemci, tedy těch darů, bude Vietnam a Tchaj-wan. A pak je tady právě ten mechanismus COWAX pod Světovou zdravotnickou organizací, kde tedy jsme mohli, a udělali jsme to a chceme to udělat, vytipovat prioritní země, se kterými máme určité nadstandardní vztahy a jsou pro nás v tomto směru důležité.

Jsou to Ukrajina, Severní Makedonie, Bosna a Hercegovina, Mali, Indie, Tunisko, Gruzie, Moldavsko, Zambie, Vietnam, Thajsko a Bhútán. Vychází to z nějaké debaty i s kolegy z Ministerstva průmyslu a obchodu, z Ministerstva zahraničních věcí. Takže to jsou zkrátka, to je zkrátka indikativní seznam, který se ale může třeba i vyvíjet v závislosti na objemu dodávek. Takže v tomto směru je to seznam, který do jisté míry může být i živý a ještě může doznat změn, ale to je zkrátka, to jsou země, které v rámci toho COWAX by z naší strany měly být preferovány.

Pokud jde o ten mechanismus darování nebo prodeje, v zásadě především to mají být, ať už u těch darů nebo u toho prodeje, vakcíny, které ještě nepřišly do České republiky. Ty, které přišly do České republiky, tak jsou zkrátka určeny k vyočkování. Je pravdou, že část z nich právě v rámci toho daru, který zajištuje Ministerstvo zdravotnictví pro Vietnam a Tchaj-wan, tak to jsou dodávky, které už tady jsou v České republice. To je výjimka, ale jinak jsou to zkrátka vakcíny, které ještě nebyly dodány, a my vlastně, ať už je to dar, nebo prodej, zadáme výrobci, aby je přesměroval rovnou do těch cílových zemí. To znamená, je to i otázka nějaké úspory nákladů za přepravu a podobně. Takže ty vakcíny vlastně nikdy nepřijdou do České republiky a budou rovnou přesměrovány do těch cílových zemí.

Každá ta vakcína na základě vlastně smlouvy, kterou uzavřela Evropská komise, má trošku jiné požadavky, pokud jde o toto. Někde třeba není možné tu vakcínu udat mimo Evropu, jinde to možné je. Takže každá ta vakcína má zkrátka své podmínky a ty budeme respektovat.

Pravdou je, že nejsnadnější mechanismus, ať již daru, nebo i toho prodeje, je v rámci Evropské unie. Takže velmi pravděpodobně zkrátka to bude ten preferovaný trh, řekněme, a jsou tady i země, které už o ty vakcíny projevily zájem.

Jakub Pacner, Česká televize: Další otázka, nevím, jestli na vás, možná na pana vicepremiéra Havlíčka: Zabývali jste se na vládě nějak pomocí pro afghánské spolupracovníky, třeba tlumočníky, kteří spolupracovali s koaličními vojsky potažmo tedy s Armádou České republiky, o pomoci, jejich pomoci, protože reálně jsou v situaci, kdy jim asi hrozí nějaká újma na životě vzhledem k tomu, že nějaká léta spolupracovali s koaličními vojsky, která se teď stáhla z Afghánistánu?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Ano, ale právě proto, co říkáte, to bylo v režimu tajném nebo v režimu takovém, který nám nedovoluje to komentovat. Děkuji.

Jakub Pacner, Česká televize: Rozumím, pak ještě otázka na vás, pane Vojtěchu. Chtěl bych se zeptat, ještě co se týče očkování dětí. Plánujete nějak navyšovat kapacity pro očkování dětí, těch 12 plus tak, aby se to stihlo naočkovat, aby se jich stihlo naočkovat co nejvíc před začátkem školního roku. A budou testy pro neočkované děti nad 12 let, které mají možnost se nechat naočkovat, hrazeny ze zdravotního pojištění, nebo se uvažuje o tom, že by museli testy dětem hradit rodiče?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Pokud jde o ty kapacity, už to řeším delší čas. Já jsem zadal i ředitelům nemocnic, víte, to byl problém hlavně v Praze, že skutečně ty termíny byly těm dětem od 12 let výš dávány poměrně s časovým zpožděním. Takže došlo k navýšení kapacit, ať je to Všeobecná fakultní nemocnice, nebo Bulovka například. Takže určitě je to jedna z priorit a cílem je zkrátka ty děti, které se chtějí nechat naočkovat, potažmo je to rozhodnutí rodičů, protože u těch dětí 12 plus, tak je to zkrátka rozhodnutí jejich zákonného zástupce, zejména tedy rodičů, tak abychom zkrátka byli schopni je odbavit.

Takže určitě je to velmi důležité a pracujeme na tom každý den, aby ty kapacity zkrátka dostatečné byly. Dnes nám trošku usnadnila situaci i Evropská léková agentura, která schválila vakcínu od firmy Moderna i pro tyto děti. Takže vlastně už dneska máme dvě vakcíny, nejenom Pfizer, ale i Modernu, kterou mimo jiné mohou aplikovat už dnes i praktičtí lékaři pro děti a dorost. Pfizer zatím ne, protože tam není distributor, ale u vakcíny Moderny to tak je, takže předpokládáme, že teď se bude měnit smlouva v tomto směru tak, aby mohli distributoři nebo distributor tu vakcínu Moderna dodávat právě do ordinací praktických lékařů pro děti a dorost.

Takže tím bychom zase mohli navýšit tu kapacitu tak, aby rodiče, kteří chtějí nechat své děti očkovat, nebyli závislí pouze na těch očkovacích centrech a místech, ale mohli využít služeb svého praktického lékaře pro děti a dorost.

A pokud jde o ty testy, tak tady vláda už to schválila v minulém týdnu, ten mechanismus. To znamená u těch, kteří se nemohou očkovat, to znamená, není pro ně vakcína, děti mladší dvanácti let, zdravotní důvody anebo ti, kteří jsou rozočkováni, to znamená, mají za sebou třeba první dávku vakcíny a podobně, tak tam testy budou hrazeny, u zbytku nikoliv. Ale bavíme se skutečně pouze o těch testech, pro cestování apod., nikoli u zdravotně indikovaných testů nebo třeba u hromadného testování ve školách, které samozřejmě hrazeno bude.

Jakub Pacner, Česká televize: Poslední otázka na vás pane vicepremiére: Zabývali jste se také zprávou o kyberbezpečnosti. Mohl byste nám okomentovat, co tam zaznělo, jestli se třeba zaujalo nějaké stanovisko, co vylepšit třeba oproti dřívějšku, aby nedocházelo k podobným útokům během covidové pandemie na nemocnice a podobně. Nevím, teď jsem nastřelil jenom nějaké hypotetické otázky.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Ano, zaobírali jsme se tím dokonce ve dvou režimech. V tom režimu utajovanějším i v režimu běžném. Diskutovali jsme o tom poměrně dlouho. Byl tam šéf NÚKIB. Všeobecně, zaprvé, já si myslím, že vláda si jasně uvědomuje, že hrozby spojené s kyberbezpečností nebo kybernetické hrozby jsou v současné době jedny z těch největších.

Současně jsme měli možnost se seznámit s výsledky auditu, jak jsou připraveny naše instituce, nejenom rezorty typu Ministerstva obrany nebo například Ministerstva spravedlnosti nebo Ministerstva financí nebo respektive podřízených institucí pod Ministerstvem financí, ale i v českých nemocnic.

V tuto chvíli můžeme říct, že je tam celá řada plusů. To znamená, došlo k poměrně výraznému posunu od těch posledních auditů, zejména stran zabezpečení personálního. Pochopitelně je tam celá řada věcí, které se musí průběžně měnit.

Všeobecně si troufám tvrdit, že NÚKIB patří mezi špičkové evropské instituce. Evropa vysoce respektuje práci našeho NÚKIB, konečně celou řadu evropských námětů na různá opatření, zákony atd. pochází v oblasti kybernetické bezpečnosti právě z NÚKIB.

Takže tam byla celá řada věcí, které se probíraly. Bylo to, řekl bych, někdy i hodně detailního charakteru, šéf NÚKIB tam představil zabezpečení z pohledu personálu, z úhlu pohledu dodavatelských vztahů, z úhlu pohledu technologického zabezpečení. Vždycky se tam řekly ty plusy a minusy, kde je třeba se zlepšit, anebo naopak, kde už k tomu zlepšení došlo. Bylo tam toho poměrně hodně.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Televize Prima.

Josef Mádle, CNN Prima News: Dobrý den, pane ministře Vojtěchu, už víte, jak bude vypadat tedy školní rok s očkovanými a neočkovanými dětmi? Jaká pravidla budou platit pro takový kolektiv, co se týče právě testování? To už jste řekl, že testování, testy si budou tedy hradit, pokud nebudou spadat do těch kategorií, pokud jsem to správně pochopil, vyjmenovaných. Jak to bude s rouškami, jestli pro všechny atd.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Já jsem řekl to, že v těch školách si je hradit nebudou, pozor, ať není nějaká…

Josef Mádle, CNN Prima News: Pokud to nebude plošné.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Ale ono to bude plošné, vláda už to schválila. To je vlastně materiál, který vláda schválila ke konci června, že proběhne vlastně plošné testování ve třech vlnách, které samozřejmě bude placeno státem, ve školách.

Platí to, co říkáme dlouhodobě. To znamená, děti, které budou plně naočkovány, tak testovány nebudou. Děti, které naočkovány nebudou, tak budou testovány. A pokud jde o po těch třech vlnách antigenního testování ten další vývoj, tak bude záležet, a to vlastně také je v tom materiálu, na záchytech.

To znamená, máme tam stanoveno, že pokud budou záchyty větší než 25 pozitivních testů na 100 000 testů provedených, například v rámci nějakého regionu atd., tak by tam případně to testování pokračovalo. Samozřejmě, pokud by to bylo plošné, tak bychom ho museli dělat v celé České republice. Ale může se stát, že skutečně to bude třeba otázka regionální. Ale toto testování vždy bude placeno ze strany státu, nebo škola, která poskytuje ten test, my vlastně ty testy nyní, Správa státních hmotných rezerv tedy vysoutěžila a s tím se počítá. Takže tady ty testy určitě si nikdo hradit nebude, bude je hradit stát.

A jinak tady skutečně kolují různé dezinformace a podobě. Určitě tady nebude docházet k jakékoliv segregaci očkovaných, neočkovaných. Prostě platí to, že zkrátka ty děti, které nejsou očkované, tak budou otestovány, ale určitě nebudou nějak vyděleny z výuky. Výuka bude probíhat standardně. Naším společným zájmem s panem ministrem školství je, a na tom jsme se shodli, aby zkrátka 1. 9. začal standardní školní rok a ten byl co nejméně ovlivněn nějakými opatřeními.

Je jasné, že pokud by se situace nějak zhoršila a museli jsme třeba nějaká opatření zavést, tak to velmi pravděpodobně bude povinnost opět nosit roušky, potažmo respirátory ve školách, tak jako do 30. 6. To vyloučit nemohu. Bude to záležet na scénáři toho vývoje epidemiologické situace, ale určitě mohu vyloučit, že by docházelo k nějakému oddělování očkovaných, neočkovaných a podobně. Nic takového se určitě nechystá.

Josef Mádle, CNN Prima News: Děkuji, já mám také ještě další otázky. Co se týče protilátek, tak je něco, nebo nějaký posun v této věci a proč se nekontrolují protilátky před tím, než jde třeba člověk na očkování? Protože v případě vysokých protilátek podle některých lékařů může být ta dávka vakcíny nebo ta vakcína pro člověka smrtelná.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Nevím, jací lékaři to říkají. Myslím si, že to určitě není možné takto říct. To teda myslím si že… Pokud to nějaký lékař říká, tak by měla dát na stůl nějaké evidence-based studie, protože i pokud jde o vlastně o popis těch vakcín, tzv. SPC té vakcíny, tak nikde není napsáno, že by přítomnost protilátek v těle člověka byla kontraindikací pro očkování.

Takže určitě není pravdou, a musím říct, my jsme to dnes probírali zrovna ráno na Radě vlády pro zdravotní rizika, kdy v tuto chvíli, a to jsou samozřejmě ti, o kterých víme, přes 800 000 lidí, kteří víme prokazatelně, že prodělali covid, byli naočkováni. Já jsem tady neviděl 800 000 zemřelých. Prostě myslím si, že je to zkrátka nesmysl, a pokud to někdo říká, tak prostě nemluví pravdu, protože máme tady zkrátka 800 000 lidí prokazatelně testovaných, pozitivních na covid, kteří se nechali naočkovat. Takže myslím si, že tomu tak skutečně není.

Pokud jde o testování protilátek atd., my o tom stále vedeme debatu. Zasedala k tomu klinická skupina Ministerstva zdravotnictví, která dala poměrně jasné stanovisko, že skutečně není možné brát pouze pouhou přítomnost protilátek jako předpoklad toho, že člověk je bezinfekční.

Ale ta debata se dále povede, není na to jednotný názor. Já si nemyslím, že toto má být rozhodováno politicky, že toto má být rozhodováno ministrem zdravotnictví nebo vládou. Na tom se skutečně musí shodnout odborníci. A ostatně, jak to tak bývá v průběhu celé pandemie, každý na to má nějaký názor.

My s těmi lidmi samozřejmě budeme komunikovat, chceme si ty názory vyslechnout, ale to jednotné stanovisko není. A ne nadarmo je to tak, že v zásadě v tuto chvíli jedinou zemí, která k tomu přistoupila, je Rakousko. Žádnou jinou zemi neznám, která by v zásadě přítomnost protilátek brala jako jasný průkaz bezinfekčnosti kromě toho, že platí těch 180 dní po prodělání nemoci. Na tom ta všeobecná shoda je.

Josef Mádle, CNN Prima News: Jenom, kde tedy odborníci z řad Ministerstva zdravotnictví berou jistotu, že v rámci těch 180 dnů opravdu ti lidé mají dostatečný počet protilátek?

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Na tom je nějaká všeobecná shoda. Ostatně to zrovna není věc, která by byla pouze v České republice. Ono to vychází z nějakého stanoviska tuším ECDC a myslím si, že toto bylo skutečně poměrně komplexně probráno odbornou klinickou skupinou, že těch 180 dnů je, ono to bylo původně 90, pak se to prodloužilo právě na základě nějaké evidence na 180, ale to je v tuto chvíli stávající stav, který se nemění.

Ale tady je důležité to, že vlastně tady jsou různé názory, jaká vlastně má být výše těch protilátek, protože člověk, který prodělal tu nemoc třeba před rokem, tak je otázka, jak dlouho ještě bude chráněn, pokud má hladinu dvacet třicet.

Já si nemyslím, znovu říkám, že by to měl rozhodovat ministr zdravotnictví, že by to mělo být politické rozhodnutí. Je to čistě odborné rozhodnutí a ta odborná debata se určitě vede, ale nejenom na úrovni České republiky. Myslím si, že tady bychom měli být vlastně i nebo se snažit inspirovat a mít hlavně nějaké mezinárodní stanovisko, právě třeba ECDC nebo CDC a podobných mezinárodních institucí.

Josef Mádle, CNN Prima News: Za mě poslední dotaz, týká se covidových odměn. Někteří zdravotníci, zejména sestry v ambulancích, stále prý nedostali ty covidové odměny, tak jestli to nějak řešíte? Jsou prý případy, na které upozorňují zdravotnické odbory, kdy zaměstnavatel vyplatil 15 000 namísto slibovaných 75 000. Tak na koho se mají sestry případně obracet? Děkuji.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Tak toto je problém daných poskytovatelů, zaměstnavatelů, protože peníze na odměny dostali, respektive část těch peněz byla ze strany zdravotních pojišťoven vyplacena, v části byl problém, že poskytovatelé neměli v pořádku data o tom, kdo je u nich zaměstnán. To měli povinnost dohlásit do konce června a zdravotní pojišťovny zbytek těch peněz vyplatí do konce července na základě kompenzační vyhlášky.

Ale znovu: Je to tak, že Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami zajistilo těch zhruba dvanáct miliard korun, které jdou poskytovatelům, jdou těm zaměstnavatelům a ti musí ty odměny vyplatit. My na to zítra máme schůzku s paní Žitníkovou a společně s pojišťovnami budeme hledat nějaký mechanismus, jak zkrátka vyvinout tlak na ty poskytovatele, kteří toto nesplnili.

Já ještě chápu, že ty odměny se třeba nějakým způsobem mohou přerozdělit v rámci toho poskytovatele, který třeba ví, že nějaký konkrétní zaměstnanec třeba nebyl nebo byl na někde nemocenské nebo nebyl po celou dobu v práci, takže může to nějakým způsobem upravit. Ale problém hlavně je v tom, pokud nedostanou ti zaměstnanci ani korunu. A i takové případy jsou a to je skutečně z mého pohledu zcela neakceptovatelné a my to budeme řešit zítra s paní Žitníkovou. Máme na to jednání a společně s pojišťovnami budeme hledat řešení, jak k tomu ty poskytovatele přinutit.

Já stále pevně věřím, že je to menšina, že skutečně těch poskytovatelů jsou tisíce, desítky tisíc, a ve většině případů ty odměny vyplaceny byly. V některých ne a ty případy budeme řešit.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak ČTK ještě.

Radek Jozífek, ČTK: Dobrý den, já mám také dva dotazy. Asi bych je radši oddělil. První ještě upřesnění k té kapacitě sportovních a kulturních akcí. Vy jste hovořil u těch vnitřních, že nad 3 000 smí být doplněna o očkované lidi a lidi s prodělaným covidem. Týká se to i těch sportovních akcí, které jsou venku? Protože například pan šéf Slávie Tvrdík tvrdí, že už to Slavii umožní naplnit stadion na sto procent právě těmi lidmi s očkováním nebo s prodělaným covidem. Díky.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Toto se týká vnitřních prostor, kde tedy jde o ty 3 000 osob. Pokud jde o ty vnější prostory, tam je ta kapacita 7 000 osob venku. Takže je to věc, která se týká skutečně vnitřních prostor. Pokud jde o ty venkovní, můžeme to ještě řešit.

Radek Jozífek, ČTK: A druhá věc, to je asi spíš na pana Havlíčka. Je to otázka, jestli jste projednali a s jakým výsledkem pomoc obcím na jižní Moravě? Pan hejtman Grolich na twitteru před jednáním vlády hovořil o tom, že se o tom bude mluvit, že kraj by potřeboval na opravy škol, kulturních domů a dalších budov asi 780 milionů.

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Ano, bylo projednáno, konkrétně strategie obnovy části Jihomoravského kraje, což předkládala paní ministryně pro místní rozvoj. Vláda se seznámila s informací a poté… Ještě se dívám, co se týká tornáda, a nevybavuji si, že by tam ještě proběhlo něco dalšího, ani v materiálu bez rozpravy. Ano, takže byli tam i zástupci kraje, kteří seznámili vládu s aktuálním stavem.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak pokud je to vše, jsou ještě další dotazy nebo chce ještě někdo něco doplnit? Pokud ne, tak asi… Pane Havlíčku, vše?

Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy: Já už nic, ale myslím si, že tam je ještě paní Janáková.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ne, není, žádné další dotazy, tak děkujeme. Hezký večer.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter