Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

26. 6. 2017 14:56

Tisková konference po jednání vlády, 26. června 2017

Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR: Dámy a pánové, dovolte mi, abych se vyjádřil k některým tématům dnešního jednání české vlády. Velkou pozornost jsme věnovali rozhodnutí, které se týká účasti České republiky na Vvšeobecné světové výstavě Expo 2020, která se bude tentokrát konat v Dubaji. Toto rozhodnutí jsme dnes učinili v předstihu. Vláda tedy podpořila na základě doporučení Ministerstva zahraničí účast České republiky na výstavě Expo. Je důležité, abychom se na tu výstavu dobře připravili, abychom byliy také schopni včas zajistit i privátní partnery, kteří by finančními prostředky podpořili českou prezentaci, a proto je myslím dobře, že dnes, tedy v červnu 2017, vláda toto rozhodnutí učinila. Současně jsme také schválili na návrh ministra zahraničí generálního tajemníka, respektive generálního komisaře účasti České republiky na Expu 2020. Byl jím jmenován Jiří Potužník. Pan Potužník působil už jako generální komisař české účasti na Expu v Miláně, to byl rok 2015. Jak jistě víte, ta prezentace Česka v Miláně se výrazně povedla. Mimo jiné jsme tam získali po letech, po dlouhých desítkách let, ocenění naší prezentace na úrovni bronzové medaile. A vláda jednak tedy dnes ocenila projekt, který předložil pan Potužník, a jednak samozřejmě ocenila jeho zkušenosti, znalosti a schopnosti, které projevil jako garant naší účasti na Expu v Miláně. V tuto chvíli tedy byly vytvořeny předpoklady pro to, aby se Česká republika na účast na Expu v Dubaji mohla dobře efektivně připravit. Jenom připomínám, že organizátoři počítají zhruba s účastí přibližně pětadvaceti milionů návštěvníků, kteří budou moci zshlédnout expozice více než dvou set vystavovatelů ze zhruba 150 států z celého světa. Náklady, které by měly být vynaloženy, pokud jde o rozpočet ze státních prostředků, uvažuje se zhruba se 160 miliony korun, které by měly být poskytnuty v horizontu příštích let Ministerstvu zahraničí ze státního rozpočtu. Plus Ministerstvo zahraničí použije úspory, které zůstaly z těch minulých Exp. Ty úspory činí víc než šedesát milionů korun. Takže celkem by ty náklady z pohledu státního rozpočtu mohly být něco přes 220 milionů korun. Zbytek finančních prostředků by měli dodat soukromí investoři, kteří se této akce budou také v rámci české koordinace účastnit. Tolik tedy dnešní rozhodnutí, Česko tedy bude přítomno v roce 2020 na Expu v Dubaji. Druhá věc, kterou bych chtěl zmínit, a která se také týká vlastně prezentace Česka a České republiky, já dnes v podvečer odjíždím na oficiální návštěvu Japonska. Je to vlastně po dvanácti letech poprvé, kdy předseda české vlády jede do této významné asijské země. V příštích dnech tedy budu v Japonsku jednat s předsedou vlády Abem. Sejdu se s předsedou dolní komory japonského parlamentu, s panem Oshimou a také se sejdu s korunním princem, panem Naruhitem. Se svými partnery chci v Japonsku jednat o prohloubení spolupráce mezi Českem a Japonskem v celé řadě oblastí, přirozeně se nám bude jednat o obchod, investice, spolupráce v oblasti vědy, výzkumu, inovací, ale také energetiky a také spolupráci v oblasti obranného průmyslu. Jak určitě víte, naše vláda věnuje velkou pozornost systémové podpoře českého obchodu, českého exportu. Věnujeme velkou pozornost získávání investic do České republiky. Já chci připomenout, že Japonsko je v tom celkovém součtu investic druhý největší zahraniční investor v Česku. A pokud jde o Asii, tak je to náš třetí největší obchodní partner v regionu Asie. Obrat našeho vzájemného obchodu dosahuje hodnoty kolem 83 miliard korun. Chci také připomenout, že japonští turisté tvoří nezanedbatelnou část zahraničních nebo asijských turistů v České republice. Ročně navštíví Česko kolem sto tisíc japonských turistů, zhruba deset tisíc Čechů každoročně navštíví Japonsko a my máme určitě zájem o to, aby ty rozsáhlé japonské investice, které v naší zemi byly realizovány v uplynulých letech, tak aby se rozvíjely, aby byly posíleny, aby Japonsko u nás investovalo do vývoje, do technologických změn, do modernizace svých výrobních kapacit, které má na území České republiky, tyto japonské firmy. Stejně tak máme zájem, aby u nás zůstali japonští turisté, protože Česká republika je bezpečná destinace z pohledu turistického ruchu a já bych rád také během své návštěvy v Japonsku zdůraznil pozitivní faktory, které mohou do České republiky nalákat i další japonské turisty, a to je zejména stabilita, prosperita, dobrá infrastruktura a samozřejmě vysoká míra bezpečnosti v České republice. Společně se mnou na tu cestu pojede ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček, také ministr kultury Daniel Herman. Budeme mluvit o kulturní spolupráci. Já chci také ještě připomenout, že letošní rok je rokem české kultury v Japonsku. Nám se povedlo tady do Japonska zapůjčit Slovanskou epopej, kterou vidělo během té výstavy neuvěřitelných 660 000 lidí, což je myslím velký úspěch a ukazuje to velký zájem Japonců o českou kulturu, takže ta moje návštěva v doprovodu s panem ministrem Hermanem by na toto chtěla navázat. V podnikatelské delegaci bude 30 českých firem. Budeme mít v Tokiu česko-japonské ekonomické fórum a vlastně celá ta návštěva bude zarámována také tím, že letos si připomínáme šedesáté výročí obnovení diplomatických vztahů mezi tehdejším Československem a Japonskem. Mou zastávkou v Japonsku bude také město Hirošima, kde se setkám se starostou Hirošimy, navštívím památník míru, který je připomínkou ničivosti jaderných zbraní. Chci jenom připomenout, že v Hirošimě je také česká stopa v podobě torza stavby, kterou vyprojektoval český architekt Jan Letzel. Tolik tedy k cestě do Japonska. Chci ještě také připomenout, že dnes v podvečer, ještě než tedy se vydám na tuto zahraniční cestu, tak bych se rád ještě setkal s prezidentem Rakouské republiky, panem Van der Bellenem, který dnes přijíždí na návštěvu Česka. Vlastně tím velmi rychle naváži na jednání s rakouským spolkovým kancléřem panem Kernem, se kterým jsem se sešel ve čtvrtek ráno v Brně společně ještě se slovenským předsedou vlády Robertem Ficem, a rád bych dnes také na tom setkání s rakouským prezidentem podpořil posilování sousedských vztahů v regionu střední Evropy a také to, abychom s Rakouskem intenzivněji komunikovali o těch problémech, které se dneska týkají budoucnosti celé Evropy. Pokud jde ještě o dnešní jednání vlády, chci připomenout a jsem tomu rád, že jsme schválili rámcovou pozici vlády k Bílé knize o budoucnosti Evropy. Jak jistě víte, to je dokument, který publikovala Evropská komise. Navrhuje tam několik scénářů dalšího vývoje Evropské uniei. My jsme v té pozici jasně zdůraznili, že naším cílem je uchování maximální možné jednoty a soudržnosti Evropské unie. Přejeme si, aby se Evropa hodně zaměřila na otázku bezpečnosti občanů, aby se hodně zaměřila na zvyšování prosperity, a jednoznačně budeme chtít, aby se Česká republika velmi aktivně účastnila veškeré diskuze, která se bude týkat formování budoucnosti Evropské unie, a součástí toho našeho přístupu je i dnešní rámcová pozice, kterou schválila vláda. Děkuju.

Jiří Havlíček, ministr průmyslu a obchodu: Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte mně krátce informovat o materiálech, které mělo Ministerstvo průmyslu a obchodu dnes na jednání vlády, a také bych se v závěru krátce zmínil o cestě, kterou máme s panem premiérem dnes večer do Japonska. Začal bych asi materiálem, který předkládalo Ministerstvo průmyslu a obchodu a který zpracovala Správa státních hmotných rezerv, a tento materiál se týkal návrhu na navýšení nouzových zásob ropy a ropných produktů. Tento materiál zpracovala, jak už jsem zmínil, Správa státních hmotných rezerv a tento materiál reaguje na situaci, kdy nouzové zásoby ropy a ropných produktů klesly v České republice pod povinných devadesát dnů, tak jak vyplývá nejenom z české legislativy, ale i z evropské směrnice z roku 2009, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů právě na této hranici. Nouzové zásoby odpovídalyi k 1. dubnu letošního roku jen necelým 87 dnům a mohu říct, že ten stav se neustále zhoršuje, snižuje. Teď ke konci května jsme již na 85 dnech průměrného denního čistého dovozu toho referenčního roku a vláda musela v této věci jednat. Musím říct, že ta debata nebyla úplně jednoduchá a v konečném hlasování vláda hlasovala právě o tom návrhu na dokoupení nízkosirné ropy, která dosud v českých nouzových zásobách není. Hlasování proběhlo tak, že nebylo přijato žádné usnesení, tudíž v tuto chvíli otázka nákupu padá. Budeme se ještě snažit jednat s koaličními partnery o nějaké možnosti, jak se k tomu tématu vrátit, ale bez změny jejich postoje nebude možné ten materiál znovu na jednání vlády zařadit. Myslím, že to není dobrý signál, protože Česká republika neplní svoje závazky, ať už z domácí legislativy nebo z evropské legislativy a rozhodně nepůsobíme tímto směrem dobře, jak do zahraničí, tak ale i do České republiky. Pokud jde o další materiály, společně s Ministerstvem pro místní rozvoj jsme předložili vládě souhrnný akční plán strategie hospodářské restrukturalizace Úústeckého, Mmoravskoslezského a Kkarlovarského kraje. Ta debata byla na dnešní vládě zahájena a předpokládáme její dokončení cirka za čtrnáct dní, kdy by se vláda měla znovu sejít. Ukázalo se v průběhu projednávání, že tam jsou ještě některé nevyřešené otázky, ať už jde například o oblast dopravní infrastruktury, financování oprav silnic druhé a třetí třídy. Byly tam ještě některé body týkající se oblasti zdravotnictví v Kkarlovarském kraji a podobně, takže předpokládám, že využijeme tu lhůtu čtrnácti dnů do příštího jednání vlády, abychom se pokusili ty rozpory vypořádat, a aby vláda mohla za těch čtrnáct dní o tomto akčním plánu, souhrnném akčním plánu rozhodnout. Jak už jsme několikrát v předchozích týdnech avizovali, vláda má jednoznačnou tendenci a vůli hospodářskou restrukturalizaci právě těchto třech strukturálně postižených regionů, ať už jde o Kkarlovarský, Úústecký nebo Mmoravskoslezský kraj. Ta strategie a akční plán přináší řadu opatření, ať už jde o oblast podpory podnikání, revitalizace krajiny. Oblast zdravotnictví, vzdělávání, inovací, nových technologií. To vše jsou témata, která jsou pro hospodářské oživení těchto regionů naprosto zásadní a důležitá, a já věřím, že se nám za těch 14 dní podaří tu debatu dokončit a vláda bude moci tento akční plán schválit. Pokud jde o připravovanou cestu do Japonska, dovolte mi navázat na pana premiéra. Chtěl bych zdůraznit a potvrdit to, že Japonsko je v regionu Asie pro nás velmi významným obchodním partnerem. Celkový obchod v roce 2016, a to už zde bylo zmíněno, dosáhl 83 miliard korun. Ten export České republiky do Japonska se za posledních šest let zdvojnásobil, takže je tam jednoznačně vidět ten nárůst vzájemném obchodní výměny a z hlediska českého exportu, nejvýznamnější místo zaujímá oblast, nebo obory, jako jsou telekomunikace, dodávky strojů a zařízení, z této oblasti například bych zmínil turbíny a další oblasti, ať už jde o ICT. Určitou zajímavostí je, že Japonsko je největším odběratelem žateckého chmele. Oblast exportu piva a obecně potravinářských výrobků má ve vztahu k Japonsku velkou perspektivu. Dovbolím si v této souvislosti také připomenout nedávnou akvizici japonské firmy Asahi, která koupila Pplzeňský Pprazdroj. Pokud jde o oblast investic, pan premiér už to tady rovněž zmiňoval. Já bych chtěl říct, že z hlediska realizovaných investic, které zprostředkovala agentura Ministerstva průmyslu a obchodu CzechInvest, tak v letech 1993 až 2016 se jedná o 130 investičních projektů v celkové výši investice 123,9 miliardy korun a závazku vytvořit více než 28 tisíc pracovních míst. Tedy z tohoto pohledu je Japonsko pro nás velmi významným investorem. V průběhu naší cesty budeme hovořit jak se stávajícími investory, ať už jde o firmu Toyota, která má svůj společný projekt u Kolína v průmyslové zóně TPCA, ať už jde o další firmy z automobilového průmyslu. Budeme s těmito investory vést jednání o jejich dalších aktivitách v České republice. A byli bychom velmi rádi, aby ty aktivity směřovaly do těch perspektivních oblastí, které mají vyšší přidanou hodnotu, oblast výzkumu, vývoje, vývojová centra. To vše jsou témata, která nás zajímají a která bychom chtěli s japonskými partnery projednávat. Druhou oblastí, která je velmi důležitá, které bych se chtěl v průběhu cesty věnovat, je otázka průmyslu 4.0, podpory rozvoje elektromobility. Japonsko se zabývá stejnými tématy jako Česká republika. Je to průmyslová země. Téma robotizace, automatizace, využívání digitálních technologií, to vše jsou témata, která máme společná, a v této souvislosti dojde také k podpisu memoranda o porozumění mezi vytvořenou Aaliancí Sspolečnost 4.0 a japonskou Robot Revolution Initiative. Myslím, že je to velmi zajímavý impulz a těším se na vzájemnou výměnu informací mezi oběma stranami v tomto důležitém tématu pro budoucnost jak České republiky, tak Japonska. Jinak v průběhu jednání mě samozřejmě čeká jednání s mými partnery z Ministerstva hospodářství, průmyslu a obchodu a předpokládám, že budu mít také některá další jednání, ať už jde o průmyslové asociace, japonskou státní agenturu JETRO, která se zabývá podporou exportu a investic, a podobně. Děkuji.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X