Tiskové konference

26. 4. 2021 18:55

Tisková konference po jednání vlády, 26. dubna 2021

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Hezký podvečer, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Nejprve vicepremiérka, ministryně financí paní Alena Schillerová.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás seznámila především s body, které schválila vláda a předložila jsem je jménem Ministerstva financí. Asi nejdůležitější materiál, který dnes vláda schválila, je tzv. Konvergenční program České republiky, který musí být předložen do konce dubna Evropské komisi, takže to je materiál klíčový.

Je zde nastíněn jakýsi vývoj veřejných financí až do roku 2024. Já už jsem seznámila před časem v rámci makroekonomické predikce Ministerstva financí, dubnové, na které je postaven tento Konvergenční program, s tzv. vývojem v podstatě autonomním, který by se odvíjel do roku 2024 za předpokladu, že by veřejné finance se vyvíjely bez jakýchkoliv náznaků konsolidace. A do Konvergenčního programu jsme zapracovali i tzv. alternativní scénář, který počítá s tím, že bychom konsolidovali každý rok o půl procentního bodu strukturálního deficitu tak, abychom se v roce 2024 nedostali těsně před tu značku zpomal. To znamená, v podstatě, pokud by se nic nestalo, tak by tvořil náš dluh 54,6 procenta HDP. Nicméně v alternativním scénáři počítáme s číslem 52,8 procenta HDP.

Musí to být složeno z balíku opatření, které budou jak na výdajové, tak na příjmové straně. Já samozřejmě si uvědomuju, že jsme před parlamentními volbami a těžko se dá diktovat příští politické reprezentaci, jaké ty kroky budou, ale už jsem jednoznačně uvedla, že na výdajové straně by to mělo být snižování provozních výdajů, to znamená, nepokračování v jejich valorizaci tak, aby nerostly, čili tím pádem by se snižovaly. Snižování objemů platů, což je možné pouze restrukturalizací agend a snižováním úředníků.

To je určitě cesta, kterou tato vláda už započala. Za této vlády se snížily počty úředníků o 4 500, což ušetřilo asi 3,5 miliardy. Je potřeba pokračovat ale zásadními restrukturalizačními kroky. Samozřejmě musíme počítat s evropskými penězi.

A na příjmové straně jsem ukázala na tři takové oblasti, a to jsou důsledný boj s daňovými výjimkami, což se mně podařilo jako ministryni financí v částce zhruba asi 12 miliard, ale byl to vždy nelítostný boj o každou daňovou výjimku. Takže pokud se politické strany, příští, které budou v Parlamentu, nedomluví, je to škoda, protože si myslím, že to je oblast, kdy tyto daňové výjimky v podstatě přihrávají určitou daňovou výhodu určitým skupinám lidí a ten zbytek to zaplatí.

Pak podporuji scénář nové americké administrativy, nového amerického prezidenta, a to zdanění globálních firem. Je to věc, o které se začíná jednat, a domnívám se, že by to mohla být přínosné, ale musíme samozřejmě znát podstatu tohoto návrhu. Ten návrh překračuje zdanění jenom digitálních firem a chce se zaměřit na celkové zdanění globálních firem.

A je potřeba důsledně pokračovat i v otázce spotřebních daní, a to nejen tedy tvrdého alkoholu a cigaret nebo tabákových výrobků, ale musíme otevřít i další témata. Například na půdě evropské se začíná debatovat poplatek z plastů a další.

Čili to je Konvergenční program, je tam celá řada údajů, čísel, dnes jsme to podrobně probírali a do konce dubna bude odeslán Evropské komisi.

Další materiál, který byl z dílny Ministerstva financí, tak je 18. generální pardon, kdy dojde k hromadnému prominutí daně z příjmu za zdaňovací období započatá od 1. dubna 2019 do 30. dubna 2021, a to pro situace, kdy zdaňovací povinnost vznikla z důvodu porušení podmínky doby použití majetku na odborné vzdělávání.

Dám příklad: Firma si koupí nějaké speciální zařízení, představte si třeba speciální brusku, na které nejen pracuje, ale učí i studenty nebo učně. Kromě odpisů se tam uplatňuje ve výši až 50 procent odpočet po dobu tří let za to, že učí učně, studenty. Může se to týkat různých zařízení, vysokoškolských studentů, a teď vlastně byly jak v loňském roce velká část roku, tak v letošním roce školy zavřené.

To znamená, byly by znevýhodněny, nemohly by uplatnit tento odpočet. Takže já posouvám celkovou tu dobu, kdy mohl být odpočet uplatněn v letech 2020 a 2021 na léta 2022 a 2023. Dostala jsem mandát od vlády a ten generální pardon nejpozději zítra podepíši.

To je asi, bych řekla z… Ještě možná jedna věc důležitá: Vláda projednala a schválila návrh předsedkyně Národní rozpočtové rady na jmenování členů a předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy na příští tři roky. Takže byl jmenován osmičlenný tým v čele s panem doktorem Pavlem Sobíškem, tak jako v předcházejícím období, a toto bylo probráno a schváleno.

Pak jsme zde probírali, pokud bych vzala agendu, která se netýká přímo Ministerstva financí, týká se dalších kolegů, kteří tu se mnou nejsou, tak vláda se zaobírala třemi, nebo dvěma, teď se dívám, investičními pobídkami.

Byla to investiční pobídka pro společnost PaperFoam Holding, která nebyla schválena. A pak investiční pobídka pro společnost Plzeňský Prazdroj, a. s. Také nebyla schválena, protože vláda většinově rozhodla, že tam nejsou splněny podmínky dané programovým prohlášením vlády, a to je to, že bude větší část té produkce realizována v nerozvinutém regionu a nevykazovaly ty návrhy větší přidanou hodnotu. 

Takže to byly vlastně věci, které byly schváleny v rámci agendy Ministerstva financí, případně další agendy a i v rámci covidové agendy. K dalšímu se případně vyjádřím na základě vašich dotazů. Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministryně pro místní rozvoj, paní Klára Dostálová.

Klára Dostálová, ministryně pro místní rozvoj: Dobrý den, tak já bych vám ráda představila informaci, kterou připravily tři rezorty, a to Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo financí a Ministerstvo průmyslu a obchodu, k auditní zprávě Evropské komise zaměřené na fungování řídicích a kontrolních systémů zamezujících střetu zájmů.

Dovolte mi trošku takový exkurz do historie, aby samozřejmě i diváci si vlastně chronologicky mohli udělat obrázek, jak celý audit v České republice probíhal.

Dne 7. prosince 2018 zaslala Evropská komise orgánům České republiky notifikační dopis, ve kterém informovala české orgány o zahájení auditní mise prováděné třemi generálními ředitelstvími Evropské komise, a to DG Regio, DG Agri a DG Employment. Jako auditované subjekty Evropská komise určila Ministerstvo pro místní rozvoj jakožto národní orgán pro koordinaci, Ministerstvo průmyslu a obchodu jakožto řídicí orgán operačního programu OP PIK, Ministerstvo životního prostředí řídící operační program Operační program životní prostředí, Ministerstvo práce a sociálních věcí jako řídicí orgán Operačního programu zaměstnanost a Ministerstvo zemědělství jako řídicí orgán Programu rozvoje venkova a Magistrát hlavního města Prahy jako řídicí orgán Operačního programu Praha adaptabilita.

Část auditní mise na místě, což znamená v Praze, se konala v období od 8. ledna do 15. února 2019. Evropská komise dne 19. února 2019 požádala o další doplňující podklady. To mělo za následek prodloužení lhůty pro vypracování návrhu auditní zprávy ze strany Evropské komise do 31. května 2019.

Dne 29. května 2019 zaslala Evropská komise českým orgánům návrh auditní zprávy v anglickém znění obsahující celkem 22 zjištění. Dne 4. července 2019 zaslala Evropská komise českým orgánům návrh auditní zprávy v českém znění a určila českým orgánům lhůtu pro zaslání reakce do 2. září 2019.

Dne 22. července 2019 požádaly české orgány o prodloužení lhůty pro odpověď. Evropská komise dne 24. července žádosti vyhověla a prodloužila lhůtu pro odeslání odpovědi do 2. září 2019. Dne 30. srpna 2019 obdržela Evropská komise reakci České republiky na identifikovaná zjištění v návrhu auditní zprávy. Reakce obsahovala vyjádření českých orgánů ke všem původním 22 zjištěním.

Dne 29. listopadu 2019 zaslala Evropská komise českým orgánům závěrečnou auditní zprávu v anglickém znění, ve které částečně zohlednila reakci České republiky a sedm zjištění uzavřela.

Dne 5. února 2020 zaslala Evropská komise českým orgánům závěrečnou auditní zprávu v českém znění a určila lhůtu pro odpověď do 5. června 2020. Dne 29. května 2020 odeslaly české orgány Evropské komisi odpověď na závěrečnou auditní zprávu. Dne 7. července 2020 požádaly české orgány o společné pracovní jednání s Evropskou komisí, tato žádost byla dne 24. července 2020 přijata a dne 14. září 2020 se uskutečnilo jednání zástupců České republiky, a to Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva zahraničních věcí s Evropskou komisí, během něhož české orgány vysvětlily argumenty české odpovědi na závěrečnou auditní zprávu vztahující se k oblasti střetu zájmu.

Dne 23. října 2020 obdržely české orgány reakci Evropské komise na odpověď České republiky. Z původních celkem 22 zjištění Evropská komise ponechala otevřená čtyři zjištění a ta ostatní byla uzavřena na základě informací a vysvětlení české strany.

Dne 18. prosince 2020 zaslala Evropská komise českým orgánům svou reakci v českém znění a vyzvala české orgány k odpovědi do 18. března 2021. Dne 10. března 2021 odeslaly české orgány Evropské komisi odpověď na její reakci.

V kontextu toho, co právě jak probíhal ten harmonogram, Evropská komise 23. dubna zveřejnila dokument, vlastně tu závěrečnou auditní zprávu. Tady je nutné podotknout, že tu nejde o žádné nové informace. Jedná se o dokument, který už byl v éteru zhruba v prosinci roku 2020 v různých médiích v anglické verzi.

Je nutné asi si tady připomenout, že to nebyly české orgány, ale Evropská komise, která ve svých dopisech opakovaně vyzývala české orgány, naposledy tedy v prosinci loňského roku, aby české orgány s dokumenty zacházely jako s důvěrnými.

Zároveň bych chtěla zdůraznit, že závěrečná auditní zpráva ani navazují korespondence s Evropskou komisí, neobsahují žádné korekce. To znamená, Česká republika nemusí vracet jakékoliv evropské dotace zpět do Bruselu a kdo tvrdí opak, tak se skutečně mýlí, což koneckonců dnes potvrdil i zástupce Evropské komise.

Tím, že Evropská komise zveřejnila závěrečnou auditní zprávu, si každý může prostudovat argumenty obou stran, jak evropských auditorů, tak i českých orgánů, a utvořit si vlastní obrázek o důvodech odlišných právních pozic obou stran. Každý se tak může přesvědčit, že obsah argumentů České republiky vychází z odborně-právní argumentace bez ohledu na to, koho se podstata právního sporu týká. Reakci České republiky na zprávy auditorů Evropské komise připravují v týmu úředníci několika rezortů, kteří se zaměřují na odbornou, primárně právní stránku celé věci.

Evropská komise by měla posuzovat fungování českých řídicích a kontrolních systémů poskytování evropských dotací zejména z hlediska dodržování evropského právního rámce. V případě střetu zájmu je to finanční nařízení Evropské unie ze srpna 2018. Tento evropský předpis však formuluje střet zájmů velmi obecně. Neexistuje, tedy žádná evropská judikatura, a tak tento velmi obecný princip zatím nebyl vyložen soudem na evropské úrovni.

Auditoři Evropské komise se proto právě patrně z důvodu příliš obecného znění finančního nařízení pro posouzení českého rámce pro prevenci střetu zájmů zaměřili primárně na výklad českého zákona o střetu zájmů. S tímto právním výkladem českých zákonů ze strany Evropské komise české orgány nesouhlasí a uvádějí pro to řadu právních argumentů.

V tuto chvíli tedy stojí proti sobě dva právní názory, a to je názor auditorů Evropské komise a právníků českých orgánů a tento spor může rozhodnout jedině nezávislý soud. Samozřejmě, že platí, že při čerpání fondů Evropské unie je podmínkou dodržování jak evropských, tak národních právních předpisů

České orgány zastávají právní názor opřený o argumenty uvedené v reakcích zaslané Evropské komisi, že z hlediska nastavení řídicích a kontrolních systémů a jejich aplikaci při čerpání fondů EU v podmínkách České republiky k porušení předpisu nedošlo. To je také důvod, proč české orgány analyzují možné právní kroky, které by vedly k získání rozhodnutí u soudu.

Koneckonců i my vycházíme z judikatury Evropského soudního dvora, kde právě judikát pod číslem T-703/18 Polsko vs. Evropská komise jednoznačně říká, že závěrečnou zprávu o auditu nelze považovat za akt, který by byl napadnutelný žalobou pro neplatnost před soudním dvorem, neboť tento akt sám o sobě nezakládá právní účinky a nelze ho považovat za konečný. Jde o bod 48 usnesení. Děkuji za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ještě paní vicepremiérka chce něco dodat.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Děkuji. Já bych navázala na paní ministryní Dostálovou, ona to už řekla, já to jen shrnu. Certifikační orgán, který certifikuje platby do Evropské komise, spadá, byť je nezávislý orgán, je jmenován Evropskou komisí, tak spadá pod Ministerstvo financí. Nebo je tam zařazen.

Já tady chci říct, že necertifikoval žádné platby. Ty nálezy v auditní zprávě, těch nálezů bylo osm, pět se netýkalo vůbec potenciálního střetu zájmů. Týkaly se podle auditní zprávy tři v celkové částce asi tři miliony, 3,1 milionu. Ani jedna z těchto plateb nebyla předána k certifikaci a nebylo požadováno jejich proplacení z Evropské komise. Takže to, co dnes uvedl mluvčí Evropské komise, že nebude Česká republika nic vracet, protože ani nic nepožadovala, je pravda.

Co už ale pravda není, jsou všechny ty informace, které celý víkend se odehrávaly v médiích. Rozhodně není pravda žádných 20 miliard. Nedohledali jsme nikde žádných 20 miliard. A to, že řekne nějaká strana výkřik, že to spočítali analytici, aniž by kde jakýkoli takový výpočet existoval, existovalo tady něco, o co by se dalo opřít tak, abychom to mohli vyvracet nebo se k tomu vyjádřit případně. Nic takového dohledatelného není. Takže takový výkřik může samozřejmě dát každý.

Auditní zpráva je dnes zveřejněna, každý se může podívat do těch nálezů, každý tam vidí ty částky. Dnes potvrdil mluvčí Evropské komise, že nic Česká republika vracet nebude, a za tím si spojíme.

Takže já bych jen takhle stručně doplnila paní ministryni Dostálovou, případně odpovíme na vaše dotazy. Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. Ministr zdravotnictví, pan Arenberger.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Dobrý den, dámy a pánové. Vláda dnes z hlediska zdravotnického opět jednala, co se týče covidové problematiky. Tím prvním tématem je to, co rezonuje v posledním týdnu, a to je ochranné opatření Ministerstva zdravotnictví vůči rozšíření covid-19 v Indické republice a naše ochranná opatření, která k tomu jsou přijata.

A tady mohu citovat, že tedy od půlnoci 27. dubna, tedy za několik hodin, nabyde účinnosti opatření, že Indická republika se přiřadí do seznamu zemí s extrémním rizikem nákazy pro účely tohoto ochranného opatření, kterými jsou například Brazílie, Jihoafrická republika, Peru, Tanzánie i se Zanzibarem a Pembou, Zimbabwe a tak dále. Čili patří tam teď nově Indická republika.

A s tím ještě souvisí zpřísnění některých opatření. Zaprvé od půlnoci je zakázáno cestovat do Indické republiky. Sem se mohou navrátit pouze Češi a rezidenti žijící v České republice. Ti musí před odletem absolvovat PCR test a potom do 24 hodin po vstupu na naše území opět absolvovat další PCR test a ještě dále projít třetím PCR testem, který bude mezi desátým a čtrnáctým dnem od příletu. Během celé této doby musí být tito jedinci v karanténě. Tak to platí od dnešní půlnoci.

Dále potom vás asi bude zajímat, jak jsme pokročili dále v návratu k normálu. Postupujeme a při tomto jednání vlády jsme postupovali podle balíčku číslo 2, který, jak jsme avizovali, bude rozložen z hlediska schvalování na dvě zasedání vlády. Jedno dnešní, které se především zabývá těmi opatřeními, které jsou dole pod tím balíčkem bez hvězdičky, to znamená tam, kde není potřeba splnit parametr celostátní sedmidenní incidence, která, tedy nových případů, která je 100 na 100 000 obyvatel.

Tady sem patří a dnes vláda schválila k 3. 5. zprovoznění služeb péče o tělo v režimu jeden klient na jednoho obsluhujícího. Ten seznam je přímo v tom mimořádném opatření. Tito klienti musí absolvovat testy. Testy jsme se nakonec shodli na tom a z hlediska epidemiologického to bylo požadováno, že preferujeme opravdu testy, které jsou provedeny profesionálně.

To znamená, buď je to antigenní test v antigenním odběrovém místě. Takový test platí 72 hodin od odběru. Anebo PCR test, který má platnost sedm dnů. Dále potom mají přístup k těmto službám i ti, kteří onemocnění prodělali v posledních devadesáti dnech, kdy ten čas začíná běžet od prvního pozitivního PCR testu 90 dnů a samozřejmě musí být bez příznaků. A následně také sem mohou docházet ti, kteří mají potvrzení o očkování. Toto potvrzení o očkování musí být vystaveno tak, aby od poslední dávky, ať už je to ve dvoudávkovém schématu ta druhá dávka, nebo u jednodávkového schématu ta jediná dávka, uplynulo 14 dnů, a potom tam vlastně tam zatím není žádné omezení.

Dál potom ta opatření, která se dělají přímo v těch provozovnách, bylo to také předmětem spekulací, tak jsou obdobná, která už jsme v těchto provozovnách zažili dříve. Čili to bez omezení znamená, ne že by tam nebyla žádná protiepidemická opatření, ale že je to bez nějakého omezení na incidenci v té dané oblasti. Tato uvolnění platí celostátně.

Co se týče dalších opatření, tak sem patří rozvolnění péče o zvířata, čili veterinární péče nebo spíše takové ty salony pro zvířátka. Další dobrá zpráva je otevření lázeňské péče pro samoplátce, kteří v posledních devadesáti dnech prodělali covid-19 a potřebovali by si nějakým způsobem zlepšit svůj zdravotní stav, a přitom nedosahují na již stávající možnosti využívaní lázeňské péče, na takzvané ty křížkové lázně. To znamená na buď kompletní, nebo celkovou úhradu ze zdravotního pojištění.

Dále potom máme služby, které jsou již vázány na tu první hvězdičku pod seznamem těch bodů v balíčku jedna, a to je se splněním parametru celostátní incidence 100 na 100 000 obyvatel. Čili týká se to třeba maloobchodu a o těchto bodech právě rozhodneme, pokud se celostátní incidence bude ve čtvrtek v rámci nějakých dalších predikcí blížit 100 na 100 000 obyvatel. Čili tady padne rozhodnutí ve čtvrtek, jak to bude vypadat, případně příští týden.

A pak máme ty návraty zpátky k normálu, čili jinými slovy rozvolnění, které jsou dané podle incidence v jednotlivých krajích. Zase, jednáme o incidenci 100 na 100 000 obyvatel a vy už víte z minulého zasedání vlády a následné tiskové konference, že už víme o třech krajích, kde k 3. 5. k tomuto dosažení této incidence buď dojde, nebo už došlo. A to jsou Karlovarský kraj, Královéhradecký kraj a nově také Plzeňský kraj.

Možná, a to ještě řekne pan ministr školství, že možná se tam dostanou někdy příští týden dva kraje, ale nemůžeme to slíbit, že to bude hned toho 3. 5. Ale to se upřesní ve čtvrtek. Jedná se tedy o školy, podrobnosti řekne pan ministr školství.

Jinak ještě dále k tomu rozvolnění v těch jednotlivých krajích jsou zařazeny také návštěvy galerií, muzeí, památek, ale bez skupinových prohlídek. Zase jsou tam různá omezení na konkrétní data.

A jinak ještě bych se také rád zmínil o organizovaném amatérském sportu pro děti do 18 let. Stále platí, že preferujeme, aby se celá tato akce konala vždycky venku, a jedná se o skupiny maximálně do dvaceti osob a stále platí to, co už známe z tohoto týdne, že jedna osoba by měla mít k dispozici alespoň 15 metrů čtverečních. Tady v těch větších skupinách se budou vyžadovat testy. To jsou ty testy, o kterých jsem mluvil třeba pro kadeřnictví a pro další provozovny, ale protože se jedná i o děti, které jsou testovány antigenními testy ve školách, tak tam záleží na trenérovi, jestli zkontroluje, jestli to dítě bylo ve škole testováno, a pak i toto je v tomto případě akceptováno, pokud tedy v tom týdnu chodí do školy nebo pokud vůbec do školy chodí.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A ministr školství, pan Robert Plaga.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Dámy a pánové, když jsme tu ve čtvrtek s ministrem zdravotnictví představovali ty tři kraje, ve kterých incidence bude nižší než 100 na 100 tisíc obyvatel, ta krajská incidence, tak jsme říkali, že hned v pondělí, to je dnes, potvrdíme, a pokud se ta situace nezhorší, tak rovněž vyhlásíme, že se od 3. 5. mohou vrátit žáci druhých stupňů rotačně.

To znamená, ta situace zůstává dobrá v těchto krajích, takže v této chvíli je možné říci, že do Karlovarského kraje, Královéhradeckého a Plzeňského se od 3. 5. vrátí 2. stupně rotačně. Zároveň jsme také avizovali, že vždy v pondělí řekneme a budeme dopředu avizovat do té školské soustavy, kterých krajů by se mohlo týkat to čtvrteční rozhodnutí o tom, že ta situace se vyvíjí dobře a že by se také tedy mohli vrátit ještě od 3. 5. A ta situace podle dnešních dát vypadá velmi pozitivně v tom dobrém slova smyslu v Praze a ve Středočeském kraji.

To znamená, v těchto dvou krajích je velmi pravděpodobné, pokud se to dále bude vyvíjet dobře, že ve čtvrtek přijmeme rozhodnutí, že se také od 3.5. mohou plně otevřít mateřské školy. Mohou otevřít v plném provozu, v plném rozsahu, bez testů, bez roušek. A zároveň opět k 3. 5. se i v těchto krajích budou moci vrátit druhé stupně základních škol do těch rotačních schémat.

Je to podmíněno samozřejmě tím dobrým vývojem epidemické situace v těchto krajích a poklesem pod hranici 100 na 100 000 obyvatel, ta sedmidenní incidence. A to finální rozhodnutí učiní ministr zdravotnictví tento čtvrtek.

Zároveň jsme dnes řešili, respektive souběžně s vládou, státní hmotné rezervy, které soutěžily antigenní testy pro školství, tak státním hmotným rezervám se nepodařilo vybrat dodavatele a zrušily tendr na dodávku 5,6 milionu kusů antigenních testů. Chtěl bych upozornit na to, že ministerstvo školství 8. 3. na vládu dávalo návrh na nákup 11 milionů antigenních testu. Vláda tehdy schválila pětimilionový nákup. 6. 4. jsme vyčíslili tu potřebnost na 14,3 milionu antigenních testů, ale soutěží se to po částech. To znamená, teď byla soutěžena část 5,6 milionu a ze čtyř subjektů, které se přihlásily, tak z různých důvodů ale všechny nesplnily podmínky. Tudíž soutěž byla zrušena a v této chvíli musí státní hmotné rezervy tu soutěž opakovat.

Samozřejmě, že to znamená, vzhledem k tomu, jakým způsobem máme zajištěny testy a rozvezeny testy do škol, tak to znamená určité omezení, respektive nejistotu v tom, jestli budou dodány antigenní testy po 7., respektive 10. květnu. Zároveň je to ale příležitost, jak jsme se o tom bavili s ministrem zdravotnictví, zrychlit tu debatu, respektive to zavedení PCR testování do škol.

Já bych chtěl upozornit na to, že teď, a my jsme jako Ministerstvo školství několikrát opakovali, že centralizovaný nákup je velmi jednoduchý v nouzovém stavu, ale mimo nouzový stav to může způsobovat problémy. Ostatně dnešní neúspěch tendru státních hmotných rezerv je toho důkazem. A jsem proto velmi rád, že mí kolegové společně s kolegy z Ministerstva zdravotnictví do toho pandemického zákona včlenili možnost, aby bylo možné decentralizované řešení, tedy aby zřizovatelé nebo školy si zakupovali ty testy sami a Ministerstvo školství z dodatečných prostředků jim potom dávalo ad hoc normativ, respektive dohradilo jim ty náklady na ty testy.

Přesně pro tyto situace, kdy není možné centralizované řešení, tam tato pojistka je. Já jsem za ni v tuto chvíli rád a zároveň si myslím, že kromě toho, že věříme v úspěch toho tendru antigenních testů, tak zároveň jsme se dohodli, že budeme intenzivně pracovat na té variantě PCR testování, která je z řady zřizovatelů, ale i škol v tuto chvíli preferována a ty školy ji rozjíždějí.

Vím, že tak jak pan ministr zdravotnictví rozběhl své aktivity, protože je to jeho priorita, tak se objevují nové kapacity, respektive ty firmy avizují, že jsou schopny ve velmi krátkém čase navýšit ty kapacity na desetitisíce testů, někdy i více, a to znamená a pevně věřím, že se nám podaří ty PCR testy ještě v tomto školním roce tak, jak pan ministr avizoval, do té školské soustavy zavést.

Zároveň bych chtěl upozornit, že v pátek Sněmovna přijala usnesení, které se týká letošních maturit. Ještě než se k tomu usnesení vyjádřím, tak bych chtěl poděkovat všem ředitelům škol, těch středních škol stejně jako základních, že se s tou situací, s tou těžkou situací rotačních výuk, individuálních konzultací, skupinových konzultací a v podstatě i teď návratu praktické výuky a úpravy maturitních zkoušek, jejich podoby, ale i zkoušek závěrečných věnují, a všem učitelům, že věnují maximum distanční výuce. Letošní rok je distanční výuka povinná nejenom pro školy, ale i pro žáky a je to velmi náročné pro obě strany.

Poděkoval jsem učitelům. Samozřejmě vnímám a mrzí mě ta situace těch školáků, respektive celé společnosti, protože ten covid znesnadňuje celý společenský život a samozřejmě znesnadňuje i přípravu na maturitní zkoušku.

Proto jsme jako Ministerstvo školství od ledna připravili spoustu úprav a úlev maturitní zkoušky tak, abychom vyšli vstříc, ale zároveň uchránili tu hodnotu té zkoušky do budoucna. Týká se to úlev pro ty, kteří pracovali ve zdravotnictví a v sociálních službách na základě toho, že je tam vláda povolala. Stejně tak jako dobrovolníků, tam jsou úlevy z didaktických testů. Těch úlev je velmi mnoho.

Když se teď vrátím k usnesení Sněmovny, tak v pátek, kromě toho, že Sněmovna ve třetím bodě chce, aby Ministerstvo školství interním předpisem upravilo úřední maturitu, což je nemožné interním předpisem, a zároveň bych upozornil, že ještě den předtím poslankyně Valachová navrhovala, aby byl urychleně přijat zákon, který by to měnil, a přiznávala v těch vystoupeních, že jedinou cestou je změna zákona, tak již v pátek a od pátku každý den říká, že ministerstvo může konat opatřením obecné povahy.

Když pominu, že opatření obecné povahy není interním předpisem, tak je vidět, že skutečně se ten názor bývalé paní ministryně vyvíjí a rozhodně je populistický a nepomáhá psychickému stavu středoškoláků.

To, co dává racio v usnesení Sněmovny a vnímám to jako velmi důležitou věc a bylo to součástí dnešní debaty na vládě a mé schůzky s panem premiérem, je otázka, kterou průřezově podpořila celá Sněmovna. Ta se týká dodatečných opravných termínů.

Je pravdou a studenti si na to stěžují a je to složitá situace, že pokud teď neuspějí, ať už ta příčina je jakákoliv, tak že třeba další opravný termín je až v září. Proto, tak jak mi ukládá to usnesení, ve středu budu informovat školský výbor a dnes jsem informoval vládu, že opatřením obecné povahy přidáme jeden opravný termín. To znamená, nebudou jeden řádný a dva opravné, ale jeden řádný a tři opravné termíny, přičemž ten jeden opravný termín bude již na počátku léta tak, aby studenti nebyli blokováni v dalších studiích případným neúspěchem u didaktického testu.

Co se týká praktické zkoušky, tak i tam přidáváme jeden dodatečný opravný termín, který nebude probíhat až na podzim, ale ředitel školy ho podle těch podmínek v té dané škole a potřeb na té dané škole uzpůsobí a vypíše v průběhu léta letošního roku.

Myslím si, že takto ten komplex těch opatření je skutečně finální, a protože už praktické zkoušky na školách běží, tak já bych chtěl vyzvat Poslaneckou sněmovnu, aby uklidnila již tu situaci a umožnila studentům se soustředit na tu přípravu na maturitní zkoušku, protože, jak jsem řekl, ta situace letošního roku rozhodně není lehká.

Ten komplex opatření ale je nastaven tak, aby studentům, kteří se chtějí snažit a chtějí se na tu zkoušku připravit tak, aby to zvládli, a v případě neúspěchu, který může být způsoben psychickým rozpoložením, měli možnost si to co nejrychleji opravit. Děkuji za pozornost.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Ještě ministr zdravotnictví chtěl doplnit.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Já bych chtěl jenom taková dvě malá poděkování nakonec. A to jedno, to platí pro celou populaci, že bojuje s pandemií společně s námi. Ale to, co jsem tady chtěl zdůraznit: Asi nikdo nepochybuje, že ta největší zátěž z populace byla právě na zdravotníky.

A vy víte, že Ministerstvo zdravotnictví vypsalo dotační program 9. března, který umožňuje odměnit zdravotníky, a na tyto odměny vláda již 8. března a schválila 12,2 miliardy korun.

Na tento dotační program nakonec se sešlo až do 14. dubna, kdy byl uzavřen, 232 žádostí o dotaci a 44 žádostí o příspěvek zřizovatele v celkové výši 12,5 miliardy korun. Tam vlastně byl rozdíl 219,5 milionu korun.

A já bych chtěl poděkovat vládě, že dnes schválila to, že i tuto částku dorovná z kapitoly Všeobecná pokladní správa, položka Prostředky na podporu veřejného sektoru a že zdravotníci tedy s největší pravděpodobností již ve výplatě za duben dostanou těch slíbených 75 000, respektive 120 000 podle toho, ve které jsou kategorii služeb. Takže i vládě bych chtěl poděkovat za to, že zdravotníky tímto způsobem podporuje.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkuji. Dotazy, prosím, Česká televize.

Nikola Reindlová, Česká televize: Dobrý den, já bych měla několik dotazů na pana ministra Arenbergera. Jednak jestli jste dnes mluvili o tom, o čem mluvila i ráno Rada pro zdravotní rizika, to znamená o otevření registrace pro další věkovou skupinu, co se týče tedy očkování. Potom dnes probíhala poměrně vzrušená debata nad těmi obchody. Já vím, že jste řekl, že o tom rozhodnete ve čtvrtek, ale zda vidíte reálně, že by v pondělí 3. května mohly otevřít obchody, jestli bude dosažení toho 100 na 100? Co se týče lázní, tam by mě zajímalo, jak to bude se samoplátci? Jestli máte nějaký výhled, kdy by se lázně mohly otevřít právě samoplátcům? No a potom, co se týče té indické varianty koronaviru, tak zda ten případ v Hradci Králové už potvrdila Národní referenční laboratoř. A jestli jste dnes na vládě předložil to, o čem jste mluvil včera v rozhovoru pro Českou televizi, totiž že by lidé z těch nejrizikovějších zemí, když se vrátí, byli v karanténě v hotelu, nebyli doma, ale byli v hotelu. Tak jestli jste to navrhl. Jak by to vlastně vypadalo? Jestli by si to lidé platili sami a podobně. A na paní vicepremiérku bych měla dva dotazy: Jestli dnes vláda tedy probrala to povýšení pana Koudelky do generálské hodnosti. Jak se na to vy díváte i vzhledem k tomu avizovanému dalšímu odmítnutí ze strany pana prezidenta? A ještě k těm dotacím: Vy jste tady dnes obě zdůraznily to, že Česká republika nemusí nic vracet do Bruselu, ale jestli došlo k proplacení ze strany státního rozpočtu. Jestli ano, v jakém objemu a jestli to bude stát po Agrofertu chtít zpět. Děkuji.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Tak já bych začal s tím očkováním 55 plus. Tato registrace nesouvisí s rozhodnutím vlády, takže dnes jsme o tom nemluvili. Předpokládáme, že by to mohlo být ve středu, ale uvidíme, jak bude ještě velký zájem z té předchozí skupiny, to znamená 60 plus, aby zbytečně pětapadesátníci, čili 55 až 59, nečekali dlouho.

Na druhou stranu ale asi nám nic nebrání v tom, abychom to ve středu otevřeli, ale ještě o tom budeme informovat, jestli to bude tento den, nebo tak, jak jsme říkali původně, po týdnu, čili pak by to bylo nejdéle v pátek.

Co se týče otvírání obchodů 3. 5., i právě proto, že na vládě jsme zatím neměli dostatek dat a také není seriózní dopočítávat nějaká nepřesná data, co se týče incidence, a jak víte, v tom balíčku právě ta incidence u obchodů je tou podmínkou, kterou je potřeba dodržet. Tak jsme to zatím nechali na to rozhodnutí na čtvrtek.

To ale neznamená, že kdyby se ta incidence neblížila nějakým způsobem ke 100 na 100 000 obyvatel a ještě dále byly splněny další parametry, tak že by nám to mělo, nebo nemělo bránit v tom rozhodování. Takže řekneme ve čtvrtek. Já jsem optimista, ale vzhledem k tomu, že ta incidence klesá, tak se také i oplošťuje ta křivka toho postupného pádu, čili už nevidíme nějaká vysloveně dramatická čísla, která by ubývala každým dnem, ale spíš je tam nějaký postupný pokles.

Jak už jsem tady jednou říkal, teď jsme celostátně na 164 na 100 000 obyvatel, a jak víte, 165 na 100 000 obyvatel třeba v sousedním Německu znamená zavírání škol, a my naopak začínáme rozvolňovat. Takže ta hranice je opravdu velmi těsná a nemůžeme si dovolit nějakou chybu a zopakovat to, jak se už vlastně dvakrát tady nám nepodařilo rozjet to rozvolňování tak, aby to bylo bezpečné.

Co se týče lázní, v podstatě to při otevření, které jsme udělali teď, je určeno jenom pro samoplátce. Je to pro tu nerizikovou skupinu těch, kteří v dohledné době ten covid prodělali, to znamená v těch posledních třech měsících, a také nejvíce potřebují rehabilitaci právě typu lázeňské péče.

O dalším rozvolňování jsme zatím nejednali, ale určitě to bude dalším předmětem. Asi to bude souviset i s tím programem, který bude umožňovat mít evidenci o tom, kdo je očkován, kdo je registrován nebo kdo prodělal testování, kdo prodělal onemocnění nebo prošel nějakým odběrem v nějaké dohledné době.

Co se týče k indické mutaci, tam zatím probíhá sekvenování, takže ten výsledek bude v dohledné době. Určitě ještě v tomto týdnu. A co se týče zvažování, jestli otevřít na příjezdu, tedy pravděpodobně na mezinárodních letištích České republiky, hotely, kde by probíhala karanténa těch, kteří přiletí z rizikových zemí, my jsme to projednávali dnes ráno s Ministerstvem zahraničních věcí a konstatovalo se, že existuje několik faktorů, proč to nemá význam.

Ten jeden je, že nemáme přímé lety z rizikových oblastí a je jich více, takže ani nejsme schopni exaktně identifikovat, kdo z té oblasti přiletěl, protože vždycky je to nějaký přestup, a to nejenom třeba ve Frankfurtu, ve Vídni, ale třeba v Dubaji nebo někde úplně jinde. Navíc někteří mohou třeba z vídeňského letiště přijet autem.

Podle našich informací, a tam už to nedohledáte vůbec, podle našich informací ale i tyto velké huby také ruší přímé lety do rizikových oblastí, čili i tím je to do určité míry ošetřeno. A pak vlastně ta nastavená karanténní opatření, která platí teď a byla výrazně zpřísněna, jak jsem tady deklaroval, tak by nás taky měla ochránit a umožnit vytrasování těch případných kontaktů.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak teď je řada na mně. Co se týče vaší první otázky, ano, vláda dnes schválila návrh na jmenování pana ředitele Bezpečnostní informační služby Koudelky do hodnosti brigádního generála. Bylo to v části C – bez rozpravy, ale jednomyslně schváleno bez jakýchkoli výhrad. Takže já myslím, že tato otázka tím je vaše otázka zodpovězena.

Tak jako několikrát před tím, tak i znovu jsme to navrhli, protože opakovaně máme za to, že by povýšen být měl. Ale samozřejmě je to v kompetenci pana prezidenta, takže do toho už dál mluvit nemůžeme. Takže to je všechno asi, co chci k tomu říct.

Co se týče té vaší druhé otázky. Já nemám žádnou povědomost o tom nebo nemám žádné informace, je to samozřejmě vždycky věcí těch příslušných řídicích orgánů, které proplácí, ale nemám žádné, nebo dle informací, které mám k dispozici, takhle to řeknu přesně, tak řídicí orgány po 1. září 2017, což je vlastně účinnost zákona lex Babiš, jak se mu říká, neposkytly, neboli o střetu zájmů, českého zákona, žádnou další dotaci firmám holdingu Agrofert.

Takovéto informace mám, ale je to samozřejmě kompetence těch jednotlivých řídicích orgánů a oni také musí posoudit, musí posoudit oprávněnost tohoto nároku. A já bych chtěla říct, že v naší zemi se postupuje podle zákona. Procesují to úředníci. To neprocesují ani ministři ani politici. My se pod nic takového nepodepisujeme.

To znamená, že ten postup je dán konkrétními předpisy, prováděcími, rozpočtovými pravidly atd. To znamená, že když se podíváte na auditní zprávu, tak jsem hovořila, že ona vlastně uvádí osm porušení, z toho tři porušení se týkají potenciálního střetu zájmů.

Tady je právě zajímavé to, o čem mluvila paní ministryně Dostálová, že auditní komise, nebo jak je mám nazývat, auditoři Evropské komise v podstatě vykládají český zákon. A jako právník vám mohu říct, že český zákon může vykládat jenom český soud závazně. A my, bohužel, žádným závazným rozhodnutím českého soudu v této věci nedisponujeme.

Takže ty tři případy, tam bylo proplaceno skutečně 3,1 milionu ze státního rozpočtu. Řídicí orgány si, tak jak to já vnímám, stojí za tím, že to bylo proplaceno oprávněně, ale je na nich, aby to posoudily. A pokud si stojí za svým názorem, tak prostě vydávají o tom příslušná rozhodnutí. Pokud by dospěly k jinému názoru, tak samozřejmě existují nástroje pro vrácení.

Nicméně znova opakuji, nebyly tyto peníze požadovány nějak po Evropské komisi. A bez ohledu na to, o čem se spekuluje, nebo jak je co vykládáno, hlavně jak je co politizováno, tady se odehrávají tyto procesy striktně na úřednické úrovni v této zemi. Politici do toho nevstupují. Tak jako já nevstupuju úředníkům do řízení, nikdy jsem nevstupovala, tak to nedělá ani moje vládní kolegyně, ani další kolegové.

To znamená, že pokud je naplněn zákon a úředníci si stojí za tím, že naplněn byl, tak ty peníze byly proplaceny. A já opakuji, nemám informaci, nebo dle informací, které mám naopak k dispozici, řídicí orgány po 1. září 2017 neposkytly žádnou další dotaci firmám holdingu Agrofert.

Prosím, předesílám, že se bavím o kohezních dotacích, jestli to říkám dobře. Tady není do této auditní zprávy zahrnuta ta část, která se týká zemědělských dotací. Ale tam mám pocit, že to ještě probíhá. Takže se bavíme o té části, která je skončena, o té zprávě, která teď byla odtajněna. To znamená, každý si může přečíst, čeho se týká, a že to, co říkám, v podstatě má oporu v této auditní zprávě.

Samozřejmě, ten problém ještě, když bych měla trochu zopakovat to, co řekla paní ministryně Dostálová, ta auditní zpráva není rozhodnutím, které by bylo napadnutelné u Evropského soudního dvora. To není rozhodnutí. Takže my teď hledáme a analyzujeme cestu, jakým způsobem bychom se mohli jako Česká republika bránit u Evropského soudního dvora, a základním předpokladem je to, že musí existovat nějaké rozhodnutí Evropské komise nebo příslušných orgánů evropských, které bychom mohli u toho Evropského soudu napadnout.

Samozřejmě dostačující by bylo i rozhodnutí českého soudu v dané věci, ale takové k dispozici není. To znamená, tady jde o princip. Nejde o Agrofert, ale jde o to, aby tady v podstatě byla nezávislým soudním orgánem zodpovězena tato otázka. To je jediné, o co běží. Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, televize Prima.

Zbyněk Zikmund, TV Prima: Dobrý den všem. Chci se zeptat pana ministra zdravotnictví: Vy jste říkal, že ve službách bude nutné se prokázat profesionálně provedeným testem, ať už antigenním, nebo PCR. Takže nepočítáte s tím, že by se uznávaly ty testy, které člověk musí absolvovat v celé řadě firem dnes povinně jednou týdně?

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Tady skutečně vycházíme z toho, že by to měly být profesionální testy. My jsme ty testy, které se provádějí tak, že z nich není nějaký textový výstup, to znamená, nepřichází ta data do centrálního systému, tak bychom pro tyto účely nevyužívali. Přes víkend se tam spekulovalo o tom, jestli by šly dělat i přímo antigenní testy na místě, ale vím, že některé televize to i trošku zpochybňovaly na různých příkladech, takže nakonec jsme se skutečně přiklonili k tomu, že je potřeba, aby ty testy byly odebrány profesionálně.

Zbyněk Zikmund, TV Prima: Zároveň jestli můžete lidem říci, když vlastně oni jdou do práce, tak ten test je dobrý proto, aby vlastně mohli jít tedy pracovat, ale když už budou chtít do kadeřnictví, tak ten test vlastně není dostačující. Tak jestli to není potom a i na základě toho, co říkáte, trochu zpochybnění toho testování ve firmách, že vlastně to asi nemá tu relevanci? Děkuji.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Tam musíme vycházet z toho, co se děje s těmi testy ve firmách. Pokud jsou to ty testy, které odebírá zdravotnický pracovník a zároveň jejich výsledky zadává do systému, což v řadě případů je, pak je to pochopitelně použitelné. Ale pokud je to nějaká malá firmička, kde si soukromě udělají antigenní testy a není z toho žádný výstup a není u toho ten, který by to odebíral z nosohltanu, pak je to rizikovější a nechceme zbytečně zatěžovat služby nějakými riziky, která by z toho mohly vyplývat.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Další dotaz, Český rozhlas.

Václav Štefan, Český rozhlas: Dobrý den, měl bych několik dotazů, tak začnu tím prvním na pana ministra Plagu ohledně těch problémů s tendrem na antigenní testy. Tak pokud jsem z vašich slov dobře pochopil, tak teď školy mají tedy testy do 10. května. Co se stane potom, pokud se nepodaří sehnat ty antigenní testy? Přichází v úvahu například pozastavení té rotační výuky, případně počítáte třeba s tím, že by museli sami ředitelé nebo zřizovatelé si sehnat ty testy, aby mohli pokračovat ve výuce? To je první dotaz. Děkuji.

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Tak já jsem řekl, že jsme naštěstí počítali s tím, že mohou nastat tyto komplikace, a pandemický zákon zná tu možnost, kdy ministerstvo školství posílí rozpočty škol právě v důsledku pandemie nějakým ad hoc normativem. To znamená, ano je tu nouzové řešení, ostatně řada zřizovatelů i dnes, přestože jsou antigenní testy centrálně zaváženy, tak preferují PCR testy nebo ty školy je nakupují v součinnosti s rodiči a tady tento nástroj umožňuje samozřejmě to hradit v případě, že by to nedopadlo.

Samozřejmě, snažíme se a okamžitě ještě teď během jednání vlády jsme reagovali zpátky státním hmotným rezervám, aby bez zbytečného odkladu, ideálně ještě dnes, znovu vypsaly tu soutěž přes ten dynamický nákupní systém. Ale jsme skutečně v situaci, kdy v nouzovém stavu se vyčítalo vládě, že jsou to zrychlené nákupy, ale v tuto chvíli nejdou dělat. Je to v pořádku, a přináší to s sebou tyto komplikace.

To znamená, my se společně poradíme nad tím postupem, nad tím, jakým způsobem upravit testování ve školách v případě, že by se to s tou soutěží nevyvíjelo dobře, a zároveň jsme se ještě před tou tiskovou konferencí teď tady krátce poradili s tím, že toto je ten impulz, který může dostat více ty PCR testy do škol.

To znamená, budeme to řešit, ano, a je tu i varianta samozřejmě toho, že by si to zařizovali zřizovatelé, zajišťovali si zřizovatelé, ale ne na vlastní náklady, ale je tu možnost, samozřejmě po dohodě na vládě, to kompenzovat těm školám.

Václav Štefan, Český rozhlas: To znamená, jste schopni garantovat, že po 10. květnu se nezastaví rotační výuka?

Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy: České děti byly ve školách nejméně z celé Evropy. Jsou prioritou při tom návratu, ostatně tady jsme o tom hovořili. To znamená, tato vláda, pevně věřím, udělá všechno pro to, aby nebylo nutné z těchto technických důvodů jakýmkoliv způsobem omezovat výuku.

Václav Štefan, Český rozhlas: Děkuji, pak další otázka na pana ministra zdravotnictví, jestli už jste vydali nové podmínky pro tréninky skupin sportovců, konkrétně ty, na kterých se ministerstvo domluvilo v pátek se zástupci České unie sportu. Tedy to, že na jednom sportovišti by mohlo nově trénovat více skupin sportovců pohromadě. Děkuji.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Ano, je to vlastně forma výkladu toho stávajícího platného mimořádného opatření a my jsme vlastně volili dva parametry. Jedno je dokument Ministerstva zdravotnictví, který není ale formou mimořádného opatření, protože je to pouze výklad toho, jak si dovedeme představit, jak je velké hřiště, a zároveň jsme požádali sportovní svazy, aby to naším jménem i jménem svým distribuovali mezi své členy.

Václav Štefan, Český rozhlas: Děkuji. Poslední dotaz na paní vicepremiérku Schillerovou ohledně Konvergenčního programu. Paní ministryně, vy jste zmínila, že ta další opatření asi budou až na příští vládě, nicméně váš osobní názor na to, které daňové výjimky by se mohly zrušit, případně kolik by to mohlo přinést do státního rozpočtu? To je první část té otázky. A druhá je to, že vlastně Evropská komise doporučuje tu konsolidaci tempem 0,9 procentního bodu. Vy jste říkala, že by to bylo 0,5. Tak proč spíše nejdete tou cestou toho doporučení Evropské komise? Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak to není žádné závazné. Je to, jak jste správně řekl, doporučení a já, ono když se podíváte, tak ono toho 0,5 procentního bodu není zas tak málo, když to nominálně vyjádříme. A já zastávám názor a je to určitá filozofická ekonomická úvaha i poučení z té minulé krize, protože jiné srovnání nemáme, tato krize je mnohem, mnohem tvrdší a mnohem plošnější a přišla ze dne na den, byli jsme na ni ale lépe ekonomicky připraveni. Já zastávám názor konsolidovat pozvolna.

Nakonec je to v souladu i s celou řadou renomovaných světových pracovišť. To znamená pozvolna tak, abychom, s velkým citem a zodpovědně tak, abychom prostě nevyvolali nějakou další recesi tím, že kdybychom prostě tu konsolidaci skutečně dělali nějakým drastickým způsobem.

No a co se týče těch výjimek, samozřejmě já ten seznam daňových výjimek mám zpracovaný. Je mi jasné, že celá řada z nich má sociální rozměr, takže těžko budeme rušit slevy na děti a tyto věci, o kterých se vede debata. Ale je tam celá řada dalších věcí.

A já jenom říkám, že každý rok jsem do daňového balíčku dala nějakou výjimku, dost, byl to vždycky obrovský, obrovský boj, pokud vůbec se mi podařilo ji dostat až do Parlamentu. Říkám, těch dvanáct miliard, které se mi podařilo snížit za tři a půl roku. Asi největší boj byl o tvorbu daňově uznatelných rezerv pojišťoven bez omezení. To byl zřejmě největší boj. Ale je celá řada prostě věcí, které vám nedává rozum.

Takže já mám jejich seznam. Ty debaty byly o politické vůli. To není o tom. Já samozřejmě budu připravena tak, jak jsem byla připravena i nyní, a je potřeba, já říkám, pojďme se bavit o daňovém mixu. Já budu mít svůj vlastní návrh, se kterým, tedy budu mít připravený. A pojďme se o tom bavit.

A ty daňové výjimky mně připadají taková nejelegantnější cesta, skutečně, jak získat příjmy do státního rozpočtu. Akdyž se podíváte na toho půl procentního bodu, no tak kombinací výdajů a příjmů se to samozřejmě zvládnout dá, když se třeba budeme bavit o zdanění globálních firem. Otázka samozřejmě je, jak hluboko půjdeme, jaká bude konkrétní obsahová stránka tady tohoto zdanění, ale experti Ministerstva financí říkají, že bychom mohli získat mezi deseti až dvaceti miliardami. Samozřejmě záleží, jak by to bylo postaveno.

Takže je to o té debatě, o té politické vůli. Je to prostě obrovské politikum, jak sazby, tak daňové výjimky, a vemte si, že se tady zapleveloval ten systém řadu let, řadu dlouhých let a já jsem si sama zkusila, jak je těžké vracet, byť u nějakých jednodušších věcí, jak to vracet zpátky. Děkuju.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak a teď už dotazy přes video, pan Kopecký, iDNES.

Josef Kopecký, iDNES.cz: Dobrý večer. Pane ministře zdravotnictví, vy jste se dnes vyjádřil, že se budete snažit probírat možnosti, aby se na veřejnosti nosily roušky jenom v rizikových situacích. Chci se zeptat, kdy to asi tak výhledově chcete na vládě řešit, jestli byste mohl pojmenovat ty rizikové situace a za kterých okolností kdy bude možné chodit venku bez roušek nebo bez respirátoru? Druhá věc. Váš předchůdce nebo jeden z vašich bývalých předchůdců, pan bývalý ministr zdravotnictví Prymula doporučuje, aby se otevřely zahrádky restaurací, že to bude epidemiologicky výhodnější, než aby se lidé tísnili u okének. Já vím, že máte zahrádky zařazené do jiné fáze rozvolňování, ale jak vnímáte to, že je vlastně otevřeno okénko, a to, že jsou u něj lidé například s nějakými nápoji, že to je podle pana Prymuly rizikovější, než kdyby se otevřely zahrádky. Děkuji.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Děkuji také za otázky. Roušky, jsem zaregistroval, že jsou opravdu velké téma, a headline už se jimi na internetu jenom hemží. To, co jsem chtěl říct, je, že předpokládám, že roušky by se mohly eventuálně i sundat třeba o prázdninách, ale musíme mít na mysli, jaká bude epidemiologická situace, kterou dnes není nikdo schopen říci. Nejen s ohledem na to, jaký je pomalý vývoj, ale na druhou stranu také, jestli nás zase nezasáhne nějaká vlna nových mutací a podobně.

To, že roušky se dají nosit jako alternativa k respirátorům vlastně platí už delší dobu, ale jsou to ty specializované roušky, které mají vyšší kvalitu než třeba klasická látková rouška a podobně. Speciální situace, kdybyste chtěl definovat, tak by to bylo asi v situacích, a to vlastně platí už teď, když jste někde volně v terénu a nejedná se o zástavbu, tak tam se roušky pochopitelně nosit nemusí, nebo při sportování.

Na druhou stranu, třeba když je někde větší počet osob, kde je riziko, že budou na bližší vzdálenost než dva až tři metry, my dokonce třeba u sportu doporučujeme až těch šest metrů v tom předchozím, v tom jednom z předchozích doporučení, tak tam bych si tu roušku nebo respirátor určitě nasadil. A samozřejmě v zástavbě je to pravidlo.

Zahrádky byly velmi zvažovány s ohledem na jejich otevření, a dokonce bylo ve hře, že by se otevíraly již ve druhém balíčku. Pak ale přece jenom zase, a naprosto oprávněně, jsme řekli, když se otevírají školy, když se otevírají obchody, když se otevírají služby, ty obchody samozřejmě za podmínky příznivé epidemiologické situace, tak že nechceme riskovat další rizikový faktor, i když může být malý.

My nesmíme vycházet z toho, že když se tvoří hrozen před nějakým výdejním okénkem, takže už je to pravidlo a že tedy můžeme respektovat, že to jde celostátně povolit. A že v těch zahrádkách by ta pravidla byla trošku jiná. Čili my se snažíme nastavit ta pravidla a vycházet z toho, že je většinová populace respektuje, a za to bych chtěl všem poděkovat.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak další dotaz, paní Rambousková, Seznam Zprávy.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Dobrý večer. Já mám dotaz na pány, nebo asi nejspíš na pana ministra zdravotnictví. Chci se zeptat, jestli stále ještě platí ta priorita návratu dětí do škol? Protože v případě, že vy byste otevřeli od 3. 5. obchody v nějakém režimu, tak přeci jenom by se neotevřely všechny školy. Říkáte, že od 3. 5. 2021 chcete otevřít ve třech až pěti krajích. Tak by mě zajímalo, jestli stále ta priorita, aby šly děti do škol dřív, než se otevřou obchody, platí? Děkuji.

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Ano, ta priorita platí. A myslím, že pan ministr školství to určitě potvrdí. My o tom vedeme velmi intenzivní debaty a opravdu nechceme, aby primárně byly otevřeny nejdříve obchody a potom školy. Čili ty druhé stupně v rotačním režimu.

Naší snahou je, co nejvíce vyčkat, aby se po krajích mohly otevírat školy, pokud to epidemická situace dovoluje. A teprve následně těch několik krajů, které by byly rizikové, tak tam by se to otevřelo současně.

Není to úplně jednoduché, ale je to právě jeden z těch argumentů, proč nechceme při vyšším epidemiologickém riziku, jako je například v tomto okamžiku kolem těch 164 bodů nebo nových případů na 100 000 obyvatel, otevřít obchody, protože zároveň bychom rádi otevřeli školy a to by byly dvě rizika najednou.

Takže to je ta odpověď pro všechny, proč chceme jít tou bezpečnou formou a otevřít primárně školy. Ale možná mě doplní pan ministr.

Robert Plaga: ministr školství, mládeže a tělovýchovy: Já jenom potvrdím, že skutečně teď se bavíme o tom regionálním přístupu, který u školství je možný, a samozřejmě ve chvíli, kdy by se ta situace celorepubliková významně zlepšila, tak, že by bylo možné v tom balíčku otevřít ty obchody, tak to ale samozřejmě znamená, že se dootevřou ty druhé stupně základních škol, praktická laboratorní výuka na vysokých školách, tak jak je plánována v tom celém balíčku.

To znamená, celé je to koncipováno a minulý čtvrtek představeno tak, že obchod nemůže předběhnout, může jít maximálně s tou poslední vlnou školství dohromady. Proto je taky nesmírně nutné, abychom naklesali co nejblíže té hodnotě 100 na 100 000. Aby tam byla prostě nějaká epidemiologická rezerva.

Michaela Rambousková, Seznam Zprávy: Takže jestli tomu rozumím dobře, vy jak jste říkali, že možná toho 3. 5. by se tedy mohly otevřít některé obchody a služby a zároveň 3. 5. byste chtěli otevřít v těch pěti krajích, které jste zmínili. Tak v případě, že by se podařilo otevřít ty obchody a služby, tak by se otevřely ty školy i v dalších krajích, o kterých jste nehovořili? Jestli tomu dobře rozumím?

Petr Arenberger, ministr zdravotnictví: Tak v každém případě platí, že služby se otevřou tak jako tak. Tam je to rozhodnuto a to jsme v podstatě schválili již dnes. A bude to v rámci mimořádného opatření ještě dnes v noci publikováno. Co se týče obchodů, tam skutečně zvažujeme tak, jak jste to popisovala.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkujeme. Další dotaz Deník N, paní Janáková.

Barbora Janáková, Deník N: Dobrý večer. Já mám na vás dva dotazy, tak já je budu říkat postupně. První směřuje asi na paní vicepremiérku Alenu Schillerovou. Mě by zajímalo, jak teď začnete to rozvolňování v oblasti služeb, jestli máte kompenzace pro například kadeřníky nebo maséry, a případně jestli máte pro ně kompenzaci i v případě, že si třeba nemohou dovolit antigenní testy. Jestli tam je nějaký plán prostě? To je první dotaz, děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Tak my čekáme na tento týden, jak to dopadne od pondělka. Každopádně víme, že služby otevíráme tak či tak. A s ohledem na to, jak to dopadne ještě, protože budeme řešit ještě ten zbytek ve čtvrtek, tak budeme okamžitě jednat s panem vicepremiérem Havlíčkem o tom, zda jsou dvě varianty – buď bude pokračovat kompenzační bonus, to je jedna varianta, nebo budeme, protože pokud se otevře větší množství těch postižených segmentů, tak možná, že se domluvíme, že bude pokračovat jenom dotační program.

Prostě je to téma, které rozsekneme tento týden s ohledem na to, jak vlastně, v jakém rozsahu se bude nakonec rozvolňovat.

Barbora Janáková, Deník N: Děkuji a ten druhý dotaz: Hodně se spekulovalo před dnešním jednáním vlády o tom, jestli na dnešním jednání proběhne odvolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Mě by zajímalo, jestli tento bod vůbec byl na jednání, a pokud ano, tak s jakým výsledkem? Děkuji.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Bod na jednání vůbec nebyl.

Barbora Janáková, Deník N: Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Tak děkujeme a poslední pan Ťopek, Hospodářské noviny.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Dobrý den, také dovolte dva dotazy. Vrátil bych se k tématu auditu Evropské komise. Dnes zaznělo, že tedy nebudeme, nebo že po nás nebude požadováno vrácení žádných peněz, což ovšem znamená, že dotace pro Agrofert jsou zatím na vrub státního rozpočtu. Chci se zeptat, proč jsme vlastně nežádali o jejich proplacení v Evropské unii, když bylo dopředu jasné, že mají nárok právě z těchto fondů být financovány?

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Protože jsme dostali, už se zahájením auditu přišel dopis, takový předběžný dopis, že audit probíhá, a aby nebylo prostě postupováno, platby za holdingem Agrofert, proplácení Evropské komisi, než bude audit ukončen. A my jsme se tímto pokynem a doporučením řídili. To znamená, proto nebyly propláceny.

Znova opakuji: Podle mých informací po tom rozhodném datu nebyly propláceny dotace ani ze státního rozpočtu, tak jak já o tom vím. Nakonec v té auditní zprávě jsou z důvodu potencionálního střetu zájmů, říkám potencionálního, nerozhodoval o něm ještě nikdy soud, ani národní, ani evropský, tak jsou tam pouze tři platby. Ty nebyly postoupeny a říkám, že zda bude někdo vracet, či nebude, a teď bez ohledu na to, o jakoukoliv firmu se jedná, postup je přesně podle zákonů a je to v kompetenci řídicích orgánů.

To znamená, že pokud řídicí orgán dospěje, tak má nástroje, dospěje k tomu, že došlo k porušení třeba rozpočtové kázně nebo jakéhokoliv jiného předpisu. Ale pokud je přesvědčen o tom, že bylo vyplaceno oprávněně, tak tyto kroky nezahajuje. Takže asi tak.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Tím jste mě navedla trošku na druhou otázku, protože dnes tady dvakrát zaznělo, že Česká republika bude hledat cesty nějakých právních kroků, jak se právně bránit. Ale Evropská komise po nás nechce vrátit žádné peníze. Proti čemu se tedy vlastně budeme bránit, když Agrofert není Česká republika a Evropská komise pouze konstatovala, že ne ve všech případech dobře fungovaly řídicí a kontrolní mechanismy a že by měly fungovat správně, což je věc, proti které se asi nemá cenu bránit.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Je tam jedna zásadní věc. A vůbec nezáleží na tom, jestli se jedná o Agrofert nebo principiálně jakoukoliv firmu některou v budoucnu. Auditoři Evropské komise vyložili český zákon. Vyložili český zákon o střetu zájmů. A vyložit český zákon může český soud, případně by mohl řešit ještě Evropský soud, kdybychom se dostali do jiné fáze řízení. To je ten zásadní problém, který nám vadí, a to je ten zásadní problém, vůči kterému se chceme bránit.

Takže buď dojde k tomu, ale to samozřejmě neovlivníme, že to rozhodne někdy český soud, pokud se bude někdo bránit. Ale to samozřejmě není v moci českých úřadů takto. To by musel se bránit pravděpodobně nějaký subjekt. Anebo hledáme cesty, jak dosáhnout toho, aby rozhodl Evropský soud. A tuto cestu zatím nemáme.

Martin Ťopek, Hospodářské noviny: Děkuji.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkujeme a z dnešní tiskové konference je to vše. Děkujeme a hezký večer.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter