Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

26. 4. 2023 14:47

Tisková konference po jednání vlády, 26. dubna 2023

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pěkné odpoledne, dámy a pánové, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dámy a pánové, dobrý den. Nejprve se vyjádřím ke změnám vlády, k těm, které už byly ohlášeny. Obdržel jsem už oficiální nominaci od předsedy hnutí STAN Víta Rakušana, a to nominaci, která se týká obsazení postu ministra školství a člena vlády, ministra, který je pověřen evropskými záležitostmi. Hnutí STAN nominovalo, jak už je veřejně známo, na ministra školství Mikuláše Beka, dosavadního ministra pro evropské záležitosti, a na pozici ministra odpovědného za evropské záležitosti Martina Dvořáka, který nyní působil jako náměstek na Ministerstvu zahraničních věcí.

Oba tyto kandidáty dobře znám, ať už z jednání vlády, nebo i z jejich dřívějšího působení. Oba jsou to odborníci v dané oblasti s dlouholetými zkušenostmi, rozumí problematice, takže s touto nominací osobně nemám vůbec žádný problém. Respektuji návrh hnutí STAN a v nejbližších dnech předám panu prezidentovi návrh na jejich jmenování a předpokládám, že bychom v průběhu příštího týdne se mohli dostat k dokončení tohoto procesu. Ale to samozřejmě záleží na panu prezidentovi a jeho časových možnostech.

K dalším věcem, které se týkají vlády. Vláda dnes schválila významnou dohodu z hlediska bezpečnosti, z hlediska strategie, Dohodu o obranné spolupráci se Spojenými státy americkými. Je to důležité v těch neklidných časech, nestabilním mezinárodním prostředí. Je to nepochybně krok, který zvyšuje bezpečnost naší země a našich občanů. Smlouvu podrobněji představí paní ministryně obrany Jana Černochová, jejíž resort úspěšně dokončil vyjednávání o této dohodě.

Informoval jsem také členy vlády o průběhu a výsledcích své cesty po Asii, tedy po státech sdružených v ASEAN a státech střední Asie. Byla to cesta, na které mě doprovázela více než třicetičlenná podnikatelská delegace. V sedmi dnech, pracovních dnech, celkově v deseti dnech, jsme navštívili celkově 6 zemí, nalétali více než 36 000 km a v letadle strávili přes 50 hodin, ale to, co je podstatné, jsou výsledky té cesty.

Cílem bylo nejenom posílení a rozvoj vztahů se zeměmi v těchto dvou dynamicky se rozvíjejících regionech, ale především podpora exportu a podpora našich firem, což v těchto zemích právě ta politická podpora je důležitá. Máme schopné firmy, vysoce kreativní, inovativní a mají šanci uspět na nových trzích nebo prohloubit svoji nebo rozšířit svoje možnosti na těchto trzích, ale potřebují proto politickou podporu.

V rámci této cesty se podařilo podepsat 21 smluv a memorand jak mezi vládami, tak mezi soukromými firmami. Je to důležité, protože i ta memoranda potom povedou k dalším konkrétním smlouvám a projektům.

Měl jsem možnost ve všech těch zemích se setkat s jejich nejvyššími představiteli, ať už s prezidenty, nebo premiéry. Bavili jsme se o těch konkrétních projektech, kde je potřeba podpora státu, a myslím si, že jsme se posunuli významně dál. V těch zemích je velký zájem o Českou republiku, máme tam respekt a otevírá nám to velký potenciál.

Je to i strategické, protože oblast jihovýchodní Asie se neuvěřitelně rychle rozvíjí a oblast střední Asie je z mnoha hledisek perspektivní i jako alternativa k bezpečným dodávkám surovin nebo k tomu, abychom obnovili nebo zmnožili dodavatelské řetězce, protože se ukázalo, že pokud jsme závislí jenom na některých zemích, tak to určitě není dobré. A to platí jak pro Českou republiku, tak pro Evropskou unii.

Ta jednání i ty dohody si pochvalovali zúčastnění podnikatelé, kteří měli možnost se setkat s více než tisíci zástupci místních firem, a to i díky tomu, že jsme zorganizovali ve spolupráci s Hospodářskou komorou šest podnikatelských fór.

Když bych to tedy zjednodušil na peníze, v uvozovkách, a pominul všechny ty strategické a politické významy této cesty, tak mohu říct, že ve výsledku ten přínos pro Českou republiku, české firmy bude minimálně v desítkách miliard korun. Ty oblasti, kde se především mohou naše firmy úspěšně uchytit na těchto trzích, tak jsou obranný průmysl, letectví, strojírenský průmysl, ale také firmy, které se třeba pohybují v oblasti IT, chytrých technologií nebo zemědělství.

Myslím, že celkově lze říct, že musíme věnovat mnohem větší pozornost těmto regionům, ať už je to ASEAN, ať už jsou to tedy státy sdružené v ASEAN a oblast jihovýchodní Asie nebo střední Asie, protože se nám tím nabízí nejenom dobrá perspektiva pro naše firmy, pro naše podnikatele, ale má to i strategický význam v diverzifikaci těch cest a zdrojů a surovin, které Česká republika potřebuje.

Tolik úvodní informace ode mne a moji kolegové vám podají podrobnější zprávy o dalších věcech, které jsme dnes probírali na vládě.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já poprosím ministryni obrany Janu Černochovou.

Jana Černochová, ministryně obrany: Děkuju. Vážený pane premiére, dámy a pánové, vláda, jak tady říkal pan premiér, dnes schválila Dohodu o obranné spolupráci mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými, tzv. smlouvu DCA. Tato dohoda umožní intenzivnější praktickou spolupráci mezi českou armádou a ozbrojenými silami Spojených států.

Bude se jednat například o společné zajišťování obrany východního křídla NATO, logistickou podporu spojeneckých aktivit, posilování alianční obranné infrastruktury, posilování interoperability spojeneckých ozbrojených sil a v neposlední řadě půjde i o spolupráci ve vojenském vzdělávání a ve společném výcviku a cvičení.

Tomu dnešním dni předcházel téměř rok intenzivních jednání mezi českou a americkou stranou. Prakticky přesně na rok to je tomu, kdy jsem byla v dubnu na jednání ve Spojených státech amerických, kde jsme podepisovali jinou dohodu, dohodu o průmyslové spolupráci mezi našimi a americkými firmami, a vlastně tam jsme jako České republika byli dotazování, jestli bychom měli zájem být 25. zemí, která tuto dohodu DCA má.

Za českou stranu vedlo jednání Ministerstvo obrany. Chtěla bych z tohoto místa poděkovat všem mým kolegům. Je tady pro vaše případné další dotazy přítomen pan doktor Jan Jireš, který za náš resort ta vyjednávání – byla to čtyři kola negociací – vedl spolu s ostatními týmy z jiných resortů. Protože na této dohodě se nepodílelo pouze Ministerstvo obrany a armáda, je tady mezi námi i pan generál Hlaváč, který také je připraven potom odpovídat na vaše nějaké doplňující dotazy po tiskové konferenci, abyste měli přesné informace, co je obsahem té dohody. Účastnili se tedy těch jednání vedle resortu Ministerstva obrany i zástupci ministerstva zahraničí. Předkládáme vlastně i tuto dohodu dnes na vládu společně s panem ministrem Lipavským. Byli to zástupci Ministerstva spravedlnosti, zástupci Ministerstva financí, vnitra a dopravy a v neposlední řadě k tomu dávalo svá stanoviska i Nejvyšší státní zastupitelství.

Cílem bylo, aby všechny resorty přispěly k výsledné podobě dohody, mohly uplatnit své otázky a připomínky a aby byly připraveni na následnou realizaci dohody. Je to tedy bilaterální dohoda, která ale po tom svém přijetí se stane součástí celkové architektury spojenecké spolupráce v rámci Severoatlantické aliance. Obrana Evropy je totiž do jisté míry založena na angažmá amerických obranných sil, a tak to prostě bylo, je a pevně věřím, že i v budoucnu bude.

Na začátku jsme možná říkali, že je škoda, že je Česká republika až 25. zemí ze zemí, které tu smlouvu ratifikovaly. Při vyjednávání se to ukázalo možná v něčem, že to není tak špatné, protože jsme při těch čtyřech kolech negociací měli zase příležitost prosadit tam některé věci, které už v minulosti vyjednalo před námi těch 24 zemí, a mohli jsme tedy skutečně vyjednat nejlepší podmínky pro Českou republiku, jaké byly možné.

Souběžně s námi vyjednává o ratifikaci této smlouvy i Dánové jednají, Finové jednají, Švédové jednají. Jenom nebudu tady dávat výčet všech 24, ale možná země z našeho regionu, které tuto smlouvu mají, prošla jejich parlamenty, tak zmíním Polsko, zmíním Maďarsko, zmíním Slovensko nebo Rumunsko. Takže i na výčtu těchto zemí vidíte, že skutečně je to široké množství zemí, se kterými máme i část společné historie a i, bohužel, některé negativní zkušenosti právě s tou minulou historií spojené. Takže nevidíme žádný problém v tom, proč by Česká republika také neměla být jednou ze zemí, která bude tuto smlouvu mít. Staneme se dalším prvkem doplňujícím mozaiku spojenecké spolupráce v rámci Severoatlantické aliance.

Samotná DCA však neobsahuje žádné rozhodnutí o konkrétní americké vojenské přítomnosti v České republice a ani rozhodnutí o zřízení vojenských základen. Já to možná řeknu raději ještě jednou, abych na to dala patřičný akcent, protože v tom veřejném prostoru samozřejmě zaznívají různé dezinformace a lži. Ještě jednou: DCA neobsahuje žádné rozhodnutí o konkrétní americké vojenské přítomnosti v České republice, ani rozhodnutí o zřízení vojenských základen. Žádné základny, žádná vojenská přítomnost bez toho, aniž by o vojenské přítomnosti rozhodoval v souladu s článkem 43 Ústavy Parlament České republiky tak, jako to děláme dosud. Na tomto se vůbec, ale vůbec přijetím této smlouvy nic nemění.

Účelem této smlouvy je pouze vytvořit předem podmínky pro to, aby spolupráce se Spojenými státy mohla probíhat, pokud se na tom obě strany domluví. Není to jednosměrné, je to dvousměrné. Jakákoli budoucí přítomnost v České republice vždy musí být založena na oboustranné dohodě a každý případný pobyt, cvičení amerických vojáků v České republice, bude schvalován úplně stejně, jako tomu bylo doteď, tedy vládou, Parlamentem, v souladu s článkem 43 Ústavy. Na tom dohoda DCA vůbec nic nemění.

S americkou stranou nyní hledáme nejvhodnější termín pro podpis této dohody. Jakmile se to stane, tak bude dohoda předložena oběma komorám Parlamentu k projednání a vyslovení souhlasu s ratifikací. Nakonec samozřejmě bude předložena panu prezidentu republiky k provedení ratifikace. Jsem přesvědčena o tom, že jsme smlouvu DCA dojednali dobře, že se rozhodně nemáme za co stydět. Prosadili jsme tam některé naše požadavky, což je velký úspěch, a také jsem toho názoru, že její přijetí posílí vojenskou spolupráci v Severoatlantické alianci a bezpečnost České republiky.

Jak už jsem zmiňovala v úvodu, na ty technické detaily, konkrétní vlastně body z té dohody budou odpovídat moji kolegové spolu se mnou po ukončení této tiskové konference, ať tady sobecky neuzurpuji čas ostatních kolegů, kteří tady se mnou stojí na této tiskové konferenci. Zatím vám děkuji za vyslechnutí a vrátíme se k tomu. 

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, já poprosím ministra zahraničních věcí Jana Lipavského.

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí: Dobrý den, dámy a pánové, děkuji za slovo. Já bych se zmínil ke dvěma otázkám. Ta první je, že dnes vláda schválila poskytnutí peněžního daru pro Ukrajinu za účelem zajištění výcviku ukrajinských dopravních pilotů v České republice, tedy civilních pilotů. Ten návrh jsme předkládali společně s Ministerstvem školství a vědy Ukrajiny a ve spolupráci s českými ministerstvy dopravy, průmyslu a obchodu a školství a mládeže a tělovýchovy. 

Vytváří se tím podmínky pro poválečnou rekonstrukci země, protože rychlé obnovení civilní letecké dopravy na Ukrajině bude v tomto procesu hrát významnou roli. Proč trénovat civilní piloty v Česku? Důvod je jednoduchý. Na Ukrajině není možné bezpečně létat. To znamená, oni potřebují bezpečné zázemí a my jim ho tímto, i tedy ve spolupráci s tím finančním darem, poskytujeme.

V první fázi se v letošním roce uskuteční pilotní výcvik až 25 posluchačů Národní letecké univerzity v Kyjevě. Ten peněžní dar je ve výši 22 milionů korun. Patnáct milionů jde z Ministerstva zahraničních věcí, pět milionů Ministerstvo průmyslu a obchodu, dva miliony ministerstvo školství. Já jsem tedy rád, že můžeme udělat tento pilotní projekt, a věřím, že se podaří s projektem v následujících letech i případně pokračovat, pokud to bude potřeba.

Ta druhá věc, kterou bych chtěl sdělit za vládu, je, že máme první jméno na vnitrostátním sankčním seznamu. Já jsem rád, že se Česko vrací k sebevědomé zahraniční politice, která staví lidská práva na první místo. Kabinet tedy na můj návrh schválil první zápis na vnitrostátní sankční seznam. Ten zápis je zveřejněn na stránkách Ministerstva zahraničních věcí.

Platí, že pro zařazení jakéhokoli subjektu na tento sankční list je podmínkou, aby byla důkladně zdokumentována činnost, která narušuje nebo ohrožuje územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny v tomto případě.

My jsme zařadili a vláda souhlasila se zařazením na návrh Ministerstva zahraničních věcí zařazení osoby Vladimira Michaijloviče Gunďajeva, což je jinak známý člověk jako patriarcha Kirill. Jeho časté veřejné výstupy podporující válku na Ukrajině, jaksi ospravedlňování zvěrstev, kterých se tam ruští vojáci dopouštějí, to všechno jsou jasné důkazy, které se dají velmi jednoduše i veřejně dohledat, které vedly vládu k tomuto rozhodnutí. Já bych chtěl říct, že ta samá osoba, patriarcha Kirill, je například sankciována ve Velké Británii, v Kanadě, v Litvě nebo na Ukrajině. 

Pro tuto osobu to znamená, že pro ni platí omezující opatření. V tomto případě zákaz vstupu a případně znemožnění jakýchkoli finančních operací skrze české subjekty. To samotné provádění sankčního režimu standardně provádí Finanční analytický úřad, který podléhá Ministerstvu financí, a je to podobné, jako když sankce schválí Rada bezpečnosti nebo třeba Evropská unie, jak jsme toho poslední rok svědky velice často. 

Samozřejmě my budeme pracovat na dalších návrzích. Ten systém se postupně rozbíhá a na tom intenzivně ministerstvo pracuje. Takže to je, já jsem rád, že dnes jsem mohl přinést první návrh a vláda ho schválila. Děkuji za pozor

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Taky děkuji a poprosím místopředsedu vlády Mariana Jurečku.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Dobré odpoledne. Vláda dnes chválila také návrh novely zákona o zaměstnanosti a některých souvisejících zákonů. Ta novela plní jeden z cílů naší koaliční vlády a to je opravdu jednoznačně, jasně bojovat s nelegálním zaměstnáváním, se zastřeným zaměstnáváním, protože nám jde o to, abychom na trhu práce dokázali chránit ty zaměstnavatele, kteří se chovají poctivě, férově, případně agentury, které zprostředkovávají takové zaměstnávání. Aby se také i tady jasně řeklo: Ti, kteří dodržují zákonná pravidla, tak aby také tito byli v této činnosti chráněni, ale zároveň jsme dokázali zpřísnit zákonné podmínky a také i vymahatelnost práva v praxi tam, kde dochází k nelegálnímu zaměstnávání.

To znamená, zpřísňujeme podmínky vůči těmto subjektům. Zpřísňujeme pravidla a možnosti pro inspekční orgány například odejmout to povolení pro zprostředkovávání zaměstnávání. Zároveň také vytváříme podmínky pro větší ochranu zaměstnanců jako takových. Připomínám, že tady v této oblasti je možné udělovat sankce až do deseti milionů korun.

A samozřejmě do určité míry reflektujeme poznatky z praxe posledních let včetně posledního roku. Jde nám také o to, abychom chránili primárně samozřejmě občany České republiky, vůči kterým někdy se někteří zaměstnavatelé tímto způsobem chovají tak, že vlastně je dostávají do nekomfortní situace. Má to třeba dopady i potom na jejich sociální jistoty v budoucnu. Ale zároveň také chráníme tím ty, kteří přišli ze třetích zemí, včetně ukrajinských uprchlíků.

Takže opravdu tyto kroky po letech vedou k docela razantní změně v tom, abychom byli schopni daleko lépe postihovat ty, kteří se chovají na pracovním trhu neférově.

Když jsem tady už zmínil i ukrajinské uprchlíky, tak připomínám, že v České republice jich pracuje necelých 100 000 lidí, aktivně pracuje na pracovním trhu, odvádějí tady odvody, zhruba kolem 80 procent těchto lidí pracuje na plný pracovní poměr. To znamená, je tam odváděno plné pojistné a přispívají také do rozpočtu České republiky. To jenom pro nějaký kontext.

Takže toto je právní úprava, která z vlády putuje do Parlamentu tak, aby měla účinnost a platnost od 1. ledna roku 2024. Děkuji za pozornost. 

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já otevírám prostor pro dotazy. Česká televize.

Jakub Pacner, Česká televize: Bude to takový trojdotaz na vás, pane premiére, jestli můžu. Týká se to nadcházejícího jednání K15. Prosím, kdybyste mohl připomenout, jak velký má být podle vaší strany úsporný balíček, aby vláda zajistila pokles schodku o sedmdesát miliard, a jaké principy musí podle ODS obsahovat? Dále bych se rád zeptal, ministr financí navrhl seškrtat národní dotace za desítky miliard korun. Je to podle vás reálné, čeho konkrétně by se dotkly, případně jestli už teď na vládě jste třeba diskutovali nějaké varianty toho, kterých jednotlivých ministerstev by se mohly tyto škrty dotknout? No a pak také zda očekáváte dohodu na úsporném balíčku už dnes a kdy přesně chcete konečnou dohodu případně oznámit? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: Nezměnilo se nic na těch věcech, které jsem veřejnosti sdělil. To znamená, intenzivně jednáme na úsporách, které jsou nutné ne proto, že bychom si to vymysleli nebo že bychom neměli nic lepšího na práci, ale proto, abychom mohli odpovědně spravovat Českou republiku, abychom nezadlužovali další generace.

My jsme přišli do vlády ve chvíli, kdy jsme zdědili obrovské deficity rozpočtu po předcházejících vládách. Hned po příchodu do vlády jsme upravili rozpočet a dokázali jsme ušetřit na výdajové straně osmdesát miliard korun. Slyšeli jsme, že to nejde. My jsme to udělali.

Pak ale přišla válka na Ukrajině a všechny související krize a deficit rozpočtu, přestože za loňský rok je nižší, než jaký bez války na Ukrajině plánovala Babišova vláda, tak je takový, že nás zadlužuje a nejsme s ním spokojeni, a proto musíme pokračovat v konsolidaci veřejných financí a v úpravě rozpočtu tak, abychom nečelili tak velkým deficitům.

My jsme si dali za cíl, že snížíme deficit státního rozpočtu v příštím roce minimálně o osmdesát miliard korun. Ten cíl platí a pracujeme na opatřeních tak, abychom ho dosáhli. Musíme najít dobrou kombinaci mezi úpravami na příjmové stránce rozpočtu a výdajové stránce rozpočtu. Přitom já se nijak netajím tím, že považuji za důležitější tu výdajovou stránku a ta musí převažovat. A to proto, abychom vytvořili dlouhodobě stabilnější prostředí, abychom dlouhodobě byli schopni financovat všechny úkoly, které stát financovat má, ale současně nežili na dluh a nežili na dluh budoucích generací.

Pokud jde o jednotlivé návrhy, nemám potřebu je komentovat. Objevuje se spousta návrhů, se kterými přišel NERV, se kterými přichází jiní ekonomičtí odborníci. Objevují se návrhy z jednotlivých politických stran. To všechno je v pořádku, zlepšuje to tu debatu, protože pak nám je jasné, že žádný nápad nebyl opomenut.

My se vším důkladně zabýváme, ale pracujeme tak, a to pokládám za důležité, že u všech těch zvažovaných kroků a opatření, nebo jenom u těch návrhů, které se objevily, analyzujeme jejich dopady. A to pokládám za důležité. To není lehká práce, ale my u všech těch opatření, která jsou navrhována kýmkoliv, chceme vědět, jaký to bude mít dopad na konkrétní sociální skupiny, na naše občany, na firmy. A pak jsme teprve schopni o tom seriózně diskutovat.

Nás čeká dnes další kolo těch jednání. Probíhala na pracovních skupinách, probíhala s experty, probíhala na nižších politických úrovních a teď se dostáváme na tu nejvyšší politickou rovinu, ze které by posléze mělo vzejít to rozhodnutí.

Souběžně dokončujeme práce na důchodové reformě. To je zase další věc, ke které neměly předcházející vlády odvahu, ale která je taky nutná, aby Česká republika mohla zajistit svým občanům, i těm, kteří jsou dnes mladší, kteří mají třeba méně než čtyřicet let, v budoucnu důstojné penze a abychom nezkrachovali.

Já vím, že je atraktivní se bavit o těch jednotlivých nápadech a úvahách, co by se mělo kde přidat, nebo ubrat. Ale takováto debata – proto také ty jednotlivé nápady nebudu komentovat – je v jedné věci neodpovědná. To musí všechno vytvářet jeden srozumitelný a dobře navzájem propojený celek.

My nesmíme dopustit, abychom udělali taková opatření, která by třeba výrazně poškozovala lidi, kteří podnikají, nebo výrazně poškozovala rodiny. My musíme najít taková opatření, která konsolidují veřejné rozpočty, ale současně neohrozí dobrý, kvalitní život žádné sociální skupiny. A na tom pracujeme.

Ano, určitě uslyšíte reprezentanty opozičních stran, vesměs populistických, že se to dá udělat jednoduše. Že se dá všem přidat a současně spravit státní rozpočet a nemít deficity. Ale v praxi to tak prostě udělat nejde.

Ta opatření, která musíme udělat, protože předcházející vlády neměly odvahu k tomu, aby udělaly kroky, které jsou pro budoucnost České republiky a její občany důležité, tak ta opatření nejsou jednoduchá a nevyvolávají potlesk. Ale my budeme za nimi stát, až se na nich domluvíme, až si budeme jisti, že to, na čem jsme se domluvili, je přesně to, co Česká republika potřebuje.

Nepředpokládám, že bychom na tom dnešním jednání dospěli, abych odpověděl na tu vaši poslední, nebo předposlední otázku, že bychom na těch dnešních jednáních dospěli k finálnímu výsledku. Ani to nemáme v plánu. Platí to, co jsme řekli, že na přelomu dubna a května chceme mít rámcově, znát rámcové parametry ať už důchodové reformy, nebo konsolidace veřejných financí a pak je v dalších týdnech představíme veřejnosti.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další dotaz Rozhlas.

Vojtěch Tomášek, Český rozhlas: Dobré odpoledne. Pane ministře Jurečko, já bych měl otázku na vás k tomu zákonu, který řeší práci na černo a agenturní pracovníky. Uvažujete i o nějakém zpřísnění kontrol v tom smyslu, ve smyslu vymáhání toho zákona, jak se na to bude dohlížet? A potom ještě prosím otázku na pana premiéra, omlouvám se, že to nesouvisí s jednáním K15 ani vlády. Nicméně ceny plynu pro domácnosti se v pololetí v Česku podle Eurostatu zvýšily nejvíc z celé Evropské unie. Tak jsou podle vás opatření, která vláda přijala, v tomto smyslu dostatečná? Děkuji.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já si dovolím stručnou, rychlou reakci. My jsme už v průběhu loňského roku reagovali. Zintenzivnili jsme naši činnost, pokud jde o kontroly u zaměstnavatelů. Jednak to souvisí s tím, že skončilo covidové období, tudíž ty kontroly v praxi je možné realizovat daleko intenzivněji a lépe.

Zaměřujeme se samozřejmě také na problematiku zaměstnávání ukrajinských uprchlíků. V zásadě tato novela nám pomůže posílit a více zefektivnit činnost našich kontrolních orgánů. Jak jsem říkal, tady opravdu jsme velmi přísní. Ta nejvyšší možná sankce je až deset milionů korun, v případě agentur je to opravdu i odebrání té jejich licence pro to, aby toto mohly realizovat. Takže tady opravdu se soustředíme na to, abychom ten pracovní trh dokázali naprosto jasně dostat do stavu, kdy tady nebude prostor pro nelegální zaměstnávání.

Takže věnujeme se tomu, máme podněty od těch, kteří se chovají férově, legálně, a samozřejmě i jejich zájmy musíme chránit jak ze strany firem, tak právě ze strany zaměstnanců. Takže bereme to jako výzvu, vnímáme ten problém, a právě proto i tato novelizace.

Petr Fiala, předseda vlády: Odpovím na vaši otázku, jenom děkuji, že jste na začátku se omluvil, že se to netýká vlády ani K15, to je neobvyklé. Mohu vás uklidnit, já jsem na to zvyklý, že dostávám otázky, které se netýkají toho konkrétního jednání nebo obsahu tiskové konference. Nijak mi to nevadí, rád odpovím i na tuto vaši otázku.

To je vážný problém. Ale ne ty ceny. Ten problém je v té statistce. A jak jste si všiml nebo všimli, tak už se ohradily všechny nebo většina rozhodujících firem, které se pohybují na energetickém trhu, že ta čísla prostě nesedí a že ta statistika neodpovídá realitě. A s tím já se nehodlám smířit, protože to je jenom matení naší veřejnosti a našich občanů. A ten, kdo dělá chybu, ten musí být odhalen.

Takže já si pravděpodobně na příští nebo přespříští týden pozvu zástupce energetických firem, ale také zástupce těch orgánů, které se mohou podílet na těch statistických číslech, to znamená ERÚ a to znamená Český statistický úřad, a budeme se bavit o tom, kde se ta chyba objevuje a proč ta čísla jsou taková, že nepochybně neodpovídají realitě a tomu, co zažívají naši občané.

Marian Jurečka, místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí: Já si dovolím stručně ještě doplnit důležitý kontext informací. Když se podíváme také i na materiály, které dnes byly na vládě, které rekapitulovaly i státní závěrečný účet roku 2022, a také co říkal pan premiér, je to, že jsme v loňském roce v tom novelizovaném rozpočtu nebo v našem novém rozpočtu vyškrtali osmdesát miliard výdajů, které původně plánovala předchozí vláda, tak následně s nástupem války na Ukrajině a všech důsledků, které byly propsané i do energetické krize, vláda musela reagovat. A reagovala velmi uvážlivě a dobře z hlediska pomoci jak podnikatelskému sektoru, veřejnému tak i domácnostem.

Nenaplnily se žádné černé scénáře, o kterých mluvili představitelé opozice nebo někteří ekonomové. Máme nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii. Ta bude i v letošním roce, ta predikce je jasná. Když se podíváme na výběr pojistného za první čtvrtletí tohoto roku, tak rostlo o více než deset a půl procenta. Vidíme také tu situaci z pohledu srovnání naší země s ostatními zeměmi. Máme nejnižší podíl občanů, kteří jsou ohrožení chudobou a je evidentní, že ta pomoc, která ze strany státu směřovala jak vůči podnikatelům, tak i vůči domácnostem, zafungovala a funguje.

Když se podíváme na jeden z klíčových nástrojů sociální politiky v této situaci – příspěvek na bydlení. Dnes ho využívá zhruba 260 tisíc domácností, ta průměrná měsíční výše je teď zhruba 5 650 korun. Takže to, co tady jsme řekli v loňském roce, že budeme dělat uvážlivou politiku, ne populistickou, ale odpovědnou jak rozpočtově, tak sociálně, tak to vláda naplňovala a naplňuje.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Další dotazy nevidím, tiskovou konferenci končím. Děkujeme za pozornost a přejeme pěkný zbytek dne. Na shledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X