Tisková konference po jednání vlády, 26. srpna 2019

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. Jako prvního bych o slovo chtěla požádat pana premiéra Andreje Babiše.

Andrej Babiš, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové. Skončily vládní prázdniny, takže jsme měli vládu. Pro některé skončily už minulý týden, nicméně je to první zasedání naší vlády v srpnu. Já bych odprezentoval ty alespoň pro mne nejdůležitější body a to je, že jsme dnes schválili kandidáta České republiky na člena Evropské komise pro období 2019 až 2024 v kontextu obsazování vrcholných pozic v institucích Evropské unie.

Vláda rozhodla, že naší nominantkou je paní Věra Jourová. Její kandidatura byla projednána minulé úterý na výboru pro evropské záležitosti v Poslanecké sněmovně a je to poprvé v historii, kdy de facto máme kontinuitu. Myslím si, že paní Jourová je dobrá kandidátka.

Chtěl bych zdůraznit, že je to kandidátka České republiky, ale zastupuje v Komisi zájmy Evropy. Zájmy všech evropských občanů. To znamená, že tam není proto, aby zastupovala české zájmy, jak se občas mylně interpretuje.

Paní Jourová v minulosti, nebo v těchto uplynulých pěti letech řídila náročné portfolio spravedlnosti, ochrany spotřebitele a rovnosti žen a mužů. Já o tom výběru budu informovat nově zvolenou předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou a samozřejmě uvidíme, jakým způsobem se posunou vyjednávání o portfoliu.

Myslíme si, že paní Jourová z hlediska geografické balance, vyváženosti, a genderové vyváženosti i to, že tedy je nominována na druhý mandát, by mohla mít dobrou šanci uspět.

Druhým důležitým bodem bylo jmenování předsedy Národní sportovní agentury. My jsme vzali na vědomí návrh na jmenování předsedy Národní sportovní agentury, která vznikla vlastně 1. srpna, a s účinností od 26. srpna 2019, to je dnes, jsme jmenovali předsedou Národní sportovní agentury pana Hniličku.

Myslím si, že je to důležitý krok. Naše vláda jasně řekla, že chce podporovat sport, že chce, aby se peníze dostaly hlavně do klubů, pro děti, samozřejmě i prostřednictvím svazů. Já jsem dnes ráno jednal i s panem ministrem Plagou, který to bude ještě řešit i v rozpočtu 2020.

Rozpočet 2019 je 7 miliard a já jsem ho požádal, aby mi doplnil statistiku, protože je tam vícero programů, jako Můj klub, kam jsme dali nebo bude přiděleno pro pět a půl tisíce klubů a pro 750 000 dětí 1,3 miliardy. Potom v rámci programu Talent dostane 80 svazů pro 20 000 talentovaných sportovců do 23 let 832 milionů, na sportovní reprezentaci je tento rok 681 milionů. Organizace sportů, 100 svazů, dostane 1,5 miliardy. To znamená, to je ohledně organizace národních soutěží, metodika, rozvoj sportu. A plus investice. Investice 2019 miliarda 450.

Takže já si na ten sport nějak hlídám osobně, protože když jsem nastupoval jako ministr financí, tak do sportu šlo jen 3,6 miliardy, teď je to sedm a nakonec jsem tedy nějak přesvědčil paní ministryni, aby příští rok to bylo 7 miliard 250 miliard, abychom ty peníze skutečně rozdělovali systémově, transparentně. A kromě těchto programů abychom se zamysleli v rámci MMR nad programy pro kofinancování menších investic do sportovních infrastruktur podobným způsobem, jako to máme školy nebo školky pro samosprávu.

Plus samozřejmě je potřeba také si vydiskutovat ty velké infrastruktury a důležité jsou samozřejmě také přeregistrace sportovců atd. Takže čeká nás plno práce a já jsem rád, že jsme dnes udělali toto rozhodnutí.

Dále jsme dnes řešili bod, který jsem předkládal já, a to je poskytování dotací na programy protidrogové politiky a priority v oblasti dotačního titulu Protidrogová politika na rok 2020. Byla k tomu dost velká debata ohledně nějakých regulací, ohledně reklamy na alkohol atd. Takže v těch žebříčcích podle evropských statistik na tom nejsme úplně ideálně.

Jednotliví členové vlády na to nemají stejný názor, ale určitě je to věc, ve které chceme pokračovat. Chceme investovat peníze hlavně do prevence a myslím si, že je to i otázka rodičů, je to samozřejmě problém i mladistvých atd. Takže je to taková problematika, kde těch názoru je hrozně moc.

Dále jsme projednávali návrhy zákonů od poslanců. Jednak vysílání ozbrojených sil mimo území státu. To je návrh poslanců paní Černochové, pana Hamáčka, Fialy. Já jsem se také spolupodepsal. Ono to víceméně vyplynulo z mé návštěvy naší speciální jednotky v Prostějově. Návrh, který je poslanecký, jsme podpořili a dali jsme k tomu souhlasné stanovisko. Bezpečnost našich lidí je samozřejmě priorita.

Dále jsme projednávali senátní návrh ústavního zákona, kde jsme se seznámili s návrhem Senátu, jehož cílem bylo prodloužení lhůty ze 30 na 60 dnů ode dne postoupení návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou Senátu. K tomu jsme zaujali negativní stanovisko.

Ohledně zákonů o bankách a výnosech z trestné činnosti, to je návrh poslanců de facto celého politického spektra. Tam jsme zaujali souhlasné stanovisko, protože cílem je stanovit podmínky pro to, aby banky, pobočky bank a poskytovatelé identifikačních služeb mohli provádět činnosti elektronické identifikace, autentizace a služby vytvářející důvěru pro elektronické transakce.

Tak to je za mě všechno.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. O další shrnutí bych chtěla požádat místopředsedkyni vlády a ministryni financí paní Schillerovou.

Alena Schillerová, místopředsedkyně vlády a ministryně financí: Dobrý den, dámy a pánové. Já jsem dnes předkládala dva důležité materiály na vládě. Prvním z nich byla novela daňového řádu, která souvisí s projektem Moje daně, zejména tedy on-line Finanční úřad, což je jeden ze stěžejních projektů Ministerstva financí spočívající v tom, aby si každý podnikatel mohl vyplnit daňové přiznání z pohodlí svého obývacího pokoje nebo ze své kanceláře. A pro každý takovýto projekt musíte mít legislativní základ, protože každý dům se staví od základů, a tím je právě legislativa, která s projektem Moje daně souvisí.

Týká se vlastně čtyř takových zcela zásadních oblastí. První z nich je podpora elektronizace, zjednodušení kontrolních postupů, třetí je zásadní revize sankčních systémů a vracení nesporné části daňového odpočtu. Pokusím se co nejvíce zjednodušit tyto změny.

Co se týče podpory elektronizace, vycházíme z toho, že v daňovém řádu už několik let existuje, vlastně v systému správy daní, tzv. daňová informační schránka. Když podnikatel získá přístupy do této daňové informační schránky, tak může v ní sledovat placení svých povinností, úročení, vlastně celou tuto oblast související s placením daní. A ta bude využita jako základ pro následné předvyplňování daňových přiznání, a proto se vlastně musí rozšířit kompetence a možnosti této daňové informační schránky.

To znamená, že bude se do ní vstupovat přes širší paletu přístupů, využije se Portál občana, plánujeme využít i další přístupy, které souvisí třeba s rozhraním, které vedou třeba banky, které dnes jsme také projednávali na vládě. Bude tady celá řada možností přístupu přes internet a bude tu i zjednodušení, aby mohly přistupovat i další osoby, které případně podnikatel pověří, aniž by musely explicitně dodávat plnou moc.

To je takový jeden balík problematik, které upravuje právní úprava, která se týká projektu Moje daně. Ještě možná stojí za zmínku, že podporujeme elektronizaci dále tím, že podnikatel nebo povinná osoba, která podá daňové přiznání elektronicky, získá možnost podávat ho o měsíc později. To znamená nikoli k 1. dubnu, ale k 1. květnu. Tady se snažíme především podporovat fyzické osoby, protože zatímco právnické osoby nám podávají elektronická daňová přiznání téměř ve sto procentech, tak u fyzických osob pořád máme toto číslo poměrně nízké.

To je jakýsi další benefit, který získá – podá-li elektronicky, prodlužuje se mu lhůta pro podání přiznání, což samozřejmě souvisí i s placením daní, protože daň je splatná ve lhůtě pro podání přiznání. Takže čím později podává přiznání, tím později platí, což je určitě už zajímavé. Je to taková pozitivní motivace, která je určitě důležitější než represe.

Chceme také zjednodušit kontrolní postupy.  To znamená, že probíhá-li dnes daňová kontrola, tak dnes je tento postup plný formalismů, které prodlužují tento proces. Chceme tam zjednodušenou komunikaci e-mailovou, chceme možnost přizpůsobit se víc tomu, co preferuje daňový subjekt. Chceme prostě, pokud to skončí bez nálezu, tak aby tam bylo naprosto jednoduché sdělení toho výsledku, a tím pádem se vlastně celkově ten proces urychlil. Souvisí to s celkovou naší vizí zjednodušování postupu při správě daní.

Další důležitá věc, kterou měníme, je revize sankčního systému. To znamená, že narovnáváme všechny úroky a všechny sankce, které dnes daňový řád zná. Ať už jsou to úrok z prodlení, z posečkání, ať je to ze zaviněného přeplatku, tak dnes se počítá čtrnáct procent plus reposazba České národní banky platná první den kalendářního čtvrtletí, což v tuto chvíli činí šestnáct procent.

My chceme, aby to bylo osm procent plus reposazba, což podle současné reposazby by bylo deset procent. Takže si myslím, že je to výrazné snížení, a srovnáváme ho pro různé typy sankcí, což bývalo často předmětem i kritiky ze strany soudů. A samozřejmě jednoznačně chceme vymezit vztah mezi úrokem a obecnou náhradou škody, protože i o to se často vedou spory – kdy úrok a kdy náhrada škody, jak to započítat a podobně.

Také rušíme veškeré systémové výjimky, které jsme tam měli. Víte, že tam byla lhůta ještě pěti dnů po splatnosti, kdy se neúročilo. To je zbytečné. Pokud my snižujeme takto výrazně úrok, nepotřebujeme tam mít dalších pět dnů, které činily problémy a v podstatě znamenaly další prodloužení lhůty splatnosti, což si myslím, že tímto úrokem měníme.

Také snižujeme, nebo respektive zvyšujeme spodní hranici úročení. Dnes znamená částku 200 korun, čili od 200 korun se úrok předepisuje, a my ji zvyšujeme na 1 000 korun. To znamená, že do tisíce korun se úrok vůbec nepředepíše.

Zjednodušujeme také sankci za nepodání daňového přiznání elektronicky, protože v daňovém řádu máme, že určité typy přiznáni, tak jak je vyhlásí Finanční správa na své úřední desce, tak se musí podávat elektronicky, a pokud nejsou podány elektronicky, byla tam poměrně vysoká sankce, kterou také upravujeme. Snižujeme tu spodní hranici z 200 korun na 500 korun.

Takže celkově zjednodušujeme sankční systém, sjednocujeme ho a současně velmi výrazně snižujeme.

Asi poslední zásadní změnou, která souvisí s projektem Moje daně, je vracení tzv. nesporné části nadměrného odpočtu. On už se o tom zmínil v jednom konkrétním případě Nejvyšší správní soud v loňském roce, ale my jsme na Ministerstvu financí na této úpravě pracovali už nějakou dobu. Bude to znamenat, že pokud uplatní plátce daně z přidané hodnoty, vykáže ve svém přiznání nadměrný odpočet a správce daně má o něm pochybnost, tak ho prověřuje kontrolou nebo předepsaným postupem a po celou tu dobu ten odpočet zadrží.

My nově do projektu Moje daně do této legislativy vkládáme, že se zadrží jen část, o které má správce daně pochybnost. To znamená, že ta zbývající část se vrátí. Takže tu nespornou část vrátíme a zadržuje správce daně pouze část, o které má pochybnost. Já bych řekla, že je to velmi významná změna, protože jen pro vaši informaci, s touto změnou bude souviset – a já to tady otevřeně přiznávám: Dnes se vrací nadměrný odpočet do 30 od vyměření. Tato lhůta se o patnáct dnů prodlouží, protože pokud má správce daně vrátit nebo zadržet jen nespornou část, tak samozřejmě potřebuje delší dobu k prověření.

Ale v kontextu těch výhod, které spočívají se sankcemi, zjednodušení kontrolních postupů, a ještě si dovolím říct zajímavá čísla: V době, než se přijalo kontrolní hlášení, které vstoupilo v účinnost od 1. ledna 2016 jako zásadní institut v boji s daňovými úniky na dani z přidané hodnoty, tak objem zadržovaných nadměrných odpočtů Finanční správou, čili částka, o které měla Finanční správa pochybnost, a ty samozřejmě logicky chyběly v cash flow těch jednotlivých firem a podnikatelů, bylo téměř pět miliard.

K dnešnímu dni, ke konci června mám poslední čísla, tato částka je něco málo přes jednu miliardu. Čili projevil se jednoznačně významný efekt, další z významných efektů kontrolního hlášení, a to je, že Finanční správa s velkou mírou přesnosti zaciluje na skutečné problémy a nezadržuje zbytečně peníze, které naopak proudí a mohou je podnikatelé využívat v cash flow svých firem. A tento krok, vracení nesporné části, je další krok k posílení. To znamená, že vlastně ještě z toho objemu nadměrných odpočtů, které se zadrží, se zadrží jen jejich část.

To znamená, že se vlastně dostaneme na velmi nízkou částku, která  bude zadržována ze strany Finanční správy a bude v cash flow jednotlivých firem. Takže to považuji za velmi významný krok a velmi významný vlastně další krok k tomu, abychom mohli zrealizovat on-line Finanční úřad.

Další neméně významný materiál, který jsem předložila na vládě, je Zpráva o finančních opravách EU prostředků v České republice a tento materiál jsem předložila na základě usnesení Poslanecké sněmovny číslo 644 ze dne 4. června 2019, kdy Poslanecká sněmovna uložila vládě v podstatě dva úkoly, a to s termínem k 31. 8. 2019.

První úkol byl předložit zprávu obsahující informace o všech korekcí dotací ze strany Evropské komise vůči žadatelům v České republice od vstupu České republiky do Evropské unie a druhý úkol byl předložit zprávu, jaké kroky učinily české orgány vůči osobám, které tyto korekce zavinily.

Takže já jsem dnes tuto zprávu předložila na vládě. Ta zpráva má dvě části. Z první části komplexně vyplývá, že zpráva se zabývá korekcemi, které v součtu činí 38,4 miliardy korun. Za fondy EU v oblasti kohezní politiky byly od vstupu České republiky uplatněny korekce ve výši 36,4 miliardy korun a v oblasti společné zemědělské politiky byly aplikovány korekce v celkové výši 2 miliardy korun.

Druhá část zprávy potom poskytuje informace o krocích, které české orgány učinily vůči osobám, které tyto finanční opravy zavinily. To znamená, že vychází primárně z informací, které poskytly Ministerstvu financí jednotlivé řídicí orgány daných operačních programů, a obsahuje informace o vymáhání dotčených částek ze strany poskytovatele dotace, respektive většinou orgány Finanční správy, předání konkrétních případů orgánům činným v trestním řízení k prověření podezření na trestný čin a uplatnění nároků na náhradu škody v rámci adhezního trestního řízení.

Zpráva kromě toho souhrnného výčtu, o kterém hovořím, je opatřena dvěma velmi podrobnými přílohami. Vždycky za každé programové období jsou podle jednotlivých řídicích orgánů vyjmenovány jednotlivé programy, výše korekcí, výše vymožené částky, případně podané trestní oznámení. To znamená, že je to rozděleno na období 2007–2013 a 2014–2020. Jen pro vaši informaci, v podstatě částku jsem uvedla – 38,4 miliardy za obě tato období. A za všechny tyto korekce bylo podáno téměř 300 trestních oznámení.

Vláda tuto zprávu projednala, všichni členové vlády ji mají k dispozici, a bylo uloženo ministryni spravedlnosti, aby se zaobírala tím, jakým způsobem v rámci kompetencí, které má podle kompetenčního zákona, bylo naloženo s těmi jednotlivými trestními oznámeními.

Jana Adamcová, tisková mluvčí vlády: Děkuji. A zákon o léčivech, to je téma pro pana ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha.

Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví: Dámy a pánové, i ode mne hezký den. Vláda dnes schválila můj návrh novely zákona o léčivech a zároveň je v něm obsažena i novela zákona o veřejném zdravotním pojištění. Tento komplex novel zákonů cílí na otázku řešení nedostupnosti léčiv, což je téma, které se objevuje poměrně často, zejména v posledních měsících. My tedy tímto návrhem reagujeme na řadu těch problémů a věříme, že skutečně bude mít pozitivní vliv na dostupnost léčiv pro české pacienty.

Návrh velmi ve stručnosti se opírá o čtyři základní pilíře. První pilíř se týká pozitivních zásahů do trhu, jinými slovy že umožníme, aby byl propuštěn do spotřeby i takový lék, který má pouze nějaké administrativní problémy v oblasti dokumentace nebo nějakého problému s obalem léčiv a podobně, což jsou dnes závady, kvůli kterým třeba lék nemůže být použit pro pacienty. My toto odstraňujeme. To znamená, umožní to, řekněme, snazší přístup i takovýmto lékům, pokud jsou ty léky nezbytné pro české pacienty.

Druhé opatření se týká regulace tzv. reexportů, což je určitý nekoordinovaný vývoz. Dnes praxe funguje často tak, že distributor léčiv dostane lék od výrobce a místo toho, aby ho dodal do české lékárny pro české pacienty, tak ten lék vyveze do zahraničí, někam do Německa, do Dánska, kde samozřejmě často jsou ty léky prodány za vyšší cenu, než je dostane ten distributor od výrobce v České republice. A rozdíl mezi těmi cenami samozřejmě je ziskem pro toho distributora.

Je to dobrý byznys, točí se v tom zhruba pět miliard korun ročně, ovšem náš zájem samozřejmě je nepodporovat byznys distributorů, ale zajistit, aby léky byly dostupné pro české pacienty. Proto výrazně toto redukujeme. Umožníme vývoz léků pouze v případě, kdy skutečně nejsou jakkoliv ohrožené na dostupnosti.

U všech ostatních léků bude vyžadován souhlas výrobce daného léku, aby daný lék byl vyvezen, ale zároveň výrobce, a to je to třetí opatření, bude povinen a bude nést odpovědnost pod sankcí, že zajistí dodávku léčiv do jakékoliv lékárny v České republice, ať je to v centru Prahy, nebo někde v horách. Zkrátka do jakékoliv lékárny přijde pacient se svým elektronickým receptem, tak maximálně do dvou pracovních dnů bude výrobce povinen lék dodat, pokud ten lék nebude standardně k dispozici v distribuční síti.

O tomto bude muset být samozřejmě záznam. To znamená, že bude nově zcela transparentně známo, jakému distributorovi byl ten lék dán a stejně tak bude známo, který distributor například nějaký lék vyvezl. To znamená zcela transparentní systém, ale výrobce bude ten, kdo bude nést zodpovědnost za to, že lék je dostupný pro české pacienty pod finanční sankcí.

Čtvrté opatření cílí na možnost snazšího dovozu léků ze zahraničí. My dnes v případě, že je nějaký výpadek léků v České republice, se snažíme najít nějaký obdobný lék třeba se stejnou účinnou látkou v zahraničí. Snažíme se tedy dovézt nějaký lék ze zahraničí nebo cizojazyčnou šarži určitého léku, ovšem narážíme na to, že ten lék třeba je dražší, má vyšší cenu než ten lék, který je ve výpadku v České republice.

Proto umožníme, aby byla dočasně navýšena cena a úhrada toho léku, který nahrazuje lék ve výpadku, z veřejného zdravotního pojištění, což jednak bude větší motivace pro výrobce takový lék dovézt a zároveň to zajistí, že pacient bude mít stále stejný doplatek za lék, který takto bude nahrazovat lék ve výpadku. To znamená, že je to určitá možnost dočasného stanovení vyšší úhrady právě pouze po dobu výpadku daného léku.

Myslíme si, že tato čtyři opatření by skutečně měla výrazně přispět k tomu, že léky budou dostupnější v České republice pro české pacienty, a jsem rád, že ten návrh byl dnes schválen ze strany vlády. Děkuji.