Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

26. 9. 2022 23:13

Tisková konference po jednání vlády, 26. září 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, dobrý večer, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády, o úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý večer, dámy a pánové. Já vás budu informovat o dvou důležitých rozhodnutích, které dnes vláda učinila.

To, s čím všichni počítají, na co všichni čekají, je schválení rozpočtu na rok 2023. Hlavní úkoly toho rozpočtu jsou pomoci občanům a firmám zvládnout energetickou krizi. Zároveň chceme posílit obranyschopnost České republiky a samozřejmě zachovat, respektive zvýšit tempo výstavby dopravní infrastruktury a plus zohlednit další priority, které i v této těžké době vláda má.

Vzhledem k současnému růstu cen a dalším dopadům ekonomické války, kterou vede Rusko proti Západu, jsme v rámci této vládní priority vyhradili na pomoc občanům a firmám v příštím roce více než 200 miliard korun. Počítáme například s výdaji přes sto miliard korun na zastropování vysokých cen energií, čtyřicet až padesát miliard na mimořádnou valorizaci důchodů, sedmnáct miliard na prominutí poplatků na obnovitelné zdroje energie, další miliardy na příspěvek na bydlení atd.

Jak jsem řekl, to je pomoc, která je nutná, která souvisí s těmi výzvami a krizemi, kterým dnes čelíme v Evropě i v České republice. Ale ani přesto se vláda nevzdává těch priorit v uvozovkách předválečných, těch priorit, s kterými jsme do této vlády šli.

V příštím roce tedy posílíme výdaje na obranu na úroveň 1,5 procenta hrubého domácího produktu. Je to plnění našich programových slibů, našeho závazku i zohlednění toho, jaká bezpečnostní situace je kolem nás. Je to důležitý krok na cestě k tomu, abychom dosáhli výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP už v roce 2024.

Ten rozpočet, který jsme schválili na obranu, umožní realizovat naplánované nákupy potřebné techniky, které tady byly řadu let odkládány. Bereme obranu vážně, měli jsme to už v programovém prohlášení. Ta důležitost se samozřejmě ruskou agresí na Ukrajině významným způsobem zvýšila.

Další prioritou jsou investice do dopravní infrastruktury. Do nových dálnic, silnic, železnic, jejich opravy. Proto jsme proti původnímu návrhu navýšili rozpočet Ministerstva dopravy o třicet miliard korun. Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury tak bude mít rekordní výši 150 miliard korun.

K tomu bych přidal ještě jednu prioritu, na kterou nezapomínáme a která je důležitá stejně jako budování infrastruktury pro budoucnost České republiky, a to je vzdělání. Proto významným způsobem navyšujeme rozpočet Ministerstva školství a mládeže o necelých sedmnáct miliard korun oproti původně schválenému rozpočtu na rok 2022.

To všechno se nám podařilo i přesto, že jsme oproti letošnímu roku snížili schodek o 35 miliard korun. Samozřejmě i tak – a to nijak netajím, to přiznávám – ten schodek rozpočtu je vyšší, než bych si třeba já sám přál a představoval, ale museli jsme zohlednit tu situaci, které v Evropě i v České republice čelíme, a zajistit pomoc občanům i bezpečnost v těchto složitých chvílích.

Vláda, a to je moje druhé sdělení, se také zabývala aktuální bezpečnostní situací, a to především na hranicích České republiky a Slovenska, kde se v posledních týdnech výrazně zvyšoval počet zachytávaných nelegálních migrantů. Abychom předešli komplikacím spojeným s rizikem zvýšené nelegální migrace, rozhodli jsme se, že dočasně obnovíme kontrolu na státní hranici se Slovenskem. Vláda se rozhodla, že toto preventivní opatření bude v platnosti od půlnoci ze středy na čtvrtek, a to po nezbytně nutnou dobu.

Současně bych chtěl zdůraznit, že bezpečnostní situace České republiky je stabilní. Drtivá většina těchto nelegálních migrantů chápe Českou republiku pouze jako tranzitní zemi, nezůstává tady. Ale my musíme udělat toto preventivní opatření, abychom si dokázali s tou situací dlouhodobě poradit, abychom odradili nelegální migranty od využívání této trasy. Více k tomu informací pak podá potom pan první místopředseda vlády a ministr vnitra Vít Rakušan.

Já chci jenom říct, že vláda stejně jako v případě energetické krize přijímá i v tomto případě účinná a promyšlená opatření. Vnímáme obavy a vnímáme taky obavy českých občanů, nebereme je na lehkou váhu, a proto jsme přistoupili i k tomuto kroku, který je důležitý pro zajištěná bezpečnosti České republiky.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já poprosím prvního místopředsedu vlády Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Hezký pozdní večer, dámy a pánové, já navážu na pana premiéra. To, co zažíváme v letošním roce, je bezprecedentní situace, co se ilegální migrace týče. Jenom meziročně stoupla ilegální migrace o neskutečných 1 200 procent. Od začátku roku 2022 policie zajistila celkem 11 000 nelegálních migrantů na území České republiky.

Samozřejmě ve spojitosti s tím jsme zaznamenali i zvýšené aktivity organizovaného zločinu, to znamená převaděčů. I těm se intenzivně věnujeme a spolu s Ministerstvem spravedlnosti pracujeme na novele, která by právě za převaděčství výrazným způsobem zvýšila tresty i na území České republiky. To je jeden z těch dalších kroků.

My jsme v těch posledních týdnech vyčerpali skutečně s Policií České republiky všechny možnosti těch standardních opatření, které nám zákon dává. Dali jsme k dispozici všechna ubytovací zařízení Správy uprchlických zařízení, zřídili jsme dvě registrační centra na území České republiky. Imigranty přicházející do České republiky jsme ztotožňovali, byly jim odebírány biometrické údaje, daktyloskopie a podobně a dostávali výjezdní příkaz k opuštění území České republiky.

Jak již správně řekl pan premiér, jedná se o tranzitní migraci, kdy drtivá většina z nich směřovala dále do Německa. To samozřejmě spouštělo nervozitu i na německé straně hranice. Já jsem na to zareagoval, měl jsem v Mnichově jednání s bavorským ministrem vnitra a minulý týden dlouhý, téměř hodinový telefonát se spolkovou ministryní vnitra Spolkové republiky Německo.

Několikrát jsem jednal se slovenským ministrem vnitra a žádal jsem slovenskou stranu, aby plnila to, co vyplývá z mezinárodních smluv, to znamená readmisní dohodu s Českou republikou a v případě, že bude zjištěno, že daný člověk přichází ze Slovenska, aby byly uskutečňovány návraty do té země, odkud přicházel, to znamená na Slovensko.

Zcela upřímně říkám, že tady jsme nedosáhli těmi diplomatickými kroky takových úspěchů, jaké jsme čekali. My v téhle chvíli chceme především zajistit bezpečnost obyvatel České republiky. Ta je pro vládu České republiky na prvním místě a situace především v Jihomoravském a Zlínském kraji začínala v těch posledních dnech být kritická.

My uděláme všechno pro to, aby nedocházelo k žádným výrazným komplikacím. Přechod hranice bude umožněn na těch určených místech a samozřejmě budou prováděny ty běžné policejní kontroly při překračování státní hranice.

Chci podotknout, že policie je na to plně připravena. Pokud jste správně sledovali dění v těch posledních týdnech, tak před několika týdny proběhlo policejní cvičení, které danou situaci na 48 hodin modelovalo, a policie prokázala, že v podstatě do nějakých sedmi hodin je schopna skutečně státní hranici se Slovenskou republikou tímto způsobem kontrolovat.

Jak již bylo řečeno, ty vnitřní hranice bude možné překračovat pouze v místech k tomu určených, ale bez jakéhokoliv časového omezení.

Chtěl bych říci, že naším hlavním cílem je udržet ilegální migraci pod kontrolou, zabránit převaděčům, kteří obchodují s lidským neštěstím, aby v této činnosti pokračovali a vtahovali do toho i Českou republiku jako takovou.

Uvědomujeme si i jako předsednická země, že toto je část řešení, která chrání bezpečnost obyvatel České republiky, ale jsme připraveni a děláme to o dané věci ve všech souvislostech, ke kterým se migrační vlna váže, jednat i na evropské úrovni, a to jak na premiérské úrovni, na úrovni ministra zahraničních věcí i na úrovni ministrů vnitra.

O obnovení kontrol jsem již informoval během zasedání vlády České republiky svého slovenského kolegu, informoval jsem německou ministryni vnitra, informováni byli i ministři Rakouska a Polska. Stejně tak informaci dostala paní eurokomisařka zodpovědná za vnitřní bezpečnost Ylva Johansson, informaci dostali i hejtmani dotčených krajů.

My samozřejmě budeme sledovat, jak dané opatření naběhne. A poslední poznámku k tomu. V první fázi vláda České republiky dané opatření podle schengenského hraničního kodexu schvaluje na deset dnů a samozřejmě ten čas chceme využít k intenzivnímu jednání se slovenskou stranou. Poté vláda České republiky bude zhodnocovat, jak s daným nařízením naložíme pro budoucnost. Nicméně je potřeba, abychom i v rámci prevence dalších souvislostí skutečně snížili čísla tranzitní migrace v České republice.

Děkuju. A pardon, ještě informace, možná ji chtěl říct pan tiskový mluvčí: K doptání po tiskové konferenci na individuální rozhovory bude přítomen i pan policejní prezident a zástupce cizinecké policie. Děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, pane místopředsedo, a poprosím ministra financí Zbyňka Stanjuru.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak vláda dnes schválila návrh rozpočtu pro příští rok. Mohu oznámit, že navržený schodek činí 295 miliard. A pokud bych měl charakterizovat ten rozpočet, tak bych mohl používat slova jako protikrizový, solidární nebo válečný.

Bohužel vyšší inflace, než jsme zvyklí, bude pokračovat i v příštím roce. To samozřejmě s sebou nese kromě vyšších inflačních příjmů také vyšší inflační výdaje. To znamená, zejména se zvyšují výdaje státního rozpočtu v sociální oblasti. Proti schválenému rozpočtu na rok 2022 to zvýšení je vyšší než o 141 miliard korun. Kromě standardních valorizačních vzorů penzí se od 1. ledna začne uplatňovat nový prvek v našem penzijním systému, který byl schválen ještě v minulém volebním období, tzv. výchovné. Platí to zejména pro ženy, že za každé vychované dítě budou dostávat 500 korun měsíčně navíc k důchodu krát počet dětí. Odhadovaný dopad tohoto opatření je zhruba dvacet miliard korun.

Stejně tak reagujeme na zvýšené nebezpečí v oblasti obrany. Jak už říkal pan premiér, zvyšujeme výdaje obrany zhruba z 88 miliard ve schváleném rozpočtu letošního roku na necelých 112 miliard roku 2023. Ale i v souvislosti s tím, co teď zmínil pan první vicepremiér, tak taky výrazným způsobem zvyšujeme výdaje na vnitřní bezpečnost.

Stejně tak jsme zvýšili výdaje na dopravu. Opět, jak říkal pan premiér, rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury bude příští rok v rekordní výši. Nedá mi, abych neokomentoval to, že v minulém volebním období se podepisovaly smlouvy na výstavbu silnic, železnic, dálnic, což je v pořádku, ale nebyly alokovány zdroje ve střednědobém výhledu. To znamená, nebyla tam reálná data, nebyly tam reálné výdaje a my musíme reagovat na to, a je to logické, že všechny ty akce, které byly spuštěny v minulém volebním období a ke kterým nebyly přiznány výdaje v letech 2023 a 2024, tam samozřejmě dodáme. Stejně tak zvyšujeme výdaje v oblasti školství zhruba o těch sedmnáct miliard.

Co ale musím říct, je, že ještě loni jsme platili za obsluhu státního dluhu zhruba čtyřicet miliard korun a příští rok očekáváme takřka sedmdesát miliard korun. A to je účet za tak vysoké deficity zejména v letech 2020 a 2021, a to je ten nejvíce mandatorní výdaj, že kdo jiný by měl platit své dluhy než stát. Tak si představme rozdíl sedmdesát miliard ročně a čtyřicet miliard ročně, mezi tím je třicet miliard z roku na rok.

Ten deficit bohužel je vyšší, než jsem očekával ještě v lednu letošního roku. To je třeba říct. Ale reagujeme i na tu pomoc se zvládáním vysokých cen energií. Reagujeme i na tu vyšší inflaci a na to, že Putin opravdu vede s Českou republikou ekonomickou válku. Ti, kteří tvrdí, že to není pravdu, tak tomu nerozumí, respektive nechtějí tomu rozumět a jenom podporují ruskou propagandu.

Ty ekonomické dopady samozřejmě neplatí jenom pro Českou republiku, ale vlastně pro všechny evropské země. Mluvíme se svými kolegy ve všech resortech a ty dopady jsou všude stejné a nejvíc se to projevuje na cenách energií, protože dlouhodobě Vladimir Putin ty suroviny používá jako zbraň k tomu, aby dosáhnul svých politických, dnes též územích či válečných cílů.

Návrh rozpočtu bude v souladu se zákonem odeslán do 30. září Poslanecké sněmovně. Mám informaci, že v zásadě již nyní existuje dohoda na projednávání návrhu státního rozpočtu. Bude to obdobné jako v minulých letech. To znamená, bude obdobný harmonogram jako v letech předchozích tak, abychom se někdy na začátku prosince dostali ke schvalování rozpočtu jako celku ve třetím čtení.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a poprosím místopředsedu vlády Ivana Bartoše.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj: Já děkuji za slovo. Já bych ještě možná dvě zmínky týkající se rozpočtu. My samozřejmě i přes ty válečné dopady v otázce energetické krize řešíme i digitalizaci a to z pohledu vlastně projektu Digitální Česko, kde jsme diskutovali ještě navýšení zdrojů právě na projekty, které jsou nad rámec těch jednotlivých resortů právě v programu Digitální Česko.

Zároveň posílení registrů jádra české digitalizace, o které se opírají ty jiné systémy, které potom třeba ověřují tu identitu přihlášení občanů do systému, vyplnění těch údajů, i projekt té digitální transformace, kterou řeší tato vláda. V tom finálním navýšení hovoříme o částce téměř 700 milionů 683, pokud toto mám přesně v hlavě.

Míří to právě na ty projekty Digitálního Česka, na posílení těch centrálních registrů, o které se opírají ty jiné systémy, a na digitální transformaci. A samozřejmě nezapomínáme i na tu práci, která míří směrem k regionům. Tam vlastně kromě těch programů evropských, kde je třeba v IROP 117 miliard pro to následující období, jsme posílili i tu regionální politiku, kdy vlastně v tom nadcházejícím roce bude možné i v těch národních programech mít smlouvy s řešiteli, s obcemi, se starosty měst a obcí až do té částky zhruba pět miliard korun, což si myslím, že je dobrá zpráva.

A jedna zpráva týkající se stavebního řízení a povolování staveb. My jsme již jako vláda, a ve Sbírce už je i napsáno, protože to prošlo Sněmovnou, schválili jakési urychlení staveb v následujících třech letech, které umožňuje z důvodu krize třeba dostavět či postavit nějakou školu nebo školku. To je věc, která se týká té infrastruktury měst a obcí- O tom už jsme informovali na předchozích tiskových konferencích. A zároveň se snažíme i pomocí nástrojů stavebního zákona řešit tu energetickou krizi. O těch parametrech pak pohovoří více ministr Síkela.

Já to vezmu z pohledu Ministerstva pro místní rozvoj, i když byla zde velmi dobrá spolupráce jak s MPO, nositelem toho energetického zákona, tak s ministerstvy kultury a životního prostředí. My jsme výrazně zjednodušili, protože vyvažujeme ty jednotlivé ochrany zájmů, povolování umístění staveb, které využívají obnovitelné zdroje energie, včetně instalace solárních panelů. A právě díky jednání s hasiči i památkáři jsme našli vyvážení mezi ochranou těchto zájmů a akutními potřebami obyvatel v současné energetické krizi a nastavili jsme pro stavebníky jasná pravidla, která pokud splní, nebude již pro realizaci například solárního panelu na střeše nutné povolení stavebního úřadu.

Při těch stavebních úpravách, kde bude součást instalace obnovitelného zdroje energie, nebude posuzována podmínka vzhledu stavby, to hodnotíme spíše jako subjektivní kritérium. Zároveň, a to si myslím, že je důležité, jsme samozřejmě pamatovali na to, že jsou i speciální případy, kde skutečně to nejde stavět, jak se říká, na zelené louce nebo kdekoli. Takže samozřejmě pamatujeme i na to, že speciální, i když taktéž významné zjednodušení, dochází, pokud se tyto stavby umístí v územích, které jsou významné z pohledu životního prostředí či památkové péče. Nicméně v těch uvolněných variantách již skutečně nebude nutné posouzení ze strany stavebního úřadu.

To si myslím, že je dobrá zpráva jak od občanů, tak i třeba od starostů měst, kteří řeší fotovoltaikou právě drahé ceny energií. Tak tam bylo třeba to trochu, řekněme, prošlápnout, aby ta cesta byla více komfortní. A i třeba Památkový ústav vydal speciální metodiku, která vlastně rozptýlí různé výklady toho, kde mohou být umisťovány v zastavěné či nezastavěné oblasti, v tomto případě zastavěné oblasti, právě ty solární panely a ty instalace třeba na střechy domů někde vprostřed města. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuji a poprosím ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Dobrý večer, tak jak už zde zaznělo, my jsme dnes podnikli několik dalších kroků směrem k posílení energetické bezpečnosti České republiky, ale také energetické soběstačnosti.

Já jsem dnes přeložil novelu energetického zákona, která byla schválena. Cílem této novely bylo zjednodušit byrokracii při instalaci nových solárních elektráren. Ta novela navýší hranici výkonu, od které je nutné pro novou solární elektrárnu získat licenci pro výrobu elektřiny či, jak už tady zaznělo, stavební povolení.

V případě instalace bez licence se navýší limit z deseti na padesát kilowatthodin, tedy pětkrát. A u instalace bez stavebního povolení dojde k navýšení z dvaceti kilowatthodin opět na padesát kilowatthodin, abychom to měli sjednoceno.

Jedná se o první krok směrem k většímu rozvoji výroby energií z obnovitelných zdrojů, který letos na podzim uděláme. Další budou následovat velmi brzy. Já jen připomenu, že od jara běží dotační výzva našeho ministerstva na podporu instalace fotovoltaických elektráren. My jsme zaznamenali obrovský zájem o tyto dotace. Původně byla výzva vypsána na čtyři miliardy, ale obdrželi jsme žádosti na mnohem vyšší celkovou částku, a proto tu výzvu navýšíme až na devět miliard korun.

Projekty, které tímto způsobem podpoříme, by podle našich výpočtů, mohly objem elektřiny vyrobené ze solárních elektráren zvýšit až o třetinu. A snažíme se tak dohnat ten gap, který máme v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie a který jsme bohužel získali v posledních letech.

Dále jsme na vládě schválili mezivládní dohodu o hospodářské, obchodní a technické spolupráci s Katarem. Dohoda byla sjednána v rekordním čase a navazuje na naši červnovou návštěvu v Dauhá a já přepokládám, že dohodu podepíšu se svým protějškem v rámci návštěvy katarského emíra v České republice.

Jak všichni víme, Katar je pro nás důležitým obchodním partnerem z hlediska diverzifikace dodávek plynu, ale vzájemná spolupráce se může do budoucna zaměřit i na další oblasti, jako energetické strojírenství, automobilový průmysl, zdravotnická technika, ICT, technologie smart cities, případně cestovní ruch. Vzájemnou spolupráci mezi Českem a Katarem bude koordinovat mezivládní smíšená komise, která se poprvé sejde na jaře příštího roku. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Já také děkuji a otevírám prostor pro dotazy. Jako první Česká televize.

Petr Kozlíček, Česká televize: Dobrý večer. Já bych měl první dotaz asi na pana ministra Stanjuru…

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: My vás slyšíme, Petře.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Špatně.

Petr Kozlíček, Česká televize: Na pana ministra Stanjuru. Jestli byste mohli trochu rozklíčovat některé otazníky ohledně toho rozpočtu. Jde mi primárně o výdajovou část, která byla navazována na energie, protože původně se hovořilo, myslím zastropování energií, jak na elektřinu, tak na plyn. Původně se hovořilo o těch 130 miliardách výdajů, ale současně jste říkal, že se to bude odvíjet od toho, jak se budou pohybovat ceny energií. To znamená, jak se podařilo v rozpočtu vypořádat tohle? Současně otazník nad příjmovou částí, která je navázaná na tu daň z neočekávaných příjmů, protože tam asi ještě nemáme úplně parametry, podle jakých se tedy ta daň bude nastavovat. Tak jak tam to zapadlo do státního rozpočtu na příští rok? A potom možná, a to asi bude na pana ministra Síkelu, i když je to spojité. Těch původních třicet miliard, které bylo vyhrazeno na pomoc velkým firmám. Je to rozpočet na příští rok anebo počítáte s tím, tím že vlastně firmy to mohou čerpat nebo žádat o to od listopadu, že by to bylo saturováno z letošního rozpočtu? To bych prosil na rozpočet.

A jestli bych mohl pokračovat, zítra mělo být jednání s odbory o platech. Znovu otazník. Jak tedy se vypořádalo tohle jednání a státní rozpočet? A poprosil bych tu první část na uzavřené hranice, jestli by pan ministr mohl trochu specifikovat, o jakou konkrétně nebo jestli je nějak zacílená ta migrace, o které vy jste hovořil. Jestli se skutečně bavíme o dlouhodobém vypořádávání, potom by mě zajímalo, proč je to jenom na deset dnů, anebo jestli už tam načínáme tu otázku lidí, kteří se pokoušejí opustit Rusko v tuhle chvíli, a zda to znamená, že skutečně budeme tvrdí ve vydávání těch víz? A potom bych poprosil, jestli jste se dostali v jednání vůbec na ten návrh ministra zdravotnictví o snižování stupňů na různých pracovištích a co si od toho vlastně slibujete? Děkuju.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak já začnu odpovídat. Problém je, že těch otázek bylo hodně, tak kdybych náhodou na nějakou zapomněl, tak mi to připomeňte. Začnu od konce. Budou to výdaje roku 2022 podle dočasného krizového rámce. Bude to v rozpočtu roku 2022. Myslím, že máme dohodu s panem ministrem, takže odpovídám za nás za oba.

Otazníky v rozpočtu… Já žádné otazníky nevidím. 30. září to má jít do Sněmovny, a to tam bude, budou tam všechna čísla. A když jsem mluvil o tom, že je nejistota cen energií, tak rozdíl není z minulého na tento týden, ale jaké budou ceny energií v prvním, druhém a třetím čtvrtletí příštího roku. A to v tuto chvíli není schopen nikdo odhadnout. Takže ten návrh o zastropování cen, to jsme samozřejmě neměnili, ten platí. Říkáme, že vycházíme z informací, které jsme znali v září roku 2022, a nedá se vyloučit, že příští rok se k tomu budeme muset vrátit podle vývoje na světových trzích.

Ale to platí obecně pro všechny vlády. Vzpomeňme si, ještě před čtrnácti dny nejenom opozice, ale i mnozí novináři psali, jak je třeba se řídit, jak je to zastropované na Slovensku, a pak se ukáže, že skutečnost je jiná. Já nepovažuji ani v politickém souboji mezi vládou a opozicí fér tahat sem rozhodnutí jiných vlád a na tom si dělat nějakou domácí politiku.

Takže v tom se nezměnilo nic, těch nejistot je hodně a já myslím, že každý seriózní politik musí přiznat, že ty nejistoty jsou. Podívejme se, jaké ceny byly na burzách v červenci a co se stalo na přelomu srpna a září. Nikdo to nepředpovídal.

To znamená, vycházíme z těch informací, které máme. Tento týden v pátek očekáváme rozhodnutí na evropské úrovni. To souvisí s windfall tax. My ji máme připravenou, ale čekáme na finální rozhodnutí, abychom do Poslanecké sněmovny nemuseli dvakrát. To, co se chystá, nám v žádném případě nekomplikuje náš přístup, vlastně jenom doplňuje. Já chci říct, že v tom rozpočtu jsou, je to sice pod windfall tax, ale jsou tam dvě položky a obě budou součástí toho evropského řešení: Tzv. solidární příspěvek neboli stanovení prahu pro zdanění pro výrobce elektrické energie a druhá samotná windfall tax. Obojí tam bude a my s těmi příjmy počítáme a hlavně počítáme s tím, že ten návrh zákona bude schválen do konce letošního roku, to znamená ještě před zahájením rozpočtového roku 2023.

A teď se omlouvám, nevím, jestli jsem odpověděl na všechny otázky k rozpočtu. Jestli můžu poprosit, jestli jsem na něco zapomněl, abyste mi to připomněl.

Petr Kozlíček, Česká televize: Windfall tax, energie, 130 miliard, to vyjednávání o platech…

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Zítra to jednání, pokud vím, je, my se ho budeme účastnit, ale odbory vlastně řeší hlavně tarify. My v rozpočtu zase řešíme objem prostředků, které jsou určené na odměňování ať už zaměstnanců, nebo příslušníků. Vláda v tom přijala rozhodnutí, v tom rozpočtu jsou reflektovány ty dohody, které jsme již uzavřeli. To, co jsme slíbili, to znamená deset procent zvýšení tarifů pro příslušníky všech, nejenom armády, policie, hasiči, vězeňská služba. Plus další rozhodnutí, která učinila vláda v minulých týdnech. To je všechno obsaženo v návrhu rozpočtu. Zítra to jednání bude probíhat standardně, já se ho budu účastnit, ale to jednání svolal pan premiér bezesporu, pokud mě paměť neklame. Takže zítra budeme jednat.

Ale to nemá, tarify nemají vliv na objem platových prostředků. Jde jenom o to, kolik z toho objemu se dá na tarify, kolik se nechá na ty ostatní složky, zejména na odměny. A tady já se míjím s odbory. Ony by nejradši všechno měly v tarifech a já jsem mnohem radši, pokud ti bezprostřední nadřízení jsou schopni ohodnotit ty svoje nejlepší pracovníky a mají nějaký prostor ať už na osobní ohodnocení, nebo na odměny.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pan ministr Rakušan.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Děkuju za slovo. Tak jedná se o dlouhodobý trend. Jak jsem zmínil, v tomto roce ten nárůst je velikánský. Drtivá většina těch lidí v rámci nelegální migrace má syrský původ, nicméně drtivá většina z nich v této chvíli nepřichází přímo ze Sýrie, ale přichází z Turecka.

Samozřejmě že ty migrační trasy máme podrobněji zmapovány, ale je to celoevropský problém. Pokud se podíváme na Rakousko, tak tam čísla jsou v těchto dnech v tisícovkách denně a Rakousko se stává cílovou zemí, nejenom tranzitní zemí. V rámci České republiky se stále jedná o tranzitní migraci.

Co je vždycky důležité, je zaprvé ochránit bezpečnost obyvatel vlastní země a zároveň tím opatřením vyslat jasný vzkaz, že v České republice nebo skrze Českou republiku není prostě výhodné tu cestu ilegální migrace vést. A k tomu toto opatření jednoznačně vede.

Nesouvisí to v této chvíli nijak s Ruskem jako takovým, byť samozřejmě ten kontext je určitě propojený a nemyslíme teď přitom na nějaké lidi utíkající před mobilizací a podobně. To není součástí toho. Tohle je dlouhodobě řešený problém týkající se té ilegální migrace, která je většinou syrská.

A na deset dnů… Já jsem to vysvětloval. My se jako členská země Evropské unie musíme řídit tzv. schengenským hraničním kodexem. Ten přesně definuje, za jakých podmínek a kdy členský stát může uzavřít vnitřní hranice v rámci schengenského prostoru. V první fázi je to možné pouze na deset dní a je potřeba to oznámit Evropské komisi, která provede něco jako notifikaci zvolených opatření.

Já, jak jsem již řekl, jsem v kontaktu s Evropskou komisí, s paní eurokomisařkou. Dnes jsem s ní hovořil po telefonu a my ten notifikační dopis zasíláme ještě dnes k dispozici Evropské komisi. Ale samozřejmě nám i těch deset dnů vytváří časový prostor pro to, abychom se Slovenskem jednali o naplňování readmisních dohod. To je samozřejmě časový rámec, který využijeme a určitě se budeme snažit o to dále.

Mezinárodní jednání s tím související: Budeme zasedat ve formátu zemí V4 pravděpodobně rozšířeném o Rakousko, jedu na zasedání zemí Med5, to znamená těch jižanských, které čelí tomu velkému náporu migrace, kde tu situaci také budeme řešit. V říjnu budeme mít ministerskou konferenci ministrů vnitra, kde současná migrační situace je tématem číslo jedna. A samozřejmě i vyzýváme i Evropskou komisi, jako předsednická země, aby jednala se všemi relevantními partnery i mimo Evropskou unii, aby se tu současnou krizi povedlo řešit.

Tedy my toto nevidíme jako definitivní řešení, tohle je vnitřní řešení, které má ochránit občany České republiky.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím ministra průmyslu a obchodu.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Já už jsem odpověděl.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Tam už to zaznělo, ano, 2022.

Petr Fiala, předseda vlády: Já prosím, abyste kladli maximálně tři otázky, pak jsme schopni na to dobře odpovědět.

Petr Kozlíček, Česká televize: Já se ještě doptám na tu agendu ministra zdravotnictví, možná poslední…

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Pardon, Petře, už jste měl opravdu hodně prostoru, Primu poprosím.

Šimon Pilek, CNN Prima NEWS: Já budu mít jenom jeden dotaz a troufám si tvrdit, že je i krátký, takže doufám, že vyhovím tomu, o co žádáte. Já bych se vrátil ještě ke schodku státního rozpočtu na příští rok – 295 miliard. Jde mi o to, jestli skutečně to máte vypočítané tak, že těch 295 miliard by měl být strop, anebo jestli by nebylo jednodušší prostě říci 300 miliard. Jestli tam těch pět miliard hraje tu roli, anebo jestli to možná bylo zvoleno, troufám si tvrdit, třeba i trošku aby to dobře vypadalo, aby to nepřesáhlo těch 300 miliard. Děkuju. 

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak každá miliarda hraje roli. Já bych si představoval mnohem nižší číslo, to říkám zcela otevřeně. To znamená, vůbec nehraje v tom roli, aby to dobře vypadalo. Aby to dobře vypadalo, tak to bychom museli – doufám, že se tam během dvou let dostaneme – mít mnohem nižší deficity. A není to jedno. Já si pamatuju v roce 2020 a 2021, jak si vláda nechala navýšit deficit na 500 miliard z 200, aby pak říkala: Máme jenom 420. My takovouhle cestou jít nechceme.

Takže to není žádné vymyšlené číslo, aby to dobře vypadalo. Myslím, že jsme vedli velmi důkladnou debatu o všech výdajích. Zapomněl jsem říct v tom úvodním slově k rozpočtu: Vláda schválila ten návrh rozpočtu jednomyslně, což si myslím, že svědčí o tom, že vláda si je vědoma těch priorit. Je si vědoma, jak těžká situace je, a je vědomá si toho, co všechno nestandardní budeme příští rok řešit, a je to obsaženo v návrhu rozpočtu.

Přesto poctivě přiznáváme ta rizika, která souvisí zejména s tím, jak bude pokračovat konflikt na Ukrajině, jaký vliv to bude mít na cenu energií, jaký vliv to bude mít na cenu plynu, ceny elektrické energie. To nezastíráme. Ale na základě znalostí, které máme v tuto chvíli, v září 2022, tak ten návrh odpovídá všem prioritám i těm novým úkolům, které před vládou stojí.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, Český rozhlas, potom iDNES.

Vojtěch Tomášek, Český rozhlas: Dobrý večer, já bych se chtěl zeptat, byť tedy váš kolega, pan ministr Jurečka už tady není, tak vy jste dnes schvalovali i to navýšení, valorizaci důchodů. Jestli by se dalo shrnout, o kolik tedy se zvýší rozpočet Ministerstva práce a sociálních věcí na příští rok? A pak bych měl ještě dotaz na pana ministra Rakušana, zda jste dnes vládu seznámil se svým výběrem nového šéfa civilní rozvědky? Děkuju.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Jestli mohu k tomu MPSV. Já jsem to říkal. Loni byl rozpočet schválený, já to zaokrouhlím, necelých 752 miliard, návrh rozpočtu je 892,5, takže je to asi o 141 miliard vyšší výdaj do sociální oblasti. Takže v té sociální oblasti jsou důchody, ale taky sociální dávky. Takže to je plus 141 miliard.

Jinak platí, to nařízení vlády odpovídá zákonu, to znamená, deset procent je ta fixní částka, deset procent průměrné mzdy a ten zbytek se valorizuje procentuálně o inflaci a polovinu růstu reálné mzdy. Je to za rok 2021, je to kolem pěti procent v té pohyblivé části. Takže je to standardní postup podle platných zákonů.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Tak já jsem vládu dnes o žádném jménu neinformoval. Informace, kterou jsem vládě dal, je taková, že veškeré kroky logicky konzultuju se svým premiérem a poté budu informovat předsedy koaličních stran v rámci formátu K5. Zároveň jsem vyjádřil naději a vysokou pravděpodobnost, že příští týden vláda na svém zasedání ve středu definitivně rozhodne.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, iDNES.

Josef Kopecký, iDNES: Dobrý večer, já jsem se chtěl zeptat na takovou možná drobnost ohledně toho dočasného uzavření česko-slovenských hranic, protože se to nepochybně nějakým způsobem dotkne i českých občanů, byť to na ně není mířeno. Jak to bude konkrétně probíhat, když někdo pojede třeba vlakem z České republiky na Slovensko nebo opačným směrem? Budou probíhat teda kontroly i ve vlacích? Když pojede někdo svým autem, bude to auto s českou poznávací značkou, budou teda kontrolovat každého? Jak to bude fungovat na tzv. zelené hranici, lidé, kteří bydlí poblíž česko-slovenské hranice… Jestli můžete nějakým způsobem trošku popsat, jak přesně to bude probíhat ta kontrola? Děkuju.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Pane redaktore, lépe vám to ještě popíší pánové, kteří čekají v zákulisí, to znamená oba dva, kteří jsou dopodrobna seznámeni a navrhují ta opatření, ale já si dovolím obecný komentář k tomu.

My se samozřejmě budeme snažit, aby ta opatření co nejméně zasáhla občany České republiky, byť logicky, pokud uzavíráme hranice, abychom, pokud tedy zavádíme kontroly na hranicích, tak v té chvíli je to komplikace. Je to logicky komplikace. Ale už v této chvíli vlaky, které přejížděly státní hranici, přijely ze Slovenska do České republiky, tak už teď mnohokrát ty namátkové kontroly na první stanici, probíhaly. To není nic nového. Pokud vlak přejede česko-německou hranici, německá strana dělá vlastně totéž, aniž by ty hranice v téhle chvíli byly oficiálním způsobem kontrolovány.

Je potřeba říci, že jsou tady i výjimky. Ty jsou logicky pro integrovaný záchranný systém, jsou pro zemědělce podnikající v té příhraniční oblasti, tam je pohyb té techniky umožněn bez jakýchkoli dodatečných kontrol.

Ale samozřejmě, že se budeme snažit důsledně hlídat i tu zelenou hranici, protože to opatření nemá být takové, že má způsobovat komplikace občanům České republiky či Slovenské republiky, ale ono má zadržet migrační proudy. A v té chvíli je samozřejmě potřeba se věnovat i té zelené hranici.

Policie České republiky udělá všechno pro to, aby ten život komplikovala co nejméně. To znamená, že ten provoz z české strany na tu slovenskou, tak samozřejmě ty kontroly mohou být prováděny na obou stranách, ale z té slovenské strany na českou také neznamená, že každý jednotlivý automobil bude prohledáván a podroben nějaká podrobné kontrole. Myslím si, že policisté jsou v tomto ohledu velmi zkušení a jistě velmi dobře zváží tu situaci.

Nikdo nezastírá, že je to krajní řešení, ze kterého vláda České republiky nemá radost. Ale 11 000 imigrantů bez legálního důvodu vstoupit na naše území od začátku roku, je číslo, na které každá zodpovědná vláda musí umět reagovat, a předejít tak dalším konsekvencím, které by to do budoucna pro Českou republiku mohlo mít.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, další dotazy nevidím, tiskovou konferenci končím. Děkujeme za pozornost a přejeme dobrou noc.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X