Úřad vlády nově přechází na doménu vlada.gov.cz. Více informací

Tiskové konference

27. 7. 2022 16:31

Tisková konference po jednání vlády, 27. července 2022

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Dámy a pánové, dobrý den, vítejte na tiskové konferenci po jednání vlády. O úvodní slovo poprosím předsedu vlády Petra Fialu.

Petr Fiala, předseda vlády: Dobrý den, dámy a pánové. Na začátek mimo takovou tu standardní a plánovanou agendu vlády jsme také vyslechli informaci o požáru v Hřensku a okolí a zabývali jsme se touto situací. Je to požár, jehož rozsah je v České republice naprosto neobvyklý.

Já bych chtěl jménem vlády i z tohoto místa poděkovat hasičům, policistům, vojákům, dobrovolníkům, záchranářům, všem, kteří se podílejí na hašení tohoto obrovského požáru a snaží se ho v těch nesmírně obtížných podmínkách dostat pod kontrolu, a troufám si říct, že díky jejich profesionalitě a obětavé práci nedošlo k větším škodám na majetku místních lidí a podnikatelů s výjimkou několika domů, které se bohužel nepodařilo zachránit.

Chtěl bych také poděkovat kolegům z Německa, Slovenska, Polska, Itálie, kteří vyšli vstříc našim požadavkům a pomáhají, respektive v příštích hodinách poskytnou někteří z nich další pomoc českým složkám integrovaného záchranného sytému. Ukazuje se, že i v době, kdy požáry sužují prakticky celou Evropu, nebo velkou část Evropy, tak solidarita mezi evropskými státy funguje, a to je dobře.

V těch následujících dnech půjde o to dostat požár pod kontrolu, pracovat na jeho uhašení. Následně bude možné zjistit rozsah škod na majetku lidí, na obecním majetku, na infrastruktuře, na samotném národním parku. Až ve chvíli, kdy budeme znát rozsah škod, až ve chvíli, kdy se podaří dostat požár pod kontrolu a uhasit ho, tak bude možné určit, komu a v jaké výši je potřeba poskytnout pomoc.

Už nyní ale lidé, kteří přišli o ubytování, nebo je jinak takto přímo zasáhl požár v Českém Švýcarsku, mohou na úřadech práce žádat o mimořádnou pomoc ve výši 69 300 korun na osobu. Tolik k této aktuální události.

Jinak samozřejmě klíčovým bodem dnešní agendy vlády byla novela zákona o státním rozpočtu. Přepracováním návrhu minulé vlády s cílem snížit nepotřebné výdaje… Tedy pardon, přepracování návrhu státního rozpočtu, který připravila minulá vláda Andreje Babiše, s cílem snížit nepotřené výdaje zvládla naše vláda už pár několika měsíců po jmenování. Tehdy jsme snížili schodek, který připravovala vláda Andreje Babiše, o sto miliard korun.

To jsme ani netušili, jak se nám tyto úspory budou v následujících měsících hodit. Když jsme připravovali tu naši verzi státního rozpočtu, tak jsme nemohli vědět, že o několik týdnů později vypukne 300 km od našich hranic válka, která je naprosto bezprecedentního rozsahu. Válka, kterou rozpoutalo Putinovo Rusko a která je vojensky namířena proti Ukrajině, ale v oblasti energií, ekonomicky a jinak vede Vladimir Putin válku proti celému západnímu světu a ta válka má samozřejmě přímý i nepřímý dopad na Českou republiku a ta válka má také dopad na státní rozpočet. A to jsou dopady, se kterými ten námi původně schválený rozpočet nemohl počítat.

My kromě těch dopadů války na Ukrajině, se musíme také vyrovnávat s extrémním nárůstem státního dluhu z minulých let a s vysokou mírou inflace, kterou ty vysoké výdaje a samozřejmě i to, co se děje kolem nás, výrazným způsobem navyšují. Musíme se snažit udržet co nejnižší schodek státního rozpočtu, ale současně musíme také pomoci občanům v těžké situaci, kterou nikdo z nich nezavinil a kterou musíme řešit.

Jsou tu dopady ruské agrese na Ukrajinu, jak už jsem říkal přímé, nebo nepřímé. Vyrovnáváme se s uprchlickou vlnou. Musíme se vyrovnat taky se zvyšujícími se cenami energií, potravin, pohonných hmot a dalšími faktory, se kterými se lidé setkávají dnes a denně.

Oproti původnímu předpokladu jsme tak museli uvolnit 166 miliard korun na pomoc lidem, z toho 115 miliard korun v letošním roce. Zbylé peníze půjdou na financování úsporného tarifu v příštím roce tak, abychom pokryli celou topnou sezónu a lidem pomohli. To jsou ta opatření, která jsme už oznámili.

Tyto peníze jdou na pomoc občanům a firmám. Připomenu jenom některé výdaje: trojí valorizace penzí v letošním roce, úsporný tarif, příspěvek na dítě, snížení spotřební daně na naftu, další opatření, kterými naše vláda pomáhá snižovat dopady současné dopady situace na občany České republiky.

Ano, je pravda, že inflace také zvyšuje příjmy státního rozpočtu, ale je to výrazně méně, tento nárůst příjmů, než říká opozice a než samozřejmě rostou výdaje. Příjmy rozpočtu jsou vyšší o 65 miliard korun, na to má vliv zvýšený výběr daní, ale třeba také námi navržená navýšená výplata dividendy společnosti ČEZ.

Výsledkem tedy je, že ten nově upravený rozpočet bude mít schodek vyšší o 50 miliard korun. Přesto jsme ale, přes všechny tyto vlivy, které jsem tady popsal, stále 50 miliard pod původním návrhem rozpočtu, který připravila vláda Andreje Babiše, kde nebyly ani žádné výdaje spojené s válkou na Ukrajině, s růstem důchodů. Ten rozpočet ignoroval inflaci a další negativní vlivy, se kterými se musí potýkat naše vláda, a přitom tento rozpočet pořád ještě i oproti tomu námi teď upravenému rozpočtu měl o 50 miliard vyšší deficit.

Znovu opakuji: My na pomoc občanům v letošním roce jsme dokázali 115 miliard korun navíc a schodek rozpočtu je stejně o 50 miliard korun nižší, než jak to navrhovala vláda Andreje Babiše. Samozřejmě my nemáme radost z navýšení schodku státního rozpočtu, ale troufám si tvrdit, že lepších výsledků v současné době s tím, v jaké kondici jsou veřejné finance, jaký je tlak na nás, jak se snažíme pomoci občanům České republiky, že lepšího výsledku dosáhnout nelze, a chci tady poděkovat panu ministru financí Zbyňku Stanjurovi za to, jak kvalitně tu úpravu rozpočtu připravil.

Chci také říct, že vláda v žádném případě nerezignuje na rozpočtovou odpovědnost. Platí náš závazek řešit dlouhodobou udržitelnost státních financí. Je to jedno z témat, kterými se bude zabývat obnovený NERV, a je to samozřejmě zásadní téma pro práci naší vlády v příštích měsících a letech.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji a já poprosím prvního místopředsedu vlády a ministra vnitra Víta Rakušana.

Vít Rakušan, 1. místopředseda vlády a ministr vnitra: Ještě jednou dobrý den, vážené dámy, vážení pánové. Já bych rád doplnil slova pana premiéra o událostech, které se teď dějí v Českém Švýcarsku. Ta situace je nadále vážná, je potřeba realitu popisovat přesně. Ten požár je obřích rozměrů. Je to největší požár, který jsme v České republice za poslední dlouhá desetileté měli, a tomu je také přizpůsobeno nasazení veškeré techniky a veškeré personální nasazení v této oblasti.

Působí tam přes 400 hasičů, více jich ani na jedné lokalitě působit už nemůže. Najíždějí nové jednotky z celé republiky, aby byly schopny vystřídat už vyčerpané hasiče, kteří tam jsou několik dnů. Ta situace je extrémně těžká, ten zásah je extrémně fyzicky i psychicky náročný. Samotné dýchání toho vzduchu, který je prostě v podstatě cítit i tady v Praze. Cítíme, že někde tady hoří, všichni se díváme, kde a jestli tady nějaký požár. Není. Je to skutečně důsledek toho, co se děje kousek od Hřenska. A ti lidé, především hasiči a celé IZS se obrovsky snaží.

Sice tři nemovitosti v obci Mezná vyhořely. Ale v té vesnici je 40 nemovitostí a oni chránili celou noc právě tu obyvatelnou linii, proti nim se otočil vítr, postavila se obrovská ohnivá stěna, která byla až do deseti metrů vysoká. Oni skutečně na hraně rizika při té své práci, kde doslova a do písmene riskují život, dokázali uchránit drtivou většinu majetků, statků a životů lidí.

Patří jim obrovitánské poděkovaní a my si to určitě uvědomujeme. A zároveň je potřeba poděkovat i obyvatelům této oblasti, protože respektovali veškeré výzvy záchranářů, ta evakuace byla bezproblémová. Není to pro nikoho jednoduché opustit svůj majetek, ale všichni to zvládli.

Stejně tak bych chtěl poděkovat lidem a ještě jednou je k tomu vyzvat: Nejezděte, prosím, do této oblasti. Ta turistika katastrof není něco, co bychom měli provozovat. Nevypouštějte, prosím, žádné drony nad tu oblast a podobně. Je tam čilý letecký provoz a jsou to věci, které můžou záchranářům tu situaci výrazně zkomplikovat.

V této chvíli je ta letecké obslužnost, to hašení ze vzduchu zajištěno. Žádnou novou techniku nesháníme. V současné době je na místě přítomno sedm vrtulníků a čtyři letadla, respektive nyní dvě, ale do 16. hodiny by měly doletět dvě letadla z Itálie, tzv. canadairy, které umožňují čerpat vodu do těch zásobníků, které jsou velko-objemové, přímo z vodní hladiny. A myslíme si, že právě tato letadla, která Česká republika ve výbavě nemá a doteď je vlastně nepotřebovala, že zvládnou uhasit to ohnisko uprostřed celé oblasti, kam se nedaří běžnými prostředky dostat. Nelze se tam dostat, ten oheň je mezi soutěskami a podobně.

Samozřejmě by pomohl i déšť, tak uvidíme, jak se to v těch dalších dnech bude vyvíjet. Ale je potřeba říci, že se podařilo i tu minulou noc uchránit veškeré další nemovitosti, hmotné statky, životy i zdraví lidí. Nedošlo ke zranění, nedošlo k úmrtí a to je při takovém obrovském požáru skutečně velikánský úspěch.

Ještě jednou velké poděkování Polákům, kteří sami zareagovali na žádost, poslali nám vrtulník, Slovákům, hovořil jsem se slovenským ministrem vnitra, okamžitě nám poskytli techniku, kterou mají. Itálie zareagovala také velmi rychle, byť i sama je ohrožena potenciálními lesními požáry, máme dvě jejich letadla. Chtěl bych poděkovat i firmám, které poskytly vrtulníky i tedy ze soukromých zdrojů. A samozřejmě ať už profesionálním, dobrovolným hasičům, všem dobrovolníkům, policistům, všem, kteří se tu situaci pokoušejí zvládat.

My doufáme, že ten pozitivní progres, kdy se bude, řekněme, směřovat k nějaké lepší situaci, by mohl nastat v těch následujících hodinách, dnech, ale dohašovaní toho požáru bude záležitost velmi dlouhodobá. Zatím materiální škody vznikly pouze na těch třech nemovitostech a logicky na tom obrovském krásném lesním porostu v tomto národním parku.

Vláda se samozřejmě bude zabývat tím, jak té lokalitě pomoci, ale ta situace je jiná než například u tornáda. To se přežene a další den můžete fyzicky i materiálně, finančně začít napravovat ty škody. Tady prosíme všechny, včetně státních úředníků, aby do té lokality teď nejeli. Nejsou vyčísleny škody, ta lokalita je nebezpečná, nad Hřenskem stále ještě hoří a zásadní výzva hasičů je, kdo může, ať tu lokalitu opustí a nikdo do ní nevstupuje. Je uzavřena.

Samozřejmě, že vláda na to reagovat bude, ta diskuze se už dnes na vládě vedla, ale budeme postupovat standardními a logickými kroky a krokem jedna je uhasit požár. Děkuju.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju a poprosím nyní ministra financi Zbyňka Stanjuru.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Děkuji za slovo. Ten navržený schodek 330 miliard mi za prvé nedělá žádnou radost, na druhé straně je to kompromisní, rozumné řešení, které vyvažuje tři hlavní hlediska, které v letošním roce sledujeme.

Za prvé pomoct občanům a firmám zasaženým zejména vysokými cenami energie. Za druhé udržet investiční aktivitu státu, nepřipustit snížení investic a za třetí rozpočtová odpovědnost.

Pan premiér už mluvil o tom srovnání, které vidíte za sebou, toho původního návrhu, který je vlastně od minulé vlády, našeho schváleného rozpočtu a naší novely. Jsem si jist, když poslouchám v těchto dnech a týdnech návrhy opozice, že pod jejich vedením by ten letošní dluh dosahoval astronomické výše větší než 500 miliard korun.

Myslím, že je dobré každý takový návrh podrobit zkoumání a říct si, co by to udělalo s veřejnými financemi nejenom letos, ale i v příštích letech. Kvůli té inflaci se zvyšují úrokové míry všude v Evropě a my z každých deseti miliard nového dluhu budeme platit 500 milionů každý rok úroky. Takže není jedno, jestli máme 330 nebo 530 miliard deficit letošního rozpočtu, protože ten rozdíl v budoucích letech bude obrovský.

V minulých letech jsme platili zhruba čtyřicet miliard úroků ze státních dluhů. Letos to bude padesát, mimo jiné v té novele na to reagujeme, a v roce 2025 to může být až osmdesát miliard korun. Sami si můžete představit, co všechno by se za osmdesát miliard korun dalo postavit, kam investovat, co podpořit a podobně.

Když se podíváme na ty zvýšené příjmy, jestli mohu poprosit, tak skutečně v oblasti daní odhadujeme díky tomu, že jsme počkali, nespěchali jsme s tou novelou rozpočtu, nereagovali jsme, jak bych řekl, bez rozmyslu, bez dat, naslepo. Takže máme plnění za první pololetí, pak jsme použili metody a modely, které odpovídají minulým letům, a odhadli jsme, že zvýšené příjmy v DPH na nepřímých daních budou 25 miliard a přímých daní asi 19 miliard, což je zhruba plus 45 miliard.

Na druhou stranu připomínám, že jsme o osm miliard daně snížili, tak ten celkový schodek, to celkové saldo je asi plus 37 miliard. Taky používáme, posílili jsme rozpočet o jedenáct miliard zejména z účtu, kde jsou dividendy, a ty nejvyšší dividendy samozřejmě platí ta nejziskovější státní firma, a to je firma ČEZ.

Máme zhruba 115 miliard nových výdajů. Mnohé z nich jsou způsobeny vojenskou agresí Putinova režimu na Ukrajině a dopady na evropskou, a tím pádem i českou ekonomiku, zejména dopady na ceny plynu. Když jsme analyzovali, abychom dokázali tu souvislost, když jsme analyzovali rozdíl ceny elektřiny na začátku ledna a teďka v červenci, všichni ví, jak ten nárůst je obrovský, devadesát procent zvýšení ceny elektřiny způsobuje plyn, zvýšená cena plynu, pět procent způsobuje zvýšení ceny uhlí na světových trzích a na těch posledních pět procent má vliv plánované odstávky francouzských jaderných elektráren, tudíž je menší produkce.

Pojďme se podívat, kam navrhujeme Poslanecké sněmovně, které kapitoly posílit a jak pomoci našim občanům a našim podnikatelům. Takřka 17 miliard je podpora při zvládání vysokých cen energií. Všechny formy podpory. Víte, že jsme řekli, že to bude 66 miliard. Je to plánované na dvanáct měsíců, start bude 1. října, takže zhruba 25 procent rozpočtových nákladů bude v letošním rozpočtu – to je těch 16,8 miliardy – a zhruba padesát miliard, to je ten zbytek, bude v rozpočtu roku 2023.

Deset miliard humanitární dávka, příspěvek na solidární domácnost a okamžitá pomoc. 8,5 miliardy, připomínám, poprvé v historii Česká republika nakoupila plyn do státních hmotných rezerv jako poslední železnou zásobu. Příspěvek na dítě, který se začíná v těchto dnech vyplácet, je osm miliard, 5 000 na každé dítě do 18 let, pokud příjem rodiny je nižší než jeden milion korun v loňském roce.

Druhá mimořádná valorizace penzí, osm miliard takřka. Platba za státní pojištěnce. My se staráme o ty, kteří prchají před Putinovu válkou tak, že platíme pojištění, takže systém zdravotního pojištění na tom netrpí a netratí. Kompenzace výpadku příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury. Tak jak jsem říkal, snížili jsme, nebo zrušili jsme podstatnou část silniční daně. Snížili jsme spotřební daň na benzín a naftu, což způsobilo výpadek příjmů zhruba pět miliard, a jak jsem říkal, chceme udržet investiční aktivitu státu, takže těchto pět miliard, o které tam půjde míň z daní, dáváme ze státního rozpočtu.

Obsluha státního dluhu plus čtyři miliardy. Jak jsem říkal, že se nám to zvyšuje ty platby za staré dluhy. Vakcíny covid-19, to jsou vakcíny, které objednala minulá vláda a nezaplatila, takže 3,2 miliardy. A kromě toho ještě na straně příjmů minulá vláda předpokládala, že prodáme vakcíny za zhruba šest miliard, že to bude příjem, a to se prostě neuskuteční. Takže jenom ty dvě položky jsou devět miliard.

Jenom připomínám, že musíme platit i jiné staré dluhy ve zdravotnictví, kdy vláda podle mě nekompetentně rozhodovala, jaké léky mají státní nemocnice nakoupit. Ty léky jsou dnes neúčinné, prošlé a samozřejmě Fakultní nemocnice Bulovka dostane těch 900 milionů korun, ke kterým ten nákup, který nařídila vláda, dostane kompenzováno. Zase starý závazek, který platíme.

A z posledních věcí, které bych ještě zmínil, tak rozhodli jsme o navýšení tarifu v té platové skupině 1, to je zhruba 2,2 miliardy, to jsme oznámili po některém z minulých jednání s odbory. Rozhodli jsme se navýšit zhruba 500 milionů na podporu sportovních oddílů, aby zvládaly, a částečně kompenzovali jsme takto vysoké ceny energií.

A taky my jsme s panem ministrem kultury jednali s producenty ohledně filmových pobídek. Požádali jsme o podklady. Na základě těch podkladů, které byly přesvědčivé a dokázaly, že tam zase existuje starý dluh, který si myslím, že stát dorovnat má, takže jsme navrhli 570 milionů na filmové pobídky. Vím, že o tom zítra bude mít samostatnou tiskovou konferenci pan ministr kultury.

Těch 115 miliard je úplně maximum možného, co si naše veřejné finance mohou dovolit, možná i trochu za tím maximem. Snažili jsme se pokrýt ty nejnutnější potřeby, které nová situace přinesla. Myslím si, že se nám to daří. Pokud se nepletu, tak vláda to podpořila jednomyslně.

Opět jsme zvolili stejnou metodu jako u rozpočtu pro rok 2022. Projednáváme to v kolektivu tak, aby všichni slyšeli všechny souvislosti, abychom třeba i zavnímali potřeby kolegů z jiných rezortů. Není to nikdy dvojstranné jednání ministr financí a člen vlády. Já bych chtěl všem kolegům ve vládě poděkovat za konstruktivní debatu a věřím, že tento návrh projde rychle Poslaneckou sněmovnou.

Já rozumím tomu, že opozice bude hlasovat proti. Myslím, že je to standardní politický souboj o rozpočet. My, když jsme byli v opozici, taky jsme nepodporovali rozpočet, ale byl bych rád, kdybychom do konce září měli návrh státního rozpočtu schválen. Do té doby to vlastně nepotřebujeme. Ukázalo se, jak bylo rozumné počkat, mít více dat a na základě toho sestavit zodpovědný návrh novely. Děkuji.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji, poprosím ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Krásný dobrý den, dámy a pánové. My jsme se dnes na vládě domluvili s kolegy, že bych vám ještě v krátkosti shrnul včerejší mimořádné jednání Rady pro energetiku, které jsem svolal na včerejšek do Bruselu. Zahraniční média, dokonce i mimoevropská, těm výstupům věnovala mimořádnou pozornost a já bych to chtěl zmínit i v souvislosti s cenami energií, o kterých jsme mluvili v rámci té fiskální napjatosti státního rozpočtu.

Pojďme si trošku zrekapitulovat, jak se vyvíjí cena plynu, a proč je tak důležité to, co jsme včera v Bruselu dohodli. Přesně před rokem, to znamená k dnešnímu dni rok zpátky, byla cena plynu 26 eur. Pak přišla zima, státy Evropy začaly zjišťovat, že zásobníky mají prázdné, že Gazprom, který si většinu kapacity pronajal, zásobníky neplní a do toho přišla ruská agrese na Ukrajině.

To samozřejmě vyhnalo ceny plynu nahoru. Od začátku toho konfliktu jsou ty ceny velmi volatilní, ale poté se ty ceny trošičku uklidnily. Uklidnily se někde na hranici 85 eur, což byla cena jedné megawatthodiny v půlce června. Ale pak začal Gazprom snižovat dodávky plynu do Evropy pod různými záminkami.

Ty ceny opět vyletěly nahoru, někam k 183 eurům. Poté, co se německé vládě, a věřím, že to pro pana Roberta Habecka nebylo vůbec lehké, podařilo vyjednat dodávku té turbíny, která byla použita jako záminka, z Kanady zpátky do Německa, tak se ty ceny uklidnily, na 155 eur klesly, ale ke včerejšku opět překročily hranici 220 eur. To znamená, že se bavíme o jakémsi desetinásobku oproti loňsku.

Plynu je na světě dost. Je to jenom otázka logistiky a otázka aktuálních potřeb. A právě proto my jsme museli vzít iniciativu do evropských rukou a říci, že musíme udělat opatření tak, abychom dopředu reagovali na to, pokud se dodávky plynu do Evropy úplně zastaví. Nahradit 155 miliard, neboli chcete-li čtyřicet procent celkových provozů do Evropy, ze dne na den se nedá. Ale samozřejmě Evropská komise, jednotlivé členské státy pracují neustále na hledání alternativních dodávek, alternativních dodavatelů a alternativních cest. Ale je nám jasné, že určitou část se nepodaří pokrýt.

Právě proto přišla iniciativa Save Gas For a Safe Winter a na základě této iniciativy se včera členské státy dohodly, že ušetří patnáct procent spotřeby plynu do konce příští topné sezony oproti pětiletému průměru za poslední roky.

Původním záměrem bylo ušetřit 45 miliard kubíků, došlo ale v průběhu jednání k tomu, že některé státy chtěly, aby byla zohledněna jejich specifika a nakonec se ukázalo, že vlastně ta potřeba zohlednění může celé té konstrukci do určité míry i pomoci. Takže došlo k vyjednání šesti výjimek, z nichž některé se týkají jenom některých států, některé se týkají států všech.

Například výjimky se týkají ostrovních států, které nemají přístup k té evropské plynové infrastruktuře – Malta, Kypr, Irsko. Výjimky se týkají Pobaltí. Pobaltské státy jsou pořád ještě napojeny na ten ruský, na ruskou energetickou síť, to znamená, i pro ně muselo dojít k vyjednání nějaké výjimky v případě, že by byly odpojeny.

Pro nás jsou důležité dvě výjimky, protože to jsou výjimky, které jsou prospěšné i pro nás, a ono to asi zaznělo málo důrazně. Jednou z těch výjimek je, že zásoby v zásobnících, které státy vytvoří nad těch osmdesát procent, které se dohodly a které mají všechny státy vytvořit povinně, a my na těch osmdesát procentech už jsme, se nebudou do těch úspor započítávat. A další výjimkou je ten tzv. feedstock, to znamená plyn, který je potřeba pro zachování chodu klíčových odvětví průmyslu, a to je výjimka, která by se nám v tom horším případě také mohla hodit.

V případě, že se nám podaří co nejrychleji snížit dovozy ruského plynu na nulu, a toto opatření by tomu mělo pomoci, my očekáváme, že dojde ke stabilizaci a postupnému poklesu cen plynu, protože v tom okamžiku se z těch trhů ztratí ta nejistota a ta volatilita, a jak už jsem řekl, na této planetě je zásob zemního plynu dost a není důvod, není ekonomický důvod, aby kromě nervozity, kromě volatility a toho ruského vydírání ten plyn stál 220 eur. My spíš očekáváme, že se středně a dlouhodobě ta cena plynu může vrátit někam blízko k těm původním hodnotám.

Takže to je k tomu včerejšímu jednání, které tedy je mimochodem považováno za obrovský úspěch českého předsednictví, protože se tak důležitý akt za tak krátkou dobu a při tak, řekněme, složité výchozí situaci, kdy některé státy byly opravdu ze začátku rezolutně proti a jiné zase nechtěly žádné výjimky, podařilo vyjednat. Takže je to kvitováno jako velký úspěch českého předsednictví.

Pokud se jedná o agendu mého ministerstva, tak jsme se dnes zabývali i revitalizací brownfieldu, podnikatelského parku Líně a přípravy a výstavby strategického podnikatelského parku v této lokalitě. Vláda dnes projednala a schválila záměr vybudovat u Plzně podnikatelský park pro průmysl 4.0. Cílem projektu je revitalizovat jen minimálně využívané letiště a připravené pozemky nabídnout pro expanzi nových investorů a zároveň zabránit pokračujícímu záboru zemědělské půdy.

Jedná se o lokalitu, která je převážně ve státním vlastnictví a má dobrou dostupnost na železniční a dálniční trať a má i optimální velikost. Jedním ze zamýšlených projektů, které by tu mohly vyrůst, je právě výstavba gigafactory pro výrobu baterií do elektromobilů.

Celkové náklady na realizaci infrastruktury včetně podnikatelského parku lze odhadnout na základě provedených studií někde kolem devíti miliard v následujících čtyřech letech. To celkové množství investic by mohlo přesáhnout až sto miliard. To znamená, jednalo by se o jeden z největších projektů na území České republiky a my samozřejmě chceme tu lokalitu připravit tak, aby pro investory byla co nejatraktivnější.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuji. Poprosím ministra dopravy Martina Kupku. Ještě před tím omluvím místopředsedu vlády pana Víta Rakušana, který má jednání s ministrem vnitra Spojených států amerických, takže musí odejít. S náměstkem ministra vnitra, pardon. 

Martin Kupka, ministr dopravy: Dobrý den. Vláda kromě řešení těch závažných, kritických situací věnuje pozornost také důležitým systémovým změnám. Jednu se dnes podařilo nastartovat. Jedná se o přeměnu Ředitelství silnic a dálnic jako příspěvkové organizace na státní podnik se stejným názvem. Jde nám o to, abychom dokázali vytvořit pružnější podmínky pro práci klíčového správce dopravní infrastruktury a také klíčového investora.

Státní podnik bude schopen vytvořit také lepší podmínky pro odměňování odborníků, specifických, ať už v oblasti dopravního engineeringu, tak například také v oblasti kybernetické bezpečnosti. Bude mít možnost se více zaměřit ještě na kvalitu a zkvalitnění práce v oblasti běžné údržby.

Je to krok, o kterém se řadu let hovořilo. Schválením novely zákona o pozemních komunikacích tedy spouštíme ten proces s tím, že od 1. ledna 2024 by mělo Ředitelství silnic a dálnic působit jako státní podnik.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju. Poprosím o dotazy v rychlosti. Zvládneme tak tři, takže dáme Českou tiskovou kancelář, potom Českou televizi, pardon.

Soňa Remešová, ČTK: Dobrý den. Já bych se chtěla zeptat: Měli jste projednávat pomoc Slovensku českými stíhačkami, jak to dopadlo? Děkuju.

Petr Fiala, předseda vlády: Ano, to jsme projednávali a samozřejmě to vláda schválila tak, jak jsme už to dopředu oznámili.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Česká televize.

Petr Kozlíček, Česká televize: Dobrý den, mám dotaz na pana ministra financí. Jestli byste mohl být trošku konkrétnější v té úsporové stránce státního rozpočtu. Jestli třeba byste mohl trošku konkretizovat a jestli už byla vyčerpána, nebo jestli tam ještě pořád v těch úsporách je nějaká rezerva, když jste hovořili o tom, že ten státní rozpočet by měl být udržitelnější i v těch následujících letech? A potom bych poprosil stručný dotaz na pana ministra Síkelu, když jste hovořil o těch cenách plynu, že už by možná neměly být tak, řekněme, turbulentní, tak v tuhle chvíli na ně reagovaly výrazně ceny energie, například na pražské burze. Jestli očekáváte, že budete muset v tomto směru něco dělat, anebo jestli skutečně to necháte být, protože prostě plyn očekáváte, že se vrátí do nějakého normálu? Děkuju.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Tak, jestli jsem správně pochopil dotaz, tak se ptáte na rozpočet pro rok 2023. Je to tak?

Petr Kozlíček, Česká televize: Na ten rozpočet, co jste dnes projednávali.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: No, ale tam jsme zvyšovali výdaje, tam jsme nic neškrtali. Já teď nevím, jak jste myslel tu otázku na úspory. Úspory jsme udělali, když jsme projednávali rozpočet. Tam jsme uspořili těch 80 miliard korun, jak říkal pan premiér, jak to bylo dobře, že máme nové nečekané výdaje. Takže pro letošní rok jsme logicky, v září nebo v říjnu nehledáte nové úspory, protože rozpočtové období je takřka u konce, ale, a to je důležité, pro příští rok ty úspory budeme hledat nadále. A příští rok by ten návrh rozpočtu měl jasně ukázat na naše úsilí o zodpovědné rozpočty.

Návrh schválí vláda do konce září a platí, co platilo jak o novele, tak o původním rozpočtu: Vedeme intenzivní jednání s cílem mít co nejnižší schodek, současně abychom zachovali investiční aktivitu státu a sociální smír. Všechny tyhle tři pilíře zohledňujeme a výsledek bude znám na konci září, kdy ten návrh schválí vláda a pošle do Poslanecké sněmovny.

Ale bezesporu hledání úspor, rušení agend, snížení počtu pracovních míst, to všechno je ve hře a ve všem tom budeme pokračovat. Ten první rozpočet byl vlastně jenom začátek toho minimálně střednědobého procesu.

Petr Kozlíček, Česká televize: Čili ten prostor tam je? To byla ta otázka.

Zbyněk Stanjura, ministr financí: Určitě je tam prostor.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju a pan ministr průmyslu a obchodu.

Jozef Síkela, ministr průmyslu a obchodu: Pokud se jedná o ty ceny plynu a navazující ceny energií – ano, ceny plynu dramaticky stouply, dramaticky, o 40 50 eur jenom během oznámení toho, že Gazprom zase sníží dodávky z těch čtyřiceti procent původní kapacity na dvacet procent.

Jako Putin hraje tu energetickou válku, musím říct, velmi dokonale, protože Gazprom zároveň neoznámil, že si objednal kapacitu přes Slovensko a že se v té slovenské trubce začíná zvyšovat tlak, aniž by to komukoliv oznámil. Což samozřejmě ta nervozita vytlačila ceny nahoru.

Dalším důvodem samozřejmě je potom i poptávka po plynu, protože evropské státy mají tu povinnost, na které jsme se dohodli, naplnit zásobníky do zimy na osmdesát procent. A zdaleka ne všechny státy jsou na tom tak dobře jako my a vzhledem k těm omezeným dodávkám se snaží teď ty zásobníky doplnit.

Díky tomu systému tzv. závětrné elektrárny, tak ceny energií, elektřiny dnes určují vlastně paroplynové elektrárny, ty které vyrábějí na plyn, což třeba v Itálii nebo ve Španělsku, ti mají kromě obnovitelných zdrojů opravdu pouze výrobu elektřiny na plyn. Souvisí to částečně i se zvýšenou poptávkou po elektřině ve Francii, která musela z důvodu údržby odstavit některé jaderné bloky.

Ale já znovu vycházím z té teze, že v okamžiku, kdy se nám podaří vyřešit závislost plynu na Rusku, tak se ceny uklidní, protože se stabilizují světové ceny plynu, protože plynu je dostatek.

Pokud jde o jakousi cenovou regulaci nebo zastropování cen, tak se ukázalo, že v těch zemích, kde se ceny zastropovaly, jako jsou Španělsko a Portugalsko, dochází ke zvýšení spotřeby nejen plynu, ale i elektrické energie. Ono to může samozřejmě v těchto jižních zemích souviset i s vysokými teplotami, ale prostě ta cenová regulace hraje svoji roli. Zejména tedy v období, kdy – nebo cenová regulace, regulace přes cenu – kdy dochází k přirozenému snížení spotřeby.

V těch zemích, kde zastropovali ceny, tak došlo ke zvýšení spotřeby jak plynu, tak elektřiny, což jde přesně proti tomu, co teď Evropa potřebuje udělat, a to znamená dočasně na příští topnou sezonu tu spotřebu snížit.

Petr Fiala, předseda vlády: Já jenom k tomu dodám velmi krátce, že to zastropování cen je možné v zemích, které mají energetické soustavy do značné míry izolované, jako jsou ty země Pyrenejského poloostrova. Tam, kde jsme propojeni, tam tahle myšlenka vlastně není úplně dobře realizovatelná.

Takže ta cesta, kterou my jdeme, je mnohem správnější. Pomáhat lidem a pomáhat firmám, aby zvládli ty ceny energií, a dělat všechno pro to, abychom měli dostatečné zásoby, měli dostatek energií, protože to je klíčový problém České republiky, abychom toho plynu měli dost. My můžeme dnes veřejnost uklidnit, že jsme udělali všechny kroky pro to, abychom příští sezonu, příští zimu zvládli i v případě, že Rusko přestane dodávat plyn do Evropy.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, Český rozhlas.

Andrea Kubová, Český rozhlas: Dobrý den, já mám dotaz na pana premiéra. Dnes zástupci odborářů řekli, že jsou kvůli platům připraveni i na případné protesty, tak by mě zajímalo, jestli chystáte s odbory ještě nějaká jednání nebo jaký je ten další plán? Děkuji.

Petr Fiala, předseda vlády: My jednáme s odbory, jednáme s nimi opakovaně a máme domluveno i další jednání v srpnu. Nemyslím si, že něčemu pomůže oznamování protestů. Samozřejmě každý má právo vyjádřit svůj názor formou, jakou považuje za vhodnou. My jsme ta jednání neukončili, současně jsme dospěli už k rozhodnutí o navýšení mezd pro některé profese a některé kategorie.

Tedy snažíme se prostě reagovat na tu situaci tak, jak to umožňuje státní rozpočet a jak je to potřebné. Myslím si, že je lepší vést sociální dialog na všech platformách, které k tomu máme k dispozici, což vláda dělá a my v tom určitě budeme pokračovat.

Václav Smolka, tiskový mluvčí vlády: Děkuju, v tuto chvíli tiskovou konferenci končím.

vytisknout   e-mailem   Facebook   síť X