Tiskové konference

27. 4. 2009 19:49

Tisková konference po jednání vlády, 27. dubna 2009

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Dobrý den, dámy a pánové, já vítám na tiskové konferenci po zasedání vlády. Vítám zde předsedu vlády pana Mirka Topolánka a ministra spravedlnosti pana Jiřího Pospíšila. A v průběhu tiskové konference nás doplní ještě ministryně zdravotnictví. Já předávám slovo panu předsedovi vlády.

 

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Děkuji. My jsem dnes měli tři části jednání. Jedna byl výbor pro EU. Druhá bylo samotné jednání vlády a třetí byla BRS. Myslím si, že veřejnost si zaslouží základní informaci o prasečí chřipce a reakci administrativy na tuto situaci, proto Daniela Filipiová, ať už jako ministryně vlády či členka BRS podá až příjde základní informaci. K těm záležitostem, které se týkají EU, myslím, že je zcela evidentní, že všichni ti, co říkají, jak je to vlastně jedno, že se nic nestalo, že vše pojede a musí jet samospádem, že to předsedávání je jen taková ceremoniální záležitost, je zcela evidentní, že ukončením činnosti této vlády a jejím odchodem svým způsobem končí české předsednictví. To, že se pokoušíme ty věci řádně administrovat a připravit a také prosadit to, co jsem prosadit chtěli, ale ta eroze je evidentní já bych tímto trochu ironicky chtěl poděkovat konstruktérům něčeho, čemu nikdo ve světě nerozumí a to je likvidace vlastní vlády během předsednictví. Nemám k tomu co dodat. Myslím si, že my jsem se jasně shodli na vládě a výboru pro EU, že řádně ty věci dokončíme a že je vezmeme jako plnohodnotné, přestože je ten vliv a ta schopnost ty věci prosadit je výrazně nižší než před 24. březnem. Nemám k tomu co dodat ani nic dodávat nebudu. Na dotazy ať odpovídá někdo jiný.

 

Co se týká vládních návrhů. Dnes došlo k poměrně průlomové záležitosti, která má svůj historický charakter. Smutné je, že tato vláda nebude tou vládou, která bude u konce té legislativní práce a mluvím o zákoníku občanském, o rekodifikaci. Jen pro zajímavost, toto je výtisk, který jsem dostal jako dárkový. Přidá vám to možná tlusté, ale rušíme současně, pokud to bude schváleno dalších 200 zákonů, takže těch 3000 paragrafů je výrazným zjednodušením dnešní klíčové soukromoprávní úpravy. Je to pátý občanský zákoník v historii a to první, který je sestaven v demokratické společnosti, protože pořád platí ještě novelizovaný zákoník z roku 1964 a pokládám to za práci na které se tato administrativa podílela nejvýraznější měrou. My jsem ty práce finalizovali a dospěli k názoru, že kromě 4-5 detailů v této obsáhlé rekodifikaci existuje i politická shoda a to že tato legislatura to neprojedná, je smutné, ale je to fakt. Doufejme, že průběh bude podobný jako u trestního zákoníku, který v té minulé době v poslanecké sněmovně také padl pod stůl a nakonec se prosadil v období následujícím. Budeme k tomu mít speciální část této tiskové konference, já jsem chtěl poděkovat profesoru Eliášovi a jeho týmu a desítkám lidí, kteří se na tom podíleli a Jiřímu Pospíšilovi a jeho ministerstvu, protože práce na občanském zákoníku a navazujícím obchodním zákoníku či v tom novém pojetí zákona o obchodních společnostech a družstvech, protože novela toho občanského zákoníku znamená návrat či modernizaci v tom smyslu, že řeší v rámci soukromého prává i obchodní vztahy. Třetím velkým zákone je návrh zákona o mezinárodním právu soukromém, bude k tomu mluvit Jiří Pospíšil.

 

M jsme dnes mimo jiné navýšili jmění ČEB, patří to mezi protikrizová opatření, kdy v dalším kroku, kdy jsme jeden už provedli, souhlasíme s upsáním akcií ČEB a k těm 150 milionům přidáváme dalších 500. Samozřejmě, že to je krok, který vláda již dávno schválila, dnes ho pouze fakticky provedla svým usnesením. Další body, které nebyly původně v pořadu, dnes jsem projednali, protikrizová opatření, bod jsme do příštího týdne přerušili. Snahou je vyjednat takovou podobu, která potom ve zrychleném řízení sněmovnou projde. Schvalovali jsem předsedu ČTÚ, kdy byl prodloužen mandát stávajícímu předsedovi Dvořákovi. Tam je ta anomální situace, že jmenováni jsou členové na 5 let, ale předsedou může být pouze tři roky, prodloužili jsem mandát do konce jeho mandátu a jmenovali jsem nového člena Rady a to pana poslance Šimonovského. Schválili jsme speciální program a navýšení prostředků na program panel, který se týká, kdy navýšením prostředků s multiplikačním efektem, kde se jedná pouze o stimulaci, finanční pomoc státu a primárně jsou ty projekty realizovány z prostředků privátních nebo úvěrových. To je další protikrizové opatření, které bylo schváleno a také jsem dnes projednali bezúplatný převod majetku, k němuž má právo hospodařit povodí Odry do vlastnictví obce Nové Heřmanovy, kdy tím realizujeme původně bez rozpravy, ale přeci jen, jako první vláda po roce 1989, to usnesení, které nakonec bylo postupně prosazováno i se souhlasem ministerstva životního prostředí, realizace vodního díla Heřmínovy. Po minulé diskusi, kdy byly nesrovnalosti mezi Legislativní radou vlády a ČNB jsme schválili bezproblémově zákon o bankách. Schválili jsme zákon o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Přerušili jsem zákon o znalcích a tlumočnících, protože se jednalo pouze o dílčí novelu, která by stejně parlamentem neprošla a přerušili jsem to i proto, že jsem měli původně v plánu poměrně výraznější změnu tohoto zákona. Přerušili jsme dnes jednání o všech nařízeních vlády, která se týkají platových poměrů vojáků z povolání, duchovních nebo dalších zaměstnanců veřejné správy. Důvod je, že to bude m,ít vazbu na výdajové limity a základní návrh, který už bude projednávat příští vláda si do příštího týdne necháváme na rozmyšlenou, jestli ještě realizovat nebo opravdu nechat nové vládě. Schválili jsme dnes poskytnutí jednorázového příspěvku ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem. Týká se to lidí vězněných. Je to asi 700 milionů korun, odhadem, jako jedna z dalších napravených křivd. Je to věc, kterou jsme cítili jako dluh a proto jsme jí dnes ještě stačili schválit. Z těch poslaneckých návrhů jsem neschválili celkem logicky ani jeden. Musím říci, že většina z nich jde proti duchu stávající úpravy nebo jsou velmi populistické, předvolebně. Já jen pro zajímavost vybral jeden z nich, Návrh poslanců Kratochvíle, Skopala, Rabate, Ostré, Schoenfelda, který se týká zákona o zahrádkářské činnosti, kde faktickým cílem té úpravy je krom populismu je prolomení určité bariéry prohlášením této činnosti za veřejný zájem a tím jeden z největších tunelů současné doby a to je převedení majetku do vlastnictví, což u takto rozsáhlých pozemků nám připadalo opravdu nad rámec určitého předvolebního populismu. Ten návrh samozřejmě zdůvodňuje to, proč by to měla být veřejně prospěšná činnost, na rozdíl od jiných je tato činnost poskytuje zahrádkáři pracovní aktivitu na čerstvém vzduchu a tím přispívá k upevňování zdraví a zvyšování tělesné a psychické kondice zahrádkářů a vedle toho přináší řadu dalších efektů, kultivaci vztahů k přírodě, výchovu mládeže, ekologické a sociální aspekty. Zahrádky výrazně rozšiřují plochy zeleně a přispívají ke zlepšení životního prostředí v obcích a městech, eliminují škodlivé vlivy provozu a fungují i jako klimatizační jednotky, které bez nároku na energii zvlhčují a ochlazují prostředí už tak velice trápené globálním oteplováním. Musím říci, že podobné návrhy se množí, tento je nebezpečný ve svých dopadech, kdy prohlášením této činnosti za veřejně prospěšnou by mohl dojít k bezúplatným převodům velkých ploch a této mi připadá, že je nad rámec poslaneckého návrhu tohoto typu bez řádného zasazení do normálního legislativního procesu. Jmenovali jsme nového předsedu řídícího výboru ČD. Jedna věc, o které jsme mluvili a která souvisí s určitou zvýšenou diskusí nejenom ve vládě, ale i ve společnosti o narůstajícím extremismu, kromě toho, že příští týden budeme projednávat zásadní strategii vlády týkající se boje proti extremismu jsme dnes schválili drobnou novelu zákona právu shromažďovacím, kterou jsem signalizoval už v minulém týdnu. Doufáme, že bude schválena podle paragrafu 90 v prvním čtení. Jedná se o drobnou změnu, která ovšem může eliminovat takovouto snahu nejrůznějších organizací a stran podávat žádost o různé průvody v pátek odpoledne a tím využít ze zákona povinnosti úřadu vyjádřit se do tří dnů, kdy do pondělního dopoledne málokdy je někdo na úřadě získat takováto dobrozdání a posudky, aby mohl kvalifikovaně rozhodnout. Změnou ze tří dnů na tři pracovní dny se přeci jen úřadům ulehčí tuto rozhodování, které je někdy nelehké. My jsme dnes, to je důležité, po velkých problémech na ministerstvu školství jsme dokončili realizaci toho slíbeného objemu finančních prostředků, který by měl jít na navýšení rozpočtu kapitoly MŠMT, právě na regionální školství a kromě toho, že jsem poskytli peněžní dar Polské republice na záchranu památníku Osvětim-Brzezinka, je to z těch bodů, které jsme projednávali s rozpravou skutečně všechno. Děkuji.

 

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji předsedovi vlády a nyní poprosím ministra spravedlnosti pana Jiřího Pospíšila.

 

Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti: Dobrý den, dámy a pánové, já se pokusím vás stručně provést tím balíkem soukromého práva. Chtěl jsem na úvod veřejně říci, že se po dnešku budu starat o svou zahrádku lépe a více, ale nyní když dovolíte, tak k tomu, co jsme dneska schválili, je zcela historická záležitost. Je to od roku 1811 největší legislativní dílo, které na území Čech, Moravy a Slezska bylo takto připraveno. Je to výsledek devítileté práce s tím, že tato vláda převzala legislativní práce ve stádiu, kdy byly zastaveny veškeré činnosti. Legislativcům se přestalo platit a ty roky, kdy se tomu vláda věnovala, byly ve znamení desítek expertů, kteří na ministerstvu spravedlnosti dotáhli dílo do konečné podoby. Pan premiér tu řekl, že máme jen pár drobných rozporů, jsou to opravdu drobné nuance, typu jestli zvíře je či není věcí, jestli převod vlastnického práva k movité věci je dán smlouvou či faktickým předáním věci, to jsou drobné věci, které by legislativní proces vyřešil. Vstupovali jsme do situace, kdy bylo 3000 připomínek a podařilo se nám je vyřešit. Když dovolíte, já jen stručně, o čem to celé soukromé právo je. Jsou to tři základní zákony. Občanský zákoník, který vám ukazoval pan premiér, který má 2930 paragrafů. Zdůrazňuji, to je v zásadě v Evropě běžné číslo, kolem 2000-3000 paragrafů. To, že náš má několik set, který byl přijat v v roce 1964 je důsledkem toho, že občanské právo za minulého režimu bylo degradováno na obecné normy, které upravovali společenské vztahy a takové věci jako dědění, vlastnictví upravovalo jen velmi okrajově. My se vracíme tím rozsahem a podrobností a podobou tam, kam jako civilizovaná právní země patříme. Občanský zákoník je klíčová norma, pohovořím za chvíli. Doplňuje jen zákon o obchodních společnostech a družstvech, tento zákon má nahradit obchodní zákoník. Bude obsahovat v zásadě jenom korporátní právo, které upravuje vznik fungování a zánik obchodních společností a družstva. Smlouvy, závazky, které jsou v současném obchodním zákoníku a občanském zákoníku, vzniká dualismus, kde vzniká v praxi problém, bude odstraněn tím, že závazkové právo bude právě a pouze jen v občanském zákoníku. Poslední zákon je zákon o mezinárodním právu soukromém, který také je z šedesátých let. Nebyl posledních 40 let novelizován a ten upravuje takové ty případy, kdy na příklad je uzavírána smlouva mezi občany dvou různých zemí, vznikne potom soudní spor, řeší se jaký soud bude rozhodovat. Soukromoprávní vztahy, které mají mezinárodní prvek. Například sňatky. Sňatek mezi dvěma občany, cizinec-češka. Řeší se rozvod, řeší se děti, to vše upravuje mezinárodní právo soukromé. Je to hodně odborná věc, ale je to čím dál tím důležitější. Víte, že my jsme na úrovni Evropy prosadili novou úpravu dědického práva a to s tím souvisí. Tady jsou vypsány některé okruhy, které nově upravujeme. Velmi stručně, není to tiskovka o občanském právu. Rodinné právo, zcela nově upraveno, přináši věci jako osvojení dospělých, souvisí i osobností a statusové právo. Posilujeme ochranu občana, zvláště občanů nějak postižených, to je důležité. Současné právo to vůbec neupravuje. Jsou to věci, jako omezení způsobilosti k právním úkonům. ČR má dnes přes 20 000 osob, kterým byla omezena způsobilost či jí byli zbaveni a fakticky jsou neplnohodnotnými členy společnosti, bohužel. My chceme proto omezení způsobilosti nahradit svéprávností a omezením svéprávnosti, kdy soud bude muset vždycky v konkrétní případě říci, jak hodně se ta způsobilost omezuje. Občan si bude moci určt svého opatrovníka, to dnes vůbec není. Víte, že když trpíte nějakou duševní chorobou, která bude mít progresy a nemáte možnost upravit své budoucí poměry, kdo vás bude opatrovat co váš majetek, to je to rodinné právo. Dědické právo, opět úplně nová podoba. Pochválil ho i pan Cyril Svoboda, což mne těší, jako bývalý notář. Je to velmi důležitá oblast, kdy dnes občan zůstavitel nemůže fakticky nakládat se svým majetkem. Podle nového občanského zákoníku by mohl odkázat konkrétní věci například charitě. Například váš dům odkážete muzeu, vzácný obraz, dnes to není možné, dne odkazujete pouze podíly a každý dědic odpovídá i za závazky, to bude nová úprava, institut odkazu se obnovuje. Podmínky v závěti. Dnes odkážete někomu dům, ale nemůžete dědice zavázat, aby třeba pečoval o vašeho psa nebo o vaše zvířata. Tyto podmínky do budoucna bude moci zůstavitel uskutečnit. Klíčové pro naše občany je možnost zřeknutí se dědictví, protože dnes když máte několik dětí a někomu z nich dáte vysokoškolské vzdělání, nemůžete s ním uzavřít smlouvu, že jste mu financovali vzdělání a že on se vzdává podílu na dědictví. To jsou strašně důležité věci, mohl bych takto jmenovat desítky změn, které možná působí banálně, ale pro občany mají obrovskou přidanou hodnotu a velký přínos. Tedy nová podoba dědického práva. Smluvní právo jsem už říkal. Dáváme tam tu medializovanou věc, ztráta radosti z dovolené, posílit opět práva občanů. Spotřebitelské právo je m,nohem lépe upraveno a je rozsáhlejší, více chráníme spotřebitele. Věcná práva, dnešní zákon neumožňuje věci související se služebnostmi reálnými břemeny. Já mám x případů, kdy je obtížené uzavřít den výminek, že občan se vzdává svého domu, předává ho svým dětem a chce tam mít výminek, užívat ten dům. Je to dnes velmi obtížné uzavřít. To opět ten zákon bude umožňovat. Vidíte další případ, který nový zákon přináší. Náhrada škody, to je strašně důležité. Dnešní úprava je naprosto nedůstojná, kdy občan, který utrpí vážnou újmu na zdraví, tak dostane odškodnění maximálně v řádech statisíců korun. Jsou zde limity dané vyhláškou, my to rušíme a zde žádné limity nebudou, soud bude moci rozhodnout a je logické, že ty náhrady půjdou nahoru. Tady máte některé případy, já poprosím o další tabulku. Zde máte navazující zákon o obchodních společnostech a družstvech, ten bude doplňovat občanský zákoník. Jak jsem řekl, nebude obsahovat smlouvy a nově bude upravovat obchodní společnosti. Filosofie změn je v zjednodušení, jasnější pravidla pro podnikatele, pro ty, kteří s obchodním zákoníkem pracují, protože obchodní zákoník, i když je to zákon vzniklý pro roce 1990, byl desítkami novel totálně zaplevelen a my to čistíme a nově upravujeme implementace. Velké zjednodušení. Nově se upravuje založení s.r.o., nebude nutné skládat základní kapitál, dnes musí složit 200 000, je to formální záležitost, protože ta částka nemusí být potom následně nějak držena, my toto rušíme, i občan, který složí 1000, bude moci býti společníkem s.r.o.. myslím, že to je důležitá věc. Bude moci více nakládat s podílem v s.r.o., více prodávat, rozdělovat. Obrovské posílení volnosti občana nakládat se svým majetkem a podnikat v s.r.o. jako nejčastější formě podnikání. A když dovolíte tu poslední tabulku, zákon o mezinárodním právu soukromém, to jsem vám již popsal. Já jsme záměrně zde neříkal velká slova o tom, že odstraňujeme dualismus, že máme moderní úpravu. Já jsem vám vyjmenoval konkrétní případy, které si myslím, každý občan ocení. O tom je celý nový občanský zákoník. On je sice rozsáhlý, ale je rozsáhlý v tom, že občanům přináší nové možnosti jak nakládat s majetkem, jak chránit svoje zdraví, čest. Umožňuje lépe odkazovat, lépe nastavit své rodinné vztahy. O tom je nový občanský zákoník a proto považuji za strašně symbolické, že ještě atto vláda jej schválila, že odchází jako hotové dílo za této vlády do Parlamentu a mohu slíbit, že uděláme vše pro to, aby v Parlamentu byla minimálně zahájena v tomto volebním období diskuse, aby platilo, co říkal pan premiér, byl zde hotový zákon, který v příštím volebním období pak bude přijat. Není to zbytečná práce, je to dokončení deseti let. Já bych se rád ujal role zpravodaje na plénu tlačil ten zákon dál a využil letních měsíců k tomu, že otevřeme diskusi na plénu a jednotlivé otázky budeme diskutovat. Doufám, že to je věc, která vstoupí v platnost, jako občan a politik bych to vnímal jako velmi důležité.

 

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministru spravedlnosti, nyní poprosím ministryni zdravotnictví, aby nás seznámila se situací okolo prasečí chřipky.

Daniela Filipiová, ministryně zdravotnictví: Dobré odpoledne. To byl právě důvod proč jsem se trošku zpozdila, protože jsem měla telefonát s komisařkou EU pro veřejné zdraví a oznamovala jsem jí, že svolávám na čtvrtek odpoledne, v Bruselu či Lucemburku, jednání rady ministrů ohledně prasečí chřipky. Návrh agendy je přibližně znám, budou tam poskytnuty aktuální informace o stavu či o počtu výskytu už i v Evropě. Budou to informace o přijatých opatřeních jednotlivých států a návrh společného postupu. Co se týče konkrétně ČR, myslím, že již všichni víte, že v pátek odpoledne na ministerstvo zdravotnictví přilšly první informace z monitorovacího systému WHO a ministerstvo zdravotnictví a pan hlavní hygienik připravil na dnešní den opatření, která již začal fungovat, všichni jste určitě zaregistrovali, že v Ruzyni už jsou první informace, co mají lidé dělat, pokud přileté z těchto rizikových zemí, Mexiko a příhraniční státy USA, eventuálně mají podezření, že se mohli nějak nakazit, aby šli za lékaři. Lékaři jsou proškoleni v diagnostice této chřipky. Dnes odletěli tři čeští zástupci na jednání do Ženevy, byl to profesor Primula, paní doktorka Havlíčková a pan doktor Kynčl z ministerstva zdravotnictví. A důležitá informace je, že na tuto chřipku zabírá přípravek Tamiflu a ČR má takové množství, které by pokrylo 20 % obyvatel.

 

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji ministryni zdravotnictví, nyní prosím vaše dotazy. Nova.

 

Televize Nova: Objevily se informace, že ta preventivní opatření přichází pozdě, když jste byly informováni už v pátek. Neměli jste zasáhnout už o víkendu? Či je to dostačující?

 

Daniela Filipiová, ministryně zdravotnictví: Informace se objevily v pátek a už přes víkend se jednalo o tom, že se okamžitě pondělí musí setkat zástupci jednotlivých členských států v Ženevě a to se také stalo. Už se připravovala veškerá ta opatření, jako ta Ruzyně, aby se lékaři seznámili s tím, jak se diagnostikuje prasečí chřipka, skutečně těch opatření je celkem 11 a mohu vás tu s nimi podrobně seznámit, když budete chtít, opravdu jsme přes víkend nezaháleli.

 

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Ministr zemědělství kromě jiného informuje, že z těchto oblastí vepřové maso dováženo není, takže případný potenciální přenos je možný pouze lidskou osobou. Ta opatření v dané chvíli jsou dostatečná a potřebné množství těch vakcín je tolik, že v této chvíli nehrozí žádné riziko. Myslím si, že ta opatření jsou v dané chvíli dostatečná.

 

Daniela Filipiová, ministryně zdravotnictví: Já jsem ještě chtěla upozornit na to, že dnes od 16:00 bude na ministerstvu zdravotnictví tisková konference právě na téma prasečí chřipky, kde bude i pan hlavní hygienik. On vám poskytne naprosto aktuální podrobné informace.

 

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.

 

Deník: Já bych se chtěl zeptat k programu Panel, kolika byly navýšeny jeho prostředky? Nejde o nějakou reakci na ten program zateplování ministerstva životního prostředí a stížnosti lidí z panelových domů, že oni na tuto podporu nedosáhnou? Děkuji.

 

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já to číslo neznám. Je to číslo dostatečné, doporučuji informace z ministerstva pro místní rozvoj. Tady probíhají 4 souběžné aktivity a neprobíhají a ni první den. To že to tak v médiích vypadá, to je váš problém, nikolivěk můj. Probíhá projekt zateplování, projekt panel, další dvě aktivity v tomto směru. To, že jsou v dané chvíli využívány jako prostředek protikrizového boje, to je v pořádku, nicméně, projekt panel funguje už několi klet a funguje úspěšně. Já ty výhrady, jim nerozumím.

 

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ČTK.

 

ČTK: Chtěl jsem se zeptat, jestli vláda jmenoval šéfa řídícího výboru ČD, případně, jestli by oznámila jeho jméno.

 

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: To jsem říkal, to jsme jmenovali. Boček, já mám pocit, že šéfem řídícího výboru ČD je zaměstnanec ministerstva, nevím to jistě. Byl jmenován, bylo to nutné udělat, protože jsme fakticky dovolali toho starého z důvodů, které jsou myslím dobře známy. Žádný státní úředník si nemůže dovolit postupovat, jak postupoval pan náměstek Žák.

 

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, právo.

 

Právo: Dobrý den, chtěla jsem se zeptat na ten přerušený bod platů ve veřejné správě, říkal jste, že to souvisí s vazbou na výdajové limity, mohl byste být malinko konkrétnější? Druhá otázka, jak si myslíte, že se do příštího týden případně v dalších měsících tyto okolnosti změní. Děkuji,.

 

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Já bych doporučoval, abyste si prostudovala opatření MMF v případě, že země musí plnit program, pokud dochází, to není případ ČR, k potřebě využívání externích zdrojů pro protikrizová opatření. Pak ty platy ve veřejné správě klesají automaticky o 20 %. My nic takového nesignalizujeme, nicméně, jsme v poměrně složité situaci, kdy tato vláda a speciálně ministr financ do konce dubna musí předložit, to učiní, základní výdajové limity a základní parametry rozpočtu pro přípravu rozpočtu na příští rok, přestože o tom bude jednat vláda příští, aby ta situace byla ještě komplikovanější, tak vláda překlenovací letní, předloží do prvního čtení návrh státního rozpočtu, tak ta příští ho bude muset předkládat znovu nové sněmovně po volbách. Já chci říci, že to je komplikace, kdy nikdo přesně nezná čísla a parametry rozpočtu na příští rok a proto jakékoliv rozhodování a podvazování rozpočtu, protože u tarifních platů, jestli letos schválíme toto opatření, se bude přenášet do příštího roku, nikdo to neumí hodnověrně udělat. My jsme řešili problém, který se týká školství, ten jsem vyřešili dostatečně, abychom případně všechny čtyři nařízení vlády, která se týkají různých skupin zaměstnanců mohli schválit, nicméně, nechali jsme si prostor, abychom si to projednali společně s návrhem výdajových limitů na příští rok, přestože i ty může příští vláda změnit. Chcete po mne informaci, my se domníváme, že to musím vázat tímto způsobem, ta diskuse proběhne příští týden, já jí nepředjímám. Žádost o úpravu a snížení či zrušení ejdné tarifní stupnice vede k mírné nivelizaci, i když je ta nivelizace pouze z 67 na 69 % tarifní mzdy proti té pohyblivé složce, což je výrazně lepší než v těch minulých obdobích, kdy ten trend byl spíše 80:20, my jsme snížili tu stálou složku platu pod 80 % a ani toto opatření, které by bylo schváleno to nedostává nad 70 %, zůstane to pod touto hranicí. My se domníváme, že poměr 70:30 je zdravý z hlediska denivelizace. Ta, problém není, ej spíše ve výdajích a já na to nebudu odpovídat a ta diskuse nás čeká. Je to rozhodnutí, které mlže příští vláda změnit. Pokud jste měla pocit, že jsem vám nic neřekl, odhadla jste to správně, já vám ani nic v této chvíli říci nechci.

 

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, ČTK.

 

ČTK: Já jsem se chtěl zeptat, pochopil jsem dobře, že ty peníze na Osvětim byly schváleny a proč? Děkuji.

 

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Na otázku proč, to snad ani nebudu odpovídat, protože jsou tam potřeba. Ten důvod je natolik závažný, že jsme o tom ani významně ani nediskutovali a byly schváleny. Ano.

 

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, další dotaz.

 

RTA: Já mám dotaz na pana ministra Pospíšila, jak tedy si představujete ten legislativní proces těch zákonů, které souvisí s občanským právem?

 

Jiří Pospíšil, ministr spravedlnosti: Já doufám, že se nám podaří první čtení před prázdninami a během léta předpokládám diskusi na ústavně-právním výboru s tím, že vnímám diskusi v Parlamentu v tomto volebním období spíše jako prostor politických stran říci si, nakolik se s tou kodifikací shodují a též prostor pro diskusi těch institutů. Jak řekl pan premiér já to vnímám stejně jako u trestního zákoníku. Já byl v rpvním volebním období zpravodaj a ve druhém jsem to předkládal. Využijme ten půl rok k tomu,že si řekneme, nakolik tu kodifikaci se shodujeme a nakolik nikoliv,. Já doufám, že ano, doufám, že nikdo v této zemi nenapíše jinou lepší kodifikaci a já doufám, že jsme vás přesvědčil, že pro naše občany je to potřeba. Ten seznam práv a možností, který přinášíme, je opravdu obrovský a doufám, že příští vláda se toho ujme a předloží to jako vládní návrh. Pokud nikoliv a budu poslancem, pak to předložím klidně jako poslanecký návrh. Činil jsme to v minulém volebním období u insolvence a jiných norem. Je to věc, která nesmí padnout pod stůl a měli bychom jí v horizontu dvou let přijmout.

 

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Deník.

 

Deník: Já mám takový dotaz, vy jste pane premiére řekl, že s ek navyšování mezd veřejných zaměstnanců nechcete vyjadřovat…

 

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Tam se nejedná o navyšování mezd, prosím vás, tam nebude vyšší objem finančních prostředků. Jedná se pouze o změnu tarifních a netarifních poměrů, na požadavek odborů, ale i zaměstnanců veřejné správy. Jinak je to fiskálně neutrální záležitost.

 

Deník: ve školství, tam vznikla taková situace, kdy ty původní peníze, které měly jít na zvýšení mezd se teď rozpouštějí v platech školníků a uklízeček.

 

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Není to pravda. Já vás zastavím zavčasu než řeknete něco, co jste původně asi ani možná nechtěl říci. Já ve svém úvodním slově jasně řekl, že ty peníze ,které chybějí proti závazku, který jsem učinili vůči zaměstnancům regionálních školství byly dnes schváleny. Tím to upřesňuji.

 

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Další dotaz, Česká televize.

 

Česká televize: Pane premiére, já bych se chtěl zeptat ještě k tomu příspěvku jednorázovému pro lidi, kteří byli neoprávněně vězněni za minulého režimu. Máte představu, kolika lidí by se to mohlo týkat, jaký by zhruba byl ten příspěvek na jednoho? Je to nějak ohraničené časově?

 

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: Vzhledem k tomu, že ty peníze nejsou rozpočtovány, tak jsem schválili v tom vládním návrhu platnost od prvního ledna, by v příštím rozpočtu s těmi zhruba 700 miliony bylo počítáno. Já neumím řici o kolik osob se jedná. Dá se to možná zjistit.

 

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: To pak doplníme, děkuji. Další dotaz.

 

Mladá fronta: Dobrý den, já se chci zeptat, jak je to s tou ČEB? Které banky budou moci nově poskytovat ty podporované úvěry firmám? Děkuji.

 

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: My jsem v dané chvíli zvýšili ze státního rozpočtu z prostředků všeobecné pokladniční správy a uspání akcií ze zisku EGAPu pouze navýšení pouze z pohledu státu. My jsem neřešili problém podílu komerčních bank na ČEB. My jsme zvýšili základní kapitál ČEBu ze státních prostředků z různých částí, bud s pokladní správy, nebo všeobecné pokladní správy, z vládní rozpočtové rezervy a ze zisku EGAPu. My jsme neřešili vstup komerčních subjektů do této banky.

 

Mladá fronta: Takové to doplácení úroků? Rozdíl mezi tržními úroky a úroky podporovanými, to jste neřešili, které banky budou moci toho využívat?

 

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: To jsme určitě neřešili, já teď nevím, co máte na mysli.

 

Mladá fronta: Týká se to ČEB a měly nově vstoupit do té sféry…

 

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: To je jiný typ opatření a podle mne je to opatření, které se realizuje, kdežto tady se jedná jen o zvýšení základního kapitálu.

 

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, Lidové noviny.

 

Lidové noviny: Pane předsedo, jestli můžete připomenout, zda pan Říman nějak zdůvodňoval nějak blíže ten výběr pana Šimonovského právě jako nového člena rady Telekomunikačního úřadu. Pokud ano, jakým způsobem? Děkuji.

 

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR: To proběhlo bez zvláštní diskuse. My jsem to akceptovali.

 

Jana Bartošová, tisková mluvčí vlády ČR: Děkuji, nejsou již dotazy? Děkujeme za pozornost a nashledanou.

vytisknout   e-mailem   Facebook   twitter

Zvuková příloha

TK po jednání vlády 27.4.2009